‘ममाग्ने’
१४ विहव्याख्येष्टकोपधानम् ...{Loading}...
त्रिष्टुप्
अग्निर्ऋषिः
चतुर्थकाण्डे सप्तमप्रपाठके चतुर्दशोऽनुवाकः
सायणोक्त-विनियोगः
(अथ चतुर्थकाण्डे सप्तमप्रपाठके चतुर्दशोऽनुवाकः)।
२२६२
(अथ चतुर्थकाण्डे सप्तमप्रपाठके चतुर्दशोऽनुवाकः )।
अथ चतुर्दशे विहव्याख्या इष्ठका उच्यन्ते । त्रयोदशो पुनश्चितिरुक्ता।
कल्पः— “ममाग्ने वर्चो विहवेष्वित्यनुवाकेन प्रतिमन्त्रमिष्टकामिर्धिष्णियाꣳश्चिनोत्यश्मनवमा आग्नीध्रीय उपदधाति द्वादश षोडशैकवि॑शाप्तिं चतुर्विंशतिं वा होत्रीय एकादश ब्राह्मणाच्छंसीये षण्मार्जालीयेऽष्टावष्टाद्गन्येषु धिष्णियेषूपदधातीति विज्ञायेत” इति।
तत्र प्रथमामाह – ममाग्ने वर्च इति।
०१ ममाग्ने वर्चो ...{Loading}...
ममा᳚ग्ने॒ वर्चो॑ विह॒वेष्व् अ॑स्तु
व॒यन् त्वेन्धा॑नास् त॒नुव॑म् पुषेम ।
मह्य॑न् नमन्ताम् प्र॒दिश॒श् चत॑स्र॒स्
त्वया ऽध्य॑ख्षेण॒ पृत॑ना जयेम ।
सर्वाः टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - विहव्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
म꣡माग्ने व꣡र्चो विहवे꣡षु अस्तु
वयं꣡ त्वे꣡न्धानास् तनु꣡वम् पुषेम
म꣡ह्यं नमन्ताम् प्रदि꣡शश् च꣡तस्रस्
त्व꣡या꣡ध्यक्षेण पृ꣡तना जयेम
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
astu ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
várcaḥ ← várcas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vihavéṣu ← vihavá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
índhānāḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
puṣema ← √puṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
tanvàm ← tanū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
cátasraḥ ← catúr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
máhyam ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
namantām ← √nam- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
pradíśaḥ ← pradíś- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ádhyakṣeṇa ← ádhyakṣa- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
jayema ← √ji- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
pŕ̥tanāḥ ← pŕ̥tanā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
tváyā ← tvám (pronoun)
{case:INS, number:SG}
पद-पाठः
मम॑ । अ॒ग्ने॒ । वर्चः॑ । वि॒ऽह॒वेषु॑ । अ॒स्तु॒ । व॒यम् । त्वा॒ । इन्धा॑नाः । त॒न्व॑म् । पु॒षे॒म॒ ।
मह्य॑म् । न॒म॒न्ता॒म् । प्र॒ऽदिशः॑ । चत॑स्रः । त्वया॑ । अधि॑ऽअक्षेण । पृत॑नाः । ज॒ये॒म॒ ॥
Hellwig Grammar
- mamāgne ← mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- mamāgne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- varco ← varcaḥ ← varcas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “shininess; vigor; fecal matter; glare; magnificence; energy; prestige; energy; glory; luster; light; varcas [word]; glory; body waste; droppings; color.”
- vihaveṣv ← vihaveṣu ← vihava
- [noun], locative, plural, masculine
- “invocation.”
- astu ← as
- [verb], singular, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tvendhānās ← tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- tvendhānās ← indhānāḥ ← indh
- [verb noun], nominative, plural
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- tanvam ← tanū
- [noun], accusative, singular
- “body; self; own(a); person; form.”
- puṣema ← puṣ
- [verb], plural, Aorist optative
- “boom; grow; promote; foster.”
- mahyaṃ ← mahyam ← mad
- [noun], dative, singular
- “I; mine.”
- namantām ← nam
- [verb], plural, Present imperative
- “bow; bend; condescend; worship; bend; lower.”
- pradiśaś ← pradiśaḥ ← pradiś
- [noun], nominative, plural, feminine
- “quarter; direction; command; region; indication.”
- catasras ← catasraḥ ← catur
- [noun], nominative, plural, feminine
- “four; catur [word].”
- tvayādhyakṣeṇa ← tvayā ← tvad
- [noun], instrumental, singular
- “you.”
- tvayādhyakṣeṇa ← adhyakṣeṇa ← adhyakṣa
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “overseer; adhyakṣa [word]; mayor; head.”
- pṛtanā ← pṛtanāḥ ← pṛtanā
- [noun], accusative, plural, feminine
- “army; battle; pṛtanā [word]; pṛtanā.”
- jayema ← ji
- [verb], plural, Present optative
- “overcome; cure; win; conquer; control; win; succeed; remove; beat; govern; surpass; suppress.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने । विविधमाहूयन्ते येषु शूरा इति विहवाः संग्रामाः । यद्वा । विविधं यागार्थं देवा आहूयन्त एष्विति विहवा यज्ञाः ॥ ‘ ह्वः संप्रसारणं व न्यभ्युपविषु ’ (पा. सू. ३. ३. ७२) इत्यधिकरणेऽप संप्रसारणं च । थाथादिनीत्तरपदान्तोदात्तत्वम् । संग्रामेषु यज्ञेषु वा वर्चः दीप्तिः त्वदनुग्रहात् मम अस्तु अवतु । वयं च त्वा त्वाम् इन्धानाः समिद्भिर्दीपयन्तः तन्वं तब शरीरं पुषेम हविर्भिर्वर्धयेम ॥ इन्धेः शानचि श्नसोरल्लोप उदात्तनिवृत्तिस्वरेण शानच आद्युदात्तत्वे प्राप्ते विभाषा वेण्विन्धानयोः (पा. सू. ६, ६, २१५) इत्याद्युदात्तत्वम् ॥ तन्वं पुषेम ॥ पुषेर्लिङि लिङ्याशिष्यङ् ॥ अपि च मह्यं मदर्थम् । ‘ ङयि च ’ ( पा. सू. ६, ६, २१२ ) इत्यमद् आद्युदात्तत्वम् ॥ चतस्रः प्रदिशः प्रकृष्टा दिशः । तद्वासिनो जना इत्यर्थः । नमन्तां स्वत एव प्रह्वीभवन्तु । नमतेः कर्मकर्तरि लोटि न दुहस्नुनमाम् ’ इति यक्प्रतिषेधः ॥ त्वया अस्माभिर्हविर्भिः प्रवर्धितेन अध्यक्षेण ईश्वरेण सता पृतनाः शत्रुसेनाः जयेम अभिभवेम ॥
हेऽग्ने विहवेषु यज्ञेषु यद्वर्चः फलं तन्ममास्तु।
वयमृत्विग्यजमानास्त्वामग्निमिन्धानाः प्रज्वलयन्तस्तनुवं त्वदीयं शरीरं पुषेम पुष्टं कुर्मः।
मह्यं यजमानाय प्राच्याद्याश्चतस्त्रः प्रदिशो नमन्तां वश्या भवन्तु, तत्रत्या जना मदधीना भवन्तु।
अध्यक्षेण स्वामिना त्वया सहिता वयं पृतना विरोधि सेना जयेम।
Wilson
English translation:
“May glory Agni, be mine in battle, may we, kindling you, cherish your person n, may the (inhabitants ofthe) four quarters bow down before me, may we with you for our leader overcome (hostile) armies.”
Jamison Brereton
Mine be the luster at the competing invocations, o Agni. Might we thrive in our body as we kindle you in your body.
To me let the four quarters bow. With you as our overseer might we win battles.
Griffith
LET me win glory, Agni, in our battles: enkindling thee, may we support our bodies.
May the four regions bend and bow before me: with thee for guardian may we win in combat.
Geldner
Mein soll in den Wettanrufungen der Götter der Glanz sein, o Agni; wir wollen dich anzünden und deinen Leib pflegen. Vor mir sollen sich die vier Weltgegenden neigen. Mit dir als Aufseher wollen wir die Kämpfe gewinnen!
Grassmann
Glück werde mir, wenn ich dich, Agni, rufe, Heil sei den Leibern, wenn wir dich entzünden; Die vier Welträume mögen mir sich beugen, durch deinen Schutz lass uns in Schlachten siegen.
Elizarenkova
У меня, о Агни, пусть будет блеск во время призывов-состязаний!
Мы пусть взращиваем (твое) тело, зажигая тебя!
Мне пусть поклоняться четыре стороны света!
С тобою как с надзирателем пусть мы выиграем сражения!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- विहव्यः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में सेनाध्यक्ष शत्रुओं का नाशक राष्ट्र में भ्रमण करके शत्रुओं को प्राप्त कर दण्ड दे, विद्वान् जन राजा को प्रोत्साहित करें, सूर्यादि धारकों का धारक परमात्मा उपास्य है, आदि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्ने) हे अग्रणी सेनानायक ! या ब्रह्मा ! (विहवेषु) विविध आह्वान-स्थान संग्रामों में या यज्ञों में (मम) मेरे में (वर्चः) तेज (अस्तु) हो (वयम्) हम (त्वा) तुझे (इन्धानाः) दीप्त करते हुए या प्रबल शब्दों से प्रोत्साहित करते हुए (तन्वम्) अपने आत्मा को (पुषेम) पुष्ट करें (प्रदिशः-चतस्रः) प्रमुख चार दिशाएँ-वहाँ स्थित मनुष्य-प्रजाजन या सामन्यजन (मह्यम्) मेरे लिए (नमन्ताम्) अपने आत्मा को समर्पित करें (त्वया-अध्यक्षेण) तुझ सेनाध्यक्ष के द्वारा या विद्याध्यक्ष के द्वारा (पृतनाः)संग्रामों को या मनुष्यों को (जयेम) जीतें या अभिभूत करें-स्वाधीन करें ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजा का सेनाध्यक्ष तेजस्वी चारों दिशाओं में रहनेवाले शत्रु पर विजय पानेवाला हो एवं उसका पुरोहित महान् विद्वान् अपने शब्दों से प्रोत्साहित करनेवाला होना चाहिये ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते सेनाध्यक्षः शत्रूणां नाशकः राष्ट्रे भ्रमणं कृत्वा दुष्टान् प्राप्य दण्डयेत्, विद्वांसो राजानं प्रोत्साहयेयुः, परमात्मा सर्वसूर्यादीनां धारकाणामपि धारकस्तस्योपासना कर्त्तव्येत्येवमादयो विषयाः सन्ति।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्ने) हे अग्रणी ! सेनानायक ! ब्रह्मन् ! वा (विहवेषु) विविधह्वानस्थानेषु सङ्ग्रामेषु यज्ञेषु वा (मम वर्चः-अस्तु) मयि ‘सप्तम्यर्थे षष्ठी’ वर्चस्तेजो भवतु (वयं त्वा-इन्धानाः-तन्वं पुषेम) वयं त्वां दीपयन्तो बलवच्छब्दैः प्रोत्साहयन्तः स्वात्मानं पुष्येम “आत्मा वै तनूः” [श० ६।७।२।६] (प्रदिशः-चतस्रः) प्रमुखदिशश्चतस्रस्तत्रस्थाः-मनुष्याः प्रजाजना यद्वा सामान्यजनाः (मह्यं नमन्ताम्) मह्यं स्वात्मानं समर्पयन्तु (त्वया-अध्यक्षेण) त्वया सेनाध्यक्षेण यद्वा विद्याध्यक्षेण (पृतनाः-जयेम) सङ्ग्रामान् “पृतनाः सङ्ग्रामनाम” [निघ० २।१७] जयेम यद्वा मनुष्यान् “पृतनाः मनुष्यनाम” [निघ० २।३] अभिभवेम ॥१॥
मूलम् ...{Loading}...
ममा॑ग्ने॒ वर्चो॑ विह॒वेष्व॑स्तु व॒यं त्वेन्धा॑नास्त॒न्वं॑ पुषेम ।
मह्यं॑ नमन्तां प्र॒दिश॒श्चत॑स्र॒स्त्वयाध्य॑क्षेण॒ पृत॑ना जयेम ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
मम॑ दे॒वा वि॑ह॒वे स॑न्तु॒ सर्व॒
इन्द्रा॑वन्तो म॒रुतो॒ विष्णु॑र् अ॒ग्निः ।
ममा॒न्तरि॑ख्षम् उ॒रु गो॒पम् अ॑स्तु॒
मह्य॒व्ँ वातᳶ॑ पवता॒ङ् कामे॑ अ॒स्मिन्न् ।
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
मम॑ दे॒वा वि॑ह॒वे स॑न्तु॒ सर्व॒ इन्द्रा॑वन्तो म॒रुतो॒ विष्णु॑र॒ग्निः ।
ममा॒न्तरि॑ख्षमु॒रु गो॒पम॑स्तु॒ मह्य॒व्ँवातᳶ॑ पवता॒ङ्कामे॑ अ॒स्मिन्न् ।
सायण-टीका
अथ द्वितीयामाह– मम देबा इति।
सर्वे देवा मम विहवे मदीययज्ञे सन्तु तिष्ठन्तु ।
देवा एव विशेष्यन्ते – इन्द्रावन्त इन्द्रयुक्ता मरुतो मरुद्गणा विष्णुरग्निश्चेत्येषवाद्याः।
इदमुरु विस्तीर्णमन्तरिक्षं मम गोपं रक्षकमस्तु।
अयं वातो वायुर्मह्यं मदर्थमस्मिन्कामे यज्ञफले निमित्तभूते सति पवतां संचरतु।
मदीयकामं साधयत्वित्यर्थः।
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
मयि॑ दे॒वा द्रवि॑ण॒म् आ य॑जन्ता॒म्
मय्य् आ॒शीर् अ॑स्तु॒ मयि॑ दे॒व-हू॑तिः ।
दैव्या॒ होता॑र् आ+++(→शाकले होतारो)+++ वनिषन्त+++(=संभजन्तु?)+++ [29]
पूर्वे ऽरि॑ष्टास् स्याम त॒नुवा॑ सु॒वीराः᳚ ।
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
मयि॑ दे॒वा द्रवि॑ण॒मा य॑जन्ता॒म्मय्या॒शीर॑स्तु॒ मयि॑ दे॒वहू॑तिः ।
दैव्या॒ होता॑रा वनिषन्त [29] पूर्वेऽरि॑ष्टास्स्याम त॒नुवा॑ सु॒वीराः᳚ ।
सायण-टीका
अथ तृतीयामाह– मयि देवा इति।
एते देवा मयि यजमाने द्रविणं धनमायजन्तां सर्वतः संपादयन्तु।
आशीराशास्यमानं फलं मय्यस्तु यजमाने सिद्धं भवतु।
तथा देवहूतिर्देवानामाह्वानं च मयि भवतु।
दैव्या होतारा देवसंबन्धिन ऋत्विजः पूर्वे त्वनादिसिद्धा वनिषन्तास्मद्यज्ञं संभजन्तु।
वयं च तनुवा शरीरेणारिष्टा हिंसा रहिताः सुवीराः शोभनपुत्रयुक्ताः स्याम भवाम।
विश्वास-प्रस्तुतिः
मह्य॑य्ँ यजन्तु॒ मम॒ यानि॑ ह॒व्या
ऽऽकू॑तिस् स॒त्या मन॑सो मे अस्तु ।
एनो॒ मा नि गा᳚ङ् कत॒मच्च॒न+अ॒हव्ँ
विश्वे॑ देवासो॒ अधि॑ वोचता मे ।
मूलम्
मह्य॑य्ँयजन्तु॒ मम॒ यानि॑ ह॒व्याकू॑तिस्स॒त्या मन॑सो मे अस्तु ।
एनो॒ मा नि गा᳚ङ्कत॒मच्च॒नाहव्ँविश्वे॑ देवासो॒ अधि॑ वोचता मे ।
सायण-टीका
अथ चतुर्थीमाह– मह्यं यजन्त्विति।
यानि मम हव्या मदीयानि हवींपि सन्ति तानि सर्वाणि मह्यं मदर्थं दैव्या ऋत्विजो यजन्तु।
मे मम मनस आकूतिर्मदीयस्य मनसः संबंधी योऽयं संकल्पः— साऽऽकूतिः सत्याऽस्तु। संकल्पितार्थः सिध्यत्वित्यर्थः। अहं कतमच्चनैनः किमपि पापं मा निगां नितरां मा प्राप्नवानि। विश्वे देवासो हे विश्वे देवा मे मदर्थमघिवोचताऽऽधिक्यं ब्रूत यजमानानां मध्येऽयमधिक इति देवानामग्रे कथयत।
०५ देवीः षळुर्वीरुरु ...{Loading}...
देवीः᳚ षड्-उर्वीर् उ॒रु ण॑ᳵ कृणोत॒
विश्वे॑ देवास इ॒ह वी॑रयध्वम् ।
मा हा᳚स्महि प्र॒जया॒ मा त॒नूभि॒र्
मा र॑धाम द्विष॒ते सो॑म राजन् ।
सर्वाः टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - विहव्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
दे꣡वीः षळ् उर्वीर् उरु꣡ नः कृणोत
वि꣡श्वे देवास इह꣡ वीरयध्वम्
मा꣡ हास्महि प्रज꣡या मा꣡ तनू꣡भिर्
मा꣡ रधाम द्विषते꣡ सोम राजन्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
dévīḥ ← devī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:PL}
kr̥ṇota ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ṣaṭ ← ṣáṣ- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
urú ← urú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
urvīḥ ← urú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:PL}
devāsaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ihá ← ihá (invariable)
{}
vīrayadhvam ← √vīray- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
víśve ← víśva- (nominal stem)
{}
hāsmahi ← √hā- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
prajáyā ← prajā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
tanū́bhiḥ ← tanū́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
dviṣaté ← √dviṣ- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
radhāma ← √randh- (root)
{number:PL, person:1, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
rājan ← rā́jan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
soma ← sóma- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
देवीः॑ । ष॒ट् । उ॒र्वीः॒ । उ॒रु । नः॒ । कृ॒णो॒त॒ । विश्वे॑ । दे॒वा॒सः॒ । इ॒ह । वी॒र॒य॒ध्व॒म् ।
मा । हा॒स्म॒हि॒ । प्र॒ऽजया॑ । मा । त॒नूभिः॑ । मा । र॒धा॒म॒ । द्वि॒ष॒ते । सो॒म॒ । रा॒ज॒न् ॥
Hellwig Grammar
- devīḥ ← devī
- [noun], vocative, plural, feminine
- “Parvati; queen; goddess; Devi.”
- ṣaḍ ← ṣaṣ
- [noun], vocative, plural, feminine
- “six; ṣaṣ; sixth; ṣaṣ [word].”
- urvīr ← urvīḥ ← uru
- [noun], vocative, plural, feminine
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- uru
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- kṛṇota ← kṛ
- [verb], plural, Present imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- viśve ← viśva
- [noun], vocative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- devāsa ← devāsaḥ ← deva
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- vīrayadhvam ← vīray
- [verb], plural, Present imperative
- mā
- [adverb]
- “not.”
- hāsmahi ← hā
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “abandon; decrease; want; kill; deteriorate; get rid of; exclude; lose; avoid; remove; leave; abandon; neglect; leave; discard; apostatize; discontinue; weaken; abandon; assail; subtract; foreswear; pour away; withdraw; depart; reduce.”
- prajayā ← prajā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “people; offspring; being; national; man; prajā [word]; creature; child; descendants; population; race; animal.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- tanūbhir ← tanūbhiḥ ← tanū
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- radhāma ← radh
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “subjugate.”
- dviṣate ← dviṣ
- [verb noun], dative, singular
- “hate; dislike.”
- soma
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- rājan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
सायण-भाष्यम्
हे षट् उर्वीः षट्संख्याका उर्व्यः । एताश्चान्यत्राम्नायन्ते – ’ षण्मोर्वीरंहसः पान्तु द्यौश्च पृथिवी चाहश्च रात्रिश्चापश्चौषधयश्च इति । ईदृश्यो हे देवीः देव्यः ॥ जसि वा छन्दसि । इति पूर्वसवर्णदीर्घः । ‘ नामन्त्रिते समानाधिकरणे सामान्यवचनम् ’ इत्यस्याविद्यमानत्वनिषेधेन षळुर्वीरित्यनयोरामन्त्रितयोः पदात्परत्वादाष्टमिकमामन्त्रितानुदात्तत्वम् ॥ ता यूयम् उरु विस्तीर्णं धनं नः अस्माकं कृणोत कुरुत ॥ ‘ कृवि हिंसाकरणयोश्च । ‘ धिन्विकृण्व्योरच्च ’ इत्युप्रत्ययः । ‘तप्तनप्तनथनाश्च । इति तस्य तबादेशः ॥ हे विश्वे सर्वे देवासः देवाः यूयं च इह अस्मिन् धने प्राप्तव्ये विषये वीरयध्वं विक्रामयत । यथा वयं तद्धनं लभेमहि तथा वीर्यवन्तो यूयं प्रयतध्वमित्यर्थः ॥ ‘ वीर विक्रान्तौ । अपि च प्रजया पुत्रादिरूपया मा हास्महि वयं मा परित्यज्येमहि । मा च तनूभिः शरीरैस्त्यज्येमहि । अस्मान् कदाचिदपि पुत्रादयः शरीराणि च मा परित्याक्षुरित्यर्थः ॥ ओहाक् त्यागे । अस्मात् कर्मणि लुङि चिण्वद्भावाभावे रूपमेतत् ॥ तथा हे राजन् राजमान यद्वास्माकं स्वामिन् हे सोम द्विषते अप्रीतिं कुर्वते ॥ द्विषेः शतरि अदादित्वात् शपो लुक् । ‘शतुरनुमः । इति विभक्तेरुदात्तत्वम् । ‘षष्ठ्यर्थे चतुर्थी वक्तव्या ’ इति चतुर्थी ॥ द्विषतः शत्रोः मा रधाम मा वशं प्राप्नुयाम तथा त्वं कुर्वित्यर्थः । ‘ रध्यतिर्वशगमने ’ (निरु. ६. ३२ ) इति यास्कः । यद्वा । द्विषते शत्रवे तदर्थं मा रधाम । परिपक्वा हननार्हा मा भूम ॥ ‘ रध हिंसासंराद्ध्योः । संराद्धिः पाक इति तद्वृत्तिः । माङि लुङि पुषादित्वात् च्लेरङादेशः ॥ ॥ १५ ॥
अथ पञ्चमीमाह – देवीः षडुर्वीरिति। देवीः षडुर्वीरुर्वीनामिकाः षट्संख्याका हे देव्यः। २२६४ अत एव शाखान्तरेऽग्न्युपस्थाने समाम्नातम् “षण्मोर्वीरंहसस्पान्तु द्यौश्च पृथिवी चाऽऽपश्चौपधमश्चोर्क्च सूनृता च” इति। तादृश्यो हे देव्यो नोऽरमदीयमिदं कर्मोरु कृणोत विस्तीर्णं कुरुत। विश्वे देवासो हे विश्वे देवा इह कर्मणि वीरयध्वं वीरा भवत। विघ्नं परिहरतेत्यर्थः। वयं प्रजया पुत्रादिरूपया मा हास्महि परित्यक्ता मा भूम। तथा तनूभिः पुष्टशरीरैर्मा हारमहि। हे सोम राजन्द्विषते वैरिणे मा रधाम कार्यसिद्धिं मा करवाम।
Wilson
English translation:
“You six mighty goddesses, bestow upon us ample (wealth); universal gods, display prowess here; letus not be bereft of our offspring, or be harmed in our bodies, may we not become subject to our enemy, royalSoma.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
You six: heaven, earth, day, night, water and plural nts
Jamison Brereton
You six broad goddesses, create broad (space) for us. All you gods, act as heroes here.
May we not be bereft of offspring, nor of our own bodies. May we not become subject to him who hates us, o King Soma.
Griffith
Ye six divine Expanses, grant us freedom: here, all ye Gods, acquit yourselves like heroes.
Let us not lose our children or our bodies: let us not benefit the foe, King Soma!
Geldner
Ihr sechs göttlichen Räume, gebet uns Raum, alle Götter zeiget euch hier als Männer! Nicht möchten wir der Kinder noch des eigenen Leibes verlustigt gehen; nicht wollen wir dem Feinde erliegen, König Soma!
Grassmann
Ihr weiten sechs Göttinnen schaffet Raum uns, ihr Götter alle, zeigt euch hier als Helden, Nicht sei Verlust an Leben uns und Kindern, gib nicht uns preis dem Hasser, König Soma.
Elizarenkova
О вы, шесть божественных широких (пространств), создайте нам широкий (простор)!
О Все-Боги, проявите себя здесь как герои!
Да не окажемся мы ни без потомства, ни без тел (наших)!
Да не попадем мы во власть к ненавистнику, о царь Сома!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- विहव्यः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (षट्)छः वसन्त आदि ऋतुएँ या छः पृथिवी, जल, अग्नि, वायु, दिन, रात्रि (उर्वीः)महत्त्ववाली (देवीः)दिव्यगुणवाली वस्तुएँ (नः) हमारे लिये (उरु) बहुत अन्न आदि (कृणोत) करें (विश्वे देवासः) सब विद्वान् विद्युत् मेघ आदि (इह वीरयध्वम्) इस राष्ट्र में बल कार्य करो (प्रजया मा हास्महि) सन्तान से त्यक्त रहित हम न होवें (तनूभिः)अङ्गोंसे रहित न हों (सोम-राजन्) हे उत्पादक सर्वत्र राजमान परमात्मन् ! (द्विषते मा रधाम) हम द्वेष करनेवाले शत्रु के वश में न होवें ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - छः वस्तुएँ या पृथिवी जल अग्नि वायु दिन रात बहुत अन्नादिसम्पन्न करनेवाले हों, ऐसा प्रयत्न राष्ट्र के विद्वान् जन करते हैं, मेघादि भी अनुकूल वर्षा कर ऐसा उपचार करते रहें, सन्तान से अपनेअङ्गोंसे फलते-फूलते रहें, शत्रु के वश में भी कभी न आवें, यह यत्न करना चाहिये ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (षट्-उर्वी-देवीः) हे षट्सङ्ख्याकाः महत्यो देव्यर्ऋतुरूपाः यद्वा अग्निः पृथिवी आपो वातोहश्च रात्रिः “षण्मोर्वीरंहसस्पान्तु-अग्निश्च पृथिवी चापश्च वाजश्चाहोरात्रिश्च” [श० १।५।१।२२] (नः-उरु कृणोत अस्मभ्यं बहु खल्वन्नादिकं कुरुत (विश्वे देवासः) सर्वे देवा विद्वांसस्तथा मध्यस्थाना विद्युन्मेघादयश्च (इह वीरयध्वम्) अस्मिन् राष्ट्रे बलकार्यं कुरुत (प्रजया मा हास्महि) सन्तत्या पुत्रादिकया न त्यक्ता भवेम “ओहाक् त्यागे” [जुहो०] (तनूभिः-मा) स्वाङ्गैर्न रहिता भवेम (सोम राजन्) के उत्पादक सर्वत्र राजमान परमात्मन् ! (द्विषते मा रधाम) द्वेष्टुः शत्रोः, “षष्ठ्यर्थे चतुर्थी छान्दसी” न वशं गच्छेम “रध्यतिर्वशगमने” [निरु० ६।३२] ॥५॥
मूलम् ...{Loading}...
देवीः॑ षळुर्वीरु॒रु नः॑ कृणोत॒ विश्वे॑ देवास इ॒ह वी॑रयध्वम् ।
मा हा॑स्महि प्र॒जया॒ मा त॒नूभि॒र्मा र॑धाम द्विष॒ते सो॑म राजन् ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒ग्निर् म॒न्युम् प्र॑तिनु॒दन् पु॒रस्ता॒द् [30]
अद॑ब्धो गो॒पाᳶ परि॑ पाहि न॒स् त्वम् ।
प्र॒त्यञ्चो॑ यन्तु नि॒-गुत॒ᳶ+++(←गु गमने)+++ पुन॒स् ते॑
ऽमा+++(=सह)++++एषा᳚ञ् चि॒त्तम् प्र॒बुधा॒ वि ने॑शत्+++(=विनश्यतु)+++ ।
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
अ॒ग्निर्म॒न्युम्प्र॑तिनु॒दन्पु॒रस्ता᳚त् [30] अद॑ब्धो गो॒पाᳶ परि॑ पाहि न॒स्त्वम् ।
प्र॒त्यञ्चो॑ यन्तु नि॒गुत॒ᳶ पुन॒स्ते॑ऽमैषा᳚ञ्चि॒त्तम्प्र॒बुधा॒ वि ने॑शत् ।
सायण-टीका
अथ षष्ठीमाह– अग्निर्मन्युमिति । अयमग्निर्मन्युं वैरिणां कोपं प्रतिनुदन्निराकुर्वन्पुरस्ता दस्माकं पुरतो गच्छत्विति शेषः । हेऽग्ने त्वमदव्यः केनाप्यहिंसितो गोपा रक्षणसमर्थः सन्नोऽस्मान्परिपत्हि सर्वतः पालय । तव पालने सति ते वैरिणः प्रत्यञ्चः प्रतिमुखाः विमुखा सन्तो निगुतो नितरां गमनशीलाः पलायनपराः पुनर्यन्तु भूयो भूयो यत्र क्वापि गच्छन्तु। एषां वैरिणां चित्तम् अन्तःकरणं प्रबुधा ऽमा विनेशत् प्रबोधेन सह विनश्यतु।
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
धा॒ता धा॑तृ॒णाम् भुव॑नस्य॒ यस् पति॑र्
दे॒वꣳ स॑वि॒तार॑म् अभिमाति॒षाह᳚म् ।
इ॒मय्ँ य॒ज्ञम् अ॒श्विनो॒भा बृह॒स्-पति॑र्
दे॒वाᳶ पा᳚न्तु॒ यज॑मानन् न्य॒र्थात् ।
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
धा॒ता धा॑तृ॒णाम्भुव॑नस्य॒ यस्पति॑र्दे॒वꣳ स॑वि॒तार॑मभिमाति॒षाह᳚म् ।
इ॒मय्ँय॒ज्ञम॒श्विनो॒भा बृह॒स्पति॑र्दे॒वाᳶ पा᳚न्तु॒ यज॑मानन्न्य॒र्थात् ।
सायण-टीका
अथ सप्तमीमाह– धाता धातृणामिति। घातृणां जगत्कर्तॄणां दक्षप्रजापत्यादीनामपि धाता यः स्रष्टा भुवनस्य लोकस्य पतिः पालकश्च। तथाऽश्विनोमोभावश्विनौ बृहस्पतिश्चेत्येते देवा नोऽस्मदीयमिमं यज्ञं यजमानं च न्यर्थात्फलवैगुण्यलक्षणाद्वैयर्थ्यात्पान्तु रक्षन्तु। कीदृशं यज्ञम्, देवं तत्तन्मन्त्रव्यवहारयुक्तं सवितारं महाफलजनकमभिमातिषाहं पापलक्षणस्याभिमातेररेरमिभवितारम्।
०८ उरुव्यचा नो ...{Loading}...
उ॒रु॒-व्यचा॑ नो महि॒षश् शर्म॑ यꣳसद्
अ॒स्मिन् हवे॑ पुरुहू॒तᳶ पु॑रु॒ख्षु ।
स नᳶ॑ प्र॒जायै॑ हर्यश्व मृड॒येन्द्र॒
मा नो रीरिषो॒ मा परा॑ दाः ।
सर्वाः टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - विहव्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उरुव्य꣡चा नो महिषः꣡ श꣡र्म यंसद्
अस्मि꣡न् ह꣡वे पुरुहूतः꣡ पुरुक्षुः꣡
स꣡ नः प्रजा꣡यै हरिअश्व मॄळय+
इ꣡न्द्र मा꣡ नो रीरिषो मा꣡ प꣡रा दाः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; 12 = 5+7, ending LHX
popular
popular
popular
Morph
mahiṣáḥ ← mahiṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śárma ← śárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
uruvyácā ← uruvyáñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yaṁsat ← √yam- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
asmín ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
háve ← háva- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
puruhūtáḥ ← puruhūtá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
purukṣúḥ ← purukṣú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
haryaśva ← háryaśva- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mr̥ḷaya ← √mr̥ḍ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prajā́yai ← prajā́- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dāḥ ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
índra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
párā ← párā (invariable)
{}
rīriṣaḥ ← √riṣ- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
उ॒रु॒ऽव्यचाः॑ । नः॒ । म॒हि॒षः । शर्म॑ । यं॒स॒त् । अ॒स्मिन् । हवे॑ । पु॒रु॒ऽहू॒तः । पु॒रु॒ऽक्षुः ।
सः । नः॒ । प्र॒ऽजायै॑ । ह॒रि॒ऽअ॒श्व॒ । मृ॒ळ॒य॒ । इन्द्र॑ । मा । नः॒ । रि॒रि॒षः॒ । मा । परा॑ । दाः॒ ॥
Hellwig Grammar
- uruvyacā ← uru
- [noun]
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- uruvyacā ← vyacāḥ ← vyacas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “area; capacity.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- mahiṣaḥ ← mahiṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Old World buffalo; Mahiṣa; Mahiṣa.”
- śarma ← śarman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- yaṃsad ← yaṃsat ← yam
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- asmin ← idam
- [noun], locative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- have ← hava
- [noun], locative, singular, masculine
- “invocation.”
- puruhūtaḥ ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- puruhūtaḥ ← hūtaḥ ← hvā
- [verb noun], nominative, singular
- “raise; call on; call; summon.”
- purukṣuḥ ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purukṣuḥ ← kṣuḥ ← kṣu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “food.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- prajāyai ← prajā
- [noun], dative, singular, feminine
- “people; offspring; being; national; man; prajā [word]; creature; child; descendants; population; race; animal.”
- haryaśva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; Haryaśva.”
- mṛḍayendra ← mṛḍaya ← mṛḍay ← √mṛḍ
- [verb], singular, Present imperative
- “pardon.”
- mṛḍayendra ← indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- rīriṣo ← rīriṣaḥ ← riṣ
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “suffer; harm.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- parā
- [adverb]
- “away.”
- dāḥ ← dā
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
सायण-भाष्यम्
उरुव्यचाः विस्तीर्णव्यापनः महिषः महान् पूज्यो वा पुरुहूतः बहुभिर्यजमानैराहूतः पुरुक्षुः बहुनिवासः ॥ क्षियतेः ‘मितद्र्वादिभ्य उपसंख्यानम् ’ (पा. सू. ३. २. १८०. १ ) इति डुप्रत्ययः ॥ यद्वा । पुरुभिर्बहुभिः शब्द्यमानः स्तूयमानः ॥ पूर्ववत् डुप्रत्ययः । औणादिके कर्मणि क्विपि वा ‘ अनित्यमागमशासनम् ’ इति तुगभावः ॥ ईदृशः इन्द्रः अस्मिन् हवे यज्ञे । हूयन्ते अस्मिन् हवींषीति हवो यज्ञः । जुहोतेरधिकरणेऽप् ॥ यद्वा । अस्मिन् हवे त्वद्विषये आह्वाने ॥ ‘ भावेऽनुपसर्गस्य ’ इति ह्वयतेरप् संप्रसारणं च ॥ नः अस्मभ्यं शर्म सुखं यंसत् यच्छतु ददात्वित्यर्थः॥ यमेर्लेट्यडागमः । ‘ सिब्बहुलम् ’ इति सिप् ॥ हे हर्यश्व हरी अश्वौ यस्य तादृश हे इन्द्र सः त्वं नः अस्माकं प्रजायै । द्वितीयार्थे चतुर्थी। प्रजां पुत्रपौत्रादिकां मृळय सुखय । नः अस्मान् मा रीरिषः मा हिंसीः । मा च परा दाः । परादानं परित्यागः । मा परित्याक्षीरित्यर्थः ॥
अथाष्टमीमाह – उरुव्यचा इति। पुरुभिर्बहुभिर्यजमानेर्हूत आहूतः पुरुहूत इन्द्रः। हुयतेऽ–स्मिन्निति ह वो यज्ञस्तस्मिन्यज्ञे स इन्द्रो नोऽस्मार्क शमं सुखं यं सद्यच्छतु। कीदृश इन्द्रः, उरव्यचा अत्यन्तं व्याप्तो बहुदेशाधिपतिरित्यर्थः। महिषो महाञ्शोर्यादिगुणसंपन्नः। पुरुक्षु पुरुषु बहुमन्त्रेषु क्षूयते शब्द्यते प्रतिपाद्यत् इति पुरुक्षुः पुरुक्षुरेव पुरुक्षु। हरिनामानावश्वौ यस्यासौ हर्यश्वः। तादृश हे इन्द्र प्रजायै पुत्रा दिप्रजासिद्ध्यर्थं स त्वं नोऽस्मान्मृडय सुखय, नोऽस्मान्मा रीरिपो मा हिंसीर्मा परादा मा च तिरस्कुरु।
Wilson
English translation:
“May the omnipresent (Indra), the mighty one, who is invoked by many, and lauded by many, bestow ablessing on this our sacrifice; be gracious to our offspring, Indra, lord of bay horses; harm us not, desert us not.”
Jamison Brereton
The buffalo of broad expanse will offer shelter to us at this invocation— he who is invoked by many, who provides many cattle.
Show mercy to our offspring, o you of the fallow bays. Do not harm us nor hand us over.
Griffith
Foodful, and much-invoked, at this our calling may the great Bull vouchsafe us wide protection.
Lord of Bay Coursers, Indra, blew our children: harm us not, give us riot as prey to others.
Geldner
Der umfängliche Büffel soll uns Zuflucht gewähren bei diesem Anruf, der Vielgerufene, Viehreiche. Sei unseren Kindern gnädig, o Falbenherr; schädige uns nicht, Indra, gib uns nicht preis!
Grassmann
Der umfangsreiche Stier verleihe Schutz uns, bei diesem Ruf der vielgerufne Nährer, Sei unsern Kindern hold, o Füchselenker, verletz uns nicht, o Indra, noch gib preis uns.
Elizarenkova
Огромный буйвол пусть дарует нам защиту
При этом призыве (богов), (он), многопризываемый, богатый скотом!
Будь милостив к нашему потомству, о хозяин буланых коней!
О Индра, не причини нам вреда, не выдай нас!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- विहव्यः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उरुव्यचाः)बहुत व्याप्त (महिषः) महान्-अनन्त (पुरुहूतः) बहुत आमन्त्रण करने योग्य (पुरुक्षुः)बहुत अन्न देनेवाला परमात्मा (अस्मिन् हवे) इस यज्ञ में (नः) हमें (शर्म यंसत्) सुख देवे (सः) वह (हर्यश्व) हरणशील व्यापन स्वभाववाले (इन्द्र) परमात्मन् ! (नः) हमें (प्रजायै)प्रजा प्राप्ति के लिए (मृळय)सुखी कर (नः) हमें (मा-रीरिषः) मत पीड़ित कर (मा परादाः) न हमें त्याग ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा बहुव्यापी अनन्त अनेक प्रकार से आमन्त्रण करने योग्य बहुत अन्नभोग देनेवाला है, वह सन्तानप्राप्ति के द्वारा सुखी करता है, वह न हमें पीड़ा देता है, न त्यागता है, उस ऐसे परमात्मा की स्तुति करनी चाहिए ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उरुव्यचाः) बहुव्याप्तः (महिषः) महान्-अनन्तः (पुरुहूतः) बहुह्वातव्यः (पुरुक्षुः) बह्वन्नप्रदः परमात्मा (अस्मिन् हवे नः शर्म यंसत्) अत्र यज्ञेऽस्मभ्यं सुखं यच्छतु ददातु (सः) स खलु (हर्यश्व-इन्द्र) हरणशील व्यापनस्वभाववन् “हर्यश्व हरणशीला व्यापनस्वभावा यस्य तत्सम्बुद्धौ” [ऋ० ३।३२।५ दयानन्दः] ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (नः प्रजायै मृडय) अस्मान् प्रजायै-प्रजाप्राप्तये सुखय (नः-मा रीरिषः) अस्मान् न पीडय (मा परादाः) नास्मान् त्यज ॥८॥
मूलम् ...{Loading}...
उ॒रु॒व्यचा॑ नो महि॒षः शर्म॑ यंसद॒स्मिन्हवे॑ पुरुहू॒तः पु॑रु॒क्षुः ।
स नः॑ प्र॒जायै॑ हर्यश्व मृळ॒येन्द्र॒ मा नो॑ रीरिषो॒ मा परा॑ दाः ॥
०९ ये नः ...{Loading}...
ये न॑स् स॒पत्ना॒ अप॒ ते भ॑वन्त्व्
इन्द्रा॒ग्निभ्या॒म् अव॑ बाधामहे॒ तान् ।
वस॑वो रु॒द्रा आ॑दि॒त्या उ॑परि॒-स्पृश॑म्
मो॒ग्रञ् चेत्ता॑रम् अधिरा॒जम् अ॑क्रन् ।
सर्वाः टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - विहव्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ये꣡ नः सप꣡त्ना अ꣡प ते꣡ भवन्तु
इन्द्राग्नि꣡भ्याम् अ꣡व बाधामहे ता꣡न्
व꣡सवो रुद्रा꣡ आदित्या꣡ उपरिस्पृ꣡शम् मा
उग्रं꣡ चे꣡त्तारम् अधिराज꣡म् अक्रन्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ápa ← ápa (invariable)
{}
bhavantu ← √bhū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sapátnāḥ ← sapátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{}
áva ← áva (invariable)
{}
bādhāmahe ← √bādhⁱ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
indrāgníbhyām ← indrāgní- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:DU}
tā́n ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ādityā́ḥ ← ādityá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
mā ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
rudrā́ḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
uparispŕ̥śam ← uparispŕ̥ś- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vásavaḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
adhirājám ← adhirājá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
akran ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
céttāram ← céttar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ugrám ← ugrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ये । नः॒ । स॒ऽपत्नाः॑ । अप॑ । ते । भ॒व॒न्तु॒ । इ॒न्द्रा॒ग्निऽभ्या॑म् । अव॑ । बा॒धा॒म॒हे॒ । तान् ।
वस॑वः । रु॒द्राः । आ॒दि॒त्याः । उ॒प॒रि॒ऽस्पृश॑म् । मा॒ । उ॒ग्रम् । चेत्ता॑रम् । अ॒धि॒ऽरा॒जम् । अ॒क्र॒न् ॥
Hellwig Grammar
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- sapatnā ← sapatnāḥ ← sapatna
- [noun], nominative, plural, masculine
- “rival; enemy; foe.”
- apa
- [adverb]
- “away.”
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- bhavantv ← bhavantu ← bhū
- [verb], plural, Present imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- indrāgnibhyām ← indra
- [noun], masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indrāgnibhyām ← agnibhyām ← agni
- [noun], instrumental, dual, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ava
- [adverb]
- “down.”
- bādhāmahe ← bādh
- [verb], plural, Present indikative
- “afflict; annoy; chase away; tease; grieve; irritate.”
- tān ← tad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vasavo ← vasavaḥ ← vasu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- rudrā ← rudrāḥ ← rudra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- ādityā ← ādityāḥ ← āditya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- uparispṛśam ← uparispṛś
- [noun], accusative, singular, masculine
- mograṃ ← mā ← mad
- [noun], accusative, singular
- “I; mine.”
- mograṃ ← ugram ← ugra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “powerful; awful; dangerous; intense; mighty; potent; colicky; atrocious.”
- cettāram ← cettṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- adhirājam ← adhirāj
- [noun], accusative, singular, masculine
- akran ← kṛ
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
सायण-भाष्यम्
नः अस्माकं ये सपत्नाः शत्रवः ते अप भवन्तु अपगता भवन्तु । स्वस्थानादपगताः प्रच्युता भवन्तु । तान् सपत्नान् इन्द्राग्निभ्यां हविर्भिः स्तुत्या च प्रसन्नाभ्यामनुगृहीता वयम् अव बाधामहे निकृष्टतरं विनाशयामः । अपि च वसवो रुद्रा आदित्याः च मा माम् उपरिस्पृशम् उन्नतपदस्य संस्प्रष्टारं सर्वेभ्यः श्रेष्ठम् अक्रन् कुर्वन्तु । तथा उग्रम् उद्गूर्णबलं चेत्तारं चेतितारम् ॥ छान्दस इडभावः ॥ सर्वस्य ज्ञातारम् अधिराजं सर्वेषामधीश्वरं च मां कुर्वन्तु ॥ करोतेश्छान्दसे लुङि ‘ मन्त्रे घस इत्यादिना च्लेर्लुक् ॥ । १६ ॥ ॥ १० ॥
अथ नवमीमाह– २२६५ ये न सपत्ना इति। ये केचिन्नोऽस्माकं सपत्नाः शत्रवः सन्ति तेऽपभ वन्त्वपनययुक्ता भवन्तु। वयं तान्सपत्नानिन्द्राग्निभ्यामनुग्रहयृक्ताभ्यां सहिता अवबाधामहे सर्वथा बाधितान्कुर्मः। वसुरुद्रादित्या देवता मामेतादृशमक्रन्कुर्वन्तु। कीदृशमिति तदुच्यतेउपरितनं स्वर्गं स्पृशतीत्युपरिस्पृक्तम्, उग्रं शत्रुतिरस्कारक्षमं, चेत्तारमभिज्ञातारम्, अधिराजमन्येषां सर्वेषामधिपतिम्।
Wilson
English translation:
“May those who are our foes be driven off; may we through Indra and Agni destroy them; may theVasus, the Rudras, and the Ādityas make me the high- reaching, fierce, intelligent, supreme ruler.”
Jamison Brereton
Whoever are our rivals, let them keep away: with Indra and Agni we will thrust them down.
The Vasus, Rudras, and Ādityas have made me one who touches on high, a formidable observer, an over-king.
Griffith
Let those who are our foemen stay. afar from us: with Indra and with Agni we will drive them off.
Vasus, Adityas, Rudras have exalted me, made me far-reaching, inighty, thinker, sovran lord.
Geldner
Unsere Nebenbuhler sollen sich wegheben, mit Indra und Agni unterdrücken wir sie. Die Vasu´s, Rudra´s, Aditya´s haben mich zum überragenden, zum gewaltigen Meister und Oberherrn gemacht.
Grassmann
Es mögen fern von uns die Feinde bleiben, durch Indra, Agni stossen wir zurück sie; Die Vasu’s, Rudra’s, die Aditja’s haben, zum hohen, grossen Hort und Herrn gemacht mich.
Elizarenkova
(Те,) что наши соперники, пусть они уберутся!
С Индрой и Агни мы оттесняем их прочь.
Васу, Рудры, Адитьи сделали меня
Выдающимся, могучим знатоком, верховным владыкой.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- विहव्यः
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नः) हमारे (येसपत्नाः)जो शत्रु हैं, (ते) वे (अप भवन्तु) पृथक् हो जावें (तान्) उनको (इन्द्राग्निभ्याम्) संग्राम में विद्युदग्नि शक्ति सम्पन्न अस्त्रों से या (अप बाधामहे) होम में वायु अग्नि के द्वारा पीड़ित करें, (वसवः) वसानेवाले (रुद्राः) उपदेश करनेवाले (आदित्याः) स्वीकार करनेवाले जन, यज्ञ में ऋतुएँ, रश्मियाँ (मा-उपरिस्पृशम्) मुझे ऊँचे पद प्राप्त करनेवाले (उग्रं चेत्तारम्) तेजस्वी चेतानेवाले (अधिराजम्) अधिराजमान (अक्रन्) करें ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - शत्रु दूर रहें, उन्हें विद्युदग्नि शक्ति सम्पन्न अस्त्रों द्वारा संग्राम में पीड़ित करना चाहिये, वसानेवाले, उपदेश देनेवाले, स्वीकार करनेवाले जन तेजस्वी अधिकारी को राजा बनावें एवं जो अन्य प्राणियों को पीड़ा देते हैं, वे दूर हों, उन्हें यज्ञ में अग्नि और वायु होमे हुए पदार्थ द्वारा नष्ट करें, वायुएँ, ऋतुएँ, रश्मियाँ मनुष्य को स्वस्थ बनाती हैं ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नः) अस्माकं (ये सपत्नाः) ये शत्रवः सन्ति (ते-अप भवन्तु) ते पृथग्भवन्तु (तान्-इन्द्राग्निभ्याम्-अप बाधामहे) तान् सङ्ग्रामे विद्युदग्नि-शक्तिसम्पन्नास्त्राभ्यां होमे वाय्वग्निभ्यां पीडयामहे (वसवः-रुद्राः-आदित्याः) वासयितारः-उपदेष्टारः स्वीकारकर्त्तारो जनाः-यज्ञे वायवः, ऋतवः, रश्मयः (मा-उपरिस्पृशम्-उग्रं चेत्तारम्-अधिराजम्-अक्रन्) मामुपरिपदप्रापकं तेजस्विनं चेतयितारमधिराजमानं कुर्वन्तु ॥९॥
मूलम् ...{Loading}...
ये नः॑ स॒पत्ना॒ अप॒ ते भ॑वन्त्विन्द्रा॒ग्निभ्या॒मव॑ बाधामहे॒ तान् ।
वस॑वो रु॒द्रा आ॑दि॒त्या उ॑परि॒स्पृशं॑ मो॒ग्रं चेत्ता॑रमधिरा॒जम॑क्रन् ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒र्वाञ्च॒म् इन्द्र॑म् अ॒मुतो॑ हवामहे॒
यो गो॒-जिद् ध॑न॒-जिद् अ॑श्व॒-जिद् यः ।
इ॒मन् नो॑ य॒ज्ञव्ँ वि॑ह॒वे जु॑षस्व
+अ॒स्य कु॑र्मो हरिवो मे॒दिन॑न्+++(=स्नेहवन्तं)+++ त्वा ॥ [32]
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
अ॒र्वाञ्च॒मिन्द्र॑म॒मुतो॑ हवामहे॒ यो गो॒जिद्ध॑न॒जिद॑श्व॒जिद्यः ।
इ॒मन्नो॑ य॒ज्ञव्ँवि॑ह॒वे जु॑षस्वा॒स्य कु॑र्मो हरिवो मे॒दिन॑न्त्वा ॥ [32]
सायण-टीका
अथ दशमीमाह– अर्वाञ्चमिन्द्रमिति। य इन्द्रो गोजित्परकीयगवां जेता, तथा यो धनजित्परकीयधनस्य जेता, योऽश्वजीत्परकीयाश्वानां जेताऽस्ति, अर्वाञ्चमस्मदभिमुखं तमिन्द्रममुतोऽमुं यज्ञं निमित्तीकृत्य हवामह आह्वयामः। हे इन्द्र विहवे विविधाह्वाने सति नोऽस्मदीयमिमं यज्ञं जुषस्व सेवस्य। हरिनामकावश्वौ यस्य स हरिवान्। हे हरिव इन्द्र त्वामस्य यजमानस्य मेदिनं स्नेहवन्तं कुर्मः।
सायणोक्त-विनियोगः
एत्रैर्मन्त्रैः साध्यमुपधानं विधित्सुरादौ कानिचित्काम्यचयनानि दर्शंयति।
यदुक्तं सूत्रकारेण – “छन्दश्चितं चिन्वीत पशुकाम इति विज्ञायते सर्वैश्छन्दोभिश्चिनुयादित्येकं प्राकृतैरित्यपरम” इति। तदिदं विधत्ते– “छन्दश्चितं चिन्वीत पशुकामः पशवो वै छन्दाꣳसि पशुमानेव भवति” [सं० का ५ प्र० ४ अ० ११] इति।
अग्निर्मूर्धा दिवः ककुदित्यनुवाकोक्ता नानाछन्दोयुक्तमन्त्रास्तैरवे चितो न तु यजुर्भिरिति च्छन्दश्चितस्तादृशमग्निं पशुकामश्चिनुयात्।
यच्च सूत्रकारेणोक्तम् “श्येनचितं चिन्वीत सुवर्गकाम इति विज्ञायते वक्रपक्षो व्यस्तपुच्छो भवति पश्चात्प्राङ्दूहति पुरस्तात्प्रत्यङ्ङुदूहत्येवमिव हि वयसां मध्ये पक्षनिर्णामो भवतीति विज्ञायते” इति। तदीदं विधत्ते– “श्येनचितं चिन्वीत सुवर्गकामः श्येनो वै वयसां पतिष्ठः श्येन एव भूत्वा सुवर्गं लोकं पतति” [सं० का ५ प्र० ४ अ० ११] इति।
वयसां मध्ये श्येनोऽतिशीघ्रं पतितुं समर्थः। श्येन एव शेनवच्छीघ्रगाम्येव।
२२६६ यदुक्तं सूत्रकारेण– “कङ्कचिदलजचिदिति श्येनचिता व्याख्यातौ” इति। तदिदमुभयं क्रमेण विधत्ते– “कङ्कचितं चिन्वीत यः कामयेत शर्षिण्वानमुष्मिल्ँ लोके स्यामिति। शीर्षण्वानेवामुष्मिल्ँ लोके भवत्यलजचितं चिन्वीत चतुःसीतं प्रतिष्ठाकामश्चतस्त्रो दिशो दिक्ष्ववे प्रतितिष्ठति” [सं० का ५ प्र० ४ अ० ११] इति।
कङ्कालजौ श्येनस्यैवावान्तरजातिभेदौ। तत्र कङ्कस्य शिरो मण्डलाकारम्। अजलस्य तु पादयोर्विशेषः। अत एव पादस्थानीयासु सीतासु द्वादशसंख्यामपोद्य चतुःसंख्यां ब्रूते। तत्र कङ्कचिता स्वर्गलोके शीर्षण्वान्सर्वेषां मध्य उन्नतशिरस्कः प्रभुर्भवतीत्यर्थः ।
अथालजचिता सीताचतुष्टयदिग्द्वारा प्रतिष्ठां प्राप्नोति। यदप्युक्तं सूत्रकारेण “प्रउगचितं चिन्वीत भ्रातृव्यवनिति विज्ञायते यावानग्निः सारत्निप्रादेशो द्विस्तावतीं भूमिं चतुरश्रां कृत्वा पूर्वस्याः करण्या अर्धाच्छ्रोणी प्रत्यालिखेत्” इति। तदिदं विधत्ते– “प्रऊगचितं चिन्वीत भ्रातुव्यवान्प्रैव भ्रातृव्यान्नुदते” [सं० का ५ प्र० ४ अ० ११] इति।
प्रउगमनोमुखं, यथा शकटस्य पश्चाद्भागो विस्तृतः पूर्वभागः संकुचितस्तद्वत्। एतेन भ्रातृव्यान्प्रणुदते।
यदप्युक्तं सूत्रकारेण–
“उभयतः प्रउगं चिन्वति यः कामयेत प्रजातान्भ्रातृव्यान्नुदेय प्रति जानिष्यमाणानिति विज्ञायते यथा विमुखे शकटे” इति। तदिदं विधत्ते “उभयतः प्रउगं चिन्वीत यःकामयेत प्रजातान्भ्रातृव्यान्नुदेय प्रति जनिष्यमाणानिति प्रैव जातान्भ्रातृब्यान्नुदते प्रति जनिष्यमाणान्” ( सं० का ५ प्र० ४ अ० ११) इति।
प्राक्पश्चाच्चा शकटसुखसदृशमुभयतः प्रउगं तेनोत्पन्नान्भ्रातृव्यान्विनाशयति। उत्पत्स्यमानानामुत्पत्तिं प्रतिबध्नाति।
यदप्युक्तं सूत्रकारेण– “रथचक्रचितं चिन्वीत भ्रातृव्यवानिति विज्ञायते यावानग्निः सारत्निप्रादेशस्तावतीं भूमिं परिमण्डलां कृत्वा” इति। तदिदं विधत्ते– “रथचक्रचितं चिन्वीत भ्रातृव्यवान्वज्रो वै रथो वज्रमेव भ्रातृव्येभ्यः २२६७ प्रहरति” (सं० का ५ प्र० ४ अ० ११) इति।
रथचक्रवद्वर्तुलत्वेन चीयत इति रथचक्रचित्।
यदप्युक्तं सूत्रकारेण– “द्रोणचितं चिन्वीतान्नकाम इति विज्ञायते द्वयानि तु खलु द्रोणानि चतुरश्राणि परिमण्डलानि च तत्र याथाकामी” इति। तदेतद्विधत्त– “द्रोणचितं चिन्वीतान्नकामो द्रोणे वा अन्नं भ्नियते सयोन्येवान्नमवरुन्धे” ( सं० का ५ प्र० ४ अ० ११) इति।
द्रोणे हि धान्यं भरन्त्यतो धान्यस्थानसहितमन्नं प्राप्नोति।
यदप्युक्तं सूत्रकारेण “समूह्यं चिन्वीत पशुकाम इति विज्ञायते समूहन्निवे ष्टका उपदधाति” इति। तदिदं विधत्ते– “समूह्यं चिन्वीत पशुकामः पशुमानेव भवति” [सं० का ५ प्र० ४ अ० ११] इति।
समूहमर्हतीति समूह्यः।
यदप्युक्तं सूत्रकारेण– “परिचाय्यं चिन्वीत ग्रामकाम इति विज्ञायते मध्यमां स्वयमातृण्णां प्रदक्षिणमिष्टकागणैः परिचिनोति स परिचाय्यः” इति। तदिदं विधत्ते– “परिचाय्यं चिन्वीत ग्रामकामो ग्राम्येव भवति” (सं० का ५ प्र० ४ अ० ११) इति।
यदप्युक्तं सूत्रकारेण– “श्मशानचिदं चिन्वीत यः कामयेत पितृलोक ऋघ्नुयामिति विज्ञायते द्वयानि तु खलु श्मशानानि चतुरश्राणि परिमण्डलानि च तत्र याथाकामी” इति। तदेतद्विधत्ते– “श्मशानचिते चिन्वीत यः कामयेत पितृलोक ऋघ्नुयामिति पितृलोक एवर्ध्नोति” (सं० का ५ प्र० ४ अ० ११) इति।
तदेवं काम्यचयनानि समापितानि। अथ प्रकृतैर्ममाग्ने वर्च इत्यादिभिर्मन्त्रैः साध्यमुपधानं विधत्ते– “विश्वामित्रजमदग्नी वसिष्ठेनास्पर्धेताꣳ स एता जमदग्निर्विहव्यां अपश्यत्ता उपाधत्त ताभिर्वै स वसिष्ठस्येन्द्रियं वीर्यमवृङ्क्त यद्विहव्या उपदधातीन्द्रियमेव २२६८ ताभिर्वीर्य यजमानो भ्रातृव्यस्य वृङ्क्ते” (सं० का ५ प्र० ४ अ० ११) इति।
विहवशब्दोपंतैर्मन्त्रैरुपधेया इष्टका विहव्याः। उपधानदेशं विधत्ते– “होतुर्धिष्णिय उपदधाति यजमानायतनं वै होता स्व एवास्मा आयतन इन्द्रियं वीर्यमवरुन्धे” [सं० का ५ प्र० ४ अ० ११] इति।
देवाह्वानादिकस्य यजमानकार्यस्य होत्रा निष्पाद्यत्वाद्धोता यजमानस्याऽऽयतनम्। तत्र संख्यां विधत्ते–
“द्वादशोपदधाति द्वादशाक्षरा जगती जागताः पशवो जगत्यैवास्मै पशूनव रुन्धे” (सं० का ५ प्र० ४ अ० ११) इति।
यद्यप्यत्र मन्त्राणां दशत्वान्मन्त्रकर्मणोः समसंख्या नास्ति तथाऽपि मन्त्रावृत्त्या कर्मसंख्या पूरणीय। तत्प्रकारश्च सूत्रकारेण दर्शितः—“अल्पीयांसो मन्त्रा भूयांसि कर्माणि तत्र समशः प्रतिविभज्य पूर्वैः पूर्वाणि कारयेदुत्तरैरुत्तराण्यल्पीयांसि कर्माणि भूयांसो मन्त्रास्तत्र प्रतिमन्त्रं कूर्यादवशिष्टा विकल्पार्था यथायूपद्रव्याणीत्यन्ताल्लोपो विवृद्धिर्वा” इति। अतोऽत्र पूर्वभागस्यान्तिमं पञ्चममुत्तरभागस्यान्तिमं दशमं चाऽऽवृत्त्या वर्धयित्वा संख्या पूरणीया। स्थानान्तरेषु संख्यां विधत्ते– “अष्टावष्टावन्येषु धिष्णियेषूपदधात्यष्टाशफाः पशवः पशूनेवावरुन्धे” (सं० का० ५ प्र० ४ अ० ११) इति।
प्रशास्त्रीयपोत्रीयनेष्ट्रीयाच्छावाकीयादीन्यन्यानि धिष्णियानि। तत्र नवमदशममन्त्रयोर्लोपेनाष्टसंख्याऽवगन्तव्या।
क्वचित्संख्यान्तरं विधत्ते– “षण्मार्जालीये षड्वा ऋतव ऋतवः खलु वै देवाः पितर ऋतूनेव देवान्पतॄन्प्रीणाति” [सं० का० ५ प्र० ४ अ० ११] इति।
दैविकस्य पैतृकस्य च कस्मिंश्चिदृतौ कर्तव्यत्वादृतूनां देवत्वं पितृत्वं च। अत्र सप्तमादीनां चतुर्णां मन्त्राणां लोपः। अत्र विनियोगसंग्रह– ममाग्ने दशभिर्मन्त्रैर्धिष्णियेषु यथायथम्।
इष्टका उपधत्तेऽत्र वह्निकाण्डः समापितः॥
२२६९ अत्र मीमांसा।
तृतीयाध्यास्याष्टमपादे चतुर्दसाधिकरणे चिन्तितम्–
ममाग्न इति कस्यात्र फलं लिङ्गेन वक्तृगम।
श्रुत्या स्वामिनि न क्रीते लिङ्गं तत्रोपचर्यताम् ॥
ममाग्ने वर्चो विहवेष्वित्ययं* मन्त्र इष्टकाचयनाङ्गभूतोऽध्वर्युणा पठ्यते। विशिष्टं हवनं येषां यज्ञानां ते विहतास्तेषु वर्चस्तेजसोपलक्षितं यत्फलं तन्ममास्त्वित्यनेन लिङ्गन मन्त्रमुच्चारयितुरध्वर्योस्तत्फलमिति चेन्मैवम्। () अग्निं चिनुत इत्यात्मनेपदश्रुत्या साङ्गप्रधानफलस्य यजमानगामित्वं प्रतीयते। न च परिक्री तस्याध्वर्योर्दक्षिणातिरिक्तफलसंबन्धो न्याय्यः। तस्माच्छुतिन्यायाभ्यां विरुद्धं तल्लिङ्गं यजमानपरत्वेनोपचरणीयम्। मदीययजमानस्य तद्वर्चोऽस्त्विति ह्युपचारः। तस्माद्याजमानेन पाठ्येष्वायुर्दा अग्नेऽस्यायुर्मे देहीत्यादिषु क्रियमाणानुवादिषु प्रत्यगाशीर्मन्त्रेषु श्रुतं फलं यथा याजमानं तथैवाध्वर्युणा पाठ्येषु करणमन्त्रेषु श्रुतमपि फलं याजमानमेव ॥
इति श्रीमत्सायणाचार्यविरचिते माधवीये वेदार्थप्रकाशे कृष्णयजुर्वेदीयतैत्तिरीयसंहिताभाष्ये चतुर्थकाण्डे सप्तमप्रपाठके चतुर्दशोऽनुवाकः ॥ १४ ॥
- न्यायमालयां ‘त्ययमाहवनीयस्यान्वाधाने करणभूतो मन्त्रोऽध्व’ इति पाठः।
()‘दर्शपूर्णमासाभ्यां स्वर्गकामो यजेत’ इति न्यायामालापाठः।