सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
’ यो यज्ञः ’ इति सप्तर्चं द्वितीयं सूक्तं प्रजापतिपुत्रस्य यज्ञाख्यस्यार्षम् । आद्या जगती शिष्टास्त्रिष्टुभः । अत्रापि यज्ञादीनां केषांचिद्भावानां सृष्टिः प्रतिपाद्यते । अतः स्रष्टव्यत्वेन प्रधानभूतो योऽर्थः सैव देवता । तत्कर्ता प्रजापतिरेव देवता । तथा चानुक्रान्तं -’ यो यज्ञो यज्ञः प्राजापत्यो जगत्याद्या ’ इति । गतो विनियोगः ।।
Jamison Brereton
130 (956)
Creation of the Sacrifice
Yajña Prājāpatya
7 verses: triṣṭubh, except jagatī 1
In its first three verses the hymn depicts the creation of the acts of the sacrifice through the image of weaving. The form of the sacrifice was instituted by the gods (vss. 1, 3) and first carried out by the “fathers,” the ancient seers who were the ancestors of the current priests (vs. 6). Indeed, these fathers are at the present rite as well (1cd). In verse 2 it becomes complicated because it is difficult to know who the actors are. In 2ab the subject may not be “a man,” but “the Man,” a figure similar to the Puruṣa of X.90. That is how Sāyaṇa and others have understood it. But it might also refer simply to “a man” in the sense of “a human” and imply that humans have taken up the weaving of the gods and ancestors, and in doing so their activity reaches to heaven. Again in 2cd it is not clear who “they” are who have sat down to weave the sacrifice. They might be the fathers after 1cd, the human priests in continuation of 2ab, or the gods in anticipation of verse 3. Since any of these could have been so described, the ambiguity may be intentional.
Verse 3ab completes the weaving image, although the terminology reflects the ritual as much as it does weaving. The “model” and “image” could be for a woven cloth or a ritual performance. The nidā́na, a “connection” or a “rope,” might fit weaving but does not fit the ritual very well. Since according to X.114.2 poets are
able to see the hidden “connection,” in a ritual context it may describe knowledge that a priest has. On the other hand “melted butter” and a “frame” could find a place in either weaving or ritual. In 3cd the imagery is all from the sacrifice. In 3c the poet mentions the Praügaśastra, which is the second recitation of the Morning Pressing in the classical Agniṣṭoma. The recitation comprises I.2–3, which names the deities who receive soma in the three pressings in an Agniṣṭoma, and may have been singled out because of that. The last line could also be translated “when all the gods sacrificed to the god,” but we have understood it as an echo of 6d and X.90.16a (=I.164.50a) yajñéna yajñám ayajanta devā́ḥ “with the sacrifice the gods offered the sacrifice.”
The ritual frame described in verses 1–3 is then filled with gods in verses 4–5, verses that link the various meters of Vedic poetry with the major gods of the sacri ficial day. There are various associations between a particular meter and a particu lar god: The sacrificial fire, Agni, begins the sacrificial day, and the gāyatrī meter is associated with the morning soma-pressing. The name of the br̥hatī-meter is similar to the name of Br̥haspati, and Indra hymns are characteristically composed in the triṣṭubh meter. And, balancing Agni and the gāyatrī, the All Gods and the jagatī meter are associated with the evening soma-pressing.
The last two verses recall the ancient sages who ordered the sacrifice and affirm that the priests today follow the path that has been set for them. As Geldner notes, the “courses (of the ritual)” refer to the actions of the ritual to which the recitations are attached.
01 यो यज्ञो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो य॒ज्ञो वि॒श्वत॒स्तन्तु॑भिस्त॒त एक॑शतं देवक॒र्मेभि॒राय॑तः ।
इ॒मे व॑यन्ति पि॒तरो॒ य आ॑य॒युः प्र व॒याप॑ व॒येत्या॑सते त॒ते ॥
मूलम् ...{Loading}...
यो य॒ज्ञो वि॒श्वत॒स्तन्तु॑भिस्त॒त एक॑शतं देवक॒र्मेभि॒राय॑तः ।
इ॒मे व॑यन्ति पि॒तरो॒ य आ॑य॒युः प्र व॒याप॑ व॒येत्या॑सते त॒ते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भाववृत्तं
- ऋषिः - यज्ञः प्राजापत्यः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
यो꣡ यज्ञो꣡ · विश्व꣡तस् त꣡न्तुभिस् तत꣡
ए꣡कशतं देवकर्मे꣡भिर् आ꣡यतः
इमे꣡ वयन्ति पित꣡रो य꣡ आययुः꣡
प्र꣡ वया꣡प वये꣡ति आसते तते꣡
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
tántubhiḥ ← tántu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
tatáḥ ← √tan- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
viśvátas ← viśvátas (invariable)
{}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yajñáḥ ← yajñá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́yataḥ ← √yam- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
devakarmébhiḥ ← devakarmá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
ékaśatam ← ékaśata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
āyayúḥ ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pitáraḥ ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vayanti ← √u- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yé ← yá- (pronoun)
{}
ápa ← ápa (invariable)
{}
āsate ← √ās- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
íti ← íti (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
taté ← √tan- (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
vaya ← √u- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vaya ← √u- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
यः । य॒ज्ञः । वि॒श्वतः॑ । तन्तु॑ऽभिः । त॒तः । एक॑ऽशतम् । दे॒व॒ऽक॒र्मेभिः॑ । आऽय॑तः ।
इ॒मे । व॒य॒न्ति॒ । पि॒तरः॑ । ये । आ॒ऽय॒युः । प्र । व॒य॒ । अप॑ । व॒य॒ । इति॑ । आ॒स॒ते॒ । त॒ते ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- yajño ← yajñaḥ ← yajña
- [noun], nominative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- viśvatas
- [adverb]
- “everywhere; around; about.”
- tantubhis ← tantubhiḥ ← tantu
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “thread; fiber; lineage; cobweb; fibril; stalk.”
- tata ← tataḥ ← tan
- [verb noun], nominative, singular
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- ekaśataṃ ← eka
- [noun]
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- ekaśataṃ ← śatam ← śata
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- devakarmebhir ← devakarmebhiḥ ← devakarma
- [noun], instrumental, plural, masculine
- āyataḥ ← āyam ← √yam
- [verb noun], nominative, singular
- “measure in length; measure in width; extend; spread; lengthen; unfold; broaden; measure; broaden.”
- ime ← idam
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vayanti ← ve
- [verb], plural, Present indikative
- “weave.”
- pitaro ← pitaraḥ ← pitṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- ya ← ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- āyayuḥ ← āyā ← √yā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “enter (a state); come; transform; approach; arrive; reach; enter.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vayāpa ← vaya ← ve
- [verb], singular, Present imperative
- “weave.”
- vayāpa ← apa
- [adverb]
- “away.”
- vayety ← vaya ← ve
- [verb], singular, Present imperative
- “weave.”
- vayety ← iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- āsate ← ās
- [verb], plural, Present indikative
- “sit; stay; sit down; dwell; lie; lie; exist.”
- tate ← tan
- [verb noun], locative, singular
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
सायण-भाष्यम्
तन्तुभिः तनितृभिर्विस्तारयितृभिर्वियदादिभूतैः यः सर्गात्मकः यज्ञः विश्वतः सर्वतः ततः विस्तृतः । तथा एकशतम् । एकं च शतं चैकशतम् । ’ संख्या ’ इति पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । एकोत्तरशतमित्यर्थः । ब्रह्मा येषु शतसंख्येषु आत्मीयसंवत्सरेषु जीवति तदभिप्रायेणात्र शतसंख्या । जीवता तेन प्रजापतिना सार्धमेकशतमित्युच्यते । यथा ’ शतायुर्वै पुरुषः शतवीर्यं आत्मैकशतः ’ ( तै. ब्रा. १ .७. ६४) इति । अत्यन्तसंयोगे द्वितीया । ब्रह्मणः शतसंवत्सरपर्यन्तं देवकर्मेभिः देवानुद्दिश्य भोक्तृभिः कृतैः कर्मभिः आयतः दीर्घीभूतः । तावत्कालावस्थायी । एवमायामविस्तारवान् यः उक्तः सर्गात्मको यक्षस्तं यज्ञम् इमे पितरः पालकाः प्रजापतेः प्राणभूता विश्वसृजो देवाः वयन्ति निर्मिमते । ये देवाः आययुः स्रष्टव्यं सर्वं जगत् सर्जनेन व्यापुः । अपि च प्र वयाप वयेति । प्रवाणं नाम प्रकृष्टस्य चेतनस्य भोक्तृप्रपञ्चस्य सर्जनम् । अपवानं नाम अपकृष्टस्य निकृष्टस्य अचेतनस्य भोग्यप्रपञ्चस्य सर्जनम् । ’ वेञ् तन्तुसंताने ’ । ’ समुच्चयेऽन्यतरस्याम् ’ ( पा. सू ३.४. ३) इति लोट् । तस्य ’ लोटो हिस्वौ’ ’ इत्यनुवृत्तेर्हिरादेशः । शब्गुणायादेशाः । ’ अतो हेः ’ इति लुक् । प्र वयाप वयेति वयन्तः प्रवाणमपवानं च कुर्वन्त इत्यर्थः । एवंभूताः सन्तस्ते विश्वसृजः तते विस्तृते सत्यलोके आसते प्राणरूपेण प्रजापतिमुपासते । यद्वा ज्योतिष्टोमादिर्यज्ञ एवंरूपकत्वेन पटात्मना वर्ण्यते । यो यज्ञो ज्योतिष्टोमादिस्तन्तुभिः तन्तुस्थानीयैः अग्निष्टोमात्यग्निष्टोमादिसंस्थाभेदैः सप्तभिश्छन्दोभिर्वा विश्वतः सर्वतस्ततो विस्तृतः ।’ तथैकशतम् । तृतीयार्थे प्रथमा । एकाधिकेनाग्निचयनेन युक्तैः देवकर्मेभिः’ गवामयनप्रभृतिकैः विश्वसृजामयनान्तैः एकाहादिसत्रात्मकैर्वा आयतो दीर्घीभूत् एवमायामविस्तारवान् यज्ञात्मकोऽयं पटः प्रजापतिना सृष्टः । तं पटं पितरोऽस्माकं पितृभूता इमेऽङ्गिरसो वयन्ति । तस्य पटस्य प्राचीनतन्तुस्थानीयानि स्तुतशस्त्राणि प्र वय त्वं कुरु अप वय तिरश्चीनतन्तुस्थानीयानि यजूंषि त्वं कुरु इत्येवं परस्परं नियुञ्जाना आसते नियुञ्जन्ति॥ एवं विरुतस्य यज्ञस्य प्रजापतेः सकाशादुत्पत्तिरुत्तरया प्रतिपाद्यते ॥
Wilson
English translation:
“The sacrifice which is extended on every side by the threads (of created things) spread out by theworship of the gods for a hundred and one (years), these our progenitors, who have preceded us, weave it,weaving forwards, weaving backwards, they worship (Prajāpati) when (the world) is woven.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Weaving forwards:by combining the superior and inferior weaving, i.e., the intellectual and unintellectual, the enjoyer and theenjoyable, animate and inanimate existence. “Saying, ‘weave forwards, weave backwards’;
Pitaraḥ = theprotectors, i.e., the gods
Jamison Brereton
The sacrifice, which is extended in every direction by its warp threads and stretched out by a hundred and one acts of the gods—
these fathers who have traveled here weave that. They sit at the warp, saying, “Weave forth, weave back.”
Griffith
THE sacrifice drawn out with threads on every side, stretched by a hundred sacred ministers and one,-
This do these Fathers weave who hitherward are come: they sit beside the warp and cry, Weave forth, weave back.
Geldner
Das Opfer, das nach allen Seiten mit seinen Fäden aufgespannt ist, das mit hundert und einem gottesdienstlichen Werken aufgezogen ist, das weben diese Väter, die herbeigekommen sind. Sie sitzen bei dem Aufgespannten und sprechen: Webe hin, webe her!
Grassmann
Das Opfer, das nach allen Seiten durch seine Fäden ausgespannt, und durch hundertundeins Verrichter heiliger Werke aufgezogen war, das weben diese Väter, welche hergekommen sind; »Hebe an zu weben, webe fertig«, so sprechend sassen sie bei des Gewebes Aufzug.
Elizarenkova
Жертва, которая во все стороны протянута (своими) нитями,
Распространена сто одним действием, (служащим) богам, -
(Ее) ткут эти отцы, которые пришли.
Они сидят возле протянутой (жертвы, говоря) так: Тки вперед! Тки назад!
अधिमन्त्रम् (VC)
- भाववृत्तम्
- यज्ञः प्राजापत्यः
- विराड्जगती
- निषादः
02 पुमाँ एनम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पुमाँ॑ एनं तनुत॒ उत्कृ॑णत्ति॒ पुमा॒न्वि त॑त्ने॒ अधि॒ नाके॑ अ॒स्मिन् ।
इ॒मे म॒यूखा॒ उप॑ सेदुरू॒ सदः॒ सामा॑नि चक्रु॒स्तस॑रा॒ण्योत॑वे ॥
मूलम् ...{Loading}...
पुमाँ॑ एनं तनुत॒ उत्कृ॑णत्ति॒ पुमा॒न्वि त॑त्ने॒ अधि॒ नाके॑ अ॒स्मिन् ।
इ॒मे म॒यूखा॒ उप॑ सेदुरू॒ सदः॒ सामा॑नि चक्रु॒स्तस॑रा॒ण्योत॑वे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भाववृत्तं
- ऋषिः - यज्ञः प्राजापत्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
पु꣡माँ एनं तनुत उ꣡त् कृणत्ति
पु꣡मान् वि꣡ तत्ने अ꣡धि ना꣡के अस्मि꣡न्
इमे꣡ मयू꣡खा उ꣡प सेदुर् ऊ स꣡दः
सा꣡मानि चक्रुस् त꣡सराणि ओ꣡तवे
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
enam ← ena- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kr̥ṇatti ← √kr̥t- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
púmān ← púmaṁs- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tanute ← √tan- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
út ← út (invariable)
{}
ádhi ← ádhi (invariable)
{}
asmín ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
nā́ke ← nā́ka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
púmān ← púmaṁs- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tatne ← √tan- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
ví ← ví (invariable)
{}
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
mayū́khāḥ ← mayū́kha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sádaḥ ← sádas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
seduḥ ← √sad- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
u ← u (invariable)
{}
úpa ← úpa (invariable)
{}
cakruḥ ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ótave ← √u- 2 (root)
{case:DAT, number:SG}
sā́māni ← sā́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
tásarāṇi ← tásara- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
पुमा॑न् । ए॒न॒म् । त॒नु॒ते॒ । उत् । कृ॒ण॒त्ति॒ । पुमा॑न् । वि । त॒त्ने॒ । अधि॑ । नाके॑ । अ॒स्मिन् ।
इ॒मे । म॒यूखाः॑ । उप॑ । से॒दुः॒ । ऊं॒ इति॑ । सदः॑ । सामा॑नि । च॒क्रुः॒ । तस॑राणि । ओत॑वे ॥
Hellwig Grammar
- pumāṃ ← pumān ← puṃs
- [noun], nominative, singular, masculine
- “man; masculine; man; puṃvajra; puruṣa; son; puṃs [word].”
- enaṃ ← enam ← enad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.).”
- tanuta ← tanute ← tan
- [verb], singular, Present indikative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- ut ← ud
- [adverb]
- “up.”
- kṛṇatti ← kṛt
- [verb], singular, Present indikative
- pumān ← puṃs
- [noun], nominative, singular, masculine
- “man; masculine; man; puṃvajra; puruṣa; son; puṃs [word].”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- tatne ← tan
- [verb], singular, Perfect indicative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- nāke ← nāka
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; celestial sphere; Svarga; nāka [word].”
- asmin ← idam
- [noun], locative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ime ← idam
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- mayūkhā ← mayūkhāḥ ← mayūkha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “beam; peg; post.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- sedur ← seduḥ ← sad
- [verb], plural, Perfect indicative
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- ū ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- sadaḥ ← sadas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “mansion; assembly; seat; seat.”
- sāmāni ← sāman
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Sāman; Sama-Veda; song; sāman [word]; hymn.”
- cakrus ← cakruḥ ← kṛ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- tasarāṇy ← tasarāṇi ← tasara
- [noun], accusative, plural, neuter
- “shuttle.”
- otave ← ve
- [verb noun]
- “weave.”
सायण-भाष्यम्
पुमान् पुरुष आदिपुरुषः प्रजापतिः एनं यज्ञं तनुते विस्तारयति । सृष्टवानित्यर्थः । तथा च ब्राह्मणं - ’ स प्रजापतिर्यज्ञमतनुत तमाहरत्तेनायजत ’ ( ऐ. ब्रा. ५.३.२) इति ’ प्रजापतिर्यज्ञमसृजत यज्ञं सृष्टमनु ब्रह्मक्षत्रे असृज्येताम् ’ ( ऐ- ब्रा. ७-१९) इति च । स एव पुमान् सृष्टं तं यज्ञम् उत्कृणत्ति उद्वेष्टयति । ’ कृती वेष्टने ’ । रौधादिकः । रा एव पुमान् प्रजापतिः अस्मिन् भूलोके नाके । अकं दुःखं नास्त्यस्मिन्निति नाकः स्वर्गलोकः । ’ नभ्राण्नपात्’ इत्यादिना नञः प्रकृतिभावः । तत्र च वि तत्ने इमं यज्ञं विस्तारयति । अधिः सप्तम्यर्थानुवादी । तनोतेर्लिटि ’ तनिपत्योश्छन्दसि ’ इत्युपधालोपः । तस्य स्थानिवद्भावात् द्विर्वचनम् । मयूखाः रश्मिभूतास्तस्य प्रजापतेः प्राणात्मकाः इमे विश्वसृजो देवाः सदः सदनं देवयजनस्थानम् उप सेदुः । विश्वसर्जनहेतुभूतं विश्वसृजामयनाख्यं यज्ञं कर्तुमुपसीदन्ति । उपसद्य च सामानि रथन्तरादीनि ओतवे वयनाय यज्ञाख्यं वस्त्रमोतुं तसराणि तिर्यक्सराणि तिरश्चीनसूत्राणि चक्रुः ॥
Wilson
English translation:
“The first man spreads out this (web), the first man rolls it up, he spread it above in this heaven; thesehis rays have sat down on the seat (of sacrifice), they have made the prayers serve as shuttles for weaving.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Saprāpatiryajñamatanuta: Aitareya Brāhmaṇa 5.32
Jamison Brereton
A man extends it [=the warp] and pulls it up (with the heddles); a man has extended it out upon the vault of heaven here.
Here are their pegs; they [=the gods?] sat down upon their seat and made the sāman-chants the shuttles for weaving.
Griffith
The Man extends it and the Man unbinds it: even to this vault of heaven hath he outspun, it.
These pegs are fastened to the seat of worship: they made the Sama-hymns their weaving shuttles.
Geldner
Der Mann spannt es auf, zieht den Faden aus, der Mann hat es an diesem Firmament festgespannt. Dies sind die Pflöcke. Sie haben sich an ihren Sitz gesetzt; sie haben die Melodien zu Webschiffchen gemacht, um zu weben.
Grassmann
Ein Mann zieht es auf, ein Mann spinnt es fort, er spannt es aus an diesem Himmelsrahmen; diese Pflöcke sind befestigt an dem Sitze; die Gesänge machten sie zu Weberschiffen, um zu weben.
Elizarenkova
Муж тянет ее (и) прядет,
Муж дотянул (ее) до этого небосвода.
Вот колышки. Они уселись на сиденье.
Напевы они сделали челноками, чтобы ткать.
अधिमन्त्रम् (VC)
- भाववृत्तम्
- यज्ञः प्राजापत्यः
- भुरिक्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुमान्) परमपुरुष परमात्मा (एनम्) इस ब्राह्मयज्ञ या शरीरयज्ञ को (तनुते) तानता है-रचता है (उत्कृणत्ति)पुनः-उद्वेष्टित करता है, लपेटता है (पुमान्-अधि नाके) वह परमात्मा मोक्ष में (अस्मिन्) और इस संसार में शरीरयज्ञ को (वि तत्ने) विस्तृत करता है-रचता है (इमे मयूखाः) ये ज्ञानप्रकाशादि गुण या रश्मियाँ (सदः-उप सेदुः) उसी ब्राह्मयज्ञ या शरीरयज्ञ को प्राप्त होते हैं (सामानि तसराणि) समानता मेंहोनेवाले-सुख देनेवाले बन्धनों को, सूत्रों को (ओतवेचक्रुः)रक्षा के लिए करते-बनाते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा ब्राह्मयज्ञ और शरीरयज्ञ को रचता है और वही उसको समाप्त कर देता है, मोक्ष में ब्राह्मयज्ञ संसार में शरीरयज्ञ का विस्तार करता है और मोक्ष में परमात्मा के ज्ञान प्रकाशादि गुण से प्रकाशित होता है और संसार में सूर्य की रश्मियों से ये उसका रक्षण करते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुमान्-एतं तनुते) परमपुरुषः परमात्मा-एतं ब्राह्मयज्ञं शरीरयज्ञं वा तानयति रचयति (उत् कृणत्ति) उद्वेष्टयति ‘कृती वेष्टने’ [रुधादि०] (पुमान्-अधि नाके-अस्मिन् वि तत्ने) परमात्मा मोक्षे ब्राह्मयज्ञं तथाऽस्मिन् लोके शरीरयज्ञं विस्तारयति विरचयति (इमे-मयूखाः सदः-उप सेदुः) एते ज्ञानप्रकाशादयो गुणाः-रश्मयो वा “मयूखैर्ज्ञानप्रकाशादिगुणैः-रश्मिभिर्वा” [यजु० ५।१६ दयानन्दः] “मयूखा रश्मिनाम” [निघ० १।५] सदनं तमेव ब्राह्मयज्ञं शरीरयज्ञं स्थानमुपसीदन्ति (सामानि तसराणि-ओतवे-चक्रुः) समतायां भवानि सुखयितॄणि सूत्राणि बन्धनानि रक्षकाणि “तन्यृषिभ्यां क्सरन्” [उणादि० ३।७५] वयनाय कुर्वन्ति ॥२॥
03 कासीत्प्रमा प्रतिमा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
कासी॑त्प्र॒मा प्र॑ति॒मा किं नि॒दान॒माज्यं॒ किमा॑सीत्परि॒धिः क आ॑सीत् ।
छन्दः॒ किमा॑सी॒त्प्रउ॑गं॒ किमु॒क्थं यद्दे॒वा दे॒वमय॑जन्त॒ विश्वे॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
कासी॑त्प्र॒मा प्र॑ति॒मा किं नि॒दान॒माज्यं॒ किमा॑सीत्परि॒धिः क आ॑सीत् ।
छन्दः॒ किमा॑सी॒त्प्रउ॑गं॒ किमु॒क्थं यद्दे॒वा दे॒वमय॑जन्त॒ विश्वे॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भाववृत्तं
- ऋषिः - यज्ञः प्राजापत्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
का꣡सीत् प्रमा꣡ प्रतिमा꣡ किं꣡ निदा꣡नम्
आ꣡ज्यं कि꣡म् आसीत् परिधिः꣡ क꣡ आसीत्
छ꣡न्दः कि꣡म् आसीत् प्र꣡üगं कि꣡म् उक्थं꣡
य꣡द् देवा꣡ देव꣡म् अ꣡यजन्त वि꣡श्वे
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
āsīt ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
kā́ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
nidā́nam ← nidā́na- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pramā́ ← pramā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
pratimā́ ← pratimā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ā́jyam ← ā́jya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
āsīt ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
āsīt ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
paridhíḥ ← paridhí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
āsīt ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
chándaḥ ← chándas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
prá:ugam ← prá:uga- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ukthám ← ukthá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
áyajanta ← √yaj- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devám ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
víśve ← víśva- (nominal stem)
{}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
का । आ॒सी॒त् । प्र॒ऽमा । प्र॒ति॒ऽमा । किम् । नि॒ऽदान॑म् । आज्य॑म् । किम् । आ॒सी॒त् । प॒रि॒ऽधिः । कः । आ॒सी॒त् ।
छन्दः॑ । किम् । आ॒सी॒त् । प्रउ॑गम् । किम् । उ॒क्थम् । यत् । दे॒वाः । दे॒वम् । अय॑जन्त । विश्वे॑ ॥
Hellwig Grammar
- kāsīt ← kā ← ka
- [noun], nominative, singular, feminine
- “what; who; ka [pronoun].”
- kāsīt ← āsīt ← as
- [verb], singular, Imperfect
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- pramā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “foundation.”
- pratimā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “look; statue; measure.”
- kiṃ ← kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- nidānam ← nidāna
- [noun], nominative, singular, neuter
- “nidāna; cause; symptom; band.”
- ājyaṃ ← ājyam ← ājya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “ghee; clarified butter; ājya.”
- kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- āsīt ← as
- [verb], singular, Imperfect
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- paridhiḥ ← paridhi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “covering; circumference; Paridhi; halo; fence.”
- ka ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- āsīt ← as
- [verb], singular, Imperfect
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- chandaḥ ← chandas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “Veda; meter; chandas [word]; hymn; meter; meter.”
- kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- āsīt ← as
- [verb], singular, Imperfect
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- praugaṃ ← praugam ← prauga
- [noun], nominative, singular, neuter
- kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- ukthaṃ ← uktham ← uktha
- [noun], nominative, singular, neuter
- “hymn; praise; uktha [word]; encomium.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- devā ← devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ayajanta ← yaj
- [verb], plural, Imperfect
- “sacrifice; worship; worship.”
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
सायण-भाष्यम्
विश्वसर्जनोपायत्वेन प्रजापतिना सृष्टे यज्ञे विश्वस्य स्रष्टारो विश्वसृजो देवा विश्वसर्जनाय तं यज्ञमन्वतिष्ठन् । तस्मिन् समये जगतोऽनुत्पत्तेर्जगदन्त:पातिनो यागोपकरणभूताः पदार्थाः कथमासन्नित्यनया प्रश्नः क्रियते । यत् यदा विश्वे सर्वे साध्याः देवाः देवं प्रजापतिम् अयजन्तु तदानीं तस्य यज्ञस्य प्रमा प्रमाणम् इयत्ता का कथंभूता आसीत् । तथा प्रतिमा । हविष्प्रतियोगित्वेन मीयते निर्मीयत इति प्रतिमा देवता । सा च तस्य यज्ञस्य कासीत् । तथा निदानम् आदिकारणं यागेऽप्रवृत्तस्य प्रवर्तकं फलं किम् आसीत् । तथा आज्यं घृतमेतदुपलक्षितं हविर्वा तस्य यज्ञस्य किमासीत् । तथा परिधिः । परितो धीयन्त इति त्रयः परिधयो बाहुमात्राः पलाशादिवृक्षजन्याः । परिपूर्वात् दधातेः उपसर्गे धोः किः’ ( पा. सू. ३, ३.९२) इति कित्ययः । सामान्यापेक्षमेकवचनम् । परिधयः क आसन्नित्यर्थः । तथा तस्य यज्ञस्य गायत्र्यादिकं छन्दः किमासीत् । तथा प्रउगम् उक्थम् । उपलक्षणमेतत्! आज्यप्रउगादीन्युक्थानि शस्त्राणि वा कान्यासन् । एतेषु प्रश्नेषु त्रयाणामुत्तरं द्वृचेनाह ॥
Wilson
English translation:
“What was the authority (of the sacrifice), what was thelimitation, what was the first cause, what wasthe clarified butter, what was the enclosure, what was the metre, what was pra-uga text, when the universal godsoffered worship to the gods?”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
When the Sādhyas, assembled as agents of creation, offered sacrifice toPrajāpati, the question was: how should this Yajña be prepared?
Jamison Brereton
What was its model, its image? What its connection? What was its melted butter? What was its frame?
What was the meter? What was the Praüga-recitation, what the hymn?— when all the gods offered the god [=the Sacrifice].
Griffith
What were the rule, the order and the model? What were the wooden fender and the butter?
What were the hymn, the chant, the recitation, when to the God all Deities paid worship?
Geldner
Welches war der Maßstab, das Muster, welches war die Grundlage? Was war das Schmalz, was war der Rahmen? Was war das Metrum, das Pragasastra, was die Hymne, als alle Götter dem Gotte opferten?
Grassmann
Welches war das Urbild? das Abbild? welches die Verbindung? welches war das Opferschmalz? welches die Feuerumhegung? welches war das Versmass [chándas], die Frühstrophe [práuga]? welches der Spruch, als alle Götter den Gott verehrten?
Elizarenkova
Что было образцом? (Что) подражанием? Какова связь (между ними)?
Жертвенным маслом что было? Оградой что было?
Что было поэтическим размером, речью жрецов, что гимном,
Когда Все-Боги принесли в жертву бога?
अधिमन्त्रम् (VC)
- भाववृत्तम्
- यज्ञः प्राजापत्यः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (का) क्या (प्रमा) प्रमाणरीति (प्रतिमा) प्रतिकृति-रूपरेखा (आसीत्) थी-है (किं निदानम्) क्या हेतु-क्या लक्ष्य था-है (किम्-आज्यम्-आसीत्) क्या घृत दीप्ति का साधन था या है (कः परिधिः-आसीत्) क्या सब ओर से धारण करनेवाला घेरा था या है (छन्दः-किम्-आसीत्)क्या छन्द था या है (प्र उगम्-उक्थं किम्) क्या प्रउग उक्थ था या है (यत्-विश्वेदेवाः) जब सारे विद्वान् (देवम्-अयजन्त) इष्टदेव का यजन करते थे या करते हैं ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उक्त ब्राह्मयज्ञ या शरीरयज्ञ की क्या प्रमारीति या रूपरेखा थी, क्या निदानहेतु या लक्ष्य था, क्या दीप्ति का साधन क्या परिधि या आवर्त्त था, छन्द कौन-प्रउग कौन-उक्थ कौन था, जबकि सारे देव इष्टदेव का यजन करते थे ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (का प्रमा प्रतिमा-आसीत्) तस्मिन्निर्माणयज्ञे का प्रमितिः प्रमाणरीतिस्तथा प्रतिमा प्रतिकृतिः खल्वासीत्-भवति वा (किं निदानम्) किं हेतुभूतं वस्तुलक्ष्यं वा भवति (किम्-आज्यम्-आसीत्) किं घृतं दीप्तिसाधनं भवति (कः परिधिः-आसीत्) कः परितो-धारक आवर्तो वा भवति (छन्दः किम् आसीत्) छन्दः-किं भवति (प्र उगम्-उक्थं किम्) प्रउगम्-उक्थं किं भवति (यत्-विश्वेदेवाः-देवम्-अयजन्त) यदा सर्वे देवा विद्वांस इष्टदेवं यजनीयं यजन्ति ॥३॥
04 अग्नेर्गायत्र्यभवत्सयुग्वोष्णिहया सविता - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒ग्नेर्गा॑य॒त्र्य॑भवत्स॒युग्वो॒ष्णिह॑या सवि॒ता सं ब॑भूव ।
अ॒नु॒ष्टुभा॒ सोम॑ उ॒क्थैर्मह॑स्वा॒न्बृह॒स्पते॑र्बृह॒ती वाच॑मावत् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्नेर्गा॑य॒त्र्य॑भवत्स॒युग्वो॒ष्णिह॑या सवि॒ता सं ब॑भूव ।
अ॒नु॒ष्टुभा॒ सोम॑ उ॒क्थैर्मह॑स्वा॒न्बृह॒स्पते॑र्बृह॒ती वाच॑मावत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भाववृत्तं
- ऋषिः - यज्ञः प्राजापत्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अग्ने꣡र् गायत्री꣡ अभवत् सयु꣡ग्वा
उष्णि꣡हया सविता꣡ स꣡म् बभूव
अनुष्टु꣡भा सो꣡म उक्थइ꣡र् म꣡हस्वान्
बृ꣡हस्प꣡तेर् बृहती꣡ वा꣡चम् आवत्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
abhavat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
agnéḥ ← agní- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
gāyatrī́ ← gāyatrī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sayúgvā ← sayúgvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
babhūva ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
sám ← sám (invariable)
{}
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
uṣṇíhayā ← uṣṇíhā- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
anuṣṭúbhā ← anuṣṭúbh- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
máhasvān ← máhasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sómaḥ ← sóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ukthaíḥ ← ukthá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
āvat ← √avⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
bŕ̥haspáteḥ ← bŕ̥haspáti- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
br̥hatī́ ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vā́cam ← vā́c- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
अ॒ग्नेः । गा॒य॒त्री । अ॒भ॒व॒त् । स॒ऽयुग्वा॑ । उ॒ष्णिह॑या । स॒वि॒ता । सम् । ब॒भू॒व॒ ।
अ॒नु॒ऽस्तुभा॑ । सोमः॑ । उ॒क्थैः । मह॑स्वान् । बृह॒स्पतेः॑ । बृ॒ह॒ती । वाच॑म् । आ॒व॒त् ॥
Hellwig Grammar
- agner ← agneḥ ← agni
- [noun], genitive, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- gāyatry ← gāyatrī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Gāyatrī; catechu; Gāyatrī.”
- abhavat ← bhū
- [verb], singular, Imperfect
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- sayugvoṣṇihayā ← sayugvā ← sayugvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- sayugvoṣṇihayā ← uṣṇihayā ← uṣṇihā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Uṣṇih; nape.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- babhūva ← bhū
- [verb], singular, Perfect indicative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- anuṣṭubhā ← anuṣṭubh
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Anuṣṭubh.”
- soma ← somaḥ ← soma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- ukthair ← ukthaiḥ ← uktha
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “hymn; praise; uktha [word]; encomium.”
- mahasvān ← mahasvat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “gladdening; pleasant.”
- bṛhaspater ← bṛhaspateḥ ← bṛhaspati
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Brihaspati; Jupiter; Bṛhaspati.”
- bṛhatī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Indian sunplant; Bṛhatī; bṛhatī; eggplant; Solanum xanthocarpum Schrad. et Wendl.; bṛhatī [word]; bṛhatī.”
- vācam ← vāc
- [noun], accusative, singular, feminine
- “speech; statement; voice; voice; speech; language; vāc [word]; word; literary composition; conversation; sound; Sarasvati; cry; assurance; spell.”
- āvat ← av
- [verb], singular, Imperfect
- “support; help; prefer; prefer; like.”
सायण-भाष्यम्
सयुग्वा सहयुक्ता अग्नेः सहायभूता गायत्र्यभवत् । यष्टव्यात् प्रजापतेर्मुखादजायत । देवतासु मध्येऽग्निः छन्दःसु गायत्री च उभावप्यजायेतामित्यर्थः । तथा च तैत्तिरीयकं - ‘ प्रजापतिरकामयत प्र जायेयेति स मुखतस्त्रिवृतं निरमिमीत तमग्निर्देवतान्वसृज्यत गायत्री छन्दः ( तै. सं. ७. १. १. ४ ) इति । उष्णिहया उष्णिक्छन्दसा सह सविता देवः सं बभूव तस्मात् प्रजापते र्जज्ञे । ‘ टापं चापि हलन्तानाम् इति वचनादुष्णिहशब्दात टाप् । तथा महस्वान् तेजस्वी सोमः उक्थैः स्तुतशस्रैःाप अनुष्टुभा अनुष्टुप्छन्दसा च सार्धं तस्मादेव प्रजापतेरजायत । तथा बृहस्पतेः देवस्य वाचं वाक्यं बृहती छन्दः आवत् अरक्षत् अच्छद्वा । बृहत्या सार्धं बृहस्पतिरपि तस्मात् प्रजापतेर्जज्ञ इत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Gāyatrī became the associate of Agni, Savitā became combined with Uṣṇik, Soma radiant withsacred praises (was united) with Anuṣṭup, Bṛhatī gave efficacy to the words of Bṛhaspati.”
Jamison Brereton
The gāyatrī meter became the yokemate of Agni. Savitar has united with the uṣṇihā meter
and Soma with the anuṣṭubh meter, gaining greatness through the
hymns. The br̥hatī meter helped the speech of Br̥haspati.
Griffith
Closely was Gayatri conjoined with Agni, and closely Savitar combined with Usnih.
Brilliant with Ukthas, Soma joined Anustup: Brhaspati’s voice by Brhati was aided.
Geldner
Die Gayatri ward Agni´s Jochgenosse, Savitri verband sich mit der Usnij, Soma mit der Anustubh, wann er mit Loblied gefeiert wird. Das Brihati unterstützte des Brihaspati Rede.
Grassmann
Mit Aggni war die Gājatrī verbunden, mit der Uschnihā war Savitar in Verbindung, mit den Anustubh’s Soma, sich an den Sprüchen erfreuend, die Brihatī unterstützte das dem Brihaspati vorgetragene Lied.
Elizarenkova
(Размер) гаятри был сопряжен с Агни;
С (размером) ушних был связан Савитар;
С (размером) ануштубх – Сома, возвеличенный гимнами;
Речь Брихаспати подкреплял (размер) брихати.
अधिमन्त्रम् (VC)
- भाववृत्तम्
- यज्ञः प्राजापत्यः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - देवता छन्दों के विषय में प्रथम कहते हैं (अग्नेःसयुग्वा गायत्री-अभवत्) अग्नि देवता के साथ युक्त गायत्री छन्द है (सविता-उष्णिहया सं बभूव) सविता देवता उष्णिक् छन्द के साथसङ्गतहोता है (महस्वान् सोमः) महान् गुणवान् सोम देवता (अनुष्टुभा-उक्थैः)अनुष्टुप् छन्द और उक्थ मन्त्रों के साथसङ्गतहोता है (बृहस्पतेः-वाचं बृहतीः-आवत्)बृहस्पति देवता की बृहती वाणी प्राप्त होती है। इस प्रकार अग्नि, सविता, सोम, बृहस्पति देवता के गायत्री, उष्णिक्, अनुष्टुप्, बृहती छन्द होते हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - देवताछन्दसां विषये प्रथम उच्यते (अग्नेः-सयुग्वा गायत्री-अभवत्) अग्नेः सहयुक्ता गायत्री भवति (सविता-उष्णिहया सं बभूव) सविता खलूष्णिक्छन्दसा सह सम्भवति (महस्वान् सोमः-अनुष्टुभा-उक्थैः) महागुणवान् सोमः-अनुष्टुभा तथोक्थैश्च सह (बृहस्पतेः-वाचं बृहती-आवत्) बृहस्पतेर्वाक् ‘प्रथमास्थाने द्वितीया व्यत्ययेन-छान्दसी’ प्राप्ता भवति, अग्निसवितृसोमबृहस्पतयो देवताः गायत्र्युष्णिग-नुष्टुब्बृहत्यश्छन्दांसि भवन्ति ॥४॥
05 विराण्मित्रावरुणयोरभिश्रीरिन्द्रस्य त्रिष्थुबिह - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि॒राण्मि॒त्रावरु॑णयोरभि॒श्रीरिन्द्र॑स्य त्रि॒ष्टुबि॒ह भा॒गो अह्नः॑ ।
विश्वा॑न्दे॒वाञ्जग॒त्या वि॑वेश॒ तेन॑ चाकॢप्र॒ ऋष॑यो मनु॒ष्याः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
वि॒राण्मि॒त्रावरु॑णयोरभि॒श्रीरिन्द्र॑स्य त्रि॒ष्टुबि॒ह भा॒गो अह्नः॑ ।
विश्वा॑न्दे॒वाञ्जग॒त्या वि॑वेश॒ तेन॑ चाकॢप्र॒ ऋष॑यो मनु॒ष्याः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भाववृत्तं
- ऋषिः - यज्ञः प्राजापत्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
विरा꣡ण् मित्रा꣡व꣡रुणयोर् अभिश्री꣡र्
इ꣡न्द्रस्य त्रिष्टु꣡ब् इह꣡ भागो꣡ अ꣡ह्नः
वि꣡श्वान् देवा꣡ञ् ज꣡गती आ꣡ विवेश
ते꣡न चाकॢप्र ऋ꣡षयो मनुष्याः᳡
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
abhiśrī́ḥ ← abhiśrī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
mitrā́váruṇayoḥ ← mitrā́váruṇa- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:DU}
virā́ṭ ← virā́j- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
áhnaḥ ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
bhāgáḥ ← bhāgá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ihá ← ihá (invariable)
{}
índrasya ← índra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
triṣṭúp ← triṣṭúbh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
jágatī ← jágatī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
víśvān ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
viveśa ← √viś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
cākl̥pre ← √kl̥p- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
manuṣyā̀ḥ ← manuṣyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ŕ̥ṣayaḥ ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
téna ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
वि॒राट् । मि॒त्रावरु॑णयोः । अ॒भि॒ऽश्रीः । इन्द्र॑स्य । त्रि॒ऽस्तुप् । इ॒ह । भा॒गः । अह्नः॑ ।
विश्वा॑न् । दे॒वान् । जग॒ती । आ । वि॒वे॒श॒ । तेन॑ । चा॒कॢ॒प्रे॒ । ऋष॑यः । म॒नु॒ष्याः॑ ॥
Hellwig Grammar
- virāṇ ← virāj
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Virāj; eminence.”
- mitrāvaruṇayor ← mitrāvaruṇayoḥ ← mitrāvaruṇa
- [noun], genitive, dual, masculine
- “Varuna; Mitra.”
- abhiśrīr ← abhiśrīḥ ← abhiśrī
- [noun], nominative, singular, feminine
- indrasya ← indra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- triṣṭub ← triṣṭubh
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Triṣṭubh.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- bhāgo ← bhāgaḥ ← bhāga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “part; part; part; parcel; quarter; body part; location; region; allotment; part; numerator; division; application; function; outside; bhāga [word]; volume; helping.”
- ahnaḥ ← ahar
- [noun], genitive, singular, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- viśvān ← viśva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- devāñ ← devān ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- jagaty ← jagatī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Jagatī; Earth; floor; jagatī [word]; site; cow.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- viveśa ← viś
- [verb], singular, Perfect indicative
- “enter; penetrate; settle; settle.”
- tena
- [adverb]
- “therefore; thereby; there.”
- cākᄆpra ← cākᄆpre ← kᄆp
- [verb], plural, Perfect indicative
- “succeed; prepare; harmonize; arrange; cut; suit; befit; contribute.”
- ṛṣayo ← ṛṣayaḥ ← ṛṣi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- manuṣyāḥ ← manuṣya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “human.”
सायण-भाष्यम्
अपि च मित्रावरुणयोः देवयोः विराट् छन्दः अभिश्रीः अभिश्रिता आश्रितासीत् । विराजा सह मित्रावरुणावपि प्रजापतेः सकाशादजायेतामित्यर्थः । इह अस्मिन् यज्ञे अह्नः सवनत्रयरूपस्य भागः मध्यंदिनसवनाख्यः अंशः त्रिष्टुप् छन्दश्च इन्द्रस्य अभिश्रयणीयौ आस्ताम् । ताविन्द्रश्च प्रजापतेः सकाशादजायन्तेत्यर्थः । तथा च तैत्तिरीयकम् – उरसो बाहुभ्यां पञ्चदशं निरमिमीत तमिन्द्रो देवतान्वसृज्यत त्रिष्टुप्छन्दो बृहत्साम ’ ( तै. सं. ७,१.१.४ ) इति । तथा विश्वान् सर्वान् देवान् जगती छन्दः आ विवेश प्रविष्टवती । विश्वे देवा जगती व प्रजापतेरजायन्तेत्यर्थः । तथा च तैत्तिरीयकं – तं विश्वे देवा देवता अन्वसृज्यन्त जगती छन्दो वैरूपं साम ’ ( तै. सं. ७. १. १, ५) इति । उक्तेन प्रकारेण प्रतिमा कासीत् छन्दः किमासीत् प्रउगं किमुक्थमिति त्रयाणामुत्तरं जातम् । आज्यं किमासीत् परिधिः क आसीदित्यनयोरुत्तरं पुरुषसूक्ते द्रष्टव्यम् । तत्र इहेवमाम्नायते—- देवा यज्ञमतन्वत वसन्तो अस्यासीदाज्यं ग्रीष्म इध्मः शरद्धविः’ ‘ सप्तास्यासन् परिधयस्त्रिः सप्त समिधः कृताः ’ ( क्र. सं. १०, ९०, ६; १५ ) इति । अयमर्थः । सर्वरसोत्पादको वसन्तः तस्य जगत्सर्जनसाधनस्य यज्ञस्याज्यमासीत् । आज्यदध्यादिभी रसैः सार्धं तादृशो वसन्तोऽजायतेत्यर्थः । सर्वरसानां शोषको ग्रीष्म ऋतुरिध्म आसीत् । शुष्कैः काष्ठैः सार्धं ग्रीष्मोऽजायतेत्यर्थः । पच्यमानव्रीहियुक्तः शरदृतुस्तस्य यज्ञस्य हविरासीत् । सप्त छन्दांसि त्रिः सप्तैकविंशतिधा भूत्वा अष्टादश समिधस्त्रयः परिधयश्चासन् । कासीत् प्रमा प्रतिमा किं निदानमित्यनयोरपि प्रश्नयोरप्येवमुत्तरं ‘ पूर्वे विश्वसृजोऽमृताः शतं वर्षसहस्राणि दीक्षिताः सत्रमासत ’ इति ‘ एतेन वै विश्वसृज इदं विश्वमसृजन्त ’ ( तै, ब्रा. ३. १२. ९. २; ८) इति च तैत्तिरीयके समाम्नायते । अतस्तस्य यज्ञस्य सहस्रसंवत्सरपरिमितः कालः प्रमाणम् । विश्वस्य जगतः सर्जनमादिकारणं प्रवर्तकं फलमित्यर्थः । एतदुक्तं भवति । यदा विश्वसृजो देवा देवं प्रजापतिं विश्वसृजामयनाख्येन यागेनायजन् तदोक्ताः सर्वयागोपकरणाः प्रजापतेः सकाशादजायन्तेति । यतोऽग्न्यादिदेवताभिः सह गायत्र्यादीनि सप्त छन्दांसि जातानि अतो हेतोस्तेषां छन्दसामग्न्यादयो देवता इति । छन्दोविचितौ सूत्रितं च – अग्निः सविता सोमो बृहस्पतिर्मित्रावरुणाविन्द्रो विश्वे देवा देवताः । (पि. सू. ३.६३ ) इति । एवं प्राजापत्यो यज्ञोऽनुष्ठितः । तेन यज्ञेन ऋषयः मनुष्याः च चाक्लृप्रे चक्लृपिरे । क्लृप्ताः सृष्टा आसन् ॥ कृपेः कर्मणि लिटि • इरयोः० ’ इति रेआदेशः । ‘ कृपो रो लः ’ ( पा. सू.८.२.१८) इति लत्वम् । तुजादित्वात् अभ्यासदीर्घः । तेनैव यज्ञेन सर्वं जगदसृजन्नित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Virāt. was the glory of Mitra and Varuṇa; Triṣṭubh was Indra’s portion of the midday (oblation) atand 5 answer the question, what was the metre? Two of the other questions- those relating to the butter (ājya)and the enclosure (paridhi)– have been answered, in the Puruṣa sūkta, 10.90; cf. Taittirīya Brāhmaṇa3.12.9]. beholding them with the eye of the mind, I glorify those who of old celebrated this sacrifice.”
Jamison Brereton
The virāj meter is the full glory of Mitra and Varuṇa, and the triṣṭubh meter is here Indra’s portion of the (sacrificial) day.
The jagatī meter entered the All Gods. According to this did the seers, the sons of Manu, arrange (the ritual).
Griffith
Viraj adhered to Varuna and Mitra: here Tristup day by day was Indra’s portion.
Jagati entered all the Gods together: so by this knowledge men were raised to Rsis.
Geldner
Viraj war das Vorrecht von Mitra und Varuna, die Tristubh war das der Anteil des Opfertages für Indra. Die Jagati ist zu den Allgöttern übergegangen. Darnach haben sich die menschlichen Rishi´s gerichtet.
Grassmann
Die Virādsch [virâj] war des Mitra und Varuna Ausschmückung, die Trischtubh hier des Indra Tagesantheil; zu den Allgöttern ist die Dschagati [jágatī] eingegangen; danach haben sich die menschlichen Dichter gerichtet.
Elizarenkova
(Размер) вирадж – преимущество Митры-Варуны;
(Размер) триштубх – здесь дневная доля Индры;
(Размер) джагати вошел во Всех-Богов.
С этими сообразовывались риши людские.
अधिमन्त्रम् (VC)
- भाववृत्तम्
- यज्ञः प्राजापत्यः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मित्रावरुणयोः-विराट्)मित्र वरुण देवता का विराट् छन्द है (इन्द्रस्य-अभिश्रीः)इन्द्र का अभिश्री छन्द है (अह्नः-इह भागः-त्रिष्टुप्) दिन का यहाँ भाग त्रिष्टुप् छन्द है (विश्वान् देवान् जगती-आ विवेश) विश्वे देव नामक देवताओं को जगती छन्द आविष्ट होता है (तेन च) और उससे (ऋषयः-मनुष्याः-चाक्लृप्रे)मन्त्रद्रष्टा, साधारण मनुष्य समर्थ होते हैं ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उपर्युक्त देवताओं के साथ दिये हुए छन्दसङ्गतहोते हैं ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मित्रावरुणयोः-विराट्) मित्रावरुणयोः-विराट् छन्दः (इन्द्रस्य-अभिश्रीः) इन्द्रस्य-अभिश्रीश्छन्दः (अह्नः-इह भागः-त्रिष्टुप्) दिनस्यात्रभागस्त्रिष्टुप् छन्दः (विश्वान् देवान् जगती-आ विवेश) विश्वान् देवान् जगतीछन्दः खल्वाविशति (तेन च-ऋषयः-मनुष्याः-चाक्लृप्रे) तेन च ऋषयो मन्त्रद्रष्टारः साधारणमनुष्याश्च समर्था भवन्ति ॥५॥
06 चाक्ळ्^इप्रे तेन - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
चा॒कॢ॒प्रे तेन॒ ऋष॑यो मनु॒ष्या॑ य॒ज्ञे जा॒ते पि॒तरो॑ नः पुरा॒णे ।
पश्य॑न्मन्ये॒ मन॑सा॒ चक्ष॑सा॒ तान्य इ॒मं य॒ज्ञमय॑जन्त॒ पूर्वे॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
चा॒कॢ॒प्रे तेन॒ ऋष॑यो मनु॒ष्या॑ य॒ज्ञे जा॒ते पि॒तरो॑ नः पुरा॒णे ।
पश्य॑न्मन्ये॒ मन॑सा॒ चक्ष॑सा॒ तान्य इ॒मं य॒ज्ञमय॑जन्त॒ पूर्वे॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भाववृत्तं
- ऋषिः - यज्ञः प्राजापत्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
चाकॢप्रे꣡ ते꣡न ऋ꣡षयो मनुष्या᳡
यज्ञे꣡ जाते꣡ पित꣡रो नः पुराणे꣡
प꣡श्यन् मन्ये म꣡नसा च꣡क्षसा ता꣡न्
य꣡ इमं꣡ यज्ञ꣡म् अ꣡यजन्त पू꣡र्वे
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
cākl̥pré ← √kl̥p- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
manuṣyā̀ḥ ← manuṣyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ŕ̥ṣayaḥ ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
téna ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
jāté ← √janⁱ- (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pitáraḥ ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
purāṇé ← purāṇá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yajñé ← yajñá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
cákṣasā ← cákṣas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
manye ← √man- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
páśyan ← √paś- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
tā́n ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
áyajanta ← √yaj- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pū́rve ← pū́rva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
{}
पद-पाठः
चा॒कॢ॒प्रे । तेन॑ । ऋष॑यः । म॒नु॒ष्याः॑ । य॒ज्ञे । जा॒ते । पि॒तरः॑ । नः॒ । पु॒रा॒णे ।
पश्य॑न् । म॒न्ये॒ । मन॑सा । चक्ष॑सा । तान् । ये । इ॒मम् । य॒ज्ञम् । अय॑जन्त । पूर्वे॑ ॥
Hellwig Grammar
- cākᄆpre ← kᄆp
- [verb], plural, Perfect indicative
- “succeed; prepare; harmonize; arrange; cut; suit; befit; contribute.”
- tena
- [adverb]
- “therefore; thereby; there.”
- ṛṣayo ← ṛṣayaḥ ← ṛṣi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- manuṣyā ← manuṣyāḥ ← manuṣya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “human.”
- yajñe ← yajña
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- jāte ← jan
- [verb noun], locative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- pitaro ← pitaraḥ ← pitṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- purāṇe ← purāṇa
- [noun], locative, singular, neuter
- “Purāṇa; narration; past.”
- paśyan ← paś
- [verb noun], nominative, singular
- “see; view; watch; meet; observe; think of; look; examine; behold; visit; understand.”
- manye ← man
- [verb], singular, Present indikative
- “think of; name; believe; teach; honor; deem; recommend; approve; think; define; call; respect; believe; enumerate; understand; see; describe.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- cakṣasā ← cakṣas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “eye; look; radiance.”
- tān ← tad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ya ← ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- imaṃ ← imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- ayajanta ← yaj
- [verb], plural, Imperfect
- “sacrifice; worship; worship.”
- pūrve ← pūrva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
सायण-भाष्यम्
पुराणे चिरंतने अस्मिन् यज्ञे जाते विश्वसृड्भिर्देवैः सम्यगनुष्ठिते सति तेन यज्ञेन ऋषयो मनुष्याः नः अस्माकं पितरः पूर्वपुरुषाश्च चाक्लृप्रे अकल्प्यन्त । असृज्यन्त । इमम् ईदृशं यज्ञं ये पूर्वे साध्या देवाः प्रजापतेः प्राणभूताः अयजन्त अन्वतिष्ठन् तान् देवान् प्राणात्मना सर्वत्र वर्तमानान् चक्षसा दर्शनहेतुना मनसा पश्यन् जानन् मन्ये । तानेव विश्वस्रष्टॄन् देवान् स्तौमि । मन्यतिरर्चतिकर्मा ॥
Jamison Brereton
The seers, the sons of Manu, our fathers, arranged (the ritual) according to this, when the sacrifice was born in ancient times.
Seeing with my mind as my eye, I think of the ancient ones who offered this sacrifice.
Griffith
So by this knowledge men were raised to Rsis, when ancient sacrifice sprang up, our Fathers.
With the mind’s eye I think that I behold them who first performed this sacrificial worship.
Geldner
Darnach haben sich die menschlichen Rishi´s gerichtet, unsere Väter, als das Opfer in der Vorzeit erschaffen war. Mit dem Geiste als Auge glaube ich die zu sehen, welche zuerst diesem Opfer opferten.
Grassmann
Danach haben sich die menschlichen Dichter gerichtet, unsere Väter, als das uralte Opfer erzeugt war; schauend betrachte ich mit Geist und Auge die, welche zuerst dies Opfer dargebracht haben.
Elizarenkova
Сообразовывались с этим риши людские,
Отцы наши древние, когда родилась жертва.
Я считаю, что вижу мыслью-взором тех,
Кто первыми пожертвовал эту жертву.
अधिमन्त्रम् (VC)
- भाववृत्तम्
- यज्ञः प्राजापत्यः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुराणे जाते यज्ञे)शाश्वतिक यज्ञ सम्पन्न हो जाने पर (नः) हमारे (पितरः) पालकजन (तेन) उस यज्ञ से (ऋषयः-मनुष्याः) मन्त्रद्रष्टा और साधारणजन (चाक्लृप्रे)समर्थ होते हैं (तान् मनसा-चक्षसा) उन्हें मन से और दर्शनसाधन नेत्र से (पश्यन्-मन्ये) देखता हुआ जानता है (ये पूर्वे) जो पुरातन महानुभाव (इमं यज्ञम्) उस ब्राह्मयज्ञ या शरीरयज्ञ को (अयजन्त) अनुष्ठान करते हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ब्राह्मयज्ञ और शरीरयज्ञ सदा से चले आ रहे हैं, ऋषि, मनुष्य और हमारे पुरातन रक्षक इनका सेवन करते रहे हैं, यह कर्म मन से और साक्षात् दर्शन से जाना जाता है कि पुरातन महानुभाव इन यज्ञों को करते चले आये हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुराणे जाते यज्ञे) शाश्वतिके यज्ञे सम्पन्ने सति (नः) अस्माकं (पितरः) पालकाः (तेन) तेन यज्ञेन (ऋषयः-मनुष्याः-चाक्लृप्रे) मन्त्रद्रष्टारो मनुष्याः समर्था भवन्ति (तान् मनसा चक्षसा पश्यन् मन्ये) तान् मनसा दर्शनसाधनेन च पश्यन् मन्ये जानामि (ये पूर्वे-इमं-यज्ञम्-अयजन्त) ये पुरातना मान्या महानुभावाः-इमं ब्राह्मयज्ञं शरीरयज्ञं च सम्यगनुतिष्ठन्ते ॥६॥
07 सहस्तोमाः सहछन्दस - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स॒हस्तो॑माः स॒हछ॑न्दस आ॒वृतः॑ स॒हप्र॑मा॒ ऋष॑यः स॒प्त दैव्याः॑ ।
पूर्वे॑षां॒ पन्था॑मनु॒दृश्य॒ धीरा॑ अ॒न्वाले॑भिरे र॒थ्यो॒३॒॑ न र॒श्मीन् ॥
मूलम् ...{Loading}...
स॒हस्तो॑माः स॒हछ॑न्दस आ॒वृतः॑ स॒हप्र॑मा॒ ऋष॑यः स॒प्त दैव्याः॑ ।
पूर्वे॑षां॒ पन्था॑मनु॒दृश्य॒ धीरा॑ अ॒न्वाले॑भिरे र॒थ्यो॒३॒॑ न र॒श्मीन् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - भाववृत्तं
- ऋषिः - यज्ञः प्राजापत्यः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
सह꣡स्तोमाः सह꣡छन्दस आवृ꣡तः
सह꣡प्रमा ऋ꣡षयः सप्त꣡ दइ꣡वियाः
पू꣡र्वेषाम् प꣡न्थाम् अनुदृ꣡श्य धी꣡रा
अन्वा꣡लेभिरे रथि꣡यो न꣡ रश्मी꣡न्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
āvŕ̥taḥ ← āvŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
saháchandasaḥ ← saháchandas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
sahástomāḥ ← sahástoma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
daívyāḥ ← daívya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ŕ̥ṣayaḥ ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sahápramāḥ ← sahápramā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
saptá ← saptá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
anudŕ̥śya ← √dr̥ś- (root)
{non-finite:CVB}
dhī́rāḥ ← dhī́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pánthām ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pū́rveṣām ← pū́rva- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
anvā́lebhire ← √labh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
ná ← ná (invariable)
{}
raśmī́n ← raśmí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
rathyàḥ ← rathī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
स॒हऽस्तो॑माः । स॒हऽछ॑न्दसः । आ॒ऽवृतः॑ । स॒हऽप्र॑माः । ऋष॑यः । स॒प्त । दैव्याः॑ ।
पूर्वे॑षाम् । पन्था॑म् । अ॒नु॒ऽदृश्य॑ । धीराः॑ । अ॒नु॒ऽआले॑भिरे । र॒थ्यः॑ । न । र॒श्मीन् ॥
Hellwig Grammar
- sahastomāḥ ← saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- sahastomāḥ ← stomāḥ ← stoma
- [noun], nominative, plural, feminine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- sahachandasa ← saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- sahachandasa ← chandasaḥ ← chandas
- [noun], nominative, plural, feminine
- “Veda; meter; chandas [word]; hymn; meter; meter.”
- āvṛtaḥ ← āvṛt
- [noun], nominative, plural, feminine
- “arrival.”
- sahapramā ← saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- sahapramā ← pramāḥ ← pramā
- [noun], nominative, plural, masculine
- “foundation.”
- ṛṣayaḥ ← ṛṣi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- sapta ← saptan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “seven; seventh.”
- daivyāḥ ← daivya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- pūrveṣām ← pūrva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- panthām ← pathin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- anudṛśya ← anudṛś ← √dṛś
- [verb noun]
- “survey.”
- dhīrā ← dhīrāḥ ← dhīra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “expert; wise; intelligent; versed; adept.”
- anvālebhire ← anvālabh ← √labh
- [verb], plural, Perfect indicative
- rathyo ← rathyaḥ ← rathī
- [noun], nominative, plural, masculine
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- raśmīn ← raśmi
- [noun], accusative, plural, masculine
- “beam; rein; sunbeam; shininess; cord.”
सायण-भाष्यम्
स्तोमैः त्रिवृत्पञ्चदशादिभिः सह वर्तमानाः सहस्तोमाः सहछन्दसः गायत्र्यादिभिः छन्दोभिः सह वर्तमानाः आवृतः आवर्तमानाः सहप्रमाः । प्रमितिः प्रमा यज्ञस्येद्यत्तापरिज्ञानम् । तेन सह वर्तमानाः दैब्याः देवस्य प्रजापतेः संबन्धिनः यद्वा देवानां यष्टव्यानां संबन्धिनः ऋषयः द्रष्टारः सप्तसंख्याकाः शीर्षण्याः । यद्वा । मरीचिप्रमुखाः सप्तर्षयो होत्रादयः सप्त वषट्कर्तारो वा । एवंविधा एते पूर्वेषां पूर्वपुरुषाणामङ्गिरःप्रभृतीनां विश्वसृजां देवानां वा पन्थां पन्थानमनुष्ठानमार्गम् अनुदृश्य क्रमेण ज्ञात्वा धीराः धीमन्तः सन्तः अन्वालेभिरे अनुक्रमेण आरब्धवन्तः । यागानुष्ठाने प्रवृत्ता इत्यर्थः । रथ्यो न यथा रथिनो रथेन युक्ता रथस्य नेतारः सूताः रश्मीन् अश्वनियोजनार्थान् प्रग्रहान् सम्यग्रथस्य नयनाय हस्तेनान्वारभन्ते । अन्वारभ्य च सम्यक् तं रथं प्रवर्तयन्ति एवमेतेऽप्यनुष्ठानमार्गं श्रुतितोऽवगम्य सम्यगन्वतिष्ठन्नित्यर्थः ॥ ॥३ ८॥
Jamison Brereton
The courses (of the ritual were) joined with the praise songs, joined with the meters. The heavenly Seven Seers were joined with the model (of the rite).
Looking along the path of the ancients, the insightful ones [=the present priests] have taken hold of the reins (of the sacrifice) like charioteers.
Griffith
They who were versed in ritual and metre, in hymns and rules, were the Seven Godlike Rsis.
Viewing the path of those of old, the sages have taken up the reins like chariot-drivers.
Geldner
Die wiederkehrenden Handlungen waren mit den Gesängen, mit den Metren im Einklang, die sieben göttlichen Rishi´s mit der Richtschnur. Indem die Sachverständigen auf den Weg der Vorfahren zurückblickten, haben sie wie Wagenlenker die Zügel des Opfers ergriffen.
Grassmann
Die sieben göttlichen Dichter mit ihren Lobliedern, ihren Versen, ihren Maassen sich herwendend, nach dem Pfade der früheren blickend, die weisen, ergriffen die Zügel wie Wagenlenker.
Elizarenkova
Повторяющиеся действия (обрядов) соответствуют восхвалениям, соответствуют размерам.
Семеро божественных риши соответствуют (древнему) образцу.
Мудрые, озирая путь древних,
Взяли в руки вожжи, словно колесничие.
अधिमन्त्रम् (VC)
- भाववृत्तम्
- यज्ञः प्राजापत्यः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सहस्तोमाः) स्तुतिवचनों के साथ (सहछन्दसः)छन्दों के साथ (आवृतः) आवर्तन करनेवाले-सेवन करनेवाले (सहप्रमाः) प्रमासहित (सप्त-दैव्याः) सात दर्शनसाधनवाले ऋषि, सातशीर्षण्यप्राण अथवा मनबुद्धिचित्ताहङ्कारश्रोत्र नेत्र और वाणी (पूर्वेषां पन्थाम्) जीवन्मुक्तों के मार्ग को अनुभव करके (धीराः-अन्वालेभिरे) ध्यानवान् लाभ ग्रहण करते हैं (रथ्यः-न रश्मीन्) जैसे रथस्वामी घोड़ों की लगामों को पकड़ कर मार्ग के पार को प्राप्त होते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्तुतिवचनों से युक्त छन्दों से युक्त यज्ञ के सेवन करनेवाले प्रमाण के अनुसार सात स्वाभाविक ऋषि ज्ञान दर्शानेवाले, प्राण मस्तिष्क के सात, मनबुद्धिचित्तअहङ्कारश्रोत्र नेत्र वाणी ये स्वाभाविक ऋषि जिन मुक्तों के मार्ग का अनुभव करके ध्यानी जन इनको घोड़ों का प्रग्रह बना कर मार्ग को पार करते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सहस्तोमाः) स्तुतिवचनैर्मन्त्रैः सह (सह छन्दसः) छन्दोभिः सह (आवृतः) आवर्तयन्तः सेवमानाः (सप्रमाः) प्रमासहिताः (सह दैव्याः-ऋषयः) सप्तदर्शनसाधना ऋषयो ज्ञानदर्शयितारः प्राणाः सप्तशीर्षण्या यद्वा मनबुद्धिचित्ताहङ्काराः श्रोत्रनेत्रे वाक् च देवकृताः स्वाभाविका ऋषयः (पूर्वेषां पन्थाम्-अनुदृश्य) पूर्वेषां जीवन्मुक्तानां पन्थानमनुभूय (धीराः-अन्वालेभिरे) ध्यानवन्तः-लाभं गृहीतवन्तः (रथ्यः-न रश्मीन्) यथा रथिनोऽश्वप्रग्रहान् गृहीत्वा मार्गस्य पारं लभन्ते ॥७॥