सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘अयं हि ’ इति षडृचं षोडशं सूक्तं तार्क्ष्यपुत्रस्य सुपर्णस्यार्षं यमगोत्रस्योर्ध्वकृशनस्य वा । आद्या गायत्री द्वितीया बृहती तृतीयाचतुर्थ्यौ गायत्र्यौ पञ्चमी सतोबृहती षष्ठी विष्टारपङ्क्तिरष्टकद्विर्वायादशाष्टकवती । अनादेशपरिभाषया इन्द्रो देवता। तथा चानुक्रान्तम्- अयं हि तार्क्ष्यपुत्रः सुपर्णो यामायनो वोर्व्ीकृशनो गायत्री बृहती गायत्र्यौ सतोबृहती विष्टारपङ्क्तिः’ इति । गतो विनियोगः ।।
Jamison Brereton
144 (970)
Indra
Suparṇa Tārkṣyaputra or Ūrdhvakrś̥ ana Yāmāyana
6 verses: gāyatrī 1, 3–4, br̥hatī 2, satobr̥hatī 5, viṣṭārapaṅkti 6
Although the Anukramaṇī names Indra as the divinity of this hymn, it is dominated by Soma. Indra appears only in the first and last (6) verses as the recipient of the soma drink, represented ring-compositionally by the “drop” (índu) in both verses. His return to the hymn is anticipated by the minimal te “for you” in the penultimate verse 5. In between the poet first describes Soma’s talents (vss. 1–2), and then nar
rates (or alludes to the narrative of) the famous theft of Soma by the falcon. This account is highly poeticized, with vocabulary deployed in obscure metaphors. In our view both 3a and 4c refer, in very different ways, to the fortresses in which Soma
was confined (see IV.27.1 and IV.26.3 for the hundred fortresses, also keeping in mind that “fortress” [púr] is grammatically feminine). Since Soma is being guarded in heaven, when he looks down (vs. 3c) in search of his falcon rescuer he sees clouds, again metaphorically represented.
The vivifying effects of Soma are treated in verses 5–6, as is his role in reinforc ing the relationship (bandhútā “family tie,” 5d) between gods and men, by means of the sacrificial offering. Verse 6b may contain the first occurrences of the later notion of sacrifice as “surrender” (tyāgá, found here in a different nominal derivative of the same root, tyájas). Indra takes the oblation surrendered by men and places it among the gods.
01 अयं हि - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अयं᳓ हि᳓ ते अ᳓मर्तिय
इ᳓न्दुर् अ᳓त्यो न᳓ प᳓त्यते
द᳓क्षो विश्वा᳓युर् वेध᳓से
मूलम् ...{Loading}...
अ॒यं हि ते॒ अम॑र्त्य॒ इन्दु॒रत्यो॒ न पत्य॑ते ।
दक्षो॑ वि॒श्वायु॑र्वे॒धसे॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
अयं᳓ हि᳓ ते अ᳓मर्तिय
इ᳓न्दुर् अ᳓त्यो न᳓ प᳓त्यते
द᳓क्षो विश्वा᳓युर् वेध᳓से
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ámartyaḥ ← ámartya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
átyaḥ ← átya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
índuḥ ← índu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
pátyate ← √pat- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
dákṣaḥ ← dákṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vedháse ← vedhás- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
viśvā́yuḥ ← viśvā́yu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒यम् । हि । ते॒ । अम॑र्त्यः । इन्दुः॑ । अत्यः॑ । न । पत्य॑ते ।
दक्षः॑ । वि॒श्वऽआ॑युः । वे॒धसे॑ ॥
Hellwig Grammar
- ayaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- amartya ← amartyaḥ ← amartya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “immortal.”
- indur ← induḥ ← indu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “moon; Soma; drop; anusvāra; one; Candra; silver; camphor; point; juice.”
- atyo ← atyaḥ ← atya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; steed.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- patyate ← paty
- [verb], singular, Present indikative
- “own; have; master.”
- dakṣo ← dakṣaḥ ← dakṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “deft; right; intelligent; expert.”
- viśvāyur ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvāyur ← āyuḥ ← āyus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- vedhase ← vedhas
- [noun], dative, singular, masculine
- “Brahma; creator; believer [worshipper]; Vishnu.”
सायण-भाष्यम्
अयं हि ते अमर्त्य इन्दुरत्यो न पत्य॑ते । दक्षौ विश्वायुर्वेधसे ॥ १ ॥ अयम् । हि । ते । अमर्त्यः । इन्दुः । अत्यः । न । पत्यते । दक्षः । विश्वऽआयुः । वेधसे ॥१॥ हे इन्द्र वेधसे विधात्रे ते तुभ्यं त्वदर्थम् अमर्त्यः मरणरहितोऽमृतत्वप्रापकः अयं हि अयं खलु इन्दुः सोमः अत्यो न सततगाम्यश्व इव पत्यते गच्छति । यद्वा । पत्यतिरैश्वर्यकर्मा । तव स्वभूतोऽयं सोमः वेधसे विधानाय सदस्य करणायेष्टे । कीदृश इन्दुः। दक्षः प्रवृद्धो बलहेतुर्वा विश्वायुः विश्वैः सर्वैरेतव्यः प्राप्तव्यः । यद्वा । विश्वेषामायुर्जीवनहेतुः । अथवा। आयुरित्यन्ननाम । सर्वैश्चरुपुरोडाशादिभिर न्नैर्हविर्भिरुपेतः ॥
Wilson
English translation:
“This immortal Soma, the giver of strength, the giver of long life to all, hastens like a swift horse to you(Indra), the creator.”
Jamison Brereton
Because this deathless drop here, like a courser, displays his mastery as lifelong skill for you, the ritual adept,
Griffith
THIS deathless Indu, like a steed, strong and of full vitality,
Belongs to thee, the Orderer.
Geldner
Dieser unsterbliche Saft gehört ja dir wie ein Rennpferd, der wirksame lebenslänglich dir, dem Meister.
Grassmann
Dir gehört ja zu eigen dieser unsterbliche [oder ist amartia zu lesen?] Indu, wie ein Renner, der kräftige, allerquickende dir, dem Ordner [der Welt].
Elizarenkova
Ведь этот бессмертный сок (сомы)
Принадлежит тебе, как скаковой конь,
Деятельный на протяжении (всей) жизни, – (тебе,) умелому.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में वीर्यरक्षा के उपाय और लाभ कहे गये हैं, मृत्युभय से बचाता है, यह आयुवर्धक, परमात्मा के साथ समागम करानेवाला है, रक्षणप्रकार शिवसङ्कल्प है, इत्यादि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते) हे आत्मन् ! तेरे लिये (अयं हि-अमर्त्यः-इन्दुः) यह ही न मरणधर्मी जिससे होता है, बन जाता है, वह ऐसा मानवबीज पदार्थ रेतोरूप इन्दु है। ब्रह्मचर्य से मृत्यु को जीतता है (अत्यः-न पत्यते) निरन्तर गमनशील अतिथि की भाँति महत्त्व को प्राप्त होता है। (वेधसे)इन्द्र-आत्मा के लिए (दक्षः-विश्वायुः) बलरूप बलप्रद आयु-पूर्ण आयु जिससे होती है, ऐसा है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्य के अन्दर एक तत्त्व मानवबीज या वीर्य-ब्रह्मचर्य नाम से प्रसिद्ध है, जो मृत्यु से-मृत्यु के दुःख के बचानेवाला है, ऐसा बल या बलप्रद तथा पूर्णायु को भुगानेवाला है, उसकी रक्षा करनी चाहिए ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते वीर्यरक्षणस्य प्रकाराः लाभाश्चोपदिश्यन्ते मृत्युभयात् त्राता वीर्यपदार्थः, आयुर्वर्धकः परमात्मना सह समागमस्य हेतुरित्येवमादयो लाभा उच्यन्ते रक्षाप्रकारश्च शिवसङ्कल्प इत्यपि वर्ण्यते।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते) हे इन्दु ! आत्मन् ! तुभ्यम् (अयं हि-अमर्त्यः-इन्दुः) एष हि न मर्त्यो मरणधर्मो भवति येन स तथाभूतोऽमर्त्यो रेतो मानवसत्त्वभूतः पदार्थः-इन्दुः “रेतो वा इन्दुः” [तै० सं० ६।५।८।३] “ब्रह्मचर्येण तपसा देवा मृत्युमपाघ्नत” [अथर्व० ११।५।१९] (अत्यः-न पत्यते) निरन्तरं गमनशीलोऽतिथिरिवेश्वरत्वं महत्त्वं प्राप्नोति “पत्यते ऐश्वर्यकर्मा” [निघ० २।२१] (वेधसे) इन्द्राय जीवात्मने “इन्द्रो वै वेधाः” [ऐ० ६।१०] (दक्षः-विश्वायुः) बलरूपो बलप्रदस्तथा विश्वं सर्वमायुर्यस्मात् तथाभूतोऽस्ति ॥१॥
02 अयमस्मासु काव्य - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अय᳓म् अस्मा᳓सु का᳓विय
ऋभु᳓र् व᳓ज्रो दा᳐᳓स्वते
अय᳓म् बिभर्ति ऊर्ध्व᳓कृशनम् म᳓दम्
ऋभु᳓र् न᳓ कृ᳓त्वियम् म᳓दम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒यम॒स्मासु॒ काव्य॑ ऋ॒भुर्वज्रो॒ दास्व॑ते ।
अ॒यं बि॑भर्त्यू॒र्ध्वकृ॑शनं॒ मद॑मृ॒भुर्न कृत्व्यं॒ मद॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
अय᳓म् अस्मा᳓सु का᳓विय
ऋभु᳓र् व᳓ज्रो दा᳐᳓स्वते
अय᳓म् बिभर्ति ऊर्ध्व᳓कृशनम् म᳓दम्
ऋभु᳓र् न᳓ कृ᳓त्वियम् म᳓दम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
asmā́su ← ahám (pronoun)
{case:LOC, number:PL}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kā́vyaḥ ← kā́vya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dā́svate ← dā́svant- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
r̥bhúḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vájraḥ ← vájra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bibharti ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
mádam ← máda- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ūrdhvákr̥śanam ← ūrdhvákr̥śana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kŕ̥tvyam ← kŕ̥tvya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mádam ← máda- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
r̥bhúḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒यम् । अ॒स्मासु॑ । काव्यः॑ । ऋ॒भुः । वज्रः॑ । दास्व॑ते ।
अ॒यम् । बि॒भ॒र्ति॒ । ऊ॒र्ध्वऽकृ॑शनम् । मद॑म् । ऋ॒भुः । न । कृत्व्य॑म् । मद॑म् ॥
Hellwig Grammar
- ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- asmāsu ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- kāvya ← kāvyaḥ ← kāvya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Uśanas; poem; Kāvya; wisdom.”
- ṛbhur ← ṛbhuḥ ← ṛbhu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Ribhus.”
- vajro ← vajraḥ ← vajra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vajra; Vajra; vajra; vajra; lightning; abhra; vajramūṣā; diamond; vajra [word]; vajrakapāṭa; vajra; vaikrānta.”
- dāsvate ← dāsvat
- [noun], dative, singular, masculine
- “big.”
- ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- bibharty ← bibharti ← bhṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- ūrdhvakṛśanam ← ūrdhva
- [noun]
- “upper; up(a); upper; upward; erect; more(a); raised; ūrdhva [word]; acclivitous; overturned; loud; eminent; high.”
- ūrdhvakṛśanam ← kṛśanam ← kṛśana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “pearl.”
- madam ← mada
- [noun], accusative, singular, masculine
- “drunkenness; mada; estrus; excitement; sexual arousal; alcohol; musth; mad; mada; ecstasy; pride; drink; joy; arrogance; vivification.”
- ṛbhur ← ṛbhuḥ ← ṛbhu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Ribhus.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- kṛtvyam ← kṛtvya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “confident.”
- madam ← mada
- [noun], accusative, singular, masculine
- “drunkenness; mada; estrus; excitement; sexual arousal; alcohol; musth; mad; mada; ecstasy; pride; drink; joy; arrogance; vivification.”
सायण-भाष्यम्
अस्मासु स्तोतृषु काव्यः स्तुत्यः अयम् इन्द्रः. ऋभुः दीप्तः सन् दास्वते दानयुक्ताय यजमानाय वज्रः शत्रूणां वर्जको भवति । यद्वा । दास्वत इति षष्ठ्यर्थे चतुर्थी । अस्मासु दास्वते दानवत इन्द्रस्य वज्रः कुलिशः ऋभुः उरु भासमानो भवति । अपि च अयम् ऊर्ध्वकृशनम् उद्गततैक्ष्ण्यमेतत्संज्ञं वा यामायनसमृषिं मदं स्तोतारं बिभर्ति पोषयति । तथा, ऋभुर्न सौधन्वनः । पुत्राणामाद्य ऋभुः । स इव कृत्व्यं कर्मणां कर्तारम् अत एव मदं मोदयितारं यजमानं च बिभर्ति ।
Wilson
English translation:
“This (Indra), adorable among us and brilliant, is a thunderbolt for the donor (of the oblation against hisfoes); he cherishes the exhilarating (worshipper) ūrdhvakṛśana, as Ṛbhu (cherishes) the exhilaratingcelebrator of holy rites.”
Jamison Brereton
He is a craftsman in poetic art among us and a mace for the one
generous with gifts.
Like a craftsman, he brings the exhilarating drink with pearls [=bubbles] on top—the exhilarating drink that gets results.
Griffith
Here, by us, for the worshipper, is the wise bolt that works with skill.
It brings the bubbling beverage as a dexterous man brings the effectual strong drink.
Geldner
Bei uns ist dieser Seherische, der Ribhu, die Keule für den Freigebigen. Dieser trägt den aufperlenden Rauschtrank, wie Ribhu den siegesgewissen Rauschtrank.
Grassmann
Denn dieser [Indu] ist bei uns ein weiser Künstler, ein Blitz dem darbringenden, er trägt den oben perlenden Rauschtrank, wie ein geschickter [Opferer] den wirksamen Rauschtrank.
Elizarenkova
Этот (сок) – поэтическая сила у нас.
Искусная ваджра для готового дарить (Индры).
Этот (сок) несет опьянение, (поднимающее) вверх жемчужины,
Как искусный (мастер), – мощное опьянение.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- स्वराडार्चीबृहती
- मध्यमः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयम्)यह इन्दु-वीर्यपदार्थ-ब्रह्मचर्य (अस्मासु) हमारे निमित्त (काव्यः) कवियों मेधावियों द्वारा कमनीय या कवि बनानेवाला (ऋभुः) आयु का प्रकाशक (दास्वते वज्रः) क्षयकारक रोग के लिये वज्र-उसका नाशक है (अयम्) यह (ऊर्ध्वकृशनम्) उत्कृष्टरूप (मदं बिभर्ति) हर्ष को धारण करता है (ऋभुः-न) मेधावी जन का जैसा (कृत्व्यं मदम्) करने योग्य हर्ष होता है, उस हर्ष को धारण करता है ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ब्रह्मचर्य मनुष्य को मेधावी बनाता है, आयु देता है, ऊँचा हर्षकारक रोगनाशक है, उसको धारण करना चाहिये ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयम्) एष पूर्वोक्त इन्द्रः-रेतोरूपो वीर्यपदार्थः (अस्मासु) अस्मन्निमित्तम् ‘निमित्तसप्तमी’ (काव्यः) कविभिर्मेधाविभिः कमनीयः “काव्यं कविभिर्मेधाविभिः कमनीयम्” [ऋ० ५।३९।५ दयानन्दः] यद्वा कविं मेधाविनं सम्पादयतीति मेधाविसम्पादकः “सम्पादिन्यर्थे ष्यञ् छान्दसः” (ऋभुः) आयुष्प्रकाशकस्तेजः-प्रकाशकः “ऋभुः-आयुष्प्रकाशकः” [ऋ० १।११०।७ दयानन्दः] (दास्वते वज्रः) “दसु उपक्षये” णिजन्तात् क्विप् दास् तद्वते रोगाय वज्रो वर्जयिता नाशकोऽस्ति (अयम्) एष हि (ऊर्ध्वकृशनं मदं बिभर्ति) ऊर्ध्वरूपं “कृशनं रूपनाम” [निघ० ३।७] हर्षं धारयति (ऋभुः-न कृत्व्यं मदम्) ऋभोः “सुपां सु…” [अष्टा० ७।१।३९] इति षष्ठीस्थाने सुः, मेधाविनो जनस्य यथा कर्त्तव्यो हर्षो भवेत् तथा ते करणयोग्यं हर्षं धारयति ॥२॥
03 घृषुः श्येनाय - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
घृ᳓षुः श्येना᳓य कृ᳓त्वन
आसु᳓ सुआ᳓सु वं᳓सगः
अ᳓व दीधेद् अहीशु᳓वः
मूलम् ...{Loading}...
घृषुः॑ श्ये॒नाय॒ कृत्व॑न आ॒सु स्वासु॒ वंस॑गः ।
अव॑ दीधेदही॒शुवः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
घृ᳓षुः श्येना᳓य कृ᳓त्वन
आसु᳓ सुआ᳓सु वं᳓सगः
अ᳓व दीधेद् अहीशु᳓वः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ghŕ̥ṣuḥ ← ghŕ̥ṣu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kŕ̥tvane ← kŕ̥tvan- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śyenā́ya ← śyená- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
āsú ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
svā́su ← svá- (pronoun)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
váṁsagaḥ ← váṁsaga- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ahīśúvaḥ ← ahīśū́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áva ← áva (invariable)
dīdhet ← √dhī- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
घृषुः॑ । श्ये॒नाय॑ । कृत्व॑ने । आ॒सु । स्वासु॑ । वंस॑गः ।
अव॑ । दी॒धे॒त् । अ॒ही॒शुवः॑ ॥
Hellwig Grammar
- ghṛṣuḥ ← ghṛṣu
- [noun], nominative, singular, masculine
- śyenāya ← śyena
- [noun], dative, singular, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- kṛtvana ← kṛtvane ← kṛtvan
- [noun], dative, singular, masculine
- “busy.”
- āsu ← idam
- [noun], locative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- svāsu ← sva
- [noun], locative, plural, feminine
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- vaṃsagaḥ ← vaṃsaga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bull.”
- ava
- [adverb]
- “down.”
- dīdhed ← dīdhet ← dhī
- [verb], singular, Imperfect
- “think; desire; chew over.”
- ahīśuvaḥ ← ahīśuva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Ahīśuva.”
सायण-भाष्यम्
घृषुः घर्षयिता दीप्तो वा स्वासु स्वकीयासु आसु यजमानलक्षणासु प्रजासु वंसगः वननीयगतिः एवंभूत इन्द्रः कृत्वने कर्मणां कर्त्रे ॥ करोतेः “ अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते’ इति क्वनिप् ॥ श्येनाय सुपर्णाय तार्क्ष्यपुत्राय मह्यमृषये अहीशुवः अहीनव्यापनान् अहीनवृद्धीन् वा अस्मदीयान् पुत्रादीन् अव दीधेत् दीपयतु ।’ दीधीङ् दीप्तिदेवनयोः । अस्माच्छान्दसे लिङि व्यत्ययेन परस्मैपदम ॥ यद्वा । हे इन्द्र त्वदीयः सोमो घृष्ट्यादिगुणयुक्तः सन् दीप्यत इति योज्यम् ॥
Wilson
English translation:
“May the brilliant, (Indra), who is a benefactor among thwese his own (people), for the sake ofthe hymn; Suparṇa, the son of the Tārk.sya. ahiśuvaḥ = name of an asura; the subject of the verb may beSoma and not Indra].”
Jamison Brereton
Eager for the energetic falcon, the bull among his own females
[=fortresses?]
looked down at those puffing up like snakes [/swelling like fertile cows] [=clouds?] —
Griffith
Impetuous Ahisuva, a bull among cows of his,
looked down upon the restless Hawk.
Geldner
In froher Erwartung des unternehmenden Adlers, der Stier unter diesen seinen Kühen, schaut er herab auf die Ahisu.
Grassmann
Der wilde Ahīçuva, der Bull mit diesen seinen [Weibern] lauerte dem rührigen Adler auf.
Elizarenkova
Веселый бык, он поджидает
Проворного сокола
Среди этих своих (крепостей) (демона) Ахишу.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कृत्वने) कर्त्तव्यपरायण (श्येनाय) प्रशंसनीय गतिवाले आत्मा के लिये (घृषुः) घर्षक-पराक्रमप्रद (वंसगः) वननीय गतिवाला वीर्य-ब्रह्मचर्य पदार्थ (आसु स्वासु) इन स्वकीय शरीरनाड़ियों में (अहीशुवः) निरन्तर व्यापनेवाले प्राणों को (अव दीधेत्) दीप्त करता है-बल देता है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ब्रह्मचर्य मनुष्य को कर्मठ पराक्रमी श्रेष्ठ व्यवहारवाला बनाता है, शरीर की नाड़ियों में प्राणों को उत्तेजित करता है, बल देता है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कृत्वने श्येनाय) कर्त्तव्यपरायणाय “कृ धातोः” “अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते” [अष्टा० ३।२।७५] इति क्वनिप् प्रत्ययः, प्रशंसनीयगतिकायात्मने “श्येनः शंसनीयं गच्छति” [निरु० ४।२४] (घृषुः) घर्षयिता पराक्रमप्रदः (वंसगः) वननीयगमनः-इन्दुः-रेतः पदार्थः (आसु स्वासु) एतासु स्वकीयनाडीषु (अहीशुवः) निरन्तरं व्यापनशीलान् प्राणान् (अव दीधेत्) दीपयति ॥३॥
04 यं सुपर्णः - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यं᳓ सुपर्णः᳓ पराव᳓तः
श्येन᳓स्य पुत्र᳓ आ᳓भरत्
शत᳓चक्रं यो᳡ ऽह्यो᳡ वर्तनिः᳓
मूलम् ...{Loading}...
यं सु॑प॒र्णः प॑रा॒वतः॑ श्ये॒नस्य॑ पु॒त्र आभ॑रत् ।
श॒तच॑क्रं॒ यो॒३॒॑ऽह्यो॑ वर्त॒निः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
यं᳓ सुपर्णः᳓ पराव᳓तः
श्येन᳓स्य पुत्र᳓ आ᳓भरत्
शत᳓चक्रं यो᳡ ऽह्यो᳡ वर्तनिः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
parāvátaḥ ← parāvát- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
suparṇáḥ ← suparṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
ábharat ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
putráḥ ← putrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śyenásya ← śyená- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ahyàḥ ← ahī́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
śatácakram ← śatácakra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vartaníḥ ← vartaní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यम् । सु॒ऽप॒र्णः । प॒रा॒ऽवतः॑ । श्ये॒नस्य॑ । पु॒त्रः । आ । अभ॑रत् ।
श॒तऽच॑क्रम् । यः । अ॒ह्यः॑ । व॒र्त॒निः ॥
Hellwig Grammar
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- suparṇaḥ ← suparṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Garuda; Suparṇa; bird of prey; Suparṇa; suparṇa; Suparṇa; eagle.”
- parāvataḥ ← parāvat
- [noun], ablative, singular, feminine
- “distance; distance; distance.”
- śyenasya ← śyena
- [noun], genitive, singular, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- putra ← putraḥ ← putra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “son; putra [word]; male child; Putra; Bodhisattva.”
- ābharat ← ābhṛ ← √bhṛ
- [verb], singular, Thematic aorist (Ind.)
- “bring.”
- śatacakraṃ ← śata
- [noun], neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- śatacakraṃ ← cakram ← cakra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wheel; Cakra; discus; army; cakra; oil mill; cakrikā; cakra; group.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ‘hyo ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- vartaniḥ ← vartani
- [noun], nominative, singular, feminine
- “path; East; way.”
सायण-भाष्यम्
श्येनस्य तार्क्ष्यस्य पुत्रः तनयः सुपर्णः यं सोमं परावतः परागतात् दूरात् द्युलोकात् आभरत् आहरत् । कीदृशम् । शतचक्रम् । शतमिति बहुनाम । बहुधनस्य कर्तारम् ॥ मूलविभुजादित्वात् कप्रत्ययः (पा. सू. ३. २. ५, २)॥ यद्वा । शतकरणसाधनम् । बहुयागनिष्पादनमित्यर्थः ॥ ‘ घञर्थे कविधानम् ’ ( पा, सू. ३. ३. ५८. ४ ) इति कप्रत्ययः । ‘ कृञादीनां के ( का. ६.१.१२.१ ) इति द्विर्वचनम्। यः सोमः अह्यः अहेर्वृत्रस्य वर्तनिः वर्तयिता प्रेरयिता । यद्वा । ‘अह गतौ’। अह्यो गन्तव्यो वर्तनिर्मार्गभूतः । एना वय इति वक्ष्यमाणेनैकवाक्यता ॥
Wilson
English translation:
“The som whom Suparṇa, the son of the falcon, brought from afar, the bestower of many boons, whois the stimulator of Ahi.”
Jamison Brereton
He whom the fine-feathered (bird), the son of the falcon, brought here from afar— him who had a hundred wheels [=concentric
fortresses?]—who is the track of the fertile cow—
Griffith
That the strong-pinioned Bird hath brought, Child of the Falcon, from afar,
What moves upon a hundred wheels along the female Dragon’s path.
Geldner
Den der Suparna aus der Ferne brachte, des Adlers Sohn, den hunderträdrigen…..
Grassmann
Den der schöngeflügelte, der Sohn des Adlers, aus der Ferne herbeibrachte, den hunderträdrigen [Soma], der ohne Geleise fährt. [‘hyo ist Glosse, die das allerdings unverständliche vartaníḥ erklären soll; ich lese ‘vartaníḥ (avartaníḥ.)]
Elizarenkova
Кого прекраснокрылый сын сокола
Принес издалека,
(Его) с сотней колес, кто – след колеса для (демона) Ахи(шу):
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- भुरिग्गायत्री
- षड्जः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यं शतचक्रम्) जिस सौ वर्ष आयु करनेवाले (सुपर्णम्) सुष्ठुपालक वीर्य पदार्थ को (परावतः) प्रेरित किए हुए (श्येनस्य) प्रशंसनीय आत्मा का (पुत्रः) पुत्रसमान शिवसंकल्प (आ अभरत्) धारण करता है (यः) जो (अह्यः) न हीन करने योग्य-अत्याज्य-ग्राह्य धारण करने योग्य (वर्तनिः) जीवन का मार्ग है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ब्रह्मचर्य मानव की सौ वर्ष आयु पूर्णायु करनेवाला है, इसे परमात्मा से प्रेरित आत्मा का शिवसंकल्प धारण करता है-शिवसंकल्प से धारण किया जाता है, यह जीवन में धारण करने योग्य है, जीवन का सच्चा मार्ग बनाता है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यं शतचक्रं सुपर्णम्) यं शतवर्षायुष्करं सुष्ठु पालकं वीर्यपदार्थम् “वीर्यं वै सुपर्णः” [श० ६।७।२।६] (परावतः श्येनस्य पुत्रः) प्रेरितवतः “परावतः प्रेरितवतः” [निरु० ७।२६] प्रशंसनीयगतिकस्यात्मनः पुत्रवद्वर्तमानः शिवसङ्कल्पः (आ अभरत्) समन्ताद् धारयति (यः-अह्यः-वर्तनिः) योऽहेयोऽत्याज्यो ग्राह्य एव जीवनमार्गः ॥४॥
05 यं ते - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यं᳓ ते श्येन᳓श् चा᳓रुम् अवृक᳓म् पदा᳓भरद्
अरुण᳓म् मान᳓म् अ᳓न्धसः
एना᳓ व᳓यो वि᳓ तारि आ᳓यु° जीव᳓स
एना᳓ जागार बन्धु᳓ता
मूलम् ...{Loading}...
यं ते॑ श्ये॒नश्चारु॑मवृ॒कं प॒दाभ॑रदरु॒णं मा॒नमन्ध॑सः ।
ए॒ना वयो॒ वि ता॒र्यायु॑र्जी॒वस॑ ए॒ना जा॑गार ब॒न्धुता॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
यं᳓ ते श्येन᳓श् चा᳓रुम् अवृक᳓म् पदा᳓भरद्
अरुण᳓म् मान᳓म् अ᳓न्धसः
एना᳓ व᳓यो वि᳓ तारि आ᳓यु° जीव᳓स
एना᳓ जागार बन्धु᳓ता
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
ábharat ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
avr̥kám ← avr̥ká- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
cā́rum ← cā́ru- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
padā́ ← pád- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
śyenáḥ ← śyená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ándhasaḥ ← ándhas- 2 (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
aruṇám ← aruṇá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mānám ← māná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
enā́ ← ayám (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
jīváse ← √jīv- (root)
{case:DAT, number:SG}
tāri ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
váyaḥ ← váyas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ví ← ví (invariable)
bandhútā ← bandhútā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
enā́ ← ayám (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
jāgāra ← √gr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
यम् । ते॒ । श्ये॒नः । चारु॑म् । अ॒वृ॒कम् । प॒दा । आ । अभ॑रत् । अ॒रु॒णम् । मा॒नम् । अन्ध॑सः ।
ए॒ना । वयः॑ । वि । ता॒रि॒ । आयुः॑ । जी॒वसे॑ । ए॒ना । जा॒गा॒र॒ । ब॒न्धुता॑ ॥
Hellwig Grammar
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- śyenaś ← śyenaḥ ← śyena
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- cārum ← cāru
- [noun], accusative, singular, masculine
- “pleasant; beautiful; beloved; agreeable; cāru [word].”
- avṛkam ← avṛka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “protective; safe.”
- padābharad ← padā ← pad
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “foot; pad [word].”
- padābharad ← abharat ← bhṛ
- [verb], singular, Imperfect
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- aruṇam ← aruṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “red; tawny; dusty; gray.”
- mānam ← māna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “house.”
- andhasaḥ ← andhas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “Soma; drink; amṛta.”
- enā ← idam
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vayo ← vayaḥ ← vayas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “age; vigor; old age; strength; vayas [word]; aging; power; youth; food.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- tāry ← tāri ← tṛ
- [verb], singular, Aorist passive
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- āyur ← āyuḥ ← āyus
- [noun], nominative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- jīvasa ← jīvase ← jīv
- [verb noun]
- “survive; be; exist; live on; dwell.”
- enā ← idam
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- jāgāra ← jāgṛ
- [verb], singular, Perfect indicative
- “wake; watch; awaken; wake up; oversee.”
- bandhutā ← bandhu
- [noun], masculine
- “relative; bandhu [word]; association; friend; kin.”
- bandhutā ← tā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “state; Lakshmi.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र ते तुभ्यं त्वदर्थं श्येनः सुपर्णः पक्षिराट् यं सोमं पदा। वचनव्यत्ययः। पद्भ्याम् आभरत द्युलोकादाहरत् । दिवं सुपर्णो गत्वाय सोमं वज्रिण आभरत ’ ( ऋ. सं. ८, १००, ८) इति निगमान्तरम् । कीदृशम् । चारुं शोभनम् अवृकं बाधकरहितम् अरुणम् आरोचमानमरुणवर्णं वा अन्धसः अन्नस्य मानं यागद्वारा निर्मातारम् । एना एनेनानेन सोमेन तुभ्यं दीयमानेन वयः अन्नं जीवसे जीवनाय आयुः जीवितं च वि तारि प्रादायि । तथा एना एनेनैव सोमेन बन्धुता बन्धुसमूहः जागार जजागार जाग्रत्प्रबुद्धः सन् वर्तते ॥ जागर्तेर्लिटि ‘छन्दसि वेति वक्तव्यम्’ (पा. सू. ६. १. ८. १ ) इति द्विर्वचनाभावः ॥
Wilson
English translation:
“Whom the falcon brought to you (Indra) with his claw, beautiful, unassailable, purple-tinted, themeasurer of food– by it, food and old age was prolonged for living, by it affinity was awakened.”
Jamison Brereton
Whom the falcon brought here for you with his foot, the cherished one who keeps the wolf away, who is the ruddy housing of
the stalk—
by him is vitality, is lifetime lengthened for living; through him does our family tie stay vigilant.
Griffith
Which, fair, unrobbed, the Falcon brought thee in his foot, the red-hued dwelling of the juice;
Through this came vital power which lengthens out our days, and kinship through its help awoke.
Geldner
Den dir der Falke mit dem Fuße brachte, den angenehmen, vor Räubern sicheren, die rötliche Behausung des Safts. Durch ihn wurde die Kraft, die Lebensdauer verlängert zum Leben, durch ihn ward die Freundschaft wach.
Grassmann
Durch den schönen, von Räubern unerreichten, rothen, aus dem Somakraut erzeugten, den dir der Adler mit seiner Kralle brachte, durch den werde Rüstigkeit und Lebensdauer verlängert, durch den wurde Verwandtschaft erweckt.
Elizarenkova
Тот милый, надежный, которого сокол принес тебе ногой,
Красное вместилище сока –
Благодаря ему телесная сила (и) срок жизни продлились, чтобы жить,
Благодаря ему пробудилось родство.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- सतोबृहती
- मध्यमः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अन्धसः) अन्न के (मानम्) निर्माण योग्य अंश (अरुणम्) तेजोरूप (चारुम्) सुन्दर या देह में चरण-धारण करने योग्य (अवृकम्) अच्छेद्य अखण्डनीय जिस वीर्य पदार्थ को (श्येनः) आत्मा (पदा) संयमरूप प्राप्ति के साधन से (आ अभरत्) भलिभाँति धारण करता है (एना) उसके द्वारा (जीवसे) जीवन के लिए (वयः-आयुः) तेज और आयु को (वि तारि) बढ़ाता है, प्राप्त कराता है(एना) इसके द्वारा (बन्धुता जागार) परमात्मा के साथ बन्धुता जागती है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्य जो अन्न खाता है, उससे शरीर का निर्माण करने योग्य तेज, सुन्दर शरीर धारण करने योग्य न नष्ट करने योग्य वीर्य पदार्थ को जीवात्मा संयम से ब्रह्मचर्यरूप आचरण से धारण करता है, जो आयु को बढ़ाता है, जीवन में तेज देता है, परमात्मा के साथ मित्रता को जागृत करता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अन्धसः-मानम्-अरुणम्-चारुम्-अवृकम्) अन्नस्य “अन्धः-अन्ननाम” [निघ० २।७] निर्माणयोग्यमंशं तेजोरूपं सुन्दरमच्छेद्यं यं वीर्यपदार्थम्, (श्येनः पदा-आ अभरत्) शंसनीयगतिक आत्मा संयमरूपेण समन्ताद् धारयति (एना) एनेन-एतेन (वयः-जीवसे-आयुः-वि तारि) जीवनाय तेजः “वयः-तेजः” [ऋ० ५।१९।१ दयानन्दः] आयुश्च विशिष्टं प्राप्नोति (एना बन्धुता-जागार) एतेन परमात्मना सह बन्धुता जागर्ति ॥५॥
06 एवा तदिन्द्र - विष्टारपङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
एवा᳓ त᳓द् इ᳓न्द्र इ᳓न्दुना
देवे᳓षु चिद् धारयाते म᳓हि त्य᳓जः
क्र᳓त्वा व᳓यो वि᳓ तारि आ᳓यु° सुक्रतो
क्र᳓त्वाय᳓म् अस्म᳓द् आ᳓ सुतः᳓
मूलम् ...{Loading}...
ए॒वा तदिन्द्र॒ इन्दु॑ना दे॒वेषु॑ चिद्धारयाते॒ महि॒ त्यजः॑ ।
क्रत्वा॒ वयो॒ वि ता॒र्यायुः॑ सुक्रतो॒ क्रत्वा॒यम॒स्मदा सु॒तः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- छन्दः - विष्टारपङ्क्तिः
Thomson & Solcum
एवा᳓ त᳓द् इ᳓न्द्र इ᳓न्दुना
देवे᳓षु चिद् धारयाते म᳓हि त्य᳓जः
क्र᳓त्वा व᳓यो वि᳓ तारि आ᳓यु° सुक्रतो
क्र᳓त्वाय᳓म् अस्म᳓द् आ᳓ सुतः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
evá ← evá (invariable)
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
índunā ← índu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
cit ← cit (invariable)
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
dhārayāte ← √dhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
máhi ← máh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tyájaḥ ← tyájas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
krátvā ← krátu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
sukrato ← sukrátu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tāri ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
váyaḥ ← váyas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ví ← ví (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
asmát ← ahám (pronoun)
{case:ABL, number:PL}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
krátvā ← krátu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
sutáḥ ← √su- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
पद-पाठः
ए॒व । तत् । इन्द्रः॑ । इन्दु॑ना । दे॒वेषु॑ । चि॒त् । धा॒र॒या॒ते॒ । महि॑ । त्यजः॑ ।
क्रत्वा॑ । वयः॑ । वि । ता॒रि॒ । आयुः॑ । सु॒क्र॒तो॒ इति॑ सुऽक्रतो । क्रत्वा॑ । अ॒यम् । अ॒स्मत् । आ । सु॒तः ॥
Hellwig Grammar
- evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- indra ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indunā ← indu
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “moon; Soma; drop; anusvāra; one; Candra; silver; camphor; point; juice.”
- deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- dhārayāte ← dhāray ← √dhṛ
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “keep; sustain; put; hold; wear; hold; carry; keep alive; suppress; preserve; remember; stow; stop; have; fill into; endure; support; understand; fixate; govern; restrain.”
- mahi
- [noun], accusative, singular, neuter
- “great; firm.”
- tyajaḥ ← tyajas
- [noun], accusative, singular, neuter
- kratvā ← kratu
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- vayo ← vayaḥ ← vayas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “age; vigor; old age; strength; vayas [word]; aging; power; youth; food.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- tāry ← tāri ← tṛ
- [verb], singular, Aorist passive
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- āyuḥ ← āyus
- [noun], nominative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- sukrato ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sukrato ← krato ← kratu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- kratvāyam ← kratvā ← kratu
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- kratvāyam ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- asmad ← asmat ← mad
- [noun], ablative, plural
- “I; mine.”
- ā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- sutaḥ ← su
- [verb noun], nominative, singular
- “press out; su.”
सायण-भाष्यम्
एव एवमुक्तेन प्रकारेण तत् तेन इन्दुना सोमेन तृप्यन् इन्द्रः देवेषु चित् देवेष्वस्मासु च महि महत् त्यजः तेजो दुःखस्य वर्जयितृ रक्षणं वा धारयाते धारयति । शिष्टः प्रत्यक्षकृतः । हे सुक्रतो शोभनकर्मन्निन्द्र क्रत्वा क्रतुना अस्माभिरनुष्ठितेन कर्मणा प्रीतेन त्वया वयः अन्नम् आयुः जीवनं च वि तारि अस्मभ्यं प्रादायि । यः अयम् इन्दुः क्रत्वा कर्मणा प्रज्ञानेन वा अस्मत् अस्माभिः आ सुतः अभिषुतः । यद्वा । अस्मत् अस्मत्तस्त्वदाभिमुख्येन सुतः प्रेरितः । तेनेन्दुनेत्यन्वयः ॥ ॥ २ ॥
Wilson
English translation:
“So then by Indu, Indra obtains among the gods great brilliancy; by your sacrifice, O doer of gooddeeds, food and old age is prolonged, by our sacrifice this (Soma) is poured out by us.”
Jamison Brereton
Thus, by the drop Indra will secure that great surrender (of the offering) also among the gods.
By your will is vitality, is lifetime lengthened, o you of strong will; by your will has this soma here been pressed from us.
Griffith
So Indra is by lndu’s power; e’en among Gods will it repel great treachery.
Wisdom, Most Sapient One, brings force that lengthens life. May wisdom bring the juice to us.
Geldner
So mag mit dem Safte Indra diese große Feindschaft selbst unter den Götter auf sich nehmen. Mit Umsicht wird die Kraft, das Leben verlängert, du Umsichtiger, mit Umsicht ist dieser von uns ausgepreßt.
Grassmann
So wird Indra durch den Indu auch bei den Göttern das grosse Wurfgeschoss hemmen; durch Kraft wird Rüstigkeit und Lebensalter verlängert, o schönwirkender, mit Kraft ist dieser Soma von uns gepresst.
Elizarenkova
Так, о Индра, благодаря соку сомы
Должно удержаться то великолепное недоброжелательство даже среди богов.
Силой духа продлилась телесная сила (и) срок жизни, о (ты,) прекрасный силой духа!
Силой духа выжат у нас этот (сома).
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- सुपर्णस्तार्क्ष्यपुत्र ऊर्ध्वकृशनो वा यामायनः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (एव)इस प्रकार (इन्द्रः) आत्मा (इन्दुना) वीर्य पदार्थ से (देवेषु चित्) इन्द्रियों में भी (महि त्यजः) महान् तेज को (धारयते) धारण करता है (क्रत्वा) संयम कर्म से (वयः-आयुः) जीवन और दीर्घ आयु को(वि तारि)प्रवृद्धकरता है (सुक्रतो) हे संयमरूप सुष्ठु कर्म से प्राप्त होने योग्य वीर्य पदार्थ (अयम्) यह तू (अस्मत्) हमारे द्वारा (क्रत्वा) कर्म से (आ सुतः) भलीभाँति प्राप्त हुआ अभीष्ट को सिद्ध कर ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - आत्मा संयम से वीर्य की रक्षा करके द्वारा इन्द्रियों में तेज धारण करता है, जीवन और आयु को बढ़ाता है, सुरक्षित वीर्य द्वारा अभीष्ट कर्मफल सिद्ध होता है ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (एव) एवम् (इन्द्रः) आत्मा (इन्दुना) वीर्यपदार्थेन (देवेषु चित्-महि त्यजः-धारयते) इन्द्रियेषु महत् तेजो धारयति (क्रत्वा) संयमकर्मणा (वयः-आयुः-वि तारि) जीवनमायुश्च विशेषेण वर्धय (सुक्रतो) यस्मै सुष्ठु क्रतुः कर्मकृतं तत्सम्बुद्धौ हे सुष्ठु संयमरूपकर्मणा प्राप्तवीर्यपदार्थ ! (अयम्) एष त्वम् (अस्मत्) अस्माभिः “सुपां सुलुक्०” [अष्टा० ७।१।३९] इति तृतीयायाः लुक् (क्रत्वा-आसुतः) कर्मणा समन्तात् प्राप्तोऽभीष्टं साधय ॥६॥