०९

01 अथातो बौढ्यविहार एव ...{Loading}...

अथातो बौढ्यविहार एव १

02 गृहपोपस्पृश गृहपाय स्वाहा ...{Loading}...

गृहपोपस्पृश गृहपाय स्वाहा । गृहप्युपस्पृश गृहप्यै स्वाहा । द्वारपोपस्पृश द्वारपाय स्वाहा । द्वारप्युपस्पृश द्वारप्यै स्वाहा । इति चत्वारि पलाशानि ददाति । घोषिण उपस्पृशत घोषिभ्यः स्वाहा । निषङ्गिण उपस्पृशत निषङ्गिभ्यः स्वाहा । अन्वासारिण उपस्पृशता-न्वासारिभ्यः स्वाहा । प्रयुन्वन्त उपस्पृशत प्रयुन्वद्भ्यः स्वाहा । विचिन्वन्त उपस्पृशत विचिन्वद्भ्यः स्वाहा । समश्नन्त उपस्पृशत समश्नद्भ्यः स्वाहा । इति २

03 दशाथापराणि देवसेना उपस्पृशत ...{Loading}...

दशाथापराणि । देवसेना उपस्पृशत देवसेनाभ्यः स्वाहा । इति ३

04 दशैवाथापराणि या आख्याता ...{Loading}...

दशैवाथापराणि । या आख्याता देवसेना याश्चानाख्याता उपस्पृशत ताभ्यः स्वाहा । इति ४

05 अथ पर्णपुटङ् कृत्वा ...{Loading}...

अथ पर्णपुटं कृत्वा तस्मिन्नुपस्तीर्णाभिघारितमोदनपिण्डमवदाय परो गव्यूतिं गत्वा वृक्ष आसजति । निषङ्गिण उपस्पृशत निषङ्गिभ्यः स्वाहा । इति ५

06 अथोपतिष्ठते नमो निषङ्गिण ...{Loading}...

अथोपतिष्ठते । नमो निषङ्गिण इषुधिमते तस्कराणां पतये । इति ६

07 अथ चान्दनसुरोदकाक्षताक्षतगोमयदूर्वास्तम्बोदुम्बरपलाशशमीवैकङ्कताश्वत्थेन गोवालेनेति ...{Loading}...

अथ चान्दन-सुरोदकाक्षताक्षत-गोमय-दूर्वा-स्तम्बोदुम्बर-पलाश-शमी-वैकङ्कताश्वत्थेन गोवालेनेति
गाः प्रोक्षति वृषाणम् एवाग्रे ।
शिवो भव शिवो भव ।
इत्यथ शिवो हैव भवति ७

08 अथैनङ् क्षैत्रपत्यम् पयसि ...{Loading}...

अथैनं क्षैत्रपत्यं पयसि स्थालीपाकं श्रपयित्वाभिघार्योद्वास्य गवां मार्गेनग्नौ क्षेत्रस्य पतिं यजति ८

09 चतुर्षु सप्तसु वा ...{Loading}...

चतुर्षु सप्तसु वा पलाशेषु तं तथैवावाहयति यथा शूलगवम् ९

10 नूर्ते यजते पाको ...{Loading}...

नूर्ते यजते । पाको देवः १०

11 अथोपतिष्ठते क्षेत्रस्य पतिना ...{Loading}...

अथोपतिष्ठते । क्षेत्रस्य पतिना वयं । क्षेत्रस्य पते । इति ११

12 अथैतस्य क्षैत्रपत्यस्य ये ...{Loading}...

अथैतस्य क्षैत्रपत्यस्य ये सनाभयो भवन्ति ते प्राश्नन्ति यथैवैषां कुलधर्मो भवति १२


  1. 9, 1. The text has bauḍhyavihāra, on which the commentary observes, bauḍhyāni palāśaparṇāni, teṣāṃ vihāro viharaṇaṃ nānādeśeṣu sthāpanaṃ bauḍhyavihāraḥ, karmanāma vā. The bauḍhyavihāra is, as its description clearly shows, a ceremony for propitiating Rudra and his hosts and for averting evil from the cattle and the fields. The commentary understands it as forming part of the śūlagava described in chap. 8, and with this opinion it would agree very well that no indication of the time at which the bauḍhyavihāra ought to be performed (such as āpūryamāṇapakṣe puṇye nakṣatre) is given. Comp. also Āpastamba VII, 20, 5 seq. ↩︎

  2. I have translated avadhāya (instead of avadāya), as Āpastamba VII, 20, 7 reads. ↩︎

  3. Taittirīya Saṃhitā IV, 5, 3, 2. Of course the god to whom these designations refer is Rudra. ↩︎

  4. The commentary explains surodaka as rain-water, or as rainwater which has fallen while the sun was shining. ↩︎

  5. Mātṛdatta says, kṣaitrapatyaṃ kṣetrapatidevatākaṃ payasi sthālīpākam, &c. The meaning of the expression ’that (enam) mess of sacrificial food’ is doubtful; the commentary says, enam iti pūrvāpekṣam pūrvavad aupāsana evāsyāpi śrapaṇārtham. - The last words (on four or on seven leaves) the commentator transfers to the next Sūtra, but he mentions the different opinion of other authorities. ↩︎

  6. nūrtte śīghraṃ yajate. kutaḥ. yataḥ sa devaḥ pākaḥ pacanaśīlas tīkṣmas (read, tīkṣṇas) tasmāt. Mātṛdatta. - Possibly Dr. Kirste is right in reading tūrtaṃ; the corresponding Sūtra of Āpastamba has kṣipram (VII, 20, 15), and, as the Śatapatha Brāhmaṇa (VI, 3, 2, 2) observes, ‘yad vai kṣipraṃ tat tūrtam.’ ↩︎