सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘अयं वेनः’ इत्यष्टर्चमेकादशं सूक्तं भार्गवस्य वेनस्यार्षं त्रैष्टुभम् । वेनो देवता । तथा चानुक्रान्तम् - अयं वेनो वैन्यम् ’ इति । प्रवर्ग्येऽभिष्टव आद्यानुवक्तव्या । सूत्रितं च — ‘ स्रक्वे द्रप्सस्यायं वेनश्चोदयत्पृश्निगर्भाः ’ ( आश्व. श्रौ. ४. ६ ) इति । वैश्वदेवशस्त्रेऽप्येषा धाय्या । सूत्रितं च –’ तक्षन्रथमयं वेनश्चोदयत्पृश्निगर्भाः’ ( आश्व. श्रौ. ५. १८) इति ।।
Jamison Brereton
123 (949)
Vena
Vena Bhārgava
8 verses: triṣṭubh
A famous and mystical hymn, whose opacity still defies complete comprehension although its main features are clear. The subject is announced in the first words of the first verse: “this Seeker” (ayám vénaḥ), and the Anukramaṇī also attributes the hymn to the same figure, or his multiform: Vena Bhārgava. This poet is also credited with the soma hymn IX.85 by the Anukramaṇī, and the last four verses of that hymn (9–12), which contain phraseology quite similar to X.123 and which we might term “Vena without Tears,” help clarify X.123. What is at issue is the common identification of Soma and the Sun, united in the Seeker figure, who is also identified as a Gandharva (vss. 4 and 7) and as a bird (vss. 5–6). Most verses are applicable to either Soma or the Sun, and, as is common in hymns with such dual referents, the effort of fashioning phraseology that works for both referents accounts for many of the enigmas in the hymn, beginning with the birth and first appearance of the Seeker in verses 1–2.
It is noteworthy that the Seeker is also eagerly sought: the inspired poets pursue him (vss. 1, 4, probably 6), as do women seeking a husband (vs. 2) and mothers (vs. 3)—both feminine references probably standing for the hymns produced by these poets. Needless to say, both Soma and the Sun are regularly the object of such poetic attentions, and the intimate bond between poets and what they celebrate is a prominent theme in the hymn.
Less prominent, but perhaps not less important, is the theme of name-and-form. This first surfaces explicitly in verse 4, where it is their recognition of the form of the Seeker that inspires the poets’ longing for him. In the same verse the Seeker, as Gandharva, finds “the immortal names.” Later, in verse 7, this same Gandharva engenders his own names. These verses seem to adumbrate the later preoccupation with name and form as representing the creation of the multiplicity of objects in the world by the division of the formless into “forms” and the assignment of “names” to each in order to differentiate them. This theme is treated with great skill and subtlety also in III.38. In this hymn here the Gandharva’s engendering his own names in the penultimate verse of the hymn leads to a climax of sorts in the final verse (8), though one that is quite downplayed. In that final verse the undifferentiated figure of Soma/ Sun is actually divided into its two constituent parts, though neither is mentioned by name. The first half of the verse concerns the drop (drapsá), a word regularly used of Soma, while the second half has as its subject bhānú “radiance,” which is especially characteristic of the Sun. Through the power of the poets’ perception of the true “form” of things and their ability to assign them “names,” Sun and Soma emerge at the end of the hymn as separate, though mutually dependent, entities.
01 अयं वेनश्चोदयत्पृश्निगर्भा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अयं᳓ वेन᳓श्+++(=शुक्रः)+++ चोदयत् पृ᳓श्नि+++(=तनु)+++-गर्भा
ज्यो᳓तिर्-जरायू+++(=गर्भाच्छादनः)+++ र᳓जसो विमा᳓ने ।
इम᳓म् अपां᳓+++(=प्रातर्-नीहार-बिन्दुनां कर्मणां वा)+++ संगमे᳓ सू᳓र्यस्य
+++(गो-)+++शि᳓शुं न᳓ वि᳓प्रा मति᳓भी रिहन्ति+++(=लिहन्ति)+++ ॥
+++(सन्ध्यासु हि सूर्यसमीपे वर्तते वेनः।)+++
मूलम् ...{Loading}...
अ॒यं वे॒नश्चो॑दय॒त्पृश्नि॑गर्भा॒ ज्योति॑र्जरायू॒ रज॑सो वि॒माने॑ ।
इ॒मम॒पां सं॑ग॒मे सूर्य॑स्य॒ शिशुं॒ न विप्रा॑ म॒तिभी॑ रिहन्ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वेनः
- ऋषिः - वेनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अयं᳓ वेन᳓श् चोदयत् पृ᳓श्निगर्भा
ज्यो᳓तिर्जरायू र᳓जसो विमा᳓ने
इम᳓म् अपां᳓ संगमे᳓ सू᳓रियस्य
शि᳓शुं न᳓ वि᳓प्रा मति᳓भी रिहन्ति
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
codayat ← √cud- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
pŕ̥śnigarbhāḥ ← pŕ̥śnigarbha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
venáḥ ← vená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
jyótirjarāyuḥ ← jyótirjarāyu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rájasaḥ ← rájas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
vimā́ne ← vimā́na- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
apā́m ← áp- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
saṁgamé ← saṁgamá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sū́ryasya ← sū́rya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
matíbhiḥ ← matí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
ná ← ná (invariable)
rihanti ← √rih- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
śíśum ← śíśu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
víprāḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अ॒यम् । वे॒नः । चो॒द॒य॒त् । पृश्नि॑ऽगर्भाः । ज्योतिः॑ऽजरायुः । रज॑सः । वि॒ऽमाने॑ ।
इ॒मम् । अ॒पाम् । स॒म्ऽग॒मे । सूर्य॑स्य । शिशु॑म् । न । विप्राः॑ । म॒तिऽभिः॑ । रि॒ह॒न्ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- ayaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- venaś ← venaḥ ← vena
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vena.”
- codayat ← coday ← √cud
- [verb], singular, Present injunctive
- “impel; drive; incite; command; drive; arouse; propel.”
- pṛśnigarbhā ← pṛśni
- [noun], feminine
- “Pṛśni; beam.”
- pṛśnigarbhā ← garbhāḥ ← garbha
- [noun], accusative, plural, feminine
- “fetus; garbha; inside; cavity; embryo; uterus; child; pit; garbhadruti; filling; pregnancy; room; abdomen; fertilization; inside; hole; baby; calyx; midst.”
- jyotirjarāyū ← jyotiḥ ← jyotis
- [noun], neuter
- “light; star; luminosity; fire; jyotis [word]; digestion; planet; light; sunlight.”
- jyotirjarāyū ← jarāyū ← jarāyu
- [noun], accusative, plural, feminine
- “afterbirth; chorion; placenta.”
- rajaso ← rajasaḥ ← rajas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- vimāne ← vimāna
- [noun], locative, singular, neuter
- imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- apāṃ ← apām ← ap
- [noun], genitive, plural, neuter
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- saṃgame ← saṃgama
- [noun], locative, singular, masculine
- “confluence; sexual intercourse; contact; meeting; association; battle; harmony; rendezvous; coupling; sexual activity.”
- sūryasya ← sūrya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- śiśuṃ ← śiśum ← śiśu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “child; young; baby; śiśu [word]; Śiśu; male child; fetus.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- viprā ← viprāḥ ← vipra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- matibhī ← matibhiḥ ← mati
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “intelligence; decision; mind; hymn; purpose; idea; opinion; belief; desire; wish; conviction; plan; devotion.”
- rihanti ← rih
- [verb], plural, Present indikative
- “lick.”
सायण-भाष्यम्
वेनः कान्त एतत्संज्ञो मध्यस्थानो देवः ज्योतिर्जरायुः । ज्योतिर्द्योतमानो मेघो जरायुः । उदरे गर्भो येन वेष्टितोऽवतिष्ठते तज्जरायु । तदिव वेष्टको यस्य स तथोक्तः । मेघमध्ये गर्भवदवस्थित इत्यर्थः । विमाने । विमीयन्ते निर्मीयन्ते अस्मिन्नाप इति विमानमन्तरिक्षम् । रजसः उदकस्य निर्मातर्यन्तरिक्षे स्थितः सन् अयं वेनः पृश्निगर्भाः । पृश्निरादित्यः। तस्य गर्भभूताः । यद्वा । पृश्नयः सप्तोज्ज्वलवर्णाः सूर्यरश्मयः तेषां गर्भभूता अन्तरिक्षस्था अपः चोदयत् । पृथिवीं प्रति प्रेरयति । अपाम् उदकानामान्तरिक्ष्याणां सूर्यस्य च संगमे संगमनेऽन्तरिक्षे स्थितम् इमं वेनं विप्राः मेधाविनः स्तोतारः मतिभिः स्तुतिभिः रिहन्ति । रिहतिरर्चतिकर्मा । अर्चन्ति। पूजयन्ति। स्तुवन्तीत्यर्थः। शिशुं न । यथा बालं पुत्रं मातापित्राद्या बान्धवाः स्तुतिपदैरुपलालयन्ति तद्वत् ॥
भट्टभास्कर-टीका
वेनतेः कान्तिकर्मणो वेनः कान्तः वर्षाद्यभीष्टप्रद उच्यते । ज्योतिर्-जरायुः ज्योतिर्जरायुस्थनीयम् आच्छादितं, यस्य जरायुणा गर्भ इव तजसा वेष्टितस्तेजोराशिरित्यथरः । इर्दृशोयं वेनशब्दवाच्य इन्द्रः, पृश्निर् आदित्यः तस्मिन्गर्भाः पृश्निगर्भाः गर्भ्यमाणाः । पचाद्यच् । गर्भवद् वर्धमाना आपः, भूमिगतान्हि रसान्सूर्यरश्मयो वायुना सह सूर्यमण्डले स्थापयन्ति, ते च तस्मिन्वर्धन्ते, आगामिसंवत्सरवृष्ट्यर्थम् । यथोक्तं - ‘समानमेतदुदकम्’ इत्यादि । सप्तमीपूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । ताश्च स्वकाले सूर्येण समर्पितश्चोदयत् चोदयति । लेट् । भुवं प्रतिप्रेरयत्ययमादित्यो वेनः । तथा चोक्तम् - ‘यदा खलु वा असावादित्यो न्यङ्रश्मिभिः’ इत्यादि ।
कुत्र स्थितोयमेवं करोतीत्यत आह - रजस उदकस्य विमाने निर्माणस्थाने ऽन्तरिक्षे । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् । य एवं प्रजानाम् उपकरोतीमं वेनं खलु विप्रा मेधाविनो मतिभिर्बुद्धिभिः रिहन्ति लिहन्ति । रलयोरेकत्वं स्मरन्ति । स्तुवन्ति पूजयन्ति बुद्धिपूर्वकमेव ते स्तवादि कुर्वन्तीति भावः । हविःप्रदानादिना संवर्धयन्तो न त्यजन्तीत्यर्थः । ‘मन्त्रे वृष’ इति क्तिन उदात्तत्वम् ।
शिशुं न शिशुमिव यथा शिशुं क्षीरादिदानेन संवर्धयन्ति । किमर्थं ? सूर्यस्यापां च सङ्गमे सङ्गमनाय सूर्यस्याद्भिस्सङ्गमो यथा स्यात् वृद्ध्यर्थं तदर्थमित्यर्थः । ‘ग्रहवृदृनिश्चिगमश्च’ इत्यप्, थाथास्वरेणोत्तरपदान्तोदात्तत्वम् ।
यद्वा - अयं वेनः कमनीयरूपः, ज्योतिर्जरायुः ज्योतिषा जरायुस्थनीयेन वेष्टितः रजसो विमाने स्थितः । रजोनाम गर्भधारणहेतुर्योनिस्थ उदकविशेषः ; तन्निर्माणस्थाने प्रजननस्थानीये स्थितः । पृश्निगर्भाः प्रेरयति काले प्रसूत्यर्थं मातर मिव त्वरयति । गर्भं करोतीति गर्भयिता गर्भः । पचाद्यच् । पृश्निर्गर्भो यासां ताः अपः प्रेरयति काले वृष्ट्यर्थम् । बहुव्रीहौ पूर्वपदप्रकृतिस्वरत्वम् । ततस्स पुत्रस्थानीयः प्रसूतः पर्जन्यात्मा वर्षति । एनमिमं वेनाख्यं सूर्यस्यापां सङ्गमे संयोगे प्रसूतं शिशुमिव विप्रा मतिभिः पूजयन्तीति । सूर्यो हि भार्यास्थानीया अपस्सङ्गच्छति , वत्सरान्ते चायं जायते, जातश्च वर्षति । वृष्टं चोदकं रश्मय आदाय सूर्याय समर्पयन्ति । स च ता अंपस्सङ्गच्छतीति । यत एवं तस्मादहमपि तत्पूजार्थं शुक्रं गृह्णामीति शेषः ।
ननु शण्डाय गृह्यते ? सत्यं इन्द्रायैव तु हूयते, ‘इन्द्राय सुतमा जुहोमि’ इति होममन्त्रलिङ्गात् । ‘तौ देवा अपनुद्यात्मन इन्द्रायाजुहवुः’ इति च ब्राह्मणम् ॥
Wilson
English translation:
“This Vena, enfolded in the membrane of light, urges on (the waters) the germs of the Sun in the firmament of the water; the sages cherish him at the confluence of the waters, and the sun with endearments likea child.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Deity Vena: Vena is the Sun (RV 1.83.5), kānta, the beloved; madhyasthānadevatā, the divinity ofthe middle region, Indra or Parjanya; candra, the moon (Yajus. 7.16); or, the thunder-cloud; in the firmament ofthe water: at the coming of the rain, at the end of the hot weather; the sages cherish him: the sages cherishSoma
Jamison Brereton
This Seeker here spurs on those females whose embryo is the dappled one—he whose afterbirth is light—in the measuring out of the airy realm.
At the union of the waters and the sun, the inspired poets lick him with their thoughts like an infant (calf).
Griffith
SEE, Vena, born in light, hath driven hither, on chariot of the air, the Calves of Prsni.
Singers with hymns caress him as an infant there where the waters and the sunlight mingle.
Keith
Vena hath stirred those born of Prśni,
He enveloped in light, in the expanse of the welkin+++(=sky)+++;
Him in the meeting-place of the waters, of the sun,
Like a child, the priests tend with their songs.
Geldner
Dieser Seher treibt die mit dem bunten Stiere Schwangeren an, in Licht gehüllt bei dem Durchmessen des Raumes. Bei der Vereinigung der Gewässer und der Sonne lecken die Redekundigen diesen mit Gebeten wie die Kühe ihr Junges.
Grassmann
Der lichtumhüllte, holde trieb die Töchter der bunten Wolke an, die Luft durchmessend; Ihn küssen wie ein Kind mit Lied die Sänger, wenn Sonnenglanz sich einigt mit den Wassern.
Elizarenkova
Этот Вена подгоняет тех, что беременны пестрым,
(Скрытый) оболочкой из света, когда он меряет пространство.
При соединении вод и солнца его
Лижут молитвами вдохновенные, как (коровы) – теленка.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वेनः
- वेनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में परमात्मा ब्रह्माण्ड का रक्षक, लोगों का चालक, वेद का रचयिता, वेद शाश्वत है, परमात्मा जीवात्मा के हृदयघर में मित्र की भाँति प्रवेश करता है इत्यादि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयं वेनः) यह कमनीय परमात्मा या विद्युत् देव (ज्योतिर्जरायुः)ज्योति इसकी जरायु है, ऐसे गर्भरूप सब जगत् को रखता है परमात्मा या मेघ को रखता है, विद्युद्देव (रजसः-विमाने) लोकसमूह ब्रह्माण्ड के निर्माणस्थान महाकाश में उदक-जल के निर्माणस्थान अन्तरिक्ष में (पृश्निगर्भाः) उज्ज्वल वर्णवाली रश्मियाँ गर्भ जिनकी हैं, ऐसे ‘आपः’ अप्तत्त्व प्रारम्भिक सूक्ष्म परमाणु-प्रवाहों को (चोदयत्) प्रेरित करता है (अपां सूर्यस्यसङ्गमे)उन सूक्ष्म अपों को सूर्य केसङ्गमन-वर्षाकाल होने पर (विप्राः) विद्वान् जन (मतिभिः) वाणियों द्वारा (इमम्) इस परमात्मा को (शिशुं न) कुमार जैसे को (रिहन्ति) स्तुत करते हैं या प्रशंसित करते हैं ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा ब्रह्माण्ड का रक्षक है, लोकनिर्माणस्थान महाकाश में परमाणुओं को प्रेरित करता है, सूक्ष्म केसङ्गमन-समागम समय-प्रातरेव विद्वान् स्तुति करते हैं एवं विद्युद्देव मेघ का रक्षक है, वर्षा समय उसकी प्रशंसा करते हैं ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अस्मिन् सूक्ते परमात्मा ब्रह्माण्डस्य रक्षको लोकानां चालकः वेदज्ञानस्य दाता यश्च वेदः शाश्वतिकः, परमेश्वरो जीवात्मनो हृदयगृहे मित्रवत् प्रवेशं करोतीत्येवमादयो विषयाः सन्ति।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयं वेनः) एष कमनीयः परमात्मा “वेनो वेनतेः कान्तिकर्मणः” [निरु० १०।३९] “वेनात् कमनीयात् परमात्मनः” [ऋ० ४।५८।४ दयानन्दः] यद्वा इन्द्रो विद्युद्देवः “इन्द्रो वै वेनः” [कौ० ८।४] “यदशनिरिन्द्रः” [कौ० ६।९] (ज्योतिर्जरायुः) ज्योतिरस्य जरायुस्थानीयं यस्मिन् सर्वं जगद् गर्भरूपं रक्षति, मेघं रक्षति वा (रजसः-विमाने) रञ्जनात्मकस्य लोकसमूहस्य ब्रह्माण्डस्य निर्माणस्थाने महाकाशे उदकस्य निर्माणस्थानेऽन्तरिक्षे वा (पृश्निगर्भाः-चोदयत्) पृश्निः उज्ज्वलः शुभ्रो वर्णो येषां ते रश्मयो गर्भो गर्भभूता यासां ताः पृश्निगर्भाः-आपः प्रारम्भिक्यः सूक्ष्मास्ताः प्रेरयति (अपां सूर्यस्य सङ्गमे) तासां सूक्ष्माणां सूर्यस्य सङ्गमने वर्षणकाले सति (विप्राः) विद्वांसः (मतिभिः) वाग्भिः “वाग् वै मतिः” “वाचा हीदं सर्वं मनुते” [श० ८।१।२।७] (इमं शिशुं न रिहन्ति) इमं परमात्मानं विद्युद्देवं वा शंसनीयं कुमारमिव स्तुवन्ति प्रशंसन्ति वा “रिहन्ति अर्चतिकर्मा” [निघं० ३।१४] ॥१॥
02 समुद्रादूर्मिमुदियर्ति वेनो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
समुद्रा᳓द् ऊर्मि᳓म् उ᳓द् इयर्ति वेनो᳓
नभोजाः᳓ पृष्ठं᳓ हर्यत᳓स्य दर्शि
ऋत᳓स्य सा᳓नाव् अ᳓धि विष्ट᳓पि भ्रा᳓ट्
समानं᳓ यो᳓निम् अभ्य् अ᳡नूषत व्राः᳓
मूलम् ...{Loading}...
स॒मु॒द्रादू॒र्मिमुदि॑यर्ति वे॒नो न॑भो॒जाः पृ॒ष्ठं ह॑र्य॒तस्य॑ दर्शि ।
ऋ॒तस्य॒ साना॒वधि॑ वि॒ष्टपि॒ भ्राट् स॑मा॒नं योनि॑म॒भ्य॑नूषत॒ व्राः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वेनः
- ऋषिः - वेनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
समुद्रा᳓द् ऊर्मि᳓म् उ᳓द् इयर्ति वेनो᳓
नभोजाः᳓ पृष्ठं᳓ हर्यत᳓स्य दर्शि
ऋत᳓स्य सा᳓नाव् अ᳓धि विष्ट᳓पि भ्रा᳓ट्
समानं᳓ यो᳓निम् अभ्य् अ᳡नूषत व्राः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
iyarti ← √r̥- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samudrā́t ← samudrá- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
ūrmím ← ūrmí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
út ← út (invariable)
venáḥ ← vená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
darśi ← √dr̥ś- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
haryatásya ← haryatá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
nabhojā́ḥ ← nabhojā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pr̥ṣṭhám ← pr̥ṣṭhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ádhi ← ádhi (invariable)
bhrā́ṭ ← bhrā́j- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sā́nau ← sā́nu- ~ snú- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
viṣṭápi ← viṣṭáp- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
anūṣata ← √nu- ~ nū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
samānám ← samāná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vrā́ḥ ← vrā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
yónim ← yóni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
स॒मु॒द्रात् । ऊ॒र्मिम् । उत् । इ॒य॒र्ति॒ । वे॒नः । न॒भः॒ऽजाः । पृ॒ष्ठम् । ह॒र्य॒तस्य॑ । द॒र्शि॒ ।
ऋ॒तस्य॑ । सानौ॑ । अधि॑ । वि॒ष्टपि॑ । भ्राट् । स॒मा॒नम् । योनि॑म् । अ॒भि । अ॒नू॒ष॒त॒ । व्राः ॥
Hellwig Grammar
- samudrād ← samudrāt ← samudra
- [noun], ablative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- ūrmim ← ūrmi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wave; billow.”
- ud
- [adverb]
- “up.”
- iyarti ← ṛch
- [verb], singular, Present indikative
- “enter (a state); travel; shoot; send; hit; originate; get; raise; begin; harm.”
- veno ← venaḥ ← vena
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vena.”
- nabhojāḥ ← nabhaḥ ← nabhas
- [noun], neuter
- “sky; cloud; ākāśa; air; abhra.”
- nabhojāḥ ← jāḥ ← jā
- [noun], nominative, singular, neuter
- “born.”
- pṛṣṭhaṃ ← pṛṣṭham ← pṛṣṭha
- [noun], nominative, singular, neuter
- “back; top; top; surface; shell; peak; Pṛṣṭha; flat roof; pṛṣṭha [word]; back; roof.”
- haryatasya ← haryata
- [noun], genitive, singular, masculine
- “desirable; delightful.”
- darśi ← dṛś
- [verb], singular, Aorist passive
- “see; observe; view; visit; look; learn; meet; read; teach; examine; watch; see; notice; perceive; diagnose; travel to; show; detect; know; know; understand; understand; follow.”
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- sānāv ← sānau ← sānu
- [noun], locative, singular, masculine
- “tableland; ridge; peak; back; ridge; guru.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- viṣṭapi ← viṣṭap
- [noun], locative, singular, feminine
- bhrāṭ ← bhrāj
- [noun], nominative, singular, feminine
- “light.”
- samānaṃ ← samānam ← samāna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “like; identical; common; like; alike(p); same; samāna [word]; akin(p); comparable; identical; mutual; equal.”
- yonim ← yoni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- abhy ← abhī ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- anūṣata ← nū
- [verb], plural, Athematic s aor. (Ind.)
- “praise; shout.”
- vrāḥ ← vrā
- [noun], nominative, plural, feminine
सायण-भाष्यम्
समुद्द्रवन्त्यस्मादाप इति समुद्रमन्तरिक्षम् । तस्मात् ऊर्मिं जलसमूहम् अयं वेनः उदियर्ति उद्गमयति । अधः पातयतीत्यर्थः। कीदृशः । नभोजाः । नभस्याकाशे —। इमं वेनमभि शब्दायन्ते । नु स्तुतौ ’ । कुटादिः । छान्दसो लुङ् ॥
Wilson
English translation:
“The cloud-born Vena send the water from the firmament; the back of the azure (sky) is beheld. Heshone on the summit of the water in heaven; the troops praised their common abode.”
Jamison Brereton
The Seeker raises up a wave from the sea. The cloud-born one, the top of the delightful one has been sighted,
as the glint on the back of truth, on its upper surface. (All) the
“brides-to-be” have roared toward the same womb.
Griffith
Vena draws up his wave from out the ocean. mist-born, the fair one’s back is made apparent,
Brightly he shone aloft on Order’s summit: the hosts sang glory to their common birthplace.
Geldner
Aus dem Ozean treibt der Seher die Welle empor; der wolkengeborene Rücken des Lieben ist erschienen, auf dem Rücken im Scheitelpunkt der Opferordnung erglänzend. Die Lockweibchen haben nach dem gemeinsamen Lager geschrieen.
Grassmann
Der holde regt die Welle aus dem Meer auf, man sieht des schönen dunstentstiegnen Rücken, Der an des ew’gen hoher Wölbung strahlet, dem gleichen Schoosse jauchzen zu die Scharen.
Elizarenkova
Вена гонит вверх волну из океана.
Показалась спина желанного – (это Вена,) рожденный в облаках, –
Сверкая на вершине, в высшем месте закона.
Женщины приветствовали криками общее ложе.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वेनः
- वेनः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वेनः) कमनीय परमात्मा या विद्युत् देव (समुद्रात्) वेदसमुद्र से (ऊर्मिम्) ज्ञान से (उदियर्ति) उभारता है, बाहिर प्रकट करता है, (नभोजाः) जो द्युलोक पृथिवीलोक के मध्य वर्तमान जगत् में उत्पन्न जीवात्मा वह (हर्यतस्य) कमनीय परमात्मा के (पृष्ठम्) अभीष्ट ज्ञानस्वरूप को (दर्शि) देखता है (ऋतस्य) ज्ञान के या जल के (सानौ) दाता परमात्मा में या मेघ में (भ्राट्)प्रकाशमान में (समानं योनिम्-अनु) समान स्थान को लक्ष्य लक्षित करके (व्राः) परमात्मा के प्रति व्रजन करते हैं-गति करते हैं (अधि-अनूषत) साधिकार स्तुत करते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कमनीय परमात्मा ने जीवात्मा के लिये वेद का ज्ञान दिया, जीवात्मा परमात्मा के स्वरूप को हृदय में देखता है और अन्य जन उसकी स्तुति करते हैं, एवं विद्युत्-चमकनेवाली अच्छी लगती है, वह जल देती है, जल मेघ में होता है, जल बरस जाने पर जन उसकी प्रशंसा करते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वेनः) कमनीयः परमात्मा यद्वा विद्युत् देवः (समुद्रात्) सर्वज्ञानसागराद् वेदात् अन्तरिक्षाद्वा (ऊर्मिम्) ज्ञानम् “ऊर्मि बोधम्” [यजु० १७।९९ दयानन्दः] यद्वा जलसमूहम् “ऊर्मिः-जलसमूहः” [यजु० ४।५८ दयानन्दः] (उत् इयर्ति) उद्गमति (नभोजाः) द्यावापृथिव्योर्मध्ये-द्यावापृथिवीमये जगति जातो जीवात्मा (हर्यतस्य) कमनीयस्य परमात्मनः “हर्यति कान्तिकर्मा” [निघ० २।६] (पृष्ठम्-दर्शि) ज्ञातमिष्टं स्वरूपम् “पृष्ठं ज्ञीप्सितम्” [यजु० १७।६५ दयानन्दः] पश्यति (ऋतस्य सानौ) ज्ञानस्य दातरि (विष्टपि-अधि) व्यापके परमात्मनि तदन्तरे तदाश्रये प्रसृते मेघे वा (भ्राट्) प्रकाशमाने “सुपां सुलुक्” [अष्टा० ७।१।३] इति सप्तम्या लुक् (समानं योनिम्-अनु) समानं स्थानमनुलक्ष्य (व्राः-अधि-अनूषत) परमात्मानं प्रति व्रजन्ति ये ते स्तोतारः “व्राः ये व्रजन्ति ते-व्रज धातोर्बाहुलकादौणादिको डः प्रत्ययः” [ऋ० १।१२६।५ दयानन्दः] अधि स्तुवीध्वम् ॥२॥
03 समानं पूर्विरभि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
समान᳓म् पूर्वी᳓र् अभि᳓ वावशाना᳓स्
ति᳓ष्ठन् वत्स᳓स्य मात᳓रः स᳓नीळाः
ऋत᳓स्य सा᳓नाव् अ᳓धि चक्रमाणा᳓
रिह᳓न्ति म᳓ध्वो अमृ᳓तस्य वा᳓णीः
मूलम् ...{Loading}...
स॒मा॒नं पू॒र्वीर॒भि वा॑वशा॒नास्तिष्ठ॑न्व॒त्सस्य॑ मा॒तरः॒ सनी॑ळाः ।
ऋ॒तस्य॒ साना॒वधि॑ चक्रमा॒णा रि॒हन्ति॒ मध्वो॑ अ॒मृत॑स्य॒ वाणीः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वेनः
- ऋषिः - वेनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
समान᳓म् पूर्वी᳓र् अभि᳓ वावशाना᳓स्
ति᳓ष्ठन् वत्स᳓स्य मात᳓रः स᳓नीळाः
ऋत᳓स्य सा᳓नाव् अ᳓धि चक्रमाणा᳓
रिह᳓न्ति म᳓ध्वो अमृ᳓तस्य वा᳓णीः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhí ← abhí (invariable)
pūrvī́ḥ ← purú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
samānám ← samāná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vāvaśānā́ḥ ← √vāś- (root)
{case:NOM, gender:F, number:PL, tense:PRF, voice:MED}
mātáraḥ ← mātár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
sánīḷāḥ ← sánīḷa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
tíṣṭhan ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
vatsásya ← vatsá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ádhi ← ádhi (invariable)
cakramāṇā́ḥ ← √kramⁱ- (root)
{case:NOM, gender:F, number:PL, tense:PRF, voice:MED}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sā́nau ← sā́nu- ~ snú- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
amŕ̥tasya ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
mádhvaḥ ← mádhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
rihánti ← √rih- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vā́ṇīḥ ← vā́ṇī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
स॒मा॒नम् । पू॒र्वीः । अ॒भि । वा॒व॒शा॒नाः । तिष्ठ॑न् । व॒त्सस्य॑ । मा॒तरः॑ । सऽनी॑ळाः ।
ऋ॒तस्य॑ । सानौ॑ । अधि॑ । च॒क्र॒मा॒णाः । रि॒हन्ति॑ । मध्वः॑ । अ॒मृत॑स्य । वाणीः॑ ॥
Hellwig Grammar
- samānam ← samāna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “like; identical; common; like; alike(p); same; samāna [word]; akin(p); comparable; identical; mutual; equal.”
- pūrvīr ← pūrvīḥ ← pūrva
- [noun], nominative, plural, feminine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- vāvaśānās ← vāvaśānāḥ ← vaś
- [verb noun], nominative, plural
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- tiṣṭhan ← sthā
- [verb], plural, Imperfect
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- vatsasya ← vatsa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “calf; child; Vatsa; vatsa [word]; juvenile; Vatsa; Vatsa; Vatsa; son; male child.”
- mātaraḥ ← mātṛ
- [noun], nominative, plural, feminine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- sanīḍāḥ ← sanīḍa
- [noun], nominative, plural, feminine
- “kindred; equal; sanīḍa [word].”
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- sānāv ← sānau ← sānu
- [noun], locative, singular, masculine
- “tableland; ridge; peak; back; ridge; guru.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- cakramāṇā ← cakramāṇāḥ ← kram
- [verb noun], nominative, plural
- “kram; step; go; continue; proceed; traverse; heat.”
- rihanti ← rih
- [verb], plural, Present indikative
- “lick.”
- madhvo ← madhvaḥ ← madhu
- [noun], genitive, singular, neuter
- “sweet; deft.”
- amṛtasya ← amṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “amṛta; immortality; vatsanābha; ambrosia; mercury; medicine; vighasa; calcium hydroxide.”
- vāṇīḥ ← vāṇī
- [noun], nominative, plural, feminine
- “voice; Sarasvati; words; language.”
सायण-भाष्यम्
पूर्वीः बह्व्यः समानं वेनस्यात्मनश्च साधारणं स्थानं प्राप्य अभि वावशाना: अभितः शब्दायमानाः । यद्वा । तमेव वेनमभिकामयमानाः। वासस्य वत्सस्थानीयस्य वैद्युताग्नेः मातरः मातृभूताः सनीळाः समाननिलया एवंविधा आन्तरिक्ष्या आपः तिष्ठन् तिष्ठन्ति । अपि च ऋतस्य उदकस्य सानावधि सानौ समुच्छ्रितेऽन्तरिक्षस्थाने चक्रमाणाः प्रवर्तमानाः मध्वः मधुरस्य अमृतस्य उदकस्य वाणीः वाण्यः शब्दाः रिहन्ति इमं वेनमर्चन्ति । अलंकुर्वन्तीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“The many waters occupy a common station, clamouring around like the assembled mothers of the calf;wandering above the summit of the water they utter the praises of the sweet-flavoured ambrosia.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Dark allusionsrefer to the agency of the thunder-clouds in sending rain; the calf, vatsa = vaidyutāgni, agni as the lightning
Jamison Brereton
The mothers of the calf, who are many though stemming from the same nest, stand there bellowing [/yearning] toward the same (womb).
Having stridden onto the back of truth, the voices lick at the
immortal honey.
Griffith
Full many, lowing to their joint-possession, dwelling together stood the Darling’s Mothers.
Ascending to the lofty height of Order, the bands of singers ‘sip the sweets of Amrta.
Geldner
Des Kalbes viele Mütter aus dem gleichen Neste stehen da, dem gemeinsamen Jungen zubrüllend. Über der Opferordnung Rücken schreitend lecken die Stimmen am süßen Göttertrank.
Grassmann
In gleicher Wohnung stehn des Kindes Mütter, und jauchzen zu die vielen ihm, dem einen; Die Scharen schlürfen süssen Thau des Himmels, hinschreitend an des ew’gen Himmels Wölbung.
Elizarenkova
Многие матери теленка, происходящие из одного гнезда,
Стояли, призывно мыча общему (дитяте).
Вздымаясь к высшему месту закона,
Голоса лижут сладкий напиток бессмертия.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वेनः
- वेनः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूर्वीः)पूर्ववर्ती शाश्वती (वाणीः)वेदवाणियाँ (समानम्) एक परमात्मा को (अभि वावशानाः) वर्णन करती हुई (तिष्ठन्) वर्तमान हैं (वत्सस्य) उस वेदवक्ता परमात्मा के (सानौ) सुख देनेवाले में (चक्रमाणाः) विचरती हुई (अमृतस्य) अमृत (मध्वः) मधुर परमात्मा का (रिहन्ति) स्वाद देती हैं ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वेदवाणियाँ शाश्वत हैं, नित्य हैं, सब एक परमात्मा का वर्णन करती हैं, उस अमृतस्वरूप मधुर परमात्मा का आनन्द चखाती हैं, अतः परमात्मा के ज्ञानार्थ वेदवाणी का अध्ययन आवश्यक है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूर्वीः-वाणीः) प्राक्तन्यो वेदवाचः “वाणी वाङ्नाम” [निघ० १।११] (समानम्-अभि वावशानाः तिष्ठन्) समानमेकं परमात्मानं वर्णयन्त्यस्तिष्ठन्ति (वत्सस्य सनीळाः-मातरः) वेदवक्तुः परमात्मनः समानाश्रयाः-मानकर्त्र्योः ज्ञापयन्त्याः (ऋतस्य सानौ) ज्ञानस्य दातरि (चक्रमाणाः) क्रामयन्त्यः (अमृतस्य मध्वः-रिहन्ति) तममृतस्वरूपं मधुरं परमात्मानम् “द्वितीयार्थे षष्ठी” आस्वादयन्ति अन्तर्गतो णिजर्थः ॥३॥
04 जानन्तो रूपमकृपन्त - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
जान᳓न्तो रूप᳓म् अकृपन्त वि᳓प्रा
मृग᳓स्य घो᳓षम् महिष᳓स्य हि᳓ ग्म᳓न्
ऋते᳓न य᳓न्तो अ᳓धि सि᳓न्धुम् अस्थुर्
विद᳓द् गन्धर्वो᳓ अमृ᳓तानि ना᳓म
मूलम् ...{Loading}...
जा॒नन्तो॑ रू॒पम॑कृपन्त॒ विप्रा॑ मृ॒गस्य॒ घोषं॑ महि॒षस्य॒ हि ग्मन् ।
ऋ॒तेन॒ यन्तो॒ अधि॒ सिन्धु॑मस्थुर्वि॒दद्ग॑न्ध॒र्वो अ॒मृता॑नि॒ नाम॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वेनः
- ऋषिः - वेनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
जान᳓न्तो रूप᳓म् अकृपन्त वि᳓प्रा
मृग᳓स्य घो᳓षम् महिष᳓स्य हि᳓ ग्म᳓न्
ऋते᳓न य᳓न्तो अ᳓धि सि᳓न्धुम् अस्थुर्
विद᳓द् गन्धर्वो᳓ अमृ᳓तानि ना᳓म
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
akr̥panta ← √kr̥p- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
jānántaḥ ← √jñā- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
rūpám ← rūpá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
víprāḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ghóṣam ← ghóṣa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
gmán ← √gam- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
hí ← hí (invariable)
mahiṣásya ← mahiṣá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
mr̥gásya ← mr̥gá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ádhi ← ádhi (invariable)
asthuḥ ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
r̥téna ← r̥tá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
síndhum ← síndhu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yántaḥ ← √i- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
amŕ̥tāni ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
gandharváḥ ← gandharvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
nā́ma ← nā́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vidát ← √vid- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
जा॒नन्तः॑ । रू॒पम् । अ॒कृ॒प॒न्त॒ । विप्राः॑ । मृ॒गस्य॑ । घोष॑म् । म॒हि॒षस्य॑ । हि । ग्मन् ।
ऋ॒तेन॑ । यन्तः॑ । अधि॑ । सिन्धु॑म् । अ॒स्थुः॒ । वि॒दत् । ग॒न्ध॒र्वः । अ॒मृता॑नि । नाम॑ ॥
Hellwig Grammar
- jānanto ← jānantaḥ ← jñā
- [verb noun], nominative, plural
- “know; diagnose; perceive; know; come to know; notice; determine; think of; find; learn; perceive; identify; recognize; understand; know; learn; ascertain; detect; deem.”
- rūpam ← rūpa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “form; appearance; beauty; look; shape; shape; symptom; feature; nature; guise; rūpa [word]; one; appearance; likeness; color; kind; vowel; type; disguise; aspect; form; derivative; omen; vision.”
- akṛpanta ← kṛp
- [verb], plural, Imperfect
- viprā ← viprāḥ ← vipra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- mṛgasya ← mṛga
- [noun], genitive, singular, masculine
- “game; deer; animal; antelope; mṛga [word]; Mṛgaśiras.”
- ghoṣam ← ghoṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sound; noise; cry; voice; ghoṣa [word]; station; Ghoṣa; post; twang.”
- mahiṣasya ← mahiṣa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Old World buffalo; Mahiṣa; Mahiṣa.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- gman ← gam
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- ṛtena ← ṛta
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- yanto ← yantaḥ ← i
- [verb noun], nominative, plural
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- sindhum ← sindhu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- asthur ← asthuḥ ← sthā
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- vidad ← vidat ← vid
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “find; detect; marry; get; think.”
- gandharvo ← gandharvaḥ ← gandharva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Gandharva; castor-oil plant; horse; Gandharva; Indian cuckoo.”
- amṛtāni ← amṛta
- [noun], accusative, plural, neuter
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- nāma ← nāman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “name; appellation; nāman [word]; nāmakaraṇa; surname; noun; word.”
सायण-भाष्यम्
विप्राः मेधाविनः स्तोतारोऽस्य वेनस्य रूपं जानन्तः अकृपन्त स्तुवन्ति । कृपतिः स्तुतिकर्मा । कथमस्य रूपं जानन्तीत्यत आह । मृगस्य अन्वेषणीयस्य महिषस्य । महन्नामैतत् । महतो वेनस्य घोषं गर्जितलक्षणं मेघस्थं शब्दं हि यस्मात् ग्मन् अभिगच्छन्ति अतस्तदीयं रूपं जानन्तीत्यर्थः ॥ गमेश्छान्दसे लङि • बहुलं छन्दसि ’ इति शपो लुक् । ‘गमहन’ इत्युपधालोपः। ‘ बहुलं छन्दस्यमाङ्योगेऽपि ’ ( पा. सू. ६. ४. ७५) इत्यडभावः । अपि च ऋतेन सत्यभूतेन स्तोत्रेण यज्ञेन वा यन्तः तं वेनं गच्छन्तः प्राप्नुवन्तो जनाः सिन्धुं स्यन्दनशीलं जलसमूहम् अधि अस्थुः अधितिष्ठन्ति । तेषां स वेनो वृष्टिं करोतीत्यर्थः । तत्र किं कारणमिति चेत् यतोऽयं गन्धर्वः गवामुदकानां धर्ता वेनः अमृतानि अमरणहेतुभूतानि नाम। उदकनामैतत् । नमनशीलानि उदकानि विदत् वेद जानाति । तस्य वशे वर्तन्त इत्यर्थः । अतस्तद्भक्तानां वृष्टिः सुलभा ॥
Wilson
English translation:
“The pious, knowing his form, praised him, for they followed the city of the great deer; approaching hmwith sacrifice, they reached the flowing (water), for the sustainer of the waters knows the ambrosial (fluids).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Great deer: i.e., Vena, whose cry is the thunder; sustainer of the waters: gandharva
Jamison Brereton
Recognizing his form, the inspired poets longed (for him). Because they came toward the cry of the wild buffalo,
approaching with truth they mounted onto the stream. The Gandharva found the immortal names.
Griffith
Knowing his form, the sages yearned to meet him: they have come nigh to hear the wild Bull’s bellow.
Performing sacrifice they reached the river: for the Gandharva found the immortal waters.
Geldner
Seine Gestalt erkennend verlangten die Redekundigen nach ihr, denn sie stimmten ein in das Gebrüll des Büffeltieres. Auf rechtem Wege gehend haben sie den Sindhu bestiegen. Der Gandharva fand die unsterblichen Namen.
Grassmann
Die Sänger flehten, die Gestalt erkennend, hineilend zu des wilden Büffels Donnern, Mit Opfer kommend traten zu dem Strom sie; denn der Gandharve fand die Himmelswasser.
Elizarenkova
Зная (его) облик, вдохновенные страстно стремились (к нему):
Ведь они шли на рев дикого буйвола.
Идя правильным путем, они поднялись к реке.
Гандхарва нашел бессмертные имена.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वेनः
- वेनः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विप्राः) मेधावी स्तोताजन (रूपं-जानन्तः) परमात्मा के स्वरूप को जानते हुए (अकृपन्त) उसकी स्तुति करते हैं (महिषस्य) महान् (मृगस्य) प्रापणीय प्राप्त करने योग्य (घोषं ग्मन् हि) ज्ञानघोष को प्राप्त होते हैं (ऋतेन यन्तः)ज्ञानमार्ग से जाते हुए (सिन्धुम्) उस आनन्दसिन्धु को (अधिस्थुः)अधिष्ठित होते हैं (गन्धर्वः) वह वेदवाणी का धारक (अमृतानि) अमृतरूप (नाम) नामों को (विदत्) प्राप्त करता है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मेधावी विद्वान् परमात्मा के स्वरूप को जानते हुए उसकी स्तुति करते हैं, उसके ज्ञान की घोषणा करनेवाले वेद को प्राप्त होते हैं और यथार्थ आचरण करते हुए आनन्दसिन्धु में स्थिर होते हैं। वेदवाणी को धारण करता हुआ मनुष्य उसके अमृत नामों को प्राप्त करता है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विप्राः) मेधाविनः स्तोतारः (रूपं जानन्तः-अकृपन्त) तस्य परमात्मनः स्वरूपं जानन्तः सन्तस्तं स्तुवन्ति अत्र कृप धातुः अर्चनार्थे यथा “कृपा अर्चतिकर्मा” [निघ० ३।१४] (महिषस्य मृगस्य घोषं ग्मन् हि) तस्य महतः “महिषो महन्नाम”[निघ० ३।८] प्रापणीयस्य “मार्ष्टि गतिकर्मा” [निघ० २।१४] यतो ज्ञानघोषं ज्ञानघोषणां-प्राप्नुवन्ति (ऋतेन यन्तः सिन्धुम्-अधिस्थुः) ज्ञानमार्गेण गच्छन्तस्तमानन्दसिन्धुमधितिष्ठन्ति (गन्धर्वः-अमृतानि नाम विदत्) स वेदवाचः-धारकोऽमृतरूपाणि नामानि विन्दते प्राप्नोति ॥४॥
05 अप्सरा जारमुपसिष्मियाणा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अप्सरा᳓ जार᳓म् उपसिष्मियाणा᳓
यो᳓षा बिभर्ति परमे᳓ वि᳓ओमन्
च᳓रत् प्रिय᳓स्य यो᳓निषु प्रियः᳓ स᳓न्
सी᳓दत् पक्षे᳓ हिरण्य᳓ये स᳓ वेनः᳓
मूलम् ...{Loading}...
अ॒प्स॒रा जा॒रमु॑पसिष्मिया॒णा योषा॑ बिभर्ति पर॒मे व्यो॑मन् ।
चर॑त्प्रि॒यस्य॒ योनि॑षु प्रि॒यः सन्त्सीद॑त्प॒क्षे हि॑र॒ण्यये॒ स वे॒नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वेनः
- ऋषिः - वेनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अप्सरा᳓ जार᳓म् उपसिष्मियाणा᳓
यो᳓षा बिभर्ति परमे᳓ वि᳓ओमन्
च᳓रत् प्रिय᳓स्य यो᳓निषु प्रियः᳓ स᳓न्
सी᳓दत् पक्षे᳓ हिरण्य᳓ये स᳓ वेनः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
apsarā́ḥ ← apsarás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
jārám ← jārá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
upasiṣmiyāṇā́ ← √smi- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
bibharti ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
paramé ← paramá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
vyòman ← vyòman- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
yóṣā ← yóṣā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
cárat ← √carⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
priyáḥ ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
priyásya ← priyá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sán ← √as- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
yóniṣu ← yóni- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
hiraṇyáye ← hiraṇyáya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
pakṣé ← pakṣá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sī́dat ← √sad- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
venáḥ ← vená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒प्स॒राः । जा॒रम् । उ॒प॒ऽसि॒ष्मि॒या॒णा । योषा॑ । बि॒भ॒र्ति॒ । प॒र॒मे । विऽओ॑मन् ।
चर॑त् । प्रि॒यस्य॑ । योनि॑षु । प्रि॒यः । सन् । सीद॑त् । प॒क्षे । हि॒र॒ण्यये॑ । सः । वे॒नः ॥
Hellwig Grammar
- apsarā ← apsarāḥ ← apsaras
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Apsaras.”
- jāram ← jāra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fancy man.”
- upasiṣmiyāṇā ← upasmi ← √smi
- [verb noun], nominative, singular
- yoṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “woman; puppet; daughter.”
- bibharti ← bhṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- parame ← parama
- [noun], locative, singular, neuter
- “extreme; best; excellent; highest; highest; devoted(p); maximal; distant; parama [word]; very; farthermost.”
- vyoman
- [noun], locative, singular, neuter
- “abhra; sky; ākāśa; Svarga; Vyoman.”
- carat ← car
- [verb], singular, Present injunctive
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
- priyasya ← priya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- yoniṣu ← yoni
- [noun], locative, plural, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- priyaḥ ← priya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- san ← as
- [verb noun], nominative, singular
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- sīdat ← sad
- [verb], singular, Present injunctive
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- pakṣe ← pakṣa
- [noun], locative, singular, masculine
- “Pakṣa; wing; side; pakṣa; assumption; opinion; side; option; pakṣa [word]; side; position; case; feather; faction; parent; one-half; two; contradiction; flank; set.”
- hiraṇyaye ← hiraṇyaya
- [noun], locative, singular, masculine
- “gold; aureate; hiraṇyaya [word].”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- venaḥ ← vena
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vena.”
सायण-भाष्यम्
अप्सराः अपां सारयित्र्यप्सु क्रीडार्थं सरन्ती वा उपसिष्मियाणा कान्तसमीपमुपगम्येषद्धसन्ती ॥ ‘ स्मिङ् ईषद्धसने ’ । छान्दसो लिट् । तस्य ‘लिटः कानज्वा ’ इति कानच् ॥ ईदृशी योषा स्त्री विद्युद्रूपा जारम् अपां जरयितारम् । यद्वा । जार उपपतिः । स इव प्रियम् । इमं वेनं परमे उत्कृष्टे व्योमन् व्योमन्यन्तरिक्षे बिभर्ति पोषयति। धारयति वा । यथा काचिद्रूपवती योषिज्जारमुपगम्येषद्धसन्ती तं निर्जने स्थले पुष्णाति तद्वदनेन वेनेन विद्युद्रमत इत्यर्थः । प्रियस्य अस्य वेनस्य योनिषु स्थानेषु चरत् । विद्युद्रूपा योषिच्चरति गच्छति । अभिसारिकावृत्त्या स्वयमेव गच्छति । सः च वेनः प्रियः अस्या अनुकूलतमः सन् हिरण्यये हिरण्मये हिरण्मयवद्भास्वरे हितरमणीयरूपे वा पक्षे आत्मनः पक्षभूते मेघे सीदत् सीदति । तया सहोपविशति ॥ ॥ ७ ॥
Wilson
English translation:
“The Apsaras, smiling affectionately like a wife at her lover, cherishes him in the highest heaven; shewanders in the abodes of her beloved; he, Vena, being loved, sits, down on his golden wing.”
Jamison Brereton
The Apsaras, the maiden smiling coyly at her lover, bears him in the highest distant heaven.
He roamed among the wombs of the dear one [masc.], himself being dear; he sat on a golden wing—he is the Seeker—
Griffith
The Apsaras, the Lady, sweetly smiling, supports her Lover in sublimest heaven.
In his Friend’s dwelling as a Friend he wanders: he, Vena, rests him on his golden pinion.
Geldner
Die junge Frau, die Apsaras, trägt im höchsten Himmel ihren Buhlen, ihm zulächelnd. Als Liebling geht er im Schoße des Lieben; dieser Seher sitzt auf dem goldenen Flügel.
Grassmann
Die Apsaras, anlächelnd den Geliebten, die Gattin trägt ihn in dem höchsten Himmel, Der Buhle wandernd zu dem Schooss der Buhlen, der holde setzt sich auf die goldne Stätte.
Elizarenkova
Юная жена, Апсарас, улыбаясь любовнику,
Несет (его) на высшем небе.
Как любимый бродит он в недрах любимого.
Этот Вена сидит на золотом крыле.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वेनः
- वेनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अप्सराः)आप्त पुरुषों में प्राप्त-होनेवाली स्तुतिवाणी (उपसिष्मियाणा योषा)कुछ हँसती हुई स्त्री सी (परमे व्योमन्) परम विशिष्ट रक्षक हृदयावकाश में (जारम्) स्तोतव्य या दुःखहर्त्ता परमात्मा को (बिभर्ति) धारण करती है (प्रियस्य-योनिषु) जैसे प्रिय मित्र के घरों में (प्रियः सन् चरत्) प्रिय सखा होता हुआ विचरता है प्राप्त होता है, वैसे (सः-वेनः) वह कमनीय परमात्मा (हिरण्ये पक्षे) ज्योतिर्मय हृदय-में (सीदत्) प्राप्त होता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - आप्त पुरुषों में प्राप्तव्य स्तुति हृदय के अन्दर स्तुति करने योग्य दुःखहर्त्ता परमात्मा को धारण कराती है, जो आत्मा का घर है, जैसे मित्र के घरों में मित्र प्राप्त होता है, ऐसे परमात्मा जीवात्मा के घर में प्राप्त होता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अप्सराः) आप्तेषु सरति या स्तुतिवाक् (उपसिष्मियाणा योषा) ईषद्धसन्ती स्त्रीव (परमे-व्योमन्) परमे विशिष्टरक्षके हृदयावकाशे (जारं बिभर्ति) स्तोतव्यं दुःखहन्तारं वा “जरति अर्चतिकर्मा” [निघ० ३।१४] “जारः-दुःखहन्ता” [ऋ० १।५९।५ दयानन्दः] परमात्मानं धारयति प्रापयति “अन्तर्गतणिजर्थः” (प्रियस्य योनिषु प्रियः-सन् चरत्) यथा प्रियस्य सख्युर्गृहेषु प्रियः-सखा सन् चरति प्राप्नोति तथा (सः-वेनः-हिरण्यये-पक्षे सीदत्) स कमनीयः परमात्मा हिरण्मये ज्योतिर्मये स्थाने हृदये “अष्टाचक्रा नवद्वारा देवानां पूरयोध्या। तस्यां हिरण्ययः कोशः स्वर्गो ज्योतिषाऽऽवृतः” [अथर्व० १०।२।३१] सीदति प्राप्नोति ॥५॥
06 नाके सुपर्णमुप - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ना᳓के सुपर्ण᳓म् +++(→सूर्यं)+++ उ᳓प य᳓त् प᳓तन्तं
हृदा᳓ वे᳓नन्तो अभ्य᳓चक्षत त्वा ।
हि᳓रण्य-पक्षं +++(शतभिषक्-स्थ-)+++व᳓रुणस्य दूतं᳓
यम᳓स्य यो᳓नौ +++(→भरण्यां)+++ शकुनं᳓ भुरण्यु᳓म्+++(←भृ)+++ ॥
मूलम् ...{Loading}...
नाके॑ सुप॒र्णमुप॒ यत्पत॑न्तं हृ॒दा वेन॑न्तो अ॒भ्यच॑क्षत त्वा ।
हिर॑ण्यपक्षं॒ वरु॑णस्य दू॒तं य॒मस्य॒ योनौ॑ शकु॒नं भु॑र॒ण्युम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वेनः
- ऋषिः - वेनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ना᳓के सुपर्ण᳓म् उ᳓प य᳓त् प᳓तन्तं
हृदा᳓ वे᳓नन्तो अभ्य् अ᳓चक्षत त्वा
हि᳓रण्यपक्षं व᳓रुणस्य दूतं᳓
यम᳓स्य यो᳓नौ शकुन᳓म् भुरण्यु᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
nā́ke ← nā́ka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
pátantam ← √pat- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
suparṇám ← suparṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
úpa ← úpa (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
ácakṣata ← √cakṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
hr̥dā́ ← hā́rdi ~ hr̥d- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vénantaḥ ← √ven- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
dūtám ← dūtá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
híraṇyapakṣam ← híraṇyapakṣa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
váruṇasya ← váruṇa- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
bhuraṇyúm ← bhuraṇyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śakunám ← śakuná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yamásya ← yamá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yónau ← yóni- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
नाके॑ । सु॒ऽप॒र्णम् । उप॑ । यत् । पत॑न्तम् । हृ॒दा । वेन॑न्तः । अ॒भि । अच॑क्षत । त्वा॒ ।
हिर॑ण्यऽपक्ष॑म् । वरु॑णस्य । दू॒तम् । य॒मस्य॑ । योनौ॑ । श॒कु॒नम् । भु॒र॒ण्युम् ॥
Hellwig Grammar
- nāke ← nāka
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; celestial sphere; Svarga; nāka [word].”
- suparṇam ← suparṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Garuda; Suparṇa; bird of prey; Suparṇa; suparṇa; Suparṇa; eagle.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- patantaṃ ← patantam ← pat
- [verb noun], accusative, singular
- “fall down; drop; fly; issue; fall; fall; decay; hang down; banish; throw; lodge; disappear.”
- hṛdā ← hṛd
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “heart; heart; mind; breast; hṛd [word].”
- venanto ← venantaḥ ← ven
- [verb noun], nominative, plural
- “circulate.”
- abhy ← abhī ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- acakṣata ← cakṣ
- [verb], plural, Imperfect
- “watch; look.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- hiraṇyapakṣaṃ ← hiraṇya
- [noun], neuter
- “gold; jewelry; hiraṇya [word]; gold.”
- hiraṇyapakṣaṃ ← pakṣam ← pakṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Pakṣa; wing; side; pakṣa; assumption; opinion; side; option; pakṣa [word]; side; position; case; feather; faction; parent; one-half; two; contradiction; flank; set.”
- varuṇasya ← varuṇa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- dūtaṃ ← dūtam ← dūta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- yamasya ← yama
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- yonau ← yoni
- [noun], locative, singular, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- śakunam ← śakuna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bird; large bird.”
- bhuraṇyum ← bhuraṇyu
- [noun], accusative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे वेन त्वा त्वां हृदा हृदयेन मनसा वेनन्तः कामयमानाः स्तोतारः नाके अन्तरिक्षे यत यदा अभ्यचक्षत अभिपश्यन्ति तदानीं त्वम् उप आगच्छसीति शेषः । कथंभूतम् । सुपर्णं शोभनपतनं पतन्तम् अन्तरिक्षे गच्छन्तं हिरण्यपक्षं हिरण्मयाभ्यां पक्षाभ्यामुपेतं वरुणस्य जलाभिमानिनो देवस्य दूतं चारं यमस्य नियामकस्य वैद्युताग्नेः योनौ स्थानेऽन्तरिक्षे शकुनं पक्षिरूपेण वर्तमानं भुरण्यंं भर्तारम् । यद्वा । वृष्टिप्रदानादिना सर्वस्य जगतः पोषकम् ॥ ‘ भुरण धारणपोषणयोः । कण्ड्वादिः । अस्मादौणादिक उप्रत्ययः ॥
Wilson
English translation:
“Those desiring you in their hearts contemplated you travelling as a strong-winged bird in the sky, thegolden-winged messenger of Varuṇa, the bird which nourishes (the world) in Yama’s dwelling.”
Jamison Brereton
When they, seeking with their heart, gazed upon you, an eagle flying to the vault,
the golden-winged messenger of Varuṇa, the (omen-)bird fluttering in the womb of Yama.
Griffith
They gaze on thee with longing in their spirit, as on a strong-winged bird that mounteth sky-ward;
On thee with wings of gold, Varuna’s envoy, the Bird that hasteneth to the home of Yama.
Geldner
Als sie dich als Vogel zum Himmel fliegen sahen mit dem Herzen schauend, des Varuna goldbeschwingten Boten, im Sitze des Yama den eiligen Vogel;
Grassmann
Als dich den Adler, der am Himmel hinflog, die Menschen sahn mit Sehnsucht in dem Herzen, Varuna’s Boten dich mit goldnen Flügeln den Vogel, der zum Sitz des Jama hinflog,
Elizarenkova
Когда, алча сердцем, они увидали тебя,
Как орла, летящего в поднебесье,
Златокрылого вестника Варуны,
Птицу, трепещущую в излюбленном месте Ямы:
अधिमन्त्रम् (VC)
- वेनः
- वेनः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वेनन्तः) कामना करते हुए (यत्) जब (नाके) परम सुखस्थान मोक्षधाम के निमित्त (त्वां सुपर्णम्) तुझ अच्छे पालन करनेवाले (उप पतन्तम्) निकटता से प्राप्त होते हुए परमात्मा को (हृदा) चित्त से मन से (अभि-अचक्षत) साक्षात् करते हैं-अनुभव करते हैं (हिरण्यपक्षम्) पके अमृतफल देनेवाले (वरुणस्य दूतम्) आवरक कामादि के दूर करनेवाले तुझ परमात्मा को (यमस्य योनौ) मृत्यु के घर संसार में (भुरण्युम्) पालक (शकुनम्) शक्तिवाले परमात्मा को देखते हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्तुति करनेवाले जन मोक्ष पाने के निमित्त अपने हृदय में तुझे प्राप्त होते हुए-साक्षात् होते हुए पके हुए अमृत फल को देनेवाले कामादि को दूर करनेवाले संसार में पालन करनेवाले शक्तिमान् तुझ-परमात्मा को साक्षात् करते हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वेनन्तः) कामयमानाः स्तोतारः (यत्) यदा (नाके) परमसुखस्थाने परमसुखस्थाननिमित्तं (त्वां सुपर्णम्-उप पतन्तम्) त्वां शोभन-पालकं स्वहृदये-उपगच्छन्तं निकटतया प्राप्तं (हृदा-अभि-अचक्षत) चित्तेन-मनसा “हृद्भिः चित्तैः” [ऋ० १।११६।१७ दयानन्दः] अभिपश्यन्ति साक्षात्कुर्वन्ति-अनुभवन्ति (हिरण्यपक्षम्) अमृतफलपाकप्रदम् “अमृतं वै हिरण्यम्” [तै० स० ५।२।७।२] ‘पचिवचिभ्यां सुट् च असुन्’ [उणादि० ४।२२०] पक्षः (वरुणस्य-दूतम्) आवरकस्य कामादिकस्य दूरीकर्त्तारं (यमस्य-योनौ भुरण्युं शकुनम्) मृत्योः “मृत्युर्वै यमः” [मै० २।५।६] गृहे संसारे पालकं शक्तिमन्तं परमात्मानभिपश्यति ॥६॥
07 ऊर्ध्वो गन्धर्वो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ऊर्ध्वो᳓ गन्धर्वो᳓ अ᳓धि ना᳓के अस्थात्
प्रत्य᳓ङ् चित्रा᳓ बि᳓भ्रद् अस्या᳓युधानि
व᳓सानो अ᳓त्कं सुरभिं᳓ दृशे᳓ कं᳓
सु᳓वर् ण᳓ ना᳓म जनत प्रिया᳓णि
मूलम् ...{Loading}...
ऊ॒र्ध्वो ग॑न्ध॒र्वो अधि॒ नाके॑ अस्थात्प्र॒त्यङ्चि॒त्रा बिभ्र॑द॒स्यायु॑धानि ।
वसा॑नो॒ अत्कं॑ सुर॒भिं दृ॒शे कं स्व१॒॑र्ण नाम॑ जनत प्रि॒याणि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वेनः
- ऋषिः - वेनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ऊर्ध्वो᳓ गन्धर्वो᳓ अ᳓धि ना᳓के अस्थात्
प्रत्य᳓ङ् चित्रा᳓ बि᳓भ्रद् अस्या᳓युधानि
व᳓सानो अ᳓त्कं सुरभिं᳓ दृशे᳓ कं᳓
सु᳓वर् ण᳓ ना᳓म जनत प्रिया᳓णि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M
genre M;; repeated line
genre M
Morph
ádhi ← ádhi (invariable)
asthāt ← √sthā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
gandharváḥ ← gandharvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
nā́ke ← nā́ka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ūrdhváḥ ← ūrdhvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ā́yudhāni ← ā́yudha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
bíbhrat ← √bhr̥- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
citrā́ ← citrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
pratyáṅ ← pratyáñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átkam ← átka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dr̥śé ← √dr̥ś- (root)
{case:DAT, number:SG}
kám ← kám (invariable)
surabhím ← surabhí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vásānaḥ ← √vas- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
janata ← √janⁱ- (root)
{number:PL, person:2, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
nā́ma ← nā́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
priyā́ṇi ← priyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
svàr ← svàr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
ऊ॒र्ध्वः । ग॒न्ध॒र्वः । अधि॑ । नाके॑ । अ॒स्था॒त् । प्र॒त्यङ् । चि॒त्रा । बिभ्र॑त् । अ॒स्य॒ । आयु॑धानि ।
वसा॑नः । अत्क॑म् । सु॒ऽर॒भिम् । दृ॒शे । कम् । स्वः॑ । न । नाम॑ । ज॒न॒त॒ । प्रि॒याणि॑ ॥
Hellwig Grammar
- ūrdhvo ← ūrdhvaḥ ← ūrdhva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “upper; up(a); upper; upward; erect; more(a); raised; ūrdhva [word]; acclivitous; overturned; loud; eminent; high.”
- gandharvo ← gandharvaḥ ← gandharva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Gandharva; castor-oil plant; horse; Gandharva; Indian cuckoo.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- nāke ← nāka
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; celestial sphere; Svarga; nāka [word].”
- asthāt ← sthā
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- pratyaṅ ← pratyañc
- [noun], nominative, singular, masculine
- “western; facing; westbound; backward; pratyañc [word]; inverted.”
- citrā ← citra
- [noun], accusative, plural, neuter
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- bibhrad ← bibhrat ← bhṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- asyāyudhāni ← asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- asyāyudhāni ← āyudhāni ← āyudha
- [noun], accusative, plural, neuter
- “weapon; āyudha [word].”
- vasāno ← vasānaḥ ← vas
- [verb noun], nominative, singular
- “wear.”
- atkaṃ ← atkam ← atka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “garment.”
- surabhiṃ ← surabhim ← surabhi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fragrant; perfumed; surabhi [word].”
- dṛśe ← dṛś
- [verb noun]
- “see; observe; view; visit; look; learn; meet; read; teach; examine; watch; see; notice; perceive; diagnose; travel to; show; detect; know; know; understand; understand; follow.”
- kaṃ ← kam ← kaṃ
- [adverb]
- “kaṃ [word].”
- svar
- [adverb]
- “sun; sky; sunlight.”
- ṇa ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nāma ← nāman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “name; appellation; nāman [word]; nāmakaraṇa; surname; noun; word.”
- janata ← jan
- [verb], singular, Imperfect
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- priyāṇi ← priya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
सायण-भाष्यम्
ऊर्ध्वः उपरिदेशे वर्तमानः गन्धर्वः गवामुदकानां धर्ता ॥ ‘ गवि गन् धृञो वः’ इति गोशब्दोपपदात् ‘ धृञ् धारणे ’ इत्यस्माद्वप्रत्यय उपपदस्य गन्भावश्च ॥ ईदृशो वेनः प्रत्यङ् अस्मत्प्रत्यञ्चनोऽभिमुखः सन् नाके अधि अन्तरिक्षे अस्थात् तिष्ठति । किं कुर्वन् । अस्य आत्मनः स्वभूतानि चित्रा चित्राणि चायनीयान्याश्चर्यभूतानि वा आयुधानि बिभ्रत् धारयन् ॥ बिभर्तेः शतरि ‘ भृञामित् ’ इत्यभ्यासस्येत्वम् । नाभ्यस्ताच्छतुः’ इति नुम्प्रतिषेधः । ‘ अभ्यस्तानामादिः । इत्याद्युदात्तत्वम् । तथा सुरभिं शोभनम् अत्कम् आत्मीयं व्याप्तं रूपं वसानः सर्वत्राच्छादयन् । किमर्थम् । दृशे दर्शनार्थम् ॥ ‘दृशे विख्ये च ’ इति केप्रत्ययान्तो निपात्यते ॥ कम् इति पूरणः । तत्र दृष्टान्तः । स्वर्ण । स्वः शोभनारण आदित्यः । स यथात्मीयं रूपं दर्शनाय सर्वत्राच्छादयति तद्वत् । तदनन्तरं नाम नामानि नमनशीलान्युदकानि प्रियाणि सर्वेषामनुकूलानि जनत जनयति । वृष्टिमुत्पादयतीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“The Gandharvā stood erect upon the firmament, brandishing towards us his wonderful weapons,investing all in his beautiful diffusive (form), they make them visible, like the sun he genitive rated the precious(rains).”
Jamison Brereton
The Gandharva stood erect upon the vault, facing outward, bearing his dazzling weapons;
wearing a fragrant cloak, (lovely) to be seen like the sun, he engendered his own dear names.
Griffith
Erect, to heaven hath the Gandharva mounted, pointing at us his many-coloured weapons;
Clad in sweet raiment beautiful to look on, for he, as light, produceth forms that please us.
Geldner
Da hat sich der Gandharva über den Himmel emporgehoben, hergewandt, seine bunten Waffen tragend. Er kleidete sich in eine duftige Gewandung wie die Sonne anzusehen und brachte seine lieben Namen zum Vorschein.
Grassmann
Da stand am Himmel aufrecht der Gandharve entgegentragend seine bunten Waffen, Gehüllt in duft’gen Mantel schön zu schauen wie Himmelsglanz liess Liebliches er blicken.
Elizarenkova
Ввысь в поднебесье взмыл Гандхарва,
Обращенный к (небу), неся свое яркое оружие.
Одетый в благоуханную одежду, чтобы (прекрасно) выглядеть,
Как солнце, создает он себе любимые имена.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वेनः
- वेनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (गन्धर्वः) पृथिवी आदि लोकों का धारणकर्त्ता परमात्मा (ऊर्ध्वः) उत्कृष्ट (नाके-अधि) मोक्ष में (अस्थात्) स्वरूप से विराजमान है (अस्य चित्रा-आयुधानि) यह विचित्र शस्त्रों को (बिभ्रत्) धारण करता है (सुरभिम् अत्कं वसानः) सुगन्धयुक्त वज्र को आच्छादित करता हुआ (कं दृशे) सुख को दिखाने के लिये है (प्रियाणि स्वः-न नाम) रुचिकर सुखविशेष सम्प्रति अवश्य (जनत) उत्पन्न करता है ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा पृथिवी आदि लोकों को धारण कर रहा है, स्वरूपतः मोक्षधाम साक्षात् होता है, इसके शस्त्र विचित्र हैं, सुगन्धयुक्त मीठे वज्र को गुप्तरूप में रखता है, सुख दिखाने के लिये उत्पन्न करता है ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (गन्धर्वः) गाः पृथिव्यादीन् लोकान् धरति यः स परमात्मा (ऊर्ध्वः) उत्कृष्टः (नाके-अधि) मोक्षे (अस्थात्) स्वरूपस्तिष्ठति-विराजते (अस्य चित्रा-आयुधानि) अयम् “प्रथमास्थाने षष्ठी व्यत्ययेन” परमात्मा विचित्राणि शस्त्राणि (बिभ्रत्) बिभर्ति-धारयति (सुरभिम्-अत्कम्) सुगन्धं वज्रमस्ति ‘अत्कं वज्रनाम’ [निघ० २।२०] (वसानः) आच्छादयन् (कं दृशे) सुखं द्रष्टुं (प्रियाणि स्वः-न नाम) प्रियाणि सुखानि सम्प्रति (जनत) जनयति ॥७॥
08 द्रप्सः समुद्रमभि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
द्रप्सः᳓ समुद्र᳓म् अभि᳓ य᳓ज् जि᳓गाति
प᳓श्यन् गृ᳓ध्रस्य च᳓क्षसा वि᳓धर्मन्
भानुः᳓ शुक्रे᳓ण शोचि᳓षा चकान᳓स्
तृती᳓ये चक्रे र᳓जसि प्रिया᳓णि
मूलम् ...{Loading}...
द्र॒प्सः स॑मु॒द्रम॒भि यज्जिगा॑ति॒ पश्य॒न्गृध्र॑स्य॒ चक्ष॑सा॒ विध॑र्मन् ।
भा॒नुः शु॒क्रेण॑ शो॒चिषा॑ चका॒नस्तृ॒तीये॑ चक्रे॒ रज॑सि प्रि॒याणि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वेनः
- ऋषिः - वेनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
द्रप्सः᳓ समुद्र᳓म् अभि᳓ य᳓ज् जि᳓गाति
प᳓श्यन् गृ᳓ध्रस्य च᳓क्षसा वि᳓धर्मन्
भानुः᳓ शुक्रे᳓ण शोचि᳓षा चकान᳓स्
तृती᳓ये चक्रे र᳓जसि प्रिया᳓णि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhí ← abhí (invariable)
drapsáḥ ← drapsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
jígāti ← √gā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samudrám ← samudrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
cákṣasā ← cákṣas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
gŕ̥dhrasya ← gŕ̥dhra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
páśyan ← √paś- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
vídharman ← vídharman- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
bhānúḥ ← bhānú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
cakānáḥ ← √kā- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
śocíṣā ← śocís- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
śukréṇa ← śukrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
cakre ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
priyā́ṇi ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
rájasi ← rájas- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
tr̥tī́ye ← tr̥tī́ya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
द्र॒प्सः । स॒मु॒द्रम् । अ॒भि । यत् । जिगा॑ति । पश्य॑न् । गृध्र॑स्य । चक्ष॑सा । विऽध॑र्मन् ।
भा॒नुः । शु॒क्रेण॑ । शो॒चिषा॑ । च॒का॒नः । तृ॒तीये॑ । च॒क्रे॒ । रज॑सि । प्रि॒याणि॑ ॥
Hellwig Grammar
- drapsaḥ ← drapsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “drop; banner.”
- samudram ← samudra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- yaj ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- jigāti ← gā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); arrive.”
- paśyan ← paś
- [verb noun], nominative, singular
- “see; view; watch; meet; observe; think of; look; examine; behold; visit; understand.”
- gṛdhrasya ← gṛdhra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “vulture.”
- cakṣasā ← cakṣas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “eye; look; radiance.”
- vidharman
- [noun], locative, singular, neuter
- “receptacle; enclosure.”
- bhānuḥ ← bhānu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sun; Surya; Calotropis gigantea Beng.; sunbeam; beam; luminosity; copper; light; twelve; appearance; Bhānu; flare.”
- śukreṇa ← śukra
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “bright; clear; white; light; pure.”
- śociṣā ← śocis
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “fire; flare; burn; radiance.”
- cakānas ← cakānaḥ ← kan
- [verb noun], nominative, singular
- “like; delight; desire.”
- tṛtīye ← tṛtīya
- [noun], locative, singular, neuter
- “third; neuter; tṛtīya [word]; homosexual.”
- cakre ← kṛ
- [verb], singular, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- rajasi ← rajas
- [noun], locative, singular, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- priyāṇi ← priya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
सायण-भाष्यम्
विधर्मन् विधर्मणि विधारकेऽन्तरिक्षे स्थितः द्रप्सः द्रवणशीलः । यद्वा । द्रप्सा उदकबिन्दवः । तद्वान् ॥ अर्शआदित्वादच् । गृध्रस्य गृधो रसानभिकाङ्क्षतः सूर्यस्य चक्षसा तेजसा पश्यन् प्रकाशमानो वेनः यत् यदा समुद्रं समुन्दनशीलं मेघम् अभि जिगाति अभिगच्छति तदानीं भानुः सूर्यः शुक्रेण शुभ्रेण शोचिषा तेजसा तृतीये रजसि लोके चकानः दीप्यमानः प्रियाणि सर्वेषामभीष्टान्युदकानि चक्रे करोति ॥ ॥८॥
Wilson
English translation:
“When (Vena as) the drop of rain approaches the firmament, contemplating (all things) with the eye ofthe hawk in the supporting (firmament), then the sun, shining with brilliant radiance, makes the precious(showers) in the third sphere.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Hawk: gṛdhrasya = the sun desiring the fluid
Jamison Brereton
When the (soma-)drop goes to the sea, seeing with the eye of a vulture in the spreading expanse,
the (sun’s) radiance with its bright blaze, finding pleasure (in it [=drop]), has created its own dear (names) in the third realm.
Griffith
When as a spark he cometh near the ocean, still looking with a vulture’s eye to heaven,
His lustre, joying in its own bright splendour, maketh dear glories in the lowest region.
Geldner
Wenn der Tropfen zum Meere kommt, mit des Geiers Auge in ganzer Ausdehnung ausschauend, da hat die Sonne, mit ihrer hellen Glut begehrt, im dritten Raume ihre lieben Namen angenommen.
Grassmann
Wenn er als Funke zu dem Meere hingeht, am Himmel blickend mit des Geiers Auge, Dann zeugt sein Strahl, des hellen Lichts sich freuend, am dritten Himmel liebliche Gestalten.
Elizarenkova
Когда капля устремилась к океану,
Взглядом коршуна озирая (всю) ширь вокруг,
(То) солнце, радуясь чистому пламени,
В третьем пространстве приобрело любимые (имена).
अधिमन्त्रम् (VC)
- वेनः
- वेनः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (द्रप्सः) हर्षकारी परमात्मा (समुद्रम्) हृदय आकाश को (यत्) जब (जिगाति) प्राप्त होता है (विधर्मन्) विशेषतः धारण-ध्यान में (गृध्रस्य) आकाङ्क्षी की दर्शनशक्ति से (पश्यन्) उपासक को देखता हुआ (भानुः शुक्रेण शोचिषा चकानः)ज्ञानप्रकाशक परमात्मा शुभ्र ज्योति से स्तुतिकर्मा को चाहता हुआ (तृतीये रजसि) तीसरे लोक मोक्षधाम में (प्रियाणि चक्रे) प्रिय सुख करता है-देता है ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपासक के हृदय में प्राप्त होता है। जब वो उसे विशेष ध्यान में संलग्न देखता, अपनी ज्ञानप्रज्योति से मोक्ष में प्रिय सुख देता है ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (द्रप्सः) हर्षकरः परमात्मा “द्रप्सः हर्षकर्ता” “दृप हर्षणमोहनयोः” ततः सः प्रत्ययः औणादिकः। “अनुदात्तस्य….” [अ० ६।१।५९] अनेनामागमः [यजु० १।२६ दयानन्दः] (समुद्रम्) हृदयाकाशं (यत्-अभि-जिगाति) यदा प्राप्नोति (विधर्मन्-गृध्रस्य) विशेषेण धारणे ध्याने (गृध्रस्य) आकाङ्क्षिणः (चक्षसा पश्यन्) दर्शनशक्त्या पश्यन् (भानुः-शुक्रेण शोचिषा चकानः) ज्ञानप्रकाशकः शुभ्रेण ज्योतिषा स्तोतारं कामयमानः (तृतीये रजसि) तृतीये धाम्नि मोक्षे (प्रियाणि चक्रे) प्रियाणि सुखानि करोति ॥८॥