सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
’ समिद्धः ’ इति पञ्चर्चं द्वाविंशं सूक्तं वसिष्ठपुत्रस्य मृळीकस्यार्षमाग्नेयम् । चतुर्थीपञ्चम्यानुपरिष्टाज्ज्योतिषी त्रिद्वादशाष्टकवत्यौ । अक्षरव्यूहेन चतुर्थी जगती वा । शिष्टा बृहत्यः । तथा चानुक्रान्तं-’ समिद्धो मृळीको वासिष्ठ आग्नेयं बार्हतमन्येपञ उपरिष्टाज्ज्योतिषी जगत्युपान्त्या वा ‘इति । गतो विनियोगः ।।
Jamison Brereton
150 (976)
Agni
Mrḍ̥ īka Vāsiṣṭha
5 verses: br̥hatī 1–3, upariṣṭājjyotis or jagatī 4, upariṣṭājjyotis 5
A simple hymn with a rigid skeletal structure, despite the variety of meters. The last pāda of every verse begins with a form of mr̥ḍīká “grace, mercy,” in all but verse 4 the dative mr̥ḍīkā́ya. (This repetition is clearly responsible for the Anukramaṇī’s ascription to a poet with the given name Mr̥ḍīka.) The object of the poet’s address throughout is the god Agni; for the first half of the hymn (through vs. 3ab) he is unnamed though easily identifiable from his attributes; from then on a form of his name opens every hemistich. The contents of the hymn are quite straightfor
ward: Agni is urged to come to our sacrifice, bringing the gods along. In the final verse (5) his aid to various legendary humans is recalled, and the poet names him self as Vasiṣṭha (or “best one”)—again, no doubt responsible for the Anukramaṇī’s patronymic Vāsiṣṭha, although the distinctive clan refrain of the Vasiṣṭhas is not present.
The final two verses also contain the epithet puróhita, literally “set in front,” applied first to Agni (4a) and then to the poet Vasiṣṭha (5cd). Ritually speaking the sacrificial fire is indeed “set in front”: the offering fire is established on the eastern edge of the ritual ground. However, there is no clear ritual reason to refer to the poet as “set in front,” and it seems likely that in this late hymn the term has already become the designation of a particular type of priest, in later times the king’s “house-priest.”
01 समिद्धश्चित्समिध्यसे देवेभ्यो - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
समि॑द्धश्चि॒त्समि॑ध्यसे दे॒वेभ्यो॑ हव्यवाहन ।
आ॒दि॒त्यै रु॒द्रैर्वसु॑भिर्न॒ आ ग॑हि मृळी॒काय॑ न॒ आ ग॑हि ॥
मूलम् ...{Loading}...
समि॑द्धश्चि॒त्समि॑ध्यसे दे॒वेभ्यो॑ हव्यवाहन ।
आ॒दि॒त्यै रु॒द्रैर्वसु॑भिर्न॒ आ ग॑हि मृळी॒काय॑ न॒ आ ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - मृळीको वासिष्ठः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
स꣡मिद्धश् चित् स꣡म् इध्यसे
देवे꣡भ्यो हव्यवाहन
आदित्यइ꣡ रुद्रइ꣡र् व꣡सुभिर् न आ꣡ गहि
मॄळीका꣡य+ न आ꣡ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
cit ← cit (invariable)
{}
idhyase ← √idh- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:PASS}
sám ← sám (invariable)
{}
sámiddhaḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
devébhyaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
havyavāhana ← havyavā́hana- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ādityaíḥ ← ādityá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rudraíḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
vásubhiḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
mr̥ḷīkā́ya ← mr̥ḷīká- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
पद-पाठः
सम्ऽइ॑द्धः । चि॒त् । सम् । इ॒ध्य॒से॒ । दे॒वेभ्यः॑ । ह॒व्य॒ऽवा॒ह॒न॒ ।
आ॒दि॒त्यैः । रु॒द्रैः । वसु॑ऽभिः । नः॒ । आ । ग॒हि॒ । मृ॒ळी॒काय॑ । नः॒ । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- samiddhaś ← samiddhaḥ ← samindh ← √indh
- [verb noun], nominative, singular
- “kindle; blaze.”
- cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- idhyase ← indh
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- devebhyo ← devebhyaḥ ← deva
- [noun], dative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- havyavāhana ← havya
- [noun], neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- havyavāhana ← vāhana
- [noun], vocative, singular, masculine
- “bringing; carrying.”
- ādityai ← ādityaiḥ ← āditya
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- rudrair ← rudraiḥ ← rudra
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- vasubhir ← vasubhiḥ ← vasu
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- mṛḍīkāya ← mṛḍīka
- [noun], dative, singular, neuter
- “compassion; favor.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
हे हव्यवाहन हव्यानां हविषां वोढरग्ने समिद्धश्चित् संदीप्तोऽपि देवेभ्यः यागार्थं समिध्यसे । पुनरप्यृत्विग्भिः समिद्भिः संदीप्यसे । स त्वम् आदित्यैः आदित्यादिभिस्त्रिभिर्गणैः सार्धं नः अस्मान् आ गहि आगच्छ । तथा नः अस्माकं मृळीकाय सुखाय तदर्थमपि आ गहि । यद्वा । मृळीकायैतत्संज्ञाय नो मह्यमृषये श्रेयांसि कर्तुमागच्छ ॥
Wilson
English translation:
“Bearer of oblations, being kindled you burn for the gods; come to us with the Ādityas, the Rudras, the”
Jamison Brereton
Even when you have been kindled, you are kindled (again), o
oblation-bearer for the gods.
With the Ādityas, the Rudras, the Vasus, come to us here. For grace
come to us here.
Griffith
THOU, bearer of oblations, though kindled, art kindled for the Gods.
With the Adityas, Rudras, Vasus, come to us: to show us favour come to us.
Geldner
Obwohl schon entflammt wirst du nochmals entflammt, der du den Göttern die Opfer zuführest. Komme mit den Aditya´s, Rudra´s, Vasu´s zu uns, zur Gnade komme zu uns!
Grassmann
Entflammt auch wirst du angefacht, der du den Göttern Opfer führst, Mit den Aditja’s, Rudra’s, Vasu’s komm zu uns, uns hold zu sein, komm her zu uns.
Elizarenkova
Хоть уже и ранее зажженный, ты зажигаешься (снова),
О везущий жертвы для богов!
С Адитьями, Рудрами, Васу приходи к нам!
Для милости приходи к нам!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- मृळीको वासिष्ठः
- बृहती
- मध्यमः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में जो ब्रह्मचारी काम क्रोध लोभ से रहित विद्वान् उपासक होते हैं, उनके हृदय में परमात्मा साक्षात् होता है एवं जो विद्वान् अग्नि का सम्यक् उपयोग करते हैं, उनके घर में, कारखाने में अग्नि लाभ देती है आदि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवेभ्यः) स्तुति करनेवाले विद्वानों की तृप्ति के लिए या वायु आदि देवों की शुद्धि के लिए (हव्यवाहन) ग्राह्यवस्तू के प्राप्त करनेवाले परमात्मन् ! या होमीय द्रव्य के प्रेरक अग्नि ! (समिद्धः-चित्) स्वयं प्रकाशित हुआ या दीप्त हुआ (सम् इध्यसे) उपासक विद्वानों के अन्तःकरणों में सम्यक् प्रकाशित हो रहा है या वेदी में सम्यक् प्रकाशित हो रहा है (आदित्यैः) अड़तालीस वर्ष पर्यन्त ब्रह्मचर्य व्रतवालों से या सूर्य की किरणों द्वारा (रुद्रैः) चवालीस वर्ष पर्यन्त ब्रह्मचर्य सेवन करनेवालों के द्वारा या विद्युत्तरङ्गोंके द्वारा (वसुभिः) चौबीस वर्ष पर्यन्त ब्रह्मचर्यवालों के द्वारा या पृथिवीवासी काष्ठ इन्धन आदि के द्वारा (नः-आ गहि) हमें भलीभाँति प्राप्त हो (नः-मृळीकाय-आ गहि) हमारे सुख के लिए भलीभाँति प्राप्त हो ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा स्तुति करनेवाले विद्वानों की तृप्ति के लिए उनके अन्तःकरणों में प्रकाशित होता है, वे स्तुति करनेवाले विद्वान् अड़तालीस वर्ष पर्यन्त ब्रह्मचर्य धारण करने-वाले, चवालीस वर्ष पर्यन्त ब्रह्मचर्य करनेवाले, चौबीस वर्ष पर्यन्त ब्रह्मचर्य करनेवाले हैं, ऐसा परमात्मा मनुष्यों की स्तुति में लाया जाय, वह उनके सुख के लिए प्राप्त हो तथा अग्नि वायु आदि की शुद्धि के लिए प्रदीप्त किया जाता है जो सूर्यकिरणों से, विद्युत् की तरङ्गों से और काष्ठ आदि इन्धन से दीप्त किया जाता है, वह प्रत्येक मनुष्य के घर में होमने तथा सुख के लिए सिद्ध किया जाता रहे ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते ये ब्रह्मचारिणः कामक्रोधलोभवर्जिता सन्ति खलूपासकास्तेषां हृदये परमात्मा साक्षात् भवति, एवं ये विद्वांसोऽग्निं सम्यग्ज्वालयन्ति तेषां गृहे कारगृहे वाऽग्निर्लाभदो भवति।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवेभ्यः-हव्यवाहन) हे विद्वद्भ्यः स्तोतृभ्यस्तेषां तृप्तये वायुप्रभृतिभ्य-स्तच्छोधनार्थं हव्यस्य ग्राह्यस्य प्रापक परमात्मन् ! यद्वा होमीयद्रव्यस्य प्रेरकाग्ने ! (समिद्धः-चित् सम् इध्यसे) स्वयं प्रकाशितः सन् देवैरुपासकविद्वद्भिस्तदन्तःकरणे सम्यक् दीप्यसे (आदित्यैः) चरिताष्टाचत्वारिंशद्वर्षब्रह्मचर्यैः, यद्वा सूर्यकिरणैः “आदित्याः किरणाः” [अथर्व० १४।१।२ भाष्यभूमि० दयानन्दः] (रुद्रैः) अनुष्ठितचतुश्चत्वारिंशद्वर्षब्रह्मचर्यैः, वैद्युत्तरङ्गैर्वा (वसुभिः) कृतचतुर्विंशतिवर्षब्रह्मचर्यैः, पृथिवीवासिकाष्ठैरिन्धनैर्वा सह (नः-आ गहि) अस्मान् समन्तात् प्राप्नुहि (नः-मृळीकाय-आ गहि) अस्माकं सुखाय समन्तात् प्राप्नुहि ॥१॥
02 इमं यज्ञमिदम् - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ॒मं य॒ज्ञमि॒दं वचो॑ जुजुषा॒ण उ॒पाग॑हि ।
मर्ता॑सस्त्वा समिधान हवामहे मृळी॒काय॑ हवामहे ॥
मूलम् ...{Loading}...
इ॒मं य॒ज्ञमि॒दं वचो॑ जुजुषा॒ण उ॒पाग॑हि ।
मर्ता॑सस्त्वा समिधान हवामहे मृळी॒काय॑ हवामहे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - मृळीको वासिष्ठः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
इमं꣡ यज्ञ꣡म् इदं꣡ व꣡चो
जुजुषाण꣡ उपा꣡गहि
म꣡र्तासस् त्वा समिधान हवामहे
मॄळीका꣡य+ हवामहे
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vácaḥ ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jujuṣāṇáḥ ← √juṣ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
upā́gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
havāmahe ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
mártāsaḥ ← márta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
samidhāna ← √idh- 1 (root)
{case:VOC, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
havāmahe ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
mr̥ḷīkā́ya ← mr̥ḷīká- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
इ॒मम् । य॒ज्ञम् । इ॒दम् । वचः॑ । जु॒जु॒षा॒णः । उ॒प॒ऽआग॑हि ।
मर्ता॑सः । त्वा॒ । स॒म्ऽइ॒धा॒न॒ । ह॒वा॒म॒हे॒ । मृ॒ळी॒काय॑ । ह॒वा॒म॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- imaṃ ← imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- idaṃ ← idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vaco ← vacaḥ ← vacas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- jujuṣāṇa ← jujuṣāṇaḥ ← juṣ
- [verb noun], nominative, singular
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- upāgahi ← upāgam ← √gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “enter (a state); come; approach; arrive; result.”
- martāsas ← martāsaḥ ← marta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man.”
- tvā ← tvad
- [noun], instrumental, singular
- “you.”
- samidhāna ← samindh ← √indh
- [verb noun], vocative, singular
- “kindle; blaze.”
- havāmahe ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- mṛḍīkāya ← mṛḍīka
- [noun], dative, singular, neuter
- “compassion; favor.”
- havāmahe ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने इमम् अस्माभिः क्रियमाणं पुरोवर्तिनं यज्ञमिदं वचः स्तोत्रं व जुजुषाणः सेवमानः उपागहि उपागच्छ । हे समिधान समिध्यमान मर्तास: मर्ता मनुष्याः त्वा त्वां हवामहे आह्वयामहे । मृळीकाय सुखायैतत्संज्ञाय वा ऋषये त्वामेवाह्वयामहे ॥
Wilson
English translation:
“Being gratified by this sacrifice, this praise, approach; we mortals invoke you, blazing (Agni), weinvoke you for felicity.”
Jamison Brereton
This sacrifice here—having delighted in this speech, come near to it. We mortals call you, kindled one; for grace we call.
Griffith
Come hither and accept with joy this sacrifice and hymn of ours.
O kindled God, we mortals are invoking thee, calling on thee to show us grace.
Geldner
An diesem Opfer, an dieser Rede dich erfreuend komme herbei! Wir Sterbliche rufen dich, du Entflammter, zur Gnade rufen wir dich.
Grassmann
Komm her und nimm du gnädig an dies unser Opfer und dies Lied, Dich, o entflammter, rufen wir, die Sterblichen, wir rufen dich zur Huld herbei.
Elizarenkova
Приходи, наслаждаясь
Этой жертвой, этой речью!
Мы смертные, о зажженный, тебя призываем,
Для милости призываем.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- मृळीको वासिष्ठः
- बृहती
- मध्यमः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमं यज्ञम्) हे परमात्मन् ! इस अध्यात्मयज्ञ को या हे अग्ने ! इस होमयज्ञ को (इदं वचः) इस प्रार्थनावचन को या उच्चारण करने योग्य स्वाहावचन को (जुजुषाणः) सेवन करने के हेतु (उप आगहि) उपगत हो-प्राप्त हो या प्राप्त होता है (समिधानः) प्रकाशित होते हुए (त्वा मर्तासः) तुझे हम मनुष्य (हवामहे) आमन्त्रित करते हैं (मृळीकाय-हवामहे) सुख के लिए आमन्त्रित करते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा अध्यात्मयज्ञ को और प्रार्थनावचन को स्वीकार करता है, जब मनुष्य उसका आह्वान करते हैं सुखप्राप्ति के लिए, तो वह उन्हें प्राप्त होता है एवं अग्नि होम यज्ञ को स्वाहावचन को प्रसिद्ध करती है उस सुख के लिए, वेदी में मनुष्य प्रदीप्त करते हैं होम के लिए ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमं यज्ञम्-इदं वचः जुजुषाणः) इममध्यात्मयज्ञं परमात्मन् ! इमं होमयज्ञं वाऽग्ने ! तथेदं प्रार्थनावचनं यद्वोच्यमानं वचनं स्वाहाकारं सेवमानः (उपागहि) उपगतो भव (समिधान) समिध्यमान प्रकाश्यमान (त्वा-मर्तासः) त्वां वयं मनुष्याः (हवामहे) आमन्त्रयामहे (मृळीकाय हवामहे) सुखाय-आमन्त्रयामहे ॥२॥
03 त्वामु जातवेदसम् - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त्वामु॑ जा॒तवे॑दसं वि॒श्ववा॑रं गृणे धि॒या ।
अग्ने॑ दे॒वाँ आ व॑ह नः प्रि॒यव्र॑तान्मृळी॒काय॑ प्रि॒यव्र॑तान् ॥
मूलम् ...{Loading}...
त्वामु॑ जा॒तवे॑दसं वि॒श्ववा॑रं गृणे धि॒या ।
अग्ने॑ दे॒वाँ आ व॑ह नः प्रि॒यव्र॑तान्मृळी॒काय॑ प्रि॒यव्र॑तान् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - मृळीको वासिष्ठः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
तुवा꣡म् उ जात꣡वेदसं
विश्व꣡वारं गृणे धिया꣡
अ꣡ग्ने देवाँ꣡ आ꣡ वह नः प्रिय꣡व्रतान्
मॄळीका꣡य+ प्रिय꣡व्रतान्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
jātávedasam ← jātávedas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
u ← u (invariable)
{}
dhiyā́ ← dhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
gr̥ṇe ← √gr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
viśvávāram ← viśvávāra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
priyávratān ← priyávrata- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vaha ← √vah- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
mr̥ḷīkā́ya ← mr̥ḷīká- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
priyávratān ← priyávrata- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
त्वाम् । ऊं॒ इति॑ । जा॒तऽवे॑दसम् । वि॒श्वऽवा॑रम् । गृ॒णे॒ । धि॒या ।
अग्ने॑ । दे॒वान् । आ । व॒ह॒ । नः॒ । प्रि॒यऽव्र॑तान् । मृ॒ळी॒काय॑ । प्रि॒यऽव्र॑तान् ॥
Hellwig Grammar
- tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- jātavedasaṃ ← jātavedasam ← jātavedas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- viśvavāraṃ ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavāraṃ ← vāram ← vāra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “treasure; choice.”
- gṛṇe ← gṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “praise.”
- dhiyā ← dhī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vaha ← vah
- [verb], singular, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- priyavratān ← priya
- [noun]
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- priyavratān ← vratān ← vrata
- [noun], accusative, plural, masculine
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- mṛḍīkāya ← mṛḍīka
- [noun], dative, singular, neuter
- “compassion; favor.”
- priyavratān ← priya
- [noun]
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- priyavratān ← vratān ← vrata
- [noun], accusative, plural, masculine
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने विश्ववारं विश्वैः सर्वैर्वरणीयं जातवेदसं जातानां वेदितारं जातप्रज्ञं जातधनं वा त्वामु त्वामेव धिया स्तुत्या गृणे स्तौमि। ‘ गॄ शब्दे ’ । क्रैयादिकः । प्वादित्वाद्धूस्वः । प्रियव्रतान् प्रियाणि व्रतानि कर्माणि येषां तादृशान् देवान् नः अस्मदर्थम् आ वह आनय । अस्मद्यज्ञं प्रापय । मृळीकाय सुखार्थमेतत्संज्ञाय वा मह्यं प्रियव्रतान् तानेवावह ॥
Wilson
English translation:
“I glorify with my praise you, Jātavedas, desired by akll; bring hither, Agni, to us the gods who aregratified by offerings, (bring) those gratified by offerings for our felicity. invoke Agni for the acquisition of abundant wealth, (may he make me) happy for the acquisition of wealth.”
Jamison Brereton
You, Jātavedas, granting all wishes, do I hymn with my insightful thought.
O Agni, bring here to us the gods whose commandments are dear, for grace (bring) those whose commandments are dear.
Griffith
I laud thee Jatavedas, thee Lord of all blessings, with my song.
Agni, bring hitherward the Gods whose Laws we love, whose laws we love, to show us grace.
Geldner
Dich, den allbegehrten Jatavedas, preise ich mit Kunst. O Agni, fahre die liebwaltenden Götter her, zur Gnade die Liebwaltenden!
Grassmann
Dich Wesenkenner preise ich mit Andacht dich, der alles hat, Die Götter fahr’, o Agni, her, die Liebes thun, die Liebes wirken, uns zur Huld.
Elizarenkova
Тебя, Джатаведаса,
Со всеми избранными дарами я воспеваю (своим) искусством.
О Агни, привези нам богов, чей завет приятен,
Для милости – (тех,) чей завет приятен!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- मृळीको वासिष्ठः
- निचृद्बृहती
- मध्यमः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (जातवेदसम्) उत्पन्न मात्र के जाननेवाले-उत्पन्न होते ही जानने योग्य (विश्ववारम्)सबके वरनेवाले सब अन्धकार के निवारण करनेवाले (त्वाम्) तुझ परमात्मा को या अग्नि को (धिया गृणे) स्तुतिवाणी से स्तुति मेंलाता हूँ या कर्म द्वारा प्रशंसित करता हूँ (अग्ने) हे अग्रणायक !(नः)हमारे(प्रियव्रतान्) प्रियकर्म करनेवाले (देवान्) विद्वानों को या वायु आदि को (आ वह) प्राप्त करा (मृळीकाय) सुख के लिए (प्रियव्रतान्) प्रियकर्म करनेवाले देवों को प्राप्त करा ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उत्पन्नमात्र को जाननेवाला, सबका रक्षक, अच्छे कर्म करनेवालों को प्रेरित करनेवाला है, उसकी स्तुति करनी चाहिए एवं अग्नि उत्पन्न होते ही जानने योग्य अन्धकार को मिटानेवाला,अच्छे कर्म करनेवालों का समागम करानेवाला हमारे सुख के लिए उपयोग में लेना चाहिए ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (जातवेदसं विश्ववारं त्वां धिया गृणे) जातमात्रस्य वेदितारं सर्वस्य वरयितारं त्वां परमात्मानं यद्वा जातमेव वेद्यमानं सर्वस्यान्धकारस्य निवारयितारं त्वामग्निं स्तुतिवाचा स्तौमि यद्वा कर्मणा प्रशंसामि-वर्णयामि (अग्ने) हे अग्रणायक ! (नः प्रियव्रतान् देवान्-आ वह) अस्मभ्यं प्रियकर्मणे विदुषो यद्वा वायुप्रभृतीन् प्रापय (मृळीकाय प्रियव्रतान्) सुखाय प्रियकर्मणः-देवान् प्रापय ॥३॥
04 अग्निर्देवो देवानामभवत्पुरोहितोऽग्निम् - उपरिष्टाज्ज्योतिर्जगती वा
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒ग्निर्दे॒वो दे॒वाना॑मभवत्पु॒रोहि॑तो॒ऽग्निं म॑नु॒ष्या॒३॒॑ ऋष॑यः॒ समी॑धिरे ।
अ॒ग्निं म॒हो धन॑साताव॒हं हु॑वे मृळी॒कं धन॑सातये ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निर्दे॒वो दे॒वाना॑मभवत्पु॒रोहि॑तो॒ऽग्निं म॑नु॒ष्या॒३॒॑ ऋष॑यः॒ समी॑धिरे ।
अ॒ग्निं म॒हो धन॑साताव॒हं हु॑वे मृळी॒कं धन॑सातये ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - मृळीको वासिष्ठः
- छन्दः - उपरिष्टाज्ज्योतिर्जगती वा
Thomson & Solcum
अग्नि꣡र् देवो꣡ देवा꣡नाम् अभवत् पुरो꣡हितो
अग्नि꣡म् मनुष्या᳡ ऋ꣡षयः स꣡म् ईधिरे
अग्नि꣡म् महो꣡ ध꣡नसाताव् अहं꣡ हुवे
मॄळीकं꣡+ ध꣡नसातये
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhavat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
puróhitaḥ ← puróhita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
īdhire ← √idh- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
manuṣyā̀ḥ ← manuṣyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ŕ̥ṣayaḥ ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sám ← sám (invariable)
{}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ahám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
dhánasātau ← dhánasāti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
huve ← √hū- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
maháḥ ← máh- (nominal stem)
{case:GEN, number:SG}
dhánasātaye ← dhánasāti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
mr̥ḷīkám ← mr̥ḷīká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अ॒ग्निः । दे॒वः । दे॒वाना॑म् । अ॒भ॒व॒त् । पु॒रःऽहि॑तः । अ॒ग्निम् । म॒नु॒ष्याः॑ । ऋष॑यः । सम् । ई॒धि॒रे॒ ।
अ॒ग्निम् । म॒हः । धन॑ऽसातौ । अ॒हम् । हु॒वे॒ । मृ॒ळी॒कम् । धन॑ऽसातये ॥
Hellwig Grammar
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- devo ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- abhavat ← bhū
- [verb], singular, Imperfect
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- purohito ← purohitaḥ ← purohita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
- ‘gnim ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- manuṣyā ← manuṣyāḥ ← manuṣya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “human.”
- ṛṣayaḥ ← ṛṣi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- īdhire ← indh
- [verb], plural, Perfect indicative
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- maho ← mahaḥ ← mah
- [noun], genitive, singular, masculine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- dhanasātāv ← dhana
- [noun], neuter
- “wealth; property; money; treasure; prize; dhana [word]; valuable; dhan; capital; fight.”
- dhanasātāv ← sātau ← sāti
- [noun], locative, singular, feminine
- “victory; acquisition; contest.”
- ahaṃ ← aham ← mad
- [noun], nominative, singular
- “I; mine.”
- huve ← hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- mṛḍīkaṃ ← mṛḍīkam ← mṛḍīka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “compassion; favor.”
- dhanasātaye ← dhana
- [noun], neuter
- “wealth; property; money; treasure; prize; dhana [word]; valuable; dhan; capital; fight.”
- dhanasātaye ← sātaye ← sāti
- [noun], dative, singular, feminine
- “victory; acquisition; contest.”
सायण-भाष्यम्
देवः दानादिगुणयुक्तः अग्निः देवानाम् अन्येषां पुरोहितः पुरस्ताद्धृतः अभवत् । यद्वा पुरोहितवद्धितकार्यभवत् । यत एवमतः कारणात् तमेव अग्निम् ऋषयः अतीन्द्रियार्थदर्शिनो मनुष्याः मानवा यजमानाः समीधिरे संदीपयन्ति । अपि च तम् अग्निं महः महतः धनसातौ धनस्य संभजने निमित्त भूते अहं हुवे आह्वये । विशेषणसापेक्षस्यापि धनशब्दस्य छान्दसः समासः । यद्वा । महतो यागस्य कर्तारमग्निमित्यर्थः । धनसातये धनलाभार्थं मृळीकं सुखमेतत्संज्ञं वा मां सोऽग्निः करोत्वित्यर्थः ॥
Jamison Brereton
Agni, the god, became the one set in front [/Purohita] of the gods; Agni have the human seers kindled.
Agni do I invoke greatly at the winning of the stakes; (I invoke) his grace for the winning of the stakes.
Griffith
Agni the God was made the great High-Priest of Gods, Rsis have kindled Agni, men of mortal mould.
Agni I invocate for winning ample wealth. kindly disposed for winning wealth.
Geldner
Agni, der Gott, ward der Bevollmächtigte der Götter; Agni zündeten die menschlichen Rishi´s an. Agni rufe ich bei dem Gewinnen des großen Siegespreises, seine Gnade, um den Siegespreis zu gewinnen.
Grassmann
Als Götterpriester ist Gott Agni angestellt, der Menschen Dichter haben Agni angefacht; Den Agni ruf’ ich zur Erlangung grossen Guts zur Gutserlangung uns zur Huld.
Elizarenkova
Агни-бог был поставлен впереди богов.
Агни (всегда) зажигают риши людские.
Агни я призываю, чтобы выиграть великую ставку,
Для милости – чтобы выиграть ставку.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- मृळीको वासिष्ठः
- उपरिष्टाज्योतिर्नामजगती वा
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निः-देवः) अग्रणी परमात्मदेव या प्रकाशमान भौतिक अग्नि (देवानां पुरोहितः-अभवत्) समस्त विद्वानों उपासकों का पूर्व से हितसाधक या वायु आदि देवों का पूर्ववर्ती धारक-प्रेरक अग्नि है (मनुष्याः-ऋषयः) मनुष्य और तत्त्वदर्शी (अग्निं-सम् ईधिरे) परमात्मा को अपने अन्दर प्रकाशित करते हैं या अग्नि को अपने घर में दीप्त करते हैं (अहं धनसातौ) मैं अध्यात्मधन की प्राप्ति में या भौतिक धन की प्राप्ति में(अग्निं हुवे) परमात्मा की प्रार्थना करता हूँ या अग्नि का उपयोग करता हूँ (मृळीकं धनसातये) सुखरूप को धनलाभ के लिए प्रार्थित करता हूँ या उपयोग में लाता हूँ ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपासक विद्वानों का पूर्व से हितसाधक है, मनुष्य तथा तत्त्वदर्शी अपने अन्दर साक्षात् करते हैं, अध्यात्मधन की प्राप्ति के लिए उसकी प्रार्थना करते हैं, एवं अग्नि वायु आदि देवों का पूर्ववर्ती प्रेरक हैं, मनुष्य और तत्त्वदर्शी अपने घर में एवं कार्य में भौतिक धन की प्राप्ति के लिए इसका उपयोग करें ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निः-देवः) अग्रणीः परमात्मदेवः, अग्निर्वा (देवानां पुरोहितः-अभवत्) समस्तविदुषामुपासकानां पूर्वो हितसाधकः, वायुप्रभृतीनां देवानां पुरो धारयिता, अग्रे प्रेरयिता वा (मनुष्याः-ऋषयः-अग्निं सम् ईधिरे) मनुष्यास्तत्त्वदर्शिनश्च खल्वग्निं परमात्मानं स्वान्तरे गृहे वा प्रकाशयन्ति दीपयन्ति वा (अहं धनसातौ-अग्निं हुवे) अहमध्यात्मधनप्राप्तौ परमात्मानं प्रार्थये यद्वा भौतिकधनप्राप्तावग्नि-मुपयुञ्जे (मृळीकं धनसातये) सुखरूपं धनलाभाय ॥४॥
05 अग्निरत्रिं भरद्वाजम् - उपरिष्टाज्ज्योतिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒ग्निरत्रिं॑ भ॒रद्वा॑जं॒ गवि॑ष्ठिरं॒ प्राव॑न्नः॒ कण्वं॑ त्र॒सद॑स्युमाह॒वे ।
अ॒ग्निं वसि॑ष्ठो हवते पु॒रोहि॑तो मृळी॒काय॑ पु॒रोहि॑तः ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निरत्रिं॑ भ॒रद्वा॑जं॒ गवि॑ष्ठिरं॒ प्राव॑न्नः॒ कण्वं॑ त्र॒सद॑स्युमाह॒वे ।
अ॒ग्निं वसि॑ष्ठो हवते पु॒रोहि॑तो मृळी॒काय॑ पु॒रोहि॑तः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - मृळीको वासिष्ठः
- छन्दः - उपरिष्टाज्ज्योतिः
Thomson & Solcum
अग्नि꣡र् अ꣡त्रिम् भर꣡द्वाजं ग꣡विष्ठिरम्
प्रा꣡वन् नः क꣡ण्वं त्रस꣡दस्युम् आहवे꣡
अग्निं꣡ व꣡सिष्ठो हवते पुरो꣡हितो
मॄळीका꣡य+ पुरो꣡हितः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átrim ← átri- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
bharádvājam ← bharádvāja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
gáviṣṭhiram ← gáviṣṭhira- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
āhavé ← āhavá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
āvat ← √avⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
káṇvam ← káṇva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prá ← prá (invariable)
{}
trasádasyum ← trasádasyu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
havate ← √hū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
puróhitaḥ ← puróhita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vásiṣṭhaḥ ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mr̥ḷīkā́ya ← mr̥ḷīká- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
puróhitaḥ ← puróhita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒ग्निः । अत्रि॑म् । भ॒रत्ऽवा॑जम् । गवि॑ष्ठिरम् । प्र । आ॒व॒त् । नः॒ । कण्व॑म् । त्र॒सद॑स्युम् । आ॒ऽह॒वे ।
अ॒ग्निम् । वसि॑ष्ठः । ह॒व॒ते॒ । पु॒रःऽहि॑तः । मृ॒ळी॒काय॑ । पु॒रःऽहि॑तः ॥
Hellwig Grammar
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- atrim ← atri
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Atri; Atri; atri [word].”
- bharadvājaṃ ← bharadvājam ← bharadvāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bharadvāja; Droṇa; Bharadvāja; skylark.”
- gaviṣṭhiram ← gaviṣṭhira
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Gaviṣṭhira.”
- prāvan ← prāvat ← prāv ← √av
- [verb], singular, Imperfect
- “help; promote.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- kaṇvaṃ ← kaṇvam ← kaṇva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Kaṇva; Kaṇva; kaṇva [word].”
- trasadasyum ← trasadasyu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Trasadasyu.”
- āhave ← āhava
- [noun], locative, singular, masculine
- “battle; fight; challenge; war.”
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vasiṣṭho ← vasiṣṭhaḥ ← vasiṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vasiṣṭha; vasiṣṭha [word].”
- havate ← hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- purohito ← purohitaḥ ← purohita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
- mṛḍīkāya ← mṛḍīka
- [noun], dative, singular, neuter
- “compassion; favor.”
- purohitaḥ ← purohita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
सायण-भाष्यम्
अत्रिं भरद्वाजं गविष्ठिरं कण्वं त्रसदस्युं च नः अस्मान् आहवे संग्रामे अयम् अग्निः प्रावत् प्ररक्षतु । पुरोहितः पुरोहितवद्धितकारी मम पिता वसिष्ठः ऋषिः अग्निं हवते स्तुतिभिराह्वयति । स चाहूतः मृळीकाय सुखार्थमेतत्संज्ञाय वा मह्यं पुरोहितः पुरोधा देवानां पुरःस्थापयिता भवतु ॥ ॥ ८ ॥
Wilson
English translation:
“May Agni protect in war Atri, Bhāradvāja, Gaviṣṭhira, ourselves, Kaṇva, and Trasadasyu;Vasiṣṭha as the purohita invokes Agni, the Purohita for our felicity.”
Jamison Brereton
Agni helped Atri, Bharadvāja, Gaviṣṭhira, helped Kaṇva and Trasadasyu for us at the challenge.
Agni does Vasiṣṭha, set in front [/Purohita], call; for grace does the one set in front [/Purohita] (call).
1636 X.151–152
Griffith
Atri and Bharadvaja and Gavisthira, Kanva and Trasadasyu, in our fight he helped.
On Agni calls Vasistha, even the household priest, the household priest to win his grace.
Geldner
Agni half dem Atri, dem Bharadvaja, Gavisthira, er half uns, dem Kanva, dem Trasadasyu im Streite. Den Agni ruft Vasistha, der Purohita, zur Gnade der Purohita.
Grassmann
Dem Atri, Bharadvādscha und Gavischthira, dem Kanva, Trasadasju half er in der Schlacht; Den Agni ruft Vasischtha, der als Priester wirkt, zur Huld er, der als Priester wirkt.
Elizarenkova
Агни (помог) Атри, Бхарадвадже, Гавиштхире,
Он помог для нас Канве, Трасадасью в борьбе.
Агни призывает Васиштха, поставленный впереди (обряда),
Для милости – поставленный впереди (обряда).
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- मृळीको वासिष्ठः
- उपरिष्टाज्योति
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निः) अग्रणेता परमात्मा (अत्रिम्) काम, क्रोध, लोभ दोषत्रय से रहित विद्वान् को या वाणी को (भरद्वाजम्) अमृतान्न को धारण करनेवाले जीवन्मुक्त को या मन को (गविष्ठिरम्) स्तुति में स्थिर-स्तुतिपरायण विद्वान् को या श्रोत्र को (कण्वम्) सूक्ष्मदर्शी विद्वान् को या नेत्र को (त्रसदस्युम्) धारणीय परमात्मानन्ददर्शी विद्वान् को या बुद्धितत्त्व को (नः) हमारे इन सबकी (प्र आवत्) प्रकृष्टरूप से रक्षा करता है (आहवे) स्तुतिप्रसङ्ग में (पुरोहितः-वसिष्ठः) पूर्व से स्थित विद्यागुणों में अत्यन्त बसनेवाला उपासक (अग्निं हवते) परमात्मा की उपासना करता है (मृळीकाय पुरोहितः) सुख के लिये पुरोहित प्रार्थना करता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा काम, क्रोध, लोभ से रहित जीवन्मुक्त स्तुतिपरायण सूक्ष्मदर्शी धारण करने योग्य परमात्मानन्द के अनुभवी विद्वानों की तथा हमारे वाणी, मन, श्रोत्र,नेत्र और बुद्धि की रक्षा करता है, हमारे उपासक होने पर उपासक परमात्मा में अधिक बसा हुआ होता है तथा सुख के लिए परमात्मा की प्रार्थना करता है, वह उसे स्वीकार करता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निः) अग्रणीः परमात्मा (अत्रिम्) कामक्रोधलोभदोषत्रयरहितम् “अत्रयः-त्रिभिः कामक्रोधलोभदोषै रहिताः” [यजु० ५।२२ दयानन्दः] वाचं वा “वागेवात्रिः” [श० १४।५।२।६१] (भरद्वाजम्) अमृतान्नं यो बिभर्ति तं जीवन्मुक्तम्, मनो वा “मनो वै भरद्वाजः” [श० ८।१।१।९] (गविष्ठिरम्) गवि स्तुतौ स्थिरं स्तुतिपरायणम्, वाचि स्थिरं श्रोत्रं वा (कण्वम्) अणुदर्शिनं सूक्ष्मदर्शिनम् “कणतेर्वा स्यादणूभावकर्मणः” [निरु० ६।३०] नेत्रं वा (त्रसदस्युम्) त्रसं धारणीयं परमात्मानन्दं पश्यति तं परमात्मानन्ददर्शिनं धारणीयं ज्ञानं दर्शयति तद्बुद्धितत्त्वं वा “त्रस धारणे” [चुरादि०] “दस दर्शने” [चुरादि०] (नः) अस्माकं (प्र आवत्) प्रकृष्टं रक्षति (आहवे) आह्वाने सति (पुरोहितः-वसिष्ठः-अग्निं हवते) पुरः स्थितो विद्यागुणेषु वस्तृतमः खल्वग्निं परमात्मानं प्रार्थयते (मृळीकाय पुरोहितः) सुखप्रापणाय प्रार्थयते पुरोहितः ॥५॥