सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
प्र ते मह इति त्रयोदशर्चं षष्ठं सूक्तं वरुर्नामांगिरसऋषिः इन्द्रस्य पुत्रः सर्वहरिर्वा नाम द्वादशीत्रयोदश्यौ त्रिष्टुभौ शिष्टा एकादश जगत्यः इन्द्रस्याश्वौ हरी तयोरत्र स्तूयमानत्वात्तद्देव- ताकमिदं तथा चानुक्रान्तं - प्र ते सप्तोना वरुः सर्वहरिर्वेन्द्रो हरिस्तुतिर्द्वित्रिष्टुबन्तं । अतिरात्रे तृतीये पर्याये ब्राह्मणाच्छंसिन एतत्सूक्तं सूत्रितं च – प्र ते मह ऊती शचीवस्तव वीर्येणेति याज्येति । षोडशिशस्त्रेप्याद्यस्तृचः शंसनीयः । सूत्रितं च- प्र ते महे विदथे शंसिषं हरी इति तिसो जगत्य इति ।
Jamison Brereton
96 (922)
Praise of Indra’s Horses
Baru Āṅgirasa or Sarvahari Aindra
13 verses: jagatī, except triṣṭubh 12–13
Like III.44 the design of this hymn is an extended pun between the words hári/hárita “gold-colored, tawny” (used regularly for soma and for Indra’s “fallow bay” horses) and the verb hárya “enjoy” and its derivatives. As in III.44 we have rendered the former as “golden,” even in reference to the horses, and the latter as “gladden(ing),” as a close English equivalent of this play on words. A subsidiary pun is persistent through the hymn, involving the golden mace and the golden soma (see, e.g., vs. 3); the referent of the adjective is often not expressed, and the audience is free to fill in either or both. The context often allows either, and since they are identical in gender, there is no grammatical obstacle. Similar ambiguity is found between the golden horses and the golden soma (e.g., vs. 10). In other verbal twists the “wrong” qualifier is used, but the underlying pun evokes the “right” one. Thus in verse 4 the “gladdening” mace is compared to the sun, which should really be “golden.”
01 प्र ते - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ ते महे᳓ विद᳓थे शंसिषं ह᳓री
प्र᳓ ते वन्वे वनु᳓षो हर्यत᳓म् म᳓दम्
घृतं᳓ न᳓ यो᳓ ह᳓रिभिश् चा᳓रु से᳓चत
आ᳓ त्वा विशन्तु ह᳓रिवर्पसं गि᳓रः
मूलम् ...{Loading}...
प्र ते॑ म॒हे वि॒दथे॑ शंसिषं॒ हरी॒ प्र ते॑ वन्वे व॒नुषो॑ हर्य॒तं मद॑म् ।
घृ॒तं न यो हरि॑भि॒श्चारु॒ सेच॑त॒ आ त्वा॑ विशन्तु॒ हरि॑वर्पसं॒ गिरः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
प्र᳓ ते महे᳓ विद᳓थे शंसिषं ह᳓री
प्र᳓ ते वन्वे वनु᳓षो हर्यत᳓म् म᳓दम्
घृतं᳓ न᳓ यो᳓ ह᳓रिभिश् चा᳓रु से᳓चत
आ᳓ त्वा विशन्तु ह᳓रिवर्पसं गि᳓रः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hárī ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
mahé ← mahá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
prá ← prá (invariable)
śaṁsiṣam ← √śaṁs- (root)
{number:SG, person:1, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
vidáthe ← vidátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
haryatám ← haryatá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mádam ← máda- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
vanúṣaḥ ← vanús- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vanve ← √vanⁱ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
cā́ru ← cā́ru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ghr̥tám ← ghr̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
háribhiḥ ← hári- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
sécate ← √sic- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
gíraḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
hárivarpasam ← hárivarpas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
viśantu ← √viś- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
प्र । ते॒ । म॒हे । वि॒दथे॑ । शं॒सि॒ष॒म् । हरी॒ इति॑ । प्र । ते॒ । व॒न्वे॒ । व॒नुषः॑ । ह॒र्य॒तम् । मद॑म् ।
घृ॒तम् । न । यः । हरि॑ऽभिः । चारु॑ । सेच॑त । आ । त्वा॒ । वि॒श॒न्तु॒ । हरि॑ऽवर्पसम् । गिरः॑ ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- mahe ← maha
- [noun], locative, singular, neuter
- “great; abundant.”
- vidathe ← vidatha
- [noun], locative, singular, neuter
- “meeting; wisdom; council.”
- śaṃsiṣaṃ ← śaṃsiṣam ← śaṃs
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “recommend; tell; praise; approve; communicate; recite; commend; bode; name; agree.”
- harī ← hari
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- vanve ← van
- [verb], singular, Present indikative
- “obtain; gain; desire; get; like; love; overcome.”
- vanuṣo ← vanuṣaḥ ← vanus
- [noun], genitive, singular, masculine
- “unfriendly; competing(a).”
- haryatam ← haryata
- [noun], accusative, singular, masculine
- “desirable; delightful.”
- madam ← mada
- [noun], accusative, singular, masculine
- “drunkenness; mada; estrus; excitement; sexual arousal; alcohol; musth; mad; mada; ecstasy; pride; drink; joy; arrogance; vivification.”
- ghṛtaṃ ← ghṛtam ← ghṛta
- [noun], nominative, singular, neuter
- “ghee; fat.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- haribhiś ← haribhiḥ ← hari
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- cāru
- [noun], accusative, singular, neuter
- “pleasant; beautiful; beloved; agreeable; cāru [word].”
- secata ← secate ← sac
- [verb], dual, Perfect indicative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- viśantu ← viś
- [verb], plural, Present imperative
- “enter; penetrate; settle; settle.”
- harivarpasaṃ ← hari
- [noun]
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- harivarpasaṃ ← varpasam ← varpas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “form; look; disguise.”
- giraḥ ← gir
- [noun], nominative, plural, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र ते तव हरी अश्वौ महे महति विदथे यज्ञे प्र शंसिषम् अशंसिषम् । अस्ताविषम्। तथा वनुषः । वनु हिंसायाम्’ । हिंसकस्य ते तव हर्यतम् । ‘हर्य गतिकान्त्योः ’ । तस्यौणादिकोऽतच् । चित्स्वरेणान्तोदात्तः । कमनीयं मदं प्र वन्वे प्रयाचेऽस्मदभिमतम् ।’ वनु याचने’। यः इन्द्रः हरिभिः हरितवर्णैरश्वैः मद्यागं गत्वा चारु चरणीयं घृतं न घृतमिव सुपूतमुदकं सेचते वर्षति तं तादृशं हरिवर्पसम्। वर्प इति रूपनाम । हरितरूपं त्वा त्वाम् आ विशन्तु गिरः अस्मदीयाः स्तुतिवाचस्तव मदाय ॥
Wilson
English translation:
“I glorified your bay horses, Indra, at the great sacrifice. I solicit the agreeable exhilaration of you, thedestroyer. May my praises attain to you, whose form is yellow, who, with your horses, shower (water) likebeautiful butter.”
Jamison Brereton
I proclaim your two golden (horses) at the great rite of distribution. I prevail over the gladdening, exhilarating drink for you who are eager for it,
the drink which, like ghee, drips with golden (drops). Let the songs enter you, whose form is golden.
Griffith
In the great synod will I laud thy two Bay Steeds: I prize the sweet strong drink of thee the Warrior-God,
His who pours lovely oil as ’twere with yellow drops. Let my songs enter thee whose form hath golden tints.
Geldner
Ich will in großer Opferrede dein Falbenpaar preisen. Ich habe Gewinn von deinem Rauschtrank, der dir, dem Eifrigen, lieb ist, der schön wie Schmalz mit dem goldgelben Somatropfen eingegossen wird. Dir, dem Goldgestaltigen, sollen die Lobesworte zu Herzen gehen.
Grassmann
Dein goldnes Rosspaar preis’ ich nun beim grossen Fest, und rühme deinen holden Trank, des kämpfenden, Der schöner Butter gleich in goldnen Tropfen fliesst, in dich den goldnen schönen dring’ der Liederklang,
Elizarenkova
На большой жертвенной раздаче я хочу восхвалить пару твоих буланых коней.
Я ценю пьянящий напиток, желанный для тебя, ревностного,
(Тот) чарующий, который льется, как жир, золотистыми (каплями).
Тобою, чей вид золотистый, пусть овладеют хвалебные песни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- जगती
- निषादः
02 हरिं हि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ह᳓रिं हि᳓ यो᳓निम् अभि᳓ ये᳓ सम᳓स्वरन्
हिन्व᳓न्तो ह᳓री दिवियं᳓ य᳓था स᳓दः
आ᳓ य᳓म् पृण᳓न्ति ह᳓रिभिर् न᳓ धेन᳓व
इ᳓न्द्राय शूषं᳓ ह᳓रिवन्तम् अर्चत
मूलम् ...{Loading}...
हरिं॒ हि योनि॑म॒भि ये स॒मस्व॑रन्हि॒न्वन्तो॒ हरी॑ दि॒व्यं यथा॒ सदः॑ ।
आ यं पृ॒णन्ति॒ हरि॑भि॒र्न धे॒नव॒ इन्द्रा॑य शू॒षं हरि॑वन्तमर्चत ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ह᳓रिं हि᳓ यो᳓निम् अभि᳓ ये᳓ सम᳓स्वरन्
हिन्व᳓न्तो ह᳓री दिवियं᳓ य᳓था स᳓दः
आ᳓ य᳓म् पृण᳓न्ति ह᳓रिभिर् न᳓ धेन᳓व
इ᳓न्द्राय शूषं᳓ ह᳓रिवन्तम् अर्चत
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhí ← abhí (invariable)
hárim ← hári- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
samásvaran ← √svar- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
yé ← yá- (pronoun)
yónim ← yóni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
divyám ← divyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
hárī ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
hinvántaḥ ← √hi- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
sádaḥ ← sádas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
dhenávaḥ ← dhenú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
háribhiḥ ← hári- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
pr̥ṇánti ← √pr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
arcata ← √r̥c- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
hárivantam ← hárivant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
índrāya ← índra- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śūṣám ← śūṣá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
हरि॑म् । हि । योनि॑म् । अ॒भि । ये । स॒म्ऽअस्व॑रन् । हि॒न्वन्तः॑ । हरी॒ इति॑ । दि॒व्यम् । यथा॑ । सदः॑ ।
आ । यम् । पृ॒णन्ति॑ । हरि॑ऽभिः । न । धे॒नवः॑ । इन्द्रा॑य । शू॒षम् । हरि॑ऽवन्तम् । अ॒र्च॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- hariṃ ← harim ← hari
- [noun], accusative, singular, feminine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- yonim ← yoni
- [noun], accusative, singular, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- samasvaran ← saṃsvar ← √svar
- [verb], plural, Imperfect
- hinvanto ← hinvantaḥ ← hi
- [verb noun], nominative, plural
- “impel; send; spur; stimulate; urge.”
- harī ← hari
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
- divyaṃ ← divyam ← divya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “divine; celestial; divine; heavenly; divine; beautiful; rain; agreeable.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- sadaḥ ← sadas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “mansion; assembly; seat; seat.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- pṛṇanti ← pṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “fill; elapse; pull back; fill; satisfy; bestow; meet; stuff; load; mix; complete.”
- haribhir ← haribhiḥ ← hari
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- dhenava ← dhenavaḥ ← dhenu
- [noun], nominative, plural, feminine
- “cow; dhenu [word]; milk.”
- indrāya ← indra
- [noun], dative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- śūṣaṃ ← śūṣam ← śūṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “song; energy.”
- harivantam ← harivat
- [noun], accusative, singular, masculine
- arcata ← arc
- [verb], plural, Present imperative
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
सायण-भाष्यम्
ये पूर्वे स्तोतार ऋषयो योनिमिन्द्रस्य स्थानभूतं हरिमश्वमभिसमस्वरन्। स्वृ शब्दोपतापयोः। अभिसंस्तुवन्ति। किं कुर्वन्तः। दिव्यं देवसम्बन्धि सदो यागगृहं यथा प्रेरयन्तीन्द्रं तथा हरी अश्वौ हिन्वन्तः प्रेरयन्तः। सोमेऽभिषुते सति स्वयमेवेन्द्रो रथेऽश्वौ प्रेरयति अतः सोतॄणां हरिप्रेरणत्वम्। यद्वा। दिव्यं सद इन्द्रः प्राप्नुयाद्यथा तथा हरी स्तुतिभिर्हिन्वन्तः प्रेरयन्तः। यमिन्द्रं धेनवो नवप्रसुतिका गावो यथा पृणन्ति क्षीरादिभिः। अत्र पुरस्तादुपचारोऽपि नकार उपमार्थीयः। हरिभिर्हरितवर्णैः सोमैरापृणन्ति पुरयन्ति च। तथा यूयमपीन्द्रायेन्द्रस्य हरिवन्तं शूषं बलमर्चत। पूजयत हे स्तोतारः स्तुतिभिः॥२॥
Wilson
English translation:
“You, who have praised the horse, the seat of Indra, urging the horses so that (Indra may reach) thedivine assembly, do you worship the horse- possessing might of Indra, whom men delight with the golden-tintedSoma as kine (with their milk).”
Jamison Brereton
For those who have cried out together toward the golden womb are the ones spurring on the two golden (horses) toward it as toward a
heavenly seat.
(To him) whom they fill with golden (soma drops) as milk-cows do
with golden (drops of ghee)—to Indra chant a fortifying (hymn),
accompanied by golden (soma).
Griffith
Ye who in concert sing unto the goldhued place, like Bay Steeds driving onward to the heavenly seat,
For Indra laud ye strength allied with Tawny Steeds, laud him whom cows content as ’twere with yellow drops.
Geldner
Da sie ja im Chore den goldgelben Schoß besungen haben wie den himmlischen Sitz, indem sie das Falbenpaar zur Eile treiben, und sie ihn wie Milchkühe mit den goldgelben Tropfen anfüllen, so singet dem Indra ein stärkendes Lied, das vom goldgelben Soma begleitet ist!
Grassmann
Die im Verein hinrauschen zu dem goldnen Schooss, die goldnen Rosse spornend wie zum Himmelssitz; Dem Indra, den der Saft mit goldnen Tropfen füllt, ihm singt ein kräftig Lied vom goldnen Somatrunk.
Elizarenkova
Ведь (те,) что вместе воспели золотистое лоно,
Поторапливая пару буланых коней, словно на небесное сиденье,
Кого они наполняют, словно дойные коровы, (сому) золотистыми (струями) –
Пропойте для (этого) Индры торжественную песнь, сопровождаемую золотистым (сомой)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये)जो स्तुति करनेवाले (हरिम्) आहरण करने योग्य-प्राप्त करने योग्य (योनिं हि) आनन्दगृह मोक्ष को (अभि-समस्वरन्) अभिप्राप्त करने को घोषित करते हैं, उसे हम प्राप्त करें। (यथा) जैसे (दिव्यं सदः) दिव्य सदन-अमर सदन (हरी) परमात्मा के प्रापणसाधनों को (हिन्वन्तः) प्रेरित करते हुए (यम्) जिस परमात्मा को (हरिभिः) ग्रहण करने योग्य मनुष्यों के द्वारा प्रेरित (धेनवः-न) स्तुतियाँ गौओं की भाँति (पृणन्ति) तृप्त करती हैं (इन्द्राय) उस इन्द्र परमात्मा (हरिवन्तम्)दुःखहारक गुणवाले (शूषम्) बलस्वरूप को (अर्चत) स्तुति में लाओ ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्तुति करनेवाले विद्वान् जन आनन्दसदन मोक्ष है, ऐसा घोषित करते हैं, उसे प्राप्त करना चाहिये, उसकी प्राप्ति के साधन हैं स्तुति और उपासना, इसलिए स्तुतियों द्वारा और उपासना द्वारा परमात्मा की अर्चना करनी चाहिये ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) ये स्तोतारः (हरिं योनिं हि-अभि समस्वरन्) आहरणयोग्यं प्राप्तव्यमानन्दगृहं मोक्षम् “योनिर्गृहनाम [निघ० ३।४] अभ्याप्तुं घोषयन्ति तं वयं प्राप्नुयाम हि “स्वृ शब्दे” [भ्वादि०] (यथा दिव्यं सदः) मोक्षः खलु दिव्यं सदनम्-अमानुषमनश्वरं सदनम् (हरी हिन्वन्तः) परमात्मनः प्रापणसाधनभूते स्तवनोपासिते ऋक्सामे “ऋक्सामे वै हरी” [श० ४।४।३।६] प्रेरयन्तः (यं हरिभिः-न धेनवः पृणन्ति) यं परमात्मानं ग्रहीतृभिर्मनुष्यैः प्रेरिताः स्तुतयः-गाव इव तृप्यन्ति (इन्द्राय हरिवन्तं शूषम्-अर्चत) “इन्द्रम् इन्द्राय” व्यत्ययेन चतुर्थी-दुःखहारकगुणवन्तं बलरूपं अर्चत ॥२॥
03 सो अस्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सो᳓ अस्य व᳓ज्रो ह᳓रितो य᳓ आयसो᳓
ह᳓रिर् नि᳓कामो ह᳓रिर् आ᳓ ग᳓भस्तियोः
द्युम्नी᳓ सुशिप्रो᳓ ह᳓रिमन्युसायक
इ᳓न्द्रे नि᳓ रूपा᳓ ह᳓रिता मिमिक्षिरे
मूलम् ...{Loading}...
सो अ॑स्य॒ वज्रो॒ हरि॑तो॒ य आ॑य॒सो हरि॒र्निका॑मो॒ हरि॒रा गभ॑स्त्योः ।
द्यु॒म्नी सु॑शि॒प्रो हरि॑मन्युसायक॒ इन्द्रे॒ नि रू॒पा हरि॑ता मिमिक्षिरे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
सो᳓ अस्य व᳓ज्रो ह᳓रितो य᳓ आयसो᳓
ह᳓रिर् नि᳓कामो ह᳓रिर् आ᳓ ग᳓भस्तियोः
द्युम्नी᳓ सुशिप्रो᳓ ह᳓रिमन्युसायक
इ᳓न्द्रे नि᳓ रूपा᳓ ह᳓रिता मिमिक्षिरे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
āyasáḥ ← āyasá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
háritaḥ ← hárita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sáḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vájraḥ ← vájra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
gábhastyoḥ ← gábhasti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:DU}
háriḥ ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
háriḥ ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
níkāmaḥ ← níkāma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dyumnī́ ← dyumnín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hárimanyusāyakaḥ ← hárimanyusāyaka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
suśipráḥ ← suśiprá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
háritā ← hárita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
índre ← índra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
mimikṣire ← √myakṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
ní ← ní (invariable)
rūpā́ ← rūpá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
सः । अ॒स्य॒ । वज्रः॑ । हरि॑तः । यः । आ॒य॒सः । हरिः॑ । निऽका॑मः । हरिः॑ । आ । गभ॑स्त्योः ।
द्यु॒म्नी । सु॒ऽशि॒प्रः । हरि॑मन्युऽसायकः । इन्द्रे॑ । नि । रू॒पा । हरि॑ता । मि॒मि॒क्षि॒रे॒ ॥
Hellwig Grammar
- so ← saḥ ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vajro ← vajraḥ ← vajra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vajra; Vajra; vajra; vajra; lightning; abhra; vajramūṣā; diamond; vajra [word]; vajrakapāṭa; vajra; vaikrānta.”
- harito ← haritaḥ ← harita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “green; yellow; fresh; harita [word]; green.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- āyaso ← āyasaḥ ← āyasa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “iron; metallic.”
- harir ← hariḥ ← hari
- [noun], nominative, singular, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- nikāmo ← nikāmaḥ ← nikāma
- [noun], nominative, singular, masculine
- harir ← hariḥ ← hari
- [noun], nominative, singular, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gabhastyoḥ ← gabhasti
- [noun], locative, dual, masculine
- “beam; hand; sun.”
- dyumnī ← dyumnin
- [noun], nominative, singular, masculine
- “powerful; imperial.”
- suśipro ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suśipro ← śipraḥ ← śiprā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “lip; śiprā.”
- harimanyusāyaka ← harimanyusāyakaḥ ← harimanyusāyaka
- [noun], nominative, singular, masculine
- indre ← indra
- [noun], locative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- rūpā ← rūpa
- [noun], nominative, plural, neuter
- “form; appearance; beauty; look; shape; shape; symptom; feature; nature; guise; rūpa [word]; one; appearance; likeness; color; kind; vowel; type; disguise; aspect; form; derivative; omen; vision.”
- haritā ← harita
- [noun], nominative, plural, neuter
- “green; yellow; fresh; harita [word]; green.”
- mimikṣire ← mikṣ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “season.”
सायण-भाष्यम्
अस्येन्द्रस्य स वज्रो हरितो हरितवर्णो य आयसोऽयः सारभूतोऽस्तिनिर्मितः। स च हरिर्हरितवर्णो वज्रो निकामो नितरां कमनीयः। स आ हन्ता शत्रूणाम्। तादृशो वज्रो गभस्त्योर्हस्तयोर्वर्तत इति शेषः। अयमिन्द्रो द्युम्नी। द्युम्नन्द्योतमानं धनम्। तद्वान् सुशिप्रः शोभनहनुर्हरिमन्युसायकः। यस्य मन्युः सायकः शत्रुहन्ताभिगन्ता वा भवति। यद्वा। शत्रुहन्ता कोपः सायकश्च यस्य स तादृशो भवति। किं बहुना। इन्द्रे। रूपा रुपाणि हरिता हरितानि नि मिमिक्षिरे। निशिक्तानि बभूवुः। मिहेः सनन्तात्कर्मणी लिटि रूपम्॥३॥
Wilson
English translation:
“That is his thunderbolt, yellow, made of iron, the destroyer (of foes), desirable, the destroyer (of foes),it is in his hands; he is) possessed of riches, handsome jawed, possessed of a shaft and anger which deestroys(his foes)– many golden-tinted forms are mixed in Indra.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Destroyer of foes: the main purport of the ṛca is to plural yon the words: hari, harita, the derivatives of hṛ, to take and harya, to desire. The vajra is harita, or it is hari,bothexplained as haritavarṇa, golden-tinted; or, it is hari = śatrūṇām hantā
Jamison Brereton
This is his gold-colored mace, which is made of metal. The golden (mace/ soma) is eager; the golden one is in his two fists.
Brilliant and fair-lipped is he who has as the missile of his battle fury the golden (mace/soma). The golden forms are fixed fast in Indra.
Griffith
His is that thunderbolt, of iron, goldenhued, gold-coloured, very dear, and yellow in his arms;
Bright with strong teeth, destroying with its tawny rage. In Indra are set fast all forms of golden hue.
Geldner
Dies ist seine goldgelbe Keule, die ehern ist; die goldgelbe ist ihm zugetan, die goldgelbe ist in seinen Händen. Er ist glänzend, mit schönen Zahnreihen; sein Ingrimm und sein Geschoß ist der goldgelbe Soma. An Indra haften die goldgelben Farben.
Grassmann
Goldfarben ist des Indra Blitz, der eherne, der holde goldne glänzt wie Gold in seinem Arm, Mit schönem Helm und goldner Zornwehr leuchtet er; an Indra funkelt goldne Farbenpracht herab.
Elizarenkova
Вот его золотистая ваджра, которая железная;
Золотистая предана (ему), золотистая в (его) руках.
Сверкающий, прекрасногубый, для кого золотистый (сома) - гнев и выстрел:
Индре свойственны золотистые тона.
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्य)इस परमात्मा का (सः-वज्रः) यह शस्त्रविशेष है, (यः) जो (हरितः) दुःखहारक (आयसः) तेजस्वी है (गभस्त्योः) भुजाओं-हाथों में (हरिः) दुःख अज्ञान का हरनेवाला है (द्युम्नी) यशस्वी-यशस्कर (सुशिप्रः) सुष्ठु सुख प्राप्त करानेवाला (हरिमन्युसायकः) दुःख अज्ञान शत्रुओं का नाशक मन्युरूप सायक अर्थात् वाण जिसका है, ऐसा (इन्द्रे) परमात्मा में (हरिता) मनोहर (रूपा) गुणरूप(नि मिमिक्षिरे)स्वतः निषिक्त है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा का वज्र तेजस्वी दुःख, अज्ञान शत्रुओं को नष्ट करनेवाला है। उसमें परमात्मा का मन्युरूप वाण लगा हुआ है, परमात्मा में मनोहर गुण धर्म स्वतः ही रखे हैं, उसकी उपासना करनी चाहिए ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः-अस्य वज्रः-हरितः-यः-आयसः) अस्य परमात्मनः स वज्रः शस्त्रविशेषः सौवर्णः-दीप्यमानो दुःखहरणशीलः (गभस्त्योः-हरिः) भुजयोः-हस्तयोर्वा “गभस्ती बाहुनाम” [निघ० २।४] “पाणी वै गभस्ती” [श० ४।१।१।९] दुःखाज्ञानहारकः (द्युम्नी) यशस्वी-यशोदाता (सुशिप्रः) सुष्ठु सुखप्रापकः “सुशिप्र सुष्ठु सुखप्रापकः” [ऋ० १।१७।१० दयानन्दः-“अत्र शेवृ धातोः पृषोदरादिनेष्टसिद्धिः” दयानन्दः] (हरिमन्युसायकः) दुःखाज्ञानशत्रूणां नाशको मन्युदेवसायको वाणो यस्य तथाभूतः (इन्द्रे) ऐश्वर्यवति परमात्मनि (हरिता रूपा नि मिमिक्षिरे) मनोहराणि गुणस्वरूपाणि स्वतो निषिक्तानि सन्ति ॥३॥
04 दिवि न - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दिवि᳓ न᳓ केतु᳓र् अ᳓धि धायि हर्यतो᳓
विव्य᳓चद् व᳓ज्रो ह᳓रितो न᳓ रं᳓हिया
तुद᳓द् अ᳓हिं ह᳓रिशिप्रो य᳓ आयसः᳓
सह᳓स्रशोका अभवद् धरिम्भरः᳓
मूलम् ...{Loading}...
दि॒वि न के॒तुरधि॑ धायि हर्य॒तो वि॒व्यच॒द्वज्रो॒ हरि॑तो॒ न रंह्या॑ ।
तु॒ददहिं॒ हरि॑शिप्रो॒ य आ॑य॒सः स॒हस्र॑शोका अभवद्धरिम्भ॒रः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
दिवि᳓ न᳓ केतु᳓र् अ᳓धि धायि हर्यतो᳓
विव्य᳓चद् व᳓ज्रो ह᳓रितो न᳓ रं᳓हिया
तुद᳓द् अ᳓हिं ह᳓रिशिप्रो य᳓ आयसः᳓
सह᳓स्रशोका अभवद् धरिम्भरः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ádhi ← ádhi (invariable)
dhāyi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
haryatáḥ ← haryatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ketúḥ ← ketú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
háritaḥ ← hárita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
ráṁhyā ← ráṁhi- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
vájraḥ ← vájra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vivyácat ← √vyac- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
áhim ← áhi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
āyasáḥ ← āyasá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
háriśipraḥ ← háriśipra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tudát ← √tud- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
abhavat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
harimbharáḥ ← harimbhará- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sahásraśokāḥ ← sahásraśoka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
दि॒वि । न । के॒तुः । अधि॑ । धा॒यि॒ । ह॒र्य॒तः । वि॒व्यच॑त् । वज्रः॑ । हरि॑तः । न । रंह्या॑ ।
तु॒दत् । अहि॑म् । हरि॑ऽशिप्रः । यः । आ॒य॒सः । स॒हस्र॑ऽशोकाः । अ॒भ॒व॒त् । ह॒रि॒म्ऽभ॒रः ॥
Hellwig Grammar
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- ketur ← ketuḥ ← ketu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “banner; ketu; sunbeam; enemy; sign; Premna spinosa Roxb.; comet; signal; signal; luminosity.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- dhāyi ← dhā
- [verb], singular, Aorist passive
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- haryato ← haryataḥ ← haryata
- [noun], nominative, singular, masculine
- “desirable; delightful.”
- vivyacad ← vivyacat ← vyac
- [verb], singular, Plusquamperfect
- vajro ← vajraḥ ← vajra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vajra; Vajra; vajra; vajra; lightning; abhra; vajramūṣā; diamond; vajra [word]; vajrakapāṭa; vajra; vaikrānta.”
- harito ← haritaḥ ← harita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “green; yellow; fresh; harita [word]; green.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- raṃhyā ← raṃhi
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “speed.”
- tudad ← tudat ← tud
- [verb], singular, Present injunctive
- “push; ache.”
- ahiṃ ← ahim ← ahi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “snake; lead; nāga; Nāga; ahi [word]; Vṛtra.”
- hariśipro ← hari
- [noun]
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- hariśipro ← śipraḥ ← śiprā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “lip; śiprā.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- āyasaḥ ← āyasa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “iron; metallic.”
- sahasraśokā ← sahasraśokāḥ ← sahasraśokas
- [noun], nominative, singular, masculine
- abhavaddharimbharaḥ ← abhavat ← bhū
- [verb], singular, Imperfect
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- abhavaddharimbharaḥ ← harimbharaḥ ← harimbhara
- [noun], nominative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
दिव्यन्तरिक्षे केतुः प्रकाशेन सर्वस्य प्रज्ञापक आदित्य इव स यथाधि निहितः एवमयमिन्द्रोऽधि धायि। अध्यधायि। स्तोतृभिरधि निहितः। किञ्चेन्द्रस्य वज्रो हर्यतः स्पृहणीयः सन् विव्यचत्। व्याप्नोति वाप्तव्यं शत्रुसङ्घम्। तत्र दृष्टान्तः। हरितो न हरितवर्ना अध्वाहर्तारो वाश्वा आदित्यसम्बन्धिनः। ते यथा रंह्या रंहणेन वेगेन व्याप्नुवन्ति व्याप्तव्यम्। योऽस्य वज्र आयसोऽयोविकारोऽहिं वृत्रं मेघं वा तुदत् हिनस्ति। योऽयं महानुभावो हरिशिप्रः सोमपानरभसेन हरितवर्णसासिकस्तद्वर्णहनुर्वा हरिम्भरो हर्योर्भर्तेन्द्रः सहस्रोशोका अभवत्॥ शुच दीप्तौ। अपरिमितदीप्तिर्भवति॥४॥
Wilson
English translation:
“He has been plural ced (by his worshippers) in the sky, like the banner (of light, the sun). His desirablebolt reaches (the foe) as the bay horses (of the sun reach their aim) through speed. The iron (thunderbolt), withyellow jaws, which smote Ahi, (he, Indra), lord of horses, shone with a thousand lustres.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Bay horses of the suṅharitaḥ = haryataḥ, haritavarṇāḥ; or, adhvahartāraḥ, devouring the way
Jamison Brereton
Like the beacon in heaven [=sun], the gladdening (mace) has been set in place; the (golden) mace will take wide compass like a golden
(racehorse) with its charge.
The golden-lipped (mace), which is made of metal, thrust against the serpent. The bearer of the golden (mace) became thousand-flamed.
Griffith
As if a lovely ray were laid upon the sky, the golden thunderbolt spread out as in a race.
That iron bolt with yellow jaw smote Ahi down. A thousand flames had he who bore the tawny-hued.
Geldner
Wie das Wahrzeichen am Himmel ist die geliebte Keule in seine Hand gelegt; die Keule hat Platz wie der goldgelbe Renner bei seinem Anlauf. Er durchstieß den Drachen, der goldzahnige, der der eherne ist. Tausendflammig ward der Träger der goldgelben Keule.
Grassmann
Wie Licht am Himmel lag auf ihm der holde Blitz; der goldne streckte weit sich aus in schnellem Lauf; Den Drachen schlug der eherne in Gold gefasst, und tausend Flammen sprüht er, der den goldnen trägt.
Elizarenkova
Как знак на небе, желанная (ваджра) вложена (в руки).
Ваджра покрывает (расстояние), как буланый (скакун) при забеге.
(Тот,) который железный, с золотистыми усами, пронзил змея.
Тысячепламенным стал носитель золотистой (ваджры).
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हर्यतः) कमनीय परमात्मा (दिवि केतुः-न) आकाश में सूर्य जैसा स्तुतिकर्त्ताओं के द्वारा (अधि धायि) अपने आत्मा में अधिष्ठित किया (वज्रः) उस परमात्मा का ओज (विव्यचत्) जगत् में व्यापता है (रंह्या) वेगपूर्ण गति से (हरितः-न) रश्मियाँ जैसे सर्वत्र व्याप जाती हैं। (यः) जो परमात्मा (हरिशिप्रः) मनोहर स्वरूपवाला (आयसः) समन्त प्रयत्नशील (सहस्रशोकाः) बहुत तेजस्वी (हरिम्भरः) दुःखहरण गुणधारक (अभवत्) है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा कमनीय है, उसे उपासक अपने आत्मा में सूर्य के समान साक्षात् करते हैं, वह मनोहर स्वरूपवाला बहुत तेजस्वी दुःख हरनेवाले गुणों से पूर्ण है, अनन्त प्रयत्नवान् है, उसका ओज जगत् मेंव्याप्त हो रहा है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हर्यतः) कमनीयः परमात्मा (दिवि केतुः-न) स्तोतृभिराकाशे केतुमान् “मतुब्लोपश्छान्दसः” रश्मीन् सूर्य इव “रश्मयः केतवः” [निरु० १२।१४] “लुप्तोपमावाचकालङ्कारः” (अधि धायि) स्वात्मनि खल्वधिधारितः (वज्रः-विव्यचत्) अस्य परमात्मन ओजः “वज्रो वा ओजः” [श० ८।४।१।२०] जगति व्याप्नोति (रंह्या हरितः न) स्वगत्या-स्ववेगेन यथाऽन्धकारहरणशीला रश्मयः “हरितः हरणानादित्यरश्मीन्” [निरु० १०।११] सर्वत्र व्याप्नुवन्ति (यः-हरिशिप्रः) यो मनोहरस्वरूपः (आयसः) समन्तप्रयत्नशीलः (सहस्रशोकाः) बहुतेजस्कः ‘सहस्रं बहुनाम’ [निघं० ३।१] “शोकसः-तेजः” शोचति ज्वलतिकर्मा [निघं० १।६] “तत औणादिकोऽसुन् प्रत्ययः” सहस्रं शोकस् यस्य सः (हरिम्भरः-अभवत्) दुःखहरणगुणधारको भवति ॥४॥
05 त्वन्त्वमहर्यथा उपस्तुतः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तुवं᳓-तुवम् अहर्यथा उ᳓पस्तुतः
पू᳓र्वेभिर् इन्द्र हरिकेश य᳓ज्वभिः
तुवं᳓ हर्यसि त᳓व वि᳓श्वम् उक्थि᳓यम्
अ᳓सामि रा᳓धो हरिजात हर्यत᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
त्वन्त्व॑महर्यथा॒ उप॑स्तुतः॒ पूर्वे॑भिरिन्द्र हरिकेश॒ यज्व॑भिः ।
त्वं ह॑र्यसि॒ तव॒ विश्व॑मु॒क्थ्य१॒॑मसा॑मि॒ राधो॑ हरिजात हर्य॒तम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
तुवं᳓-तुवम् अहर्यथा उ᳓पस्तुतः
पू᳓र्वेभिर् इन्द्र हरिकेश य᳓ज्वभिः
तुवं᳓ हर्यसि त᳓व वि᳓श्वम् उक्थि᳓यम्
अ᳓सामि रा᳓धो हरिजात हर्यत᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aharyathāḥ ← √hr̥- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
tváṁ-tvam ← tvám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
úpastutaḥ ← √stu- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
harikeśa ← hárikeśa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
pū́rvebhiḥ ← pū́rva- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yájvabhiḥ ← yájvan- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
haryasi ← √hr̥- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
ukthyàm ← ukthyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
víśvam ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ásāmi ← ásāmi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
harijāta ← harijāta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
haryatám ← haryatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
rā́dhaḥ ← rā́dhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
त्वम्ऽत्व॑म् । अ॒ह॒र्य॒थाः॒ । उप॑ऽस्तुतः । पूर्वे॑भिः । इ॒न्द्र॒ । ह॒रि॒ऽके॒श॒ । यज्व॑ऽभिः ।
त्वम् । ह॒र्य॒सि॒ । तव॑ । विश्व॑म् । उ॒क्थ्य॑म् । असा॑मि । राधः॑ । ह॒रि॒ऽजा॒त॒ । ह॒र्य॒तम् ॥
Hellwig Grammar
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- aharyathā ← aharyathāḥ ← hary
- [verb], singular, Imperfect
- “delight.”
- upastutaḥ ← upastu ← √stu
- [verb noun], nominative, singular
- “praise.”
- pūrvebhir ← pūrvebhiḥ ← pūrva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Brahma.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- harikeśa ← hari
- [noun]
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- harikeśa ← keśa
- [noun], vocative, singular, masculine
- “mane; hair; keśa [word].”
- yajvabhiḥ ← yajvan
- [noun], instrumental, plural, masculine
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- haryasi ← hary
- [verb], singular, Present indikative
- “delight.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- viśvam ← viśva
- [noun], nominative, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- ukthyam ← ukthya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “applaudable.”
- asāmi
- [noun], nominative, singular, neuter
- “perfect; complete; entire.”
- rādho ← rādhaḥ ← rādhas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “gift; munificence; liberality; bounty.”
- harijāta ← hari
- [noun]
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- harijāta ← jāta ← jan
- [verb noun], vocative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- haryatam ← haryata
- [noun], nominative, singular, neuter
- “desirable; delightful.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र हे हरिकेश हरितरोमवदश्व त्वन्त्वं त्वमेव सर्वत्र यज्ञेऽहर्यथाः। अकामयथाः स्तोत्रं हविर्वा। कीद्रुशस्त्वम्। पूर्वेभिः पूर्वतनैर्यज्वभिर्यजमानैरुपस्तुतः सन्। हे हरिजात हरितवर्णः सन्प्रादुर्भूत हारकप्रादुर्भाव वा। शत्रुवधार्थं प्रादुर्भूतेत्यर्थः। हे तादृशेन्द्र त्वं तव। स्वभूतमिति शेशः। विश्वं व्याप्तं सोमचरुपुरोडाशादिरूपं सर्वं वा। यद्वा। यत्र यानि यानि हवींषि दीयन्ते तत्सर्वं वा। तथोक्थ्यं प्रशस्यमसाम्यसाधारणमनमं कृत्स्नं हर्यतं कान्तं राधोऽन्नं हविर्लक्षणं हर्यसि। कामयसे॥५॥
Wilson
English translation:
“Indra, with yellow locks, when praised by ancient worshippers, you did desire the oblation; you whoare manifested of a golden hue desire your universal praise, your peculiar and delightful (sacrificial) food.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Withyellow locks: having horses whose hair is green;
Harita = bay, golden-tinted, yellow
Jamison Brereton
It was just you who were gladdened when you were praised by the ancient sacrificers, o golden-haired Indra.
You are glad (now): yours is every bounty, complete and gladdening, worthy to be hymned, o golden-born one.
Griffith
Thou, thou, when praised by men who sacrificed of old. hadst pleasure in their lauds, O Indra golden-haired.
All that befits thy song of praise thou welcornest, the perfect pleasant gift, O Golden-hued from birth.
Geldner
Immer nur du wurdest begehrt, von den früheren Opferern belobt, goldhaariger Indra. Du begehrst Lob; dein ist alles preisenswerte, vollkommene, liebliche Gabe, du goldig Geborener.
Grassmann
Du, du gepriesen von den alten Opferern, warst holdgestimmt, o Indra, du mit goldnem Haar. Ja, du bist hold und dein ist alles preisliche, vollkommne, holde Gut, o Goldgeborener.
Elizarenkova
Только ты был желанным, восхваленный
Прежними жертвователями, о Индра златовласый!
Ты желаешь (хвалы). Тебе принадлежит весь почетный
Безраздельный дар, желанный, о рожденный золотистым.
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- स्वराडार्चीजगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (हरिकेश) अज्ञानहरणशील ज्ञानप्रकाश वेदवाले (त्वं त्वम्) तू ही केवल (पूर्वेभिः) पुरातन (यज्वभिः) अध्यात्मयाजी अग्न्यादि परम ऋषियों द्वारा तथा नवीन ऋषियों द्वारा (उपस्तुतः) उपासना करने योग्य है (अहर्यथाः) तू ही स्तुतिकर्त्ता उपासकों को चाहता है (तव) तेरा रचित (विश्वम्) जगत् (असामि) पूर्ण (उक्थ्यम्) प्रशंसनीय है (हरिजात) मनुष्यों में प्रसिद्ध साक्षाद्भूत परमात्मन् !(त्वम्)तू (हर्यतम्) कामनायोग्य (राधः) आराधना को-स्तुति भजन को (हर्यसि) चाहता है, अतः तेरा आराधन करना चाहिये ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा के रचे वेद अज्ञान का नाश करनेवाले हैं तथा यह पुरातन अग्नि आदि परम ऋषियों के द्वारा तथा नवीन ऋषियों द्वारा भी उपासना करने योग्य है, वह उपासना को चाहता है, उपासना से मनुष्यों के अन्दर साक्षात् होता है, इसलिये उसकी उपासना करनी चाहिये ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् परमात्मन् ! (हरिकेश) अज्ञानहरणशीलाः केशा ज्ञानप्रकाशा वेदा यस्य तथाभूतपरमेश्वर “हरिकेशः-हरणशीलाः केशाः प्रकाशा यस्य सः” [यजु० १५।१५ दयानन्दः] (त्वं त्वम्) त्वं हि केवलं (पूर्वेभिः-यज्वभिः-उपस्तुतः) पुरातनैवाध्यात्मयाजिभिः परमर्षिभिरग्न्यादिभिस्त्वं हि नूतनैरप्यध्यात्मयाजिभिरुपस्तोतव्य उपासितव्यः, (अहर्यथाः) त्वं हि स्तोतॄनुपासकान् कामयसे (तव विश्वम्-असामि-उक्थ्यम्) तव रचितं जगत् सकलं प्रशंसनीयमस्ति (हरिजात) हरिषु मनुष्येषु जातः प्रसिद्धः साक्षाद्भूत परमात्मन् ! (त्वं हर्यतं राधः-हर्यसि) कमनीयं राधनमाराधनं कामयसे तवाराधनं कार्यम् ॥५॥
06 ता वज्रिणम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ता᳓ वज्रि᳓णम् मन्दि᳓नं स्तो᳓मियम् म᳓द
इ᳓न्द्रं र᳓थे वहतो हर्यता᳓ ह᳓री
पुरू᳓णि अस्मै स᳓वनानि ह᳓र्यत
इ᳓न्द्राय सो᳓मा ह᳓रयो दधन्विरे
मूलम् ...{Loading}...
ता व॒ज्रिणं॑ म॒न्दिनं॒ स्तोम्यं॒ मद॒ इन्द्रं॒ रथे॑ वहतो हर्य॒ता हरी॑ ।
पु॒रूण्य॑स्मै॒ सव॑नानि॒ हर्य॑त॒ इन्द्रा॑य॒ सोमा॒ हर॑यो दधन्विरे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ता᳓ वज्रि᳓णम् मन्दि᳓नं स्तो᳓मियम् म᳓द
इ᳓न्द्रं र᳓थे वहतो हर्यता᳓ ह᳓री
पुरू᳓णि अस्मै स᳓वनानि ह᳓र्यत
इ᳓न्द्राय सो᳓मा ह᳓रयो दधन्विरे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
máde ← máda- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
mandínam ← mandín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
stómyam ← stómya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vajríṇam ← vajrín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
hárī ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
haryatā́ ← haryatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
índram ← índra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ráthe ← rátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
vahataḥ ← √vah- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
asmai ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
háryate ← √hr̥- 2 (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
purū́ṇi ← purú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sávanāni ← sávana- 1 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
dadhanvire ← √dhanv- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
hárayaḥ ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
índrāya ← índra- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
sómāḥ ← sóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
ता । व॒ज्रिण॑म् । म॒न्दिन॑म् । स्तोम्य॑म् । मदे॑ । इन्द्र॑म् । रथे॑ । व॒ह॒तः॒ । ह॒र्य॒ता । हरी॒ इति॑ ।
पु॒रूणि॑ । अ॒स्मै॒ । सव॑नानि । हर्य॑ते । इन्द्रा॑य । सोमाः॑ । हर॑यः । द॒ध॒न्वि॒रे॒ ॥
Hellwig Grammar
- tā ← tad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vajriṇam ← vajrin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Indra; vajra; Euphorbia neriifolia L.; abhra; Buddha.”
- mandinaṃ ← mandinam ← mandin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “intoxicant; exhilarating.”
- stomyam ← stomya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “applaudable.”
- mada ← made ← mada
- [noun], locative, singular, masculine
- “drunkenness; mada; estrus; excitement; sexual arousal; alcohol; musth; mad; mada; ecstasy; pride; drink; joy; arrogance; vivification.”
- indraṃ ← indram ← indra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- rathe ← ratha
- [noun], locative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vahato ← vahataḥ ← vah
- [verb], dual, Present indikative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- haryatā ← haryata
- [noun], nominative, dual, masculine
- “desirable; delightful.”
- harī ← hari
- [noun], nominative, dual, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- purūṇy ← purūṇi ← puru
- [noun], accusative, plural, neuter
- “many; much(a); very.”
- asmai ← idam
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- savanāni ← savana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “yajña; savana [word]; Snāna; Soma sacrifice; press.”
- haryata ← haryate ← hary
- [verb noun], dative, singular
- “delight.”
- indrāya ← indra
- [noun], dative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- somā ← somāḥ ← soma
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- harayo ← harayaḥ ← hari
- [noun], nominative, plural, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- dadhanvire ← dhanv
- [verb], plural, Perfect indicative
- “run.”
सायण-भाष्यम्
ता तौ प्रसिद्धौ हर्यता हर्यतौ गन्तारौ कान्तौ वा हरी हरितवर्णावश्वौ मन्दिनं मोदमानं स्तोम्यं स्तुत्यर्हं वज्रिणमिन्द्रं मदे निमित्ते रथे वहतः। धारयतः। यज्ञमस्मदीयं प्रापयतः। अस्मै हर्यते कान्तायेन्द्राय पुरूणि बहूनि सवनानि प्रातरादीनि हरयो हरितवर्णाः सोमा दधन्विरे। निधीयन्ते॥६॥
Wilson
English translation:
“These two delightful bay horses bring the thunderer, the rejoicing and laudable Indra, in his car to theexhilaration (of the Soma); for him the beloved one many libations of the yellow-tinted Soma are stored up.”
Jamison Brereton
These two gladdening golden (horses) convey in his chariot the
mace-bearing, exhilarating, praiseworthy Indra in his exhilaration.
For him who is glad for the many soma-pressings, for Indra, the golden soma juices have run.
Griffith
These two dear Bays bring hither Indra on his car, Thunder-armed, joyous, meet for laud, to drink his fill.
Many libations flow for him who loveth them: to Indra have the gold-hued Soma juices run.
Geldner
Diese lieben Falben ziehen den Indra zu Wagen, den Keulenträger, den rauschliebenden, im Rausche preisenswerten. Für ihn, der viele Somaspenden begehrt, für Indra rannen die goldgelben Tropfen und Falben.
Grassmann
Im Wagen fährt das holde, goldne Rossepaar zum Rausch den muntern, hehren Indra mit dem Blitz, Ihm strömten viele goldne Somatränke zu, dem Indra, der des Trankes Spenden hold empfängt;
Elizarenkova
Эта пара желанных буланых коней везет на колеснице Индру,
Громовержца, возбужденного, в опьянении достойного хвалы.
Для него, желающего многих выжиманий,
Для Индры помчались золотистые соки сомы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वज्रिणम्) ओजस्वी (मन्दिनम्) आनन्द देनेवाले (स्तोम्यम्) स्तुतियोग्य (इन्द्रम्) परमात्मा को (ता हर्यता हरी) वे दोनों कामना करनेवाले ज्ञानाहरणशील सुनाने और सुननेवाले (मदे रथे) हर्षस्थान रमणगृह-मन में (वहतः) प्राप्त करते हैं (अस्मै हर्यते) इस कमनीय (इन्द्राय) परमेश्वर के लिये (पुरूणि) बहुत (सवनानि) स्तोतव्य स्थान हैं (सोमाः) सौम्य स्वभाववाले मनुष्य (दधन्विरे) उस परमेश्वर को अपने अन्दर धारण करते हैं-उसका ध्यान करते हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा आनन्द के देनेवाला स्तुति योग्य है, उसका श्रवण करने करानेवाले अपने मन में उसे धारण करते हैं, पुनः मनन करके साक्षात् करते हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वज्रिणं मन्दिनं स्तोम्यम्-इन्द्रम्) ओजस्विनं मन्दयितारमा-नन्दयितारं स्तोतव्यमैश्वर्यवन्तं परमेश्वरं (ता हर्यता हरी मदे रथे वहतः) तौ कामयमानौ हरणशीलौ श्रावयितृश्रोतारौ “हरी हरणशीलावध्यापकाध्येतारौ” [यजु० ३३।७८ दयानन्दः] हर्षसमये रमणगृहे मनसि प्रापयतः (अस्मै हर्यते-इन्द्राय पुरूणि सवनानि) एतस्मै कमनीयाय परमेश्वराय बहूनि स्तोतव्यस्थानानि सन्ति (सोमाः-दधन्विरे) यत्र सोम्यस्वभावा मनुष्यास्तं परमेश्वरं दधति ध्यायन्ति ॥६॥
07 अरं कामाय - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓रं का᳓माय ह᳓रयो दधन्विरे
स्थिरा᳓य हिन्वन् ह᳓रयो ह᳓री तुरा᳓
अ᳓र्वद्भिर् यो᳓ ह᳓रिभिर् जो᳓षम् ई᳓यते
सो᳓ अस्य का᳓मं ह᳓रिवन्तम् आनशे
मूलम् ...{Loading}...
अरं॒ कामा॑य॒ हर॑यो दधन्विरे स्थि॒राय॑ हिन्व॒न्हर॑यो॒ हरी॑ तु॒रा ।
अर्व॑द्भि॒र्यो हरि॑भि॒र्जोष॒मीय॑ते॒ सो अ॑स्य॒ कामं॒ हरि॑वन्तमानशे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ᳓रं का᳓माय ह᳓रयो दधन्विरे
स्थिरा᳓य हिन्वन् ह᳓रयो ह᳓री तुरा᳓
अ᳓र्वद्भिर् यो᳓ ह᳓रिभिर् जो᳓षम् ई᳓यते
सो᳓ अस्य का᳓मं ह᳓रिवन्तम् आनशे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áram ← áram (invariable)
dadhanvire ← √dhanv- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
hárayaḥ ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
kā́māya ← kā́ma- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
hárayaḥ ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
hárī ← hári- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
hinvan ← √hi- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
sthirā́ya ← sthirá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
turā́ ← turá- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
árvadbhiḥ ← árvant- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
háribhiḥ ← hári- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ī́yate ← √i- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
jóṣam ← jóṣa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ānaśe ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
hárivantam ← hárivant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kā́mam ← kā́ma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sáḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अर॑म् । कामा॑य । हर॑यः । द॒ध॒न्वि॒रे॒ । स्थि॒राय॑ । हि॒न्व॒न् । हर॑यः । हरी॒ इति॑ । तु॒रा ।
अर्व॑त्ऽभिः । यः । हरि॑ऽभिः । जोष॑म् । ईय॑ते । सः । अ॒स्य॒ । काम॑म् । हरि॑ऽवन्तम् । आ॒न॒शे॒ ॥
Hellwig Grammar
- araṃ ← aram
- [adverb]
- kāmāya ← kāma
- [noun], dative, singular, masculine
- “wish; desire; sexual love; sexual desire; desire; Kama; sensuality; love; purpose; sexual arousal; pleasure; enjoyment; licentiousness; kāma [word]; sexual intercourse; thorn apple; wish.”
- harayo ← harayaḥ ← hari
- [noun], nominative, plural, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- dadhanvire ← dhanv
- [verb], plural, Perfect indicative
- “run.”
- sthirāya ← sthira
- [noun], dative, singular, masculine
- “firm; hard; lasting; calm; stable; immovable; firm; strong; sthira [word]; vegetable; potent; steadfast; durable; firm; trustworthy; trustworthy; diligent.”
- hinvan ← hi
- [verb], plural, Present injunctive
- “impel; send; spur; stimulate; urge.”
- harayo ← harayaḥ ← hari
- [noun], nominative, plural, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- harī ← hari
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
- turā ← tura
- [noun], accusative, dual, masculine
- “powerful; noble; noble.”
- arvadbhir ← arvadbhiḥ ← arvant
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “horse.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- haribhir ← haribhiḥ ← hari
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- joṣam
- [adverb]
- īyate ← i
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- so ← saḥ ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- kāmaṃ ← kāmam ← kāma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wish; desire; sexual love; sexual desire; desire; Kama; sensuality; love; purpose; sexual arousal; pleasure; enjoyment; licentiousness; kāma [word]; sexual intercourse; thorn apple; wish.”
- harivantam ← harivat
- [noun], accusative, singular, masculine
- ānaśe ← aś
- [verb], singular, Perfect indicative
- “get; reach; enter (a state).”
सायण-भाष्यम्
अरमलं पर्याप्तं कामायेन्द्रकामनाय हरयो हरितवर्णाः सोमा दधन्विरे। ते च हरयः स्थिराय युद्धेऽपलयितायेन्द्राय तुरा तुरौ त्वरमाणौ हरी अश्वौ हिन्वन्। प्रेरयन्ति। योऽर्वद्भिररणकुशलैर्हरिभिरश्वैर्जोषं शूरैः सेव्यं सङ्ग्राममीयते गच्छति स रथोऽस्येन्द्रस्य स्वभुतं कामं कमनीयं हरिवन्तं सोमवन्तं यज्ञमानशे। व्याप्नोति॥७॥
Wilson
English translation:
“Yellow-tinted (Soma) is stored up sufficient to whet his desires, the yellow-tinted Soma urges his twoswift bay horses for the salwart (Indra). His (chariot) which rushes with spirited bay horses to the conflict, hasreached his desire (the sacrifice) in which the Soma is presented.”
Jamison Brereton
Sufficient for his desire, the golden ones have run; the golden ones spur on the surpassing pair of golden (horses) for the steadfast one.
Who speeds as he pleases with his golden steeds, he has attained his
desire that provides the golden (soma).
Griffith
Tle gold-hued drops have flowed to gratify his wish: the yellow dro s have urged the swift Bays to the Strong.
He who speeds on with Bay Steeds even as he lists hath satisfied his longing for the golden drops.
Geldner
Recht nach deinem Wunsche rannen die goldfarbigen Somatropfen und Renner. Die goldfarbigen Somatropfen treiben dem standfesten Indra das überlegene Falbenpaar zur Eile an. Der mit goldgelben Rennpferden nach Belieben fährt, er hat seinen Wunsch, den goldfarbigen Soma zu besitzen, erlangt.
Grassmann
Dem starken strömten goldne Tränke zu nach Wunsch, die goldnen spornten an sein goldnes rasches Paar; Der mit den goldnen Rennern eilt nach seiner Lust, erfüllte sein Verlangen nach dem goldnen Trank.
Elizarenkova
Прямо по (твоему) желанию помчались золотистые (соки сомы).
Для твердого (Индры) золотистые (соки) поторапливают пару превосходных буланых (коней).
Кто ездит в свое удовольствие на буланых скакунах,
Тот исполнил свое желание, связанное с золотистым (сомой).
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरयः) उपासक मनुष्य (कामाय-अरम्) परमात्मा को चाहने के लिए समर्थ हैं (दधन्विरे) इसलिए उसको धारण करते हैं-उसका ध्यान करते हैं (हरयः) वे उपासक मनुष्य (स्थिराय) उसे अपने आत्मा में स्थिर करने के लिए-(तुरा) शीघ्रता से पुनः-पुनः (हरी) स्तुति और उपासना को (हिन्वन्ति) प्रेरित करते हैं (यः) जो (अर्वद्भिः) प्रगतिशीलवाले (हरिभिः) उपासक मनुष्यों के द्वारा (जोषम्-ईयते) प्रीतिभाव में प्राप्त किया जाता है (अस्य) उसी परमात्मा के (कामम्) कमनीय (हरिवन्तम्) दुःखहरणवाले ज्ञानप्रकाश को प्राप्त होता है ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उपासक मनुष्य परमात्मा की कामना करने में लगे रहते हैं, उसे अपने अन्दर धारण करते हैं, पूर्णरूप से अन्दर बिठाने के लिये पुनः-पुनः उसकीस्तुति उपासना किया करते हैं, जिससे प्रीतिभाव उत्पन्न करके परमात्मा के ज्ञानप्रकाश को प्राप्त करते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरयः-कामाय-अरं दधन्विरे) उपासका मनुष्याः परमात्मानं कामयितुमलं सन्ति तस्मात् ते तं धारयन्ति (हरयः) ते खलूपासका मनुष्याः (स्थिराय) स्वात्मनि स्थिरभावाय (तुरा हरी हिन्वन्ति) तं परमात्मानं शीघ्रतया हरन्तौ प्रापयन्तौ-ऋक्सामरूपौ स्तवनोपासनप्रकारौ प्रेरयन्ति (यः) यः खलु (अर्वद्भिः-हरिभिः-जोषम्-ईयते) तैः प्रगतिशील-वैदिकैरुपासकमनुष्यैः-प्रीतिभावं नीयते (अस्य कामं हरिवन्तम्-सः-आनशे) अस्य-उपास्यस्य दुःखहरणवन्तं कमनीयस्वरूपं प्राप्नोति ॥७॥
08 हरिश्मशारुर्हरिकेश आयसस्तुरस्पेये - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ह᳓रिश्मशारुर् ह᳓रिकेश आयस᳓स्
तुरस्पे᳓ये यो᳓ हरिपा᳓ अ᳓वर्धत
अ᳓र्वद्भिर् यो᳓ ह᳓रिभिर् वाजि᳓नीवसुर्
अ᳓ति वि᳓श्वा दुरिता᳓ पा᳓रिषद् ध᳓री
मूलम् ...{Loading}...
हरि॑श्मशारु॒र्हरि॑केश आय॒सस्तु॑र॒स्पेये॒ यो ह॑रि॒पा अव॑र्धत ।
अर्व॑द्भि॒र्यो हरि॑भिर्वा॒जिनी॑वसु॒रति॒ विश्वा॑ दुरि॒ता पारि॑ष॒द्धरी॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ह᳓रिश्मशारुर् ह᳓रिकेश आयस᳓स्
तुरस्पे᳓ये यो᳓ हरिपा᳓ अ᳓वर्धत
अ᳓र्वद्भिर् यो᳓ ह᳓रिभिर् वाजि᳓नीवसुर्
अ᳓ति वि᳓श्वा दुरिता᳓ पा᳓रिषद् ध᳓री
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
āyasáḥ ← āyasá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hárikeśaḥ ← hárikeśa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
háriśmaśāruḥ ← háriśmaśāru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ávardhata ← √vr̥dh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
haripā́ḥ ← haripā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
turaspéye ← turaspéya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
árvadbhiḥ ← árvant- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
háribhiḥ ← hári- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
vājínīvasuḥ ← vājínīvasu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áti ← áti (invariable)
duritā́ ← duritá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
hárī ← hári- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
pā́riṣat ← √pr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
हरि॑ऽश्मशारुः । हरि॑ऽकेशः । आ॒य॒सः । तु॒रः॒ऽपेये॑ । यः । ह॒रि॒ऽपाः । अव॑र्धत ।
अर्व॑त्ऽभिः । यः । हरि॑ऽभिः । वा॒जिनी॑ऽवसुः । अति॑ । विश्वा॑ । दुः॒ऽइ॒ता । पारि॑षत् । हरी॒ इति॑ ॥
Hellwig Grammar
- hariśmaśārur ← hari
- [noun]
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- hariśmaśārur ← śmaśāruḥ ← śmaśāru
- [noun], nominative, singular, masculine
- harikeśa ← hari
- [noun]
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- harikeśa ← keśaḥ ← keśa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “mane; hair; keśa [word].”
- āyasas ← āyasaḥ ← āyasa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “iron; metallic.”
- turaspeye ← turaspeya
- [noun], locative, singular, neuter
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- haripā ← hari
- [noun]
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- haripā ← pāḥ ← pā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “drinking.”
- avardhata ← vṛdh
- [verb], singular, Imperfect
- “increase; grow; vṛdh; increase; succeed; strengthen; grow up; spread.”
- arvadbhir ← arvadbhiḥ ← arvant
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “horse.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- haribhir ← haribhiḥ ← hari
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- vājinīvasur ← vājinīvasuḥ ← vājinīvasu
- [noun], nominative, singular, masculine
- ati
- [adverb]
- “very; excessively; beyond; excessively.”
- viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- duritā ← durita
- [noun], accusative, plural, neuter
- “danger; sin; difficulty; difficulty; evil.”
- pāriṣaddharī ← pāriṣat ← pṛ
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “protect; promote; rescue; help.”
- pāriṣaddharī ← harī ← hari
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
सायण-भाष्यम्
हरिश्मशारुर्हरितवर्णश्मश्रुर्हरिकेशो हरितवर्नकेश अयसोऽयोमयहृदयः। शत्रूणां घातक इत्यर्थः। एतादृशो य इन्द्रस्तुरस्पेये तूर्णं पातव्ये सोमे हरिपा हरितवर्नसोमपा अवर्धत वर्धते यश्चार्वद्भिर्गृन्तृभिर्हरिभिरश्वैः सोमैर्वा वाजिनीवसुः। वाजिनमन्नं हविर्लक्षणम् । तदस्या अस्तीति वाजिनी क्रिया। सैव वसु धनं यस्य स तथोक्तः। यज्ञधन इत्यर्थः। यद्वा। वाजिनमेव वाजिनी। तदेव धनं यस्य। स एवमुक्तलक्षण इन्द्रो हरी रथे योजयित्वा विश्वा विश्वानि सर्वाणि दुरितास्माकं दुरितानि पारिषत्। पारयतु। पारयतेर्लेटि सिप्यडागमः॥८॥
Wilson
English translation:
“The yellow-bearded, yellow-haired, iron-hearted Indra, the drinker of the yellow (Soma), who has beeninvigorated by the Soma which has to be quickly quaffed, who is rich in sacrificial food through his swift bayhorses, may he drive his two bay horses safe through all difficulties.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Through all difficulties: asmākamduritāni: i.e., our sins
Jamison Brereton
Golden-bearded, golden-haired, made of metal, who, drinking the golden (soma), has grown strong on the drink of surpassing,
who with his golden steeds, rich in prizewinning mares, will deliver his two golden (horses) beyond all difficult ways,
Griffith
At the swift draught the Soma-drinker waxed in might, the Iron One with yellow beard and yellow hair.
He, Lord of Tawny Coursers, Lord of fleet-foot Mares, will bear his Bay Steeds safely over all distress.
Geldner
Mit goldgelbem Barte, mit goldgelbem Haupthaar, ehern, der am Trank des überlegenen Soma sich stärkte, der Trinker des Goldgelben, der reich an Gewinnen durch die goldgelben Rennpferde, das Falbenpaar über alle Fährlichkeiten hinüberführen wird.
Grassmann
Des goldnen Trinker, der bei raschem Trunk erwuchs, mit goldnem Bart und goldnem Haar, der eherne, Mit goldnen Lenkern treibe er an Gaben reich das Rossepaar, das goldne hin durch alle Noth.
Elizarenkova
Златобрадый, златовласый, железный,
Кто возрос при питье силы, пьющий золотистого (сому),
Кто, богатый наградами, с булаными скакунами
Переправит через все трудности пару буланых (коней).
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरिश्मशारुः) अज्ञानहरणशीलप्रमुख ज्ञान उपदेश वेदवाला (हरिकेशः) दुःखहरणकारक प्रकाशवाला (आयसः) तेज का पुञ्ज-तेजस्वी (तुरस्पेये) उपासना रस-के पानप्रसङ्गमें शीघ्रकारी (यः) जो (हरिपाः) मनोहर उपासना रस के पान करनेवाले (अवर्धत) उपासक आत्मा के अन्दर बढ़ता है-साक्षात् होता है (वाजिनीवसुः) उषा के समान ज्ञानदीप्ति का बसानेवाला है (अर्वद्भिः) गतिवालों (हरिभिः) दुःखहरणशीलवालों के द्वारा (हरी) सुनने सुनानेवाले (विश्वा) सब (दुरिता) दुःखों को (अति पारिषत्) अतिक्रमण कर जाते हैं ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा अज्ञाननाशक प्रमुख ज्ञानभण्डार वेदवाला दुःखनाशक ज्ञानप्रकाशवाला तेजस्वी उपासनाप्रसङ्ग में शीघ्रकारी उपासना करनेवालों के अन्दर साक्षात् होता है, ज्ञानदीप्ति का प्रकाश करता है, उसके उपदेश को सुनने-सुनानेवालों को दुःख से पार कर देता है ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरिश्मशारुः) हरयो हरणशीला अज्ञाननाशकाः श्मनि मुखे प्रमुखे ज्ञानोपदेशे वेदे मन्त्रा यस्य तथाभूतः, (हरिकेशः) दुःखहरणशीलाः केशाः प्रकाशा यस्य सः (आयसः) अयो-हिरण्यम्-हिरण्यं तेजः “तेजो वै हिरण्यम्” [काठ० ११।४०।८] तेजस्वी (तुरस्पेये) उपासनारसपानप्रसङ्गे शीघ्रकारी (यः) यः खलु (हरिपाः-अवर्धत) मनोहरमुपासनारसस्य पानकर्त्ता-उपासकात्मनि वर्धते साक्षाद् भवति, (वाजिनीवसुः) उषोवज्ज्ञानदीप्तेर्वासयिता सोऽस्ति (अर्वद्भिः-हरिभिः) गतिमद्भिः-दखहारिभिर्शीलैः (हरी विश्वा-दुरिता) श्रावयितृश्रोतारौ सर्वाणि दुःखानि (अति पारिषत्) अतिक्रम्य पारयति ॥८॥
09 स्रुवेव यस्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स्रु᳓वेव य᳓स्य ह᳓रिणी विपेत᳓तुः
शि᳓प्रे वा᳓जाय ह᳓रिणी द᳓विध्वतः
प्र᳓ य᳓त् कृते᳓ चमसे᳓ म᳓र्मृजद् ध᳓री
पीत्वा᳓ म᳓दस्य हर्यत᳓स्य अ᳓न्धसः
मूलम् ...{Loading}...
स्रुवे॑व॒ यस्य॒ हरि॑णी विपे॒ततुः॒ शिप्रे॒ वाजा॑य॒ हरि॑णी॒ दवि॑ध्वतः ।
प्र यत्कृ॒ते च॑म॒से मर्मृ॑ज॒द्धरी॑ पी॒त्वा मद॑स्य हर्य॒तस्यान्ध॑सः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
स्रु᳓वेव य᳓स्य ह᳓रिणी विपेत᳓तुः
शि᳓प्रे वा᳓जाय ह᳓रिणी द᳓विध्वतः
प्र᳓ य᳓त् कृते᳓ चमसे᳓ म᳓र्मृजद् ध᳓री
पीत्वा᳓ म᳓दस्य हर्यत᳓स्य अ᳓न्धसः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
háriṇī ← hárita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
iva ← iva (invariable)
srúvā ← srū́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
vipetátuḥ ← √pat- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dávidhvataḥ ← √dhū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
háriṇī ← hárita- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:DU}
śípre ← śíprā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:DU}
vā́jāya ← vā́ja- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
camasé ← camasá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
hárī ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
kr̥té ← √kr̥- (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
mármr̥jat ← √mr̥j- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ándhasaḥ ← ándhas- 2 (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
haryatásya ← haryatá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
mádasya ← máda- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pītvā́ ← √pā- 2 (root)
पद-पाठः
स्रुवा॑ऽइव । यस्य॑ । हरि॑णी॒ इति॑ । वि॒ऽपे॒ततुः॑ । शिप्रे॒ इति॑ । वाजा॑य । हरि॑णी॒ इति॑ । दवि॑ध्वतः ।
प्र । यत् । कृ॒ते । च॒म॒से । मर्मृ॑जत् । हरी॒ इति॑ । पी॒त्वा । मद॑स्य । ह॒र्य॒तस्य । अन्ध॑सः ॥
Hellwig Grammar
- sruveva ← sruvā ← sruva
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Sruva; sruva [word].”
- sruveva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- hariṇī ← hari
- [noun], nominative, dual, feminine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- vipetatuḥ ← vipat ← √pat
- [verb], dual, Perfect indicative
- śipre ← śiprā
- [noun], nominative, dual, feminine
- “lip; śiprā.”
- vājāya ← vāja
- [noun], dative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- hariṇī ← hari
- [noun], accusative, dual, feminine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- davidhvataḥ ← dodhu ← √dhū
- [verb noun], genitive, singular
- “shake.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- kṛte ← kṛ
- [verb noun], locative, singular
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- camase ← camasa
- [noun], locative, singular, masculine
- “camasa; beaker; cake.”
- marmṛjaddharī ← marmṛjat ← marmṛj ← √mṛj
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “groom; wash; rub.”
- marmṛjaddharī ← harī ← hari
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
- pītvā ← pā
- [verb noun]
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- madasya ← mada
- [noun], genitive, singular, masculine
- “drunkenness; mada; estrus; excitement; sexual arousal; alcohol; musth; mad; mada; ecstasy; pride; drink; joy; arrogance; vivification.”
- haryatasyāndhasaḥ ← haryatasya ← haryata
- [noun], genitive, singular, neuter
- “desirable; delightful.”
- haryatasyāndhasaḥ ← andhasaḥ ← andhas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “Soma; drink; amṛta.”
सायण-भाष्यम्
यस्येन्द्रस्य हरिणी हरितवर्णावश्वौ विपेततुः रथ इन्द्रमारोप्य विपततो यज्ञमस्मदीयम्। यद्वा। यस्य हरिणी हरितवर्णे कनीनिके विपेततुः सोमं प्रति विपततः। तत्र दृष्टान्तः। स्रुवेव। यथा स्रुवा स्रुवौ हविषा पूर्णौ पात्रविशेशौ होमार्थं विपततः तद्वत्। तथा यस्य च हरिणी हरितवर्णे शिप्रे हनू वाजाय सोमलक्षणायान्नाय दविध्वतः कम्पयतः पुरतः प्रत्तस्य सोमस्य प्रीत्या चलतः। तथा यद्यदा कृते संस्कृते चमसे वर्तमानं मदस्य मदकरं हर्यतस्य कान्तमन्धसोन्नं सोमं पीत्वा हरी अश्वौ प्र मर्मृजत् प्रमार्ष्टि। तदानीं स्तुत इत्यर्थः॥९॥
Wilson
English translation:
“He whose bay horses alight (upon the Soma) like two ladies, whose yellow jaws tremble (witheagerness) for the sacrificial food, (is praised) when having drunk of the delicious exhilarating Soma in theprepared cup, he rubs down his bay horses.”
Jamison Brereton
Whose golden lips, which are like two (golden) spoons, have flown apart, as he sets his two lips to twitching for the prize,
when, after the cup is done, he will groom his two golden (horses),
upon drinking of the exhilarating drink, the gladdening stalk.
Griffith
His yellow-coloured jaws, like ladles move apart, what time, for strength, he makes the yellow-tinted stir,
When, while the bowl stands there, he grooms his Tawny Steeds, when he hath drunk strong drink, the sweet juice that he loves.
Geldner
Dessen goldgelbe Zahnreihen sich wie zwei Löffel auftun, während er die beiden goldgelben Zahnreihen für den Siegestrunk hin und her bewegt, wann er bei bereitstehendem Somabecher das Falbenpaar striegelt, nachdem er vom Rauschtrank, dem lieben Tranke, getrunken hat.
Grassmann
Dess goldne Stuten wie zwei Ströme fliegen hin, wenn er die goldnen Lippen schüttelt zu dem Trunk, Beim fert’gen Becher sich die goldnen Lippen wischt, nachdem er von dem goldnen Trank zum Rausch geschlürft.
Elizarenkova
Чьи золотистые (губы) раскрылись, (став) как две ложки,
Когда он зашевелил золотистыми губами, (чтобы выпить) для победы,
(Тот) чистит пару буланых коней, когда приготовлен сосуд (с сомой),
Испив пьянящего напитка, желанного сока.
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
10 उत स्म - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उत᳓ स्म स᳓द्म हर्यत᳓स्य पस्ति᳓योर्
अ᳓त्यो न᳓ वा᳓जं ह᳓रिवाँ अचिक्रदत्
मही᳓ चिद् धि᳓ धिष᳓णा᳓हर्यद् ओ᳓जसा
बृह᳓द् व᳓यो दधिषे हर्यत᳓श् चिद् आ᳓
मूलम् ...{Loading}...
उ॒त स्म॒ सद्म॑ हर्य॒तस्य॑ प॒स्त्यो॒३॒॑रत्यो॒ न वाजं॒ हरि॑वाँ अचिक्रदत् ।
म॒ही चि॒द्धि धि॒षणाह॑र्य॒दोज॑सा बृ॒हद्वयो॑ दधिषे हर्य॒तश्चि॒दा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
उत᳓ स्म स᳓द्म हर्यत᳓स्य पस्ति᳓योर्
अ᳓त्यो न᳓ वा᳓जं ह᳓रिवाँ अचिक्रदत्
मही᳓ चिद् धि᳓ धिष᳓णा᳓हर्यद् ओ᳓जसा
बृह᳓द् व᳓यो दधिषे हर्यत᳓श् चिद् आ᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
haryatásya ← haryatá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pastyòḥ ← pastyà- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:DU}
sádma ← sádman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sma ← sma (invariable)
utá ← utá (invariable)
acikradat ← √krand- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
átyaḥ ← átya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hárivān ← hárivant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
áharyat ← √hr̥- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
cit ← cit (invariable)
dhiṣáṇā ← dhiṣáṇā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
hí ← hí (invariable)
mahī́ ← máh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ójasā ← ójas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
cit ← cit (invariable)
dadhiṣe ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
haryatáḥ ← haryatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váyaḥ ← váyas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
उ॒त । स्म॒ । सद्म॑ । ह॒र्य॒तस्य॑ । प॒स्त्योः॑ । अत्यः॑ । न । वाज॑म् । हरि॑ऽवान् । अ॒चि॒क्र॒द॒त् ।
म॒ही । चि॒त् । हि । धि॒षणा॑ । अह॑र्यत् । ओज॑सा । बृ॒हत् । वयः॑ । द॒धि॒षे॒ । ह॒र्य॒तः । चि॒त् । आ ॥
Hellwig Grammar
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- sma
- [adverb]
- sadma ← sadman
- [noun], nominative, singular, neuter
- “seat; house; stable; dwelling.”
- haryatasya ← haryata
- [noun], genitive, singular, masculine
- “desirable; delightful.”
- pastyor ← pastyoḥ ← pastya
- [noun], locative, dual
- atyo ← atyaḥ ← atya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; steed.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- vājaṃ ← vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- harivāṃ ← harivat
- [noun], nominative, singular, masculine
- acikradat ← krand
- [verb], singular, Redupl. Aorist (Ind.)
- “roar; neigh; cry; howl; shout.”
- mahī ← mah
- [noun], nominative, singular, feminine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- ciddhi ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- ciddhi ← hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- dhiṣaṇāharyad ← dhiṣaṇā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “heaven and earth.”
- dhiṣaṇāharyad ← aharyat ← hary
- [verb], singular, Imperfect
- “delight.”
- ojasā ← ojas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “strength; power; ojas; ojas [word]; potency; might.”
- bṛhad ← bṛhat ← bṛhant
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Bṛhant.”
- vayo ← vayaḥ ← vayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “age; vigor; old age; strength; vayas [word]; aging; power; youth; food.”
- dadhiṣe ← dhā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- haryataś ← haryataḥ ← haryata
- [noun], nominative, singular, masculine
- “desirable; delightful.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
सायण-भाष्यम्
उतापि च हर्यतस्य कमनीयस्येन्द्रस्य सद्म सदनं पस्त्यॊर्द्यावापृथिव्योः सम्बन्धि। सोऽयमत्यो नाश्व इव वाजं सङ्ग्रामं हरिवानश्ववानचिक्रात्। गच्छति। तथा हि यस्माद्धे इन्द्र त्वां मही महती धिषणा स्तुतिरोजसा बलेन युक्तमिन्द्र महर्यत् कामयते। चिदिति पूरणः। अतो वाजमचिक्रदत्। तथा सति हर्यतः कामयमानस्य यजमानस्य ब्रुहन्महद्वयोऽन्नमा दधिषे। धारयसि। आप्रयच्छसि। चिदिति पूरणः॥१०॥
Wilson
English translation:
“The dwelling of the gracious (Indra) is in heaven and earth; exhilarated by the Soma he rushesimpetuously as a charger to battle. The earnest prayer desires (Indra endowed) with might; you bestow amplefood on the devout (worshipper).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
As a charger: he neighed after the food like a horse;
Harivān = possessinghorses
Jamison Brereton
And the seat of the gladdening (soma) is in both dwelling places. The possessor of golden (horses/soma) has roared toward the prize like a racehorse.
Because even the great (Earth), the Holy Place, was gladdened by your might, you took on lofty vigor—yourself also gladdening.
Griffith
Yea, to the Dear One’s seat in homes of heaven and earth the Bay Steeds’ Lord hath whinnied like a horse for food.
Then the great wish hath seized upon him mightily, and the Beloved One hath gained high power of life,
Geldner
Und der Sitz des Beliebten ist in beiden Wohnungen. Wie ein Rennpferd nach dem Siegerpreis wiehert, hat der Falbenlenker nach dem Siegestrunk geschrieen; denn auch die große Dhisana trug gewaltig Verlangen. Du hast dir große Kraft zugelegt, selbst gar beliebt.
Grassmann
Der Herr der goldnen wiehert, wie ein Ross den Trog, den Sitz des Soma an, dem beide Welten hold; Denn kräftig stimmt der Welten Schalen er zur Huld, es nimmt der holde viele Nahrung in sich auf.
Elizarenkova
А сидение желанного (находится) в двух местах обитания.
Как конь скаковой (ржет) навстречу награде, взревел хозяин буланых коней!
Ведь великая Дхишана тоже сильно возжелала.
Даже очень желанный. Ты приложил большую силу.
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत स्म) हाँ कमनीय परमात्मा के (हर्यतस्य) दो घर समान के मध्य (सद्म) सदन-व्यापन उपवेशन को (अत्यः) घोड़ा (वाजं न) संग्राम को जैसे प्राप्त होता है, ऐसे (हरिवान्) दुःखनाशक सुखकारक कृपाप्रसादवाला परमात्मा (अचिक्रदत्) उपासक के अन्दर वेग से प्राप्त होता है।(मही चित्) महत्त्वपूर्ण ही (धिषणा-ओजसा) स्तुति वाणी को अपने तेज से (अहर्यत्) चाहता है (हर्यतः) वह तू कमनीय (बृहत्) महान् (वयः) जीवन को (चित्) भी (दधिषे) उपासक के लिए धारण कराता है ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा मोक्षधाम और संसार दोनों के अन्दर व्यापता है, घोड़ा जैसे संग्राम में व्यापता है, वह उपासक की स्तुति को अपने प्रभाव से चाहता है, उपासक के लिए प्रतिकाल में महान् या महत्त्वपूर्ण जीवन-मोक्ष की आयु को प्राप्त कराता है, धारण कराता है ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत स्म) अपि खलु (हर्यतस्य) कमनीयस्य परमात्मनः (पस्त्योः सद्म) पस्त्ययोः “यकारलोपश्छान्दसः” गृहभूतयोर्मध्ये “पस्त्यं गृहनाम” [निघ० ३।४] सदनं प्रवेशनं व्यापनम् (अत्यः-वाजं न) अश्वः सङ्ग्राममिव (हरिवान्-अचिक्रदत्) दुःखहारकसुखकारक-कृपाप्रसादवान् परमात्मा गच्छति व्याप्नोति (मही चित्-धिषणा-ओजसा-अहर्यत्) महत्त्वपूर्णा स्तुतिवाचं “द्वितीयाविभक्तेर्लुक् छान्दसः” स्वात्मतेजसा कामयते “धिषणा वाङ्नाम” [निघ० १।११] (हर्यतः) स त्वं कमनीयः (बृहत्-वयः-चित्-दधिषे) महज्जीवनमुपासकायापि धारयसि ॥१०॥
11 आ रोदसी - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ रो᳓दसी ह᳓र्यमाणो महित्वा᳓
न᳓व्यं-नव्यं हर्यसि म᳓न्म नु᳓ प्रिय᳓म्
प्र᳓ पस्ति᳓यम् असुर हर्यतं᳓ गो᳓र्
आवि᳓ष् कृधि ह᳓रये सू᳓रियाय
मूलम् ...{Loading}...
आ रोद॑सी॒ हर्य॑माणो महि॒त्वा नव्यं॑नव्यं हर्यसि॒ मन्म॒ नु प्रि॒यम् ।
प्र प॒स्त्य॑मसुर हर्य॒तं गोरा॒विष्कृ॑धि॒ हर॑ये॒ सूर्या॑य ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
आ᳓ रो᳓दसी ह᳓र्यमाणो महित्वा᳓
न᳓व्यं-नव्यं हर्यसि म᳓न्म नु᳓ प्रिय᳓म्
प्र᳓ पस्ति᳓यम् असुर हर्यतं᳓ गो᳓र्
आवि᳓ष् कृधि ह᳓रये सू᳓रियाय
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
háryamāṇaḥ ← √hr̥- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
mahitvā́ ← mahitvá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
haryasi ← √hr̥- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
mánma ← mánman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
návyaṁ-navyam ← návya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
nú ← nú (invariable)
priyám ← priyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
asura ← ásura- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
góḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
haryatám ← haryatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pastyàm ← pastyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
prá ← prá (invariable)
āvís ← āvís (invariable)
háraye ← hári- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
kr̥dhi ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
sū́ryāya ← sū́rya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । रोद॑सी॒ इति॑ । हर्य॑माणः । म॒हि॒ऽत्वा । नव्य॑म्ऽनव्यम् । ह॒र्य॒सि॒ । मन्म॑ । नु । प्रि॒यम् ।
प्र । प॒स्त्य॑म् । अ॒सु॒र॒ । ह॒र्य॒तम् । गोः । आ॒विः । कृ॒धि॒ । हर॑ये । सूर्या॑य ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- rodasī ← rodas
- [noun], accusative, dual, neuter
- “heaven and earth; Earth.”
- haryamāṇo ← haryamāṇaḥ ← hary
- [verb noun], nominative, singular
- “delight.”
- mahitvā ← mahitva
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “greatness.”
- navyaṃ ← navyam ← navya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “new; fresh.”
- navyaṃ ← navyam ← navya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “new; fresh.”
- haryasi ← hary
- [verb], singular, Present indikative
- “delight.”
- manma ← manman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hymn; idea; purpose.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- priyam ← priya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- pastyam ← pastya
- [noun], accusative, singular, neuter
- asura
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Asura; lord; asura [word]; sulfur.”
- haryataṃ ← haryatam ← haryata
- [noun], accusative, singular, neuter
- “desirable; delightful.”
- gor ← goḥ ← go
- [noun], genitive, singular
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- āviṣ ← āvis
- [adverb]
- “openly; obviously.”
- kṛdhi ← kṛ
- [verb], singular, Aorist imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- haraye ← hari
- [noun], dative, singular, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- sūryāya ← sūrya
- [noun], dative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र हर्यमाणः कामयमानो महित्वा महत्त्वेन रोदसी द्यावापृथिव्यावा। पूरयसीति शेशः। तथा नव्यन्नव्यं नवतरं प्रियं प्रियकरं मन्ममननीयं स्तोत्रं नु क्षिप्रं हर्यसि। कामयसे। हे असुर बलवन्। असुः प्राणः। तद्वन्। मत्वर्थीयो रः। ताद्रुशीन्द्र गोः। जात्येकवचनम् । गवां हर्यतं स्पृहणीयं पस्त्यं गृहं गोरुदकस्योक्तगुणकं स्थानं वा हरय उदकस्य हर्त्रे सूर्याय प्र प्रकर्षेणानिष्कृधि। प्रकटीकुरु॥११॥
Wilson
English translation:
“You (Indra) who are the object of desire (fill) heaven and earth with your greatness, you desire gratefulpraise ever new and new; O powerful one, make manifest the desirable dwelling of the water to the”
Jamison Brereton
You, being gladdened, (filled) the two world-halves with your greatness. You now become glad at every new dear thought.
O lord, reveal forth to the golden sun the gladdening dwelling place of the cow.
Griffith
Thou, comprehending with thy might the earth and heaven, acceptest the dear hymn for ever new and new.
O Asura, disclose thou and make visible the Cow’s beloved home to the bright golden Sun.
Geldner
Die beiden Welten erfülltest du, der Begehrte, mit deiner Größe; immer ein neues liebes Gedicht begehrst du. O Asura, mach die liebe Stätte des Rinds für die goldene Sonne offenbar!
Grassmann
Den beiden Welten bist du hold durch Herrlichkeit und hold dem lieben Liede, das sich stets erneut; Der goldnen Sonne mache, o du höchster Gott, der Kühe holde Heimatsstätte offenbar.
Elizarenkova
Желанный, (ты) за(полнил) (своим) величием две половины вселенной.
Ты желаешь все новой и новой приятной молитвы.
О Асура, сделай явным желанное место обитания
Коровы для золотистого солнца!
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- भुरिगार्चीजगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (रोदसी) द्युलोक पृथिवीलोक को (महित्वा) अपने महत्त्व से (आहर्यमाणः) भलीभाँति स्वाधीन करता हुआ (नव्यं नव्यम्) प्रत्येक स्तुतियोग्य (प्रियम्) रोचक (मन्म)मनन को(हर्यषि)तुरन्त चाहता है (असुर) हे प्राणप्रद परमात्मन् ! तू(हर्यतम्)कमनीय (पस्त्यम्) गृह-मोक्षधाम को (हरये) जो तुझे चाहता है उपासक (सूर्याय) विद्यासूर्य-विद्वान् के लिए (गोः-आविः कृधि) गो दूध के समान प्रादुर्भूत कर-सम्पन्न कर ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - द्युलोक से लेकर पृथ्वीलोकपर्यन्त संसार को अपने महत्त्व से अधीन रखनेवाला परमात्मा प्रत्येक प्रशंसनीय व रोचक विचार को या स्तुति को चाहता है-जिसके प्रतिकार में जो विद्वान् उपासक के लिए गो के दूध की भाँति मोक्ष को आविष्कृत करता है-सम्पादित करता है, देता है ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (रोदसी) द्यावापृथिव्यौ (आहर्यमाणः) समन्तात्स्वाधीनीकुर्वाणः (महित्वा) महत्त्वेन (नव्यं नव्यं प्रियं-मन्म हर्यसि) स्तुत्यं स्तुत्यं मननं प्रियं क्षिप्रं कामयसे (असुर) हे प्राणप्रद परमात्मन् ! (हर्यतं पस्त्यं हरये सूर्याय) कमनीयं गृहं मोक्षं त्वां यो ग्रहीता तस्मै-उपासकमनुष्याय विद्यासूर्याय (गोः-आविः कृधि) गोर्दुग्धमिव प्रादुर्भावय, “अत्र लुप्तोपमानोपमावाचकालङ्कारः” ॥११॥
12 आ त्वा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ त्वा हर्य᳓न्तम् प्रयु᳓जो ज᳓नानां
र᳓थे वहन्तु ह᳓रिशिप्रम् इन्द्र
पि᳓बा य᳓था प्र᳓तिभृतस्य म᳓ध्वो
ह᳓र्यन् यज्ञं᳓ सधमा᳓दे द᳓शोणिम्
मूलम् ...{Loading}...
आ त्वा॑ ह॒र्यन्तं॑ प्र॒युजो॒ जना॑नां॒ रथे॑ वहन्तु॒ हरि॑शिप्रमिन्द्र ।
पिबा॒ यथा॒ प्रति॑भृतस्य॒ मध्वो॒ हर्य॑न्य॒ज्ञं स॑ध॒मादे॒ दशो॑णिम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ त्वा हर्य᳓न्तम् प्रयु᳓जो ज᳓नानां
र᳓थे वहन्तु ह᳓रिशिप्रम् इन्द्र
पि᳓बा य᳓था प्र᳓तिभृतस्य म᳓ध्वो
ह᳓र्यन् यज्ञं᳓ सधमा᳓दे द᳓शोणिम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
haryántam ← √hary- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
jánānām ← jána- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
prayújaḥ ← prayúj- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
háriśipram ← háriśipra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ráthe ← rátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
vahantu ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
mádhvaḥ ← mádhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
píba ← √pā- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
prátibhr̥tasya ← √bhr̥- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
yáthā ← yáthā (invariable)
dáśoṇim ← dáśoṇi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
háryan ← √hr̥- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
sadhamā́de ← sadhamā́da- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । त्वा॒ । ह॒र्यन्त॑म् । प्र॒ऽयुजः॑ । जना॑नाम् । रथे॑ । व॒ह॒न्तु॒ । हरि॑ऽशिप्रम् । इ॒न्द्र॒ ।
पिब॑ । यथा॑ । प्रति॑ऽभृतस्य । मध्वः॑ । हर्य॑न् । य॒ज्ञम् । स॒ध॒ऽमादे॑ । दश॑ऽओणिम् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- tvā ← tvad
- [noun], instrumental, singular
- “you.”
- haryantam ← hary
- [verb noun], accusative, singular
- “delight.”
- prayujo ← prayujaḥ ← prayuj
- [noun], nominative, plural, feminine
- “team.”
- janānāṃ ← janānām ← jana
- [noun], genitive, plural, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- rathe ← ratha
- [noun], locative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vahantu ← vah
- [verb], plural, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- hariśipram ← hari
- [noun]
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- hariśipram ← śipram ← śiprā
- [noun], accusative, singular, masculine
- “lip; śiprā.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- pibā ← pibāḥ ← pā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “protect; govern.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- pratibhṛtasya ← pratibhṛ ← √bhṛ
- [verb noun], genitive, singular
- “serve; serve.”
- madhvo ← madhvaḥ ← madhu
- [noun], genitive, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- haryan ← hary
- [verb noun], nominative, singular
- “delight.”
- yajñaṃ ← yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- sadhamāde ← sadhamāda
- [noun], locative, singular, masculine
- “banquet; party; drink.”
- daśoṇim ← daśa ← daśan
- [noun]
- “ten; tenth; daśan [word].”
- daśoṇim ← ūṇim ← ūṇi
- [noun], accusative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र हरिशिप्रं हरितवर्णशिप्रं त्वा त्वां हर्यन्तं यज्ञं कामयमानं प्रयुजो रथे प्र्युक्ता अश्वा रथे स्थापयित्वा जनानामृत्विग्यजमानानामन्तिकं वहन्तु। प्रापयन्तु। प्रवहन्ति। यथा येन प्राकारेन प्रतिभृतस्य ग्रहादिषु सम्भृतं मध्वो मधु सोमरसं यज्ञं यागसाधनं दशोणिम् । ओणयोऽङुलयः। दशभिरङ्गुलिभिः सम्पादितं सोमं हर्यन् कामयमानः सन् पिब पिबसि सधमादे सङ्ग्रामे जयर्थं तथवहन्त्वित्यर्थः॥१२॥
Wilson
English translation:
“Let your horses yoked to the chariot bring you, Indra, the yellow- jawed, desiring (the sacrifice), to (thevicinity) of the worshippers; when you, desiring the sacrifice, prepared by the ten fingers, drink of the collectedsweet-flavoured Soma, (let them bring you) to the battle.”
Jamison Brereton
Let the advance teams of the peoples convey you here in your chariot— you, the golden-lipped, in your gladness, o Indra,
so that you will drink of the honey that is offered, finding gladness in the ten-armed sacrifice at the joint revelry.
Griffith
O Indra, let the eager wishes of the folk bring thee, delightful, golden-visored, on thy car,
That, pleased with sacrifice wherein ten fingers toil, thou mayest, at the feast, drink of our offered meath.
Geldner
Dich, den Begehrenden, soll der Vorspann, die Veranstaltungen der Menschen, zu Wagen herfahren, dich Indra mit den goldenen Zähnen, auf daß du von dem angebotenen Süßtrank trinkest, das Opfer, das bei dem gemeinsamen Gelage von zehn Armen besorgt wird, begehrend.
Grassmann
Dich goldbehelmten, holden Indra möge im Wagen fahren das Gespann der Menschen; Damit du trinkst den dargereichten Soma, dem Opfer hold, das zehnfach labt beim Mahle.
Elizarenkova
Тебя желанного, златогубого, о Индра,
Пусть привезут на колеснице упряжки людей,
Чтобы ты испил предложенного меду,
Желающий жертву, приготовленного десятью руками на общем пиру.
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे परमात्मन् ! (त्वा) तुझ(हर्यन्तम्)उपासनारस को चाहनेवाले-दुःखहरण गतिवाले को (हरिशिप्रम्) उपासक जनों के प्राणायामादि प्रबल योगाभ्यास प्रयोग (रथे) रमण स्थानहृदय में (आ वहन्तु) सम्य्क् रूप से प्राप्त करावें-लेआवें (प्रतिभृतस्य) समर्पित (मध्वः) उपासनामधु के रस को (यथा पिब) यथेष्ट पान कर (सधमादे) सहस्थानहृदय में(दशोणिं यज्ञम्)दशेन्द्रियों के विषयों से ऊन-रिक्त या रहित-निर्विषयक अध्यात्मज्ञ को (हर्यन्) चाहता हुआ हमारे अन्दर विराजमान रह ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा प्राणायामादियोगाभ्यासों के सेवन से तथा इन्द्रियों के विषय से रहित ध्यान द्वारा हृदय में साक्षात् होता है, उपासक के समस्त दुःखोंएवं दोषों को दूर कर देता है ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे परमात्मन् ! (त्वा हर्यन्तं हरि-शिप्रम्) त्वामुपासनारसं कामयमानं दुःखहरणगतिकम् (जनानां प्रयुजः) उपासकजनानां प्रयोगाः प्रबलयोगाभ्यासाः प्राणायामादयः (रथे-आ वहन्तु) रमणस्थाने हृदये-आनयन्तु (प्रतिभृतस्य मध्वः-यथा पिब) समर्पितस्य खलूपासनामधुनो रसं यथेष्टं पानं कुरु (सधमादे) सहस्थाने तत्रैव सहस्थाने हृदये (दशोणिं यज्ञं हर्यन्) दशेन्द्रियविषयरहितम् “दशोणिम्-दशधोणि परिहाणं यस्य तम्” [ऋ० ६।२०।८ दयानन्दः] अध्यात्मयज्ञं कामयमानाः सन् ॥१२॥
13 अपाः पूर्वेषाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓पाः पू᳓र्वेषां हरिवः सुता᳓नाम्
अ᳓थो इदं᳓ स᳓वनं के᳓वलं ते
ममद्धि᳓ सो᳓मम् म᳓धुमन्तम् इन्द्र
सत्रा᳓ वृषञ् जठ᳓र आ᳓ वृषस्व
मूलम् ...{Loading}...
अपाः॒ पूर्वे॑षां हरिवः सु॒ताना॒मथो॑ इ॒दं सव॑नं॒ केव॑लं ते ।
म॒म॒द्धि सोमं॒ मधु॑मन्तमिन्द्र स॒त्रा वृ॑षञ्ज॒ठर॒ आ वृ॑षस्व ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - हरिस्तुतिः
- ऋषिः - बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓पाः पू᳓र्वेषां हरिवः सुता᳓नाम्
अ᳓थो इदं᳓ स᳓वनं के᳓वलं ते
ममद्धि᳓ सो᳓मम् म᳓धुमन्तम् इन्द्र
सत्रा᳓ वृषञ् जठ᳓र आ᳓ वृषस्व
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ápāḥ ← √pā- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
harivaḥ ← hárivant- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
pū́rveṣām ← pū́rva- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
sutā́nām ← √su- (root)
{case:GEN, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
átha ← átha (invariable)
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kévalam ← kévala- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sávanam ← sávana- 1 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
u ← u (invariable)
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mádhumantam ← mádhumant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mamaddhí ← √mad- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
jaṭháre ← jaṭhára- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
satrā́ ← satrā́ (invariable)
vr̥ṣan ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
vr̥ṣasva ← √vr̥ṣ- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
पद-पाठः
अपाः॑ । पूर्वे॑षाम् । ह॒रि॒ऽवः॒ । सु॒ताना॑म् । अथो॒ इति॑ । इ॒दम् । सव॑नम् । केव॑लम् । ते॒ ।
म॒म॒द्धि । सोम॑म् । मधु॑ऽमन्तम् । इ॒न्द्र॒ । स॒त्रा । वृ॒ष॒न् । ज॒ठरे॑ । आ । वृ॒ष॒स्व॒ ॥
Hellwig Grammar
- apāḥ ← pā
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- pūrveṣāṃ ← pūrveṣām ← pūrva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- harivaḥ ← harivas ← harivat
- [noun], vocative, singular, masculine
- sutānām ← suta
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Soma.”
- atho
- [adverb]
- “now; but; furthermore.”
- idaṃ ← idam
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- savanaṃ ← savanam ← savana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “yajña; savana [word]; Snāna; Soma sacrifice; press.”
- kevalaṃ ← kevalam ← kevala
- [noun], nominative, singular, neuter
- “pure; alone(p); whole; all(a); pure; entire; kevala [word]; alone(p); single(a); white; absolute.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- mamaddhi ← mad
- [verb], singular, Perfect imperative
- “rut; intoxicate; delight; revel; rejoice; drink; ramp; exult.”
- somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- madhumantam ← madhumat
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sweet; honeyed; sweet; pleasant.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- satrā
- [adverb]
- vṛṣañ ← vṛṣan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- jaṭhara ← jaṭhare ← jaṭhara
- [noun], locative, singular, neuter
- “abdomen; udara; Jaṭhara; edema; garbha; inside; stomach; belly.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vṛṣasva ← vṛṣ
- [verb], singular, Present imperative
- “shower; rain; effuse; shower; drench.”
सायण-भाष्यम्
अपाः पुर्वेषामित्येषा षोडशशस्त्रस्य याज्या। सुत्रितम् च। एवा हि शक्रो वशी हि शक्र इति जपित्वापाः पूर्वेषां हरिवः सुतानामिति यजति। आ. ६-२। इति॥हे इन्द्र सुतानामभिषुतानां पुर्वेषां प्रातःसवनसम्पादितानाम् । कर्मणि षष्ठ्यावेते। अभिषुतान्प्रातः सवनिकान्सोमानित्यर्थः। तानपाः। अपिबः। हे हरिव इतीन्द्रसम्बोधनम् । हरिभ्यामश्वाभ्यां तद्वन्। यद्वा। ऋक्सामात्मकाभ्यां हरिभ्यां युक्त। ऋक्सामे वा इन्द्रस्य हरी। ऐ. ब्रा. २- २४। तै. सं . ६-५-९-२। ताभ्यामेष हरतिति ब्राह्मणम्। अथो अपि चेदं माध्यन्दिनं सवनं केवलं ते तवैवासाधारणम्। माध्यन्दिनं सवनं केवलं ते। ऋ. ४-३५-७। इति हि मन्त्रान्तरम्। तस्मिन्सवने हे इन्द्र मधुमन्तं माधुर्योपेतम् सोमं ममद्धि। पिब। आस्वादयेत्यर्थः। मदिरत्रास्वादनकर्मा। पिबन्तु मदन्तु वियन्त्विति च मन्त्रः। सत्रा वृषन्। सत्राशब्दो भूयिष्ठवचनः। हे भूयिष्ठ वर्शितरिन्द्र जठर आ व्रुषस्व। आसिञ्चस्व॥१३॥
Wilson
English translation:
“Lord of horses, you did drink of previous libations, this sacrifice is for you alone; exhilarate yourself.Indra with the sweet Soma; showerer of copious rain, shower it into your belly.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
This sacrifice: i.e., the moon- daylibation, which is for Indra only, the previous or morning offering he has shared with other divinities; cf. RV4.35.7
Jamison Brereton
You have drunk of the earlier soma-pressings, o possessor of the golden (horses/soma), and this pressing here is yours alone.
Find exhilaration in the honeyed soma, Indra. Rain it utterly into your belly, o bull.
Griffith
Juices aforetime, Lord of Bays, thou drankest; and thine especially is this libation.
Gladden thee, Indra, with the meath-rich Soma: pour it down ever, Mighty One! within thee.
Geldner
Du hast von den früheren Preßsäften getrunken, o Falbenlenker, und auch diese Trankspende ist für dich allein. Berausche dich an dem versüßten Soma, Indra, und schütte ihn auf einmal in deinen Bauch, du Bulle!
Grassmann
Du trankst die frühern Säfte, Herr der goldnen, so sei auch dieser Trunk nun ganz dein eigen, Berausche dich am honigsüssen Soma und giess, Held Indra, ganz in deinen Bauch ihn.
Elizarenkova
Пил ты прежние выжатые соки, о хозяин буланых коней,
И это выжимание только для тебя.
Опьяняйся Сомой, содержащим сладость, о Индра!
Сразу, о бык, плесни (его) себе в живот!
अधिमन्त्रम् (VC)
- हरिस्तुतिः
- बरुः सर्वहरिर्वैन्द्रः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरिवः) हे उपासक मनुष्योंवाले (इन्द्र) परमात्मन् ! (सुतानां पूर्वेषाम्) उत्पन्न पूर्व उपासकों के (अपाः)उपासनारस को तू रखता है-स्वीकार करता है (इदं सवनम्) यह अध्यात्मयज्ञ (केवलं ते) केवल तेरा है-तेरी प्राप्ति के लिये किया जाता है (वृषन्) हे सुखवर्षक देव ! (मधुमन्तम्) दिया जाता हुआ मधुर उपासनारस जिसके पास हो, उस मधुर रसवाले (सोमम्) सौम्यस्वभाव उपासक को (ममद्धि) हर्षित कर (सत्रा) सत्यस्वरूप आत्मा के (जठरे) मध्य (आ वृषस्व) भलीभाँति अपने आनन्द को सिञ्च-वर्षा ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उपासक मनुष्यों का इष्टदेव पूर्व उपासकों के उपासनारस को स्वीकार करता है तथा उपासक को हर्षित करता तथा अपने आनन्द को उसके आत्मा में सींच देता है-भरपूर कर देता है, उसकी उपासना अवश्य करनी चाहिए ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरिवः इन्द्र) हे-उपासकमनुष्यवन् परमात्मन् ! “हरिवान् बहुप्रशस्तमनुष्ययुक्तः” [ऋ० ७।३२।१२ दयानन्दः] (सुतानां पूर्वेषाम्) उत्पन्नानां पूर्वेषामुपासकानाम् (अपाः) उपासनारसं त्वं रक्षसि-स्वीकरोषि (इदं सवनम्) अयमध्यात्मयज्ञः “सवनं यज्ञनाम” [निघ० ३।७] (केवलं ते) केवलं तवैव तव प्राप्तये क्रियते (वृषन्) हे सुखवर्षक परमात्मन् ! (मधुमन्तं सोमं ममद्धि) दीयमानमधुर उपासनारसो यस्य पार्श्वे तं मधुरोपासनारसवन्तं सोम्यस्वभावमुपासकं हर्षय “ममत्सि हर्षयसि” [ऋ० ४।२१।९ दयानन्दः] (सत्रा जठरे-आ वृषस्व) सत्यस्वरूपस्य आत्मनो मध्ये “मध्यं वै जठरम्” [श० ७।१।१।२२] समन्तात् स्वानन्दं सिञ्च “वृषस्व सिञ्चस्व” [ऋ० १।१०४।९ दयानन्दः] ॥१३॥