सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘श्रत्ते’ इति पञ्चर्चमेकोनविंशं सूक्तं शिरीषपुत्रस्य सुवेदस आर्षम् । पञ्चमी त्रिष्टुप् शिष्टा जगत्यः । इन्द्रो देवता । अनुक्रम्यते हि - श्रत्ते पञ्च सुवेदाः शैरीषिस्त्रिष्टुबन्तम्’ इति । तृतीये रात्रिपर्याये प्रशास्तुः शस्त्र इदं सूक्तम् । सूत्रितं च - ‘ श्रत्ते दधामीदं त्यत्पात्रमिन्द्रपानमिति याज्या’ ( आश्व. श्रौ. ६. ४) इति ।
Jamison Brereton
147 (973)
Indra
Suvedas Śairīṣi
5 verses: jagatī, except triṣṭubh 5
The poet begins his hymn (vs. 1, 2ab) by proclaiming his trust in Indra’s “battle fury” (manyú), on the basis of the god’s deeds and his dominance over the cosmic spaces. It turns out that the poet has something more than simply praise on his mind. Indra and his battle fury are much in demand among men in search of vic
tory and its spoils (vs. 2cd), and the poet recommends his patrons to Indra’s atten tion and care (vs. 3). He realizes, however, that securing Indra’s help requires proper ritual observance (vs. 4). The hymn ends (vs. 5) with explicit requests for Indra’s aid and bounty, such desires having been only indirectly expressed earlier in the hymn.
01 श्रत्ते दधामि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
श्र᳓त् ते दधामि प्रथमा᳓य मन्य᳓वे
अ᳓हन् य᳓द् वृत्रं᳓ न᳓रियं विवे᳓र् अपः᳓
उभे᳓ य᳓त् त्वा भ᳓वतो रो᳓दसी अ᳓नु
रे᳓जते शु᳓ष्मात् पृथिवी᳓ चिद् अद्रिवः
मूलम् ...{Loading}...
श्रत्ते॑ दधामि प्रथ॒माय॑ म॒न्यवेऽह॒न्यद्वृ॒त्रं नर्यं॑ वि॒वेर॒पः ।
उ॒भे यत्त्वा॒ भव॑तो॒ रोद॑सी॒ अनु॒ रेज॑ते॒ शुष्मा॑त्पृथि॒वी चि॑दद्रिवः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुवेदाः शैरीषिः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
श्र᳓त् ते दधामि प्रथमा᳓य मन्य᳓वे
अ᳓हन् य᳓द् वृत्रं᳓ न᳓रियं विवे᳓र् अपः᳓
उभे᳓ य᳓त् त्वा भ᳓वतो रो᳓दसी अ᳓नु
रे᳓जते शु᳓ष्मात् पृथिवी᳓ चिद् अद्रिवः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dadhāmi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
manyáve ← manyú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
prathamā́ya ← prathamá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śrát ← śrád ( √dhā-, √kr̥-) (invariable)
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
áhan ← √han- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
náryam ← nárya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vivéḥ ← √viṣ- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
vr̥trám ← vr̥trá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ánu ← ánu (invariable)
bhávataḥ ← √bhū- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
ubhé ← ubhá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
adrivaḥ ← adrivant- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
pr̥thivī́ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
réjate ← √rej- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
śúṣmāt ← śúṣma- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
श्रत् । ते॒ । द॒धा॒मि॒ । प्र॒थ॒माय॑ । म॒न्यवे॑ । अह॑न् । यत् । वृ॒त्रम् । नर्य॑म् । वि॒वेः । अ॒पः ।
उ॒भे इति॑ । यत् । त्वा॒ । भव॑तः । रोद॑सी॒ इति॑ । अनु॑ । रेज॑ते । शुष्मा॑त् । पृ॒थि॒वी । चि॒त् । अ॒द्रि॒ऽवः॒ ॥
Hellwig Grammar
- śrat ← śrath
- [noun], accusative, singular, neuter
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- dadhāmi ← dhā
- [verb], singular, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- prathamāya ← prathama
- [noun], dative, singular, masculine
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- manyave ← manyu
- [noun], dative, singular, masculine
- “anger; fury; rage; wrath.”
- ‘han ← ahan ← han
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vṛtraṃ ← vṛtram ← vṛtra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Vṛtra; vṛtra [word].”
- naryaṃ ← naryam ← narya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “manly; heroic; powerful; male; human.”
- viver ← viveḥ ← viṣ
- [verb], singular, Imperfect
- “labor; act; perform.”
- apaḥ ← apas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “work; deed.”
- ubhe ← ubh
- [noun], nominative, dual, neuter
- “both(a).”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- bhavato ← bhavataḥ ← bhū
- [verb], dual, Present indikative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- rodasī ← rodas
- [noun], nominative, dual, neuter
- “heaven and earth; Earth.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- rejate ← rej
- [verb], singular, Present indikative
- “tremor; flicker.”
- śuṣmāt ← śuṣma
- [noun], ablative, singular, masculine
- “vigor; energy; fire; hiss; courage.”
- pṛthivī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- adrivaḥ ← adrivas ← adrivat
- [noun], vocative, singular, masculine
- “rocky; petrous.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र ते तव मन्यवे कोपाय तेजसे वा प्रथमाय मुख्याथ श्रत् दधामि । श्रद्धा नामादरातिशयः । तद्विषयं करोमि । यत् येन मन्युना त्वं वृत्रम् आवरकमसुरं मेघं वा नर्यं नेतव्यम् अहन अवधीः हत्वा च तेनावृताः अपः उदकानि च विवेः इमं लोकं प्रत्यागमयः । तस्मै मन्यव इत्यन्वयः। यत् यदा उभे रोदसी द्यावापृथिव्यौ त्वा त्वामनुसृत्य भवतः वर्तेते । त्वदधीने अभूतामित्यर्थः । तदानीं पृथिवी चित । पृथिवीत्यन्तरिक्षनाम । प्रथितं विस्तीर्णमन्तरिक्षमपि हे अद्रिवः वज्रवन्निन्द्र शुष्मात् त्वदीयाद्बलात् रेजते कम्पते ॥
Wilson
English translation:
“I have faith, Indra, in your first wrath, whereby you did slay Vṛtra, and did undertake a work friendly toman; when both heaven and earth were inferior to you, the firmament trembled at your might, O wielder of thethunderbolt.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Friendly to man: naryam vṛtram: from ni, to lead; viver apas = did approach the waters, i.e., thisworld;
Naryam = friendly to man; or, heroic, manly
Jamison Brereton
I put my trust in your foremost battle-fury, in that you smashed Vr̥tra and labored at the manly work,
in that both world-halves yield to you and even earth trembles from your tempest, o possessor of the stone.
Griffith
I TRUST in thy first wrathful deed, O Indra, when thou slewest Vrtra and didst work to profit man;
What time the two world-halves fell short of thee in might, and the earth trembled at thy force, O Thunder-anned.
Geldner
Ich glaube an deinen ersten Ingrimm, als du den Vritra erschlugest, die männliche Tat vollbracht hast. Wenn beide Welten dir nachgeben, dann zittert selbst die Erde vor deiner Wut, o Herr des Preßsteins.
Grassmann
Auf deinen ersten Eifer setz’ ich mein Vertraun, als du den starken Vritra schlugst, die Wasser nahmst; Wenn Erd’ und Himmel beide streben hin zu dir, bebt auch die Erd’, o Schleuderer, vor deiner Kraft.
Elizarenkova
Я верю твоей первой ярости:
Когда ты убил Вритру, ты привел к цели (свою) мужественную деятельность.
Когда тебе уступают обе половины вселенной,
Сама земля сотрясается от буйства (твоего), о хозяин давильных камней.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुवेदाः शैरीषिः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में परमात्मा द्युलोक पृथिवीलोक को वश में करता है, अन्तरिक्ष भी उसके अधीन काँपता है, विमानों विद्युत्तरङ्गोंका आधार बना है, मेघ को वर्षाता है अन्नोपत्ति के लिए इत्यादि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अद्रिवः) हे अद्रिवन्-आदारण बलवाले-छिन्नभिन्नकारक बलवाले परमात्मन् ! (ते प्रथमाय मन्यवे) तेरे परम वधसाधन के लिए (श्रत्-दधामि) श्रद्धा करताहूँ आदर करता हूँ (यत्) जिससे कि (नर्यं-वृत्रम् अहन्) नरहितकर आवरक मेघ का हनन करता है नीचे-गिराता है (अपः-विवेः) जलोंको प्रवाहित करता है (यत्-त्वा-अनु) कि जो तेरे अधीन (उभे रोदसी भवतः) दोनों द्युलोक और पृथिवीलोक हैं (शुष्मात्) तेरे बल से (पृथिवी-चित्-रेजते) अन्तरिक्ष भी काँपता है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा भी बड़ा बलवान् है, मेघ को छिन्न-भिन्न करके नीचे पानी बहाता है, द्युलोक पृथिवीलोक तेरी अधीनता में रहते हैं, अन्तरिक्ष में कम्पन विद्युत्सञ्चार,वायुप्रचार परमात्मा के शासन से होता है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते परमात्मा द्यावापृथिव्यावधिकरोति तथान्तरिक्षं च तस्य शासने कम्पते चलायमानो भवति विमानानां विद्युत्तरङ्गानामाधार-भूतमन्तरिक्षं भवति मेघं वर्षत्यन्नोत्पत्तय इत्येवमादयो विषयाः सन्ति।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अद्रिवः) हे अद्रिवन् ! आदारण-बलवन् ! ‘छान्दसं रुत्वम्’ “अद्रिवः-अद्रिवन्-अद्रिरादृणात्येतेन” [निरु० ४।४] परमात्मन् ! (ते प्रथमाय मन्यवे) तव परमाय “प्रथमं मंसीय-परमं मंसीय” [निरु० ३।८] वधसाधनाय “मन्युर्मन्यतेर्वधकर्मणो वा” [निरु० १०।२९] (श्रत्-दधामि) सत्यं धारयामि-आदरं करोमि “श्रत् सत्यनाम” [निघ० ३।१०] (यत्) यतः (वृत्रं नर्यम्-अहम्) आवरकं मेघम् “वृत्रः-मेघनाम” [निघ० १।१०] नरहितकरं हन्ति (अपः-विवेः) जलानि प्रत्यागमयसि-प्रवाहयसि (यत् त्वा-अनु-उभे रोदसी भवतः) यत एवं त्वामनु-त्वदधीने द्वे द्यावापृथिव्यौ भवतः (शुष्मात्) तव बलात् “शुष्मं बलनाम” [निघ० २।९] (पृथिवी चित्-रेजते) अन्तरिक्षम् “पृथिवी अन्तरिक्षनाम” [निघ० १।३] कम्पते चिदपि, उभे रोदसी चिदपि कम्पेते ॥१॥
02 त्वं मायाभिरनवद्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तुव᳓म् माया᳓भिर् अनवद्य मायि᳓नं
श्रवस्यता᳓ म᳓नसा वृत्र᳓म् अर्दयः
तुवा᳓म् इ᳓न् न᳓रो वृणते ग᳓विष्टिषु
तुवां᳓ वि᳓श्वासु ह᳓वियासु इ᳓ष्टिषु
मूलम् ...{Loading}...
त्वं मा॒याभि॑रनवद्य मा॒यिनं॑ श्रवस्य॒ता मन॑सा वृ॒त्रम॑र्दयः ।
त्वामिन्नरो॑ वृणते॒ गवि॑ष्टिषु॒ त्वां विश्वा॑सु॒ हव्या॒स्विष्टि॑षु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुवेदाः शैरीषिः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
तुव᳓म् माया᳓भिर् अनवद्य मायि᳓नं
श्रवस्यता᳓ म᳓नसा वृत्र᳓म् अर्दयः
तुवा᳓म् इ᳓न् न᳓रो वृणते ग᳓विष्टिषु
तुवां᳓ वि᳓श्वासु ह᳓वियासु इ᳓ष्टिषु
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
anavadya ← anavadyá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
māyā́bhiḥ ← māyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
māyínam ← māyín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
ardayaḥ ← √r̥d- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
śravasyatā́ ← √śravasy- (root)
{case:INS, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
vr̥trám ← vr̥trá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
gáviṣṭiṣu ← gáviṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
ít ← ít (invariable)
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vr̥ṇate ← √vr̥- ~ vr̥̄- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
hávyāsu ← hávya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
íṣṭiṣu ← íṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
víśvāsu ← víśva- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
त्वम् । मा॒याभिः॑ । अ॒न॒व॒द्य॒ । मा॒यिन॑म् । श्र॒व॒स्य॒ता । मन॑सा । वृ॒त्रम् । अ॒र्द॒यः॒॒ ।
त्वाम् । इत् । नरः॑ । वृ॒ण॒ते॒ । गोऽइ॑ष्टिषु । त्वाम् । विश्वा॑सु । हव्या॑सु । इष्टि॑षु ॥
Hellwig Grammar
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- māyābhir ← māyābhiḥ ← māyā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “magic trick; Māyā; deception; illusion; māyā [word]; disguise; trick.”
- anavadya
- [noun], vocative, singular, masculine
- “blameless; faultless.”
- māyinaṃ ← māyinam ← māyin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “artful; charming; crafty; deceptive.”
- śravasyatā ← śravasy
- [verb noun], instrumental, singular
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- vṛtram ← vṛtra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Vṛtra; vṛtra [word].”
- ardayaḥ ← arday ← √ṛd
- [verb], singular, Present injunctive
- “afflict; afflict; affect; distress; torment; impel; grind; suffer.”
- tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- in ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- naro ← naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- vṛṇate ← vṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “choose; ask.”
- gaviṣṭiṣu ← gaviṣṭi
- [noun], locative, plural, feminine
- “foray.”
- tvāṃ ← tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- viśvāsu ← viśva
- [noun], locative, plural, feminine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- havyāsv ← havyāsu ← hu
- [verb noun], locative, plural
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- iṣṭiṣu ← iṣṭi
- [noun], locative, plural, feminine
- “yajña; offering; brick.”
सायण-भाष्यम्
हे अनवद्य अवद्यरहित प्रशस्येन्द्र त्वं मायिनं मायाविनं वृत्रं मायाभिः वञ्चनाभिर्बुद्धिविशेषैर्वा श्रवस्यता श्रवः श्रवणीयं यशोऽन्नं वेच्छता मनसा अर्दयः अहिंसीः । अपि च नरः नेतारोऽङ्गिरसः त्वामित् त्वामेव गविष्टिषु गवां पणिभिरपहृतानामेषणेषु प्रापणेषु विषयभूतेषु वृणते संभजन्ते । तथा विश्वासु सर्वासु हव्यासु आह्वातव्यासु प्रार्थनीयासु इष्टिषु यागक्रियासु त्वाम् एव वृणते ॥
Wilson
English translation:
“Irreproachable Indra, with mind intent on glory you have your deceptions slain the deceptive Vṛtra.The worshipper chooses you when he seeks for his (stolen) cattle, and in all sacrifices accompanied withinvocations.”
Jamison Brereton
You, faultless one, with your wiles shook wily Vr̥tra to pieces, with your fame-seeking mind.
Just you do superior men choose in their quests for cattle, you when all sacrifices are to be offered.
Griffith
Thou with thy magic powers didst rend the conjurer Vrtra, O Blameless One, with heart that longed for fame.
Heroes elect thee when they battle for the prey, thee in all sacrifices worthy of renown.
Geldner
Du Tadelloser hast ruhmbegierigen Sinnes durch deine Listen den listigen Vritra tödlich verwundet. Dich wählen die Männer auf ihren Beutezügen, dich der bei allen Opfern anzurufen ist.
Grassmann
Mit Zauberkraft vertilgtest du den Zauberer, untadliger, den Vritra du mit Ruhmessinn; In Kampf um Beute wählen dich die Männer stets, und dich bei allen rühmenswerthen Opfern auch.
Elizarenkova
(Своими) чудесными силами, о безупречный, с духом,
Стремящимся к славе, ты разгромил колдовского Вритру.
Это тебя выбирают мужи при набегах за коровами.
Тебя, достойного призывов, на всех жертвоприношениях.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुवेदाः शैरीषिः
- भुरिगार्चीजगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अनवद्य) हे अनिन्दनीय परमात्मन् ! (त्वम्) तू (मायिनं वृत्रम्) अन्धकार से सूर्य को छिपानेवाले मेघ को (श्रवस्यता मनसा) प्राणियों के लिए अन्न की इच्छा रखते हुए मन से (मायाभिः) बुद्धि-प्रक्रिया विद्युत् के द्वारा (अर्दयः) नष्ट करता है (त्वाम्-इत्)तुझे ही (नरः) मनुष्य (गविष्टिषु) सुखविशेष की इच्छा केप्रसङ्गोंमें तथा (त्वाम्)तुझे (विश्वासु हव्यासु-इष्टिषु) सारी होतव्य-होमने योग्य यजनक्रियाओं में (वृणते) स्तुति करते हैं-स्तुति में लाते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा अनिन्दनीय है, उसके प्रति नास्तिकभाव नहीं रखना चाहिये, वह प्राणियों के लिए अन्न की उत्पत्ति हो, वृद्धि हो, इसलिए मेघ का हनन करता है जल बरसाने के लिए, वह अध्यात्मसुखविशेष की प्राप्ति की इच्छावाले अध्यात्मप्रसङ्गोंमें तथा होमने योग्य जनव्यवहारों में मनुष्य उसकी स्तुति करते हैं या मनुष्यों को उसकी स्तुति करनी चाहिये ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अनवद्य त्वम्) हे अनिन्दनीय परमात्मन् ! त्वं (मायिनं वृत्रम्) माया-अन्धकारः-सूर्यप्रकाशाच्छादकं कर्म वा विद्यते यस्य तं मायिनं मेघम् “मायाः-अन्धकाराद्या इव” [ऋ० १।३२।४ दयानन्दः] “मायिनाम्-येषां….सूर्यप्रकाशाच्छादकं बहुविधं कर्म विद्यते तेषाम्” [ऋ० १।३२।४ दयानन्दः] (श्रवस्यता मनसा) प्राणिभ्योऽन्नमिच्छता मनसा “श्रवः-अन्ननाम” [निघ० २।७] इच्छार्थे क्यच् ‘छान्दसः परेच्छायां च’ (मायाभिः) प्रज्ञा-प्रक्रियाविद्युद्भिः (अर्दयः) अर्दयसि नाशयसि “अर्द हिंसायाम्” [चुरादि०] (त्वाम्-इत्) त्वामेव (नरः) मनुष्याः (गविष्टिषु) सुखविशेषेच्छाप्रसङ्गेषु “गविष्टौ गोः सुखविशेषस्येष्टाविच्छायां सत्याम्” [यजु० ३४।२३ दयानन्दः] त्वां विश्वासु (हव्यासु-इष्टिषु) त्वां सर्वासु होतव्यासु यजनक्रियासु (वृणते) सम्भजन्ते ॥२॥
03 ऐषु चाकन्धि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अइ᳓षु चाकन्धि पुरुहूत सूरि᳓षु
वृधा᳓सो ये᳓ मघवन्न् आनशु᳓र् मघ᳓म्
अ᳓र्चन्ति तोके᳓ त᳓नये प᳓रिष्टिषु
मेध᳓साता वाजि᳓नम् अ᳓ह्रये ध᳓ने
मूलम् ...{Loading}...
ऐषु॑ चाकन्धि पुरुहूत सू॒रिषु॑ वृ॒धासो॒ ये म॑घवन्नान॒शुर्म॒घम् ।
अर्च॑न्ति तो॒के तन॑ये॒ परि॑ष्टिषु मे॒धसा॑ता वा॒जिन॒मह्र॑ये॒ धने॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुवेदाः शैरीषिः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अइ᳓षु चाकन्धि पुरुहूत सूरि᳓षु
वृधा᳓सो ये᳓ मघवन्न् आनशु᳓र् मघ᳓म्
अ᳓र्चन्ति तोके᳓ त᳓नये प᳓रिष्टिषु
मेध᳓साता वाजि᳓नम् अ᳓ह्रये ध᳓ने
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
cākandhi ← √kanⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
eṣu ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
puruhūta ← puruhūtá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sūríṣu ← sūrí- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
ānaśúḥ ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
maghám ← maghá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
maghavan ← maghávan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
vr̥dhā́saḥ ← vr̥dhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
árcanti ← √r̥c- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
páriṣṭiṣu ← páriṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
tánaye ← tánaya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
toké ← toká- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
áhraye ← áhraya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
dháne ← dhána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
medhásātā ← medhásāti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
vājínam ← vājín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । ए॒षु॒ । चा॒क॒न्धि॒ । पु॒रु॒ऽहू॒त॒ । सू॒रिषु॑ । वृ॒धासः॑ । ये । म॒घ॒ऽव॒न् । आ॒न॒शुः । म॒घम् ।
अर्च॑न्ति । तो॒के । तन॑ये । परि॑ष्टिषु । मे॒धऽसा॑ता । वा॒जिन॑म् । अह्र॑ये । धने॑ ॥
Hellwig Grammar
- aiṣu ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- aiṣu ← eṣu ← idam
- [noun], locative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- cākandhi ← kan
- [verb], singular, Perfect imperative
- “like; delight; desire.”
- puruhūta
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; Vishnu.”
- sūriṣu ← sūri
- [noun], locative, plural, masculine
- “guru.”
- vṛdhāso ← vṛdhāsaḥ ← vṛdha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “increasing; promotive.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- maghavann ← maghavan
- [noun], locative, singular, masculine
- “Indra; maghavan [word].”
- ānaśur ← ānaśuḥ ← aś
- [verb], plural, Perfect indicative
- “get; reach; enter (a state).”
- magham ← magha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “gift; wealth; reward; wages; reward.”
- arcanti ← arc
- [verb], plural, Present indikative
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
- toke ← toka
- [noun], locative, singular, neuter
- “offspring.”
- tanaye ← tanaya
- [noun], locative, singular, neuter
- “biological.”
- pariṣṭiṣu ← pariṣṭi
- [noun], locative, plural, feminine
- “trouble; dilemma.”
- medhasātā ← medhasāti
- [noun], locative, singular, feminine
- vājinam ← vājin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “horse; bird; seven; hero; achiever; aphrodisiac.”
- ahraye ← ahraya
- [noun], locative, singular, neuter
- dhane ← dhana
- [noun], locative, singular, neuter
- “wealth; property; money; treasure; prize; dhana [word]; valuable; dhan; capital; fight.”
सायण-भाष्यम्
हे पुरुहूत बहुभिराहूतेन्द्र एषु सूरिषु स्तोतृषु आ चाकन्धि अत्यर्थमभिदीप्यस्व अभिकामयस्व वा ॥ ‘ कनी दीप्तिकान्तिगतिषु’ । अस्माच्चर्करीतमेतत् ॥ हे मघवन् धनवन्निन्द्र ये सूरयः वृधासः त्वत्प्रसादाद्वर्धमानाः सन्तः मघं धनम् आनशुः प्राप्नुवन्ति। अपि च मेधसाता मेधसातौ यज्ञे वाजिनं बलवन्तमन्नवन्तं वेजनवन्तं वा त्वां ये अर्चन्ति पूजयन्ति तोके पुत्रे तनये तत्पुत्रे परिष्टिषु परित इष्यमाणेष्वन्येष्वपि फलेषु अह्रये अलज्जाकरे धने च । एतेषु निमित्तभूतेषु सत्सु त्वामेव स्तुत्यादिभिः पूजयन्तीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Indra, the invoked of many, be gracious to these Suris, who thereby prospering attain, O Maghavan, toopulence; (who) adore the powerful one at the sacrifice for (the sake of obtaining) a son, a grandson, thefulfilment of their desires, and honourable wealth.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Honourable: ahraye = alajjākare, of which there is no need tobe ashamed
Jamison Brereton
Take pleasure in these patrons, o much-invoked one, the strengtheners who have attained to your bounty, bounteous one.
They chant to (you) the prizewinner when kith and kin (are at issue), in (hostile) encirclements, at the winning of wisdom, when immoderate stakes (are set).
Griffith
God Much-invoked, take pleasure in these princes here, who, thine exalters, Maghavan, have come to wealth.
In synods, when the rite succeeds, they hymn the Strong for sons and progeny and riches undisturbed.
Geldner
Finde an diesen Gönnern Gefallen, Vielgerufener, die gedeihend Schätze zum Verschenken erlangt haben, o Schätzereicher! Sie lobsingen dem Sieger, wenn es sich um leiblichen Samen handelt, in den Klemmen, um den Gewinn der Meisterschaft, um einen Preis, dessen man sich nicht zu schämen braucht.
Grassmann
An diesen Fürsten, vielgerufner, zeige Lust, die selber fördernd Macht erlangten, Mächtiger! Um Kind und Enkel flehn sie dich in Nöthen an, beim Opferfest dich kräftigen um reiches Gut;
Elizarenkova
Находи (свое) удовольствие у этих покровителей, о многопризываемый,
Которые, усиливаясь, о щедрый, достигли богатства.
Они славят победителя, когда речь идет о продолжении рода в трудных условиях,
При достижении мудрости, при смелой ставке.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुवेदाः शैरीषिः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुरुहूत) हे बहुत प्रकार से आमन्त्रण करने योग्य (मघवन्) ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (एषु सूरिषु) इन स्तुति करनेवालों में (आ चाकन्धि) तू भलीभाँति अत्यन्त प्रकाशित हो (ये वृधासः) जो-उन्नत बढ़े-चढ़े होते हुए (मघम्-आनशुः)महनीय-प्रशंसनीय धन को प्राप्त करते हैं (तोके तनये) और पुत्र-पौत्रों के निमित्त (परिष्टिषु) सब ओर सेसङ्गमनीय अवसरों में (मेधसाता)सङ्गमनीयलाभ की प्राप्ति में (अह्रये धने) निःसङ्कोचधन के निमित्त (वाजिनम्) तुझ बलवान् परमात्मा की (अर्चन्ति) स्तुति करते हैं ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा बहुत प्रकार से आमन्त्रण करने योग्य है, वह अपनी स्तुति करनेवालों के अन्दर साक्षात् होता है, उसकी स्तुति करनेवाले धनों से समृद्ध हो जाते हैं औरसङ्गमनीयअवसरों का लाभ लेते हैं। उस महान् ऐश्वर्यवान् बलवान् परमात्मा की निःसङ्कोचधनप्राप्ति के लिए स्तुति करनी चाहिये ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुरुहूत मघवन्) हे बहुप्रकारैर्ह्वातव्य ! ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (एषु सूरिषु-आ चाकन्धि) एतेषु स्तोतृषु “सूरिः स्तोतृनाम” [निघ० ३।१६] त्वं समन्ताद्भृशं प्रकाशितो भवसि, ‘लडर्थे लोट्-व्यत्ययेन’ “कनी दीप्तिकान्त्योः” [भ्वादि०] ततो यङ्लुङन्तप्रयोगः तस्मात् (ये वृधासः-मघम्-आनशुः) ये ते-उन्नताः सन्तो महनीयं धनं प्राप्नुवन्ति, अथ च (तोके तनये) पुत्रे पौत्रे पुत्रपौत्रनिमित्तं (परिष्टिषु) परितः सर्वतः-इष्टिषु यज्ञेषु सङ्गमनेषु “परिष्टौ सर्वतः सङ्गन्तव्यायाम्” [ऋ० ६।१९।७ दयानन्दः] ‘शकन्ध्वादिषु पररूपं वक्तव्यम्, पररूपादेशः’ (मेधसाता) सङ्गमनीयानां लाभो दानं वा यस्मिन् प्रसङ्गे “तत्र सप्तमीविभक्तेराकारादेशः” (अह्रये धने) निःसङ्कोचनीयधननिमित्तं (वाजिनम्-अर्चन्ति) त्वां बलवन्तं स्तुवन्ति ॥३॥
04 स इन्नु - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ इ᳓न् नु᳓ रायः᳓ सु᳓भृतस्य चाकनन्
म᳓दं यो᳓ अस्य रं᳓हियं चि᳓केतति
तुवा᳓वृधो मघवन् दाशु᳓अध्वरो
मक्षू᳓ स᳓ वा᳓जम् भरते ध᳓ना नृ᳓भिः
मूलम् ...{Loading}...
स इन्नु रा॒यः सुभृ॑तस्य चाकन॒न्मदं॒ यो अ॑स्य॒ रंह्यं॒ चिके॑तति ।
त्वावृ॑धो मघवन्दा॒श्व॑ध्वरो म॒क्षू स वाजं॑ भरते॒ धना॒ नृभिः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुवेदाः शैरीषिः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
स᳓ इ᳓न् नु᳓ रायः᳓ सु᳓भृतस्य चाकनन्
म᳓दं यो᳓ अस्य रं᳓हियं चि᳓केतति
तुवा᳓वृधो मघवन् दाशु᳓अध्वरो
मक्षू᳓ स᳓ वा᳓जम् भरते ध᳓ना नृ᳓भिः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cākanat ← √kanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
nú ← nú (invariable)
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sáḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
súbhr̥tasya ← súbhr̥ta- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
cíketati ← √cit- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
mádam ← máda- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ráṁhyam ← ráṁhya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dāśvàdhvaraḥ ← dāśvàdhvara- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
maghavan ← maghávan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tvā́vr̥dhaḥ ← tvā́vr̥dha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bharate ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
dhánā ← dhána- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
makṣú ← makṣú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
nŕ̥bhiḥ ← nár- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
सः । इत् । नु । रा॒यः । सुऽभृ॑तस्य । चा॒क॒न॒त् । मद॑म् । यः । अ॒स्य॒ । रंह्य॑म् । चिके॑तति ।
त्वाऽवृ॑धः । म॒घ॒ऽव॒न् । दा॒शुऽअ॑ध्वरः । म॒क्षु । सः । वाज॑म् । भ॒र॒ते॒ । धना॑ । नृऽभिः॑ ॥
Hellwig Grammar
- sa ← saḥ ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- in ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- rāyaḥ ← rai
- [noun], genitive, singular
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- subhṛtasya ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- subhṛtasya ← bhṛtasya ← bhṛ
- [verb noun], genitive, singular
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- cākanan ← cākanat ← kan
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “like; delight; desire.”
- madaṃ ← madam ← mada
- [noun], accusative, singular, masculine
- “drunkenness; mada; estrus; excitement; sexual arousal; alcohol; musth; mad; mada; ecstasy; pride; drink; joy; arrogance; vivification.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- raṃhyaṃ ← raṃhyam ← raṃh
- [verb noun], accusative, singular
- “rush.”
- ciketati ← cit
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “notice; observe; attend to; intend.”
- tvāvṛdho ← tvāvṛdhaḥ ← tvāvṛdha
- [noun], nominative, singular, masculine
- maghavan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; maghavan [word].”
- dāśvadhvaro ← dāśu
- [noun]
- dāśvadhvaro ← adhvaraḥ ← adhvara
- [noun], nominative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- makṣū
- [adverb]
- “promptly; soon; quickly.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- bharate ← bhṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- dhanā ← dhana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “wealth; property; money; treasure; prize; dhana [word]; valuable; dhan; capital; fight.”
- nṛbhiḥ ← nṛ
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
सायण-भाष्यम्
स इत् स एव स्तोता सुभृतस्य सुष्ठु संपादितस्य रायः धनस्य । द्वितीयार्थे षष्ठी ॥ ईदृशं धनं नु क्षिप्रं चाकनत् कामयते । लभत इत्यर्थः । रंह्यम् । रंहो वेगः । तदर्हम् अस्य इन्द्रस्य मदं सोमपानजन्यं हर्षं यः स्तोता चिकेतति स्तुतिपदैर्जानाति । हे मघवन् त्वावृधः त्वया वर्धितः दाश्वध्वरः दत्तयज्ञो यजमानः नृभिः नेतृभिर्ऋत्विग्भिर्भृत्यैर्वा धना धनानि वाजम् अन्नं च मक्षु शीघ्रं भरते संपादयति ॥
Wilson
English translation:
“He obtains well-procured riches, who studies to promote Indra’s rapid exhilaration. Exalted by (yourfavour), O Maghavan, (the worshipper), celebrating the sacrifice, speedily obtains through the officiating priestsfood and wealth.”
Jamison Brereton
Just that man will find pleasure in wealth that is easy to bear away who will realize that the exhilaration of this one [=Indra] is to be hastened. With you as his strengthener, bounteous one, one who performs pious ceremonies quickly bears away the prize, the stakes, along with
his men.
Griffith
That man shall find delight in well-protected wealth whose care provides for him the quick-sought joyous draught.
Bringing oblations, strengthened Maghavan, by thee, he swiftly wins the spoil with heroes in the fight.
Geldner
Nur der soll sich wohlbestellten Besitztums erfreuen, der sich auf seinen eiligen Rausch versteht. Von dir gestärkt, Gabenreicher, trägt der Opferwillige alsbald den Gewinn, die Siegespreise mit seinen Mannen davon.
Grassmann
Der freue nun des schönerlangten Reichthums sich, der dir den Rauschtrank zu beeilen sich bemüht, Wer dich, o mächt’ger, stärkt und dir mit Opfern dient, trägt Schatz und Beute mit den Helden bald davon.
Elizarenkova
Только тот может получать удовольствие от прекрасно обеспеченного богатства,
Кто позаботился о его быстром опьянении.
(Кто) подкреплен тобой, о щедрый, (и) почитает (тебя) обрядами,
Тот быстро приносит добычу (и) награды со (своими) мужами.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुवेदाः शैरीषिः
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः-इत्-नु) वहही शीघ्र (सुभृतस्यरायः)उत्तम धारण किये हुए पुष्ट आनन्द धन को (चाकनत्) चाहता है-प्राप्त करता है (यः)जो (अस्य) इस परमात्मा के (रह्यं चिकेतति) प्राप्त करने योग्य स्वरूप को जानता है (मघवन्) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (त्वावृधः)तुझसे जो वृद्धि को प्राप्त हुआ (दाश्वध्वरः) दातव्य देने योग्यअहिंसनीय यज्ञ जिसका है, (सः) वह (नृभिः) अपने लेजानेवाले कर्मरूप साधनों से (मक्षु) शीघ्र (वाजं धना भरते) अमृतान्नभोगधनों को तथा लौकिक धनों को धारण करता है, प्राप्त करता है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो परमात्मा के स्वरूप को जानता है, वह सुपुष्ट अन्न को प्राप्त करता है और जो दूसरों के लिए अभयदान देता है, वह अपने कर्मों द्वारा अमृतान्नभोग और लौकिक धन को प्राप्त करता है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः-इत्-नु) स एव खलु शीघ्रं (सुभृतस्य रायः-मदम्) सुष्ठभृतं पुष्टं रायं हर्षमानन्दधनम् “द्वितीयार्थे षष्ठी व्यत्ययेन छान्दसी” (चाकनत्) कामयते-लभते (यः-अस्य रंह्यं चिकेतति) यः खलु ह्यस्य तव परमात्मनो रंह्यं गमयितुं प्रापयितुं योग्यं स्वरूपं जानाति “रंह्यः-गमयितुं योग्यः” [ऋ० २।१८।१ दयानन्दः] (मघवन्) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (त्वावृधः) त्वया यो वर्धितः-‘त्वया-उपपदात्-वृधुधातोरौणादिकः कः प्रत्ययो बाहुलकात्’ (दाश्वध्वरः) दातव्योऽहिंसायज्ञो यस्य सः “दाश्वध्वराय दाशुर्देयोऽध्वरोऽहिंसामयो यज्ञो येन तस्मै” [ऋ० ६।६८।३ दयानन्दः] दत्ताहिंसायज्ञो दयावान् जनो भवति (सः-नृभिः-मक्षु वाजं धना भरते) स्वकर्मनेतृभिः साधनैः शीघ्रममृतान्नभोगम् “अमृतोऽन्नं वै वाजः” [जै० २।१९३] धनानि लौकिकानि च धारयति प्राप्नोति ॥४॥
05 त्वं शर्धाय - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तुवं᳓ श᳓र्धाय महिना᳓ गृणान᳓
उरु᳓ कृधि मघवञ् छग्धि᳓ रायः᳓
तुवं᳓ नो मित्रो᳓ व᳓रुणो न᳓ मायी᳓
पित्वो᳓ न᳓ दस्म दयसे विभक्ता᳓
मूलम् ...{Loading}...
त्वं शर्धा॑य महि॒ना गृ॑णा॒न उ॒रु कृ॑धि मघवञ्छ॒ग्धि रा॒यः ।
त्वं नो॑ मि॒त्रो वरु॑णो॒ न मा॒यी पि॒त्वो न द॑स्म दयसे विभ॒क्ता ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुवेदाः शैरीषिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
तुवं᳓ श᳓र्धाय महिना᳓ गृणान᳓
उरु᳓ कृधि मघवञ् छग्धि᳓ रायः᳓
तुवं᳓ नो मित्रो᳓ व᳓रुणो न᳓ मायी᳓
पित्वो᳓ न᳓ दस्म दयसे विभक्ता᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gr̥ṇānáḥ ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
mahinā́ ← mahimán- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
śárdhāya ← śárdha- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
kr̥dhi ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
maghavan ← maghávan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
śagdhí ← √śak- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
urú ← urú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
māyī́ ← māyín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dasma ← dasmá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
dayase ← √dā- 3 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ná ← ná (invariable)
pitváḥ ← pitú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vibhaktā́ ← vibhaktár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
त्वम् । शर्धा॑य । म॒हि॒ना । गृ॒णा॒नः । उ॒रु । कृ॒धि॒ । म॒घ॒ऽव॒न् । श॒ग्धि । रा॒यः ।
त्वम् । नः॒ । मि॒त्रः । वरु॑णः । न । मा॒यी । पि॒त्वः । न । द॒स्म॒ । द॒य॒से॒ । वि॒ऽभ॒क्ता ॥
Hellwig Grammar
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- śardhāya ← śardha
- [noun], dative, singular, masculine
- “troop.”
- mahinā ← mahina
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “greatness; enormousness.”
- gṛṇāna ← gṛ
- [verb noun], vocative, singular
- “praise.”
- uru
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- kṛdhi ← kṛ
- [verb], singular, Aorist imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- maghavañchagdhi ← maghavan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; maghavan [word].”
- maghavañchagdhi ← śagdhi ← śak
- [verb], singular, Aorist imperative
- “can; invigorate.”
- rāyaḥ ← rai
- [noun], accusative, plural, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- māyī ← māyin
- [noun], nominative, singular, masculine
- “artful; charming; crafty; deceptive.”
- pitvo ← pitvaḥ ← pitu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “food.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- dasma
- [noun], vocative, singular, masculine
- “overlord.”
- dayase ← day
- [verb], singular, Present indikative
- “share.”
- vibhaktā ← vibhaktṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र त्वं महिना महता स्तोत्रेण गृणानः स्तूयमानः सन् शर्धाय शर्धं बलम् उरु कृधि विस्तीर्णं कुरु। हे मघवन रायः धनानि च शग्धि अस्मभ्यं प्रयच्छ । हे दस्म दर्शनीयेन्द्र विभक्ता विशेषेण धनानां भाजयिता त्वं मित्रो वरुणो न मित्रवद्वरुणवच्च मायी प्रज्ञायुक्तः सन् नः अस्मभ्यम् । नः संप्रत्यर्थे । संप्रति पित्वः अन्नानि दयसे प्रयच्छसि ॥ ॥ ५ ॥
Wilson
English translation:
“Glorified by great (praise), Maghavan, spread forth your might, bestow riches (upon us); beautifulIndra who are wise like Mitra and Varuṇa the distributer (of riches), you give us food now.”
Jamison Brereton
You—being sung, make wide (space) for the troop with your greatness, bounteous one; show mastery over wealth.
You are an ally [/Mitra] to us, wily like Varuṇa. You distribute (wealth) like an apportioner of food, wondrous one.
Griffith
Now for our band, O Maghavan, when lauded, make ample room with might, and grant us riches.
Magician thou, our Varuna and Mitra, deal food to us, O Wondrous, as Dispenser.
Geldner
Schaff du gepriesen durch deine Macht der Heerschar Raum, o Gabenreicher, erwirke Reichtum! Du bist uns Mitra, ein Freund, listig wie Varuna. Wie ein Verteiler der Speise teilst du, Meister, die Schätze aus.
Grassmann
Schaff unsrer Schar durch deine Macht, o mächt’ger, gepriesner, Raum, beschenke sie mit Schätzen; Wie Mitra du, wie Varuna, der weise als Trank-Vertheiler theil uns zu, o hehrer.
Elizarenkova
Воспеваемый, создай ты (своим) величием широкий простор
Для войска, о щедрый, достань богатства!
Ты нам, как Митра, преображающийся, как Варуна.
Чудесный, ты наделяешь богатством, как тот, кто раздает еду.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुवेदाः शैरीषिः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दस्म) हे दर्शनीय (मघवन्) ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (त्वम्) तू (महिना) महान् स्तुतिसमूह से (गृणानः)स्तुत किया जाता हुआ-स्तुति में लाया जाता हुआ (शर्धाय) बल को हमारे में (उरु कृधि) बहुत कर (रायः) धनों को (शग्धि) दे (त्वम्) तू (नः) हमारा (न) सम्प्रति-इस समय (मित्रः) प्रेरक प्रेरणा करनेवाला (वरुणः) वरनेवाला-अपनानेवाला (मायी) प्रज्ञावान् है (पित्वः) अन्न का (विभक्ता) बाँटनेवाला (न दयसे) सम्प्रति देता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा दर्शनीय है और ऐश्वर्यशाली है, बहुत स्तुति करने योग्य है, बलदायक है, धनों को प्रदान करनेवाला है, संसार में कर्म करने के लिए प्रेरणा करनेवाला और मोक्ष के लिए वरनेवाला यथायोग्य भोज्य पदार्थ को देनेवाला है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दस्म मघवन्) हे दर्शनीय ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (त्वं महिना गृणानः) त्वं महता स्तुतिसमूहेन स्तूयमानः, ‘कर्मणि कर्तृप्रत्ययः’ (शर्धाय-उरु कृधि) शर्धं-बलम् “शर्धो बलनाम” [निघ० २।९] ‘द्वितीयार्थे चतुर्थी व्यत्ययेन’ अस्मासु बलं बहु कुरु (रायः-शग्धि) धनानि दत्स्व “शग्धि-देहि” [ऋ० ४।२१।१० दयानन्दः] (त्वं नः) त्वमस्माकं (न मित्रः-वरुणः) सम्प्रति प्रेरयिता वरयिता (मायी) प्रज्ञावान् चासि (पित्वः-विभक्ता न दयसे) अन्नस्य वितरणकर्त्ता-सम्प्रति-अन्नं ददासि ॥५॥