भास्करोक्त-विनियोगः
1अस्ति यमयज्ञो नाम बलिर् मासिमासि कर्तव्यः कार्तिक्यां विशेषेण ।
तत्र प्रस्थपरिमितैस् तिलैः कल्पितं गुडमिश्रं हविः कल्पयित्वा
तूष्णीम् अभिक्रम्य आदाय
‘नमो ब्रह्मणे प्रजापतये देवेभ्य ऋषिभ्यः पितृभ्यो यमाय’
इति ग्रामाद्बहिः प्राचीमुदीचीं वा दिशम् उपनिष्क्रामति ।
निष्क्रमणमन्त्रो निगदसिद्धः ।
निष्क्रम्य नद्यां सिकतिले प्रदेशे
यत्र करकूप उत्सः खनितुं शक्यते
तत्र दिक्स्रक्तयः कोणा यस्यास्तादृशीं वेदिं करोति स्थण्डिलमात्राम् ।
तत्र स्थले प्रतिदिशं मध्ये च
पञ्चोत्तरवेद्या दिक्स्रक्तयः दक्षिणे करकूपं खनत्य्
उत्तरेणाग्निं प्रतिष्ठाप्य
दर्भैः प्रागग्रैर् अग्निं वेदिं च परिस्तीर्य
पञ्चसु उत्तरवेदिषु दर्भमयान् विष्टरान् विधाय
प्रस्तरहस्तो यममावाहयति -
आयातु देव इति द्वाभ्यां जगतीत्रिष्टुभ्याम् ॥
आवाहनम्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आया॑तु दे॒वस् सु॒मना॑भिर् ऊ॒तिभि॑र्
य॒मो हवा+++(य्)++++इ॒ह प्रय॑ताभिर् अ॒क्ता ।
आसी॑दताँ सुप्र॒यते॑ह ब॒र्हिष्य्
ऊर्जा॑-यजात्यै मम॑ शत्रु॒-हत्यै॑ ।
+++(आरण्यक-स्वर-व्यत्ययः॥)+++
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
आया॑तु दे॒वस्सु॒मना॑भिरू॒तिभि॑र्य॒मो ह॑वे॒ह प्रय॑ताभिर॒क्ता ।
आसी॑दताँ सुप्र॒यते॑ह ब॒र्हिष्यूर्जा॑यजात्यै मम॑ शत्रु॒हत्यै॑ ।
भट्टभास्कर-टीका
देवः दानादिगुणयुक्तो यम आयात्व् आगच्छतु सुमनाभिः शोभनं मनः यासु क्रियासु क्रियमाणासु ताभिर् ऊतिभिः पालनः प्रयताभिः परिशुद्धाभिर् अवद्यरहिताभिः सह अक्ता भक्तान् प्रतिगन्ता इह अत्र हवा हवे यज्ञे, सप्तम्येकवचनस्याकारः । इदानीं क्रियमाणे आगत्य च सुप्रयते बर्हिष्य् आसीदताम् आसीदतु । हशब्दः पादपूरणः । मम ऊर्जाय अन्नाय बलाय वा जात्यै जननाय प्रजात्यै शत्रुहत्यै शत्रुवधाय च ॥
०२ यमे इव ...{Loading}...
+++(सहोत्पत्त्या)+++ यमे᳓ इव य᳓तमाने य᳓दै᳓तं
प्र᳓ वाम् भरन् मा᳓नुषा देवय᳓न्तः ।
आ᳓सीदतँ स्व᳓म् उ लोकव्ँ᳓ वि᳓दाने
स्व्-आस-स्थे᳓ भवतम् इ᳓न्दवे नः ।
002 ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हविर्धाने
- ऋषिः - विवस्वानादित्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
यमे᳓ इव य᳓तमाने य᳓द् अइ᳓तम्
प्र᳓ वाम् भरन् मा᳓नुषा देवय᳓न्तः
आ᳓ सीदतं स्व᳓म् उलोकं᳓† वि᳓दाने
सुआसस्थे᳓ भवतम् इ᳓न्दवे नः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
aítam ← √i- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
yamé ← yamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yátamāne ← √yat- (root)
{case:NOM, gender:F, number:DU, tense:PRS, voice:MED}
bharan ← √bhr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
devayántaḥ ← √devay- (UNK_TYPE)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
mā́nuṣāḥ ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
prá ← prá (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
sīdatam ← √sad- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
svám ← svá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ulokám ← uloká- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vídāne ← √vid- 2 (root)
{case:NOM, gender:F, number:DU, tense:PRF, voice:MED}
bhavatam ← √bhū- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
índave ← índu- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
svāsasthé ← svāsasthá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
पद-पाठः
य॒मे इ॒वेति॑ य॒मेऽइ॑व । यत॑माने॒ इति॑ । यत् । ऐत॑म् । प्र । वा॒म् । भ॒र॒न् । मानु॑षाः । दे॒व॒ऽयन्तः॑ ।
आ । सी॒द॒त॒म् । स्वम् । ऊं॒ इति॑ । लो॒कम् । विदा॑ने॒ इति॑ । स्वा॒स॒स्थे इति॑ सु॒ऽआ॒स॒स्थे । भ॒व॒त॒म् । इन्द॑वे । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- yame ← yama
- [noun], nominative, dual, feminine
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- yatamāne ← yat
- [verb noun], nominative, dual
- “strive; endeavor; join; equal; rival.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- aitam ← i
- [verb], dual, Imperfect
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- bharan ← bhṛ
- [verb], plural, Present injunctive
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- mānuṣā ← mānuṣāḥ ← mānuṣa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man.”
- devayantaḥ ← devay
- [verb noun], nominative, plural
- “solicit.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sīdataṃ ← sīdatam ← sad
- [verb], dual, Present imperative
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- svam ← sva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- lokaṃ ← lokam ← loka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Loka; Earth; world; vernacular; people; room; world; Earth; loka [word]; space; Loka; topographic point; region; common sense.”
- vidāne ← vid
- [verb noun], nominative, dual
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- svāsasthe ← svāsastha
- [noun], nominative, dual, feminine
- bhavatam ← bhū
- [verb], dual, Present imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- indave ← indu
- [noun], dative, singular, masculine
- “moon; Soma; drop; anusvāra; one; Candra; silver; camphor; point; juice.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
यमेइव यथा सहोत्पन्ने अपत्ये संचरतः तथा यतमाने गमनहविर्धारणादिस्वाधिकारकर्मणि प्रवर्तमाने हविर्धानशकटे युवां यत् यदा ऐतं हविर्धानस्थानं प्रतिगच्छथः तदा देवयन्तः देवकामाः मानुषाः यजमानाः वां युवा प्र भरन् प्रभरन्ति । किंच युवां स्वमु लोकम् आत्मीयमेव हविर्धानाख्यं स्थानं विदाने जानती आ सीदतम्। ततः नः अस्माकम् इन्दवे सोमार्थं स्वासस्थे शोभननिवासस्थाने भवतम् ॥
भट्टभास्कर-टीका
2उत्तरे मन्त्रे यमस्य यम्याश्च सहवचनम् - यमे इव यमळोत्पन्ने इव दृश्यमाने यतमाने तत्रतत्र हविर्ग्रहणाय गन्तुं यत्नं कुर्वाणे यदा ऐतम् । लडर्थे लङ् । इतः गच्छथः । यदेति वचनात् तदेति गम्यते । तदा देवयन्तः देवान् यष्टुकामा मानुषा वां युवाभ्यां प्रभरन् । ‘हृग्रहोर्भः’ इति भः, लडर्थे लङ् । प्रहरन्ति हवींषि स्तुतिञ्चोपहरन्ति । तौ युवां स्वं लोकं स्वस्थानं विदाने जानन्तौ आसीदतम् । आसाद्य च स्वासस्थे शोभनासनस्थे भवतं नो ऽस्माकम् इन्दवे ऐश्वर्याय । एवं विनियुक्तार्थगोचरतालोभेन क्लेशेन व्याख्यातम् । बह्वृचास्तु - हविर्धानशकटयोरभिधानं मन्यन्ते ॥
Wilson
English translation:
“When you two came, like twins, busily engaged, then devout worshipper brought you forward;knowing your plural ce there abide and be fair storehouses for our Soma.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Busily engaged: i.e., engaged in theperformance of your own duties of moving and bearing the oblation
Jamison Brereton
When, taking your own places like twins, you came here, the god-seeking descendants of Manu brought you forward.
Sit here upon your own wide space, as you know it. Become good seats for our drop.
Griffith
When speeding ye came nigh us like twin sisters, religious-hearted votaries brought you forward.
Take your place, ye who know your proper station: be near, be very near unto our Soma.
Geldner
Als ihr kamet, wie zwei Zwillingsschwestern gleichen Rang einnehmend, da führten euch die gottverlangenden Menschen vor. Setzet euch in eure Welt als Bekannte, dienet unserem Soma als guter Sitzplatz!
Grassmann
Als ihr herbeikamt wie zwei zusammengehende Schwestern, brachten euch die frommen Menschen [Lob und Trunk] dar; lasst euch nun nieder auf euren eignen Platz, [ihn] einnehmend, und sitzt auf gutem Sitz für unsern Indu.
Elizarenkova
Когда вы прибыли, как сестры-близнецы, занимая положенное место,
Вас вывезли вперед люди, поклоняющиеся богам.
Усаживайтесь на свое место и занимайте (его)!
Устройте хорошее место для нашего сока!
अधिमन्त्रम् (VC)
- हविर्धाने
- विवस्वानादित्यः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यमे-इव यतमाने यत्-ऐतम्) हे वधूवरो ! तुम जैसे माता के उदर से दो युगल कन्यायें परस्पर बन्धन में बद्ध होकर उत्पन्न होती हैं, वैसे तुम वेदी पर प्राप्त होओ (मानुषाः देवयन्तः वां प्रभरन्) तब परमात्मा को चाहते हुए आस्तिक जन तुम्हारा प्रकृष्टरूप से भरण-पोषण और अनुमोदन करते हैं (स्वं लोकम्-उ-आसीदतम्) अतः तुम विवाह के अनन्तर अपने घर को भलीभाँति प्राप्त होओ, और वहाँ जाकर (विदाने स्वासस्थे) स्वात्मा में द्युलोक और पृथिवीलोक जैसे प्रतिष्ठित हुए अपने को समझो (नः-इन्दवे भवतम्) हमारे यज्ञ-श्रेष्ठकर्म को साधने के लिए सहयोगी होओ ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विवाह को चुकने पर गृहस्थ बन्धन में जब स्त्री-पुरुष बँध जावें, तो आस्तिक जन उनका अनुमोदन करें और वे अपने घर में गृहस्थ को चलाने के लिए जैसे द्युलोक पृथिवीलोक संसार को चलाते हैं, ऐसे अपने को समझकर स्थिर रहें। इस प्रकार अन्य गृहस्थ आश्रमियों की भाँति यज्ञादि श्रेष्ठकर्म करते रहें ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यमे-इव यतमाने यत्-ऐतम्) हे वधूवरौ ! युवां यथा मातुरुदराद् बहिरागमनं कुरुतो द्वे कन्ये तथा यतमानौ परस्परं बन्धनबद्धौ यतो वेद्यां प्राप्नुतम् तदा (मानुषाः देवयन्तः-वां प्रभरन्) देवं परमात्मानमिच्छन्तः-आस्तिका जनाः युवां प्रकृष्टं भरन्ति पुष्णन्ति-अनुमोदयन्ति (स्वं लोकम्-उ-आसीदतम्) विवाहानन्तरं स्वगृहं खलु समन्तात् प्राप्नुतम्, तत्र गत्वा च (विदाने स्वासस्थे) स्वात्मनि ज्ञापयन्त्यौ द्यावापृथिव्यौ सुप्रतिष्ठिते-इव प्रतिष्ठितौ (नः-इन्दवे भवतम्) अस्माकं यज्ञाय श्रेष्ठकर्मसाधनाय सहयोगिनौ भवतम् ॥२॥
भास्करोक्त-विनियोगः
3अथ प्रस्तरं मध्यमवेद्यां विष्टरे निधाय अभिमन्त्रयते -
‘इमं यम प्रस्तरम्’ इति तिसृभिः पवित्रपाणिर् अर्घ्य-पाद्य-स्नानाचमनीय-गन्ध-पुष्प-धूप-दीप-माल्यैर् इत्य् एतैर् अभ्यर्च्य
मध्यमेन अन्तिमेन वा पलाशपर्णेन जुहोति -
यमाय अन्तकाय
धर्माय अधर्माय
अन्ताय अनन्ताय
वैवस्वताय मृत्यवे विष्णवे
इति ।
व्याहृतिभिर् व्यस्ताभिः समस्ताभिश्च हुत्वा
अर्कपर्णान्य् औदुम्बरपर्णानि वा निधाय
मध्यमस्यामुत्तरवेद्यां यमाय हविर् निवेदयन्ते - यमायेति ॥
इतःपरे अनुष्टुभः ।
हविर्-निवेदनम्
१३ यमाय सोमं ...{Loading}...
यमा᳓य सो᳓मँ सुनुत
यमा᳓य जुहुता हविः᳓ ।
यमँ᳓ ह यज्ञो᳓ गच्छत्य्
अग्नि᳓-दूतो अ᳓रङ्-कृतः ।
013 ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - यमः
- ऋषिः - यमः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
यमा᳓य सो᳓मं सुनुत
यमा᳓य जुहुता हविः᳓
यमं᳓ ह यज्ञो᳓ गछति
अग्नि᳓दूतो अ᳓रंकृतः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sunuta ← √su- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
yamā́ya ← yamá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
havíḥ ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
juhuta ← √hu- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
yamā́ya ← yamá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
gachati ← √gam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ha ← ha (invariable)
yajñáḥ ← yajñá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yamám ← yamá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
agnídūtaḥ ← agnídūta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áraṁkr̥taḥ ← √kr̥- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
पद-पाठः
य॒माय॑ । सोम॑म् । सु॒नु॒त॒ । य॒माय॑ । जु॒हु॒त॒ । ह॒विः ।
य॒मम् । ह॒ । य॒ज्ञः । ग॒च्छ॒ति॒ । अ॒ग्निऽदू॑तः । अर॑म्ऽकृतः ॥
Hellwig Grammar
- yamāya ← yama
- [noun], dative, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- somaṃ ← somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- sunuta ← su
- [verb], plural, Present imperative
- “press out; su.”
- yamāya ← yama
- [noun], dative, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- juhutā ← hu
- [verb], plural, Present imperative
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- haviḥ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- yamaṃ ← yamam ← yama
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- yajño ← yajñaḥ ← yajña
- [noun], nominative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- gacchaty ← gacchati ← gam
- [verb], singular, Present indikative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- agnidūto ← agni
- [noun], masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- agnidūto ← dūtaḥ ← dūta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- araṃkṛtaḥ ← alaṃkṛ ← √kṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “decorate; prepare.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋत्विजः यमाय यमदेवतार्थं सोमं सुनुत । लतात्मकं सोममभिषुणुत । तथा यमार्थं हविः जुहुत । अग्निर्दूतो यस्मिन् यज्ञे सोऽयम् अग्निदूतः। अग्नेर्दूतत्वमन्यत्राम्नातम् - अग्निर्देवानां दूत आसीत् ’ (तै. सं. २. ५. ८. ५) इति । अरंकृतः बहुभिर्देव्यैरलंकाररूपैर्युक्तः तादृशः यज्ञः यमं ह यममेव गच्छति ॥
भट्टभास्कर-टीका
सोमं सोमवन्मधुरं तिललक्षणं हविर् यमाय सुनुत अभिषवसदृशेन हस्तव्यापारेण आक्षिपत हे परिचारकाः! । यमायैव हविर् जुहुत निवेदयत जुह्वतो मे प्रयोजका भवत । यमं ह यममेव अयं यज्ञो गच्छति तिललक्षणो गच्छत्व् अग्निदूतो ऽग्निवोढृकस् तत्र पूर्वं कृतत्वाद् अरङ्कृतः पर्याप्तं शीघ्रं वा कृतः ॥
Wilson
English translation:
“Pour out the Soma for Yama; to Yama offer the oblation, the decorated sacrifice of which Agni is themessenger proceeds to Yama.”
Jamison Brereton
For Yama press the soma; for Yama pour the oblation.
To Yama goes the sacrifice, properly prepared, with Agni as messenger.
Griffith
To Yama pour the Soma, bring to Yama consecrated gifts:
To Yama sacrifice prepared and heralded by Agni goes.
Macdonell
For Yama press the Soma juice, To Yama offering present. To Yama goes the sacrifice, Announced by Agni, well-prepared.
Geldner
Dem Yama presset Soma, dem Yama opfert die Spende! Zu Yama geht das zubereitete Opfer, dessen Bote Agni ist.
Grassmann
Dem Jama keltert Somasaft, ergiesst dem Jama Opfertrank; Zu Jama geht das Opfer hin, bereit, von Agni überbracht.
Elizarenkova
Для Ямы выжимайте Сому!
Для Ямы возливайте жертвенный напиток!
К Яме направляется жертва,
Чей вестник – Агни, (хорошо) приготовленная.
अधिमन्त्रम् (VC)
- यमः
- यमः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यमाय सोमं सुनुत) समय को अनुकूल बनाने के लिये ओषधिरस निकालना चाहिए, पुनः (यमाय हविः-जुहुत) उस ओषधिरस की हवि-आहुति अग्नि में होम करो (अग्निदूतः-अरङ्कृतः यज्ञः-यमं ह गच्छति) अग्निदूत के द्वारा यह सम्पादित यज्ञ काल को प्राप्त हो जाता है ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - आयुर्वैदिक ढंग सेओषधिरस का होम जीवन को चिरकालीन बनाने का हेतु है ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यमाय सोमं सुनुत) आयुरूपाय जीवनकालाय विश्वकालाय च तत्सौष्ठ्यसम्पादनायेत्यर्थः, सोममोषधिरसं निःसारयत (यमाय हविः-जुहुत) यमाय पूर्वोक्ताय हविः होत्रं कुरुत (अग्निदूतः-अरङ्कृतः-यमः-यमं ह गच्छति) अग्निर्दूतो यस्य स एवमलङ्कृतः सम्यक् कृतो यज्ञः कालं गच्छति ॥१३॥
भास्करोक्त-विनियोगः
4प्रतीच्याम् उत्तरवेद्यां हविर्निवेदनम् - यमाय घृतवदिति ॥
१४ यमाय घृतवद्धविर्जुहोत ...{Loading}...
यमा᳓य घृत᳓वद्-धवि᳓र्
जुहो᳓त प्र᳓ च तिष्ठत ।
स᳓ नो देवे᳓ष्व् आ᳓यमद्
दीर्घ᳓म् आ᳓युः प्र᳓ जीव᳓से ।
014 ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - यमः
- ऋषिः - यमः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
यमा᳓य घृत᳓वद् धवि᳓र्
जुहो᳓त प्र᳓ च तिष्ठत
स᳓ नो देवे᳓षु आ᳓ यमद्
दीर्घ᳓म् आ᳓युः प्र᳓ जीव᳓से
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424);; repeated line
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
ghr̥távat ← ghr̥távant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
havíḥ ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yamā́ya ← yamá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
juhóta ← √hu- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
tiṣṭhata ← √sthā- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yamat ← √yam- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dīrghám ← dīrghá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
jīváse ← √jīv- (root)
{case:DAT, number:SG}
prá ← prá (invariable)
पद-पाठः
य॒माय॑ । घृ॒तऽव॑त् । ह॒विः । जु॒होत॑ । प्र । च॒ । ति॒ष्ठ॒त॒ ।
सः । नः॒ । दे॒वेषु॑ । आ । य॒म॒त् । दी॒र्घम् । आयुः॑ । प्र । जी॒वसे॑ ॥
Hellwig Grammar
- yamāya ← yama
- [noun], dative, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- ghṛtavaddhavir ← ghṛtavat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “buttery.”
- ghṛtavaddhavir ← haviḥ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- juhota ← hu
- [verb], plural, Present imperative
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- tiṣṭhata ← sthā
- [verb], plural, Present imperative
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- deveṣv ← deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yamad ← yamat ← yam
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- dīrgham ← dīrgha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “long; long; long; large; far; deep; dīrgha [word].”
- āyuḥ ← āyus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- jīvase ← jīv
- [verb noun]
- “survive; be; exist; live on; dwell.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋत्विजः यूयं यमाय घृतवत् आज्येन संयुक्तं हविः पुरोडाशादिकं जुहोत जुहुत । प्र तिष्ठत च यमं यूयमुपतिष्ठध्वं च । देवेषु मध्ये सः यमो देवः प्र जीवसे प्रकृष्टजीवनार्थं नः अस्माकं दीर्घमायुः आ यमत् प्रयच्छतु ॥
भट्टभास्कर-टीका
अभिघारेण घृतेन घृतवत् हविर्जुहोत जुहुत प्रचतिष्ठत प्रतिष्ठितं च उद्युक्ता भवत । सः यमः नो ऽस्मभ्यं देवेषु मध्ये प्रायमत् प्रकर्षेण आभिमुख्येन च ददातु दीर्घमायुर् जीवसे जीवनाय ।।
Wilson
English translation:
“Offer the oblation of clarified butter to Yama, and stand near (to the altar); it is he who among the godsgives us a long life to live.”
Jamison Brereton
For Yama pour the ghee-rich oblation and set it forth.
He will guide us to the gods, for us to live for a long lifetime.
Griffith
Offer to Yama holy gifts enriched with butter, and draw near:
So may he grant that we may live long days of life among the Gods.
Macdonell
To Yama offering rich in ghee Present forthwith, and forward step. Let him direct us to the gods, That we may live a life prolonged.
Geldner
Dem Yama opfert das schmalzige Opfer und tretet vor! Er soll sich für uns bei den Göttern verwenden, auf daß wir noch lange Zeit weiterleben.
Grassmann
Den fettversehnen Opfertrank ergiesst dem Jama, tretet vor; Er lenk uns zu den Göttern hin und lasse lang’ uns leben noch.
Elizarenkova
Для Ямы жирный жертвенный напиток
Возлейте и выступите вперед!
Пусть он направляет нас среди богов,
Чтобы (мы) прожили долгий срок жизни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- यमः
- यमः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यमाय घृतवत्-हविः-जुहोत प्रतिष्ठत च) पूर्वोक्त जीवनकाल और विश्वकाल को अनुकूल बनाने के लिए घृतसहितओषधिरसरूप हवि आदि का होम करो और जीवन की उच्चता को प्राप्त होओ (सः नः जीवसे देवेषु दीर्घम्-आयुः प्रायमत्) एवं वह काल हमारे अधिक और उत्तम जीवन के लिये हमारी इन्द्रियों में दीर्घजीवन का विस्तार करे ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हव्य वस्तुओं में घृत मिलाकर या घृत के साथ हवन करने से इन्द्रिय-शक्तियाँ चिरस्थायी रहती हैं ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यमाय घृतवत्-हविः-जुहोत प्रतिष्ठत च) यमाय पूर्वोक्ताय जीवनकालाय विश्वकालाय वा तत्सौष्ठ्यसम्पादनायेत्यर्थः। घृतयुक्तं हवनं जुहोत कुरुत प्रतिष्ठत च तत्र प्रकृष्टतां च प्राप्नुत (सः-नः-जीवसे देवेषु दीर्घम् आयुः प्रायमत्) सोऽस्माकं जीवनाय देवेष्विन्द्रियेषु दीर्घस्थायित्वं विस्तारयति ॥१४॥
भास्करोक्त-विनियोगः
5प्राच्यां -
१५ यमाय मधुमत्तमं ...{Loading}...
यमा᳓य म᳓धुमत्तमँ
रा᳓ज्ञे हव्य᳓ञ् जुहोतन ।
इद᳓न् न᳓म ऋ᳓षिभ्यः पूर्वजे᳓भ्यः
पू᳓र्वेभ्यः पथि-कृ᳓द्भ्यः ।
015 ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - यमः
- ऋषिः - यमः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
यमा᳓य म᳓धुमत्तमं
रा᳓ज्ञे हव्यं᳓ जुहोतन
इदं᳓ न᳓म ऋ᳓षिभ्यः पूर्वजे᳓भियः
पू᳓र्वेभ्यः पथिकृ᳓द्भियः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
mádhumattamam ← mádhumattama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yamā́ya ← yamá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
havyám ← havyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
juhotana ← √hu- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
rā́jñe ← rā́jan- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
námaḥ ← námas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pūrvajébhyaḥ ← pūrvajá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
ŕ̥ṣibhyaḥ ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
pathikŕ̥dbhyaḥ ← pathikŕ̥t- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
pū́rvebhyaḥ ← pū́rva- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
य॒माय॑ । मधु॑मत्ऽतमम् । राज्ञे॑ । ह॒व्यम् । जु॒हो॒त॒न॒ ।
इ॒दम् । नमः॑ । ऋषि॑ऽभ्यः । पू॒र्व॒ऽजेभ्यः॑ । पूर्वे॑भ्यः । प॒थि॒कृत्ऽभ्यः॑ ॥
Hellwig Grammar
- yamāya ← yama
- [noun], dative, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- madhumattamaṃ ← madhumattamam ← madhumattama
- [noun], accusative, singular, neuter
- “sweetest.”
- rājñe ← rājan
- [noun], dative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- havyaṃ ← havyam ← havya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- juhotana ← hu
- [verb], plural, Present imperative
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- idaṃ ← idam
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- nama ← namaḥ ← namas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “adoration; court; namas [word]; bow; salute.”
- ṛṣibhyaḥ ← ṛṣi
- [noun], dative, plural, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- pūrvajebhyaḥ ← pūrvaja
- [noun], dative, plural, masculine
- “big brother; firstborn; forefather.”
- pūrvebhyaḥ ← pūrva
- [noun], dative, plural, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- pathikṛdbhyaḥ ← pathikṛt
- [noun], dative, plural, masculine
सायण-भाष्यम्
हे ऋत्विजः यमाय राज्ञे मधुमत्तमम् अतिशयेन मधुरं हव्यं पुरोडाशादिकं हविः जुहोतन जुहुत । पूर्वजेभ्यः सृष्ट्यावादावुत्पन्नेभ्यः अत एव पूर्वेभ्यः अस्मत्तः पूर्वभाविभ्यः पथिकृद्भ्यः शोभनमार्गकारिभ्यः ऋषिभ्यः इदं प्रत्यक्षं यथा भवति तथा नमः अस्तु ॥
भट्टभास्कर-टीका
यमाय मधुमत्तमम् अतिशयेन मधु स्वादुयुक्तं हव्यं यमाय राज्ञे जुहोतन जुहुत । इदं नमो ऽयं नमस्कार इदं हविर्वा । पूर्वजेभ्यः पूर्वेभ्यश्च चिरन्तनेभ्यः पथिकृद्भ्यः मार्गकृद्भ्य ऋषिभ्यो ऽस्त्वित्यध्याहार्यम् ॥ दक्षिणस्यां - ‘यौ ते श्वानौ’ इति गतम् । उत्तरस्यां - यमदूताभ्यां ‘उरुणसौ'10 इति गतम् ॥
Wilson
English translation:
“Offer to the royal Yama this most sweet oblation; (let) this our adoration (be addressed) to the ancientsages, the first followers of (virtuous) paths.”
Jamison Brereton
For Yama the king pour the most honeyed oblation.
Here is homage to the seers born of old, to the age-old makers of the path.
Griffith
Offer to Yama, to the King, oblation very rich in meath:
Bow down before the Rsis of the ancient times, who made this path in days of old.
Macdonell
To Yama as a King present Oblation very honey-sweet. This homage is for seers of old. The ancient makers of the path.
Geldner
Dem König Yama opfert die süßeste Spende! Diese Verbeugung gilt den erstgeborenen Rishi´s, den früheren Wegbereitern.
Grassmann
Dem König Jama giesset nun die Butter zu, die süsseste; Bringt dies Gebet den Sehern dar, den alten, Wege bahnenden.
Elizarenkova
Для Ямы-царя возлейте
Самый медовый жертвенный напиток!
Это поклонение – мудрецам, прежде рожденным,
Древним открывателям пути!
अधिमन्त्रम् (VC)
- यमः
- यमः
- विराड्बृहती
- मध्यमः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यमाय राज्ञे मधुमत्तमं हव्यं जुहोतन) पूर्वोक्त सर्वत्र राजमान समय को अनुकूल बनाने के लिये मधु या मिष्ट से युक्त हवि का होम करना चाहिये (पथिकृद्भ्यः पूर्वजेभ्यः पूर्वेभ्यः ऋषिभ्य इदं नमः) धर्म-मार्ग सम्पादन करनेवाले पूर्वजों की अपेक्षा भी जो पूर्व ऋषि हो चुके हैं, उनके लिये यह तीन मन्त्रों में कहा हुआ सोम घृत-मधु-सहित हवि का होमरूप कर्म नम्रतारूप या शिष्टाचाररूप हो ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - समय को उपयोगी बनाने के लिये मधु या मिष्ट वस्तु से युक्त हवि का होम करना चाहिये। इस प्रकार सोमादिओषधि का रस घृत और मधु से मिश्रित हवियों का हवन करना आदि उत्तम कर्म पुराने ऋषियों के लिये शिष्टाचार का अनुष्ठान भी समझना चाहिये ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यमाय राज्ञे मधुमत्तमं हव्यं जुहोतन) पूर्वोक्ताय सर्वत्र राजमानाय कालाय मधुमत्तमं मधुररसयुक्तं होतव्यं वस्तु जुहुत (पथिकृद्भ्यः पूर्वजेभ्यः पूर्वेभ्यः-ऋषिभ्यः-इदं नमः) धर्ममार्गसम्पादकेभ्यः पूर्वजापेक्षया पूर्वेभ्यः प्राक्तनेभ्यः ऋषिभ्य इदं मन्त्रत्रयोक्तं सोमघृतमधुमिश्रं हविष्प्रदानं नम्रत्वं शिष्टाचारोऽस्तु, अस्तीत्यर्थः ‘आम्राश्च सिक्ताः पितरश्च प्रीणिताः’ इतिवत् ॥१५॥
परिगानम्
भास्करोक्त-विनियोगः
6योऽस्य कौष्ठ्येति तिसृभिर् यमगाथाभिस् त्रिः-प्रसव्यम् अप्रदक्षिणं परिगायन्ति -
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
योऽस्य॒ +++(गोत्रेण)+++ कौष्ठ्य॒! जग॑तः॒
पार्थि॑व॒स्यैक॑ इद् व॒शी ।
य॒मं +++(नाम्ना)+++ भ॑ङ्ग्य-श्र॒वो! गा॑य॒
यो राजा॑ ऽनप॒रोद्ध्यः॑ ।
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
योऽस्य॒ कौष्ठ्य॒ जग॑तः॒ पार्थि॑व॒स्यैक॑ इद्व॒शी ।
य॒मं भ॑ङ्ग्यश्र॒वो गा॑य॒ यो राजा॑नप॒रोद्ध्यः॑ ।
भट्टभास्कर-टीका
श्रवो ऽन्तर्धनं कीर्तिर्वा भङ्ग्यं भजनीयम् अतिप्रभूतत्वात् । यमस्य भङ्ग्यश्रवनामा कश्चित्, तस्यैव गोत्रनाम कौष्ठ्य इति । स यमं गायंश्चरति । तं प्रति इदमुच्यते - हे कौष्ठ्य! भङ्ग्यश्रवः! यो यमो ऽस्य पार्थिवस्य पृथिव्यां भवस्य जगतः जङ्गमस्य प्राणिजातस्य एक इद् एक एव वशी स्वामी यश्च यमः राजा सन् अनपरोध्यो ऽपरोधोऽतिक्रमो ऽनतिक्रमणीयस् तं यमं गाय ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य॒मङ् गाय॑ +++(नाम्ना)+++ भङ्ग्य॒श्रवो॒!
यो राजा॑ ऽनप॒रोद्ध्यः॑ ।
येना॒पो न॒द्यो॑ धन्वा॑नि॒+++(=मरुभूमयः)+++
येन॒ द्यौः पृ॑थि॒वी दृ॒ढा ।
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
य॒मङ्गाय॑ भङ्ग्य॒श्रवो॒ यो राजा॑नप॒रोद्ध्यः॑ ।
येना॒पो न॒द्यो॑ धन्वा॑नि॒ येन॒ द्यौः पृ॑थि॒वी दृ॒ढा ।
भट्टभास्कर-टीका
7यममिति पूर्वार्धं गतम् । येन यमेन आपः समुद्रादिषु स्थिता नद्यः गङ्गाद्या धन्वानि मरुभूमयो ऽधिष्ठीयन्त इति शेषः । येन च द्यौः पृथिवी च दृढा भवति ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
हि॒र॒ण्य॒-क॒क्ष्यान्+++(=कुक्षीन्)+++ सु॒-धुरा॑न्
हिरण्या॒क्षान् अ॑यश्-श॒फान् ।
अश्वा॑न् अ॒नश्य॑तो दा॒नय्ँ॒
य॒मो रा॑जाभि॒ तिष्ठ॑ति ।
+++(आरण्यकः स्वरव्यत्ययः।)+++
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
हि॒र॒ण्य॒क॒क्ष्यान् सु॒धुरा॑न् हिरण्या॒क्षान॑यश्श॒फान् ।
अश्वा॑न॒नश्य॑तो दा॒नय्ँ॒य॒मो रा॑जाभि॒ तिष्ठ॑ति ।
भट्टभास्कर-टीका
8हिरण्यकक्ष्यान् हिरण्योदरपार्श्वान् सुधुरान् शोभनयुगान् हिरण्याक्षान् हिरण्यवर्णाक्षान् अयश्शफान् अयोवद् दृढखुरान् एवम्भूतान् अश्वान् अनश्यतो ऽविनाशितान् दीयत इति दानं बहवोऽश्वा एकं दानम् एवम्भूतान् अश्वान् दानं यमो राजा अभितिष्ठति । यमस्य एकमेव दानम् एवं विधमिति स्तुतिः ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य॒मो दा॑धार पृथि॒वीय्ँ
य॒मो विश्व॑म् इ॒दञ् जग॑त् ।
य॒माय॒ सर्व॒म् इत् त्र॑स्थे॒+++(←उद्वेगे)+++
यत् प्रा॒णद् वा॒युर् अ॑क्षि॒तम् ।
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यथा॒ पञ्च॒, यथा॒ षड्
य॒था पञ्च॑द॒श-र्ष॑यः ।
य॒मय्ँ यो वि॑द्या॒त् स ब्रू॑याद्
य॒थैक ऋषि॑र् विजान॒ते ।
+++(आरण्यकः स्वरव्यत्ययः।)+++
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
मूलम्
यथा॒ पञ्च॒ यथा॒ षड्य॒था पञ्च॑ द॒शर्ष॑यः ।
य॒मय्ँ यो वि॑द्या॒त्स ब्रू॑याद्य॒थैक ऋषि॑र्विजान॒ते ।
भट्टभास्कर-टीका
10यथा पञ्च ऋषयः सनकादयः यमं विजानते विजानन्ति । यथा षडृषयः काण्डर्षयः विजानते । यथा पञ्चदशऋषयः कर्मकृतो ऽध्वर्य्वादयः । अवयुत्य वादोऽयम् । यथा वा एकर्षिर् ब्रह्मा जगत्कर्ता विजानाति यथैते यमं विजानते एवम्भूतोऽयमिति । यथेति वचनात् तथेति गम्यते । तथा यमं यो विद्याज् जानीयात् स एव तं ब्रूयात् स एव तं वक्तुं प्रभवति के वयं तस्य वचन इति स्तुतिः ॥
(12)
विश्वास-प्रस्तुतिः
त्रिक॑द्रुकेभिः॒ पत॑ति॒ षडु॒र्वीरेक॒मिद्बृ॒हत् ।
गा॒य॒त्री त्रि॑ष्टुप्छन्दाँ॑सि॒ सर्वा॒ ता य॒म आहि॑ता ।
मूलम्
त्रिक॑द्रुकेभिः॒ पत॑ति॒ षडु॒र्वीरेक॒मिद्बृ॒हत् ।
गा॒य॒त्री त्रि॑ष्टुप्छन्दाँ॑सि॒ सर्वा॒ ता य॒म आहि॑ता ।
भट्टभास्कर-टीका
11त्रिकद्रुकेभिर् अभिप्लव-षड्-अहस्यादितस् त्रीण्य् अहानि ज्योतिर् गौर् आयुर् इति सञ्ज्ञकानि त्रिकद्रुकाः । यथोक्तं सूत्रकारेण - ‘ज्योतिर्गौरायुरिति त्रिकद्रुकाः’ इति । ‘अभिप्लवत्र्यहं पूर्वं त्रिकद्रुकाः’ इत्याश्वलायनः । द्वितीयार्थे तृतीया । त्रिकद्रुकान् पतति प्राप्नोति देवतात्वेन । षडुर्वीर् महतीः पतत्य् अधिष्ठातृत्वेन प्राप्नोति । ‘द्यौश्च पृथिवी च अहश्च रात्रिश्च आपश्चौपधयश्च इत्येताष्षडुर्वीः’ इत्यारभ्य होतृजपे कथिताः । यदि वा - प्राच्याद्याः प्रधानदिशश्चतस्त्र ऊर्ध्वा अधरा चेति षट् , ‘देवीष्षडुर्वीः’ इति समावर्तने दिशामुपस्थाने दर्शनात् । एकमिद् इच् चार्थे । एकं च बृहद् ब्रह्म जगदाख्यं पतति तत इतो गच्छति प्राणिनां शुभाशुभकर्मनिरीक्षणार्थम् । गायत्री त्रिष्टुप् इत्युपलक्षणं गायत्र्यादीनि छन्दांसि सर्वा सर्वाणि ता तानि प्रसिद्धानि यमे राजन्य् आहिता आहितानि स्थापितानि स्तुतित्वेन स्तोतृभिः ।।
विश्वास-प्रस्तुतिः
अह॑रह॒र्नय॑मानो॒ गामश्वं॒ पुरु॑ष॒ञ्जग॑त् ।
वैव॑स्वतो॒ न तृ॑प्यति॒ पञ्च॑भि॒र्मान॑वैर्य॒मः ।
मूलम्
अह॑रह॒र्नय॑मानो॒ गामश्वं॒ पुरु॑ष॒ञ्जग॑त् ।
वैव॑स्वतो॒ न तृ॑प्यति॒ पञ्च॑भि॒र्मान॑वैर्य॒मः ।
भट्टभास्कर-टीका
12अहरहः वैवस्वतः विवस्वतः पुत्रः यमः गामश्वं पुरुषं जगद् यच्चान्यज् जङ्गमं सर्वम् अहरहर्नयमानोऽपि न तृप्यति तृप्तिं न गच्छति । निषादपञ्चमाश्चत्वारो वर्णाः पञ्चमानवास् तानप्यहरहर्नयते तैरपि नीयमानैर्नैव तृप्तिं गच्छत्य् अनुपरमन् नयत इति ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः
वैव॑स्वते॒ विवि॑च्यन्ते॒ यमे॒ राज॑नि ते ज॒नाः ।
ये चे॒ह स॒त्येनेच्छ॑न्ते॒ य उ॒ चानृ॑तवादि॒नः ।
मूलम्
वैव॑स्वते॒ विवि॑च्यन्ते॒ यमे॒ राज॑नि ते ज॒नाः ।
ये चे॒ह स॒त्येनेच्छ॑न्ते॒ य उ॒ चानृ॑तवादि॒नः ।
भट्टभास्कर-टीका
13वैवस्वते यमे राजनि ते जना विविच्यन्ते पृथक्क्रियन्ते यथा शूर्पे धान्यादीनि । इह च लोके ये च स्वार्थान् सत्येन इच्छन्ते इच्छन्ति । ये च । उकारः पादपूरणः । अनृतवादिनो भूत्वा स्वार्थान् इच्छन्ते । उभयेऽपि विविच्यन्ते ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः
ते रा॑जन्नि॒ह विवि॑च्यन्ते॒ऽथा य॑न्ति त्वा॒मुप॑ ।
दे॒वाँश्च॒ ये न॑म॒स्यन्ति॒ ब्राह्म॑णाँश्चाप॒चित्य॑ति ।
मूलम्
ते रा॑जन्नि॒ह विवि॑च्यन्ते॒ऽथा य॑न्ति त्वा॒मुप॑ ।
दे॒वाँश्च॒ ये न॑म॒स्यन्ति॒ ब्राह्म॑णाँश्चाप॒चित्य॑ति ।
भट्टभास्कर-टीका
14ते इति ॥ हे राजन् ! यम ! इह जगति ते विविच्यन्ते विविक्ताश्च अथ अनन्तरं त्वामुपायन्त्य् उपागच्छन्ति त्वत्सालोक्यं प्राप्नुवन्ति । के ते? ये च देवान् नमस्यन्ति ये च ब्राह्मणान् अपचित्यति परिचरन्ति पूजयन्ति । चायतेश्छान्दसः श्यन्भावः शपश्श्लुः ॥
विश्वास-प्रस्तुतिः
यस्मि॑न्वृ॒क्षे सु॑पला॒शे दे॒वैस्सं॒पिब॑ते य॒मः ।
अत्रा॑ नो वि॒श्पतिः॑ पि॒ता पु॑रा॒णा अनु॑वेनति ॥ (13)
मूलम्
यस्मि॑न्वृ॒क्षे सु॑पला॒शे दे॒वैस्सं॒पिब॑ते य॒मः ।
अत्रा॑ नो वि॒श्पतिः॑ पि॒ता पु॑रा॒णा अनु॑वेनति ॥ (13)
भट्टभास्कर-टीका
15यस्मिन्निति ॥ कर्यारूपेण परिणतं जगत्कारणं वृक्षः ‘ब्रह्म वनं ब्रह्म स वृक्ष आसीत्’ ‘उर्ध्वमूलमवाक्शाखम् । वृक्षं यो वेद सम्प्रति’ ‘समानं वृक्षं परिषस्वजाते’ इत्यादौ दर्शनात् । यस्मिन् वृक्षे सुपलाशे पृथिव्यादिकार्यरूपे शोभनैस् तद्वति यमो देवैः सम्पिबते सह भोगान् भुङ्क्ते अत्र वृक्षे नो ऽस्मान् विश्पतिर् विशां मनुष्यादीनां स्वामी सः पिता सर्वस्य पितृस्थानीयः पुराणाः पुरातनाश्च पुरुषाः । यद्वा - ‘सुपां सुलुक्’ इत्यादिना शस आकारः । पुराणान् तथैव बह्वृचाः पठन्ति । चिरन्तनान् अनादिप्रवृत्तान् अस्मान् अनुवेनति वेनतिः कान्तिकर्मा अन्यत्र, इह त्व् अनुज्ञाने द्रष्टव्यः । पञ्चमलकारः । भोगाय अनुजानीयात् । हविरुद्धरति - ‘नाके सुपर्णम्’ इति । प्रवाहयति ‘उरुं हि राजा’ इति ॥
इत्यारण्यके चतुर्थे पञ्चमोऽनुवाकः ॥