सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
इन्द्र पिब’ इति दशर्चं त्रयोदशं सूक्तं त्रैष्टुभमैन्द्रम् । नभःप्रभेदनो नाम विरूपगोत्र ऋषिः ।। तथा चानुक्रम्यते - इन्द्र पिब नभःप्रभेदनः ’ इति । गतो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
112 (938)
Indra
Nabhaḥprebhedana Vairūpa
10 verses: triṣṭubh
A conventional invitation to the soma-drinking, specifically that of the Morning Pressing (see esp. vs. 1). As usual, Indra is urged to travel to our sacrifice with his pair of horses (esp. vss. 2, 4) and to drink the soma, whose serving is described. Also as often, the rival sacrificers who try to tempt Indra to their soma are mentioned and the superior charms of our offerings are touted (vs. 7). The poet also promises a verbal performance celebrating Indra’s deeds to accompany the soma offering (vs. 8, also vs. 1), and a very abbreviated précis of the Vala myth is given in the second half of verse 8. The final verse (10) expresses our hopes for Indra’s reciprocal generosity.
01 इन्द्र पिब - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इन्द्र॒ पिब॑ प्रतिका॒मं सु॒तस्य॑ प्रातःसा॒वस्तव॒ हि पू॒र्वपी॑तिः ।
हर्ष॑स्व॒ हन्त॑वे शूर॒ शत्रू॑नु॒क्थेभि॑ष्टे वी॒र्या॒३॒॑ प्र ब्र॑वाम ॥
मूलम् ...{Loading}...
इन्द्र॒ पिब॑ प्रतिका॒मं सु॒तस्य॑ प्रातःसा॒वस्तव॒ हि पू॒र्वपी॑तिः ।
हर्ष॑स्व॒ हन्त॑वे शूर॒ शत्रू॑नु॒क्थेभि॑ष्टे वी॒र्या॒३॒॑ प्र ब्र॑वाम ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इ꣡न्द्र पि꣡ब प्रतिकामं꣡ सुत꣡स्य
प्रातःसाव꣡स् त꣡व हि꣡ पूर्व꣡पीतिः
ह꣡र्षस्व · ह꣡न्तवे शूर श꣡त्रून्
उक्थे꣡भिष् टे वीरि꣡या प्र꣡ ब्रवाम
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
índra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
píba ← √pā- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
pratikāmám ← pratikāmám (invariable)
{}
sutásya ← √su- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
hí ← hí (invariable)
{}
prātaḥsāváḥ ← prātaḥsāvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pūrvápītiḥ ← pūrvápīti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
hántave ← √han- (root)
{case:DAT, number:SG}
hárṣasva ← √hr̥ṣ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
śátrūn ← śátru- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
śūra ← śū́ra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
bravāma ← √brū- (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
{}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ukthébhiḥ ← ukthá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
vīryā̀ ← vīryà- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
इन्द्र॑ । पिब॑ । प्र॒ति॒ऽका॒मम् । सु॒तस्य॑ । प्रा॒तः॒ऽसा॒वः । तव॑ । हि । पू॒र्वऽपी॑तिः ।
हर्ष॑स्व । हन्त॑वे । शू॒र॒ । शत्रू॑न् । उ॒क्थेभिः॑ । ते॒ । वी॒र्या॑ । प्र । ब्र॒वा॒म॒ ॥
Hellwig Grammar
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- piba ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- pratikāmaṃ ← pratikāmam ← pratikāma
- [noun], accusative, singular, neuter
- sutasya ← suta
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Soma.”
- prātaḥsāvas ← prātaḥsāvaḥ ← prātaḥsāva
- [noun], nominative, singular, masculine
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- pūrvapītiḥ ← pūrva
- [noun]
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- pūrvapītiḥ ← pītiḥ ← pīti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “drinking; haritāla.”
- harṣasva ← hṛṣ
- [verb], singular, Present imperative
- “rejoice; bristle; thrill.”
- hantave ← han
- [verb noun]
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
- śūra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “hero; cock; śūra; Śūra; Vatica robusta; Plumbago zeylanica; warrior; hero; attacker; lentil; wild boar; lion; dog.”
- śatrūn ← śatru
- [noun], accusative, plural, masculine
- “enemy; foe; enemy; Asura.”
- ukthebhiṣ ← ukthebhiḥ ← uktha
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Uktha.”
- ṭe ← te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- vīryā ← vīrya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- bravāma ← brū
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र त्वं प्रतिकामं ये ये कामास्तांस्तान्प्रति । अव्ययीभावसमासः । तस्य स्वरः । यथेच्छं सुतस्य अभिषुतस्य यो भागस्तुभ्यं दातव्यस्तं पिब ॥ आमन्त्रितस्याविद्यमानत्वेन पादादित्वादनिघातः ॥ प्रातःसावः प्रातःसवनेऽभिषूयमाणः सोमः तव हि । तृतीयार्थे षष्ठी। त्वयैव पूर्वपीतिः प्रथमत एव पातव्यः । यद्वा । प्रातःसावः । सप्तम्याः सुः । प्रातःसवने तवैव प्रथमपानं खलु । ऐन्द्रवायवग्रहे ह्यादित एवेन्द्रः पिबति ॥ तत्पुरुषे दासीभारादित्वात्पूर्वपदान्तोदात्तत्वम् । यद्वा बहुव्रीहिः ॥ ततो हे शूर समर्थ त्वं शत्रून् हन्तवे हन्तुं हर्षस्व हृष्टो भव । अथ ते त्वदीयानि वीर्या वृत्रहननादिलक्षणानि वीर्याणि उक्थेभिः उक्थैः शस्त्रैः प्र ब्रवाम प्रकर्षेण वदाम ॥
Wilson
English translation:
“Drink, Indra, at will of the effused libation, for it is poured out at the morning sacrifice, and is first drunkby you; exult, hero, in slaying your foes, we will glorify your heroic exploits with hymns.”
Jamison Brereton
Indra, drink of the pressed soma at your pleasure, for the Early-Morning Pressing, the first drink, is yours.
Excite yourself, to smite the rivals, o champion. With hymns we shall proclaim your manly deeds.
Griffith
DRINK of the juice, O Indra, at thy plea. sure, for thy first draught is early morn’s libation.
Rejoice, that thou mayst slay our foes, O Hero, and we with lauds will tell thy mighty exploits.
Geldner
Indra, trinke nach Lust vom Soma; denn dein ist die Morgenpressung, der Ersttrunk. Freue dich darauf die Feinde zu erschlagen, o Held! In Liedern wollen wir deine Heldentaten verkünden.
Grassmann
Nach Lust, o Indra, trinke von dem Safte, dein erster Trunk ist ja die Morgenspende; Sei voll Begier, o Held, den Feind zu tödten, durch Sprüche woll’n wir deine Thaten preisen.
Elizarenkova
О Индра, пей выжатый сок, сколько захочешь:
Ведь утреннее выжимание – твое первое питье.
Возбуждайся, о герой, для убийства врагов!
В песнях мы хотим провозгласить твои подвиги.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में परमात्मा स्तुतिकर्ताओं का मित्र, उनका कल्याणसाधक, अपने आनन्द का दाता तथा स्तुतिकर्ताओं के लिये मनोवाञ्छितकामनाओं का पूरण करनेवाला है इत्यादि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् प्रभो ! (सुतस्य) निष्पादित उपासनारस को (प्रतिकामं पिब) कामना के अनुरूप पान कर ग्रहण कर अर्थात् जिस कामना को लेकर हम उपासनारस को समर्पित करते हैं, उसकी पूर्ति के लिये इसे स्वीकार कर (तव) तेरा (प्रातः सावः-हि) यह प्रातः स्तोतव्य उपासनारस (पूर्वपीतिः) प्रमुख पीति पान करने योग्य भेंट है (हर्षस्व) इसे प्राप्त कर तू हर्षित हो (शूरः) पराक्रमी तू (शत्रून्) मेरे कामादि शत्रुओं को (हन्तवे) हनन करने के लिये (उक्थेभिः) प्रशस्त वचनों द्वारा (ते वीर्या) तेरे गुण बलों को (प्र ब्रवाम) हम प्रकृष्टरूप में बोलते हैं ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्य अपनी कामना के अनुरूप जैसी वह कामना करता है, वैसी उसके अनुरूप उसकी स्तुति उपासना करता है और करनी चाहिये, विशेषरूप से अपने अन्दर के कामादि दोषों को दूर करने के लिये प्रशस्त वचनों द्वारा परमात्मा को स्मरण करे ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अस्मिन् सूक्ते परमात्मा स्तोतॄणां मित्रं तेषां कल्याणसाधकः स्वानन्दस्य प्रदाता तथा स्तुतिकर्तॄभ्यो मनोवाञ्छितकामानां पूरयिताऽस्तीत्येवमादयो विषयाः सन्ति।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् प्रभो ! (सुतस्य) सुतं निष्पादितमुपासनारसम्, ‘व्यत्ययेन षष्ठी द्वितीयास्थाने’ (प्रतिकामं पिब) कामं कामं प्रतिकामानुरूपं यं यं काममनुलक्ष्य सम्पादितमुपासनारसं तत्पूर्त्यर्थं पिब स्वीकुरु (तव प्रातः सावः-हि पूर्वपीतिः) तव प्रातरेव स्तोतव्यः-उपासनारसः, एषा प्रमुखपीतिस्ते नाऽन्यापेक्ष्यते त्वया (हर्षस्व) एतां पीतिं प्राप्य हर्षितो भव (शूर शत्रून् हन्तवे) हे पराक्रमिन् ! मदीयकामादीन् शत्रून् हन्तुं (उक्थेभिः-ते वीर्या प्र ब्रवाम) प्रशस्तवचनैस्तव गुणवीर्याणि प्रकृष्टं ब्रूम ॥१॥
02 यस्ते रथो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यस्ते॒ रथो॒ मन॑सो॒ जवी॑या॒नेन्द्र॒ तेन॑ सोम॒पेया॑य याहि ।
तूय॒मा ते॒ हर॑यः॒ प्र द्र॑वन्तु॒ येभि॒र्यासि॒ वृष॑भि॒र्मन्द॑मानः ॥
मूलम् ...{Loading}...
यस्ते॒ रथो॒ मन॑सो॒ जवी॑या॒नेन्द्र॒ तेन॑ सोम॒पेया॑य याहि ।
तूय॒मा ते॒ हर॑यः॒ प्र द्र॑वन्तु॒ येभि॒र्यासि॒ वृष॑भि॒र्मन्द॑मानः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य꣡स् ते र꣡थो · म꣡नसो ज꣡वीयान्
ए꣡न्द्र ते꣡न सोमपे꣡याय याहि
तू꣡यम् आ꣡ ते ह꣡रयः प्र꣡ द्रवन्तु
ये꣡भिर् या꣡सि वृ꣡षभिर् म꣡न्दमानः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
jávīyān ← jávīyaṁs- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mánasaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
somapéyāya ← somapéya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
téna ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
yāhi ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
dravantu ← √dru- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
hárayaḥ ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
prá ← prá (invariable)
{}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
tū́yam ← tū́ya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mándamānaḥ ← √mand- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
vŕ̥ṣabhiḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yā́si ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yébhiḥ ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
यः । ते॒ । रथः॑ । मन॑सः । जवी॑यान् । आ । इ॒न्द्र॒ । तेन॑ । सो॒म॒ऽपेया॑य । या॒हि॒ ।
तूय॑म् । आ । ते॒ । हर॑यः । प्र । द्र॒व॒न्तु॒ । येभिः॑ । यासि॑ । वृष॑ऽभिः । मन्द॑मानः ॥
Hellwig Grammar
- yas ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- manaso ← manasaḥ ← manas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- javīyān ← javīyas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fast.”
- endra ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- endra ← indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- tena ← tad
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- somapeyāya ← soma
- [noun], masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- somapeyāya ← peyāya ← peya
- [noun], dative, singular, neuter
- “beverage.”
- yāhi ← yā
- [verb], singular, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- tūyam ← tūya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “quick; fast; potent.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- harayaḥ ← hari
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- dravantu ← dru
- [verb], plural, Present imperative
- “liquefy; melt; melt; flee; run; run; vanish; run; rush; dissolve; dissolve.”
- yebhir ← yebhiḥ ← yad
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- yāsi ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- vṛṣabhir ← vṛṣabhiḥ ← vṛṣan
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- mandamānaḥ ← mad
- [verb noun], nominative, singular
- “rut; intoxicate; delight; revel; rejoice; drink; ramp; exult.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र मनसः अपि जवीयान् अतिशयेन गन्ता ते त्वदीयः यः रथः अस्ति तेन रथेन सोमपेयाय अस्मदीयं सोमं पातुम् आ याहि आगच्छ ॥ ‘पा पाने’। भावेऽचो यत् । ‘ ईंद्यति’ इतीत्वम् । आर्धधातुकलक्षणो गुणः । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् ॥ तथा ते त्वदीयाः हरयः रथे संयुक्ता अश्वाः तूयं क्षिप्रम् आ आभिमुख्येन प्र द्रवन्तु प्रगच्छन्तु । वृषभिः सेक्तृभिः येभिः यैरश्वैः मन्दमानः मोदमानः सन् यासि गच्छसि। ‘ हरी इन्द्रस्य ’ (नि. १. १५. १) इति वचनादिन्द्रस्य द्वावेवाश्वाविति न चोदनीयम् ’ आ त्वा सहस्रमा शतम्’ ( ऋ. सं. ८. १. २४ ) इत्यादिनिगमान्तरे दर्शनात् ॥
Wilson
English translation:
“Come, Indra, to the Soma-drinking with your chariot, which is swifter than thought; let your bays, thevigorous steeds with which you go along rejoicing quickly, hasten hither.”
Jamison Brereton
Your chariot that is swifter than thought, Indra, with it drive here for soma-drinking.
Straightaway let your fallow bays run forth here, with which bullish ones you drive while in exhilaration.
Griffith
Thou hast a car more swift than thought, O Indra; thercon come hither, come to drink the Soma.
Let thy Bay Steeds, thy Stallions, hasten hither, with whom thou cornest nigh and art delighted.
Geldner
Dein Wagen, schneller als der Gedanke, auf dem komm, Indra, zum Somatrunk! Deine Falben sollen rasch herlaufen, die Hengste, mit denen du berauscht fährst.
Grassmann
Zum Somatrunke komm mit deinem Wagen, der rascher ist, o Indra, als Gedanken, Schnell mögen deine goldnen Hengste laufen, mit denen du voll Lust zu uns herbeikommst.
Elizarenkova
Твоя колесница. Что быстрее мысли,
Приезжай на ней для питья сомы!
Пусть быстро мчатся сюда твои буланые кони.
Жеребцы, на которых ты ездишь, опьяняясь!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (ते रथः) तेरा रमणधर्म (मनसः-जवीयान्) मन से भी अधिक वेगवाला है-क्षण से भी पूर्व उपासक के प्रति पहुँच जाता है (तेन) उसके साथ (सोमपेयाय) उपासनारस पान करने के लिये-अङ्गीकारकरने के लिये (तूयम्) शीघ्र (आ याहि) आजा (ते हरयः) तेरे स्तोता जन (प्र द्रवन्तु) तेरी स्तुति करें-करते हैं (येभिः) जिन (वृषभिः) स्तुतिवर्षकों के द्वारा (मन्दमानः)स्तुति में लाया जाता हुआ (आ यासि) उनके हृदय में प्राप्त होता है ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा का रमणीय आनन्दधर्म मन से भी अधिक वेगवान् है, जो उपासक में क्षण से भी पहले विद्यमान हो जाता है, परन्तु जब कि उपासक उसके प्रति आत्मभाव से उपासनारस समर्पित करता है, तो वह उसके हृदय में बस जाता है ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (ते रथः-मनसः-जवीयान्) तव रमणधर्मः-उपासकं रमणशीलगुणो मनसोऽपि वेगवान्-अस्ति, क्षणात्पूर्वमपि खलूपासकं प्रति गच्छति (तेन सोमपेयाय तूयम्-आ याहि) तेन सह उपासनारसस्य पानायाङ्गीकरणाय शीघ्रमागच्छ (ते हरयः-प्र द्रवन्तु) तव स्तोतारो मनुष्याः “हरयः-मनुष्यनाम” [निघ० २।३] स्तुतिं कुर्वन्ति (येभिः-वृषभिः-मन्दमानः-आ यासि) यैः स्तुतिवर्षकैः स्तूयमानः “मदति अर्चतिकर्मा” [निघ० ३।१४] “मदिस्तुतिमोद…” [भ्वादि०] तेषां हृदये प्राप्तो भवसि ॥२॥
03 हरित्वता वर्चसा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
हरि॑त्वता॒ वर्च॑सा॒ सूर्य॑स्य॒ श्रेष्ठै॑ रू॒पैस्त॒न्वं॑ स्पर्शयस्व ।
अ॒स्माभि॑रिन्द्र॒ सखि॑भिर्हुवा॒नः स॑ध्रीची॒नो मा॑दयस्वा नि॒षद्य॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
हरि॑त्वता॒ वर्च॑सा॒ सूर्य॑स्य॒ श्रेष्ठै॑ रू॒पैस्त॒न्वं॑ स्पर्शयस्व ।
अ॒स्माभि॑रिन्द्र॒ सखि॑भिर्हुवा॒नः स॑ध्रीची॒नो मा॑दयस्वा नि॒षद्य॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ह꣡रित्वता व꣡र्चसा सू꣡रियस्य
श्रे꣡ष्ठै रूपइ꣡स् तनु꣡वं स्पर्शयस्व
अस्मा꣡भिर् इन्द्र स꣡खिभिर् हुवानः꣡
सध्रीचीनो꣡ मादयस्वा निष꣡द्य
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
háritvatā ← háritvant- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
sū́ryasya ← sū́rya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
várcasā ← várcas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
rūpaíḥ ← rūpá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
sparśayasva ← √spr̥ś- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
śréṣṭhaiḥ ← śréṣṭha- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
tanvàm ← tanū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
asmā́bhiḥ ← ahám (pronoun)
{case:INS, number:PL}
huvānáḥ ← √hū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sákhibhiḥ ← sákhi- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
mādayasva ← √mad- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
niṣádya ← √sad- (root)
{non-finite:CVB}
sadhrīcīnáḥ ← sadhrīcīná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
हरि॑त्वता । वर्च॑सा । सूर्य॑स्य । श्रेष्ठैः॑ । रू॒पैः । त॒न्व॑म् । स्प॒र्श॒य॒स्व॒ ।
अ॒स्माभिः॑ । इ॒न्द्र॒ । सखि॑ऽभिः । हु॒वा॒नः । स॒ध्री॒ची॒नः । मा॒द॒य॒स्व॒ । नि॒ऽसद्य॑ ॥
Hellwig Grammar
- haritvatā ← haritvat
- [noun], instrumental, singular, neuter
- varcasā ← varcas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “shininess; vigor; fecal matter; glare; magnificence; energy; prestige; energy; glory; luster; light; varcas [word]; glory; body waste; droppings; color.”
- sūryasya ← sūrya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- śreṣṭhai ← śreṣṭhaiḥ ← śreṣṭha
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “best; better; chief(a); beautiful.”
- rūpais ← rūpaiḥ ← rūpa
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “form; appearance; beauty; look; shape; shape; symptom; feature; nature; guise; rūpa [word]; one; appearance; likeness; color; kind; vowel; type; disguise; aspect; form; derivative; omen; vision.”
- tanvaṃ ← tanvam ← tanū
- [noun], accusative, singular, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- sparśayasva ← sparśay ← √spṛś
- [verb], singular, Present imperative
- asmābhir ← asmābhiḥ ← mad
- [noun], instrumental, plural
- “I; mine.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- sakhibhir ← sakhibhiḥ ← sakhi
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “friend; companion; sakhi [word].”
- huvānaḥ ← hvā
- [verb noun], nominative, singular
- “raise; call on; call; summon.”
- sadhrīcīno ← sadhrīcīnaḥ ← sadhrīcīna
- [noun], nominative, singular, masculine
- “concentrated; joint.”
- mādayasvā ← mādayasva ← māday ← √mad
- [verb], singular, Present imperative
- “delight; enjoy; intoxicate.”
- niṣadya ← niṣad ← √sad
- [verb noun]
- “sit down; sit; put.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र हरित्वता ॥ हरिच्छब्दान्मतुपः ‘झयः’ (पा. सू. ८.२.१०) इति वत्वम्॥ हरिद्वर्णयुक्तेन सूर्यस्य वर्चसा तेजसा तत्सदृशैः श्रेष्ठैः प्रशस्यतमैरात्मीयैः रूपैः तन्वम् आत्मीयं शरीरं मदीयं वा । यद्वा । तायत इति तनूर्यज्ञः । तं स्पर्शयस्व । तेजोयुक्तं कुरु । किंच सध्रीचीनः । ‘ विभाषाञ्चेरदिक्स्त्रियाम्’ इति खप्रत्ययः ॥ मरुद्भिः सहाञ्चनस्त्वं सखिभिः सखिभूतैः अस्माभिः हुवानः आहूयमानः सन् निषद्य यज्ञे निषण्णो भूत्वा मादयस्व । सोमपानेन हृष्टो भव ॥
Wilson
English translation:
“Decorate your person n with most beautiful forms with the golden radiance of the sun; invoked by usyour friends, Indra, sit down and be exhilarated, accompanied by the Maruts.”
Jamison Brereton
Cause your body to be touched by the golden luster of the sun, by its fairest forms.
When you are invoked by us, your comrades, Indra, in common with us, become exhilarated upon sitting down—
Griffith
Deck out thy body with the fairest colours, with golden splendour of the Sun adorn it.
O Indra, turn thee hitherward invited by us thy friends; be seated and be joyful.
Geldner
Laß deinen Leib vom goldigen Glanze der Sonne, von den schönsten Farben berührt werden! Von uns Freunden angerufen, Indra, berausche dich mit uns gemeinsam, dich hinsetzend!
Grassmann
Bedecke mit dem goldnen Glanz der Sonne und mit den schönsten Farben deinen Leib dir; Von uns gerufen setz dich, Indra, nieder, berausche dich vereint mit uns, den Freunden.
Elizarenkova
Подставь (свое) тело золотисто-желтому
Блеску солнца, лучшим краскам!
Призываемый нами, о Индра, (твоими) друзьями,
Опьяняйся (с нами) вместе, усевшись!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (सूर्यस्य) सूर्य के (हरित्वता) हरितों-रसहरणशीलकिरणों में होनेवाले (वर्चसा) तेज से-तेज के समान (श्रेष्ठैः-रूपैः)श्रेष्ठरूपों से (तन्वम्) आत्मा को (स्पर्शयस्व) सम्पृक्त कर (अस्माभिः सखिभिः) हम मित्रों के द्वारा (हुवानः) आहूत हुआ-आमन्त्रित किया हुआ-बुलाया हुआ (निषद्य) हमारे हृदय में प्रविष्ट होकर (सध्रीचीनः)समागम को प्राप्त हुआ (मादयस्व) हर्षित कर-आनन्दित कर ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उपासक लोग जब परमात्मा की उपासना करते हैं, तो वह उनके आत्मा को अपने श्रेष्ठ तेजस्वी रूपों से सम्पृक्त करता है और उनके हृदय में प्रविष्ट होकर उन्हें आनन्दित करता है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (सूर्यस्य हरित्वता वर्चसा) सूर्यस्य हरित्सु यद्वर्चो विद्यते तेन वर्चसेव, ‘अत्र लुप्तोपमालङ्कारः’ (श्रेष्ठैः-रूपैः-तन्वं स्पर्शयस्व) श्रेष्ठै रूपैः-आत्मानम् “आत्मा वै तनूः” [श० ६।७।२।६] (स्पर्शयस्व) सम्पृक्तं कुरु (अस्माभिः सखिभिः-हुवानः) वयं तव सखायस्तैरस्माभिः सखिभिराहूयमानस्त्वम् (निषद्य) अस्माकं हृदयेषु निविश्य (सध्रीचीनः-मादयस्व) सह सङ्गच्छमानोऽस्मान् प्रसादय ॥३॥
04 यस्य त्यत्ते - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यस्य॒ त्यत्ते॑ महि॒मानं॒ मदे॑ष्वि॒मे म॒ही रोद॑सी॒ नावि॑विक्ताम् ।
तदोक॒ आ हरि॑भिरिन्द्र यु॒क्तैः प्रि॒येभि॑र्याहि प्रि॒यमन्न॒मच्छ॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
यस्य॒ त्यत्ते॑ महि॒मानं॒ मदे॑ष्वि॒मे म॒ही रोद॑सी॒ नावि॑विक्ताम् ।
तदोक॒ आ हरि॑भिरिन्द्र यु॒क्तैः प्रि॒येभि॑र्याहि प्रि॒यमन्न॒मच्छ॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य꣡स्य त्य꣡त् ते महिमा꣡नम् म꣡देषु
इमे꣡ मही꣡ रो꣡दसी ना꣡विविक्ताम्
त꣡द् ओ꣡क आ꣡ ह꣡रिभिर् इन्द्र युक्तइः꣡
प्रिये꣡भिर् याहि प्रिय꣡म् अ꣡न्नम् अ꣡छ
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
mádeṣu ← máda- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
mahimā́nam ← mahimán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
tyát ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
áviviktām ← √vyac- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PLUPRF, voice:ACT}
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
mahī́ ← máh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
ná ← ná (invariable)
{}
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
háribhiḥ ← hári- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ókaḥ ← ókas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yuktaíḥ ← √yuj- (root)
{case:INS, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
ácha ← ácha (invariable)
{}
ánnam ← ánna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
priyám ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
priyébhiḥ ← priyá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yāhi ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
यस्य॑ । त्यत् । ते॒ । म॒हि॒मान॑म् । मदे॑षु । इ॒मे इति॑ । म॒ही इति॑ । रोद॑सी॒ इति॑ । न । अवि॑विक्ताम् ।
तत् । ओकः॑ । आ । हरि॑ऽभिः । इ॒न्द्र॒ । यु॒क्तैः । प्रि॒येभिः॑ । या॒हि॒ । प्रि॒यम् । अन्न॑म् । अच्छ॑ ॥
Hellwig Grammar
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- tyat ← tyad ← tya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “that.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- mahimānam ← mahiman
- [noun], accusative, singular, masculine
- “greatness; power; mahiman.”
- madeṣv ← madeṣu ← mada
- [noun], locative, plural, masculine
- “drunkenness; mada; estrus; excitement; sexual arousal; alcohol; musth; mad; mada; ecstasy; pride; drink; joy; arrogance; vivification.”
- ime ← idam
- [noun], nominative, dual, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- mahī ← mah
- [noun], nominative, dual, neuter
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- rodasī ← rodas
- [noun], nominative, dual, neuter
- “heaven and earth; Earth.”
- nāviviktām ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nāviviktām ← aviviktām ← vyac
- [verb], dual, Imperfect
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- oka ← okaḥ ← oka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “home; house; oka [word].”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- haribhir ← haribhiḥ ← hari
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- yuktaiḥ ← yuj
- [verb noun], instrumental, plural
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- priyebhir ← priyebhiḥ ← priya
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- yāhi ← yā
- [verb], singular, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- priyam ← priya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- annam ← anna
- [noun], accusative, singular, neuter
- “food; foodstuff; grain; anna [word]; eating; boiled rice; meal.”
- accha ← acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र इमे मही महत्यौ रोदसी द्यावापृथिव्यौ यस्य ते तव सोमपानेन जनितेषु मदेषु संभूतं त्यत् तं महिमानं न अविविक्तां न पृथकुरुतः किंतु यस्य महिम्न्येव तिष्ठतः ॥ ‘ विचिर् पृथग्भावे’ । जौहोत्यादिकः । लङि ‘ संज्ञापूर्वको विधिरनित्यः’ इत्यभ्यासस्य गुणाभावः । यद्योगादनिघातः ॥ प्रियेभिः प्रियतमैः रथे युक्तैः हरिभिः अश्वैः प्रियं प्रीणनकरम् अन्नं सोमलक्षणम् अच्छ अभिलक्ष्य तदोकः अस्मदीयं यज्ञसदनम् आ याहि आगच्छ ॥
Wilson
English translation:
“You whose greatness (manifested) in your exhilarations the vast heaven and earth, do not separate;come, Indra, with your beloved bay horses harnessed to your chariot, come to our dwelling to (partake of) the(sacrificial) food that is agreeable to you.”
Jamison Brereton
You, in the raptures of exhilaration, whose greatness these two great world-halves did not encompass—
Indra, drive here to this home with your yoked fallow bays, to the dear food with the dear ones.
Griffith
O thou whose grandeur in thy festive transports not even these two great worlds have comprehended.
Come, Indra, with thy dear Bay Horses harnessed, come to our dwelling and the food thou lovest.
Geldner
Du, dessen Größe dann in deinem Rausche diese beiden großen Welthälften nicht faßten, komme zu diesem Heim, Indra, mit den angeschirrten Falben, den lieben zu der lieben Speise!
Grassmann
Du dessen Grösse bei den Rauschgelagen die beiden grossen Welten nicht umfassen, O Indra, komme her zu diesem Hause zum lieben Mahl mit deinen lieben Füchsen.
Elizarenkova
Ты, чье величие во время твоих опьянений
Не могли вместить эти две великих половины вселенной,
Приезжай в это поселение, о Индра, на запряженных буланых конях,
На любимых – к любимому кушанью!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे परमात्मन् ! (यस्य ते) जिस तेरे (मदेषु) बहुत प्रकार के हर्षों में (त्यत्-महिमानम्) उस प्रादुर्भूत प्रताप को (इमे मही) ये बड़े भारी (रोदसी) रोधनशील खगोल के परिधिरूप-आकाश भूमि (न-अविविक्ताम्) रिक्त नहीं कर सकते हैं अथवा तुझसे पृथक् नहीं करते हैं (युक्तैः)योगयुक्त (प्रियेभिः) प्रिय (हरिभिः) उपासक मनुष्यों के द्वारा उपासित हुआ तू (प्रियम्-अन्नम्-अच्छ) प्रिय उपासनारूप अन्नपान को लक्ष्य करके (तत्-ओकः) उन योगयुक्त उपासकों के उस हृदयस्थान को प्राप्त हो ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - संसार के परिधिरूप ऊपर नीचे के दो स्तर तेरे प्रताप को रिक्त-खाली या तुझसे अलग नहीं कर सकते हैं, तेरे हर्षों के निमित्त आनन्दरसों में उपासक योगियों के द्वारा तू प्रिय उपासनारस को लक्ष्य करके उनके हृदय में साक्षात् होता है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे परमात्मन् ! (यस्य ते) यस्य तव (मदेषु) बहुविधहर्षेषु (त्यत्-महिमानम्) प्रादुर्भूतं तम् ‘लिङ्गव्यत्ययः’ प्रतापम् “महिमा प्रतापः” [यजु० २३।१५ दयानन्दः] (इमे मही रोदसी) एते महत्यौ रोधनशीले खगोले परिधिभूते द्यावापृथिव्यौ (न-अविविक्ताम्) न रिक्तीकर्त्तुं यद्वा न त्वत्तः पृथक् कर्त्तुं शक्नुतः (युक्तैः) योगयुक्तैः (प्रियेभिः) प्रियैः (हरिभिः) उपासकमनुष्यैः “हरयः-मनुष्यनाम” [निघ० २।३] उपासितः (प्रियम्-अन्नम्-अच्छ) प्रियमुपासनारूपमन्नं दानमभिलक्ष्य (तत्-ओकः) तेषामुपासकानां योगयुक्तानां हृदयस्थानं प्राप्नुहि ॥४॥
05 यस्य शश्वत्पपिवाँ - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यस्य॒ शश्व॑त्पपि॒वाँ इ॑न्द्र॒ शत्रू॑ननानुकृ॒त्या रण्या॑ च॒कर्थ॑ ।
स ते॒ पुरं॑धिं॒ तवि॑षीमियर्ति॒ स ते॒ मदा॑य सु॒त इ॑न्द्र॒ सोमः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
यस्य॒ शश्व॑त्पपि॒वाँ इ॑न्द्र॒ शत्रू॑ननानुकृ॒त्या रण्या॑ च॒कर्थ॑ ।
स ते॒ पुरं॑धिं॒ तवि॑षीमियर्ति॒ स ते॒ मदा॑य सु॒त इ॑न्द्र॒ सोमः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य꣡स्य श꣡श्वत् पपिवाँ꣡ इन्द्र श꣡त्रून्
अनानुकृत्या꣡ र꣡णिया चक꣡र्थ
स꣡ ते पु꣡रंधिं त꣡विषीम् इयर्ति
स꣡ ते म꣡दाय सुत꣡ इन्द्र सो꣡मः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
papivā́n ← √pā- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
śáśvat ← śáśvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śátrūn ← śátru- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
anānukr̥tyā́ ← anānukr̥tyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
cakártha ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ráṇyā ← ráṇya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
iyarti ← √r̥- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
púraṁdhim ← púraṁdhi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
táviṣīm ← táviṣī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mádāya ← máda- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sómaḥ ← sóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sutáḥ ← √su- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
पद-पाठः
यस्य॑ । शश्व॑त् । प॒पि॒ऽवान् । इ॒न्द्र॒ । शत्रू॑न् । अ॒न॒नु॒ऽकृ॒त्या । रण्या॑ । च॒कर्थ॑ ।
सः । ते॒ । पुर॑म्ऽधिम् । तवि॑षीम् । इ॒य॒र्ति॒ । सः । ते॒ । मदा॑य । सु॒तः । इ॒न्द्र॒ । सोमः॑ ॥
Hellwig Grammar
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- śaśvat
- [adverb]
- “always; repeatedly; continually; wholly.”
- papivāṃ ← papivān ← pā
- [verb noun], nominative, singular
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- śatrūn ← śatru
- [noun], accusative, plural, masculine
- “enemy; foe; enemy; Asura.”
- anānukṛtyā ← anānukṛtya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “inimitable.”
- raṇyā ← raṇya
- [noun], accusative, plural, neuter
- cakartha ← kṛ
- [verb], singular, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- purandhiṃ ← purandhim ← puraṃdhi
- [noun], accusative, singular, feminine
- “liberality; Puraṃdhi; munificence.”
- taviṣīm ← taviṣī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “strength; power.”
- iyarti ← ṛch
- [verb], singular, Present indikative
- “enter (a state); travel; shoot; send; hit; originate; get; raise; begin; harm.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- madāya ← mada
- [noun], dative, singular, masculine
- “drunkenness; mada; estrus; excitement; sexual arousal; alcohol; musth; mad; mada; ecstasy; pride; drink; joy; arrogance; vivification.”
- suta ← sutaḥ ← su
- [verb noun], nominative, singular
- “press out; su.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- somaḥ ← soma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र पपिवान् ॥ पिबतेः क्वसौ ‘वस्वेकाजाद्धसाम्’ इतीडागमः ॥ सोमं पीतवांस्त्वम् अनानुकृत्या अनुकरणरहितेन सकृत्प्रहारेण शत्रुहननसमर्थेन रण्या सांयुगीनेनायुधेन। रणशब्दात् साध्वर्थे प्राग्घितीयो यत् ॥ यस्य यजमानस्य शत्रून् शश्वत् बहुवारं चकर्थ हतवानसि ॥ ‘ कृञ् हिंसायाम् । लिटि थलि यद्योगादनिघाते लित्स्वरः ॥ सः यष्टा ते त्वदर्थं तविषीं महतीं पुरंधिं बह्वीं स्तुतिम् इयर्ति प्रेरयति ॥ ‘ऋ गतौ ’ । जौहोत्यादिकः । ‘अर्तिपिपर्त्योः’ इत्यभ्यासस्येत्वम्। ‘अभ्यासस्यासवर्णे’ इतीयङ् ॥ हे इन्द्र सुतः अभिषुतः सः सोमः ते मदाय समर्थो भवति । यद्वा । स यष्टा सुतः सोमः । सुब्व्यत्ययः । अभिषुतं सोमं त्वन्मदाय प्रेरयति ॥ ॥ १२ ॥
Wilson
English translation:
“That Soma, drinking constantly of which, Indra you have destroyed the enemies (of the worshipper)with an inimitable weapon– that Soma prompts your powerful, abundant (laudation), it is effused Indra, for yourexhilaration.”
Jamison Brereton
Having drunk of it time after time, Indra, you have done in your rivals, have done inimitable joyous [/martial] (deeds).
It rouses your plenitude and power; Indra, it is pressed for your
exhilaration—the soma!
Griffith
Pressed for thy joyous banquet is the Soma, Soma whereof thou, Indra, ever drinking,
Hast waged unequalled battles with thy foemen, which prompts the mighty flow of thine abundance.
Geldner
Nach dessen Trunke du, Indra, immer wieder die Feinde erschlugest und unnachahmliche, erfreuliche Taten vollbracht hast, der regt deine Freigebigkeit und Kraft an, dieser Soma ist dir zum Rausche gepreßt, Indra.
Grassmann
Nach dessen Trunk du, Indra, an den Feinden stets unerreichte Kampfesthat vollbracht hast, Der regt dir an die Fülle deiner Kräfte, der Soma ist zum Rausch gebraut dir, Indra!
Elizarenkova
Тот, кого испив, о Индра, ты снова и снова (убивал) врагов
(И) совершал неповторимые радостные (деяния),
Он приводит в движение твою щедрость (и) силу.
Этот сома выжат для твоего опьянения, о Индра.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (यस्य) जिस उपासक के (शश्वत्) निरन्तर (पपिवान्) उपासनारस को पान करता है-ग्रहण करता है-स्वीकार करता है, उसके (शत्रून्) कामादि शत्रुओं को (अनानुकृत्या) अनुकरण के अयोग्य अतुल (रण्या) रण में-संग्राम में सफल होने की अस्त्रशक्ति के समान अपनी शक्ति से (चकर्थ) तू नष्ट करता है (सः) वह उपासक (ते) तेरे लिये (तविषीम्) बलवती (पुरन्धिम्) स्तुति को प्रेरित करता है (इन्द्र) हे परमात्मन् ! (सः) वह (सुतः सोमः) निष्पन्न अभीष्ट उपासनारस (ते मदाय) तेरे हर्ष के लिये प्रस्तुत है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिस उपासक के निरन्तर उपासनारस को परमात्मा स्वीकार करता है, उसके कामादि शत्रुओं को अपनी अतुलित शक्ति से नष्ट करता है, पुनः उपासक भी उसकी महती स्तुति करता है-उपासनारस समर्पित करता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (यस्य शश्वत् पपिवान्) यस्योपासकस्य निरन्तरम् “शश्वत्-निरन्तरम्” [ऋ० १।११६।६ दयानन्दः] उपासनारसं पिबसि, गृह्णासि, स्वीकरोषि तस्येति शेषः (शत्रून्) कामादिशत्रून् (अनानुकृत्या रण्या चकर्थ) अननुकरणयोग्ययाऽतुलया रणे सङ्ग्रामे साधुभूतया “रणः सङ्ग्रामनाम” [निघ० २।१७] अस्त्रशक्त्येव स्वशक्त्या हंसि “कृञ् हिंसायाम्” [क्र्यादि०] (सः) स उपासकः (ते तविषीं पुरन्धिम्-इयर्ति) तुल्यं बलवतीं स्तुतिम् “पुरन्ध्या स्तुत्या” [निरु० १२।३०] प्रेरयति (इन्द्र) हे परमात्मन् ! (सः ते मदाय सोमः सुतः) सोऽभीष्ट उपासनारसो निष्पन्नस्तव हर्षायास्तु ॥५॥
06 इदं ते - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ॒दं ते॒ पात्रं॒ सन॑वित्तमिन्द्र॒ पिबा॒ सोम॑मे॒ना श॑तक्रतो ।
पू॒र्ण आ॑हा॒वो म॑दि॒रस्य॒ मध्वो॒ यं विश्व॒ इद॑भि॒हर्य॑न्ति दे॒वाः ॥
मूलम् ...{Loading}...
इ॒दं ते॒ पात्रं॒ सन॑वित्तमिन्द्र॒ पिबा॒ सोम॑मे॒ना श॑तक्रतो ।
पू॒र्ण आ॑हा॒वो म॑दि॒रस्य॒ मध्वो॒ यं विश्व॒ इद॑भि॒हर्य॑न्ति दे॒वाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इदं꣡ ते पा꣡त्रं स꣡नवित्तम् इन्द्र
पि꣡बा सो꣡मम् एना꣡ शतक्रतो
पूर्ण꣡ आहावो꣡ मदिर꣡स्य म꣡ध्वो
यं꣡ वि꣡श्व इ꣡द् अभिह꣡र्यन्ति देवाः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
pā́tram ← pā́tra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sánavittam ← sánavitta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
enā́ ← ayám (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
píba ← √pā- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
śatakrato ← śatákratu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
āhāváḥ ← āhāvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mádhvaḥ ← mádhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
madirásya ← madirá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
pūrṇáḥ ← √pr̥̄- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
abhiháryanti ← √hr̥- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ít ← ít (invariable)
{}
víśve ← víśva- (nominal stem)
{}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इ॒दम् । ते॒ । पात्र॑म् । सन॑ऽवित्तम् । इ॒न्द्र॒ । पिब॑ । सोम॑म् । ए॒ना । श॒त॒क्र॒तो॒ इति॑ शतऽक्रतो ।
पू॒र्णः । आ॒ऽहा॒वः । म॒दि॒रस्य॑ । मध्वः॑ । यम् । विश्वे॑ । इत् । अ॒भि॒ऽहर्य॑न्ति । दे॒वाः ॥
Hellwig Grammar
- idaṃ ← idam
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- pātraṃ ← pātram ← pātra
- [noun], nominative, singular, neuter
- “vessel; pātra [word]; authority; receptacle; pātra; vessel; cup; bowl; basket.”
- sanavittam ← sanavitta
- [noun], nominative, singular, neuter
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- pibā ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- enā ← idam
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- śatakrato ← śatakratu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra.”
- pūrṇa ← pūrṇaḥ ← pṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “fill; elapse; pull back; fill; satisfy; bestow; meet; stuff; load; mix; complete.”
- āhāvo ← āhāvaḥ ← āhāva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bucket; āhāva [word]; manger.”
- madirasya ← madira
- [noun], genitive, singular, neuter
- “intoxicant.”
- madhvo ← madhvaḥ ← madhu
- [noun], genitive, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- viśva ← viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- abhiharyanti ← abhihary ← √hary
- [verb], plural, Present indikative
- devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र ते त्वदर्थं पात्रं चमसादिकं सनवित्तम् । अस्माभिश्चिरादेव लब्धम्। ‘ विद्लृ लाभे ’ । कर्मणि निष्ठा । हे शतक्रतो बहुकर्मन्निन्द्र एना एनेन पात्रेण सोमं पिब । यतः मदिरस्य मदकरस्य मध्वः मधुनः सोमस्य आहावः पानस्थानीयपात्रविशेषः पूर्णः पूरितोऽभूत् ॥ ह्वेञ् स्पर्धायाम्’। ‘ निपानमाहावः’ (पा. सू. ३. ३.७४) इति निपातितः । स्तुतिभिराहूयमाना देवा अत्र सोमं पिबन्तीति । थाथादिस्वरः ॥ यम् इत् यमाहावमेव विश्वे सर्वे देवा: अभिहर्यन्ति अभिकामयन्ते । ‘ हर्य गतिकान्त्योः । भौवादिकः । यद्योगात्तिङो निघाताभावे ‘ तिङि चोदात्तवति’ इति गतेर्निघातः ॥
Wilson
English translation:
“This your cup, Indra, has been long since provided by us, drink the Soma from it, Śatakratu; thegoblet is full of the sweet Soma, which all the gods desire.”
Jamison Brereton
Here is your cup acquired of old, Indra: drink soma with it, you of a hundred resolves.
The trough is full of exhilarating honey, which all the gods delight in.
Griffith
Found from of old is this thy cup, O Indra: Satakratu, drink therefrom the Soma.
Filled is the beaker with the meath that gladdens, the beaker which all Deities delight in.
Geldner
Diese Schale ist seit alters dein Besitz, Indra; trink den Soma daraus, du Ratreicher! Der Trog ist voll des berauschenden Süßtranks, auf den sich alle Götter freuen.
Grassmann
Hier, Indra, ist dein längst erworbner Becher, aus diesem trink den Soma, kräftereicher! Mit süssem Rauschtrank ist gefüllt der Eimer, aus dem sich alle Götter gern erlaben.
Elizarenkova
Этот твой кубок, о Индра, существует издревле.
Пей сому из него, о стоумный!
Полон чан пьянящего меду,
Которому радуются все боги.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (ते) तेरे लिये (इदं पात्रम्) यह पानस्थान हृदय (सनवित्तम्) सनातन-सदा से प्राप्त है (शतक्रतो) हे बहुत कृपा करनेवाले-दया बुद्धिवाले (एना) इससे (सोमम्) उपासनारस को (पिब) ग्रहण कर-स्वीकार कर (मदिरस्य) हर्षकारी (मध्वः) मधुर का (पूर्णः) पूर्ण (आहावः) पानाशय-पीने का स्थान है (यम्) जिसको (विश्वेदेवाः) सब उपासक, विद्वान् (इत्-अभिहर्यन्ति) तेरे पीने को देने की इच्छा करते हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा बहुत कृपा करनेवाला है, उसे अपने उपासनारस को समर्पित करने के लिये हृदय में आह्वान करना चाहिये-बुलाना चाहिये, हृदय ही उसके उपासनारस के पान करने का स्थान है ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (ते-इदं-पात्रं सनवित्तम्) तुभ्यमिदं पानस्थानं हृदयं सनात् सदातनात् प्राप्तमस्ति (शतक्रतो पिब एना सोमम्) हे बहुकृपाकर्मवन् दयाबुद्धिमन् ! एतेनोपासनारसं पिब गृहाण स्वीकुरु (मदिरस्य-मध्वः पूर्णः-आहावः) हर्षकरस्य मधुरस्य पूर्णः पानाशयोऽस्ति (यं विश्वे देवाः-इत्-अभिहर्यन्ति) यं सर्वे देवा-उपासका हि तव पानाय दातुं कामयन्ते ॥६॥
07 वि हि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि हि त्वामि॑न्द्र पुरु॒धा जना॑सो हि॒तप्र॑यसो वृषभ॒ ह्वय॑न्ते ।
अ॒स्माकं॑ ते॒ मधु॑मत्तमानी॒मा भु॑व॒न्त्सव॑ना॒ तेषु॑ हर्य ॥
मूलम् ...{Loading}...
वि हि त्वामि॑न्द्र पुरु॒धा जना॑सो हि॒तप्र॑यसो वृषभ॒ ह्वय॑न्ते ।
अ॒स्माकं॑ ते॒ मधु॑मत्तमानी॒मा भु॑व॒न्त्सव॑ना॒ तेषु॑ हर्य ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
वि꣡ हि꣡ त्वा꣡म् इन्द्र पुरुधा꣡ ज꣡नासो
हित꣡प्रयसो वृषभ ह्व꣡यन्ते
अस्मा꣡कं ते · म꣡धुमत्तमानि
इमा꣡ भुवन् स꣡वना ते꣡षु हर्य
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hí ← hí (invariable)
{}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
jánāsaḥ ← jána- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
purudhā́ ← purudhā́ (invariable)
{}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
ví ← ví (invariable)
{}
hitáprayasaḥ ← hitáprayas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
hváyante ← √hvā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vr̥ṣabha ← vr̥ṣabhá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
asmā́kam ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:PL}
mádhumattamāni ← mádhumattama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
bhuvan ← √bhū- (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
harya ← √hr̥- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
imā́ ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sávanā ← sávana- 1 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
téṣu ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
वि । हि । त्वाम् । इ॒न्द्र॒ । पु॒रु॒धा । जना॑सः । हि॒तऽप्र॑यसः । वृ॒ष॒भ॒ । ह्वय॑न्ते ।
अ॒स्माक॑म् । ते॒ । मधु॑मत्ऽतमानि । इ॒मा । भु॒व॒न् । सव॑ना । तेषु॑ । ह॒र्य॒ ॥
Hellwig Grammar
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- purudhā
- [adverb]
- “multiply.”
- janāso ← janāsaḥ ← jana
- [noun], nominative, plural, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- hitaprayaso ← hita ← dhā
- [verb noun]
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- hitaprayaso ← prayasaḥ ← prayas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “food; dainty; enjoyment.”
- vṛṣabha
- [noun], vocative, singular, masculine
- “bull; Vṛṣabha; Vṛṣabha; best.”
- hvayante ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- asmākaṃ ← asmākam ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- madhumattamānīmā ← madhumattamāni ← madhumattama
- [noun], nominative, plural, neuter
- “sweetest.”
- madhumattamānīmā ← imā ← idam
- [noun], nominative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- bhuvan ← bhū
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- savanā ← savana
- [noun], nominative, plural, neuter
- “yajña; savana [word]; Snāna; Soma sacrifice; press.”
- teṣu ← tad
- [noun], locative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- harya ← hary
- [verb], singular, Present imperative
- “delight.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र वृषभ कामानां वर्षक हितप्रयसः । प्रय इत्यन्ननाम प्रीणनकारित्वात्। संभृतहविष्काः जनासः जनाः पुरुधा बहुधा । हिरवधारणे । त्वाम् एव वि ह्वयन्ते विविधमाह्वयन्ति ॥ ‘ह्वेञ् स्पर्धायाम् । निसमुपविभ्यो ह्वः’ इत्यात्मनेपदम् । अस्माकं स्वभूतानि इमा इमानि सवना सवनानि ते त्वदर्थं मधुमत्तमानि अतिशयेन सोमवन्ति भुवन् अभवन् । तस्मात्त्वं तेषु सवनेषु हर्य सोमान् कामयस्व ॥
Wilson
English translation:
“Indra, showerer of benefits, men in several plural ces, offering acceptable food, invoke you; these oursacrifices to you are most full of the sweet (Soma); take plural asure in them.”
Jamison Brereton
Because the peoples, with their pleasurable offerings set forth, vie in invoking you in many ways, bullish Indra,
ours will become the most honeyed ones for you—these pressings here. Delight in them.
Griffith
From many a side with proffered entertainment the folk are calling thee, O Mighty Indra.
These our libations shall for thee be richest in sweet meath: dvink thereof and find them pleasant.
Geldner
Denn dich rufen die Leute vielfach, Indra, bei vorgesetztem Schmause, o Bulle. Unsere Trankopfer hier sollen dir die süßesten sein; an diesen erfreue dich!
Grassmann
An vielen Orten rufen zwar die Menschen, Held Indra, dich zum Mahl, das sie bereitet; Doch diese unsre Tränke sind von allen die süssesten für dich, an ihnen lab’ dich.
Elizarenkova
Ведь тебя, о Индра, много раз призывают
Люди, выставившие жертвенную усладу, о бык.
Наши выжимания пусть будут
Самыми сладкими для тебя! Радуйся им!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृषभ-इन्द्र) हे सुखवर्षक परमात्मन् ! (पुरुधा) बहुत प्रकार के (हितप्रियसः) हित के लिये उपासनारस जिनका है, ऐसे वे उपासक जन (त्वां हि) तुझको ही (विह्वयन्ते)विशिष्टता से बुलाते हैं (ते) तेरे लिये (अस्माकम्) हमारे (इमा) ये सब (मधुमत्तमानि) अत्यन्त मधुरयुक्त प्रार्थनावचन प्रेरणा (भुवन्) हैं (तेषु) उन्हें (हर्य) चाह-स्वीकार कर ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा सुखों का वर्षक है, वह उत्तम उपासनारस समर्पित करनेवाले उपासकों के प्रार्थनावचनों को पूरा करता है, चाहता है, स्वीकार करता है ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृषभ-इन्द्र) हे सुखवर्षक ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (पुरुधा हितप्रयसः-जनासः) बहुधा स्वहिताय प्रियाः-उपासनारसो येषां ते-उपासका जनाः (त्वां हि) त्वामेव (वि ह्वयन्ते) विशिष्टतया-आह्वयन्ति (ते-अस्माकम्) तुभ्यमस्माकम् (इमा मधुमत्तमानि सवनानि भुवन्) एतानि खल्वतिशयेन मधुरयुक्तानि प्रार्थनाप्रेरणानि सन्ति (तेषु हर्य) तानि “विभक्तिव्यत्ययेन सप्तमी द्वितीयास्थाने” कामयस्व ॥७॥
08 प्र त - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र त॑ इन्द्र पू॒र्व्याणि॒ प्र नू॒नं वी॒र्या॑ वोचं प्रथ॒मा कृ॒तानि॑ ।
स॒ती॒नम॑न्युरश्रथायो॒ अद्रिं॑ सुवेद॒नाम॑कृणो॒र्ब्रह्म॑णे॒ गाम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
प्र त॑ इन्द्र पू॒र्व्याणि॒ प्र नू॒नं वी॒र्या॑ वोचं प्रथ॒मा कृ॒तानि॑ ।
स॒ती॒नम॑न्युरश्रथायो॒ अद्रिं॑ सुवेद॒नाम॑कृणो॒र्ब्रह्म॑णे॒ गाम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र꣡ त इन्द्र पूर्विया꣡णि प्र꣡ नूनं꣡
वीरि꣡या वोचम् प्रथमा꣡ कृता꣡नि
सतीन꣡मन्युर् अश्रथायो अ꣡द्रिं
सुवेदना꣡म् अकृणोर् ब्र꣡ह्मणे गा꣡म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
nūnám ← nūnám (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
pūrvyā́ṇi ← pūrvyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
kr̥tā́ni ← √kr̥- (root)
{case:ACC, gender:N, number:PL, non-finite:PPP}
prathamā́ ← prathamá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vīryā̀ ← vīryà- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vocam ← √vac- (root)
{number:SG, person:1, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
ádrim ← ádri- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aśrathāyaḥ ← √śrathⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
satīnámanyuḥ ← satīnámanyu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
akr̥ṇoḥ ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
bráhmaṇe ← bráhman- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
gā́m ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
suvedanā́m ← suvedaná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
प्र । ते॒ । इ॒न्द्र॒ । पू॒र्व्याणि॑ । प्र । नू॒नम् । वी॒र्या॑ । वो॒च॒म् । प्र॒थ॒मा । कृ॒तानि॑ ।
स॒ती॒नऽम॑न्युः । अ॒श्र॒थ॒यः॒ । अद्रि॑म् । सु॒ऽवे॒द॒नाम् । अ॒कृ॒णोः॒ । ब्रह्म॑णे । गाम् ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- ta ← te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- pūrvyāṇi ← pūrvya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “first; precedent; age-old; excellent; former(a).”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- nūnaṃ ← nūnam
- [adverb]
- “now; surely; immediately; just.”
- vīryā ← vīrya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- vocam ← vac
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- prathamā ← prathama
- [noun], accusative, plural, neuter
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- kṛtāni ← kṛ
- [verb noun], accusative, plural
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- satīnamanyur ← satīna
- [noun]
- “real.”
- satīnamanyur ← manyuḥ ← manyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “anger; fury; rage; wrath.”
- aśrathāyo ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- adriṃ ← adrim ← adri
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mountain; rock; seven; stone; adri; grindstone; adri; rock.”
- suvedanām ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvedanām ← vedanām ← vedana
- [noun], accusative, singular, feminine
- akṛṇor ← akṛṇoḥ ← kṛ
- [verb], singular, Imperfect
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- brahmaṇe ← brahman
- [noun], dative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- gām ← go
- [noun], accusative, singular
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र ते त्वदीयानि प्रथमा आदितः कृतानि पूर्व्याणि पुरातनानि च वीर्या वीर्याणि नूनम् इदानीं प्र वोचं प्रकर्षेण वदामि। एकः प्रशब्दः पूरणः ॥ वोचम् । लुङि ब्रुवो वचिः । च्लेरङ् । कानि तानि । सतीनमन्युः । सतीनमित्युदकनाम । उदकाभिवर्षणबुद्धियुक्तस्त्वम् अद्रिं मेघम् अश्रथयः वज्रेणाहिँसीः । ब्रह्मणे बृहस्पतये गां पणिभिरपहृतां सुवेदनां सुष्ठु ज्ञापनीयाम् अकृणोः अकरोरित्यादीनि ॥
Wilson
English translation:
“I will proclaim now, Indra, your ancient first-achieved exploits; resolved to sent rain, you did cleave thecloud, you made the cow easily discoverable for the Brāhmaṇa”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
I.e., for Bṛhaspati
Jamison Brereton
I will proclaim your previous heroic deeds, proclaim now those first performed.
You, of real battle fervor, made the stone give way; you made the cow easy to find, for the sacred formulation.
Griffith
I will declare thy deeds of old, O Indra, the mighty acts which thou hast first accomplished.
In genuine wrath thou loosenedst the mountain so that the Brahman easily found the cattle.
Geldner
Ich will deine früheren, ich will jetzt deine erstgetanen Heldentaten verkünden, Indra. Du, dessen Eifer echt ist, machtest den Felsen mürb, du machtest für das zauberkräftige Wort die Kuh leicht zu bekommen.
Grassmann
Ich rühme, Indra, deine frühern Thaten, ich rühme nun, die du zuerst vollbracht hast, Mit wahrem Eifer löstest du den Felsen und schafftest schönen Rindbesitz dem Frommen.
Elizarenkova
Я хочу провозгласить, о Индра, твои прежние
Героические деяния, про(возгласить) сейчас (твои) первые (деяния).
Ты, чье рвение истинно, сделал мягкой скалу,
Сделал корову легкодоступной для заклинания.
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (ते) तेरे (पूर्व्याणि वीर्या) सनातन बलकर्मों का (नूनं प्र प्र वोचम्) पुनः-पुनः प्रवचन करता हूँ (प्रथमा कृतानि) जो तूने प्रमुखरूप से किये हैं (सतीनमन्युः)जल के समान मृदु दीप्ति जिसकी है, ऐसा शान्त ज्योतिवाला तू (अद्रिम्) श्लोककर्त्ता-वेदवक्ता को (अश्रथयः) हमारे लिये उपदेशार्थ छोड़े या स्वतन्त्र कर (ब्रह्मणे) ब्राह्मण के लिये (सुवेदनां गाम्)अच्छी ज्ञान देनेवाली वाणी को (अकृणोः)प्रकाशित कर ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा के बल कार्य पूर्व से चले आये हैं, उनका प्रवचन करना चाहिये, वह शान्त तेजवाले वेदवक्ता को हमारे लिये भेजता है तथा चतुर्वेदवक्ता के लिये सुज्ञान देनेवाले ब्राह्मण के लिये भी प्रकाशित करता है ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (ते-पूर्व्याणि वीर्या नूनं प्र-प्र वोचम्) सनातनानि वीर्याणि कर्माणि प्रवदामि (प्रथमा-कृतानि) यानि त्वया प्रमुखानि कृतानि (सतीनमन्युः) सतीनं जलमिव “सतीनम्-उदकनाम” [निघ० १।१२] मन्युदीर्पनं यस्य तथाभूतस्तरलतेजस्कः शान्तज्योतिष्कस्त्वं (अद्रिम्-अश्रथयः) श्लोककर्त्तारम् “अद्रिरसि श्लोककृत्” [काठ० १।५] उपदेशकर्त्तारं वेदमस्मदर्थं विमोचय (ब्रह्मणे सुवेदनां गाम्-अकृणोः) ब्राह्मणाय सुवेदयित्रीं वाचं प्रकाशितां कुरु ॥८॥
09 नि षु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नि षु सी॑द गणपते ग॒णेषु॒ त्वामा॑हु॒र्विप्र॑तमं कवी॒नाम् ।
न ऋ॒ते त्वत्क्रि॑यते॒ किं च॒नारे म॒हाम॒र्कं म॑घवञ्चि॒त्रम॑र्च ॥
मूलम् ...{Loading}...
नि षु सी॑द गणपते ग॒णेषु॒ त्वामा॑हु॒र्विप्र॑तमं कवी॒नाम् ।
न ऋ॒ते त्वत्क्रि॑यते॒ किं च॒नारे म॒हाम॒र्कं म॑घवञ्चि॒त्रम॑र्च ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
नि꣡ षु꣡ सीद गणपते गणे꣡षु
तुवा꣡म् आहुर् वि꣡प्रतमं कवीना꣡म्
न꣡ ऋते꣡ त्व꣡त् क्रियते किं꣡ चना꣡रे꣡
महा꣡म् अर्क꣡म् मघवञ् चित्र꣡म् अर्च
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gaṇapate ← gaṇápati- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
gaṇéṣu ← gaṇá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
ní ← ní (invariable)
{}
sīda ← √sad- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sú ← sú (invariable)
{}
āhuḥ ← √ah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
kavīnā́m ← kaví- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vípratamam ← vípratama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
āré ← āré (invariable)
{}
caná ← caná (invariable)
{}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kriyate ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:PASS}
ná ← ná (invariable)
{}
r̥té ← r̥té (invariable)
{}
tvát ← tvám (pronoun)
{case:ABL, number:SG}
arca ← √r̥c- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
arkám ← arká- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
citrám ← citrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
maghavan ← maghávan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mahā́m ← máh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
नि । सु । सी॒द॒ । ग॒ण॒ऽप॒ते॒ । ग॒णेषु॑ । त्वाम् । आ॒हुः॒ । विप्र॑ऽतमम् । क॒वी॒नाम् ।
न । ऋ॒ते । त्वत् । क्रि॒य॒ते॒ । किम् । च॒न । आ॒रे । म॒हाम् । अ॒र्कम् । म॒घ॒ऽव॒न् । चि॒त्रम् । अ॒र्च॒ ॥
Hellwig Grammar
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sīda ← sad
- [verb], singular, Present imperative
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- gaṇapate ← gaṇapati
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Ganesa; general; Shiva; Brihaspati.”
- gaṇeṣu ← gaṇa
- [noun], locative, plural, masculine
- “group; varga; troop; troop; battalion; flock; herd; gaṇa [word]; corporation; gaṇa; herd; sect; swarm; set; party; gaṇa; series; Ganesa; flight.”
- tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- āhur ← āhuḥ ← ah
- [verb], plural, Perfect indicative
- “describe; state; say; enumerate; call; name; teach; tell; deem; explain; say; define.”
- vipratamaṃ ← vipratamam ← vipratama
- [noun], accusative, singular, masculine
- kavīnām ← kavi
- [noun], genitive, plural, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- ṛte
- [adverb]
- “without; ṛte [word].”
- tvat ← tvad
- [noun], ablative, singular
- “you.”
- kriyate ← kṛ
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- kiṃ ← kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- canāre ← cana
- [adverb]
- “not even; cana [word].”
- canāre ← are
- [adverb]
- mahām ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- arkam ← arka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Calotropis gigantea Beng.; sun; copper; Surya; hymn; twelve; fire; beam.”
- maghavañ ← maghavan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; maghavan [word].”
- citram ← citra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- arca ← arc
- [verb], singular, Present imperative
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
सायण-भाष्यम्
हे गणपते त्वं गणेषु स्तोतृगणेषु सु सुष्ठु नि षीद । स्तुतिश्रवणार्थं निषण्णो भव । यतः कवीनां क्रान्तप्रज्ञानां मध्ये त्वां विप्रतमम् अतिशयेन मेधाविनमिति आहुः । किंच त्वत् ऋते ॥ ‘ अन्यारादितरर्ते• ’ (प, सू, २, ३, २९ ) इति पञ्चमी ॥ त्वां वर्जयित्वा किं चन कर्म आरे दूरे समीपे वा न क्रियते । तस्मान्निषीद । ततो हे मघवन् धनवन्निन्द्र महां महान्तम् अर्कम् अर्चनीयमस्मदीयं त्रिवृत्पञ्चदशादिलक्षणं स्तोमं चित्रं नानारूपं कृत्वा अर्च पूजय । विधेहि ॥ ‘ अर्च पूजायाम् । भौवादिकः ॥
Wilson
English translation:
“Lord of the companies (of the Maruts), sit down among the companies (of the worshippers), they callyou the most sage of sages; without you nothing is done in the distance; have in honour, Maghavan, our greatand various adoration. of wealth, (the wishes of) your friends; make war (for us), you warrior endowed with real strength, give us a sharein the undivided riches.”
Jamison Brereton
Sit down, Lord of Throngs, amid the throngs. They call you the most inspired of the wise poets.
Without you, at a distance from you, nothing whatever is accomplished. Chant a great brilliant chant, bounteous one.
Griffith
Lord of the hosts, amid our bands be seated: they call thee greatest Sage among the sages.
Nothing is done, even far away, without thee: great, wondrous, Maghavan, is the hymn I sing thee.
Geldner
Setz dich fein nieder, du Herr der Schar, unter den Sängerscharen; dich nennen sie ja den Redekundigsten unter den Sehern! Ohne dich und fern von dir geschieht nichts. Stimme den hohen, wunderbaren Gesang an, du Gabenreicher!
Grassmann
Sitz nieder, Herr der Scharen, bei den Scharen; man nennt dich ja den weisesten der Seher; Ohn’ dich wird nichts gethan, auch in der Ferne; drum sing’ ich dir das grosse Preislied, starker!
Elizarenkova
Усаживайся хорошенько, о повелитель толпы, среди толп (певцов)!
Тебя называют самым вдохновенным из поэтов.
Ничего не делается без тебя и вдалеке (от тебя).
Запевай, о щедрый, великую яркую песню!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (गणपते) हे स्तोता, प्रार्थी, उपासक, जनगणों के पालक ! (गणेषु) गणों के मध्य (सु निसीद) सुष्ठु निविष्ट हो-नितरां प्रविष्ट हो (कवीनाम्) मेधावियों के मध्य में (विप्रतमम्) अत्यन्त मेधावी (त्वाम्) तुझे (आहुः)कहते हैं (त्वत्-ऋते) तेरे बिना (आरे) दूर या निकट में (किञ्चन) कुछ भी कर्म (न क्रियते) नहीं किया जाता है, (मघवन्) हे अध्यात्मधनवन् ! तेरे लिये (महाम्) महान् (चित्रम्) चायनीय-प्रशंसनीय (अर्कम्) अर्चनीय मन्त्र (अर्च) समर्पित करता हूँ ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्तोता प्रार्थी और उपासक जनों का पालक परमात्मा है, वह उनके अन्दर साक्षात् होता है, समस्त मेधावी विद्वानों को मेधा देनेवाला है, उसके बिना दूर या निकट कोई कर्म नहीं होता, वह कर्माध्यक्ष है, उसके लिये महान् प्रशस्त विचार समर्पित करना चाहिये ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (गणपते) हे उपासक प्रार्थि स्तोतॄणां गणानां पालक ! (गणेषु) गणानां मध्ये (सु नि-सीद) सुष्ठु निविशस्व (कवीनां त्वां विप्रतमम्-आहुः) कविषु मेधाविषु खल्वतिशयेन मेधाविनं त्वां कथयन्ति (त्वत्-ऋते-किञ्चन-आरे न क्रियते) त्वया विना निकटे किंवा दूरे किमपि कर्म न क्रियते (मघवन्) ऐश्वर्यवन् ! (महाम्-अर्कम्-चित्रम्-अर्च) तुभ्यं महान्तमर्चनीयं मन्त्रं चित्रं चायनीयमर्चयामि समर्पयामि ‘पुरुषव्यत्ययेन मध्यम उत्तमस्थाने ॥९॥
10 अभिख्या नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒भि॒ख्या नो॑ मघव॒न्नाध॑माना॒न्त्सखे॑ बो॒धि व॑सुपते॒ सखी॑नाम् ।
रणं॑ कृधि रणकृत्सत्यशु॒ष्माभ॑क्ते चि॒दा भ॑जा रा॒ये अ॒स्मान् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒भि॒ख्या नो॑ मघव॒न्नाध॑माना॒न्त्सखे॑ बो॒धि व॑सुपते॒ सखी॑नाम् ।
रणं॑ कृधि रणकृत्सत्यशु॒ष्माभ॑क्ते चि॒दा भ॑जा रा॒ये अ॒स्मान् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - नभःप्रभेदनो वैरूपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अभिख्या꣡ नो मघवन् ना꣡धमानान्
स꣡खे बोधि꣡ वसुपते स꣡खीनाम्
र꣡णं कृधि रणकृत् सत्यशुष्म
अ꣡भक्ते चिद् आ꣡ भजा राये꣡ अस्मा꣡न्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhikhyā́ ← abhikhyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
maghavan ← maghávan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
nā́dhamānān ← √nādh- (root)
{case:ACC, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
bodhí ← √bhū- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
sákhe ← sákhi- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sákhīnām ← sákhi- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
vasupate ← vásupati- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
kr̥dhi ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
raṇakr̥t ← raṇakr̥t- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ráṇam ← ráṇa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
satyaśuṣma ← satyáśuṣma- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ábhakte ← ábhakta- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
asmā́n ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
bhaja ← √bhaj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
cit ← cit (invariable)
{}
rāyé ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒भि॒ऽख्या । नः॒ । म॒घ॒ऽव॒न् । नाध॑मानान् । सखे॑ । बो॒धि । व॒सु॒ऽप॒ते॒ । सखी॑नाम् ।
रण॑म् । कृ॒धि॒ । र॒ण॒ऽकृ॒त् । स॒त्य॒ऽशु॒ष्म॒ । अभ॑क्ते । चि॒त् । आ । भ॒ज॒ । रा॒ये । अ॒स्मान् ॥
Hellwig Grammar
- abhikhyā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- maghavan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; maghavan [word].”
- nādhamānān ← nādh
- [verb noun], accusative, plural
- “suffer.”
- sakhe ← sakhi
- [noun], vocative, singular
- “friend; companion; sakhi [word].”
- bodhi ← bhū
- [verb], singular, Aorist imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- vasupate ← vasupati
- [noun], vocative, singular, masculine
- sakhīnām ← sakhi
- [noun], genitive, plural
- “friend; companion; sakhi [word].”
- raṇaṃ ← raṇam ← raṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “battle; fight; pleasure; joy; war; combat.”
- kṛdhi ← kṛ
- [verb], singular, Aorist imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- raṇakṛt ← raṇa
- [noun], masculine
- “battle; fight; pleasure; joy; war; combat.”
- raṇakṛt ← kṛt
- [noun], nominative, singular, masculine
- “causing; making; performing; promotive; producing; doing; acting; writing; transforming; effecting.”
- satyaśuṣmābhakte ← satya
- [noun]
- “true; real; real; faithful; good.”
- satyaśuṣmābhakte ← śuṣma
- [noun], vocative, singular, masculine
- satyaśuṣmābhakte ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- satyaśuṣmābhakte ← bhakte ← bhaj
- [verb noun], locative, singular
- “eat; enjoy; enter (a state); worship; love; flee; possess; fall to one’s share; partake; share; get; approach; love; use.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- bhajā ← bhaja ← bhaj
- [verb], singular, Present imperative
- “eat; enjoy; enter (a state); worship; love; flee; possess; fall to one’s share; partake; share; get; approach; love; use.”
- rāye ← rai
- [noun], dative, singular
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- asmān ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे मघवन् धनवन्निन्द्र नाधमानान् ॥ ‘ नाधृ नाथृ याञ्चोपतापैश्वर्याशीःषु । भौवादिकः । अनुदात्तेत् ॥ याचमानान् नः अस्मान् अभिख्या अभिख्यापनेन तेजसा युक्तान कुरु। प्रसिद्धान् वा कुरु। । हे सखे धनदानेन हे वसुपते वसूनां स्वामिन् त्वं सखीनां स्तोतृत्वेन सखिभूतानामस्माकं स्वभूतानि स्तोत्राणि बोधि बुध्यस्व ॥ ‘ बुध अवगमने’। भौवादिकः । लोटि छान्दसः शपो लुक्। छन्दस्युभयथा इति हेरार्धधातुकरत्वेनाङित्त्वात् ’ अङितिश्च ’ इति हेर्धिभावः। अत एव गुणः। सार्वधातुकत्वेन ङित्त्वादन्तोदात्तत्वम् । वर्णलोपष्छान्दसः ॥ हे रणकृत् शत्रुभिः सह युद्धकर्तः अत एव हे सत्यशुष्म यथार्थबलोपेत त्वं रणं कृधि कुरु । शत्रून् जहि ॥ करोतेर्लोटि ‘ श्रुशृणुपॄकृवृभ्यश्छन्दसि’ इति हेर्धिः ॥ किंच अभक्ते चित् असंभजनीये स्थानेऽपि अस्मान् राये धनाय आ भज भागिनः कुरु । ’ द्व्यचोऽतस्तिङः ’ इति संहितायां दीर्घः । ॥ १३॥ ॥९॥
Jamison Brereton
By watching over us, who are in need, bounteous one, become a
comrade to your comrades, o lord of goods.
Do battle, you battle-doer [/make joy, you joy-maker] whose impetuous powers are real. Give us a portion of wealth, even in what is (as yet) unapportioned.
Griffith
Aim of our eyes be thou, for we implore thee, O Maghavan, Friend of friends and Lord of treasures.
Fight, Warrior strong in truth, fight thou the battle: give us our share of undivided riches.
Geldner
Auf uns, die Schutzsuchenden, blickend, o Gabenreicher, gedenke, o Freund, deiner Freunde, du Schätzeherr! Bereite ein Kampffest, du Kampfbereiter von echtem Eifer; gib uns einen Anteil auch an dem noch unverteilten Reichtum!
Grassmann
O sieh auf uns, die flehenden, o mächt’ger, der Freunde Freund sei du, o Herr der Guten, Lustschaffer, schaffe Lust uns, wahrhaft starker, und theil uns zu noch unvertheilten Reichthum.
Elizarenkova
Со взором, обращенным к нам, молящим о помощи, о щедрый,
О повелитель благ, будь другом для друзей!
Создай радость битвы, о создающий радость битвы, о тот, чье неистовство истинно!
Выдели нам (долю) в еще не деленном богатстве!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- नभःप्रभेदनो वैरूपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसुपते) हे वसुपालक तुझमें बसनेवालों के पालक (मघवन्) ऐश्वर्यवाले (सखे) हे मित्र परमात्मन् ! (नः नाधमानान्) हम याचना करते हुओं को (अभिख्या) आभिमुख्यरूप से देख (सखीनां बोधि) हमें अपने मित्रों को बोध दे या हमें जान (रणकृत्) हमारे विरोधी कामादियों से युद्ध करनेवाले ! (रणम्-कृधि) तू युद्ध कर (सत्यशुष्म) हे सत्यबलवाले-नित्य बलवन् ! (अभक्ते चित्) जो धन तूने किसी के लिये भक्त नहीं किया-नहीं दिया, उस अपने आनन्दरसरूप धन में (राये) ऐश्वर्य में (अस्मान्) हमें (आ भज) भलीभाँति भागी बना ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा में जो बसने के अधिकारी हैं, उनकी वह रक्षा करता और उन्हें अपना मित्र मान करके बोध देता है-ज्ञान देता है और देखता है, उनके अन्दर के कामादि शत्रुओं को नष्ट करता है और जो अलौकिक उसका आनन्दरूप धन है, उसे संसारीजन को नहीं देता, किन्तु उपासक को उसका भागी बनाता है ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसुपते मघवन् सखे) हे वसुपालक ऐश्वर्यवन् सखे परमात्मन् ! (नः-नाधमानान्-अभिख्या) अस्मान् याचमानान्-आभिमुख्येन पश्य (सखीनां बोधि) सखीन् ‘व्यत्ययेन षष्ठी’ बोधय यद्वाऽस्मान् जानीहि, (रणकृत्-रणं कृधि) युद्धकर्त्तः ! अस्मद्विरोधिभिः कामादिभिः सह युद्धं कुरु (सत्यशुष्म) हे सत्यबलवन्-अविनश्वरबलवन् ! (अभक्ते चित्) यद् धनं न कस्मै चित् भक्तं कृतं-तस्मिन्नपि स्वानन्दस्वरूपधने (राये-अस्मान्-आ भज) धनाय-अस्मान् समन्ताद्भज भागिनः कुरु ॥१०॥