सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
॥ श्रीगणेशाय नमः ॥
यस्य निःश्वसितं वेदा यो वेदेभ्योऽखिलं जगत् ।
निर्ममे तमहं वन्दे विद्यातीर्थमहेश्वरम् ॥
अष्टमे पञ्चमाध्यायं व्याख्याय श्रुतिकोविदः ।
सायणार्यस्ततोऽध्यायं षष्ठं च व्याचिकीर्षति ।
तत्र ‘उभा उ नूनम्’ इत्येकादशर्चमाद्यमनुवाकापेक्षया सप्तमं सूक्तं त्रैष्टुभमश्विदेवत्यम् । कश्यपपुत्रो भूतांशो नामर्षिः । तथा चानुक्रम्यते–’ उभौ भूतांशः काश्यप आश्विनम्’ इति । अप्तोर्यामेऽच्छावाकातिरिक्तोक्थ एतत्सूक्तम् । सूत्रितं च-’ उभा उ नूनं दैव्या होतारा प्रथमा पुरोहितेति परिधानीया’ (आश्व. श्रौ. ९. ११) इति ॥
Jamison Brereton
106 (932)
Aśvins
Bhūtāṃśa Kāśyapa
11 verses: triṣṭubh
There is no question that this is the most frustrating hymn in the R̥gveda. Structured like another Aśvin hymn, II.39, it presents a blizzard of similes—generally one each pāda, four to a verse—with the two gods compared to all manner of animals, people, body parts, and cosmic features. Unfortunately the style goes far beyond the recon
dite to the utterly incomprehensible, with impossible hapaxes of unusual morpho logical structure, seemingly in part driven by phonological play. These words may be archaic or dialectal or slang or belong to specific technical fields or borrowed/ adapted from a substrate language or playfully generated from morphological tem plates—or, as has been suggested, the middle section may be written in a kind of
code, with phoneme-by-phoneme substitution. Or all of the above, and more. In any case, following the eminently sensible lead of Geldner (implicitly endorsed by Oldenberg and Renou), we have simply left the middle verses (5–8) untranslated, while attempting to wring sense from the outer frame. Although many ingenious attempts have been made to interpret the baffling lexical items in this hymn and more could have been made, such attempts remain just that—exercises in ingenuity. It seems more honest, as well as truer to the spirit of the hymn, evidently designed to challenge the decoding skills of the most proficient and experienced hearers, to acknowledge its impenetrable center. From this several observations emerge. First, this appears to be the ultimate omphalos hymn. In most omphalos hymns the center holds the mystery, but the mystery is expressed in words whose purport can be puz zled out. Here that mysterious center deliberately defies analysis by being expressed in words that are tantalizingly close to familiar word-types, but whose code cannot be cracked—and rendered all the more frustrating by the presence of real, analyz able words in the midst of the semi-gibberish. The hymn takes the notion of an omphalos and carries it as far as it can go, suggesting that many mysteries will remain beyond our apprehension, or at least our apprehension by verbal means. The outer verses (1–4, 9–11) reveal further traces of poetic structure, espe cially when compared with II.39 mentioned above. The parallels between the two hymns seem to be deliberate and self-consciously generated. They begin almost identically: the first pāda of II.39.1 (minus the opening simile) reads. . .tád íd árthaṃ jarethe “you two awaken to just this aim,” in sense and verbal expression almost identical to our ubhā́ u nūnáṃ tád íd arthayethe “Now you both have just this as your aim,” with the “awaken” postponed until pāda c. The final verses of both hymns (II.39.8, X.106.11) are summary verses, announcing the hymn just completed (interestingly called a mantra in this hymn) and urging the Aśvins to drive to the hymn and the sacrifice. In between are a varying number of verses, constructed as webs of similes, most of which are more complex and clever than the general run of R̥gvedic similes. It thus seems that this hymn-type provides a
template, which could generate within it an unlimited number of inventive com parisons. It is not hard to imagine this process as a competitive one, with poets vying to use the most outré words and over-strained and mannered images, all contained and controlled by the overall structure of the template. In our hymn we return to discipline from the unruly center via several verses of reasonably com prehensible similes (vss. 9–10) to reach, with some relief, the safe shore of verse 11. (It may not be entirely fanciful to suggest that the first simile in the return verses [9a] promises “firm standing in the depths”—something the audience has surely been seeking, in vain.)
01 उभा उ - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ॒भा उ॑ नू॒नं तदिद॑र्थयेथे॒ वि त॑न्वाथे॒ धियो॒ वस्त्रा॒पसे॑व ।
स॒ध्री॒ची॒ना यात॑वे॒ प्रेम॑जीगः सु॒दिने॑व॒ पृक्ष॒ आ तं॑सयेथे ॥
मूलम् ...{Loading}...
उ॒भा उ॑ नू॒नं तदिद॑र्थयेथे॒ वि त॑न्वाथे॒ धियो॒ वस्त्रा॒पसे॑व ।
स॒ध्री॒ची॒ना यात॑वे॒ प्रेम॑जीगः सु॒दिने॑व॒ पृक्ष॒ आ तं॑सयेथे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उभा꣡ उ नूनं꣡ त꣡द् इ꣡द् अर्थयेथे
वि꣡ तन्वाथे धि꣡यो व꣡स्त्राप꣡सेव
सध्रीचीना꣡ या꣡तवे प्रे꣡म् अजीगः
सुदि꣡नेव पृ꣡क्ष आ꣡ तंसयेथे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
arthayethe ← √arthay- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ít ← ít (invariable)
{}
nūnám ← nūnám (invariable)
{}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
u ← u (invariable)
{}
ubhaú ← ubhá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
apásā ← apás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
dhíyaḥ ← dhī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
iva ← iva (invariable)
{}
tanvāthe ← √tan- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vástrā ← vástra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ví ← ví (invariable)
{}
ajīgar ← √gr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
īm ← īm (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
sadhrīcīnā́ ← sadhrīcīná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
yā́tave ← √yā- 1 (root)
{case:DAT, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
iva ← iva (invariable)
{}
pŕ̥kṣaḥ ← pŕ̥kṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
sudínā ← sudína- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
taṁsayethe ← √taṁs- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
उ॒भौ । ऊं॒ इति॑ । नू॒नम् । तत् । इत् । अ॒र्थ॒ये॒थे॒ इति॑ । वि । त॒न्वा॒थे॒ इति॑ । धियः॑ । वस्त्रा॑ । अ॒पसा॑ऽइव ।
स॒ध्री॒ची॒ना । यात॑वे । प्र । ई॒म् । अ॒जी॒ग॒रिति॑ । सु॒दिना॑ऽइव । पृक्षः॑ । आ । तं॒स॒ये॒थे॒ इति॑ ॥
Hellwig Grammar
- ubhā ← ubhau ← ubh
- [noun], nominative, dual, masculine
- “both(a).”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- nūnaṃ ← nūnam
- [adverb]
- “now; surely; immediately; just.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- arthayethe ← arthay ← √arth
- [verb], dual, Present indikative
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- tanvāthe ← tan
- [verb], dual, Present indikative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- dhiyo ← dhiyaḥ ← dhī
- [noun], accusative, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- vastrāpaseva ← vastrā ← vastra
- [noun], accusative, plural, neuter
- “fabric; clothing; dress; vastra [word].”
- vastrāpaseva ← apasā ← apas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “work; deed.”
- vastrāpaseva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- sadhrīcīnā ← sadhrīcīna
- [noun], accusative, dual, masculine
- “concentrated; joint.”
- yātave ← yā
- [verb noun]
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- prem ← pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- prem ← im ← iṃ
- [adverb]
- ajīgaḥ ← jāgṛ
- [verb], singular, Redupl. Aorist (Ind.)
- “wake; watch; awaken; wake up; oversee.”
- sudineva ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sudineva ← dinā ← dina
- [noun], accusative, plural, neuter
- “day; day; day of the week; one.”
- sudineva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- pṛkṣa ← pṛkṣaḥ ← pṛkṣ
- [noun], accusative, plural, feminine
- “food; refreshment; power.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- taṃsayethe ← taṃsay ← √taṃs
- [verb], dual, Present indikative
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ उभौ युवां नूनम् इदानीं .तदित् अस्माभिर्दीयमानं हविः क्रियमाणं स्तोत्रमेव अर्थयेथे प्रार्थयथः । ‘अर्थ याञ्चायाम्’ । चौरादिकः । अनुदात्तेत् । उः पूरणः । संप्रार्थ्यं च धियः कर्माणि स्तुतीर्वा वि तन्वाथे विस्तारयथः । तनु विस्तारे’। तानादिकः । तत्र दृष्टान्तः। अपसेव अपसा अपस्विनौ कुविन्दौ यथा वस्त्रा वस्त्राणि विस्तारयतः ॥ अपःशब्दान्मत्वर्थीयो विनिः । तस्य ‘बहुलं छन्दसि’ इति लुक् । प्रातिपदिकस्वरेणान्तोदात्तः । उभयत्र सुप आकारः ॥ ईम् अयं यजमानः सध्रीचीना सध्रीचीनौ सहाञ्चनौ युवाम् ॥ सहपूर्वादञ्चतेः क्विनि ‘सहस्य सध्रिः । इति सध्र्यादेशः । ‘विभाषाञ्चेरदिक्स्त्रियाम् ’ इति खः । सुप आजादेशः ॥ तौ यातवे ॥ तुमर्थे तवेन्प्रत्ययः ॥ अभिमतप्राप्त्यर्थं प्र अजीगः प्रकर्षेण स्तौति । यद्वा युवां प्रति स्तुतीरुद्भिरति ॥ ‘गॄ शब्दे’। ‘गॄ निगरणे’ वा । एताभ्यां लङि ‘बहुलं छन्दसि’ इति विकरणस्य श्लुः । ‘बहुलं छन्दसि ’ इत्यभ्यासस्येत्वम् । दीर्घश्छान्दसः । गुणे कृते हल्ङ्यादिना तिपो लोपः ॥ किंच सुदिनेव सुदिनेष्वन्नानि यथालंकुर्वन्ति । यद्वा । सुदिना सुदिनौ । अहोरात्रयोः प्रवर्तकत्वेन तद्वन्तौ सूर्याचन्द्रमसौ स्वरश्मिभिर्यथान्नान्यलंकुरुतः । तद्वद्युवां पृक्षः । अन्ननामैतत् । भोक्तृभिः संपृच्यन्त इति पृक्षोऽन्नानि । आ तंसयेथे समन्तादलंकुरुथः ॥ ‘तसि भूष अलंकारे’। चौरादिकः ॥
Wilson
English translation:
“You both demand the oblation (Aśvins), you spread out the ceremonials as two weavers (strentch)cloths; (the instrumental tutor of the rite) praised you associated together to attain (his desires); like two fortunate daysyou bestow food.”
Jamison Brereton
Now you both have just this as your aim: you stretch out insights like workers their cloths.
It has awakened you two to drive toward a common goal. You haul
provisions here as you do the day-bright (days).
Griffith
THIS very thing ye Twain hold as your object: ye weave your songs as skilful men weave garments.
That ye may come united have I waked you: ye spread out food like days of lovely weather.
Geldner
Ihr beide habt gewiß nur dieses eine Ziel: ihr spannet die Gedanken an wie die Meister die Gewänder auf den Webstuhl. Er hat sie geweckt, daß sie gemeinsam kommen sollen. Wie solche, die gutes Wetter haben, bringet ihr Stärkungen, die Speisen mit.
Grassmann
Ihr beide nun erstrebt dies; ihr webet die Gebete wie zwei kunstfertige die Kleider; damit ihr vereinigt kommt, habe ich euch erweckt, wie zwei lichthelle Tage (?) treibt ihr Nahrungen her.
Elizarenkova
Вот сейчас у вас только такая цель:
Вы натягиваете поэтические мысли, как два мастера - одеяния (на станок).
(Эта песнь) разбудила вас, чтобы вы вместе приехали.
Как прекрасные дни, вы притягиваете к себе питательные силы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में सुशिक्षित स्त्री-पुरुष, अध्यापक-उपदेशक मानवों का कल्याण साधें, ओषधिचिकित्सक-शल्यचिकित्सक स्वास्थ्य बढ़ावें, सभा व सेना के स्वामी राष्ट्र में अन्नव्यवस्था ठीक रखें, इत्यादि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उभा-उ) दोनों सुशिक्षित स्त्री-पुरुष या अध्यापक-उपदेशक (तत्-इत्) उस ही ब्रह्म की (प्र-अर्थयेथे) प्रार्थना करते हैं, जिसकी प्राप्ति के लिए (धियः) कर्मोंका (वि तन्वाथे) विस्तार करते हैं (अपसा-इव-वसा) कर्म करनेवाले दो शिल्पी वस्त्र बुननेवाले जैसे वस्त्र बुनते हैं (सध्रीचीना) साथ जाते हुए गृहस्थकार्य में या विद्याप्रचार में (यातवे) यात्रा के लिए जाते हुए (ईम्-प्र-अजीगः) उस ब्रह्म की-प्रत्येक स्तुति करे अथवा परस्पर प्रशंसा करे (सुदिना-इव) सुन्दर दिनों में (पृक्षः) अन्न को या विज्ञान को (आ तंसयेथे) भलीभाँति संस्कृत करते हैं ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सुशिक्षित स्त्री-पुरुष गृहस्थ में या अध्यापक-उपदेशक विद्याप्रचार में लगे हुए संतानों या शिष्यों का विस्तार करते हुए भोजन या ज्ञान को संस्कृत करते हुए यात्रा करते हुए भी परमात्मा की स्तुति प्रार्थना करते रहें ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अस्मिन् सूक्ते सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ तथाऽऽध्यापकोपदेशकौ मानवप्रजाः कल्याणं साधयन्तु विद्याप्रचारेण जीवनमुत्कर्षयन्तु ओषधिशल्यचिकित्सकौ च स्वास्थ्यं सम्पादयतां सभासेनापती च राष्ट्रे अन्नस्य व्यवस्थां कुरुताम्।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उभा-उ) उभौ ‘अश्विनौ’ हि सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ “अश्विना सुशिक्षिता स्त्रीपुरुषौ” [यजु० ३८।१२ दयानन्दः] यद्वा-अध्यापक-उपदेशकौ “अश्विना अध्यापकोपदेशकौ” [ऋ० ५।७८।३ दयानन्दः] (नूनम्) अद्यतनम् “नूनमस्त्यद्यतनम्” [निरु० १।६] (तत्-इत्) तदेव ब्रह्म (अर्थयेथे) प्रार्थयथां यत्प्राप्तये (धियः-वितन्वाथे) कर्माणि “धीः कर्मनाम” [निघ० २।१] वितनुथः (अपसा-इव वस्त्रा) अपस्विनौ कर्मिणौ शिल्पकर्मिणौ तन्तुवायाविव “अपस् कर्मनाम” [निघ० २।१] ‘मतुबर्थप्रत्ययस्य लोपश्छान्दसः यद्वा अपस् शब्दात् अकारो मत्वर्थीयश्छान्दसः पुनर्द्विवचने-आकारादेशश्छान्दसः “सुपां सुलुक्पूर्वसर्वणाच्छेया” [अष्टा० ७।१।३९] इत्यनेन, यथा वस्त्राणि वितनुतस्तथा (सध्रीचीना) सह गच्छन्तौ गृहस्थकार्ये विद्याप्रचारे वा सह कार्यं कुर्वन्तौ (यातवे) यात्रायै गच्छन्तौ (ईम् प्र-अजीगः) तद् ब्रह्म युवयोरेकैकः स्तुहि यद्वा परस्परं प्रशंस (सुदिना-इव) सुन्दराहोरात्राणि इव इति पदपूरणः (पृक्षः-आ तंसयेथे) अन्नम् “पृक्षः अन्ननाम” [निघ० २।७] यद्वा विज्ञानम् “पृक्षः सुखसम्पर्कनिमित्तं विज्ञानम्” [ऋ० १।४७।६ दयानन्दः] समन्तादलङ्कुरुथः संस्कुरुथः तसि भूष अलङ्कारे [चुरादि०] ॥१॥
02 उष्थारेव फर्वरेषु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ॒ष्टारे॑व॒ फर्व॑रेषु श्रयेथे प्रायो॒गेव॒ श्वात्र्या॒ शासु॒रेथः॑ ।
दू॒तेव॒ हि ष्ठो य॒शसा॒ जने॑षु॒ माप॑ स्थातं महि॒षेवा॑व॒पाना॑त् ॥
मूलम् ...{Loading}...
उ॒ष्टारे॑व॒ फर्व॑रेषु श्रयेथे प्रायो॒गेव॒ श्वात्र्या॒ शासु॒रेथः॑ ।
दू॒तेव॒ हि ष्ठो य॒शसा॒ जने॑षु॒ माप॑ स्थातं महि॒षेवा॑व॒पाना॑त् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उष्टा꣡रेव फ꣡र्वरेषु श्रयेथे
प्रायोगे꣡व श्वा꣡त्रिया शा꣡सुर् ए꣡थः
दूते꣡व हि꣡ ष्ठो꣡ यश꣡सा ज꣡नेषु
मा꣡प स्थातम् महिषे꣡वावपा꣡नात्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
iva ← iva (invariable)
{}
phárvareṣu ← phárvara- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
śrayethe ← √śri- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
uṣṭā́rā ← uṣṭár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ithaḥ ← √i- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
{}
prāyogā́ ← prāyogá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
śā́suḥ ← śā́sus- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
śvā́tryā ← śvā́trya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
dūtā́ ← dūtá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
hí ← hí (invariable)
{}
iva ← iva (invariable)
{}
jáneṣu ← jána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
stháḥ ← √as- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yaśásā ← yaśás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ápa ← ápa (invariable)
{}
avapā́nāt ← avapā́na- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
mahiṣā́ ← mahiṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
sthātam ← √sthā- (root)
{number:DU, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
उ॒ष्टारा॑ऽइव । फर्व॑रेषु । श्र॒ये॒थे॒ इति॑ । प्रा॒यो॒गाऽइ॑व । श्वात्र्या॑ । शासुः॑ । आ । इ॒थः॒ ।
दू॒ताऽइ॑व । हि । स्थः । य॒शसा॑ । जने॑षु । मा । अप॑ । स्था॒त॒म् । म॒हि॒षाऽइ॑व । अ॒व॒ऽपाना॑त् ॥
Hellwig Grammar
- uṣṭāreva ← uṣṭārā ← uṣṭṛ
- [noun], nominative, dual, masculine
- uṣṭāreva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- pharvareṣu ← pharvara
- [noun], locative, plural, masculine
- śrayethe ← śri
- [verb], dual, Present indikative
- “situate; dwell; go; lurk; reach; rear; repose; cling to.”
- prāyogeva ← prāyogā ← prāyoga
- [noun], nominative, dual, masculine
- prāyogeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- śvātryā ← śvātrya
- [noun], nominative, dual, masculine
- “swelling.”
- śāsur ← śāsuḥ ← śāsus
- [noun], accusative, singular, neuter
- ethaḥ ← e ← √i
- [verb], dual, Present indikative
- “come; travel.”
- dūteva ← dūtā ← dūta
- [noun], nominative, dual, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- dūteva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- ṣṭho ← ṣṭhaḥ ← as
- [verb], dual, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- yaśasā ← yaśas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “fame; Yaśas.”
- janeṣu ← jana
- [noun], locative, plural, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- māpa ← mā
- [adverb]
- “not.”
- māpa ← apa
- [adverb]
- “away.”
- sthātam ← sthā
- [verb], dual, Aorist imperative
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- mahiṣevāvapānāt ← mahiṣā ← mahiṣa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Old World buffalo; Mahiṣa; Mahiṣa.”
- mahiṣevāvapānāt ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- mahiṣevāvapānāt ← avapānāt ← avapāna
- [noun], ablative, singular, neuter
- “drinking.”
सायण-भाष्यम्
उष्टारेव । उष्टः कामयेते गन्तव्यं देशमित्युष्टारौ प्रासङ्गस्य वोढारावनड्वाहाविव ॥ ‘वश कान्तौ ’ इत्यस्मात्तृचि छान्दसं संप्रसारणमिडभावश्च ॥ तौ यथा संपूर्णघासेषु संचरतः तद्वत् फर्वरेषु स्तुतिभिर्हविर्भिश्च पूरयितृषु जनेषु श्रयेथे । तत्स्वीकरणार्थमाश्रयथः ॥ फर्वतिः पूरणार्थः । अस्मादौणादिको रन्प्रत्ययः ॥ प्रायोगेव प्रायोगौ प्रयोक्तव्यावनड्वाहाविव । प्रपूर्वाद्युजेः कर्मणि घञ्युपसर्गस्य दीर्घः । थाथादिस्वरेणान्तोदात्तः ॥ तौ यथा श्वात्र्या श्वात्र्यौ । शु क्षिप्रमतनं श्वात्रम् । तत्र साधू भवतः तद्वत् । यद्वा । युद्धार्थं प्रयोक्तव्यावश्वाविव श्वाञ्यौ। श्वात्र्यमिति धननाम । तत्र भवौ । धनस्य साधकावित्यर्थः । तौ युवां शासुः शंसितुः स्तोतुः स्तुतिं प्रति एथः आगच्छथः । ‘इण् गतौ’ । आदादिकः । दूतेव दूताविव यथा राज्ञः प्रियतमौ दूतौ जनपदेषु यशस्विनौ भवतः तद्वत् जनेषु स्तोतृषु यशसा यशस्विनौ स्थः हि भवथः खलु ॥ अस्तेर्लटि रूपम् । हियोगादनिघातः ॥ महिषेव महिषाविव यथा श्रान्तौ महिषौ अवपानात् । पीयतेऽस्मिन्निति पानं हृदादि । अधिकरणे ल्युट् । पानमेवावपानम्। संनिकृष्टात् पानान्नापगच्छतः तद्वद्युवामस्मदीयाद्धविषः स्तोत्राच्च माप स्थातं मापक्रम्य तिष्ठतम् ॥ तिष्ठतेर्लुङि गातिस्था°’ इति सिचो लुक् । ‘न माङ्योगे’ इत्यडभावः ॥
Wilson
English translation:
“Like two longing oxen (to the pastures), you have recourse to those who fill you (with oblations); youapproach like two horses prepared for the fray; employed to bring treasure; you are like two (royal) messengersrenowned among the people; turn not away (from our oblation) like two buffaloes from the drinking-trough.”
Jamison Brereton
Like plow-oxen [?] you are fixed in [/to] the pharvara; like brawny lead-horses [?] you follow instructions.
Because you are like messengers who acquire glory among the peoples, do not stay away like buffalo from a waterhole.
Griffith
Like two plough-bulls ye move along in traces, and seek like eager guests your bidder’s banquet.
Ye are like glorious envoys mid the people: like bulls, approach the place where ye are watered.
Geldner
Wie zwei Zugstiere leget ihr euch an die Joche, wie zwei ……. kommet ihr auf Befehl. Wie abgesandte seid ihr ja bei den Leuten angesehen. Bleibet nicht fern wie Büffel von der Tränke!
Grassmann
Wie zwei Pflugstiere schreitet ihr bei den Säern (?); wie zwei kräftige zum Mahle kommenden Gäste (?) folget ihr der Einladung; wie zwei Boten seid ihr herrlich unter den Menschen, seid nicht ferne von der Tränke, zweien Büffeln gleichend.
Elizarenkova
Как два буйвола, налегаете вы на постромки (?),
Как два крепких тягловых животных (?), являетесь вы по приказу.
Ведь вы как два блистательных вестника среди людей.
Не отходите, как буйволы от источника для питья!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उष्टारा-इव) जैसे क्षुधा दाह को-भूख की जलन को प्राप्त हुए दो सहयोगी पशु (फर्वरेषु) पूर्ण घासस्थानों में (श्रयेथे) आश्रय लेते हुए वैसे तुम स्त्री-पुरुष कामदाह से पीड़ित हुए अध्यात्मभोजनपूर्ण महात्माओं के आश्रमों में आश्रय लेते हो (श्वात्र्या) दो धनी (प्रायोगा-इव) प्रयोगकुशलव्यापारकुशल (शासुः-एथः) शासक-परमात्मप्रशंसक स्तुति करनेवाले के समीप में जाते हैं श्रद्धा दर्शाने के लिए, वैसे तुम स्त्री-पुरुष सन्तान धनवाले होते हुए गृहस्थधर्म के उपदेशक पुरोहित के पास जाते हो (दूता-इव हि) जैसे दो दूत सन्देशवाहक राजा के निमित्त प्रियकारी होते हैं, वैसे तुम स्त्री-पुरुष (यशसा जनेषु स्थः) जनों में जनसमाज में अपने सदगुणों के यश से प्रिय होते हो (महिषा-इव) जैसे दो भैंसें (अवपानात् मा-अप स्थातम्) जलाशय से नहीं अलग होतीं, वैसे तुम स्त्री-पुरुष ज्ञानामृत के आशय से पृथक् नहीं होते हो ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सुशिक्षित स्त्री-पुरुषों को चाहिए कि विषय-काम दाह से बचने के लिए अध्यात्म चर्चावाले महात्माओं के आश्रम में आश्रय लें, सन्तानधन सेपूर्ण हुए गृहस्थधर्म के उपदेशक के पास जाएँ,गृहस्थ चलाने का उपदेश लें, अपने सद्गुणों के यश से मानव समाज के प्रिय बनें और जहाँ ज्ञानामृत का पान मिले, वहाँ आश्रय लें ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उष्टारा-इव) यथा क्षुद्दाहं प्राप्तौ सह योगिनौ द्वौ पशू (फर्वरेषु) पूर्णघासस्थानेषु “पर्व पूर्णे” [भ्वादि०] पकारस्य फकारश्छान्दसः ततः औणादिक रन् प्रत्ययः (श्रयेथे) आश्रयतस्तथा युवां कामदाहपीडितौ सन्तावध्यात्मभोजपूर्णेषु महात्माश्रयेषु खल्वाश्रयथः (श्वात्र्या प्रायोगा-इव) धनार्हौ धनिनौ “श्वात्रं धननाम” [निघं० २।१०] प्रयोगे कुशलो यथा (शासुः-एथः) शासकस्य परमात्मप्रशंसकस्य स्तोतुः समीपं गच्छतस्तद्वद् युवा सन्तानधनवन्तौ गृह्यधर्मोपदेष्टुः पुरोहितस्य समीपं गच्छथः (दूता-इव हि यशसा जनेषु स्थः) दूतौ सन्देशवाहकौ राजनि प्रियवादिनौ यथा भवतस्तद्वद् युवां जनेषु जनसमाजेषु स्वकीयसद्गुणानां यशसा प्रियौ भवथः (महिषा इव-अवपानात्-मा-अपस्थातम्) महिषौ जलाशयान्नापतिष्ठतः-न पृथग्भवतस्तद्वद् युवां ज्ञानामृताशयात् पृथक्-न भवथः ॥२॥
03 साकंयुजा शकुनस्येव - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सा॒कं॒युजा॑ शकु॒नस्ये॑व प॒क्षा प॒श्वेव॑ चि॒त्रा यजु॒रा ग॑मिष्टम् ।
अ॒ग्निरि॑व देव॒योर्दी॑दि॒वांसा॒ परि॑ज्मानेव यजथः पुरु॒त्रा ॥
मूलम् ...{Loading}...
सा॒कं॒युजा॑ शकु॒नस्ये॑व प॒क्षा प॒श्वेव॑ चि॒त्रा यजु॒रा ग॑मिष्टम् ।
अ॒ग्निरि॑व देव॒योर्दी॑दि॒वांसा॒ परि॑ज्मानेव यजथः पुरु॒त्रा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
साकंयु꣡जा शकुन꣡स्येव पक्षा꣡
पश्वे꣡व चित्रा꣡ य꣡जुर् आ꣡ गमिष्टम्
अग्नि꣡र् इव देवयो꣡र् दीदिवां꣡सा
प꣡रिज्मानेव यजथः पुरुत्रा꣡
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
iva ← iva (invariable)
{}
pakṣā́ ← pakṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
sākaṁyújā ← sākaṁyúj- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
śakunásya ← śakuná- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
citrā́ ← citrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
gamiṣṭam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
{}
paśvā́ ← paśú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yájuḥ ← yájus- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
devayóḥ ← devayú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dīdivā́ṁsā ← √dī- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRF, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
{}
iva ← iva (invariable)
{}
párijmānā ← párijman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
purutrā́ ← purutrā́ (invariable)
{}
yajathaḥ ← √yaj- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
सा॒क॒म्ऽयुजा॑ । श॒कु॒नस्य॑ऽइव । प॒क्षा । प॒श्वाऽइ॑व । चि॒त्रा । यजुः॑ । आ । ग॒मि॒ष्ट॒म् ।
अ॒ग्निःऽइ॑व । दे॒व॒ऽयोः । दी॒दि॒ऽवांसा॑ । परि॑ज्मानाऽइव । य॒ज॒थः॒ । पु॒रु॒ऽत्रा ॥
Hellwig Grammar
- sākaṃyujā ← sākaṃyuj
- [noun], nominative, dual, masculine
- śakunasyeva ← śakunasya ← śakuna
- [noun], genitive, singular, masculine
- “bird; large bird.”
- śakunasyeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- pakṣā ← pakṣa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Pakṣa; wing; side; pakṣa; assumption; opinion; side; option; pakṣa [word]; side; position; case; feather; faction; parent; one-half; two; contradiction; flank; set.”
- paśveva ← paśū ← paśu
- [noun], nominative, dual, masculine
- “domestic animal; sacrificial animal; animal; cattle; Paśu; stupid; Paśu; herd; goat.”
- paśveva ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- citrā ← citra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- yajur ← yajuḥ ← yajus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Yajur-Veda; Yajus; prayer.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gamiṣṭam ← gam
- [verb], dual, Aorist inj. (proh.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- devayor ← devayoḥ ← devayu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “devout; devoted.”
- dīdivāṃsā ← dīdī
- [verb noun], nominative, dual
- “shine; glitter.”
- parijmāneva ← parijmānā ← parijman
- [noun], nominative, dual, masculine
- “encompassing(a).”
- parijmāneva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- yajathaḥ ← yaj
- [verb], dual, Present indikative
- “sacrifice; worship; worship.”
- purutrā
- [adverb]
- “distributively.”
सायण-भाष्यम्
शकुनस्येव पक्षिण इव यथा पक्षिणः पक्षा पक्षौ संहत्य वर्तमानौ तद्वत् साकंयुजा साकंयुजौ सहावियुज्य वर्तमानौ भवथः ॥ युजेः ‘सत्सूद्विष° ’ इत्यादिना क्विप् ॥ पश्वेव पशू इव ॥ सुप आकारः ॥ तौ यथा चायनीयौ तद्वत् चित्रा चित्रौ चायनीयौ युवां यजुः यजनावस्मदीयौ आ गमिष्टम् आगच्छतम् ॥ यजेरौणादिको भाव उसिन्प्रत्ययः । गमिष्टम् । गमेर्लेटि • सिब्बहुलं लेटि’ इति सिप् । सिप आर्धधातुकत्वात् ‘गमेरिट् परस्मैपदेषु’ (पा. सू. ७. २. ५८) इतीडागमः ॥ देवयोः देवानिच्छतो यजमानस्य यज्ञे अग्निरिव अग्निर्यथा हविर्भिः स्तुतिभिश्च दीप्यते तद्वत् दीदिवांसा दीदिवांसौ स्तुतिभिर्दीप्तौ भवथः ॥ दीव्यतेः क्वसौ ‘वस्वेकाजात्’ इति नियमादिडभावः । वलि लोपे तुजादित्वादभ्यासदीर्घः ॥ परिज्मानेव परिज्मानाविव परितो अजतो गच्छतः। कर्मकरणार्थमिति परिज्मानावध्वर्यू इव स्थितौ युवां पुरुत्रा बहुषु देशेषु यजथः देवान् पूजयथः ॥ ‘अश्विनौ हि देवानामध्वर्यू’ (ऐ. ब्रा. १. १८) इत्याम्नानात् । यद्वा । परिज्मानेव परितो गन्तारौ । पुरो वा पश्चाद्वा तौ यथा बहुषु देशेषु यजथः संगच्छमानौ भवथः ॥ ‘यज देवपूजासंगतिकरणदानेषु’ । पुरुत्रा। देवमनुष्य इत्यादिना त्राप्रत्ययः ॥
Wilson
English translation:
“Connected toegether like the two wings of a bird, you came to the sacrifice like two choice animals;radiant as Agni (at the offering) of the devout (worshipper), like two perambulating priests you celebrate worshipin many plural ces.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
You celebrate worship: the Aśvins are the Adhvaryus of the gods
Jamison Brereton
Joined together like the wings of a bird, conspicuous like livestock, come here to our sacrificial formula.
Shining like the fire of a man who seeks the gods, like two encircling the earth you perform sacrifice in many places.
Griffith
Like the two pinions of a bird, connected, like two choice animals, ye have sought our worship.
Bright as the fire the votary hath kindled, ye sacrifice in many a spot as roamers.
Geldner
Wie die zwei Flügel des Vogels zusammengehörig, wie zwei Tiere in die Augen fallend, kommet zum Opferspruch! Wie des Gottergebenen Feuer leuchtend, opfert ihr vielerorts wie fahrende Sänger.
Grassmann
Ihr beide, zusammen verbunden wie zwei Fittige des Vogels, wie zwei glänzende Hausthiere kommt her zu dem Gottesdienst, strahlend wie das Feuer des Frommen, wie zwei Umherwandernde opfert ihr an vielen Orten.
Elizarenkova
Как два крыла, принадлежащих одной птице,
Как двое ярких животных, приходите на жертвенную формулу!
Сверкая, как огонь того, кто предан богам,
Приносите жертвы во многих местах, как странствующие кругом!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शकुनस्य) पक्षी के (पक्षा-इव) दो पंखों के समान (साकं युजा) सहयुक्त-सम्मिलित मनवाले तुम दोनों स्त्री-पुरुष होते हो (पश्वा-इव चित्रा) दर्शनीय दो गौ पशुओं की भाँति (यजुः-आगमिष्टम्) कृषिकर्म को जैसे प्राप्त होते हैं, वैसे तुम यज्ञरूप श्रेष्ठ कर्म को प्राप्त होवो (देवयोः) देव को चाहनेवाले यजमान की (अग्निः-इव) अग्नि की भाँति(दीदिवांसा) अपने गुणों से देदीप्यमान-प्रकाशमान तुम होवो (परिज्माना-इव) सर्वत्र गति करते हुए दो वायु-उत्तर दक्षिण वायु के समान तुम दोनों स्त्री-पुरुष (पुरुत्रा यजथः) बहुत स्थानों में संगति से कार्य करते हो ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - गृहस्थ में सुशिक्षित स्त्री-पुरुष एक मनवाले यज्ञकर्म का आचरण करनेवाले मिलकर गृहस्थकार्य सञ्चालन करनेवाले होवें ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शकुनस्य पक्षा-इव साकं युजा) पक्षिणः पक्षाविव सह युक्तौ सम्मिलितावेकमनस्कौ युवां भवथः (पश्वा-इव चित्रा यजुः-आगमिष्टम्) चायनीयौ गोपशू इव कृषिकर्म प्रति समन्तात् प्राप्तौ भवतस्तद्वत् युवां यजनं श्रेष्ठकर्म प्रति समन्तात् प्राप्तौ भवथः (देवयोः-अग्निः-इव दीदिवांसा) देवं कामयमानस्य यजमानस्याग्निरिव स्वगुणैर्देदीप्यमानौ युवां भवथः (परिज्माना-इव पुरुत्रा यजथः) परितौ गच्छन्तौ वायू-उत्तरदक्षिणवायू इव युवां बहुत्र सङ्गत्या कार्यं कुरुथः ॥३॥
04 आपी वो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ॒पी वो॑ अ॒स्मे पि॒तरे॑व पु॒त्रोग्रेव॑ रु॒चा नृ॒पती॑व तु॒र्यै ।
इर्ये॑व पु॒ष्ट्यै कि॒रणे॑व भु॒ज्यै श्रु॑ष्टी॒वाने॑व॒ हव॒मा ग॑मिष्टम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ॒पी वो॑ अ॒स्मे पि॒तरे॑व पु॒त्रोग्रेव॑ रु॒चा नृ॒पती॑व तु॒र्यै ।
इर्ये॑व पु॒ष्ट्यै कि॒रणे॑व भु॒ज्यै श्रु॑ष्टी॒वाने॑व॒ हव॒मा ग॑मिष्टम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आपी꣡ वो अस्मे꣡ पित꣡रेव पुत्रा꣡
उग्रे꣡व रुचा꣡ नृप꣡तीव तुर्यइ꣡
इ꣡र्येव पुष्ट्यइ꣡ किर꣡णेव भुज्यइ꣡
श्रुष्टीवा꣡नेव ह꣡वम् आ꣡ गमिष्टम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
āpī́ ← āpí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
iva ← iva (invariable)
{}
pitárā ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
putrā́ ← putrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
iva ← iva (invariable)
{}
iva ← iva (invariable)
{}
nr̥pátī ← nr̥páti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
rucā́ ← rúc- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
turyaí ← turí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
ugrā́ ← ugrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
bhujyaí ← bhují- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
íryā ← írya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
{}
iva ← iva (invariable)
{}
kiráṇā ← kiráṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
puṣṭyaí ← puṣṭí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
gamiṣṭam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
śruṣṭīvā́nā ← śruṣṭīván- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
आ॒पी इति॑ । वः॒ । अ॒स्मे इति॑ । पि॒तरा॑ऽइव । पु॒त्रा । उ॒ग्राऽइ॑व । रु॒चा । नृ॒पती॑ इ॒वेति॑ नृ॒पती॑ऽइव । तु॒र्यै ।
इर्या॑ऽइव । पु॒ष्ट्यै । कि॒रणा॑ऽइव । भु॒ज्यै । श्रु॒ष्टी॒वाना॑ऽइव । हव॑म् । आ । ग॒मि॒ष्ट॒म् ॥
Hellwig Grammar
- āpī ← āpi
- [noun], accusative, dual, masculine
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- pitareva ← pitarā ← pitṛ
- [noun], accusative, dual, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- pitareva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- putrogreva ← putrā ← putra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “son; putra [word]; male child; Putra; Bodhisattva.”
- putrogreva ← ugrā ← ugra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “powerful; awful; dangerous; intense; mighty; potent; colicky; atrocious.”
- putrogreva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- rucā ← ruc
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “beam; radiance; color.”
- nṛpatīva ← nṛpatī ← nṛpati
- [noun], nominative, dual, masculine
- “king.”
- nṛpatīva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- turyai ← turī
- [noun], dative, singular, feminine
- “shuttle.”
- iryeva ← iryā ← irya
- [noun], nominative, dual, masculine
- “argus-eyed; active; heedful.”
- iryeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- puṣṭyai ← puṣṭi
- [noun], dative, singular, feminine
- “prosperity; growth; increase; puṣṭi; luxury; wealth; comfort; increase; corpulence.”
- kiraṇeva ← kiraṇā ← kiraṇa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “beam; sunbeam; Kiraṇa; dust; sun; chapter.”
- kiraṇeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- bhujyai ← bhuji
- [noun], dative, singular, feminine
- śruṣṭīvāneva ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gamiṣṭam ← gam
- [verb], dual, Aorist inj. (proh.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
अस्मे अस्माकं वः युवाम् । पूजायां बहुवचनम्। आपी प्राप्तौ बन्धुभूतौ भवथः । पितरेव पितराविव यथात्र पितरौ प्रति पुत्रा पुत्रौ बन्धुभूतौ भवतः तद्वत् । यद्वा । पुत्रा। षष्ठ्या आकारः । पुत्राणां पितरौ बन्धू। तथा उग्रेव उग्राविव यथोग्रौ स्वतेजसोद्गूर्णावग्न्यादित्यौ यथा रोचमानौ भवतः तद्वत् रुचा दीप्त्या युक्तौ। रोचतेर्भावे क्विप् । ‘सावेकाचः’ इति विभक्तेः उदात्तत्वम् । यद्वा । रुचा आरोचमानौ भवथः । रोचतेरिगुपधलक्षणः कः । सुप आकारः ॥ नृपतीव यथा नॄणां पालयितारौ राजानौ संभ्रमयुक्तायै सेनायै रक्षकत्वेन भवतः तद्वत् तुर्यै कर्मार्थं त्वरमाणायै संभ्रमवत्यै जनतायै युवामभीष्टदातृत्वेन भवथः ॥ ‘तुर त्वरणे’। ‘इगुपधात्कित्’ (उ. सू. ४. ११९) इतीन्प्रत्ययः । ‘कृदिकारादक्तिनः’ (पा. सू. ४. १. ४५ ग.) इति ङीष् । ‘उदात्तयणो हल्पूर्वात्’ इति विभक्तेरुदात्तत्वम् ॥ इर्येव इर्याविव । इरान्नम् । तत्र भवौ। भवार्थे थत् । अन्नवन्तावाढ्यौ स्वजनपरितोषणाय भवतः । तद्वद्युवां पुष्ट्यै धनादिदानेनास्माकं परितोषणाय भवथः। किरणेव किरणाविव यथाग्न्यादित्यकिरणौ सर्वेषां प्रकाशनादिद्वारेण भोगाय भवतः तद्वत् भुज्यै स्तोतॄणां परिभोगाय भवथः। श्रुष्टीवानेव श्रुष्टिवन्ताविव । श्रुष्टीति क्षिप्रनाम । मत्वर्थीयो वनिप् । तद्वन्तावश्वौ यथा लक्ष्यं देशं प्रति शीघ्रं गच्छतः तद्वत् । यद्वा । श्रुष्टीवानेव । श्रुष्टीति सुखनाम । तद्वन्तौ पुरुषौ यथा क्रीडार्थमागच्छतः तद्वद्युवां हवम् अस्मदीयमाह्वानं प्रति आ गमिष्टम् आगच्छतम् ॥ हवम् । ‘भावेऽनुपसर्गस्य’ इति ह्वयतेरप् संप्रसारणं च ॥
Wilson
English translation:
“You are kinsmen to us, like parents (to) sons, like two fierce shining fires, like two princes hastening togive protection, like two bestowers of food are you for the nourishment of men, like two luminaries for theenjoyment (of our worshippers), like two quick horses you came to our invocation.”
Jamison Brereton
(I call upon you,) who are like friends to us, as sons do their parents— like powerful (Heaven and Earth) with their light, like kings for
triumph,
like energetic (herdsmen) for prosperity, like the two labia for
enjoyment. Like obedient (servants), come here to my call.
Griffith
Ye are our kinsmen, like two sons, two fathers, strong in your splendour and like kings for conquest;
Like rays for our enjoyment, Lords to feed us, ye, like quick bearers, have obeyed our calling.
Geldner
Unsere Freunde rufe ich für euch, wie Söhne die Väter, wie zwei Gewaltige an Glanz, wie zwei Fürsten zum ….., die wie zwei ….. zum Gedeihen, wie die beiden Schamlefzen zum Genuß, wie zwei Aufmerksame kommet auf meinen Ruf!
Grassmann
Verwandt seid ihr beide [vâm statt vo zu lesen?] uns, wie die beiden Aeltern, wie zwei Söhne, wie zwei durch Glanz gewaltige, wie zwei Fürsten zum Siege, wie zwei Dienstherrn zur Nahrung, wie zwei Besen zum Fegen [? nach Ludwig’s nicht übler, aber freilich unerwiesener Deutung], wie zwei aufmerkende Diener kommt her auf unsern Ruf.
Elizarenkova
(Я восхваляю) вас двоих у нас как друзей, как отцов, как сыновей,
Как повелителей мужей, грозных (своих) блеском – для победы,
Как деятельных – для процветания, как две губы (?) для наслаждения.
Как двое услужливых, придите на (мой) зов!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वः)तुम दोनों द्युलोक पृथिवीलोक (अस्मे) हमारे (आपी) कार्यसाधक सम्बन्धी (पितरा-इव) माता पिताओं के समान अन्नरस के देनेवाले हो (उग्रा) तेजस्वी (रुचा) प्रकाशमान सूर्य और चन्द्रमा (पुत्रा-इव) पुत्रसमान प्रियकारी हो (तुर्यै नृपती-इव) हे शीघ्र सिद्धि के लिए दिन रात मनुष्यों के नेता राजा-रानी की भाँति हो (इर्या-इव) प्राण, अपान तुम दोनों अन्नवाले जैसे (पुष्ट्यै) पुष्टि के लिए हो (किरणा-इव भुज्यै) हे सभापति और सेनापति ! तुम दोनों शुक्लभा कृष्णभा किरणों की भाँति पालन क्रिया के लिए हो (श्रुष्टीवाना-इव) शीघ्र मार्गव्यापी घोड़ोंवाले जैसे ऋत्विक् और पुरोहित (हवम्-आगमिष्टम्) होमे जाते हुए यज्ञ के प्रति आते हो ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - द्युलोक पृथिवलोक माता पिता के समान अन्न भोजनरस भोजन देनेवाले हैं, उनसे ऐसा लाभ लेना चाहिये, सूर्य और चन्द्रमा पुत्र के समान रक्षक और प्रियकारी हैं, उनसे लाभ लेना चाहिये, दिन-रात राजा-रानी के समान इष्ट सिद्धि करनेवाले हैं, उनसे लाभ लेना चाहिये, प्राण-अपान जीवन पुष्टि देनेवाले हैं, अन्न के आधार पर अच्छा पौष्टिक भोजन करना चाहिये, सभापति और सेनापति सेना प्रजा का पालन करनेवाले होते हैं शुक्लभा और कृष्णभा किरणों के समान, उनसे लाभ लेना चाहिये अनुकूल आचरण करके, शीघ्र मार्गव्यापन करनेवाले घोड़ों के समान ऋत्विक् व पुरोहित हैं यज्ञ करनेवाले इनसे लाभ लेना चाहिये यज्ञ में बुलाकर ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वः) युवां हे द्यावापृथिव्यौ ! (अस्मे) अस्माकं (आपी) सम्बन्धिनौ (पितरा-इव) मातापितरौ-इव अन्नरसदातारौ स्थः (उग्रा रुचा पुत्रा इव) तेजस्विनौ प्रकाशमानौ सूर्याचन्द्रमसौ पुत्राविव प्रियकारिणौ स्थः (तुर्यै-नृपती-इव) हे अहोरात्रौ शीघ्रकार्यसिद्ध्यै नराणां नेता राजराज्ञौ इव स्थः (इर्या-इव पुष्ट्यै) हे प्राणापानौ ! युवाम्-अन्नवन्तौ-इव “इरा अन्ननाम” [निघ० २।७] पुष्ट्यै स्थः (किरणा-इव-भुज्यै) हे सभासेनेशौ ! युवां शुक्लभाःकृष्णभारूपकिरणौ-इव-भुक्त्यै-पालनक्रियायै स्थः (श्रुष्टीवाना-इव हवम्-आगमिष्टाम्) शु-अष्टि क्षिप्रव्याप्तिमदश्ववन्तौ-इवाध्वर्यू खल्वृत्विक्पुरोहितौ हूयमानं यज्ञमागच्छथः ॥४॥
05 वंसगेव पूषर्या - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वंस॑गेव पूष॒र्या॑ शि॒म्बाता॑ मि॒त्रेव॑ ऋ॒ता श॒तरा॒ शात॑पन्ता ।
वाजे॑वो॒च्चा वय॑सा घर्म्ये॒ष्ठा मेषे॑वे॒षा स॑प॒र्या॒३॒॑ पुरी॑षा ॥
मूलम् ...{Loading}...
वंस॑गेव पूष॒र्या॑ शि॒म्बाता॑ मि॒त्रेव॑ ऋ॒ता श॒तरा॒ शात॑पन्ता ।
वाजे॑वो॒च्चा वय॑सा घर्म्ये॒ष्ठा मेषे॑वे॒षा स॑प॒र्या॒३॒॑ पुरी॑षा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
वं꣡सगेव पूषरि꣡या शिम्बा꣡ता
मित्रे꣡व र्ता꣡ शत꣡रा शा꣡तपन्ता
वा꣡जेवोच्चा꣡ व꣡यसा घर्मियेष्ठा꣡
मे꣡षेवेषा꣡ सपरि꣡या पु꣡रीषा
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
iva ← iva (invariable)
{}
pūṣaryā̀ ← pūṣaryà- (nominal stem)
{gender:M, number:DU}
śimbā́tā ← śimbā́ta- (nominal stem)
{gender:M, number:DU}
váṁsagā ← váṁsaga- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
{}
mitrā́ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
r̥tā́ ← r̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
śā́tapantā ? ← śā́tapantā ? (invariable)
{}
śatárā ← śatárā- (nominal stem)
{number:DU}
gharmyeṣṭhā́ ← gharmyeṣṭhā́- (nominal stem)
{gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
{}
uccā́ ← uccā́ (invariable)
{}
vā́jā ← vā́ja- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
váyasā ← váyas- 2 (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
iṣā́ ← íṣ- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
{}
méṣā ← méṣa- (nominal stem)
{gender:M, number:DU}
púrīṣā ← púrīṣa- (nominal stem)
{gender:N}
saparyā̀ ← saparyà- (nominal stem)
{}
पद-पाठः
वंस॑गाऽइव । पू॒ष॒र्या॑ । शि॒म्बाता॑ । मि॒त्राऽइव॑ । ऋ॒ता । श॒तरा॑ । शात॑पन्ता ।
वाजा॑ऽइव । उ॒च्चा । वय॑सा । घ॒र्म्ये॒ऽस्था । मेषा॑ऽइव । इ॒षा । स॒प॒र्या॑ । पुरी॑षा ॥
Hellwig Grammar
- vaṃsageva ← vaṃsagā ← vaṃsaga
- [noun], nominative, dual, masculine
- “bull.”
- vaṃsageva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- pūṣaryā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- śimbātā ← śimbāta
- [noun], nominative, dual, masculine
- mitreva ← mitrā ← mitra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- mitreva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- ṛtā ← ṛta
- [noun], nominative, dual, masculine
- “timely; honest.”
- śatarā
- [noun], nominative, singular, feminine
- śātapantā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- vājevoccā ← vājā ← vāja
- [noun], nominative, dual, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- vājevoccā ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- vājevoccā ← uccā ← ucca
- [noun], nominative, dual, masculine
- “high; large; eminent.”
- vayasā ← vayas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “age; vigor; old age; strength; vayas [word]; aging; power; youth; food.”
- gharmyeṣṭhā
- [noun], nominative, dual, masculine
- meṣeveṣā ← meṣā ← meṣa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “sheep; ram; Naigameṣa.”
- meṣeveṣā ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- meṣeveṣā ← īṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- saparyā
- [noun], nominative, singular, feminine
- purīṣā ← purīṣa
- [noun], nominative, plural, neuter
- “fecal matter; droppings; spring; earth; purīṣa [word]; Purīṣa; rust; affluence; defecation.”
सायण-भाष्यम्
वंसगेव वंसगाविव वननीयगमनौ वृषभाविव तौ यथा पूषर्या पूषर्यौ पूषणे भवौ। पुष्टावयवावित्यर्थः । तद्वद्युवां स्फीताङ्गावयवौ ।’ पुष पुष्टौ’ । अस्मादौणादिको भावेऽरन्प्रत्ययः । तदन्तात् ‘भवे छन्दसि’ इति यत् । तित्स्वरितम् । तथा शिम्बाता शिम्बातौ । सुखनामैतत् शिम्बेन दुःखानां तनूकरणेन हेतुना आतं व्याप्तमिति । ‘शिञ् निशाने’। अस्माच्छिम्बमिति बाहुलकाद्धप्रत्ययो मुक्च निपात्यते । अततेः कर्मणि घञ्। सुप आलादेशः । सुखकरौ भवथः । मित्रेव मित्राविव । मित्रशब्देन वरुणोऽप्युपलक्ष्यते सहावस्थानात् । मित्रावरुणाविव ऋता ऋतौ सत्यभूतौ तद्वद्यथार्थदर्शिनौ भवथः । तथा शतरा शतं शतसंख्याकानि बहूनि रायो धनानि ययोः सन्ति तौ तथोक्तौ । सुपो डादेशः । यद्वा । शतमनेकमिन्द्रियप्रसादादि राति ददातीति शतरा सुखम् । तेन तद्वन्तौ । शातपन्ता शातपन्तौ तीक्ष्णस्तुतिकौ । शातं तीक्ष्णम् । पन्तम् । पनतेर्बाहुलकात्तन् ( उ. सू. ३. ८६ )। यद्वा शातपन्ता । शातेन दुःखानां तनूकरणेन पन्यते स्तूयत इति शातपन्तं सुखम् । शो तनूकरणे’। निष्ठा । पनतेस्तन् । तेन युवां सुखवन्तौ भवथः । यद्यपि शिम्बाता शतरा शातपन्ता इति त्रीण्यपि सुखनामानि तथापि कालत्रयेऽप्यश्विनोः सुखकरत्वस्य विवक्षितत्वेन विषयभेदादपौनरुक्त्यम् । वाजेव वाजाविव यथाश्वौ घासादिनोन्नतौ संपूर्णावयवौ तद्वत् वयसा हवीरूपेणान्नेन हेतुना उच्चा उच्चैर्वर्तमानौ । पुष्टावित्यर्थः ॥ उच्चा। उच्चैःशब्दात्सुपो डादेशः। डित्त्वाट्टि लोपः ॥ घर्म्येष्ठा घर्मस्थौ । घर्मं दीप्तमन्तरिक्षम् । तत्संबन्धिनि देशे सूर्याचन्द्रमसो रूपेणावस्थितौ भवथः । ‘सूर्याचन्द्रमसौ ’ (निरु. १२. १) इति यास्कः। यद्वा । घर्म्ये प्रवर्ग्ये भवं घर्म्यं हविः । तत्र देवतात्वेनावस्थितौ भवथः ॥ तिष्ठतेः ’ अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते इति विच् । ‘तत्पुरुषे कृति बहुलम्’ इति पूर्वपदस्य सप्तम्या अलुक् ॥ मेषेव मेषाविव । तौ यथान्नेन परिचरणीयौ तद्वद्युवाम् इषा हवीरूपेणान्नेन सपर्या सपर्यौ परिचरणीयौ भवथः । सपरशब्दः कण्ड्वादिः । सपर्यतिः परिचरणकर्मा । पुरीषा पुरीषौ धनादिदानेन स्तोतॄणां पोषयितारौ यद्वा हविर्भिः पोषणीयौ भवथः । ‘पुरीषं पुष्णातेः पोषयतेर्वा’ (निरु. २. २२) इति यास्कः ॥ ॥ १ ॥
Wilson
English translation:
“You are like two plural asantly moving well-fed (hills) like Mitra and Varuṇa, the two bestowers of felicity,veracious, possessors of infinite wealth, happy, like two horses plural mp with fodder, abiding in the firmament, liketwo rams (are you) to be nourished with sacrificial food, to be cherished (with oblations).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Like Mitra and Varuṇa:liṭ, like two Mitras
Jamison Brereton
váṃsageva pūṣaryā̀ śimbā́tā mitréva r̥tā́ śatárā śā́tapantā
vā́jevoccā́ váyasā gharmyeṣṭhā́ méṣeveṣā́ saparyā̀ púrīṣā
Griffith
You are like two pleasantly moving well-fed (hills) like Mitra and Varuna,
the two bestowers of felicity, veracious, possessors of infinite wealth, happy,
like two horses plump with fodder, abiding in the firmament,
like two rams (are you) to be nourished with sacrificial food, to be cherished (with oblations).
Geldner
……………..
Grassmann
Wie zwei wohlgenährte muntere (?) Stiere, wie zwei rechte Freunde, die hundert Güter besitzen, hundertfach helfend [çātāvantā zu lesen?], hoch wie zwei Rosse, die mit Nahrung versehen im Stalle weilen, wie zwei fette Schafböcke, anhängliche (?), mit Feuchtigkeit versehene (?).
Elizarenkova
vamsageva pusarya cimbata
mitreva rta catara catapanta
vajevocca vayasa gharmyestha
mesevesa saparya purisa
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वंसगा-इव-पूषर्या) सम्भजनीय अन्न को प्राप्त करानेवाले दो वृषभों की भाँति ज्ञान के बढ़ानेवाले अध्यापक उपदेशक (शिम्बाता मित्रा-इव) सुख के प्राप्त करानेवाले दो मित्रों के समान (ऋता) वेदज्ञानवाले (शतरा) बहुत ज्ञान देनेवाले (शातपन्ता) बहुत स्तुतिवाले अध्यापक उपदेशक तुम हो (वाजा-इव) दो बलवानों के समान (वयसा-उच्चा) स्वज्ञान बल से तथा अवस्था से श्रेष्ठ हो (घर्म्येष्ठा) तप से साध्य योग में स्थित हुए (मेषा-इव-इषा) जैसे दो भेड़े य दो मेढ़े अन्न से (सपर्या पुरीषा) परिचरण करने योग्य पोषणीयहोती हैं ऊन लाभ के लिए, ऐसे ही तुम अध्यापक और उपदेशक परिचर्या करने के योग्य और पोषण करने के योग्य हो ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अध्यापक और उपदेशक ज्ञान की वृद्धि करानेवाले, सुख का प्रवाह बहानेवाले, ज्ञानवान् बहुत ज्ञानदाता, बहुत स्तुति, प्रशंसायोग्य, ज्ञानबल से उत्कृष्ट, योग में स्थित सेवनीय और पोषणीय हैं, उनका सङ्ग करना चाहिये ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वंसगा-इव पूषर्या) सम्भजनीयमन्नप्रापयितारौ वृषभा “वंसं सम्भजनीयं गमयति स वृषभः” [ऋ० १।५५।१ दयानन्दः] ज्ञानस्य वर्धयितारावध्यापकोपदेशकौ “पूष धातोः अरन् प्रत्ययो भावे पूषरस्तत्रसाधुः पूषर्यौ पोषकौ” (शिम्बाता मित्रा-इव) “शिवं सुखम्” [निघ० ३।६] शिवं सुखं वातयति सेवयतीति शिम्वातः-वकारस्य मकारश्छान्दसः “वात गतिसेवनयोः” [चुरादि०] स्नेहिनौ सखायाविव स्थः (ऋताशतरा शातपन्ता) वेदज्ञानवन्तौ “अकारो मत्वर्थीयः” बहुज्ञानदातारौ बहुस्तुतिमन्तौ-अध्यापकोपदेशकौ स्थः। शतमेव शातम् “सोऽर्थेऽण् पन स्तुतौ ततः तन् औणादिकः कर्त्तरि बाहुलकात्” (वाजा-इव वयसा-उच्चा) वाजवन्तौ वाजिनाविव वाजशब्दादकारो मत्वर्थीयः-अवस्थया यथा उच्चौ तद्वद् युवां स्वज्ञानबलेन श्रेष्ठौ स्थः (घर्म्येष्ठा) तपसा साध्ये योगे स्थितौ (मेषा-इव-इषा-सपर्या-पुरीषा) मेषौ यथा-अन्नेन “इषम्-अन्ननाम” [निघ० २।७] परिचर्यौ “सपर्यति परिचर्याकर्मा” [निघ० ३।५] पोषणीयौ भवतः-ऊर्णलाभाय तद्वद् युवामध्यापकोपदेशकौ परिचरणीयौ पोषणीयौ च भवथः “पुरीषं पुष्णातेः पोषयतेर्वा” [निरु० २।२३] ॥५॥
06 सृण्येव जर्भरी - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सृ॒ण्ये॑व ज॒र्भरी॑ तु॒र्फरी॑तू नैतो॒शेव॑ तु॒र्फरी॑ पर्फ॒रीका॑ ।
उ॒द॒न्य॒जेव॒ जेम॑ना मदे॒रू ता मे॑ ज॒राय्व॒जरं॑ म॒रायु॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
सृ॒ण्ये॑व ज॒र्भरी॑ तु॒र्फरी॑तू नैतो॒शेव॑ तु॒र्फरी॑ पर्फ॒रीका॑ ।
उ॒द॒न्य॒जेव॒ जेम॑ना मदे॒रू ता मे॑ ज॒राय्व॒जरं॑ म॒रायु॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
सृणि꣡येव जर्भ꣡री तुर्फ꣡रीतू
नैतोशे꣡व तुर्फ꣡री पर्फरी꣡का
उदन्यजे꣡व जे꣡मना मदेरू꣡
ता꣡ मे जरा꣡यु अज꣡रम् मरा꣡यु
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
iva ← iva (invariable)
{}
jarbhárī ← jarbhári- (nominal stem)
{number:DU}
sr̥ṇyā̀ ← sr̥ṇī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:DU}
turphárītū ← turphárītu- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:DU}
iva ← iva (invariable)
{}
naitośā́ ← naitośá- (nominal stem)
{number:DU}
parpharī́kā ← parpharī́ka- (nominal stem)
{number:DU}
turphárī ← turphári- (nominal stem)
{number:DU}
iva ← iva (invariable)
{}
jémanā ← jéman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
maderū́ ← maderú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
udanyajā́ ← udanyajá- (nominal stem)
{}
ajáram ← ajára- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
jarā́yu ← jarā́yu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
marā́yu ← marā́yu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{number:DU}
पद-पाठः
सृ॒ण्या॑ऽइव । ज॒र्भरी॒ इति॑ । तु॒र्फरी॑तू॒ इति॑ । नै॒तो॒शाऽइ॑व । तु॒र्फरी॒ इति॑ । प॒र्फ॒रीका॑ ।
उ॒द॒न्य॒जाऽइ॑व । जेम॑ना । म॒दे॒रू इति॑ । ता । मे॒ । ज॒रायु॑ । अ॒जर॑म् । म॒रायु॑ ॥
Hellwig Grammar
- sṛṇyeva ← sṛṇyā ← sṛṇya
- [noun], nominative, dual, masculine
- sṛṇyeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- jarbharī ← jarbhari
- [noun], nominative, dual, masculine
- turpharītū ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- naitośeva ← naitośā ← naitośa
- [noun], nominative, dual, masculine
- naitośeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- turpharī ← turphari
- [noun], nominative, dual, masculine
- parpharīkā ← parpharīka
- [noun], nominative, dual, masculine
- udanyajeva ← udanya
- [noun]
- udanyajeva ← jā ← ja
- [noun], nominative, dual, masculine
- “produced; caused; born; located; growing; descended from; consisting of; ja [word]; living; written; flourishing.”
- udanyajeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- jemanā ← jeman
- [noun], nominative, dual, masculine
- maderū ← maderu
- [noun], nominative, dual, masculine
- tā ← tad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- jarāyv ← jarāyū ← jarāyu
- [noun], accusative, plural, neuter
- “afterbirth; chorion; placenta.”
- ajaram ← ajara
- [noun], accusative, singular, neuter
- “undecaying; ageless.”
- marāyu
- [noun], accusative, singular, neuter
सायण-भाष्यम्
सृण्येव सृण्याविव । सृणिरङ्कुशः । तत्र साधुः’ इति यत् । अङ्कुशार्हौ मत्तगजाविव जर्भरी गात्रविनामं कुर्वन्तौ ॥ जभ जृभि गात्रविनामे’। अस्मादौणादिको रिप्रत्ययः ॥ यद्वा । सृण्येव । सृणिर्द्विविधा । मत्तगजस्यैकत्रावस्थापयित्र्येका। अपरा बाधयित्री ॥ ‘सर्तेः किच्च’ ( उ. सू. ४. ४९; १०४ ) इत्यौणादिको निप्रत्ययः । कित्त्वादगुणः । ‘कृदिकारादक्तिनः’ इति ङीष् । सुप आकारः। ‘उदात्तस्वरितयोर्यणः’ इति स्वरितः ॥ तादृश्यौ सृण्याविव जर्भरी भर्तारावेकत्रैवावस्थापकौ । तथा तुर्फरीत् तर्फितारी शत्रूणां हन्तारौ। जर्भरी। भरतेर्यङ्लुगन्तादौणादिक इप्रत्ययः । अभ्यासस्य जकारश्छान्दसः । तृफ तृम्फ हिंसायाम् । अस्मात्तृजन्तस्य तुर्फरीतारावित्यस्य पृषोदरादित्वाद्वर्णविकारः । यद्वा । अस्माद्बाहुलकादौणादिकोऽरीतुप्रत्यय उत्वं च । अत्र निरुक्तं— ‘द्विविधा सृणिर्भवति भर्ता च हन्ता च तथाश्विनौ चापि भर्तारौ जर्भरी भर्तारावित्यर्थस्तुर्फरीतू हन्तारौ’ (निरु. १३.५) इत्यादि । नैतोशेव । नितोशतिर्वधकर्मा। नितोशयतीति नितोशः । तस्यापत्यं नैतोशः । ताविव तुर्फरी शत्रूणां हन्तारौ ॥ तृफतिर्हिंसार्थः । अस्मादौणादिको रिप्रत्यय उत्वं च ॥ पर्फरीका पर्फरीकौ शत्रूणां विदारयितारौ ॥ ‘ञिफला विशरणे’। अस्मात् ‘पर्फरीकादयश्च । ( उ. सू. ४. २० ) इतीकप्रत्ययान्तो निपात्यते ॥ यद्वा । स्तोतृजनानां धनादिदानेन पूरयितारौ ॥ ‘पॄ पालनपूरणयोः । अस्मादीकनि पूर्ववत्सर्वं निपात्यते । फर्वतेः पूरणार्थाद्वा ॥ उदन्यजेव उदन्यजे इव । उदके भवमुदन्यम् ॥ ‘पदन्नोमास्°’ (पा. सू. ६. १. ६३ ) इत्यादिनाशस्त्रभृतिष्वप्युदन्नादेशः ॥ तत्र जाते रत्ने इव निर्मलौ । कान्तियुक्तावित्यर्थः। जेमना जेमनौ जयशीलौ ॥ जयतेः ‘अन्येभ्योऽपि दृश्यन्ते’ इति मनिन् । दीर्घाभावश्छन्दसः ॥ मदेरू बलातिशयेन मत्तौ स्तुत्यौ वा । ता तौ पूर्वोक्तगुणावश्विनौ युवां मे मदीयं जरायुः जरायुजम् अत एव मरायु मरणशीलं शरीरम् अजरं जरारहितं मरणधर्मरहितं कुरुतम् ॥ ‘नञो जरमरमित्रमृताः’ इति नञ उत्तरस्य जरशब्दस्याद्युदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“You are like two mad elephants bending their forequarters and smiting the foe, like the two sons ofare victorious, (render) my decaying mortal body free from decay.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Epithets: śṛṇya = from śreṇi, a goad, thedestroying (foes): dvividhā ṣṛṇirbhavati bhartā ca hantā ca tathāśvinau ca-pi bhartārau jarbharībhartārāvity arthas turpharītū hantārau: Nirukta 13.5
Jamison Brereton
sr̥ṇyèva jarbhárī turphárītū naitośéva turphárī parpharī́kā
udanyajéva jémanā maderū́ tā́ me jarā́yv ajáram marā́yu
Griffith
You are like two mad elephants bending their forequarters and smiting the foe,
like the two sons of Nitosa destroying (foes),
and cherishing (friends); you are bright as two water-born (jewels),
do you, who are victorious, (render) my decaying mortal body free from decay.
Geldner
……………..
Grassmann
Wie zwei nährende, labungschaffende Fruchthaken (?), wie zwei nährende, Gaben ausstreuende Spender (?), wie zwei aus dem Wasser entsprossene, kräftige, erfreuende (?), mögen sie, was an mir matt und hinfällig ist, jugendfrisch machen (?).
Elizarenkova
crnyeva jarbhari turpharitu
naitoceva turphari parpharika
udanyajeva jemana maderu
ta me jarayv ajaram marayu
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सृण्या इव) दो दरातियों के समान अश्विनौ हैं जिनमें (जर्भरी-तुर्फरीतू) गुणों के भर्ता और दोषों के हननकर्ता हैं (नैतोशा-इव) अत्यन्त दूरप्रहारक अस्त्र के समान (तुर्फरी पर्फरीका) शीघ्र हनन करनेवाले-विदारण करनेवाले (उदन्यजा-इव) जल में उत्पन्न हुए दो रत्नों की भाँति (जेमना मदेरू) जयशील और हर्षप्रद (ता मे) वे दोनों मेरे (जरायु) जरायु से उत्पन्न (मरायु) मरणशील शरीरों को (अजरम्) जरारहित कर दें वे अश्विनौ दो वैद्य शल्यचिकित्सक और औषधिदाता ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों के बीच में दो प्रकार के वैद्य होने चाहिए, एक शल्यचिकित्सक और दूसरा ओषधिचिकित्सक, जैसे खेत को काटने के लिये दो दराँती होती हैं, एक प्रतिकूल वस्तु को काट कर फ़ेंक देनेवाली और दूसरी अनकूल-उपादेय वस्तु को काटकर लेनेवाली होती है, ऐसे ही दोनों वैद्य प्रहारक शस्त्र दूसरे शरीर के दोष को उखाड़कर बाहर फ़ेंक देता है व दूसरा ओषधि से स्वास्थ्यगुणों को अन्दर ले आता है, ये दोनों बहुमूल्य सामुद्रिक रत्न की भाँति हैं, जो शरीर को जरा से दूर करते हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सृण्या-इव) सृण्याविव-दात्र्याविव (जर्भरी-तुर्फरीतू) तथा अश्विनौ जर्भरी गुणानां भर्त्तारौ तुर्फरीतू दोषाणां हन्तारौ (नैतोशा-इव) नितोशते हन्तीति नितोशः ‘पचाद्यचि’ दूरप्रहारकमस्त्रं तस्यापत्यं तदधिकं प्रहारकमिव “तोशति वधकर्मा” वैदिको धातुः “सत्रात्व पुरुष्टुत एको वृत्राणि तोशसे” [ऋ० ८।११।१५] तथा “तोशते हिनस्ति तोशति वधकर्मा” [सायणः] नितोशस्य वधकर्त्तुः पुत्रो नैतोशः-तदिव (तुर्फरी) क्षिप्रहन्तारौ (पर्फरीका) विदारयितारौ (उदन्यजा-इव) उदकजे रत्ने समुद्रे चान्द्रमसे मुक्ताशुक्तिके रत्ने-इव (जेमना मदेरू) जयशीले हर्षप्रदौ (ता मे) तौ मम (जरायु) जरायुजं (मरायु) मरणशीलं शरीरं (अजरम्) जरारहितं कुरुतम्, हे अश्विनौ वैद्यौ “अश्विनौ वै देवानां भिषजौ” [ऐ० १।१८] इति निरुक्तानुसारी खल्वर्थोऽयम् ॥६॥
07 पज्रेव चर्चरम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प॒ज्रेव॒ चर्च॑रं॒ जारं॑ म॒रायु॒ क्षद्मे॒वार्थे॑षु तर्तरीथ उग्रा ।
ऋ॒भू नाप॑त्खरम॒ज्रा ख॒रज्रु॑र्वा॒युर्न प॑र्फरत्क्षयद्रयी॒णाम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
प॒ज्रेव॒ चर्च॑रं॒ जारं॑ म॒रायु॒ क्षद्मे॒वार्थे॑षु तर्तरीथ उग्रा ।
ऋ॒भू नाप॑त्खरम॒ज्रा ख॒रज्रु॑र्वा॒युर्न प॑र्फरत्क्षयद्रयी॒णाम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
पज्रे꣡व च꣡र्चरं जा꣡रम् मरा꣡यु
क्ष꣡द्मेवा꣡र्थेषु तर्तरीथ उग्रा
ऋभू꣡ ना꣡पत् खरमज्रा꣡ खर꣡ज्रुर्
वायु꣡र् न꣡ पर्फरत् क्षयद् रयीणा꣡म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cárcaram ← cárcara- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
jā́ram ← jā́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
marā́yu ← marā́yu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pajrā́ ← pajrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ártheṣu ← ártha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
iva ← iva (invariable)
{}
kṣádma ← kṣádman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tartarīthaḥ ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ugrā ← ugrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
āpat ← √āp- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
kharájruḥ ← kharájru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kharamajrā́ ← kharamajrá- (nominal stem)
{gender:M, number:DU}
ná ← ná (invariable)
{}
r̥bhū́ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
kṣayat ← √kṣā- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
{}
parpharat ← √phar- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
rayīṇā́m ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
vāyúḥ ← vāyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
प॒ज्राऽइ॑व । चर्च॑रम् । जार॑म् । म॒रायु॑ । क्षद्म॑ऽइव । अर्थे॑षु । त॒र्त॒री॒थः॒ । उ॒ग्रा॒ ।
ऋ॒भू इति॑ । न । आ॒प॒त् । ख॒र॒म॒ज्रा । ख॒रऽज्रुः॑ । वा॒युः । न । प॒र्फ॒र॒त् । क्ष॒य॒त् । र॒यी॒णाम् ॥
Hellwig Grammar
- pajreva ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- carcaraṃ ← carcaram ← carcara
- [noun], accusative, singular, masculine
- jāram ← jāra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fancy man.”
- marāyu
- [noun], accusative, singular, neuter
- kṣadmevārtheṣu ← kṣadma ← kṣadman
- [noun], accusative, singular, neuter
- kṣadmevārtheṣu ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- kṣadmevārtheṣu ← artheṣu ← artha
- [noun], locative, plural, masculine
- “for; meaning; purpose; sense; wealth; object of sense; matter; aim; money; message; object; artha [word]; wealth; function; content; topic; property; situation; reason; affair; concern; reason; enterprise; reason; cause; five; application; application.”
- tartarītha ← tartar ← √tṛ
- [verb], plural, Present indikative
- ugrā ← ugra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “powerful; awful; dangerous; intense; mighty; potent; colicky; atrocious.”
- ṛbhū ← ṛbhu
- [noun], nominative, dual, masculine
- “adept.”
- nāpat ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- kharamajrā ← kharamajra
- [noun], nominative, dual, masculine
- kharajrur ← kharajruḥ ← kharajru
- [noun], nominative, singular, masculine
- vāyur ← vāyuḥ ← vāyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wind; Vayu; vāta; prāṇa (coll.); air; air; fart; breath; northwest; draft; vāyu [word]; Vāyu; Marut.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- parpharat ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- kṣayad ← kṣayat ← kṣi
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “govern; inhabit; dwell; stay; predominate; bide; own.”
- rayīṇām ← rayi
- [noun], genitive, plural, masculine
- “wealth; property.”
सायण-भाष्यम्
हे उग्रा उग्रावुद्गूर्णतेजस्कावश्विनौ पज्रेव पञ्जाविव प्रार्जितबलौ वीराविव स्थितौ । यद्वा । पज्रेव। जि ज्रि अभिभावे’ । पादाभ्यामभिभवन्तौ समर्थाविव स्थितौ । युवां चर्चरं चरणशीलं जारं जरायुक्तम् अत एव मरायु मरणशीलं मदीयं शरीरम् अर्थेषु गन्तव्येषु तरीतव्येष्वापदादिषु क्षद्मेव । उदकनामैतत् । उदकमिव तर्तरीथः अत्यन्तं तारयथः ॥ ‘तॄ प्लवनतरणयोः’। यङ्लुगन्ताल्लटि ‘छन्दस्युभयथा’ इति थस आर्धधातुकत्वेनेडागमः । ‘वॄतो वा’ (पा. सू. ७. २. ३८) इति दीर्घः ॥ ऋभू न ऋभू इव । दार्ष्टान्तिकसाम्यादत्र द्विवचनम् । ऋभू यथा स्वनिर्मितो रथ आपत् तद्वत् खरमज्रा खरं तीक्ष्णं मज्जयितारौ शोधयितारौ । अत्यन्तं शुद्धबलावित्यर्थः ॥ ‘टुमस्जो शुद्धौ । अस्मादौणादिको रप्रत्ययः ॥ तादृशौ युवां खरज्रुः तीक्ष्णगतिरतिशयेन वेगवान् ऋभुभिर्दत्तो रथो युवाम् आपत् आप्नोत् ॥ ‘आप्लृ व्याप्तौ’। लुङि लृदित्त्वात् च्लेरङ् ॥ स रथः वायुर्न वायुरिव पर्फरत् सर्वत्रापूरयत्। सर्वत्र व्याप्तवानित्यर्थः ॥ ‘फर्व पूरणे’। अस्माल्लेटि ‘बहुलं छन्दसि ॥ इति शपः श्लुः । अभ्यासस्य रुगागमो वलोपश्च । ‘लेटोऽडाटौ ’ इत्यडागमः ॥ ततः स रथः रयीणां धनानां धनानि क्षयत् शत्रुभ्य आगमयत् ॥ ‘क्षि निवासगत्योः । अस्मादन्तर्णीतण्यर्थाल्लेट्यागमः ॥ यद्वा । क्षयतिरैश्वर्यकर्मा । धनानामीष्टे ॥ छान्दसमनुदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“Fierce (Aśvins), like two powerful (heroes), you enable this moving, perishable mortal (frame) to crossover to the objects (of its destination) as over water; extremely strong, like the Ṛbhus, your chariot attained itsdestination swift as the wind, it pervaded (everywhere), it dispensed riches.”
Jamison Brereton
pajréva cárcaraṃ jā́ram marā́yu, kṣádmevā́rtheṣu tartarītha ugrā
r̥bhū́ nā́pat kharamajrā́ kharájrur, vāyúr ná parpharat kṣayad rayīṇā́m
Griffith
Fierce (Asvins), like two powerful (heroes), you enable this moving,
perishable mortal (frame) to cross over to the objects (of its destination) as over water;
extremely strong, like the Rbhus, your chariot, attained its destination swift as the wind,
it pervaded (everywhere), it dispensed riches.
Geldner
……………..
Grassmann
Wie zwei Reiche (?) möget ihr das matte, hinfällige beweglich machen (?), wie zwei Vorlegemesser dringt ihr kräftiger hindurch zu euren Zielen (?), der, welcher zu euch wie zu zwei kräftig reinigenden (?) Künstlern mit kräftigem Gange [kommt], der wird wie der Wind Gaben ausstreuen und über Reichthümer verfügen.
Elizarenkova
pajreva carcaram jaram maraju
ksadmevarthesu tartaritha ugra
rbhu napat kharamajra kharajrur
vayur na parpharat ksayad rajinam
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (चर्चरम्) चलायमान क्षणभङ्गुर (जारम्) जरणशील-जीर्ण स्वभाववाले (मरायु) मरणस्वभाववाले शरीर को(अर्थेषु) इन्द्रियों के अर्थ में-विषयों में (क्षद्म इव) जलों में वर्तमान जैसे को (उग्रा) प्रतापी (पज्रा-इव) पराजित बलवालों के समान (तर्त्तरीथः) तराते हो (खरमज्रा) तीक्ष्णरूप से शोधन करनेवाले (ऋभू न) दो शिल्पी रथकारों को जैसे रथमोह होता है पुनः मरम्मत के लिये, वैसे तुम्हें प्राप्त होता है। हे दो वैद्यों !(वायुः-खरज्रुः-न)वायु तीक्ष्ण गतिवाला जैसे(पर्फरत्) पूर्ण वेग से प्राप्त होता है (रयीणां क्षयत्) धनों-शरीरस्थ धातुरूप धनों को बसाता है ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - शरीर क्षणभङ्गुर जरा को प्राप्त होनेवाला मरणधर्मी है, फिर इन्द्रियों के विषय में ऐसा पड़ा रहता है, जैसे जलों में डूबने को कोई पड़ा रहता है, इसे अध्यात्म-चिकित्सक और अध्यात्म-उपदेशक याद कराते हैं तथा शरीर-चिकित्सक वैद्य इसे रथ के पुनः मरम्मत करनेवाले शिल्पियों के समान स्वस्थ करते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (चर्चरं जारं मरायु) चलायमानं क्षणभङ्गुरं जरणशीलं मरणस्वभावं शरीरम् (अर्थेषु) इन्द्रियार्थेषु (क्षद्म-इव) क्षद्मसु जलेषु “क्षद्म-उदकनाम” [निघ० १।१२] वर्त्तमानं (उग्रा पज्रा इव तर्तरीथः) प्रतापिनौ प्रार्जितबलौ इव तारयथः “पज्रः प्रार्जितः पज्रघोषिणाः प्रार्जितघोषिणौ” [निरु० ५।२१] पज्रः प्रार्जितैश्वर्यः [यजु० ३२।५०] (खरमज्रा ऋभू न आपत्) खरं तीक्ष्णं मज्जयितारौ शोधयितारौ “टुमस्जो शुद्धौ” [तुदादि०] ततो रन् औणादिकः ऋभू शिल्पिनौ रथौ यथा पुनः संस्कारार्थं प्राप्तो भवति तद्वत् युवां (वायुः न खरज्रुः पर्फरत्) वायुरिव तीक्ष्णगतिकः पूर्णवेगं प्राप्तो भवति (रयीणां क्षयत्) शरीरस्य धातुरूपाणि ऐश्वर्य्याणि “द्वितीयार्थे षष्ठी व्यत्ययेन” क्षियति निवासयति “क्षि निवासे” [तुदादि०] ॥७॥
08 घर्मेव मधु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
घ॒र्मेव॒ मधु॑ ज॒ठरे॑ स॒नेरू॒ भगे॑विता तु॒र्फरी॒ फारि॒वार॑म् ।
प॒त॒रेव॑ चच॒रा च॒न्द्रनि॑र्णि॒ङ्मन॑ऋङ्गा मन॒न्या॒३॒॑ न जग्मी॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
घ॒र्मेव॒ मधु॑ ज॒ठरे॑ स॒नेरू॒ भगे॑विता तु॒र्फरी॒ फारि॒वार॑म् ।
प॒त॒रेव॑ चच॒रा च॒न्द्रनि॑र्णि॒ङ्मन॑ऋङ्गा मन॒न्या॒३॒॑ न जग्मी॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
घर्मे꣡व म꣡धु जठ꣡रे सने꣡रू
भ꣡गेविता तुर्फ꣡री फा꣡रिवा꣡रम्
पतरे꣡व चचरा꣡ चन्द्र꣡निर्णिङ्
म꣡नऋङ्गा मननि꣡या न꣡ ज꣡ग्मी
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gharmā́ ← gharmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
{}
jaṭháre ← jaṭhára- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
mádhu ← mádhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sanérū ← sanéru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
áram ← áram (invariable)
{}
bhágevitā ← bhágevita- (nominal stem)
{number:DU}
phā́rivā ← phā́riva- (nominal stem)
{number:DU}
turphárī ← turphári- (nominal stem)
{number:DU}
cacarā́ ← cacará- (nominal stem)
{number:DU}
candránirṇik ← candránirṇij- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
patarā́ ← patará- (nominal stem)
{number:DU}
jágmī ← jágmi- (nominal stem)
{number:DU}
mananyā̀ ← mananī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
mánar̥ṅgā ← mánar̥ṅga- (nominal stem)
{number:DU}
ná ← ná (invariable)
{}
पद-पाठः
घ॒र्माऽइ॑व । मधु॑ । ज॒ठरे॑ । स॒नेरू॒ इति॑ । भगे॑ऽअविता । तु॒र्फरी॒ इति॑ । फारि॑वा । अर॑म् ।
प॒त॒राऽइ॑व । च॒च॒रा । च॒न्द्रऽनि॑र्निक् । मनः॑ऽऋङ्गा । म॒न॒न्या॑ । न । जग्मी॒ इति॑ ॥
Hellwig Grammar
- gharmeva ← gharmā ← gharma
- [noun], nominative, dual, masculine
- “sunlight; heat; summer; Gharma; Gharma; boiler; perspiration; caldron.”
- gharmeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- madhu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- jaṭhare ← jaṭhara
- [noun], locative, singular, neuter
- “abdomen; udara; Jaṭhara; edema; garbha; inside; stomach; belly.”
- sanerū ← saneru
- [noun], nominative, dual, masculine
- bhagevitā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- turpharī ← turphari
- [noun], nominative, dual, masculine
- phārivāram ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- patareva ← patarā ← patara
- [noun], nominative, dual, masculine
- “winged.”
- patareva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- cacarā ← cacara
- [noun], nominative, dual, masculine
- candranirṇiṅ ← candra
- [noun], masculine
- “moon; silver; Candra; camphor; candrikā; Candra; candra [word]; vajra; left nostril; one.”
- candranirṇiṅ ← nirṇij
- [noun], nominative, singular, feminine
- “attire; garment.”
- manaṛṅgā ← manaṛṅga
- [noun], nominative, dual, masculine
- mananyā ← mananya
- [noun], nominative, dual, masculine
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- jagmī ← jagmi
- [noun], nominative, dual, masculine
सायण-भाष्यम्
घर्मेव घर्माविव महावीराविव जठरे स्वोदरे मधु मधुनः । षष्याभव लुक् । घृतस्य सनेरू संभक्तारौ ॥ ‘वन षण संभक्तौ । अस्मादौणादिक एरुप्रत्ययः ॥ भगेविता । भगो धनम् । तद्विषयरक्षणयुक्तौ ॥ अवतेर्भावे क्तः । तत्पुरुषे कृति बहुलम्’ इति बहुलवचनात् बहुव्रीहावप्यलुक् ॥ यद्वा । अवतेस्तृजन्तस्य सुपो डादेशः । स्वरस्तु छान्दसः ॥ अरम् अलं तुर्फरी शत्रूणां हिंसितारौ । अत एव फारिवा। फारिरायुधम् । तद्वन्तौ भवतः । स्फुरतिर्वधकर्मा । अस्माण्णिचि ‘चिस्फुरोर्णौ ’ (पा. सू. ६. १. ५४ ) इत्यात्वम् । तदन्तादिप्रत्ययः । सकारलोपश्छान्दसः । ‘छन्दसीवानिपौ । इति मत्वर्थीयो वनिप् । सुपो डादेशः ॥ पतरेव पतराविव पतनशीलौ पक्षिणाविव चचरा संचरन्तौ चन्द्रनिर्णिक् । निर्णिगिति रूपनाम । सुपो लुक् । चन्द्रनिर्णिजौ चन्द्रसदृशरूपयुक्तौ । यद्वा । चन्द्रमाह्लादकं रूपं ययोस्तौ वर्तेते । मनऋङ्गा मनसा प्रसाधनं ययोस्तौ । ऋञ्जतिः प्रसाधनकर्मा । अस्माद्भावे घञ् । बहुव्रीहिस्वरः । मनन्या न मनन्यौ यथा । मनने साधू । स्तुत्यावित्यर्थः ॥ मननशब्दात् तत्र साधुः’ इति यत् । तित्स्वरितम् ॥ तादृशाविव जग्मी यज्ञं प्रत्यागमनशीलौ । भवतः ॥ गमेः ‘आदृगमहन’ इति किन्प्रत्ययः ॥
Wilson
English translation:
“With your bellies full of the Soma, like two saucepans, preservers of wealth, destroyers of enemies,(you are), armed with hatchets, moving like two flying (birds) with forms like the moon, attaining success throughthe mind, like two laudable beings, (you are) approaching (the sacrifice).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Like two saucepans: like two mightyheroes]. fording plural ce), like two ears you recognize (the voice) of the reciter of your praises, like two shoulders(supporting the sacrifice), come to our desirable rite.
Jamison Brereton
gharméva mádhu jaṭháre sanérū, bhágevitā turphárī phā́rivā́ram
pataréva cacarā́ candránirṇiṅ, mánar̥ṅgā mananyā̀ ná jágmī
Griffith
With your bellies full of the Soma, like two saucepans, preservers of wealth, destroyers of enemies.
(you are) armed with hatchets, moving like two flying (birds)
with forms like the moon, attaining success through the mind, like two laudable beings,
(you are) approaching (the sacrifice).
Geldner
……………..
Grassmann
Wie zwei Kessel, die süssen Trank in ihren Bauch aufnehmen, gerne mittheilend, sättigend, bereitwillig mittheilend (?), wie zwei durch die Luft schiessende bewegliche [Vögel], wie ein glänzendes Prachtgewand, wie zwei [Freunde], die den Sinn lenken, die den Sinn leiten, kommt ihr her.
Elizarenkova
gharmeva madhu jathare saneru
bhagevita turphari pharivaram
patareva cacara candranirnin
manarnga mananya na jagmi
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (घर्मा-इव) हे आश्विनौ-सभापति,सेनापति ! तुम दोनों प्रकाशमान सूर्य और चन्द्रमा की भाँति वर्तमान हो (जठरे) राष्ट्र के अन्दर (मधु)अन्नरसात्मक खाद्यपदार्थ को(सनेरू)सम्भक्त करनेवाले प्रजा में वितरण करनेवाले होते हो (भगे) तथा राष्ट्रैश्वर्य के निमित्त (अविता) रक्षक हो (तुर्फरी)हिंसक शस्त्रवाले (फारिवा-अरम्) वधक शस्त्र धारण करने में समर्थ हो (पतरा-इव) उड़नेवाले दो कबूतरों की भाँति (चचरा) बहुत सञ्चरणशील हो बहुत सञ्चार करते हो (चन्द्रनिर्णिक्) आह्लादकरूपवाले प्रसन्न मुखवाले (मनः-ऋङ्गा) यथार्थ मनोयोग से राजकार्यसाधक हो (मनन्या न जग्मी) मनन करने में साधु की मनस्वियों की भाँति गति करनेवाले-प्रगति करनेवाले हो ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सभापति और सेनापति राष्ट्र में प्रजाजनों के लिये अन्नादि खाद्य पदार्थों की उचित व्यवस्था करनेवाले राष्ट्रवैभव के रक्षक, शत्रु के लिए शस्त्रधारण करने में समर्थ, राष्ट्र की राजनीति के मनन करने में सफल तथा सर्वत्र प्रगति करने योग्य हों ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (घर्मा-इव) हे अश्विनौ-सभासेनेशौ ! युवां प्रकाशात्मानौ सूर्यचन्द्रमसाविव वर्त्तमानौ “घर्म प्रकाशात्मन्” [यजु० ३८।८ दयानन्दः] (मधु जठरे सनेरू) अन्नरसात्मकं खाद्यं वस्तु राष्ट्रमध्ये “मध्यं वै जठरम्” सम्भजमानौ भवथः (भगे-अविता) ऐश्वर्यनिमित्तं युवां रक्षकौ भवथः “अवितृशब्दाद् द्विवचने डा प्रत्ययश्छान्दसः” सुपां सुलुक्पूर्वसवर्णाच्छेयाडाड्यायाजालः” [अष्टा० ७।१।३९] इति डा (तुर्फरी फारिवा-अरम्) “तृफ हिंसायाम्” तत औणादिकः रिः प्रत्ययः, ऋकारस्य-उकारो रपरः शत्रूणां हिंसकौ तथा हिंसकायुधवन्तौ स्फुर वधार्थकात् स्फुरधातोः “स्फुरति वधकर्मा” [निघ० २।१९] णिचि “चिस्फुरोर्णौ” [अष्टा० ६।१।५३] आकारादेशः तदन्तात् “इः” प्रत्ययः, सकारलोपश्छान्दसः फारिः-वधकशस्त्रम् “छन्दसीवनिपौ” इति मत्वर्थीयो वनिप् प्रत्ययः, फारिवा-वधकशस्त्रवान्, पुनर्द्विवचने डा छान्दसः “सुपां सुलुक्पूर्वसवर्णाच्छेडा” [अष्टा० ७।१।३९] वधकशस्त्रवन्तौ-अलं समर्थौ (पतरा-इव चचरा) पतनशीलौ-उड्डयनशीलौ कपोताविव भृशं सञ्चरन्तौ (चन्द्रनिर्णिक्) चन्द्रमाह्लादकं रूपं ययोस्तौ “निर्णिक् रूपनाम” [निघ० ३।७] “सुपां सुलुक्” [अष्टा० ७।१।३९] इति प्रथमा द्विवचनप्रत्ययस्य लुक् (मनः ऋङ्गा) मनसा प्रसाधनं ययोस्तौ मनसा सङ्कल्पकार्यसाधकौ “ऋञ्जति प्रसाधनकर्मा” [निरु० ६।२२] (मनन्या न जग्मी) मनने साधू “तत्र साधु-यः प्रत्ययः” सुमनस्विनाविवावसरं लक्षयित्वा गन्तारौ “आदॄगमहजनः किकिनौ लिट्च” [अष्टा० ३।२।१७१] इति किन् प्रत्ययः “सुपां सु” [अष्टा० ७।१।३९] इति सु० ॥८॥
09 बृहन्तेव गम्भरेषु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
बृ॒हन्ते॑व ग॒म्भरे॑षु प्रति॒ष्ठां पादे॑व गा॒धं तर॑ते विदाथः ।
कर्णे॑व॒ शासु॒रनु॒ हि स्मरा॒थोंऽशे॑व नो भजतं चि॒त्रमप्नः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
बृ॒हन्ते॑व ग॒म्भरे॑षु प्रति॒ष्ठां पादे॑व गा॒धं तर॑ते विदाथः ।
कर्णे॑व॒ शासु॒रनु॒ हि स्मरा॒थोंऽशे॑व नो भजतं चि॒त्रमप्नः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
बृह꣡न्तेव गम्भ꣡रेषु प्रतिष्ठा꣡म्
पा꣡देव गाधं꣡ त꣡रते विदाथः
क꣡र्णेव शा꣡सुर् अ꣡नु हि꣡ स्म꣡राथो
अं꣡शेव नो भजतं चित्र꣡म् अ꣡प्नः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
br̥hántā ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
gambháreṣu ← gambhára- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
iva ← iva (invariable)
{}
pratiṣṭhā́m ← pratiṣṭhā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
gādhám ← gādhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
pā́dā ← pád- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
tárate ← √tr̥̄- 1 (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
vidāthaḥ ← √vid- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
ánu ← ánu (invariable)
{}
hí ← hí (invariable)
{}
iva ← iva (invariable)
{}
kárṇā ← kárṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
śā́suḥ ← śā́sus- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
smárāthaḥ ← √smr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
áṁśā ← áṁśa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ápnaḥ ← ápnas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
bhajatam ← √bhaj- (root)
{number:DU, person:1, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
citrám ← citrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
पद-पाठः
बृ॒हन्ता॑ऽइव । ग॒म्भरे॑षु । प्र॒ति॒ऽस्थाम् । पादा॑ऽइव । गा॒धम् । तर॑ते । वि॒दा॒थः॒ ।
कर्णा॑ऽइव । शासुः॑ । अनु॑ । हि । स्मरा॑थः । अंशा॑ऽइव । नः॒ । भ॒ज॒त॒म् । चि॒त्रम् । अप्नः॑ ॥
Hellwig Grammar
- bṛhanteva ← bṛhantā ← bṛhat
- [noun], nominative, dual, masculine
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- bṛhanteva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- gambhareṣu ← gambhara
- [noun], locative, plural, neuter
- pratiṣṭhām ← pratiṣṭhā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “foundation; base; fame; consecration; location.”
- pādeva ← pādā ← pāda
- [noun], nominative, dual, masculine
- “foot; one-fourth; beam; pāda; foot; foundation; pāda [word]; leg; leg; animal foot; step; foot; footfall; verse.”
- pādeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- gādhaṃ ← gādham ← gādha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “ford.”
- tarate ← tṛ
- [verb noun], dative, singular
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- vidāthaḥ ← vid
- [verb], dual, Aorist conj./subj.
- “find; detect; marry; get; think.”
- karṇeva ← karṇā ← karṇa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “ear; Karṇa; karṇa [word]; auricle; fluke; diameter; lobule.”
- karṇeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- śāsur ← śāsuḥ ← śāsus
- [noun], accusative, singular, neuter
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- smarātho ← smarāthaḥ ← smṛ
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “think of; name; call; remember; enumerate; describe; teach; recommend; define; hand down; long; study; deem.”
- ‘ṃśeva ← aṃśā ← aṃśa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “part; part; share; part; volume; parcel; part; Aṃśa; aṃśa [word]; fraction.”
- ‘ṃśeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- bhajataṃ ← bhajatam ← bhaj
- [verb], dual, Present imperative
- “eat; enjoy; enter (a state); worship; love; flee; possess; fall to one’s share; partake; share; get; approach; love; use.”
- citram ← citra
- [noun], accusative, singular, neuter
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- apnaḥ ← apnas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “property.”
सायण-भाष्यम्
बृहन्तेव बृहन्ताविव प्रांशू पुरुषौ यथा गम्भरेषु गहनेषु जलेषु प्रतिष्ठां विन्दतः तद्वत् गह्वरेषु गम्भीरेषु दुष्प्रवेशेषु स्थानेषु प्रतिष्ठाम् अवस्थितिमासदं युवां विदाथः जानीथः । पादेव पादाविव यथा तरते । षष्ठ्यर्थे चतुर्थी । तरतः पुरुषस्य पादौ यथा गाधं जलं वित्तः तद्वद्युवां तार्येषु जलेषु गाधं विदाथः जानीथः । ‘विद ज्ञाने’। लेट्याडागमः । कर्णेव यथा कर्णावुक्तं शब्दं विदतुः तद्वद्युवां शासुः शासितारं स्तुतिं कुर्वाणं जनम् अनु हि स्मराथः अनुकूलं जानीथः खलु। स्मरतेर्लेट्याडागमः । हियोगादनिघातः । ‘अधीगर्थदयेशां कर्मणि’ (पा. सू. २. ३. ५२ ) इति शासुरित्यस्य षष्ठी । अंशेव अंशाविव यथावयवौ तद्वन्तं यज्ञं भजेते तद्वद्युवां नः अस्मदीयं चित्रं चायनीयम् अप्नः कर्म भजतम् आश्रयतम् ॥ अप्नः।’ आप्लृ व्याप्तौ । अस्मादापः कर्माख्यायां ‘ह्रस्वो नुट् च वा’ ( उ. सू. ४. २०७ ) इत्यसुन तत्संनियोगेन ह्रस्वो नुडागमश्च । नित्स्वरेणाद्युदात्तः ॥
Jamison Brereton
Like the two lofty (world-halves) you will find firm standing in the depths, as his feet do for a man crossing a ford,
for like two ears you will remember our instructions. Like Share and Portion, apportion to us a conspicuous reward.
Griffith
Like giants, ye will find firm ground to stand on in depths, like feet for one who fords a shallow.
Like cars ye will attend to him who orders: ye Two enjoy our wondrous work as sharers.
Geldner
Wie zwei Hochgewachsene im tiefen Wasser festen Stand, wie zwei Füße sollet ihr für den Durchschreitenden Grund finden. Wie zwei Ohren auf den Befehl möget ihr also acht haben. Wie Amsa teilet uns ansehnlichen Lohn zu!
Grassmann
Wie zwei hoch hervorragende [Männer] schaffet in den Tiefen einen Standort, wie zwei Füsse einen festen Grund dem, welcher durch den Fluss geht, wie zwei Ohren achtet auf die Aufforderung, wie zwei Vertheiler gebt uns reichen Besitz.
Elizarenkova
Как двое высоких в глубинах – твердую основу,
Как две ноги, пусть находите вы брод для пересекающего (реку)!
Как два уха, пусть внемлете вы приказу!
Как Анша (и Бхага), наделите нас ярким имуществом!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (बृहन्ता-इव)लम्बे दो मनुष्यों की भाँति (गम्भरेषु प्रतिष्ठाम्) गहरेजल में जैसे प्रतिष्ठा स्थिरता को प्राप्त होते हैं, ऐसे तुम अध्यापक उपदेशक गहन विद्या में प्रतिष्ठा को प्राप्त करते हो (तरते पादा-इव) तैरते हुए मनुष्य के पैर जैसे (गाधं विदाथः) जलान्त जल के निम्न स्थल को जानते हैं, वैसे तुम ज्ञान के अन्तस्थल परमात्मा को जानते हो (कर्णा-इव) दोनों कान (शासुः-अनु-स्मराथः-हि) शासनकर्ता के वचनों को स्मरण करते अर्थात् सुनते ह, ऐसे ही तुम भी शासनकर्तापरमात्मा के उपदेश को सुनते हो (अंशा-इव) व्यापनशील शुक्लभा नीलभा दो किरणों के समान (नः-चित्रम्) हमारेग्राह्य(अप्नः-भजतम्) कर्म को-सेवाकर्म को सेवन करो ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - समाज के अन्दर अध्यापक उपदेशक गम्भीर जलों में जैसे ऊँचे व्यक्ति प्रतिष्ठा प्राप्त करते हैं, ऐसे विद्याविषयोंमें प्रतिष्ठा प्राप्त करनेवाले हों और अन्तिम लक्ष्य ब्रह्म को जाननेवाले हों, सर्वशासक परमात्मा के आदेश का प्रचार करनेवाले हों तथा हमारे सेवाकर्म या उपहारकर्म को सेवन करके हमें उपदेश देते रहें ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (बृहन्ता-इव) बृहन्तौ लम्बायमानाविव (गम्भरेषु प्रतिष्ठाम्) गम्भीरेषु जलेषु खल्वचलतां प्राप्नुथः एवं युवामध्यापकोपदेशकौ विद्याविषयेषु प्रतिष्ठां प्राप्नुथः (तरते पादा-इव गाधं विदाथः) तरतः “षष्ठ्यर्थे चतुर्थी इत्यपि छान्दसी” जनस्य पादाविव जलान्तं जानीथः तथैव युवामपि ज्ञानस्यान्तिमलक्ष्यं परमात्मानं जानीथः (कर्णा-इव शासुः-अनु हि स्मराथः) कर्णाविव शासनकर्त्तारं-परमात्मानम् अनुस्मरथो हि तद्वचनमित्यर्थः (अंशा-इव नः-चित्रम्-अप्नः-भजतम्) व्यापनशीलौ शुक्लभानीलभानामकौ किरणाविवास्मभ्यं चायनीयं कर्म “अप्नः कर्मनाम” [निघ० २।१] सेवेथाम् ॥९॥
10 आरङ्गरेव मध्वेरयेथे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ॒र॒ङ्ग॒रेव॒ मध्वेर॑येथे सार॒घेव॒ गवि॑ नी॒चीन॑बारे ।
की॒नारे॑व॒ स्वेद॑मासिष्विदा॒ना क्षामे॑वो॒र्जा सू॑यव॒सात्स॑चेथे ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ॒र॒ङ्ग॒रेव॒ मध्वेर॑येथे सार॒घेव॒ गवि॑ नी॒चीन॑बारे ।
की॒नारे॑व॒ स्वेद॑मासिष्विदा॒ना क्षामे॑वो॒र्जा सू॑यव॒सात्स॑चेथे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आरङ्गरे꣡व म꣡धु ए꣡रयेथे
सारघे꣡व ग꣡वि नीची꣡नबारे
कीना꣡रेव स्वे꣡दम् आसिष्विदाना꣡
क्षा꣡मेवोर्जा꣡ सूयवसा꣡त् सचेथे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
āraṅgarā́ ← āraṅgará- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
īrayethe ← √īr- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
iva ← iva (invariable)
{}
mádhu ← mádhu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
gávi ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
nīcī́nabāre ← nīcī́nabāra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sāraghā́ ← sāraghá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
āsiṣvidānā́ ← √svid- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRF, voice:MED}
iva ← iva (invariable)
{}
kīnā́rā ← kīnā́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
svédam ← svéda- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
kṣā́ma ← kṣā́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
sacethe ← √sac- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sūyavasā́t ← sūyavasā́d- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
ūrjā́ ← ū́rj- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
आ॒र॒ङ्ग॒राऽइ॑व । मधु॑ । आ । ई॒र॒ये॒थे॒ इति॑ । सा॒र॒घाऽइ॑व । गवि॑ । नी॒चीन॑ऽबारे ।
की॒नारा॑ऽइव । स्वेद॑म् । आ॒ऽसि॒स्वि॒दा॒ना । क्षाम॑ऽइव । ऊ॒र्जा । सु॒य॒व॒स॒ऽअत् । स॒चे॒थे॒ इति॑ ॥
Hellwig Grammar
- āraṅgareva ← āraṅgarā ← āraṅgara
- [noun], nominative, dual, masculine
- āraṅgareva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- madhv ← madhū ← madhu
- [noun], accusative, plural, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- erayethe ← eray ← √īr
- [verb], dual, Present indikative
- sāragheva ← sāraghā ← sāragha
- [noun], nominative, dual, masculine
- sāragheva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- gavi ← go
- [noun], locative, singular
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- nīcīnabāre ← nīcīna
- [noun]
- “downward(ip).”
- nīcīnabāre ← bāre ← bāra
- [noun], locative, singular, masculine
- kīnāreva ← kīnārā ← kīnāra
- [noun], nominative, dual, masculine
- kīnāreva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- svedam ← sveda
- [noun], accusative, singular, masculine
- “svedana; perspiration; svedana; perspiring; fomentation; sweat.”
- āsiṣvidānā ← āsvid ← √svid
- [verb noun], nominative, dual
- kṣāmevorjā ← kṣāmā ← kṣāma
- [noun], nominative, dual, masculine
- “faint; slender; bony.”
- kṣāmevorjā ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- kṣāmevorjā ← ūrjā ← ūrj
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “strength; refreshment; vigor; food; strengthening.”
- sūyavasāt ← sū ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sūyavasāt ← yavasāt ← yavasa
- [noun], ablative, singular, masculine
- “eatage; pasture; fodder.”
- sacethe ← sac
- [verb], dual, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
सायण-भाष्यम्
आरङ्गरेव। ‘गॄ शब्दे’। अस्माद्भावे ऋदोरप् । अरमलं पर्याप्तं गरः शब्दनम्। तस्य संबन्धिनौ ॥ तस्येदम्’ इत्यण् ॥ शब्दवन्तौ मेघाविव यथा मधु जलं प्रेरयतः तद्वद्युवाम् एरयेथे प्रेरयथः ॥ ‘ईर प्रेरणे’। चौरादिकः ॥ सारघेव सारघाविव । सरघा मधुमक्षिका । सरघैव सारघा । प्रज्ञादित्वादण् (पा. सू. ५. ४. ३८)। ते यथा नीचीनबारे नीचीनद्वारे मधुपुष्पे मधु प्रेरयतः तद्वद्युवां नीचीनबारे न्यग्भूतद्वारे गवि गोरूधसि क्षीरं प्रक्षिपथः । कीनारेव कीनाराविव कुत्सितमनुष्यौ यथा स्विद्यमानौ भवतः तद्वत् स्वेदं स्विद्यमानं जलम् आसिस्विदाना आ समन्तात् स्वेदयन्तौ प्रक्षारयन्ती भवथः ॥ ‘ञिष्विदा गात्रप्रक्षरणे’। अनुदात्तेत् । तस्माच्छान्दसे लिटि कानजादेशः ॥ क्षामेव । ‘क्षै जै षै क्षये’। अस्मादातो मनिन् । ह्रस्वश्छान्दसः । क्षामा क्षीणा गौः सुयवसात् । अदेः क्विप् । शोभनं यवसं घासादिकं भक्षयन्ती क्षीररूपेणान्नेन समवेता थथा। भवति तद्वद्युवाम् ऊर्जा हवीरूपेणान्नेन सचेथे संगच्छेथे ॥ ‘षच समवाये॥
Wilson
English translation:
“Like two loud-sounding (clouds), you send forth the sweet (Soma); like two bees (you deposit milk) in(the udder of) the cow which has its opening turned downwards; like two labourers you are dripping withperspiration, like a tired cow eating sweet herbage, you attend.”
Jamison Brereton
Like āraṅgara you produce (the milk) in the cow whose opening is below, as bees produce honey,
like plowmen sweating out their sweat. Like earth, (a cow) that feeds on good pasture, you are accompanied by nourishment.
Griffith
Like toiling bees ye bring to us your honey, as bees into the hide that opens downward.
Geldner
Wie zwei ……. bringet ihr Honig, wie Bienen die Milch in das Kuheuter, dessen Öffnung nach unten geht; wie zwei Pflüger Schweiß vergießend, wie zwei magere Tiere bei guter Weide kommet ihr zur Kraft.
Grassmann
Wie zwei Hummeln bringt ihr Honig her, wie zwei Bienen in den nach unten geöffneten Schlauch [die Honigzelle mit einem ledernen Schlauch verglichen], wie zwei Schweiss vergiessende Pflüger geht ihr dem Boden der Erde nach mit Nahrung von fetter Weide her (?).
Elizarenkova
Как два шмеля (?), вы приводите мед в движение,
Как две пчелы, (вы пьете молоко) из коровьего (вымени) с отверстием вниз.
Как двое пахарей, проливающих пот,
Вы следуете по земле (и небу) с питательной силой, как пасущийся на хорошем пастбище.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आरङ्गरा-इव)अलम्-शब्द करनेवालों की भाँति अध्यापक और उपदेशक (मधु-आ-ईरयेथे) मधुर वचन को प्रेरित करते हो (सारघा-इव) दो मधुमक्खियों की भाँति (नीचीनवारे गवि) निम्न द्वारवाले छत्ते में जैसे मधु बनाते हैं, वैसे तुम दोनों अध्यापक और उपदेशक पृथिवी पर ज्ञानमधु का चयन करते हो-सींचते हो (कीनारा-इव) कर्मनेता दो श्रमिक जनों की भाँति(स्वेदम्-आसिष्विदाना) स्वविद्या प्रचार श्रम करते हुए स्वेद बहाते हो (क्षाम-इव) पृथिवी जैसे सुन्दर अन्न से (सूयवसात्-ऊर्जा सचेथे) हरी-भरी हो जाती है, ऐसे ही तुम सुन्दर ज्ञानान्न से मनुष्यों को संयुक्त करते हो ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अध्यापक उपदेशक अपने मधुर अध्यापन मधुरभाषण शब्दों द्वारा मानवसमाज को तृप्त करते हैं, मधुमक्खियाँ जैसे मधु से तृप्त करती हैं और वे अध्यापन प्रवचन करने में श्रमिक जनों की भाँति अपने को श्रान्त कर देवें, पृथिवी जैसे अन्न की खेती से हरी-भरी हो जाती है, ऐसे ही अध्यापक उपदेशक मानवप्रजा को ज्ञानामृत से हरी-भरी कर देवें ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आरङ्गरा-इव मधु-आ-ईरयेथे) आमलं गरः शब्दः ययोस्तौ-अरङ्गारौ स्वार्थेऽण् तौ मेधाविनौ शब्दकरावध्यापकोपदेशकौ मधुरवचनं प्रेरयथः (सारघा-इव गवि नीचीनवारे) मधुमक्षिके यथा निम्नद्वारेऽपूपे मधु कुरुतस्तथा युवां पृथिव्यां ज्ञानमधु सञ्चिनुथः (कीनारा-इव स्वेदम्-आसिष्विदाना) कर्मनेतारौ “कृञ् करणे” धातोर्डी-प्रत्ययः-औणादिकौ बाहुलकात् की-कर्म-उपपदात् “नृ धातोः कर्मण्यण्” [अष्टा० ३।२।१३] इति-अण् प्रत्ययः श्रमिकौ स्वेदं [प्रक्षारयन्तौ भवतस्तद्वद् युवामपि स्वविद्याश्रमे स्वेदं प्रक्षारयन्तौ भवथः (क्षाम-इव-ऊर्जा सूयवसात् सचेथे) पृथिवी यथा सुन्दरान्नात्-ऊर्जा भवति तथा युवां सुन्दरज्ञानान्नात् सुन्दरज्ञानान्नं प्राप्य खलूर्जा तेजसा सचेथम्, संयुक्तौ कुरुतम् ॥१०॥
11 ऋध्याम स्तोमम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ऋ॒ध्याम॒ स्तोमं॑ सनु॒याम॒ वाज॒मा नो॒ मन्त्रं॑ स॒रथे॒होप॑ यातम् ।
यशो॒ न प॒क्वं मधु॒ गोष्व॒न्तरा भू॒तांशो॑ अ॒श्विनोः॒ काम॑मप्राः ॥
मूलम् ...{Loading}...
ऋ॒ध्याम॒ स्तोमं॑ सनु॒याम॒ वाज॒मा नो॒ मन्त्रं॑ स॒रथे॒होप॑ यातम् ।
यशो॒ न प॒क्वं मधु॒ गोष्व॒न्तरा भू॒तांशो॑ अ॒श्विनोः॒ काम॑मप्राः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भूतांशः काश्यपः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ऋध्या꣡म स्तो꣡मं सनुया꣡म वा꣡जम्
आ꣡ नो म꣡न्त्रं सर꣡थेहो꣡प यातम्
य꣡शो न꣡ पक्व꣡म् म꣡धु गो꣡षु अन्त꣡र्
आ꣡ भूतां꣡शो अश्वि꣡नोः का꣡मम् अप्राः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
r̥dhyā́ma ← √r̥dh- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
sanuyā́ma ← √sanⁱ- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
stómam ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ihá ← ihá (invariable)
{}
mántram ← mántra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
saráthā ← sarátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
úpa ← úpa (invariable)
{}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
antár ← antár (invariable)
{}
góṣu ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
mádhu ← mádhu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
pakvám ← pakvá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yáśaḥ ← yáśas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
aprāḥ ← √prā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
aśvínoḥ ← aśvín- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:DU}
bhūtā́ṁśaḥ ← bhūtā́ṁśa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kā́mam ← kā́ma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ऋ॒ध्याम॑ । स्तोम॑म् । स॒नु॒याम॑ । वाज॑म् । आ । नः॒ । मन्त्र॑म् । स॒ऽरथा॑ । इ॒ह । उप॑ । या॒त॒म् ।
यशः॑ । न । प॒क्वम् । मधु॑ । गोषु॑ । अ॒न्तः । आ । भू॒तऽअं॑शः । अ॒श्विनोः॑ । काम॑म् । अ॒प्राः॒ ॥
Hellwig Grammar
- ṛdhyāma ← ṛdh
- [verb], plural, Present imperative
- “boom; stick to.”
- stomaṃ ← stomam ← stoma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- sanuyāma ← san
- [verb], plural, Present optative
- “win; get; gain.”
- vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- mantraṃ ← mantram ← mantra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mantra; Mantra; consultation; advice; consultation; mantra [word]; speech; plan.”
- sarathehopa ← sa
- [adverb]
- “with; little; together.”
- sarathehopa ← rathā ← ratha
- [noun], nominative, dual, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- sarathehopa ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- sarathehopa ← upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- yaśo ← yaśaḥ ← yaśas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; Yaśas.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- pakvam ← pakva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “heated; pakva; ripe; cooked; festering; baked; developed; doomed; digested; pakva [word]; suppurative; gray; fruiting; done.”
- madhu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- goṣv ← goṣu ← go
- [noun], locative, plural
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- bhūtāṃśo ← bhūtāṃśaḥ ← bhūtāṃśa
- [noun], nominative, singular, masculine
- aśvinoḥ ← aśvin
- [noun], genitive, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- kāmam ← kāma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wish; desire; sexual love; sexual desire; desire; Kama; sensuality; love; purpose; sexual arousal; pleasure; enjoyment; licentiousness; kāma [word]; sexual intercourse; thorn apple; wish.”
- aprāḥ ← prā
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “fill; satisfy.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ वयं स्तोमं त्रिवृत्पञ्चदशादिकम् ऋध्याम ऋध्यास्म वर्धयेम ॥ • ऋधु वृद्धौ’। अस्मादाशीर्लिङि • किदाशिषि’ इति यासुटः कित्त्वम्॥ वाजं हविर्लक्षणमन्नं युवाभ्यां सनुयाम प्रयच्छेम ॥ ‘षणु दाने’। तानादिकः । विधिलिङ्ग । वाक्यभेदादनिघातः ॥ तस्माद्युवां सरथा सरथौ समानरथावेकमेव रथमारूढौ सन्तौ इह अस्मिन् कर्मणि नः अस्मदीयं मन्त्रं मननीयं स्तोत्रम् उप यातम् उपागच्छतम् । गोष्वन्तः । गोरूधस्यवस्थितं पक्वं परिणतम् अत एव मधु मधुरं यशो न । यश इत्यन्ननाम । नश्चार्थे । क्षीराज्यादिलक्षणं महावीरेऽवनीयमानमन्नं चापेक्ष्यागच्छतमिति संबन्धः । एवमुक्तप्रकारेण भूतांशः एतन्नामर्षिः अश्विनोः कामम् अभिलाषमात्मीयाभिः स्तुतिभिः आ अप्राः आपूरयत्। संपूर्णमकार्षीदित्यर्थः ॥ ‘प्रा पूरणे ) आदादिकः । व्यत्ययेन मध्यमः ॥ अत्राश्विने सूक्ते सर्वाण्यपि पदानि दुर्व्युत्पादान्यस्माभिर्दिङ्मात्रं प्रदर्शितानि । एवं निरुक्तव्याकरणादिभिरर्थविशेषे बुद्धिमद्भिरुन्नेयानि ॥ ॥ २ ॥
Wilson
English translation:
“May we increase our praise, ( Aśvins), may we offer you food, come hither in the same chariot to ourworship; and accept the sweet food prepared from within the cows. Bhūtāṃs;a has fulfilled the desires of thelearned.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The Aśvinī sūkta has been translated, though tough to explain, within a short compass, diṅmātrampradarśitam and deduction is left to the learned to interpret based on etymology, grammar, etc.
Jamison Brereton
Might we bring our praise song to fulfillment and might we win the prize of victory. Sharing the same chariot, drive here—you two—
right up to our mantra
and to the cooked honey within the cows, as if to glory. Bhūtāṃśa has fulfilled the desire of the Aśvins.
Griffith
May we increase the laud and gain us vigour: come to our song, ye whom one chariot carries.
Filled be our kine with ripened meath like glory: Bhutamsa hath fulfilled the Asvins’ longing.
Geldner
Möchten wir das Loblied richtig getroffen haben, möchten wir den Preis gewinnen. Kommet beide auf einem Wagen hierher zu dem Dichterwort, zu der gekochten Süßigkeit, die gleichsam die Zierde in den Kühen ist. Bhutamsa hat jetzt den Wunsch der Asvin erfüllt.
Grassmann
Mögen wir zu glücklichem Ziele den Lobgesang führen, mögen wir Labung erlangen; kommt her zu unserm Spruche beide auf einem Wagen; wie ein Schatz sei gare Süssigkeit in unsern Kühen; jetzt hat Bhūtānça das Verlangen der Açvinen [durch dies Lied] erfüllt.
Elizarenkova
Мы хотим иметь успех с восхвалением, хотим добыть награду!
Приезжайте сюда на одной колеснице к нашему произведению,
К готовой сладости в наших коровах, подобной сиянию!
Бхутанша исполнил желания Ашвинов.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- भुतांशः काश्यपः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (स्तोमम्-ऋध्याम) स्तुति करने योग्य ज्ञान के प्रतिधान स्तर को बढ़ावें (वाजं सनुयाम) आत्मबल को तथा कार्यबल को सेवन करें (नः-मन्त्रम्) हमारे मननीय ज्ञानप्रदान स्थान को (सरथा-इह-उपयातम्) समान रथवाले या समान रमणीय लक्ष्यवाले होकर प्राप्त होवो (यतः-न पक्वम्) पके अन्न की भाँति (अश्विनोः-गोषु-अन्तरा मधु) हे अध्यापक उपदेशक तुम्हारी ज्ञानभूमियाँ मन आदि के अन्दर मधुरूप (भूतांशः) सर्ववस्तुविषयक ज्ञानसार (कामम्-अप्राः) कमनीय क्रियाविधान को पूरा करे ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्य ज्ञान के स्तर को बढ़ावें, आत्मबल तथा कार्यबल को जीवन में घटावें, इसके लिए अध्यापक और उपदेशकों को ज्ञानसदन सम्मलेन में बुलाकर उनके पके हुए अन्न की भाँति मन आदि में वह सर्वविषयक ज्ञानसार सब कमनीय क्रियाओं का साधनेवाला है, उसे ग्रहण करें ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (स्तोमम्-ऋध्याम) स्तुत्यं ज्ञानप्रतिधिं प्रतिधानस्थानं वा “स्तोमा आसन्-प्रतिधयः” वर्धयेम (वाजं सनुयाम) आत्मबलं कार्यबलं वा “वाजः बलनाम” [निघ० २।९] सम्भजेमहि (नः-मन्त्रम्-सरथा-इह-उपयातम्) सरथौ समानरमणीयलक्ष्यौ सन्तौ समानयानौ वा-मन्त्रं मननीयज्ञानदानस्थानं खलूपगच्छतम्-उपगतौ-उपयुक्तौ वा भवतं (यशः-न पक्वम्) पक्वमन्नमिव “यशोऽन्ननाम” [निघ० २।७] (अश्विनोः-गोषु-अन्तरा मधु) युवयोरध्यापकोपदेशकयोर्भूमिषु-ज्ञानभूमिषु मनःप्रभृतिषु मध्ये वर्तमानं मधु (भूतांशः) यश्च सर्ववस्तुविषयकज्ञानसारोऽस्ति सः (कामम्-अप्राः) कमनीयं क्रियाविधानं पूरयेत् “प्रा पूरणे” [अदादि०] ॥११॥