०३ होमः

परिषेचनम्

01 अग्निमुपसमाधाय परिसमूह्य दक्षिणजान्वक्तो ...{Loading}...

अग्निमुपसमाधाय परिसमूह्य +++(वीरासने यथा)+++ दक्षिणजान्व्-अक्तो दक्षिणेनाग्निम् अदितेऽनुमन्यस्वेत्य् उदकाञ्जलिं प्रसिञ्चेत् १

02 अनुमतेऽनुमन्यस्वेति पश्चात् ...{Loading}...

अनुमतेऽनुमन्यस्वेति पश्चात् २

03 सरस्वत्यनुमन्यस्वेत्युत्तरतः ...{Loading}...

सरस्वत्य् अनुमन्यस्वेत्य् उत्तरतः ३

04 देव सवितः प्रसुवेति ...{Loading}...

देव सवितः प्रसुवेति प्रदक्षिणम् अग्निं पर्युक्षेत् सकृद्वा त्रिर् वा ४

05 पर्युक्षणान्तान्व्यतिहरन्नभिपर्युक्षन्होमीयम् ...{Loading}...

पर्युक्षणान्तान् व्यतिहरन्न्, अभिपर्युक्षन् होमीयम् +++(अन्नादिकम्)+++ ५

होमविधिः

06 अथ हविष्यस्यान्नस्याग्नौ जुहुयात्कृतस्य ...{Loading}...

अथ हविष्यस्यान्नस्याग्नौ जुहुयात् कृतस्य वाकृतस्य वा ६

07 अकृतं चेत्प्रक्षाल्य जुहुयात्प्रोदकम् ...{Loading}...

अकृतं चेत् - प्रक्षाल्य जुहुयात् - प्रोदकं+++(=प्रगतोदकं)+++ कृत्वा ७

08 अथ यदि दधि ...{Loading}...

अथ यदि दधि पयो यवागूं वा कँसेन वा चरुस्थाल्या वा स्रुवेण वैव ८

औपासनाहुतयः

09 अग्नये स्वाहेति पूर्वाम् ...{Loading}...

अग्नये स्वाहेति पूर्वां, तूष्णीम् उत्तरां - मध्ये चापराजितायां+++(=ऐशान्यायां)+++ च दिशीति सायम् ९

10 अथ प्रातः सूर्याय ...{Loading}...

अथ प्रातः सूर्याय स्वाहेति पूर्वां, तूष्णीम् एवोत्तरां - मध्ये चैवापराजितायां+++(=ऐशान्यायां)+++ चैव दिशि १०

होमान्ते

11 समिधमाधायानुपर्युक्ष्य तथैवोदकाञ्जलीन्प्रसिञ्चेदन्वमँ स्था ...{Loading}...

समिधम् आधाय
+अनुपर्युक्ष्य तथैवोदकाञ्जलीन् प्रसिञ्चेद् - अन्वमँस्था इति मन्त्रविशेषः ११

12 प्रदक्षिणमग्निं परिक्रम्यापां शेषम् ...{Loading}...

प्रदक्षिणम् अग्निं परिक्रम्यापां शेषं +++(भूमिं)+++ निनीय, +++(पुनः)+++ पूरयित्वा
चमसं प्रतिष्ठाप्य यथार्थम् +++(व्रजेत्)+++ १२

औपासनविधानम्

13 एवमत ऊर्ध्वं गृह्येऽग्नौ ...{Loading}...

एवम् अत ऊर्ध्वं गृह्येऽग्नौ जुहुयाद् वा हावयेद् वाजीवितावभृथात् +++(→जीवनयज्ञस्यान्तम्)+++ १३

14 अथाप्युदाहरन्ति ...{Loading}...

अथाप्य् उदाहरन्ति १४

15 कामं गृह्येऽग्नौ पत्नी ...{Loading}...

कामं गृह्ये ऽग्नौ पत्नी जुहुयात् सायम् प्रातर् होमौ - गृहाः पत्नी, गृह्य एषो ऽग्निर् भवतीति +++(5)+++१५

वैश्वदेवम्

16 निष्ठिते सायमाशप्रातराशे भूतमिति ...{Loading}...

निष्ठिते+++(=सिद्धे)+++ सायमाश-प्रातराशे “भूतम्” इति प्रवाचयेत् १६

17 ऋते भगया वाचा ...{Loading}...

ऋते भगया वाचा - शुचिर् भूत्वा १७

18 प्रतिजपत्योमित्युच्चैस्तस्मै नमस्तन्माख्या इत्युपाँ ...{Loading}...

प्रतिजपत्य् इत्य् उच्चैस् - “तस्मै नमस्, तन् माक्षायी” +इत्युपाँशु १८


  1. 1-5. Khādira-Gṛhya I, 2, 17-21. ↩︎

  2. The sacrificial food is either kṛta (prepared) or akṛta (unprepared). A mess of boiled rice, for instance, is kṛta, rice grains are akṛta. ↩︎

  3. 7-12. Khādira-Gṛhya I, 5, 10-12. Prodaka in Sūtra 7 is explained by pragatodaka. ↩︎

  4. 9-10. Khādira-Gṛhya, l.l. 13-15. ↩︎

  5. The water is that mentioned chap. 1, 24. With regard to p. 21 yathārtham the commentary says, ‘yathārthaṃ karmāpavargavihitaṃ Vāmadevyagānādikaṃ prātarāhutipaścādvihitaṃ brahmayajñaṃ vā kuryād iti vākyaśeṣaḥ.’ Similarly in the note on II, 4, 11 it is said, ‘yathārtham iti karmaṇaḥ parisamāptir ucyate;’ II, 8, 17: ‘yathārthaṃ tantrasamāpanaṃ kuryāt,’ &c. In my translation I have adopted the opinion of Professor Weber (Indische Studien, V, 375), according to whom yathārtham simply means, ‘(he should behave) as required by circumstances;’ ‘(he should do) what happens to be his business.’ ↩︎

  6. The last words are ā jīvitāvabhṛthāt, which literally means ’till the Avabhṛtha bath of his life.’ The Avabhṛtha bath is the bath taken at the end of certain sacrifices, so that the Avabhṛtha of life signifies death. ↩︎

  7. Khādira-Gṛhya I, 5, 17. ↩︎

  8. 16-18. Khādira-Gṛhya, l.l. 18, 19. In my translation of Sūtra 17 I have adopted, though not quite without doubt, the conjecture of Professor Roth given in Professor Knauer’s note, p. 137. Professor Roth writes ṛtebhaṅgayā vācā or ṛtebhagayā vācā: he says simply ‘om,’ and not ‘ó-o-ó-o-ó-om.’ According to the commentary Sūtra 17 would refer to the wife, not to the husband. ↩︎

  9. The MSS. give mākhyā and mākṣā. We ought to read, tan ma kṣāyīty upāṃśu. Comp. Āpastamba II, 2, 3, 11 ↩︎