०१ सोमः

सायणोक्त-विनियोगः

(SB) 1द्वितीये वशादीनां पशूनां सूक्तान्यभिहितानि । तृतीये सौम्यादीनां सूक्तान्युच्यन्ते । तत्र ‘आग्रेयं कृष्णग्रीवमालभेत सौम्यं बभ्रुं ज्योगामयावी’ इत्येतस्य पशोः सूक्ते वपायाः पुरोनुवाक्यामाह -

विश्वास-प्रस्तुतिः

सोमो॑ धे॒नुं, सोमो॒ अर्व॑न्तम् आ॒शुं
सोमो॑ वी॒रं क॑र्म॒ण्यं॑ ददातु
सा॒द॒न्यं॑+++(←सदन)+++ विद॒थ्यं॑ स॒भेयं॑
पि॒तु॒श्-श्रव॑णय्ँ॒ यो ददा॑शद्+++(=दद्यात्)+++ अस्मै +++(यजमानाय)+++ ॥

मूलम्

सोमो॑ धे॒नुँ सोमो॒ अर्व॑न्तमा॒शुम् ।
सोमो॑ वी॒रङ्क॑र्म॒ण्य॑न्ददातु ।
सा॒द॒न्यव्ँ॑विद॒थ्यँ॑ स॒भेय॑म् ।
पि॒तु॒श्श्रव॑णय्ँ॒यो ददा॑शदस्मै ।

सायण-टीका

योऽयं सोमो देवः सोऽयमस्मै यजमानाय धेनुं ददातु । तथा स सोमः आशुं शीघ्रगामिनमर्वन्तमश्वं ददातु । तथा स सोमः कर्मण्यं श्रौतस्मार्तकर्मयोग्यं वीरं पुत्रं ददातु । कीदृशं वीरं? सदनं गृहं तत्र साधुः सादन्यस्तं गृहनिर्वाहकमित्यर्थः । विदथे यज्ञे कुशलं विदथ्यम् । सभायां साधुः सभेयस्तं सभेयम् । स्वकीयस्य पितुः श्रवणं कीर्तिः संपाद्यते येन सोऽयं पितुःश्रवणस्तम् । यो यजमानः सोमाय देवाय ददाशत् चरु पुरोडाशादिकं ददाति । अस्मै यजमानायेति पूर्वत्रान्वयः ॥

सायणोक्त-विनियोगः

2अथ वपाया याज्यायाः पुरोडाशस्य पुरोनुवाक्यायाश्च प्रतीके दर्शयति - ‘अषाढं युत्सु पृतनासु’ इति वपाया याज्या । ‘त्वँ सोम क्रतुभिः’ इति पुरोडाशस्य पुरोनुवाक्या । एतच्चोभयं ‘जुष्टी नरः’ इत्यत्र व्याख्यातम् ॥

मूलम् (संयुक्तम्)

अषा॑ढय्ँ यु॒त्सु त्वँ सो॑म॒ क्रतु॑भिः ।

सायणोक्त-विनियोगः

3अथ पुरोडाशस्य याज्यायाः प्रतीकं दर्शयति । सा च ‘अग्नेरातिथ्यमसि’ इत्यत्र व्याख्याता ।

मूलम् (संयुक्तम्)

या ते॒ धामा॑नि ह॒विषा॒ यज॑न्ति ।

सायणोक्त-विनियोगः

अथ हविषः पुरोनुवाक्यामाह -

२२ त्वमिमा ओषधीः ...{Loading}...

तुव᳓म् इमा᳓ ओ᳓षधीः सोम वि᳓श्वास्
तुव᳓म् अपो᳓ अजनयस् तुवं᳓ गाः᳓
त्व᳓म् आ᳓ ततन्थ उरु᳓ अन्त᳓रिक्षं
तुवं᳓ ज्यो᳓तिषा वि᳓ त᳓मो ववर्थ

२२ त्वमिमा ओषधीः ...{Loading}...

त्वमि॒मा ओष॑धीः सोम॒ विश्वा॒स्त्वम॒पो अ॑जनय॒स्त्वं गाः ।
त्वमा त॑तन्थो॒र्व१॒॑न्तरि॑क्षं॒ त्वं ज्योति॑षा॒ वि तमो॑ ववर्थ ॥

022 ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
  • देवता - सोमः
  • ऋषिः - गोतमो राहूगणः
  • छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum

तुव᳓म् इमा᳓ ओ᳓षधीः सोम वि᳓श्वास्
तुव᳓म् अपो᳓ अजनयस् तुवं᳓ गाः᳓
त्व᳓म् आ᳓ ततन्थ उरु᳓ अन्त᳓रिक्षं
तुवं᳓ ज्यो᳓तिषा वि᳓ त᳓मो ववर्थ

Vedaweb annotation

Strata
Normal on metrical evidence alone


Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M


Morph
imā́ḥ ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:PL}

óṣadhīḥ ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}

soma ← sóma- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}

tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}

víśvāḥ ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}

ajanayaḥ ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}

apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}

gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}

tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}

tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}

ā́ ← ā́ (invariable)

antárikṣam ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}

tatantha ← √tan- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}

tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}

urú ← urú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}

jyótiṣā ← jyótis- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}

támaḥ ← támas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}

tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}

vavartha ← √vr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}

ví ← ví (invariable)

पद-पाठः

त्वम् । इ॒माः । ओष॑धीः । सो॒म॒ । विश्वाः॑ । त्वम् । अ॒पः । अ॒ज॒न॒यः॒ । त्वम् । गाः ।
त्वम् । आ । त॒त॒न्थ॒ । उ॒रु । अ॒न्तरि॑क्षम् । त्वम् । ज्योति॑षा । वि । तमः॑ । व॒व॒र्थ॒ ॥

Hellwig Grammar
  • tvamtvad
  • [noun], nominative, singular
  • “you.”

  • imāimāḥidam
  • [noun], accusative, plural, feminine
  • “this; he,she,it (pers. pron.); here.”

  • oṣadhīḥoṣadhi
  • [noun], accusative, plural, feminine
  • “herb; plant; drug; simple; oṣadhi [word]; remedy.”

  • soma
  • [noun], vocative, singular, masculine
  • “Soma; moon; soma [word]; Candra.”

  • viśvāsviśvāḥviśva
  • [noun], accusative, plural, feminine
  • “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”

  • tvamtvad
  • [noun], nominative, singular
  • “you.”

  • apoapaḥap
  • [noun], accusative, plural, feminine
  • “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”

  • ajanayasajanayaḥjanay√jan
  • [verb], singular, Imperfect
  • “cause; give birth; produce; beget; generate; originate; create; create; make.”

  • tvaṃtvamtvad
  • [noun], nominative, singular
  • “you.”

  • gāḥgo
  • [noun], accusative, plural, masculine
  • “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”

  • tvamtvad
  • [noun], nominative, singular
  • “you.”

  • ā
  • [adverb]
  • “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”

  • tatanthorvtatanthatan
  • [verb], singular, Perfect indicative
  • “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”

  • tatanthorvuru
  • [noun], accusative, singular, neuter
  • “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”

  • antarikṣaṃantarikṣamantarikṣa
  • [noun], accusative, singular, neuter
  • “sky; atmosphere; air; abhra.”

  • tvaṃtvamtvad
  • [noun], nominative, singular
  • “you.”

  • jyotiṣājyotis
  • [noun], instrumental, singular, neuter
  • “light; star; luminosity; fire; jyotis [word]; digestion; planet; light; sunlight.”

  • vi
  • [adverb]
  • “apart; away; away.”

  • tamotamaḥtamas
  • [noun], accusative, singular, neuter
  • “dark; darkness; Tamas; tamas [word]; faint; tamas; gloom; ignorance.”

  • vavarthavṛ
  • [verb], singular, Perfect indicative
  • “choose; ask.”

सायण-भाष्यम्

हे सोम त्वम् इमाः भूम्यां वर्तमानाः विश्वाः सर्वाः ओषधीः अजनयः उत्पादितवानसि । तथा त्वम् अपः तासामोधीनां कारणभूतानि वृष्टयुदकानि अजनयः । तथा त्वं गा: सर्वान् पशूनुदपादयः । उरु विस्तीर्णम् अन्तरिक्षं त्वम् ततन्थ विस्तारितवानसि । तस्मिन्नन्तरिक्षे यत् तमः निरोधकमन्धकारं तदपि त्वं ज्योतिषा आत्मीयेन प्रकाशेन वि ववर्थ विवृतं विश्लिष्टं विनष्टं कृतवानसि ॥ ततन्थ । तनु विस्तारे । ववर्थ । वृञ् वरणे । उभयत्र लिटस्थलि • बभूथा ततन्थ जगृभ्म ववर्थेति निगमे ’ ( पा. सू. ७. २. ६४ ) इति निपात्यते ॥


हे सोम त्वं विश्वाः सर्वा इमा ओषधीः अजनयः उत्पादितवानसि । तथा त्वमपो जलान्यजनयः । तथा त्वं गाः गवादिपशूनजनयः ।
तथा त्वमुरु विस्तीर्णमन्तरिक्षं आततन्थ विस्तारितवानसि । तथा त्वं ज्योतिषा तेजसा तमोऽन्धकारं ववर्थ निवारितवानसि ॥

Wilson
English translation:

“You, Soma, have genitive rated all these herbs, the water and the kine; you have spread out the spacious firmament; you have scattered darkness with light.”

Jamison Brereton

You, Soma, begot all these plants here; you the waters, you the cows. You have stretched across the wide midspace; you have uncovered the darkness with your light.

Griffith

These herbs, these milch-kine, and these running waters, all these, O Soma, thou hast generated.
The spacious firmament hast thou expanded, and with the light thou hast dispelled the darkness.

Geldner

Du hast alle diese Pflanzen, o Soma, du die Gewässer, du die Kühe hervorgebracht. Du hast den weiten Luftraum ausgespannt; du hast mit dem Lichte das Dunkel aufgedeckt.

Grassmann

Du hast, o Soma, alle diese Pflanzen, die Rinder du erzeugt und die Gewässer, Hast ausgespannt den weiten Raum der Lüfte, und hast enthüllt die Finsterniss durch Lichtglanz.

Elizarenkova

Ты, о Сома, – все эти растения,
Ты – воды породил, ты – коров.
Ты протянул широкое воздушное пространство.
Светом ты раскрыл мрак.

अधिमन्त्रम् (VC)
  • सोमः
  • गोतमो राहूगणः
  • विराट्पङ्क्ति
  • पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः

फिर वह कैसा है, इस विषय का उपदेश अगले मन्त्र में किया है ।

दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः

पदार्थान्वयभाषाः - हे (सोम) समस्त गुणयुक्त आरोग्यपन और बल देनेवाले ईश्वर ! जिस कारण (त्वम्) आप (इमाः) प्रत्यक्ष (विश्वाः) समस्त (ओषधीः) रोगों का विनाश करनेवाली सोमलता आदि ओषधियों को (अजनयः) उत्पन्न करते हो (त्वम्) आप (अपः) जलों (त्वम्) आप (गाः) इन्द्रियों और किरणों को प्रकाशित करते हो (त्वम्) आप (ज्योतिषा) विद्या और श्रेष्ठशिक्षा के प्रकाश से (अन्तरिक्षम्) आकाश को (उरु) बहुत (आ) अच्छी प्रकार (ततन्थ) विस्तृत करते हो और (त्वम्) आप उक्त विद्या आदि गुणों से (तमः) अविद्या, निन्दित शिक्षा वा अन्धकार को (वि ववर्थ) स्वीकार नहीं करते, इससे आप सब लोगों से सेवा करने योग्य हैं ॥ २२ ॥

दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः

भावार्थभाषाः - जिस ईश्वर ने नाना प्रकार की सृष्टि बनाई है, वही सब मनुष्यों को उपासना के योग्य इष्टदेव हैं ॥ २२ ॥

दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः

अन्वय: हे सोमेश्वर यतस्त्वं चेमा विश्वा ओषधीरजनयस्त्वमपस्त्वं गाश्चाजनयस्त्वं ज्योतिषाऽन्तरिक्षमुर्वाततन्थ त्वं ज्योतिषा तमो वि ववर्थ तस्माद्भवानस्माभिः सर्वैः सेव्यः ॥ २२ ॥

दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः

पुनः स कीदृश इत्युपदिश्यते ।

दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः

पदार्थान्वयभाषाः - (त्वम्) जगदीश्वरः (इमाः) प्रत्यक्षीभूताः (ओषधीः) सर्वरोगनाशिकाः सोमाद्योषधीः (सोम) सोम्यगुणसम्पन्न आरोग्यबलप्रापक (विश्वाः) अखिलाः (त्वम्) (अपः) बलानि जलानि वा (अजनयः) जनयसि। अत्र लडर्थे लङ्। (त्वम्) अयं वा (गाः) इन्द्रियाणि किरणान्वा (त्वम्) (आ) (ततन्थ) विस्तृणोषि। अत्र बभूथाततन्थजगृभ्मववर्थेति निगमे। अ० ७। २। ६४। अनेन सूत्रेणाततन्थ, ववर्थेत्येतौ निपात्येते। (उरु) बहु (अन्तरिक्षम्) आकाशम् (त्वम्) (ज्योतिषा) विद्यासुशिक्षाप्रकाशेन शीतलेन तेजसा वा (हि) विगतार्थे (तमः) अविद्याकुत्सिताख्यं चक्षुदृष्ट्यावरकं वाऽन्धकारम् (ववर्थ) वृणोषि। अत्राऽपि वर्त्तमाने लिट् ॥ २२ ॥

दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः

भावार्थभाषाः - येनेश्वरेण विविधा सृष्टिरुत्पादिता स एव सर्वेषामुपास्य इष्टदेवोऽस्ति ॥ २२ ॥

सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः

भावार्थभाषाः - ज्या ईश्वराने नाना प्रकारची सृष्टी निर्माण केलेली आहे तोच सर्व माणसांनी उपासना करण्यायोग्य इष्ट देव आहे. ॥ २२ ।

सायणोक्त-विनियोगः

4अथ हविषो याज्यामाह -

विश्वास-प्रस्तुतिः

या ते॒ धामा॑नि दि॒वि या पृ॑थि॒व्याम् ।
या पर्व॑ते॒ष्वोष॑धीष्व॒प्सु ।
तेभि॑र्नो॒ विश्वै॑स्सु॒मना॒ अहे॑डन् ।
राज॑न्त्सोम॒ प्रति॑ ह॒व्या गृ॑भाय ।

मूलम्

या ते॒ धामा॑नि दि॒वि या पृ॑थि॒व्याम् ।
या पर्व॑ते॒ष्वोष॑धीष्व॒प्सु ।
तेभि॑र्नो॒ विश्वै॑स्सु॒मना॒ अहे॑डन् ।
राज॑न्त्सोम॒ प्रति॑ ह॒व्या गृ॑भाय ।

सायण-टीका

हे सोम राजन् ते तव द्युलोके या धामानि यानि स्थानानि सन्ति तथा पृथिव्यां यानि सन्ति पर्वतेष्वोषधीष्वप्सु यानि सन्ति सुमना अस्माभिः सह सौमनस्ययुक्तस्त्वं तेभिर्विश्चैस्तैः सर्वैः स्थानैर्युक्तो नोऽस्मान्प्रति हेडन्क्रोधमकुर्वन् हव्या प्रतिगृभाय हवींषि प्रतिगृहाण ॥