सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
’ अरायि ’ इति पञ्चर्चं चतुर्थं सूक्तं भरद्वाजपुत्रस्य शिरिम्बिठस्यार्षमानुष्टुभम् । जपहोमादिभिरिदं सूक्तमश्रीनाशकरम् । तत्राद्योपान्त्ययोस्तादृशोऽर्थ एव देवता । द्वितीयातृतीये ब्राह्मणस्पत्ये । पञ्चमी वैश्वदेवी । अनुक्रम्यते हि-’ अरायि शिरिम्बिठो भारद्वाजोऽलक्ष्मीघ्नं द्वितीयातृतीये ब्राह्मणस्पत्ये अन्त्या वैश्वदेवी ’ इति । गतो विनियोगः ।।
Jamison Brereton
155 (981)
Spell to Remove Misfortune (1, 4), Brahmaṇaspati (2–3), All Gods (5) [Against a Witch]
Śirimbiṭha Bhāradvāja
5 verses: anuṣṭubh
A type of female demon known as the Sadān(u)vā is the target of this Atharvan type hymn; the Sadānvā is found only here in the R̥gveda, but is well represented in the Atharvaveda (AVŚ II.14, AVP II.4, V.1 and 9, VI.8.1, etc.; see further dis cussion and references in Zehnder 1999, Lubotsky 2002, Griffiths 2009 ad locc.). The Sadānvās are monumentally ugly (vs. 1) and seem to pose a threat especially to unborn children (vs. 2) and, in the Atharvaveda passages, to the household and livestock in general. In this hymn they are also sexually menacing and sexually repulsive (vs. 4).
In the first three verses the Sadānvā is attacked and sent away in good Atharvan fashion, but the hymn takes another rhetorical turn starting in verse 4, which announces the defeat of Indra’s rivals in the high style of a victory paean, to the apparent accompaniment of the Sadānvās beating their breasts in stylized mourn ing. And in verse 5 the defeat of the hostile forces has been effected not by an Atharvan-like charm, as in the earlier parts of the hymn, but by ritual activity on the sacrificial ground and by the creation of “fame” among the gods—both features that are associated with the more solemn R̥gvedic priestly and martial ethic. This shift in diction and attitude is striking, and it may have been felt necessary (or at least desir able) to “R̥gvedify” the charm when it was incorporated into the R̥gveda collection.
01 अरायि काणे - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अरा॑यि॒ काणे॒ विक॑टे गि॒रिं ग॑च्छ सदान्वे ।
शि॒रिम्बि॑ठस्य॒ सत्व॑भि॒स्तेभि॑ष्ट्वा चातयामसि ॥
मूलम् ...{Loading}...
अरा॑यि॒ काणे॒ विक॑टे गि॒रिं ग॑च्छ सदान्वे ।
शि॒रिम्बि॑ठस्य॒ सत्व॑भि॒स्तेभि॑ष्ट्वा चातयामसि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अलक्ष्मीघ्नं
- ऋषिः - शिरिंबिठो भारद्वाजः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡रायि का꣡णे वि꣡कटे
गिरिं꣡ गछ सदानुवे
शिरि꣡म्बिठस्य स꣡त्वभिस्
ते꣡भिष् ट्वा चातयामसि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
Morph
árāyi ← arāyī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
kā́ṇe ← kāṇa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
víkaṭe ← víkaṭa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
gacha ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
girím ← girí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sadānve ← sadānvā- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
sátvabhiḥ ← sátvan- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
śirímbiṭhasya ← śirímbiṭha- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
cātayāmasi ← √cat- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
tébhiḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:PL}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
पद-पाठः
अरा॑यि । काणे॑ । विऽक॑टे । गि॒रिम् । ग॒च्छ॒ । स॒दा॒न्वे॒ ।
शि॒रिम्बि॑ठस्य । सत्व॑ऽभिः । तेभिः॑ । त्वा॒ । चा॒त॒या॒म॒सि॒ ॥
Hellwig Grammar
- arāyi ← arāyī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “hag.”
- kāṇe ← kāṇa
- [noun], vocative, singular, feminine
- “one-eyed.”
- vikaṭe ← vikaṭa
- [noun], vocative, singular, feminine
- “asymmetrical; inverted; holey; atrocious; monstrous.”
- giriṃ ← girim ← giri
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mountain; adri; rock; giri [word]; hill; śilājatu.”
- gaccha ← gam
- [verb], singular, Present imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- sadānve ← sadānva
- [noun], vocative, singular, feminine
- śirimbiṭhasya ← śirimbiṭha
- [noun], genitive, singular, masculine
- satvabhis ← satvabhiḥ ← satvan
- [noun], instrumental, plural, masculine
- tebhiṣ ← tebhiḥ ← tad
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ṭvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- cātayāmasi ← cātay ← √cat
- [verb], plural, Present indikative
- “chase away.”
सायण-भाष्यम्
हे अरायि अदायिनि दानविरोधिनि हे काणे कुत्सितशब्दकारिणि कुत्सितदर्शने वा हे विकटे विकृतगमने विस्ताङ्गि वा हे सदान्वे सदानोनुवे सर्वदाक्रोशकारिणि दुर्भिक्षादिदेवते गिरिं पर्वतं निर्जनं देशं गच्छ । अस्मान् मा बाधिष्ठाः । शिरिम्बिठस्य। पीपरिस्थिव्स्य । बिठमन्तरिक्षम् । शीर्यते विठेऽन्तरिक्ष इति शिरिम्बिठो मेघः । तस्य सत्वभिः अन्तर्वर्तमानैरुदकैः तेभिः तैः त्वा त्वां चातयामसि चातयामः विनाशयामः । यद्वा । शिरिम्बिठस्यैतत्संज्ञकस्य भरद्वाजपुत्रस्व तेभिस्तैः अनुष्ठितैः सत्वभिः कर्मभिर्हे अलक्ष्मि त्वां विनाशयामः । इतस्त्वमेव शीघ्रं गिरिं गच्छ ॥
Wilson
English translation:
“Miserable, ill-favoured, deformed, ever-railing (goddess), go to your mountain; with these exploits ofŚirimbiṭha we scare you away.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Miserable: arāyi = not giving; or name of a goddess; durbhik.sādidevatā,goddess of famine, etc., i.e., distress or misery; or, alakṣmī, i.e., misfortune; with these exploits of śirimbiṭha:or, with the essences (of waters) of the cloud
Jamison Brereton
You one-eyed, deformed demoness, go to the mountain—you Sadānvā. With the warriors of Śirimbiṭha, with them we banish you.
Griffith
ARAYI, one-eyed limping hag, fly, ever-screeching, to the hill.
We frighten thee away with these, the heroes of Sirimbitha.
Geldner
Unholde, Einäugige, Scheußliche, geh ins Gebirge, Sadanva! Mit den Tapferen des Sirimbhita, mit denen verjagen wir dich.
Grassmann
Arājī, grause Hexe du! flieh ins Gebirg’, einäugige! Wir scheuchen dich durch diese Schar, die Helden des Çirimbitha.
Elizarenkova
Ведьма кривая, безобразная,
Уходи в гору, Саданва!
С воинами Ширимбитхи,
С ними мы выгоняем тебя.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अलक्ष्मीघ्नम्
- शिरिम्बिठो भारद्वाजः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में दुर्भिक्ष विपत्ति का वर्णन, उसका परिणाम हाहाकारादि, उसके दूर करने के उपाय, किसी प्रकार से वर्षा करना, अन्य देश से यन्त्रचालित नौका द्वारा अन्न लाना आदि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अरायि) न देनेवाली दुर्भिक्षरूप दरिद्रता देवी ! तू किसी विद्वान् के लिए भी भिक्षा नहीं देती है, (सदान्वे)सदा शब्द करनवाली हाहाकार शब्द करनेवाली परस्पर मारकाट करनेवाली(काणे)एकदृष्टिवाली सम्पन्न जनों को ही देखनेवाली असम्पन्न को नहीं, ऐसी (विकटे) विकलगतिवाली (त्वं गिरिं गच्छ)तूपर्वत को जा नगर को त्याग या मेघ को प्राप्त कर, उसे मार, नीचे गिरा, यह आलङ्कारिक कथन है (शिरिम्बिठस्य) अन्तरिक्ष में रहनेवाले मेघ (सत्वभिः-त्वा चातयामसि) यज्ञ द्वारा सूक्ष्म तत्त्वों को हम नष्ट करते हैं ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - दुर्भिक्ष लोगों को खाना न देनेवाली एक आपत्ति है, जिसमें विद्वान् को भी भोजन नहीं मिलता, जनता में हाहाकार करानेवाली है, केवल सम्पन्न लोग ही खा पी सकते हैं, सामान्य जन नहीं, उसे होम के सूक्ष्म तत्त्वों से मेघ को बरसा कर मिटाना चाहिए ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते दुर्भिक्षविपत्तेर्वर्णनं तत्परिणामो हाहाकारादिस्तद्दूरी-करणोपायाश्च प्रदर्श्यन्ते, मुख्योपायस्तु कथञ्चिदेव मेघवर्षणं कार्यं तथान्यदेशतो यान्त्रिकनौकयान्नानयनमिति।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अरायि सदान्वे) हे अरायिनि दुर्भिक्षरूपं दरिद्रते ! त्वं कस्मैचित् विदुषेऽपि भिक्षां न ददासि तस्मात्, हे अदात्रि ! सदानोनुवे शब्दकारिके हाहाकारशब्दकारिके “सदानोनुवे सदाशब्दकारिके” [निरु० ६।३०] सदा शब्दोपपदात् णु शब्दे यङ् लुगन्तस्याचि ‘नोनुव’ इत्यस्य न्वभावः, यद्वाऽभ्यासाभावो धातोरुवङ्भावश्च, तथा दान्वेन सह सदान्वा स्त्रिया सम्बुद्धौ सदान्वे “दोऽवखण्डने” [भ्वादि०] ततो वन् औणादिकः, सखण्डने परस्परखण्डनकारिणे (काणे) एकदृष्टिके सम्पन्नान् पश्यति नासम्पन्नान् तथाभूते (विकटे) विकलगतिके ! “कटी गतौ” [भ्वादि०] (त्वं गिरिं गच्छ) गिरिं पर्वतं गच्छ नगरं त्यज यद्वा मेघं गच्छ तमेव मारय ताडय नीचैः पातय ‘इत्यालङ्कारिकं कथनम्’ (शिरिम्बिठस्य) अन्तरिक्षे शीर्णशीलस्य मेघस्य “शिरिम्बिठो मेघः शीर्यते विठे विठमन्तरिक्षम्” [निरु० ६।३०] ‘शिरोमुम्भावश्छान्दसः’ (सत्वभिः-त्वा चातयामसि) यज्ञेन निपातितजल-सत्वैस्त्वां नाशयामः ॥१॥
02 चत्तो इतश्चत्तामुतः - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
च॒त्तो इ॒तश्च॒त्तामुतः॒ सर्वा॑ भ्रू॒णान्या॒रुषी॑ ।
अ॒रा॒य्यं॑ ब्रह्मणस्पते॒ तीक्ष्ण॑शृण्गोदृ॒षन्नि॑हि ॥
मूलम् ...{Loading}...
च॒त्तो इ॒तश्च॒त्तामुतः॒ सर्वा॑ भ्रू॒णान्या॒रुषी॑ ।
अ॒रा॒य्यं॑ ब्रह्मणस्पते॒ तीक्ष्ण॑शृण्गोदृ॒षन्नि॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ब्रह्मणस्पतिः
- ऋषिः - शिरिंबिठो भारद्वाजः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
चत्तो꣡ इत꣡श् चत्ता꣡मु꣡तः
स꣡र्वा भ्रूणा꣡नि आरु꣡षी
अराय्य᳡म् ब्रह्मणस् पते
ती꣡क्ष्णशृण्गोदृष꣡न्न् इहि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
Morph
amútas ← amútas (invariable)
{}
cattā́ ← √cat- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
cattā́ ← √cat- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
itás ← itás (invariable)
{}
u ← u (invariable)
{}
ārúṣī ← √r̥- 1 (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
bhrūṇā́ni ← bhrūṇá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
sárvā ← sárva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
arāyyàm ← arāyī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
brahmaṇaḥ ← bráhman- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
pate ← páti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ihi ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tī́kṣṇaśr̥ṇga ← tīkṣṇaśr̥ṇga- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
udr̥ṣán ← √r̥ṣ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
च॒त्तो इति॑ । इ॒तः । च॒त्ता । अ॒मुतः॑ । सर्वा॑ । भ्रू॒णानि॑ । आ॒रुषी॑ ।
अ॒रा॒य्य॑म् । ब्र॒ह्म॒णः॒ । प॒ते॒ । तीक्ष्ण॑ऽशृङ्ग । उ॒त्ऽऋ॒षन् । इ॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- catto ← cattā ← cat
- [verb noun], nominative, singular
- “flee.”
- catto ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- itaś ← itas
- [adverb]
- “from here; therefore.”
- cattāmutaḥ ← cattā ← cat
- [verb noun], nominative, singular
- “flee.”
- cattāmutaḥ ← amutas
- [adverb]
- sarvā ← sarva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- bhrūṇāny ← bhrūṇāni ← bhrūṇa
- [noun], accusative, plural, neuter
- “embryo; bhrūṇa [word].”
- āruṣī ← ṛch
- [verb noun], nominative, singular
- “enter (a state); travel; shoot; send; hit; originate; get; raise; begin; harm.”
- arāyyam ← arāyī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “hag.”
- brahmaṇas ← brahmaṇaḥ ← brahman
- [noun], genitive, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- pate ← pati
- [noun], vocative, singular, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- tīkṣṇaśṛṅgodṛṣann ← tīkṣṇa
- [noun]
- “sharp; tīkṣṇa; intense; strong; vehement; pungent; loud; severe; tīkṣṇa [word]; gingery; acuate; pointed.”
- tīkṣṇaśṛṅgodṛṣann ← śṛṅga
- [noun], vocative, singular, masculine
- “peak; horn; tusk; śṛṅga [word].”
- tīkṣṇaśṛṅgodṛṣann ← udṛṣan ← udṛṣ ← √ṛṣ
- [verb noun], nominative, singular
- ihi ← i
- [verb], singular, Present imperative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
सायण-भाष्यम्
सालक्ष्मीः इतः अस्माल्लोकात् चत्तः चत्तैवास्माभिर्नाशितैव अमुतः अमुष्मादपि लोकात् चत्ता हिंसिता भवतु । यालक्ष्मीः सर्वा सर्वाणि भ्रूणानि गर्भजातानि सर्वासामोषधीनामङ्कुराणि या दुर्भिक्षाधिदेवता आरुषी आहन्त्री भवति अराय्यम् अदात्रीं दानविरोधिनीं तां हे ब्रह्मणस्पते मन्त्रस्य पालयितर्देव हे तीक्ष्णशृङ्ग तीक्ष्णतेजस्क उदृषन् अस्मात्स्थानादुद्गमयन् इहि गच्छ ॥
Wilson
English translation:
“May she be scared away from this (world), scared away from the next (world), the destructress ofembryos; sharp-horned Bṛhaspati approach, driving away distress.”
Jamison Brereton
She is banished from here, banished from yonder, having assailed all fetuses.
Go at the demoness, o sharp-horned Brahmaṇaspati, and gore her.
Griffith
Scared from this place and that is she, destroyer of each germ unborn.
Go, sharp-horned Brahmanaspti and drive Arayi far away.
Geldner
Von hier geflohen, von dort geflohen ist, die alle Leibesfrüchte beschädigt hat. Geh du, spitzgehörnter Brahmanaspati, die Unholdin aufzuspießen!
Grassmann
Verscheucht von hier, verscheucht von dort sei sie, die alle Frucht verletzt, Gebetes Herr! mit spitzem Horn geh, spiesse die Arājī auf.
Elizarenkova
Выгнана отсюда, выгнана оттуда
(Эта) повредившая все зародыши.
О Брахманаспати остророгий,
Иди, наколи ведьму (на рога)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- ब्रह्मणस्पतिः
- शिरिम्बिठो भारद्वाजः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इतः) यहाँ से (चत्ता-उ) हिंसित ही (अमुतः) उस दूर स्थान से (चत्ता) हिंसित हो-नष्ट हो (सर्वा भ्रूणानि) सारे ओषधिगर्भो-बीजों को (आरुषी) नष्ट करनेवाली तू है (ब्रह्मणस्पते) हे ब्रह्माण्ड के स्वामिन् परमात्मा या मेघाच्छन्न आकाश के ज्ञाता विद्वन् ! (तीक्ष्णशृङ्ग) तीक्ष्ण तेजवाले (अराय्यम्) न देनेवाली दुर्भिक्ष-विपत्तिको (उदृषन्) दूर फैंकता हुआ (इहि) प्राप्त हो ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - दुर्भिक्षरूप आपत्ति पास से, दूर से अर्थात् सभी स्थनों से हटे-नष्ट होवे, मेघवर्षण की विद्या जाननेवाला मेघ वर्षा कर उसे दूर करे ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इतः-चत्ता-उ-अमुतः-चत्ता) अस्मात् स्थानान्नाशिता हि दूरस्थानादपि नाशिता भवतु ‘चते नाशने’ वैदिकधातुः “चातयति नाशनकर्मा” [निरु० ६।३०] (सर्वा भ्रूणानि-आरुषी) सर्वाणि जातानि-ओषधिगर्भाणि बीजानि यानि सन्ति तेषां समन्तात्-सर्वथा हिंसिकाऽसि “रुष हिंसायाम्” [भ्वादि०] (ब्रह्मणस्पते) हे ब्रह्माण्डस्य स्वामिन् परमात्मन् ! यद्वा ब्रह्मणो मेघाच्छन्नाकाशस्य ज्ञानस्य स्वामिन् विद्वन् ! त्वम् (तीक्ष्णशृङ्ग) तीक्ष्ण-तेजस्क ! “शृङ्गाणि ज्वलतो नामधेयम्” [निघ० १।१७] (अराय्यम्-उदृषन्-इहि) तामदात्रीं दूरमुद्गमयन् प्राप्नुहि ॥२॥
03 अदो यद्दारु - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒दो यद्दारु॒ प्लव॑ते॒ सिन्धोः॑ पा॒रे अ॑पूरु॒षम् ।
तदा र॑भस्व दुर्हणो॒ तेन॑ गच्छ परस्त॒रम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒दो यद्दारु॒ प्लव॑ते॒ सिन्धोः॑ पा॒रे अ॑पूरु॒षम् ।
तदा र॑भस्व दुर्हणो॒ तेन॑ गच्छ परस्त॒रम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ब्रह्मणस्पतिः
- ऋषिः - शिरिंबिठो भारद्वाजः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
अदो꣡ य꣡द् दा꣡रु प्ल꣡वते
सि꣡न्धोः पारे꣡ अपूरुष꣡म्
त꣡द् आ꣡ रभस्व दुर्हणो
ते꣡न गछ परस्तर꣡म्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
Morph
adáḥ ~ adó ← asaú (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dā́ru ← dā́ru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
plávate ← √plu- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
apūruṣám ← apūruṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pāré ← pārá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
síndhoḥ ← síndhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
durhaṇo ← durhaṇu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
rabhasva ← √rabh- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
gacha ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
parastarám ← parastarám (invariable)
{}
téna ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒दः । यत् । दारु॑ । प्लव॑ते । सिन्धोः॑ । पा॒रे । अ॒पु॒रु॒षम् ।
तत् । आ । र॒भ॒स्व॒ । दु॒र्ह॒नो॒ इति॑ दुःऽहनो । तेन॑ । ग॒च्छ॒ । प॒रः॒ऽत॒रम् ॥
Hellwig Grammar
- ado ← adaḥ ← adas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “that; John Doe; yonder; from here.”
- yad ← yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- dāru
- [noun], nominative, singular, neuter
- “wood; log; lumber.”
- plavate ← plu
- [verb], singular, Present indikative
- “soak; jump; drench; float; blow; liquefy; swim; fly; sprinkle; flood; bathe.”
- sindhoḥ ← sindhu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- pāre ← pāra
- [noun], locative, singular, masculine
- “shore; pāra [word]; end; excellence.”
- apūruṣam ← apūruṣa
- [noun], nominative, singular, neuter
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- rabhasva ← rabh
- [verb], singular, Present imperative
- “clasp.”
- durhaṇo ← durhaṇu
- [noun], vocative, singular, masculine
- tena ← tad
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- gaccha ← gam
- [verb], singular, Present imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- parastaram ← parastara
- [noun], accusative, singular, neuter
सायण-भाष्यम्
अदः विप्रकृष्टदेशे वर्तमानम् अपूरुषं निर्मात्रा पुरुषेण रहितं यद्दारु दारुमयं पुरुषोत्तमाख्यं देवताशरीरं सिन्धोः पारे समुद्रतीरे प्लवते जलस्योपरि वर्तते तत् दारू हे दुर्हणो दुःखेन हननीय केनापि हन्तुमशक्य हे स्तोतः आ रभस्व आलम्बस्व । उपास्स्वेत्यर्थः । तेन दारुमयेण देवेनोपास्यमानेन परस्तरम् अतिशयेन तरणीयमुत्कृष्टं वैष्णवं लोकं गच्छ । अपर आह । हे दुर्हणो दुःखेन हननीये दुष्टहनुयुक्ते वा हे अलक्ष्मि सिन्धोः पारे समुद्रतीरप्रान्तेऽपूरुषं पुरुषैर्जनैर्वियुक्तमदोऽस्मत्तो दूरे देशे वर्तमानं यद्दारु दारुमयी नौः प्लवते तद्दारु आ रभस्व परिगृहाण । गृहीत्वा च तेन दारुणा परस्तरमतिशयेन तरणीयं ब्रह्मणस्पतिना प्रेरिता सती द्वीपान्तरं गच्छ ॥
Wilson
English translation:
“The wood which floats be the sea-shore far off, remote from man, seize that, (O goddess), hard todestroy, and therewith go to a distant shore.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Or, the wooden body of the deity called Puruṣottama (Viṣṇu)
Jamison Brereton
That piece of wood over there that floats to the farther shore of the river with no man at the helm,
grab hold of that, you with your evil jaws: with it go in the farther
distance.
Griffith
Yon log that floats without a man to guide it on the river’s edge,-
Seize it, thou thing with hideous jaws, and go thou far away thereon.
Geldner
Das Holz, das dort ohne einen Mann am jenseitigen Ufer des Stroms schwimmt, das erfasse, mit böser Kinnlade du! Mit dem gehe du weiter!
Grassmann
Das Floss, was in dem Flusse dort entblösst von Menschen drüben schwimmt, Das packe an, o bissige, in weite Ferne geh mit dem.
Elizarenkova
(То) дерево, что плавает вон там,
У того берега реки, без человека,
За него хватайся, ты с дурными челюстями,
На нем уезжай подальше!
अधिमन्त्रम् (VC)
- ब्रह्मणस्पतिः
- शिरिम्बिठो भारद्वाजः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सिन्धोः पारे) समुद्र के पार जाने के निमित्त(यत्-अदः) जो वह (अपूरुषं दारु) पुरुषरहित काष्ठमय नौकारूप (प्लवते) तैरती है (दुर्हणो) हे दुर्हननीय अहिंस्य विद्वन् ! (तत्-आ रभस्व) उसका अवलम्बन कर-उस पर आरोहण कर (तेन-परस्तरं गच्छ) उसके द्वारा अति दूर देश को अन्न लाने के लिए जा ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब अपने देश में दुर्भिक्ष-आपत्ति हो जावे, तो दूर देशों से अन्न लाने के लिए समुद्र के पार जाने को यन्त्रचालित नौका-जहाज से अन्न लाना चाहिये ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सिन्धोः-पारे) समुद्रस्य पारनिमित्तं पारकरणाय (यत्-अदः-अपूरुषं दारु प्लवते) यत् तत् पुरुषरहितं स्वयं यन्त्रचालितं दारुमयं नौकारूपं पोतमातरति (दुर्हणो) हे दुर्हननीय ! अहिंस्यब्रह्मणस्पते विद्वन् ‘दुःपूर्वकहनधातोः-उप्रत्ययः-औणादिकः’ (तत्-आरभस्व) तदा-युङ्क्ष्वारोह (तेन परस्तरं गच्छ) तेन अतिदूरं देशं गच्छन्नन्नमानेतुमित्यर्थः ॥३॥
04 यद्ध प्राचीरजगन्तोरो - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यद्ध॒ प्राची॒रज॑ग॒न्तोरो॑ मण्डूरधाणिकीः ।
ह॒ता इन्द्र॑स्य॒ शत्र॑वः॒ सर्वे॑ बुद्बु॒दया॑शवः ॥
मूलम् ...{Loading}...
यद्ध॒ प्राची॒रज॑ग॒न्तोरो॑ मण्डूरधाणिकीः ।
ह॒ता इन्द्र॑स्य॒ शत्र॑वः॒ सर्वे॑ बुद्बु॒दया॑शवः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अलक्ष्मीघ्नं
- ऋषिः - शिरिंबिठो भारद्वाजः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
य꣡द् ध प्रा꣡चीर् अ꣡जगन्त
उ꣡रो मण्डूरधाणिकीः
हता꣡ इ꣡न्द्रस्य श꣡त्रवः
स꣡र्वे बुद्बुद꣡याशवः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
Morph
ájaganta ← √gam- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PLUPRF, voice:ACT}
ha ← ha (invariable)
{}
prā́cīḥ ← prā́ñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
maṇḍūradhāṇikīḥ ← maṇḍūradhāṇika- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:PL}
úraḥ ← úras- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
hatā́ḥ ← √han- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
índrasya ← índra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
śátravaḥ ← śátru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
budbudáyāśavaḥ ← budbudáyāśu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sárve ← sárva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
यत् । ह॒ । प्राचीः॑ । अज॑गन्त । उरः॑ । म॒ण्डू॒र॒ऽधा॒णि॒कीः॒ ।
ह॒ताः । इन्द्र॑स्य । शत्र॑वः । सर्वे॑ । बु॒द्बु॒दऽया॑शवः ॥
Hellwig Grammar
- yaddha ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- yaddha ← ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- prācīr ← prācīḥ ← prāñc
- [noun], nominative, plural, feminine
- “eastern; aforesaid(a); former(a); eastbound; easterly; anterior; forward; prāñc [word].”
- ajagantoro ← ajaganta ← gam
- [verb], plural, Plusquamperfect
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- ajagantoro ← uraḥ ← uras
- [noun], accusative, singular, neuter
- “breast; thorax; uras [word]; bosom; center.”
- maṇḍūradhāṇikīḥ ← maṇḍūradhāṇikī
- [noun], nominative, plural, feminine
- hatā ← hatāḥ ← han
- [verb noun], nominative, plural
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
- indrasya ← indra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- śatravaḥ ← śatru
- [noun], nominative, plural, masculine
- “enemy; foe; enemy; Asura.”
- sarve ← sarva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- budbudayāśavaḥ ← budbuda
- [noun], masculine
- “bubble.”
- budbudayāśavaḥ ← yāśavaḥ ← yāśu
- [noun], nominative, plural, masculine
सायण-भाष्यम्
हे मण्डूरधाणिकीः मण्डूरवत् कुत्सितशब्दकारिण्यो मन्दनस्य धनस्य धारयित्र्यो वालक्ष्म्यः उरः ॥ उर्वी हिंसार्थः । अस्मात्क्विपि ’ राल्लोपः ’ इति वलोपः । ततो जसि रूपमेतत् ॥ हिंसित्र्यो यूयं प्राची प्रकर्षेणाञ्चन्त्यः प्रकृष्टगमनाः सत्यो यद्ध यदा खलु अजगन्त अगच्छत ॥ गमेर्लङि मध्यमबहुवचने छान्दसः शपः श्लुः । ’ तप्तनप्तनथनाश्च ’ इति तस्य तबादेशः । अत एव ङित्त्वाभावादनुनासिकलोपो न भवति ॥ तदानीमेव सर्वे इन्द्रस्य शत्रवः बुद्बुदयाशवः । यान्ति गच्छन्तीति याः । अश्नुवत इत्याशवः । याश्च त आशवश्च याशवः । बुद्बुदवद्यातारो व्यापनशीलाश्च सन्तः हताः नष्टा आसन् ॥
Wilson
English translation:
“Utterers of discordant sounds, when swiftly moving you departed, all the enemies of Indra were slain,disappearing like bubbles.”
Jamison Brereton
When you women with rusty “boxes” [=genitals], leaning forward, *beat your breast,
slain were all the rivals of Indra—with their ejaculations [“spurts”]
(dissipated like) bubbles.
Griffith
When, foul with secret stain and spot, ye hastened onward to the breast,
All Indra’s enemies were slain and passed away like froth and foam.
Geldner
Wenn ihr mit verrosteter Scham fortgegangen seid, an die Brust euch schlagend, so sind alle blasensamigen Feinde Indra´s erschlagen.
Grassmann
Ihr Hexen mit befleckter Scham, als feindlich auf die Brust ihr drangt, Da lagen Indra’s Feinde all, die Hämlinge erschlagen da.
Elizarenkova
Когда же вы, грудастые,
Со ржавым срамом бросились вперед,
(Тогда) убиты были враги Индры,
Все (эти) с водянистым семенем.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अलक्ष्मीघ्नम्
- शिरिम्बिठो भारद्वाजः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मण्डूरधाणिकीः) मेंढकों को धारण करनेवाली बरसाती नदियाँ, जलाशय (यत्-ह) जबकि (प्राचीः-अजगन्त) सामने बह रही हों, तब (इन्द्रस्य शत्रवः) आत्मा के दुर्भिक्ष आदि शत्रु (हताः) नष्ट हो गये-नष्ट हो जाते हैं (सर्वे बुद्बुदयाशवः) सब पानी की बुद्बुदों की भाँतिगतिवाले-अर्थात् शीघ्र नष्ट होनेवाले होते हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब मेघ बरसने पर नाले मेंढकोंवाले नदी तालाब आदि सामने बहने लगें, तब दुर्भिक्ष आदि शत्रु पानी के बुद्बुदों की भाँति नष्ट हो जानेवाले होते हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मण्डूरधाणिकीः) हे मण्डूराणां मण्डूकानाम् ‘कस्य रेफश्छान्दसः’ मडिधातोरुरच् प्रत्ययः, मण्डूकानां धारिका वार्षिकीरापो नद्यो जलाशयाः (यत्-ह) यत् खलु (प्राचीः-अजगन्त) प्रागञ्चन्त्यो गच्छन्ति, तदा (इन्द्रस्य) आत्मनः (शत्रवः) दुर्भिक्षप्रभृतयः (हताः) हताः परास्ता भवन्ति (सर्वे बुद्बुदयाशवः) सर्वेऽपि बुद्बुदवत्-यातारः-बुद्बुदवच्छीघ्रं नश्वराः भवन्ति ॥४॥
05 परीमे गामनेषत - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
परी॒मे गाम॑नेषत॒ पर्य॒ग्निम॑हृषत ।
दे॒वेष्व॑क्रत॒ श्रवः॒ क इ॒माँ आ द॑धर्षति ॥
मूलम् ...{Loading}...
परी॒मे गाम॑नेषत॒ पर्य॒ग्निम॑हृषत ।
दे॒वेष्व॑क्रत॒ श्रवः॒ क इ॒माँ आ द॑धर्षति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शिरिंबिठो भारद्वाजः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
प꣡रीमे꣡ गा꣡म् अनेषत
प꣡रि अग्नि꣡म् अहृषत
देवे꣡षु अक्रत श्र꣡वः
क꣡ इमाँ꣡ आ꣡ दधर्षति
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
popular;; epic anuṣṭubh (292)
Morph
aneṣata ← √nī- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
gā́m ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pári ← pári (invariable)
{}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ahr̥ṣata ← √hr̥- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
pári ← pári (invariable)
{}
akrata ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
śrávaḥ ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
dadharṣati ← √dhr̥ṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
imā́n ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
परि॑ । इ॒मे । गाम् । अ॒ने॒ष॒त॒ । परि॑ । अ॒ग्निम् । अ॒हृ॒ष॒त॒ ।
दे॒वेषु॑ । अ॒क्र॒त॒ । श्रवः॑ । कः । इ॒मान् । आ । द॒ध॒र्ष॒ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- parīme ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- parīme ← ime ← idam
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- gām ← go
- [noun], accusative, singular
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- aneṣata ← nī
- [verb], plural, Athematic s aor. (Ind.)
- “bring; lead; spend; decant; enter (a state); remove; take out; take away; enforce; marry; carry; fill into; bring; learn; go out; add.”
- pary ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ahṛṣata ← hṛ
- [verb], plural, Athematic s aor. (Ind.)
- “cure; remove; kidnap; rob; take away; get; destroy; take; extract; collect; seize; clean; offer; drain; pick; take out; bring; accept; sever; produce; conquer; steal; deprive; press out.”
- deveṣv ← deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- akrata ← kṛ
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- śravaḥ ← śravas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; glory; ear.”
- ka ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- imāṃ ← idam
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- dadharṣati ← dhṛṣ
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “dare; attack.”
सायण-भाष्यम्
इमे विश्वे देवाः गाम् । जात्यभिप्रायमेकवचनम् । पणिभिरपहृताः सर्वा देवगवीः परि अनेषत पर्यनयन् । यष्टॄनङ्गिरसः परिप्रापयन् । ततः अग्निं च परि अहृषत परितो व्यहरन् । यागार्थं तत्र तत्र गार्हपत्यादिरूपेण स्थापितवन्त इत्यर्थः । एवं कृत्वा देवेषु यष्टव्येष्विन्द्रादिषु श्रवः अन्नम् अक्रत अकृषत । कः शत्रुरसुरादिः इमान् विश्वान् देवान् आ दधर्षति अभिभवितुं शक्नोति । न कश्चिदित्यर्थः ॥ ॥ १३ ॥
Wilson
English translation:
“These (Viśvedevās) have brought back the (stolen) cattle; they have built up the fire; they haveprovided food for the gods. Who will overcome them?”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Yajus. 35.18: jīvāḥ, lives or living beings
Jamison Brereton
These (men) here have led the cow around; they have taken the fire around.
They have made themselves fame among the gods. Who will venture against them?
Griffith
These men have led about the cow, have duly carried Agni round,
And raised their glory tg the Gods. Who will attack them with success?
Geldner
Diese haben die Kuh herumgeführt, sie haben das Feuer herumgetragen. Sie haben sich bei den Göttern einen guten Ruf erworben. Wer wird sich an diese heranwagen?
Grassmann
Die Frommen haben hier die Kuh, und Feuer rings herumgeführt, Und Preis den Göttern dargebracht; wer wagt sich nun an sie heran?
Elizarenkova
Эти обвели кругом корову,
Они обнесли кругом огонь.
Они создали себе славу среди богов.
Кто дерзнет (покуситься) на них?
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शिरिम्बिठो भारद्वाजः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमे)ये कृषक-किसान (गाम्) बैलों को (परि-अनेषत) खेतों को जोतने के लिए सब ओरले जाते हैं (अग्निम्) खेती से अन्न प्राप्त होने पर अग्नि को भोजनपाकार्थ (परि-अहृषत) सब ओरप्रज्वलित करते हैं (देवेषु) विद्वानों के निमित्त तथा देवयज्ञ होम के निमित्त (श्रवः-अक्रत) अन्न को देते हैं और होम में आहुति देते हैं (कः-इमान्) कौन दुष्काल आदि इन प्राणियों को (आ-दधर्षति) पीड़ित करता है अर्थात्कोई नहीं ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब वर्षा हो जाती है, तो किसान लोग बैलों से खेत जोतते हैं, खेतों में अन्न उत्पन्न होने पर अग्नि में भोजन बनाकर खाते हैं, विद्वानों के निमित्त अन्न प्रदान करते हैं और यज्ञ में भी होमते हैं, इस प्रकार अकेले अन्न नहीं खाना चाहिये, इस प्रकार करने पर दुर्भिक्ष पीड़ित नहीं करता ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमे) एते कृषकाः (गां परि-अनेषत) गाः-बलीवर्दान् ‘मन्त्रजात्यामेकवचनम्’ कृषिकरणाय परितः सर्वतो नयन्ति “णीञ् प्रापणे” [भ्वादि०] ततो लङ् सिप् अट् च छान्दसौ (अग्निं-परि-अहृषत) कृषितोऽन्नं प्राप्याग्निं भोजनपाकार्थं परितः सर्वतो ज्वालयन्ति (देवेषु श्रवः-अक्रत) तथा देवेषु विद्वन्निमित्तं देवयज्ञे होमे चान्नम् “श्रवोऽन्ननाम” [निघ० २।७] हुतं कुर्वन्ति पुनः (कः-इमान्-आदधर्षति) कः खलु दुष्कालादिः खल्वेतान् प्राणिनः पीडयति न कश्चन ॥५॥