सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ पतङ्गम् ’ इति तृचं षड्विंशं सूक्तं प्रजापतिपुत्रस्य पतङ्गस्यार्षम् । आद्या जगती ततस्त्रिष्टुभौ । मायाभेदस्य प्रतिपाद्यत्वात्तद्देवत्यमिदं सूक्तम् । अनुक्रान्तं च– ‘ पतङ्गं तृचं पतङ्गः प्राजापत्यो मायाभेदं जगत्यादि ’ इति । प्रवर्ग्येऽभिष्टव आद्ये ऋचौ । सूत्रितं च - पतङ्गमक्तमसुरस्य मायया यो नः सनुत्यः’ (आश्व. श्रौ. ४. ६) इति ।।
Jamison Brereton
177 (1003)
Pataṃga
Pataṃga Prājāpatya
3 verses: jagatī 1, triṣṭubh 2–3
An enigmatic hymn, mystically representing inspired poetic thought and vision ary knowledge as a bird, clothed in light, seen inwardly by enlightened poets and1654 X.178
priests. The images, though not always clear, echo many found in similarly mystical treatments of poetic inspiration, such as the famous Vena hymn (X.123), and make a powerful impression.
01 पतङ्गमक्तमसुरस्य मायया - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पतंग᳓म् अक्त᳓म् अ᳓सुरस्य माय᳓या
हृदा᳓ पश्यन्ति म᳓नसा विपश्चि᳓तः
समुद्रे᳓ अन्तः᳓ कव᳓यो वि᳓ चक्षते
म᳓रीचीनाम् पद᳓म् इछन्ति वेध᳓सः
मूलम् ...{Loading}...
प॒तं॒गम॒क्तमसु॑रस्य मा॒यया॑ हृ॒दा प॑श्यन्ति॒ मन॑सा विप॒श्चितः॑ ।
स॒मु॒द्रे अ॒न्तः क॒वयो॒ वि च॑क्षते॒ मरी॑चीनां प॒दमि॑च्छन्ति वे॒धसः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मायाभेदः
- ऋषिः - पतङ्गः प्राजापत्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
पतंग᳓म् अक्त᳓म् अ᳓सुरस्य माय᳓या
हृदा᳓ पश्यन्ति म᳓नसा विपश्चि᳓तः
समुद्रे᳓ अन्तः᳓ कव᳓यो वि᳓ चक्षते
म᳓रीचीनाम् पद᳓म् इछन्ति वेध᳓सः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
aktám ← √añj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ásurasya ← ásura- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
māyáyā ← māyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
pataṁgám ← pataṁgá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
hr̥dā́ ← hā́rdi ~ hr̥d- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
paśyanti ← √paś- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vipaścítaḥ ← vipaścít- (nominal stem)
{case:NOM, number:PL}
antár ← antár (invariable)
cakṣate ← √cakṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
kaváyaḥ ← kaví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
samudré ← samudrá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
ichanti ← √iṣ- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
márīcīnām ← márīci- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
padám ← padá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vedhásaḥ ← vedhás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
प॒त॒ङ्गम् । अ॒क्तम् । असु॑रस्य । मा॒यया॑ । हृ॒दा । प॒श्य॒न्ति॒ । मन॑सा । वि॒पः॒ऽचितः॑ ।
स॒मु॒द्रे । अ॒न्तरिति॑ । क॒वयः॑ । वि । च॒क्ष॒ते॒ । मरी॑चीनाम् । प॒दम् । इ॒च्छ॒न्ति॒ । वे॒धसः॑ ॥
Hellwig Grammar
- pataṅgam ← pataṃga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “insect; sun; bird; Caesalpinia sappan L.; Pataṃga; Vishnu.”
- aktam ← añj
- [verb noun], accusative, singular
- “smear; anoint; mix; color.”
- asurasya ← asura
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Asura; lord; asura [word]; sulfur.”
- māyayā ← māyā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “magic trick; Māyā; deception; illusion; māyā [word]; disguise; trick.”
- hṛdā ← hṛd
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “heart; heart; mind; breast; hṛd [word].”
- paśyanti ← paś
- [verb], plural, Present indikative
- “see; view; watch; meet; observe; think of; look; examine; behold; visit; understand.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- vipaścitaḥ ← vipaścit
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wise; expert.”
- samudre ← samudra
- [noun], locative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- antaḥ ← antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
- kavayo ← kavayaḥ ← kavi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- cakṣate ← cakṣ
- [verb], plural, Present indikative
- “watch; look.”
- marīcīnām ← marīci
- [noun], genitive, plural, masculine
- “beam.”
- padam ← pada
- [noun], accusative, singular, neuter
- “word; location; foot; footprint; pada [word]; verse; footstep; metrical foot; situation; dwelling; state; step; mark; position; trace; construction; animal foot; way; moment; social station; topographic point; path; residence; site; topic.”
- icchanti ← iṣ
- [verb], plural, Present indikative
- “desire; recommend; approve; seek; call; search; try; prefer; love; commend; assent; permit; choose.”
- vedhasaḥ ← vedhas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Brahma; creator; believer [worshipper]; Vishnu.”
सायण-भाष्यम्
असुरस्य असनकुशलस्य सर्वोपाधिविहीनस्य परब्रह्मणः संबन्धिया मायया त्रिगुणात्मिकया अक्तं व्यक्तमभिव्यक्तम् । यद्वा। मायेति प्रज्ञानाम । प्रज्ञया संबद्धं सर्वज्ञं पतङ्गम्। पतति गच्छतीति पतङ्गः सूर्यः । तं विपश्चितः विद्वांसः हृदा हृत्स्थेन । तात्स्थ्यात्ताच्छब्द्यम् । हृदि निरुद्धेन मनसा पश्यन्ति जानन्ति । कवयः क्रान्तदर्शिनस्ते समुद्रे । समुद्द्रवन्त्यस्माद्रश्मय इति समुद्रं सूर्यमण्डलम् । तस्मिन् अन्तः मध्ये वि चक्षते विपश्यन्ति । मण्डलान्तर्वर्तिनं हिरण्मयं पुरुषमपि जानन्तीत्यर्थः । य एवं वेधसः विधातार उक्तप्रकारेण सूर्योपासनस्य कर्तारस्ते मरीचीनां रश्मीनां पदं स्थानं सूर्यमण्डलम् इच्छन्ति अभिलषन्ति । तदुपासनया प्राप्नुवन्तीत्यर्थः । यद्वा । माययाक्तं जीवरूपेणाभिव्यक्तमात्मानं विपश्चितो वेदान्ताभिज्ञा हृत्स्थेनान्तर्मुखेन मनसा पतङ्गम् । पतति व्याप्नोतीति पतङ्गः परमात्मा । तं पश्यन्ति । उपाधिपरित्यागेन जीवात्मनः परमात्मना तादात्म्यं साक्षात्कुर्वन्तीत्यर्थः । अपि च ते कवयः क्रान्तदर्शिनो वेदान्ताभिज्ञाः समुद्रे । समुद्द्रवन्त्यस्माद्भूतानीति समुद्रः परमात्मा । तस्मिन्नधिष्ठानभूतेऽन्तर्मध्ये सर्वं दृश्यजातमध्यस्तत्वेन वि चक्षते विपश्यन्तीति । अतो दृग्व्यतिरिक्तस्य सर्वस्य मिथ्यात्वाद्वेधसो विधातारस्ते मरीचीनां वृत्तिज्ञानानां पदमधिष्ठानभूतं सच्चित्सुखात्मकं यत्परं ब्रह्म तदेवेच्छन्ति । तद्भावप्राप्तिमेव कामयन्ते ॥
Wilson
English translation:
“The wise behold their mind; (seated) in their heart the Sun made manifest by the illusion of the asura;the sages look into the solar orb, the ordainers (of solar worship) desire the region of his rays.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Illusion of theasura: asurasya = the supreme Brahma devoid of all disguise; aktam māyayā = united, to knowledge,all-knowing
Jamison Brereton
The bird, anointed with the magic power of the lord, do those attentive to poetic inspiration see with heart and mind.
The sage poets espy it within the sea; the ritual experts seek the footprint of the light beams.
Griffith
THE sapient with their spirit and their mind behold the Bird adorned with all an Asura’s magic might.
Sages observe him in the ocean’s inmost depth: the wise disposers seek the station of his rays.
Geldner
Den mit des Asura Zauber bestrichenen Vogel sehen im Herzen, im Geiste die Redekundigen. Inmitten des Ozeans schauen ihn die Seher; die Meister suchen die Spur der Lichtstrahlen.
Grassmann
Den Vogel, der geschmückt ist durch des Gottes Kunst, beschaun die Weisen mit dem Herzen und Verstand, Im Innern auch des Meeres schaun die Seher ihn; die Ordner streben nach der Funken Stätte hin.
Elizarenkova
Патангу, окрашенного колдовскою силою Асуры,
Сердцем (и) мыслью видят прозорливцы.
В глубине океана разглядывают (его) поэты.
Устроители обряда ищут след лучей.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मायाभेदः
- पतङ्गः प्राजापत्यः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में जीवात्मा का नित्य होना, पुनः-पुनः शरीर से अन्य शरीर को प्राप्त करना जब तक मोक्ष हो, वाणी को प्रकट करना, मनोयोग से विद्वानों द्वारा धारण करना ज्ञानप्रसारार्थ इत्यादि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असुरस्य) प्राणप्रद परमेश्वर की (मायया) प्रजा से (अक्तं पतङ्गम्) प्रसिद्ध-जन्म जन्मान्तर में गमनशील जीवात्मा को (हृदा मनसा) हृदयस्थ इच्छा से और मन से (विपश्चितः) विशिष्ट विद्वान् जन (पश्यन्ति) जानते हैं (कवयः-वेधसः) मेधावी अध्यात्मकर्म के विधाता योगी जन (मरीचीनां पदम्) रश्मियों पर सूर्य की भाँति जीवनशक्तियों या चित्तवृत्तियों के ऊपर विराजमान प्रापणीय जीवात्मा को (इच्छन्ति) चाहते हैं खोजते हैं (समुद्रे-अन्तः) विश्व के समुद्ररूप परमात्मा के अन्दर अपने आत्मा को(विचक्षते)अनुभव करते हैं ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमेश्वरकीव्यवस्था से जन्म-जन्मान्तर में गति करनेवाले जीवात्मा को ध्यानी, ज्ञानी जन चित्तवृत्तियों के ऊपर उसके अधिष्ठाता जीवात्मा को परमात्मा के आश्रितजीवात्मा को साक्षात् करते हैं, जीवात्मा परमात्मा के बिना नहीं रह सकता है, परमात्मा का साक्षात्कार होने पर जीवात्मा का साक्षात्कार होता है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते जीवात्मनो नित्यत्वं पुनः पुनः-शरीराच्छरीरान्तरं गमनं यावन्मोक्षः, वाणीं च प्रकटयति मनोयोगेन तां च विद्वांसो धारयन्ति ज्ञानप्रसारायेत्येवमादयो विषयाः सन्ति।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असुरस्य मायया-अक्तं पतङ्गम्) प्राणदस्य परमेश्वरस्य प्रज्ञया “माया प्रज्ञानाम” [निघ० ३।९] प्रसिद्धं प्रसिद्धं प्राप्तं पतङ्गम् “पतन्निव ह्यङ्गतीति-पतङ्ग इत्याचक्षते” [जै० ३।६।७।२] जीवात्मानम् (हृदा मनसा विपश्चितः पश्यन्ति) हृदयस्थेच्छया मनसा विशिष्टविद्वांसः पश्यन्ति जानन्ति (कवयः-वेधसः) मेधाविनोऽध्यात्मकर्मविधातारो योगिनः (मरीचीनां पदम्-इच्छन्ति) ये मरीचीनां रश्मीनां पदं सूर्यमिव “सूर्यस्य मरीचिः” [तै० आ० ३।९।२] तं जीवनशक्तीनां यद्वा चित्तवृत्तीनां पदं जीवात्मानमिच्छन्ति (समुद्रे अन्तः-विचक्षते) विश्वस्य समुद्रे समुद्ररूपे परमात्मनि-अन्तस्तं जीवात्मानं स्वात्मानं विशेषेण पश्यन्ति साक्षात् कुर्वन्ति ॥१॥
02 पतङ्गो वाचम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पतंगो᳓ वा᳓चम् म᳓नसा बिभर्ति
तां᳓ गन्धर्वो᳓ अवदद् ग᳓र्भे अन्तः᳓
तां᳓ द्यो᳓तमानां स्वरि᳓यम् मनीषा᳓म्
ऋत᳓स्य पदे᳓ कव᳓यो नि᳓ पान्ति
मूलम् ...{Loading}...
प॒तं॒गो वाचं॒ मन॑सा बिभर्ति॒ तां ग॑न्ध॒र्वो॑ऽवद॒द्गर्भे॑ अ॒न्तः ।
तां द्योत॑मानां स्व॒र्यं॑ मनी॒षामृ॒तस्य॑ प॒दे क॒वयो॒ नि पा॑न्ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मायाभेदः
- ऋषिः - पतङ्गः प्राजापत्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
पतंगो᳓ वा᳓चम् म᳓नसा बिभर्ति
तां᳓ गन्धर्वो᳓ अवदद् ग᳓र्भे अन्तः᳓
तां᳓ द्यो᳓तमानां स्वरि᳓यम् मनीषा᳓म्
ऋत᳓स्य पदे᳓ कव᳓यो नि᳓ पान्ति
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
bibharti ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
pataṁgáḥ ← pataṁgá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā́cam ← vā́c- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
antár ← antár (invariable)
avadat ← √vadⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
gandharváḥ ← gandharvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
gárbhe ← gárbha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
tā́m ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
dyótamānām ← √dyut- (root)
{case:ACC, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
manīṣā́m ← manīṣā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
svaryàm ← svaryà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tā́m ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
kaváyaḥ ← kaví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ní ← ní (invariable)
padé ← padá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
pānti ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
प॒त॒ङ्गः । वाच॑म् । मन॑सा । बि॒भ॒र्ति॒ । तान् । ग॒न्ध॒र्वः । अ॒व॒द॒त् । गर्भे॑ । अ॒न्तरिति॑ ।
ताम् । द्योत॑मानाम् । स्व॒र्य॑म् । म॒नी॒षाम् । ऋ॒तस्य॑ । प॒दे । क॒वयः॑ । नि । पा॒न्ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- pataṅgo ← pataṅgaḥ ← pataṃga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “insect; sun; bird; Caesalpinia sappan L.; Pataṃga; Vishnu.”
- vācam ← vāc
- [noun], accusative, singular, feminine
- “speech; statement; voice; voice; speech; language; vāc [word]; word; literary composition; conversation; sound; Sarasvati; cry; assurance; spell.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- bibharti ← bhṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- tāṃ ← tām ← tad
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- gandharvo ← gandharvaḥ ← gandharva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Gandharva; castor-oil plant; horse; Gandharva; Indian cuckoo.”
- ‘vadad ← avadat ← vad
- [verb], singular, Imperfect
- “describe; teach; speak; tell; say; call; name; enumerate; declare; diagnose; address; say; pronounce; express; instruct; order.”
- garbhe ← garbha
- [noun], locative, singular, masculine
- “fetus; garbha; inside; cavity; embryo; uterus; child; pit; garbhadruti; filling; pregnancy; room; abdomen; fertilization; inside; hole; baby; calyx; midst.”
- antaḥ ← antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
- tāṃ ← tām ← tad
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- dyotamānāṃ ← dyotamānām ← dyut
- [verb noun], accusative, singular
- “shine; inflame.”
- svaryam ← svarya
- [noun], accusative, singular, feminine
- “good for the voice.”
- manīṣām ← manīṣā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “hymn; inspiration; idea; thinking; wish; consideration; intelligence.”
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- pade ← pada
- [noun], locative, singular, neuter
- “word; location; foot; footprint; pada [word]; verse; footstep; metrical foot; situation; dwelling; state; step; mark; position; trace; construction; animal foot; way; moment; social station; topographic point; path; residence; site; topic.”
- kavayo ← kavayaḥ ← kavi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- pānti ← pā
- [verb], plural, Present indikative
- “protect; govern.”
सायण-भाष्यम्
पतङ्गः सूर्यः वाचं त्रयीरूपां मनसा प्रज्ञया बिभर्ति धारयति । श्रूयते हि— ऋग्भिः पूर्वाह्णे दिवि देव ईयते यजुर्वेदे तिष्ठति मध्ये अह्नः सामवेदेनास्तमये महीयते वेदैरशून्यस्त्रिभिरेति सूर्यः’ (तै. ब्रा.३.१२.९.१ ) इति । ताम् एव वाचं गर्भे शरीरस्य मध्ये वर्तमानः गन्धर्वः । गाः शब्दान् धारयतीति गन्धर्वः प्राणवायुः । अन्तः मध्ये अवदत् वदति प्रेरयति । ‘ मारुतस्तूरसि चरन्मन्द्रं जनयति स्वरम् ’ ( पा. शि. ७) इति स्मरणात् । द्योतमानां स्वर्यं स्वर्गमयित्रीं स्वर्गाय हितां वा मनीषां मनस ईशित्रीं तां त्रयीरूपां वाचम् ऋतस्य यज्ञस्य सत्यभूतस्य सूर्यस्य वा पदे स्थाने कवयः मेधाविन ऋषयः नि पान्ति । अध्यापनेन नितरां रक्षन्ति । यद्वा । पतङ्गः सर्वोपाधिशून्यो व्याप्तः परमात्मा। स सृष्ट्यादौ वाचं मनसा बिभर्ति । कानि कानि स्रष्टव्यानीति पर्यालोचनेन मनसा सकलार्थप्रतिपादकं वेदं परामृष्टवानित्यर्थः । स्मर्यते हि – वेदशब्देभ्य एवादौ निर्ममे स महेश्वरः’ इति । गर्भे हिरण्मये ब्रह्माण्डेऽन्तर्वर्तमानो गन्धर्वो हिरण्यगर्भस्तां वाचमवदत् प्रथममुच्चारितवान् । द्योतमानत्वादिगुणविशिष्टां तां वाचं कवयः क्रान्तदर्शिनो देवा ऋतस्य सत्यस्य ब्रह्मणः पदे स्थाने नि पान्ति निभृतं रक्षन्ति ।
Wilson
English translation:
“The Sun bears the (sacred) word in his mind the Gandharva has spoken it, (abiding) within the womb;sages cherish it in the plural ce of sacrifice, brilliant, heavenly ruling the mind.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Sacred word: vāk: the three Vedas;Taittirīya Brāhmaṇa 3.12.9: in the morning the deity moves in the sky with the hymns of the Ṛk, he abides atnoon in the Yajurveda, at his setting he is extolled with the Sāmaveda; the sun moves accompanied by thethree Vedas;
Gandharva: from gaḥ (voices), and dhr. (to hold) = the breath of life
Jamison Brereton
The bird carries speech by mind. The Gandharva spoke it within
the womb.
The sage poets protect the flashing, reverberating inspired thought in the footprint of truth.
Griffith
The flying Bird bears Speech within his spirit: erst the Gandharva in the womb pronounced it:
And at the seat of sacrifice the sages cherish this radiant, heavenly-bright invention.
Geldner
Der Vogel trägt im Geiste die Rede, diese verkündete der Gandharva im Mutterleib. Diese aufblitzende, sonnenhafte Erkenntnis hüten die Seher an der Stätte der Wahrheit.
Grassmann
Der Vogel trägt das Lied in seinem Herzen, im Mutterleibe sang es der Gandharve Dies glänzende, dies himmlische Gebetlied bewahren Seher an der heil’gen Stätte.
Elizarenkova
В мысли Патанга несет речь.
Ее провозгласил Гандхарва в утробе.
Это сверкающее небесное познание
Мудрецы хранят в обители истины.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मायाभेदः
- पतङ्गः प्राजापत्यः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पतङ्ग) जीवात्मा (वाचम्) वाणी को (मनसा) मन से मननवृत्ति से (बिभर्ति) धारण करता है (ताम्) उस वाणी को (गन्धर्वः) प्राणवायु (गर्भे-अन्तः) अपने अन्दर (अवदत्) बोलता है (तां द्योतमानाम्) उस प्रकट होती हुई को (मनीषाम्) मनोगत को (कवयः) मेधावी जन (ऋतस्य पदे स्वर्यम्) ज्ञान के स्वरवाले प्राप्तव्य पद पर (नि पान्ति) नियत रखते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जीवात्मा अपनी मननशक्ति से वाणी को धारण करता है, ध्यान में लाता है, पुनः प्राण वायु उसका अन्दर से उत्थान करता है, जब यह बाहर प्रकट होती है, तो मेधावी जन ज्ञान से स्वरवाले पद पर उसे सुरक्षित रखते हैं अर्थात्ज्ञान के उपयोग में लाते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पतङ्गः-वाचं मनसा बिभर्ति) जीवात्मा वाचं मनसा मननवृत्त्या धारयति (तां गन्धर्वः-गर्भे-अन्तः-अवदत्) तां वाचं प्राणवायुः “प्राणो वै गन्धर्वः” [जै० उ० ३।६।८।३] स्वमध्ये वदति “मारुतस्तूरसि चरन् मन्द्रं जनयति स्वरम्” [पाणिनीय शिक्षा० ७] (तां द्योतमानां-मनीषाम्) तां प्रकाशमानां मनोवशाम् (कवयः-ऋतस्य पदे स्वर्यं नि पान्ति) मेधाविनो जना ज्ञानस्य प्राप्तव्ये स्वर्ये पदे “स्वर्यमिति सप्तम्यां द्वितीया छान्दसी” नियतं रक्षन्ति ॥२॥
03 अपश्यं गोपामनिपद्यमानमा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓पश्यं गोपा᳓म् अ᳓निपद्यमानम्
आ᳓ च प᳓रा च पथि᳓भिश् च᳓रन्तम्
स᳓ सध्री᳓चीः स᳓ वि᳓षूचीर् व᳓सान
आ᳓ वरीवर्ति भु᳓वनेषु अन्तः᳓
मूलम् ...{Loading}...
अप॑श्यं गो॒पामनि॑पद्यमान॒मा च॒ परा॑ च प॒थिभि॒श्चर॑न्तम् ।
स स॒ध्रीचीः॒ स विषू॑ची॒र्वसा॑न॒ आ व॑रीवर्ति॒ भुव॑नेष्व॒न्तः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मायाभेदः
- ऋषिः - पतङ्गः प्राजापत्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓पश्यं गोपा᳓म् अ᳓निपद्यमानम्
आ᳓ च प᳓रा च पथि᳓भिश् च᳓रन्तम्
स᳓ सध्री᳓चीः स᳓ वि᳓षूचीर् व᳓सान
आ᳓ वरीवर्ति भु᳓वनेषु अन्तः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; repeated line
popular;; repeated line
popular;; repeated line
popular;; repeated line
Morph
ánipadyamānam ← ánipadyamāna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ápaśyam ← √paś- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
gopā́m ← gopā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
ca ← ca (invariable)
ca ← ca (invariable)
cárantam ← √carⁱ- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
párā ← párā (invariable)
pathíbhiḥ ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sadhrī́cīḥ ← sadhryàñc- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
vásānaḥ ← √vas- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
víṣūcīḥ ← víṣvañc- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
antár ← antár (invariable)
bhúvaneṣu ← bhúvana- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
varīvarti ← √vr̥t- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
अप॑श्यम् । गो॒पाम् । अनि॑ऽपद्यमानम् । आ । च॒ । परा॑ । च॒ । प॒थिऽभिः॑ । चर॑न्तम् ।
सः । स॒ध्रीचीः॑ । सः । विषू॑चीः । वसा॑नः । आ । व॒री॒व॒र्ति॒ । भुव॑नेषु । अ॒न्तरिति॑ ॥
Hellwig Grammar
- apaśyaṃ ← apaśyam ← paś
- [verb], singular, Imperfect
- “see; view; watch; meet; observe; think of; look; examine; behold; visit; understand.”
- gopām ← gopā
- [noun], accusative, singular, masculine
- “herder; defender.”
- anipadyamānam ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- anipadyamānam ← nipadyamānam ← nipad ← √pad
- [verb noun], accusative, singular
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- parā
- [adverb]
- “away.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- pathibhiś ← pathibhiḥ ← pathin
- [noun], instrumental, plural
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- carantam ← car
- [verb noun], accusative, singular
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- sadhrīcīḥ ← sadhryañc
- [noun], accusative, plural, feminine
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- viṣūcīr ← viṣūcīḥ ← viṣvañc
- [noun], accusative, plural, feminine
- “dispersed; viṣvañc [word].”
- vasāna ← vasānaḥ ← vas
- [verb noun], nominative, singular
- “wear.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- varīvarti ← varvṛt ← √vṛt
- [verb], singular, Present indikative
- bhuvaneṣv ← bhuvaneṣu ← bhuvana
- [noun], locative, plural, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- antaḥ ← antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
सायण-भाष्यम्
व्याख्यातेयमस्यवामीयसूक्ते ( ऋ. सं. १. १६४. ३१ ) । गोप गोपयितारमादित्यम् अपश्यम् अज्ञासिषम् । एष हि सर्वाणि भूतजातान्युदयास्तमयादिकर्मणा गोपायति । कीदृशम् । अनिपद्यमानम् उच्चैर्गच्छन्तम् । न ह्यसौ कदाचिन्नीचैः पद्यते । पथिभिः आकाशमार्गैः पूर्वाह्न आ चरन्तम् अस्मानभिलक्ष्य गच्छन्तं सार्थसमये परा चरन्तं पराङ्मुख गच्छन्तम् । प्रकारद्वयमुच्चयार्थी शब्दौ । सः सूर्यः सध्रीचीः सहाञ्चन्तीः विषूचीः विविधं पृथक्पृथगञ्चन्ती- स्वस्वव्यापाराय गच्छन्तीः । प्राच्याद्या महादिशः सध्रीच्यो विषूच्यः कोणदिशः। वसानः स्वभासाच्छादयन् प्रकाशयन् भुवनेषु लोकेषु अन्तः मध्ये “ वरीवर्ति । पुनःपुनरुद्यन् अस्तं गच्छंश्चावर्तते । यद्वा । गोपां शरीरस्य गोपायितारमनिपद्यमानमविनाशिनमविपन्नमा च परा चाभिमुखेन च पराङ्मुखेन च पथिभिर्नाडीलक्षणैर्मागैश्चरन्तं शरीरे वर्तमानं प्राणमपश्यम् अहमदर्शम् ॥ ॥३५॥
Wilson
English translation:
“I beheld the protector (the Sun), never descending, going by his paths to the east and to the west;clothing (with light) the (four) quarters of heaven and the intermediate spaces, he constantly revolves in the midstof the worlds.”
Jamison Brereton
I saw the cowherd who never settles down, roaming back and forth along the paths.
Clothing himself in those that (alternately) converge and diverge [=light beams?], he keeps rolling along within the living worlds.
Griffith
I saw the Herdsman, him who never resteth, approaching and departing on his pathways.
He, clothed in gathered and diffusive splendour, within the worlds continually travels.
Geldner
Ich sah den Hirten auf seinen Wegen hin und her gehen, ohne zu rasten. Er hüllte ich in die Gewässer, die in gleicher und in entgegengesetzter Richtung laufen, und er bewegte sich hin und her in den Geschöpfen.
Grassmann
Ich sah den Hüter, welcher nimmer hinfällt, der hin und her auf seinen Pfaden wandert, Sich hüllend in die gleichen und verschiednen geht hin und her er innerhalb der Welten.
Elizarenkova
Я видел пастуха, без отдыха
Бродящего по дорогам туда и сюда.
Скрываясь (в водах), текущих вместе и в разные стороны,
Он шевелится во всех существах.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मायाभेदः
- पतङ्गः प्राजापत्यः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पथिभिः) रश्मिमार्गों से (आचरन्तं च) शरीर में आते हुए को तथा (परा च) और शरीर से पृथक् होते हुए को मोक्ष में जाते हुए को (अनिपद्यमानम्) अविनश्वर नित्य, (गोपाम्) इन्द्रियस्वामी जीवात्मा को (अपश्यम्) मैं जानता हूँ (सः) वह (सध्रीचीः) सहयोगिनी पुण्यवासनाओं को (सः) वह (विषूचीः) विरुद्ध वासनाओं को पापवासनाओं को (वसानः) अपने ऊपर आच्छादित करता हुआ (भुवनेषु-अन्तः) लोकों, जन्मों, योनियों के अन्दर (आवरीवर्ति) पुनः-पुनः आवर्तन करता रहता है-आता जाता रहता है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - आत्मा इन्द्रियों का स्वामी नित्य है तथापि अच्छी बुरी वासनाओं के वश शरीर में आता है और जाता है तथा मोक्ष तक पहुँचता है, लोकों के जन्मों में योनियों में बार-बार जन्मधारण करता रहता है, जब तक कि यह मुक्त न हो जावे ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पथिभिः-आचरन्तं च परा च ) मार्गै रश्मिमार्गैः-आचरन्तं शरीरे खल्वागच्छन्तं तथा परा चरन्तं शरीरात् पृथग्भवन्तं मोक्षे गच्छन्तं च (अनिपद्यमानं गोपाम्-अपश्यम्) अविनश्वरं नित्यमिन्द्रियस्वामिनमात्मानमहं जानामि (सः-सध्रीचीः-सः-विषूचीः-वसानः) स आत्मा सहाञ्चतीः सहयोगिनीः पुण्यरूपाः धर्म्यवासनास्तथा विरुद्धाञ्चतीः-विपरीतवासना अधर्म्यवासनाः स्वोपरि खल्वाच्छादयन् (भुवनेषु-अन्तः-आवरीवर्ति) लोकेषु जन्मसु योनिषु पुनः पुनरावर्तते ॥३॥