सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
॥ श्रीगणेशाय नमः ॥
यस्य निःश्वसितं वेदा यो वेदेभ्योऽखिलं जगत् ।
निर्ममे तमहं वन्दे विद्यातीर्थमहेश्वरम् ॥
अष्टकेऽष्टमकेऽध्यायश्चतुर्थः संप्रदर्शितः ।।
धीमता सायणार्येण पञ्चमोऽथ प्रदश्यते ॥
तत्र ‘हये जाये’ इत्यष्टादशर्चं पञ्चमं सूक्तं त्रैष्टुभम् । अत्रानुक्रमणिका- हये द्व्यूनोर्वशीमैळः पुरूरवाः पूर्वोषितात्कामात् पुनरासाद्यावरोद्धुमैच्छत्सा तमनिच्छन्ती प्रत्याचष्टे हय इषुर्यां कदा सुदेवोऽन्तरिक्षप्रां सचेति तिस्रश्चैळवाक्य शिष्टा उर्वश्याः’ इति । ‘हये जाये’ ‘इषुर्न श्रिये’ ‘या सुजूर्णिः ‘कदा सूनुः’ , ‘सुदेवो अद्य ’ ‘अन्तरिक्षप्रां ’ ‘सचा यदासु जहतीषु’ इत्याद्यास्तिस्रश्चेति नवर्चं ऐळस्य पुरूरवसो वाक्यानि । अतस्तासां स ऋषिः । शिष्टा नवोर्वश्या वाक्यानि । अतस्तासु सर्षिका । उभयोर्वाक्येषु योऽर्थः प्रतिपाद्यते सा देवता । गतो विनियोगः ॥
ऐळोर्वशीतिहासोऽत्र वैशद्याय प्रवर्ण्यते । मित्रश्च वरुणश्चोभौ दीक्षितौ प्रेक्ष्य चोर्वशीम् ॥१॥
रेतः सिषिचतुः सद्यस्तत्कुम्भे न्यदधुस्तदा। तां शप्तवन्तौ मनुजभोग्या भूम्यां भवेति तौ ॥२॥
अत्रान्तर इळो राजा मनोः पुत्रैश्च संयुतः । मृगयां संचरन् साश्वो देवीक्रीडं विवेश ह ॥३॥
यत्र देवं गिरिसुता सर्वैर्भावैरतोषयत् । अत्राविशन्पुमान्स्त्री स्यादित्युक्त्वा तत्र चाविशत् ॥४॥
स्त्री भूत्वा व्रीडितः सोऽगच्छरणं शिवमञ्जसा । इयं प्रसाद्यतां राजन्नित्युक्तः शंभुना नृपः ।।५।।
जगाम शरणं देवीमात्मनः पुंस्त्वसिद्धये । अकरोत्सा नृपं देवी षण्मासात्प्राप्तपुंस्त्वकम् ॥६॥
ततः कदाचित्स्त्रीकाले बुधः सौन्दर्यमोहितः । अप्सरोभ्यो विशिष्टां तामिळां संगतवान् मुदा ॥७॥
तदेळायां सोमपुत्राज्जातो राजा पुरूरवाः । तमुर्वशी तु चकमे प्रतिष्ठानपुरे स्थितम् ॥८॥
तल्पादन्यत्र नग्नं त्वां दृष्ट्वा यामि यथागतम् । सुता उरणकौ त्वं च समीपं कुरु मे द्रुतम् ॥९॥
इति सा समयं कृत्वा रमयामास तं नृपम् । चतुरब्दे गते रात्रौ देवैरुरणकद्वयम् ॥१०॥
हृतं तस्य ध्वनिं श्रुत्वा नग्न एव स भूपतिः । उत्थाय जित्वा तावागच्छेत्येवं जल्पकोऽन्यतः ।।११।।
विद्युता दर्शितोऽस्यै सो नग्न एव पुरूरवाः । अथ सा दृष्टसमया ह्युर्वशी तु दिवं ययौ।।१२।।
तत उन्मत्तवद्राजा दिदृशुस्तामितस्ततः । कुर्वन्नन्वेषणं तीरे सरसो मानसस्य ताम् ॥१३॥
विहरन्तीमप्सरोभिः सहापश्यत्पुरूरवाः । पुनः स चकमे भोक्तुमुर्वशीं च पुरूरवाः ॥१४॥
साश्रं सापश्यदुक्ता च प्रत्याचष्टे व्रजेति तम् । इत्युर्वश्यैळसंवादमिममेपोऽप्यसूचयत् ॥१५॥इति॥
अत्र वाजसनेयकम्— ‘उर्वशी हाप्सराः पुरूरवसमैळं चकमे तं ह विन्दमानोवाच त्रिः स्म माह्नो वैतसेन दण्डेन हतादकामाँ स्म मा निपद्यासै सो स्म त्वा नग्नं दर्शमेष वै न स्त्रीणामुपचार इति । सा हास्मिञ्ज्योगुवासापि हास्माद्गर्भिण्यास तावज्ज्योग्घास्मिन्नुवास ततो ह गन्धर्वाः समूदिरे ज्योग्वा इयमुर्वशी मनुष्येष्ववत्सदुपजानीत यथेयं पुनरागच्छेदिति तस्यै हाविर्द्व्युरणा शयन उपबद्धास ततो ह गन्धर्वी अन्यतरमुरणं प्रमेथुः । स होवाचावीर इव बत मेऽजन इव पुत्रं हरन्तीति द्वितीयं प्रमेथुः सा ह तथैवोवाच । अथ हायमीक्षांचक्रे कथं नु तदवीरं कथमजनं स्याद्यत्राहँ स्यामिति स नग्न एवानुत्पपात चिरं तन्मेने यद्वासः पर्यधास्यत ततो ह गन्धर्वा विद्युतं जनयांचक्रुस्तं यथा दिवैवं नग्नं ददर्श ततो हैवेयं तिरोबभूव पुनरैमीत्येत्तिरोभूतां स आध्या जल्पन्कुरुक्षेत्रं समया चचारान्यतःप्लक्षेति बिसवती तस्यै हाध्यन्तेन वव्राज तद्ध ता अप्सरस आतयो भूत्वा परिपुप्लुविरे । तँ हेयं ज्ञात्वोवाच अथ वै स मनुष्यो यस्मिन्नमवात्समिति तो होचुस्तस्मै वा आविरसामेति तथेति तस्मै हाविरासुः । ताँ हायं ज्ञात्वाभिपरोवाद हये जाये मनसा’ (श. ब्रा. ११. ५. १) इत्यादि ।
Jamison Brereton
95 (921)
Purūravas and Urvaśı̄
Dialogue between Purūravas Aiḍa and Urvaśī
18 verses: triṣṭubh
This very famous and much-discussed hymn contains the dialogue between the Apsaras Urvaśī and her discarded mortal husband Purūravas. He accosts her on her journey (presumably back to her fellow Apsarases) and demands that they discuss what went wrong with their marriage (vs. 1). He reminisces about her beauty (vs. 3) and her good wifely ways (vs. 4), while she impatiently dismisses him (vs. 2) and provides her own view of her service as wife (vs. 5). The next verses (6–11) primarily concern the crowd of Apsarases who attended Urvaśī when she gave birth to her and Purūravas’s son Āyu. Purūravas evinces some jealousy about (as well as some physical attraction to) these females with whom he competed for Urvaśī’s attention and to whom she is returning, while Urvaśī here implies that Purūravas should have his mind on more manly matters than love, such as military protection (esp. vss. 7 and 11; see also the ironic vocative “hero” in 5).
Urvaśī attempts to dismiss Purūravas again (vs. 11). He tries another tack to keep her from leaving: how can she separate him from his loving son (vs. 12)—to which she briskly replies that she’ll send him the kid, chillingly referred to in the neuter, back to him (vs. 12). The second half of this verse forms a ring with the second half of verse 2, her first speech: she seems thus to be trying to bring the conversation to a close. But Purūravas raises the stakes: with masterfully expressed self-pity he then suggests that he may disappear or die (and won’t she be sorry then…?, vs. 14). Urvaśī wearily talks him out of it (vss. 15–16). He tries one more time (vs. 17), using a grander and more solemn linguistic register. The hymn ends with a somewhat enigmatic summary verse (18) containing the gods’ address to Purūravas at the end of this affair. Because Purūravas’s connection with the immortal Apsaras (note that Apsarases are called “immortal” in vs. 9) was severed and his son was returned to him, the mortal, he is bound to death, and his offspring will relate to the gods as mortals do, by sacrifice. But he will nonetheless later receive a joyous afterlife in heaven. (It is noteworthy that this is the only occurrence of the word svargá “heaven” in the R̥gveda.)
One of the many extraordinary features of this brief masterpiece is the way it replicates the shifting emotional logic, the abrupt changes of tone and subject, and the twisting of the other’s words characteristic of a genuine marital quarrel of whatever era and culture, while presenting us with pictures of great beauty, however difficult the language is to interpret in many places. It is also uncompromising in its depiction of a resolute and hard-hearted female, unmoved by the abject pleas and emotional blackmail of her former lover who is still in love with her, anxious to return to her carefree life with her fellow Apsarases, and happy enough to abandon her child in order to get free.
There are several well-known later versions of this story. The Śatapatha Brāhmaṇa XI.5.1 embeds many of the R̥gvedic verses into a prose narrative, which seems to have misunderstood, deliberately or not, several of the crucial verses. And one of the three surviving plays of the great Classical Sanskrit poet Kālidāsa is a much expanded treatment of the pair’s love affair. No subsequent version can toler ate the radical portrait of the emotionally detached Urvaśī found in the R̥gveda; in all cases the separation of the former lovers is not the result of the female’s decision, but of a curse. In the Śatapatha Brāhmaṇa, a creative misreading of verse 3—involv ing bleating pet lambs tied to a bedpost, a thunderstorm, and the provision that Urvaśī never see Purūravas naked—results in Urvaśī’s disappearance. In Kālidāsa’s play the curse has no connection to anything in the R̥gvedic hymn: a love-besotted Urvaśī brings it on herself by uttering her beloved Purūravas’s name at the wrong time. (In both versions the portrayal of Purūravas does retain his own passion for Urvaśī; in fact in Kālidāsa’s play he goes mad after she disappears and asks birds, beasts, and trees, in the late Middle Indo-Aryan language variety Apabhraṃśa, about her whereabouts.) It is an interesting commentary on the changing fortunes of female figures that the hard edges of the R̥gvedic Urvaśī must be softened to make her acceptable in later literature.
01 हये जाये - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
हये᳓ जा᳓ये म᳓नसा ति᳓ष्ठ घोरे
व᳓चांसि मिश्रा᳓ कृणवावहै नु᳓
न᳓ नौ म᳓न्त्रा अ᳓नुदितास एते᳓
म᳓यस् करन् प᳓रतरे चना᳓हन्
मूलम् ...{Loading}...
ह॒ये जाये॒ मन॑सा॒ तिष्ठ॑ घोरे॒ वचां॑सि मि॒श्रा कृ॑णवावहै॒ नु ।
न नौ॒ मन्त्रा॒ अनु॑दितास ए॒ते मय॑स्कर॒न्पर॑तरे च॒नाह॑न् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
हये᳓ जा᳓ये म᳓नसा ति᳓ष्ठ घोरे
व᳓चांसि मिश्रा᳓ कृणवावहै नु᳓
न᳓ नौ म᳓न्त्रा अ᳓नुदितास एते᳓
म᳓यस् करन् प᳓रतरे चना᳓हन्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
ghore ← ghorá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
hayé ← hayé (invariable)
jā́ye ← jāyā́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
tíṣṭha ← √sthā- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
kr̥ṇavāvahai ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
miśrā́ ← miśrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
nú ← nú (invariable)
vácāṁsi ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
ánuditāsaḥ ← ánudita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
eté ← eṣá (pronoun)
mántrāḥ ← mántra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
nau ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
áhan ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
caná ← caná (invariable)
karan ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
máyaḥ ← máyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
páratare ← páratara- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
ह॒ये । जाये॑ । मन॑सा । तिष्ठ॑ । घो॒रे॒ । वचां॑सि । मि॒श्रा । कृ॒ण॒वा॒व॒है॒ । नु ।
न । नौ॒ । मन्त्राः॑ । अनु॑दितासः । ए॒ते । मयः॑ । क॒र॒न् । पर॑ऽतरे । च॒न । अह॑न् ॥
Hellwig Grammar
- haye
- [adverb]
- jāye ← jāyā
- [noun], vocative, singular, feminine
- “wife; jāyā [word].”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- tiṣṭha ← sthā
- [verb], singular, Present imperative
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- ghore ← ghora
- [noun], vocative, singular, feminine
- “awful; dangerous; terrific; intense; dreadful.”
- vacāṃsi ← vacas
- [noun], accusative, plural, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- miśrā ← miśra
- [noun], accusative, plural, neuter
- “amalgamated; mingled; miśra [word]; varicolored.”
- kṛṇavāvahai ← kṛ
- [verb], dual, Present conjunctive (subjunctive)
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nau ← mad
- [noun], dative, dual
- “I; mine.”
- mantrā ← mantrāḥ ← mantra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “mantra; Mantra; consultation; advice; consultation; mantra [word]; speech; plan.”
- anuditāsa ← anuditāsaḥ ← anudita
- [noun], nominative, plural, masculine
- ete ← etad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- mayas ← mayaḥ ← mayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “pleasure; refreshment.”
- karan ← kṛ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- paratare ← paratara
- [noun], locative, singular, neuter
- “higher.”
- canāhan ← ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- canāhan ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- canāhan ← ahan ← ahar
- [noun], locative, singular
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
सायण-भाष्यम्
पुरूरवसो वाक्यम् । जायां पश्यन् वदति । हये हे घोरे। अस्माकं दुःखजनकत्वात् । घोरकारिणि जाये मनसा अस्मदुपर्यनुरागवता मनसा युक्ता सती तिष्ठ क्षणमात्रं संनिधावेव निवस । हये इत्यस्य निघाताभावश्छान्दसः । किमर्थं संस्थानमिति तत्राह। वचांसि वाक्यानि मिश्राणि उक्तिप्रत्युक्तिरूपाणि नु अद्य क्षिप्रं वा कृणवावहै करवावहै।’ कृवि हिंसाकरणयोः’। धिन्विकृण्व्योरञ्च’ इत्युप्रत्ययः । किमर्थं वचसः करणमिति चेदुच्यते । नौ आवयोः मन्त्राः रहस्यार्थाः एते विवक्षिताः अनुदितासः अव्याह्रियमाणाः परस्परमसंभाष्यमाणा गुम्फिताः सन्तः परतरे चनाहन् । चनेति निपातसमुदायश्चार्थे । अनेकेषु दिवसेषु चरमेऽप्यहनि मयः । सुखनामैतत् । सुखं न करन् कुर्वन्ति। अतः कृणवावहा इति ॥
Wilson
English translation:
“(Purūravā) speaks). How indignant wife, with mind (relenting), stay awhile, let us now interchangediscourse. These, our secret thoughts, while unspoken, did not yield us happiness even at the last day.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Alegend: mitra and Varuṇa, excited by the charms of Ūrvaśī, gave birth to Agastya, pronouncing at the sametime an imprecation upon the nymph and condemning her to descend to earth and cohabit with a mortal. Iḷā, aking, had gone out hunting with the sons of Manu. He reached a mountain where Umā, the daughter of themountain, with her attendant nymphs, was worshipping Śiva. In punishment for his intrusion, he was changedinto a woman. He prayed to Śiva and was restored to manhood; he was referred to Devī who allowed him to bealternately male and feminine le, six months at a time. in the latter condition Budha, the son of Soma, becameenamoured of her, and had a son by her, who was called Purūravā who became the king of Pratiṣṭhāna.Purūravā became enamoured of Ūrvaśī, who became his mistress on condition that if he should be everaked in her sight, except in bed, she should return to heaven; he was also to take charge of two pet ramsbelonging to her. They lived together four years, when one night, hearing the bleating of the rams as they werebeing carried off by the gods, Purūravā sprang from the bed in pursuit, when a flash of lightning exhibited himto Ūrvaśi naked. She consequently left him and returned to heaven. Purūravā went in quest of her, andwandered aqbout like one distracted, until he finally discovered her sporting with fellow-nymphs. He implored herto return, but she refused, calling him by various opporbrious names, as horse, brute, and the like (vajra). Thisoccasions the dialogue of the sūkta, which contains an allusion to the past cohabitation of the king and thenymph and the unwillingness of the king to let his mistress depart. The legend is also related in the drama, theVikramorvas’I and in the Ādi parva of the Mahābhārata
Jamison Brereton
[Purūravas:] “Woe, wife! Thoughtfully—stand still, fearsome woman!— let us two now exchange words.
These thoughts, if unuttered, will not bring us joy even on a distant day.”
Griffith
Ho there, my consort! Stay, thou fierce-souled lady, and let us reason for a while together.
Such thoughts as these of ours, while yet unspoken in days gone by have never brought us comfort.
Geldner
Holla, Weib, verständig - bleib stehen, du Böse! Laß uns doch Worte wechseln! Nicht werden uns solche Gedanken, wenn sie unausgesprochen bleiben, auch nicht an einem ferneren Tage Freude machen.
Grassmann
Wohlan, o Weib, halte inne mit deinem Vorhaben [mich zu verlassen], o Ehrfurchterweckende, wir wollen jetzt Worte miteinander wechseln; wenn diese unsre Reden ungesprochen bleiben, so werden sie uns in späterer Zeit keine Lust bereiten.
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में पति-पत्नी के ऐसे ही राजा-प्रजा के धर्म का आदर्श, घर में राष्ट्र में जार चोर को न प्रविष्ट होने दिया जावे, कामी पति स्त्री न हों, सन्तानार्थ गृहस्थ-धर्म सेवें, अन्त में ब्रह्मचर्य धारण करें विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हये) हे गतिशील वंश को बढ़ानेवाली या राष्ट्र को बढ़ानेवाली (जाये) पत्नी ! राष्ट्र में जायमान प्रजा ! (घोरे) दुःखप्रद भयंकर कष्टों में (मनसा तिष्ठ) मनोभाव से मनोयोग से स्थिर रह (मिश्रा) परस्पर मेल करानेवाले (वचांसि नु) वचनों को अवश्य (कृणवावहै)सङ्कल्पित करें-बोलें (नौ) हम दोनों के (एते) ये (अनुदितासः) न प्रकट करने योग्य-गोपनीय (मन्त्राः) विचार (मयः)सुख(न करन्) क्या नहीं करते हैं-क्या नहीं करेंगे? निश्चित करेंगे (परतरे) अन्तिम (अहन्-चन) किसी दिन-किसी काल में अवश्य सुख करेंगे सन्तान प्राप्त करने पर ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - युवक युवति का विवाह हो जावे, युवक भावी स्नेह के लिये सन्तान-विषयक विचार का प्रस्ताव करता है एवंरजाराज्याभिषेक के पश्चात् अधिक दृढ़ सम्बन्ध के विचार प्रस्तुत करता है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते पतिपत्नीधर्मस्य राजप्रजाधर्मस्य चोत्तम आदर्शः प्रदर्श्यते, गृहे राष्ट्रे च जारश्चौरो वा न प्रविशेत्, पतिः कामप्रधानो न भवेत् तथा च स्त्री, गृहस्थस्यान्तिमे काले ब्रह्मचर्यं सेव्यम्।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हये जाये) हे गतिशीले वंशवर्धिके राष्ट्रवर्धिके वा “हि गतौ वृद्धौ च” [स्वादि०] पत्नि ! राष्ट्रे जायमाने प्रजे ! वा (घोरे) तेजस्विनि ! दुष्टानां दुःखप्रदे “घोरा भयङ्करा दुष्टानां दुःखप्रदाः” [ऋ० ६।६१।७ दयानन्दः] (मनसा तिष्ठ) मनोभावेन मनोयोगेन स्थिरा भव (मिश्रा वचांसि नु कृणवावहै) मिश्रानि परस्परं सम्मेलनकराणि वचनानि खल्ववश्यं कुर्वः (नौ) आवयोः (एते-अनुदितासः-मन्त्राः) इमे गोपनीया विचाराः (मयः-न करन्) सुखं किं न कुर्वन्ति करिष्यन्ति ? निश्चितं करिष्यन्ति (परतरे चन-अहन्) अन्तिमे दिने कालेऽवश्यं सुखं करिष्यन्ति ॥१॥
02 किमेता वाचा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
कि᳓म् एता᳓ वाचा᳓ कृणवा त᳓वाह᳓म्
प्रा᳓क्रमिषम् उष᳓साम् अग्रिये᳓व
पु᳓रूरवः पु᳓नर् अ᳓स्तम् प᳓रेहि
दुरापना᳓ वा᳓त इवाह᳓म् अस्मि
मूलम् ...{Loading}...
किमे॒ता वा॒चा कृ॑णवा॒ तवा॒हं प्राक्र॑मिषमु॒षसा॑मग्रि॒येव॑ ।
पुरू॑रवः॒ पुन॒रस्तं॒ परे॑हि दुराप॒ना वात॑ इवा॒हम॑स्मि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
कि᳓म् एता᳓ वाचा᳓ कृणवा त᳓वाह᳓म्
प्रा᳓क्रमिषम् उष᳓साम् अग्रिये᳓व
पु᳓रूरवः पु᳓नर् अ᳓स्तम् प᳓रेहि
दुरापना᳓ वा᳓त इवाह᳓म् अस्मि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
ahám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
etā́ ← eṣá (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kr̥ṇavā ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vācā́ ← vā́c- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
agriyā́ ← agriyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
akramiṣam ← √kramⁱ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
prá ← prá (invariable)
uṣásām ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
ástam ← ásta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ihi ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
párā ← párā (invariable)
púnar ← púnar (invariable)
púrūravaḥ ← purūrávas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ahám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
asmi ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
durāpanā́ ← durāpaná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
iva ← iva (invariable)
vā́taḥ ← vā́ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
किम् । ए॒ता । वा॒चा । कृ॒ण॒व॒ । तव॑ । अ॒हम् । प्र । अ॒क्र॒मि॒ष॒म् । उ॒षसा॑म् । अ॒ग्रि॒याऽइ॑व ।
पुरू॑रवः । पुनः॑ । अस्त॑म् । परा॑ । इ॒हि॒ । दुः॒ऽआ॒प॒ना । वातः॑ऽइव । अ॒हम् । अ॒स्मि॒ ॥
Hellwig Grammar
- kim ← ka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- etā ← etad
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- vācā ← vāc
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “speech; statement; voice; voice; speech; language; vāc [word]; word; literary composition; conversation; sound; Sarasvati; cry; assurance; spell.”
- kṛṇavā ← kṛ
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- tavāham ← tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- tavāham ← aham ← mad
- [noun], nominative, singular
- “I; mine.”
- prākramiṣam ← prakram ← √kram
- [verb], singular, Athematic is aor. (Ind.)
- “go; begin; walk; travel.”
- uṣasām ← uṣas
- [noun], genitive, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- agriyeva ← agriyā ← agriya
- [noun], nominative, singular, feminine
- agriyeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- purūravaḥ ← purūravas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Purūravas.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- astam ← asta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “home.”
- parehi ← pare ← √i
- [verb], singular, Present imperative
- “travel; depart; go; die.”
- durāpanā ← durāpana
- [noun], nominative, singular, feminine
- vāta ← vātaḥ ← vāta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- ivāham ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- ivāham ← aham ← mad
- [noun], nominative, singular
- “I; mine.”
- asmi ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
अनया तमुर्वशी प्रत्युवाच । एता एतया वाचा केवलया पुनःसंभोगरहितया किं कृणव किं करवाव। अहं त्विदानीं त्वत्सकाशात् प्राक्रमिषम् अतिक्रान्तवत्यस्मि । अतिक्रमे दृष्टान्तः । उषसामग्रियेव । बह्वीनामुषसां मध्येऽग्र्याग्रे भवा पूर्वोषाः प्राक्रमीद्यथा तथाहमपीति । यस्मादेवं तस्माद्धे पुरूरवः त्वं पुनः अस्मत्सकाशात् अस्तं गृहं परेहि परागच्छ । मा मय्यभिलाषं कार्षीः । स्वस्या दुर्ग्रहत्वमाह। अहं वातइव वायुरिव दुरापना दुष्प्रापा दुरापा वा अस्मि । दुरापा वा अहं त्वयैतर्ह्यस्मि पुनर्गृहानिहीति हैवैनं तदुवाच’ (श. ब्रा. ११. ५. १. ७) इति वाजसनेयकम् ॥
Wilson
English translation:
“(Ūrvaśī. What can we accomplish through such discourse? I have passed away from you like thefirst of the dawns. Return Purūravā, to your dwelling; I am as hard to catch as the wind.”
Jamison Brereton
[Urvaśī:] “What shall I do with this speech of yours? I have marched forth, like the foremost of the dawns.
Purūravas—go off home again. I am as hard to attain as the wind.”
Griffith
What am I now to do with this thy saying? I have gone from thee like the first of Mornings.
Pururavas, return thou to thy dwelling: I, like the wind, am difficult to capture.
Geldner
Was soll ich denn noch mit einem solchen Wort von dir? Ich bin davongegangen wie die erste der Morgenröten. Pururavas, geh wieder fort nach Hause! Schwer bin ich einzuholen wie der Wind.
Grassmann
»Was soll ich mit dieser deiner Rede machen? Ich bin jetzt hervorgeschritten wie die erste der Morgenröthen; o Purūravas, gehe wieder nach Hause; ich bin schwer zu ergreifen wie der Wind.«
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (एता वाचा) इस मन्त्रणा वाणी से (किं कृणव) क्या करें-क्या करेंगे (तव-अहम्) तेरी मैं हूँ (उषसाम्) प्रभात ज्योतियों की (अग्रिया-इव) पूर्व ज्योति जैसी (प्र अक्रमिषम्) चली जाती हूँ-तेरे शासन में चलती हूँ (पुरूरवः) हे बहुत प्रकार से उपदेश करनेवाले पति (पुनः-अस्तम्-परा इहि) विशिष्ट सदन या शासन को प्राप्त कर (वातः-इव) वायु के समान (दुरापना) अन्य से दुष्प्राप्य (अहम्-अस्मि) मैं प्राप्त हूँ ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - गुप्त मन्त्रणा की आवश्यकता नहीं होती है, जबकि विवाह हो जाने के बाद पत्नी पति की बन जाती है, प्रजा राष्ट्रपति की बन जाती है। प्रातः-काल की उषा जैसे सूर्य के साथ चलती है, ऐसे पत्नी पति के आदेश में और प्रजा राष्ट्रपति के आदेश में चला करती है। अपनी पत्नी और अपनी प्रजा अन्य पुरुष या अन्य राजा से प्राप्त करने योग्य नहीं हुआ करती ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (एता वाचा किं कृणव) एतया मन्त्रणा-वाचा किं कुर्याव-करिष्यावः (तव-अहम्) तवाहमस्मि (उषसाम्-अग्रिया-इव प्र अक्रमिषम्) प्रभातवेलानामासां या खल्वग्रिया-पूर्वाभाश्चलिता भवति तथा प्रचलामि तव शासने चलामि (पुरूरवः पुनः-अस्तं परा इहि) हे बहुप्रकारेण शासनं घोषयितः पते मम पते ! प्रजायाः पते वा विशिष्टं सदनं शासनस्थानं वा प्राप्नुहि “पुनर्-विशेषः” [अव्ययार्थे निबन्धनम्] (वातः-इव दुरापना-अहम् अस्मि) वायुरिवान्येन दुष्प्राप्याऽहमस्मि ॥२॥
03 इषुर्न श्रिय - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ᳓षुर् न᳓ श्रिय᳓ इषुधे᳓र्
असना᳓ गोषाः᳓ शतसा᳓ न᳓ रं᳓हिः
अवी᳓रे क्र᳓तौ वि᳓ दविद्युतन् न᳓
उ᳓रा न᳓ मायुं᳓ चितयन्त धु᳓नयः
मूलम् ...{Loading}...
इषु॒र्न श्रि॒य इ॑षु॒धेर॑स॒ना गो॒षाः श॑त॒सा न रंहिः॑ ।
अ॒वीरे॒ क्रतौ॒ वि द॑विद्युत॒न्नोरा॒ न मा॒युं चि॑तयन्त॒ धुन॑यः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इ᳓षुर् न᳓ श्रिय᳓ इषुधे᳓र्
असना᳓ गोषाः᳓ शतसा᳓ न᳓ रं᳓हिः
अवी᳓रे क्र᳓तौ वि᳓ दविद्युतन् न᳓
उ᳓रा न᳓ मायुं᳓ चितयन्त धु᳓नयः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
iṣudhéḥ ← iṣudhí- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
íṣuḥ ← íṣu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ná ← ná (invariable)
śriyé ← śrī́- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
asanā́ ← asanā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
goṣā́ḥ ← goṣā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ná ← ná (invariable)
ráṁhiḥ ← ráṁhi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
śatasā́ḥ ← śatasā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
avī́re ← avī́ra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
davidyutan ← √dyut- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
krátau ← krátu- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
ví ← ví (invariable)
citayanta ← √cit- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
dhúnayaḥ ← dhúni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
māyúm ← māyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
úrā ← úran- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इषुः॑ । न । श्रि॒ये । इ॒षु॒ऽधेः । अ॒स॒ना । गो॒ऽसाः । श॒त॒ऽसाः । न । रंहिः॑ ।
अ॒वीरे॑ । क्रतौ॑ । वि । द॒वि॒द्यु॒त॒त् । न । उरा॑ । न । मा॒युम् । चि॒त॒य॒न्त॒ । धुन॑यः ॥
Hellwig Grammar
- iṣur ← iṣuḥ ← iṣu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “arrow; iṣu [word]; iṣ; five; munj.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- śriya ← śriyaḥ ← śrī
- [noun], genitive, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
- iṣudher ← iṣudheḥ ← iṣudhi
- [noun], ablative, singular, masculine
- “quiver.”
- asanā
- [noun], nominative, singular, feminine
- goṣāḥ ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- śatasā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- raṃhiḥ ← raṃhi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “speed.”
- avīre ← avīra
- [noun], locative, singular, masculine
- kratau ← kratu
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- davidyutan ← davidyut ← √dyut
- [verb noun], nominative, singular
- “flash.”
- norā ← nā ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- norā ← urāḥ ← urā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “ewe.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- māyuṃ ← māyum ← māyu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “moo; boom.”
- citayanta ← citay ← √cit
- [verb], plural, Imperfect
- dhunayaḥ ← dhuni
- [noun], nominative, plural, masculine
- “deafening; boisterous; noisy.”
सायण-भाष्यम्
अनया पुरूरवाः स्वस्य विरहजनितं वैक्लव्यं तां प्रति ब्रूते । इषुधेः । इषवो धीयन्तेऽत्रेतीषुधिर्निषङ्गः । ततः सकाशात् इषुः असना असनायै प्रक्षेप्तुं न भवति श्रिये विजयार्थम् । त्वद्विरहाद्युद्धस्य बुद्ध्वावप्यनिधानात् । तथा रंहिः वेगवानहं शत्रुसकाशात् गोषाः तेषां शत्रूणां गवां संभक्ता न अभवम् । तथा शतसाः शतानामपरिमितानां शत्रुधनानां संभक्ता नाभवम् । किंच अवीरे वीरवर्जिते क्रतौ राजकर्मणि सति न वि दविद्युतत् न विद्योतते मत्सामर्थ्यम् । किंच धुनयः कम्पयितारोऽस्मदीया भटाः उरा उरौ। ‘सुपां सुलुक् ’ इति सप्तम्या डादेशः । विस्तीर्णे संग्रामे मायुम् । मीयते प्रक्षिप्यत इति मायुः शब्दः । ‘कृवापाजि° - इत्यादिनोण् । सिंहनादं न चितयन्त न बुध्यन्ते । ‘चिती संज्ञाने’। अस्माण्णिचि संज्ञापूर्वकस्य विधेरनित्यत्वाल्लघूपधगुणाभावः । छान्दसो लङ् ॥
Wilson
English translation:
“(Purūravā). The arrow is not to be cast from the quiver for glory. I am no longer the impetuousdespoiler of the cattle (of the enemy), nor of their hundred-fold (riches). My prowess having lost its strength, (mymight) no longer flashes forth; (my warriors) the terrifiers (of the foe) hear not my shout in battle.”
Jamison Brereton
[Purūravas:] “…as an arrow from the quiver of beauty, a shot winning cows, as a charge winning hundreds.
Under the will of no man, she will keep flashing forth like (lightning); like a lamb its bleating, so are her tumultuous (tempests) displayed.”
Griffith
Like a shaft sent for glory from the quiver, or swift-steed winning cattle winning hundreds.
The lightning seemed to flash, as cowards planned it. The minstrels bleated like a lamb in trouble.
Geldner
Wie der Pfeilschuß um den Ehrenpreis aus dem Köcher, wie das Rennen, das Kühe gewinnt, Hundert gewinnt. - Nicht hat es in der Meinung, daß kein Mann da sei, geblitzt. Die Spielleute verstanden es wie ein Schaf zu blöken.
Grassmann
Wie ein Pfeil des Köchers [fliegt meine Begierde] der Schönheit zu, wie ein schnelles Geschoss, das Rinder erbeutet, hundertfaches erbeutet; bei unmännlichem Willen gibt es kein Erglänzen [kein Gelingen]; die stürmenden [Pfeile, Begierden] liessen Getön vernehmen, wie Mutterschafe, die [nach den Lämmern] brüllen.
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- पादनिचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इषुधेः) इषु कोश से (असना) फेंकने-योग्य-फेंका जानेवाला (इषुः)बाण (श्रिये न) विजयलक्ष्मी गृहशोभा के लिए समर्थ नहीं होता है, तुझ भार्या तुझ प्रजा के सहयोग के बिना, (रंहिः-न) मैं वेगवान् बलवान् भी नहीं बिना तेरे सहयोग के (गोषाः-शतसाः) शत्रुभूमि का भोक्ता या बहुत धन का भोक्ता (अवीरे) तुझ वीर पत्नी से रहित या वीर प्रजा से रहित (उरा क्रतौ) विस्तृत यज्ञकर्म में या संग्रामकर्म में (न विदविद्युतत्) मेरा वेग प्रकाशित नहीं होता बिना तेरे सहयोग के (धुनयः) शत्रुओं को कंपानेवाले हमारे सैनिक (मायुम्) हमारे आदेश को (न चिन्तयन्त) नहीं मानते हैं बिना तेरे सहयोग के ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - भार्या या राजा प्रजा के सहयोग के बिना तुणीर या बाणकोश से निकला हुआ बाण विजयलक्ष्मी प्राप्त कराने में समर्थ नहीं होता और बलवान् शत्रुभूमि को भोगनेवाला बहुत धन को भोगनेवाला नहीं बनता है बिना पत्नी और प्रजा के सहयोग के, यज्ञकर्म में और संग्रामकर्म में बिना पत्नी और प्रजा के शासन प्रकाशित नहीं होता है तथा शत्रुओं को कंपानेवाले सैनिक भी आदेश को नहीं मानते हैं पत्नी और प्रजा के सहयोग के बिना, इसलिए राजा को पत्नी और प्रजा का अनादर न करके सहयोगिनी बनाना चाहिए ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इषुधेः-असना-इषुः) हे जाये प्रजे वा सतां तव सहाय्येन विना-इषुकोशात् क्षेपणीया खल्विषुः (न श्रिये) न विजयलक्ष्म्यै समर्था भवन्ति (रंहिः-न) न अहं वेगवान् बलवानपि (गोषाः शतसाः) शत्रुभूमेर्भोक्ता बहुधनस्य भोक्ता (अवीरे-उरा क्रतौ) वीरभार्यया वीरप्रजयारहिते विस्तृते यज्ञकर्मणि सङ्ग्रामकर्मणि वा (न विदविद्युतत्) न हि मम वेगो विद्योतते (धुनयः) शत्रूणां कम्पयितारोऽस्माकं सैनिकाः (मायुम्) अस्माकं शब्दमादेशं (न-चिन्तयन्त) न मन्यन्ते ॥३।
04 सा वसु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सा᳓ व᳓सु द᳓धती श्व᳓शुराय
व᳓य उ᳓षो य᳓दि व᳓ष्ट्य् अ᳓न्तिगृहात्
अ᳓स्तं ननक्षे य᳓स्मिञ् चाक᳓न्
दि᳓वा न᳓क्तं श्नथिता᳓ वैतसे᳓न
मूलम् ...{Loading}...
सा वसु॒ दध॑ती॒ श्वशु॑राय॒ वय॒ उषो॒ यदि॒ वष्ट्यन्ति॑गृहात् ।
अस्तं॑ ननक्षे॒ यस्मि॑ञ्चा॒कन्दिवा॒ नक्तं॑ श्नथि॒ता वै॑त॒सेन॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
सा᳓ व᳓सु द᳓धती श्व᳓शुराय
व᳓य उ᳓षो य᳓दि व᳓ष्ट्य् अ᳓न्तिगृहात्
अ᳓स्तं ननक्षे य᳓स्मिञ् चाक᳓न्
दि᳓वा न᳓क्तं श्नथिता᳓ वैतसे᳓न
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
dádhatī ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
sā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
śváśurāya ← śváśura- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
vásu ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
ántigr̥hāt ← ántigr̥ha- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
úṣaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
váṣṭi ← √vaś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
váyaḥ ← váyas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yádi ← yádi (invariable)
ástam ← ásta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
cākán ← √kanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRF, voice:ACT}
nanakṣe ← √nakṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
yásmin ← yá- (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
dívā ← dívā (invariable)
náktam ← nákt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
śnathitā́ ← √śnathⁱ- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
vaitaséna ← vaitasá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
सा । वसु॑ । दध॑ती । श्वशु॑राय । वयः॑ । उषः॑ । यदि॑ । वष्टि॑ । अन्ति॑ऽगृहात् ।
अस्त॑म् । न॒न॒क्षे॒ । यस्मि॑न् । चा॒कन् । दिवा॑ । नक्त॑म् । श्न॒थि॒ता । वै॒त॒सेन॑ ॥
Hellwig Grammar
- sā ← tad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vasu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “good; good; benign; vasu [word].”
- dadhatī ← dhā
- [verb noun], nominative, singular
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- śvaśurāya ← śvaśura
- [noun], dative, singular, masculine
- “father-in-law; śvaśura [word].”
- vaya ← vayaḥ ← vayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “age; vigor; old age; strength; vayas [word]; aging; power; youth; food.”
- uṣo ← uṣaḥ ← uṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “dawn.”
- yadi
- [adverb]
- “if; in case.”
- vaṣṭy ← vaṣṭi ← vaś
- [verb], singular, Present indikative
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- antigṛhāt ← antigṛha
- [noun], ablative, singular, masculine
- astaṃ ← astam ← asta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “home.”
- nanakṣe ← nakṣ
- [verb], singular, Perfect indicative
- “reach; approach.”
- yasmiñcākan ← yasmin ← yad
- [noun], locative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- yasmiñcākan ← cākan ← kan
- [verb], singular, Plusquamperfect
- “like; delight; desire.”
- divā
- [adverb]
- “by day; divā [indecl.].”
- naktaṃ ← naktam ← nakta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “night; night.”
- śnathitā ← śnath
- [verb noun], nominative, singular
- “pierce; kill.”
- vaitasena ← vaitasa
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “penis.”
सायण-भाष्यम्
इदमुत्तरं चोर्वशीवाक्यम्। आद्येन पुरात्मना कृतमुषसे निवेदयति । हे उषः सा इयमुर्वशी वसु वासकं वयः अन्नं श्वशुराय भर्तुः पुरूरवसः पित्रे दधती प्रयच्छन्ती तत्र गृहे स्थिता यदि पतिं वष्टि कामयते तदा अन्तिगृहात् । स्वभर्तृभोगगृहान्तिके यत् श्वशुरस्य भोजनगृहं तदन्तिगृहम्। तस्माद्गृहात्सोर्वशी अस्तं पतिगृहं ननक्षे व्याप्नोति । यस्मिन् गृहे चाकन् कामयत उर्वशी । सा चोर्वशी दिवा नक्तम् अहनि रात्री च वैतसेन ।’ शेपो वैतस इति पुंस्प्रजननस्य’ ( निरु. ३. ३१) इति निरुक्तम् । पुंस्प्रजननेन श्नथिता ताडिता च भवति । एवमुर्वश्यात्मानं परोक्षेण निर्दिदेश ॥
Wilson
English translation:
“(Ūrvaśi). If, Uṣas, this Ūrvaśī, offering food and wealth to her father-in-law, loves (her husband),she has gone from the neighbouring house to her husband’s home, where she loved (her lord), being delightednight and day by his embraces.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Neighbouring house: antigṛha = the space in front of the house; or, the house ofdining (bhojanagṛham) of the father-in-law, who (?which, yat = yaḥ) in the vicinity of the house of dining of herhusband
Jamison Brereton
[Purūravas:] “She was (always) imparting energy, a good thing, to her father-in-law—every dawn, whenever he wants it, from the house
opposite.
She attained a home in which she took pleasure; day and night she was pierced by my rod.”
Griffith
Giving her husband’s father life and riches, from the near dwelling, when her lover craved her,
She sought the home wherein she found her pleasure, accepting day and night her lord’s embraces.
Geldner
Sie, die dem Schwäher eine gute Stärkung bereitete, kam, so oft es der Liebhaber wünscht, aus der Wohnung gegenüber ins Haus zu ihm, an dem sie Gefallen hatte, Tag und Nacht mit seiner Rute gestochen.
Grassmann
Sie, dem Schwiegervater aus der Nähe des Hauses Gut und Nahrung bringend, so oft es der Liebhaber wünscht, gelangte hin zu dem Hause, an dem sie Gefallen hatte, Tag und Nacht von dem Gliede des Mannes gequält.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- पादनिचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यदि सा-उषः)यदिवह तेजस्विनी भार्या या प्रजा (श्वशुराय) कुत्तेके समान हिंसक व्यभिचारी या दस्यु के लिए (वसु) वास (वयः) अन्न (दधती) धारण करती है-देती है, (अन्ति गृहात्) घर के गुप्त स्थान या राष्ट्र के मध्य (वष्टि) उसे व्यभिचारभावना से चाहता है (अस्तं ननक्षे)घर को व्याप जाता है (यस्मिन्) जिस घर में या राष्ट्र में (दिवा नक्तम्) दिन रात(चाकन्)सम्भोगकी इच्छा करता रहता है (वैतसेन) पुरुषेन्द्रिय के द्वारा (श्नथिता) हिंसित या ताड़ित होवे या होती है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यौवनसम्पन्न स्त्री तथा प्रजा यदि व्यभिचारी जार या दस्यु को घर या राष्ट्र में वास या भोजन दे, तो वह जार व्यभिचारी दस्यु स्त्री या प्रजा को कामदृष्टि से देखता है और दिनरात कामवश अपनी गुप्तेन्द्रिय से स्त्री या प्रजा को हिंसित या ताड़ित करता है। अतः अज्ञात परपुरुष घर में स्त्री तथा दस्यु को-शत्रु को घर राष्ट्र में प्रजा वास और भोजन न दे ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यदि सा-उषः) यदि सा तेजस्विनी राजभार्या प्रजा वा उषः “सुपां सुलुक्” [अष्टा० ७।१।३९] ‘इति सोर्लुक्’ (श्वशुराय वसु वयः-दधती) श्वा इव शूरो हिंसकः पीडकः सः श्वशुरो व्यभिचारी जारो-दस्युर्वा “शॄ हिंसायाम्” [क्र्यादि०] ‘ततो डुरच् प्रत्ययो बाहुलकादौणादिकः तस्मै वासमन्नं धारयन्ती (अन्ति गृहात्-वष्टि) गृहमध्ये कोणे राष्ट्रमध्ये वा तां कामयते (अस्तं ननक्षे) गृहं व्याप्नोति प्राप्नोति (यस्मिन्-दिवा नक्तं-चाकन्) यत्र दिने रात्रौ वा यन्निमित्तं वासमन्नं कामयते तस्य व्यभिचारिणो दस्योर्वा सा (वैतसेन श्नथिता) पुंस्प्रजननेन हिंसिता ताडिता भवेत् ॥४॥
05 त्रिः स्म - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त्रिः᳓ स्म मा᳓ह्नः श्नथयो वैतसे᳓न
उत᳓ स्म मे अ᳓वियत्यै पृणासि
पु᳓रूरवो अ᳓नु ते के᳓तम् आयं
रा᳓जा मे वीर तनु᳓वस् त᳓द् आसीः
मूलम् ...{Loading}...
त्रिः स्म॒ माह्नः॑ श्नथयो वैत॒सेनो॒त स्म॒ मेऽव्य॑त्यै पृणासि ।
पुरू॑र॒वोऽनु॑ ते॒ केत॑मायं॒ राजा॑ मे वीर त॒न्व१॒॑स्तदा॑सीः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
त्रिः᳓ स्म मा᳓ह्नः श्नथयो वैतसे᳓न
उत᳓ स्म मे अ᳓वियत्यै पृणासि
पु᳓रूरवो अ᳓नु ते के᳓तम् आयं
रा᳓जा मे वीर तनु᳓वस् त᳓द् आसीः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
áhnaḥ ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
mā ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
sma ← sma (invariable)
śnathayaḥ ← √śnathⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
trís ← trís (invariable)
vaitaséna ← vaitasá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ávyatyai ← ávyant- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
pr̥ṇāsi ← √pr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sma ← sma (invariable)
utá ← utá (invariable)
ánu ← ánu (invariable)
āyam ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
kétam ← kéta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
púrūravaḥ ← purūrávas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
āsīḥ ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
rā́jā ← rā́jan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tanvàḥ ← tanū́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vīra ← vīrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
त्रिः । स्म॒ । मा॒ । अह्नः॑ । श्न॒थ॒यः॒ । वै॒त॒सेन॑ । उ॒त । स्म॒ । मे॒ । अव्य॑त्यै । पृ॒णा॒सि॒ ।
पुरू॑रवः । अनु॑ । ते॒ । केत॑म् । आ॒य॒म् । राजा॑ । मे॒ । वी॒र॒ । त॒न्वः॑ । तत् । आ॒सीः॒ ॥
Hellwig Grammar
- triḥ ← tris
- [adverb]
- “thrice; tris [word].”
- sma
- [adverb]
- māhnaḥ ← mā ← mad
- [noun], accusative, singular
- “I; mine.”
- māhnaḥ ← ahnaḥ ← ahar
- [noun], genitive, singular, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- śnathayo ← śnathayaḥ ← śnathay ← √śnath
- [verb], singular, Imperfect
- “kill.”
- vaitasenota ← vaitasena ← vaitasa
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “penis.”
- vaitasenota ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- sma
- [adverb]
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- ‘vyatyai ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- ‘vyatyai ← vyatyai ← vī
- [verb noun], dative, singular
- “approach; ask; desire; go; drive.”
- pṛṇāsi ← pṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “fill; elapse; pull back; fill; satisfy; bestow; meet; stuff; load; mix; complete.”
- purūravo ← purūravaḥ ← purūravas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Purūravas.”
- ’nu ← anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- ketam ← keta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wish; will; purpose; expectation; house.”
- āyaṃ ← āyam ← e ← √i
- [verb], singular, Imperfect
- “come; travel.”
- rājā ← rājan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- vīra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
- tanvas ← tanvaḥ ← tanū
- [noun], genitive, singular, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- āsīḥ ← as
- [verb], singular, Imperfect
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
अनेन पुरूरवसमेव संबोध्योक्तवती । हे पुरूरवः त्वं मा माम् अह्नः अहनि वैतसेन दण्डेन पुंव्यञ्जनेन त्रिः त्रिवारम् । द्वित्रिचतुर्भ्यः सुच् ’ ( पा. सू. ५.४.१८ )। श्नथयः स्म । अश्नथयः अताडयः । ‘कृत्वोऽर्थप्रयोगे (पा. सू. २. ३. ६४) इति कालवाचिनोऽहःशब्दादधिकरणे षष्ठी। उत अपि च । स्म इति पूरणः । अव्यत्यै। सपत्नीभिः सह पर्यायेण पतिमागच्छति सा व्यती। न तादृश्यव्यती। तस्यै मे मह्यं पृणासि पूरयसि । एवं बुद्ध्या हे पुरूरवः ते तव केतं गृहम् अनु आयम् अन्वगमं पूर्वम् । हे वीर राजा त्वं च मे मम तन्वः शरीरस्य तत् तदा आसीः अभवः । सुखयितेति शेषः । परमप्येवं मन्तव्यं किमिति कातरो भवसीत्युवाच ॥ ॥१॥
Wilson
English translation:
“Thrice a day, Purūravā, have you embraced me, you have loved me without a rival; I have followed(you) to your dwelling, you, hero, have been the sovereign of my person n.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Thrice a day: an allusion perhaps, tothe three diurnal phases of the sun, his rising, culminating and setting, in which case Purūravā typifies the sun,and Ūrvaśī either the wky or the day
Jamison Brereton
[Urvaśī:] “Three times a day you used to pierced me with your rod, and you ‘filled it up’ [=had an erection] for me, who did not seek it.
Purūravas, I followed your will. You were then the king of my body, you ‘hero.’”
Griffith
Thrice in the day didst thou embrace thy consort, though coldly she received thy fond caresses.
To thy desires, Pururavas, I yielded: so wast thou king, O hero, of my body.
Geldner
Dreimal des Tages stachst du mich mit der Rute, und du ließest mir, wenn ich keine Gelüste hatte, reichlich zukommen. Pururavas, ich bin auf deinen Willen eingegangen; du Mann warst da meines Leibes Herrscher.
Grassmann
»Dreimal des Tages hast du mich gestossen mit deinem Gliede und fülltest reichlich ein der nicht verlangenden; ich gab deinem Willen nach, o Purūravas, da warst du, o Held, Beherrscher meines Leibes.«
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- भुरिगार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत) अपि-हाँ (पुरूरवः) हे बहुत प्रशंसक पति या हे बहुशासकराजन् ! (मा)मुझ तेरी पत्नी या प्रजा को वह व्यभिचारी या दस्यु (अह्नः-त्रिः) दिन में तीन वार (वैतसेन) पुरुषेन्द्रिय से-गुप्तेन्द्रिय से (श्नथयः स्म) ताड़ित करे पीड़ित करे, यह सम्भावना है (अव्यत्यै मे) अविपरीता अनुकूला हुई मुझको (पृणासि) प्रसन्न कर तृप्त कर, ध्यान रख, कोई व्यभिचारी या दस्यु न आ घुसे (ते केतमनु) तेरे निर्देश के अनुसार (आयम्) मैं पत्नी या प्रजा तुझे प्राप्त हुई हूँ (तत्) इस हेतु (वीर) वीरपति याराजन्(मे तन्वः राजा-आसीः) तू मेरे आत्मा का आत्मीय-राजा है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - किसी भी घर में या राष्ट्र में व्यभिचारी या दस्यु को घुसने न दिया जावे, अन्यथा पत्नी को और प्रजा को बलात् सम्भोग से बारम्बार पीड़ित करेगा, अनुकूल पत्नी तथा प्रजा को सदा प्रसन्न तृप्त रखे, पति या राजा पत्नी या प्रजा का आत्मीय साथी है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत पुरूरवः) अपि हे बहुप्रशंसक पते बहुशासक प्रजापते राजन् ! (मा) मां तव जायां तव प्रजां वा स व्यभिचारी जारो दस्युर्वा (अह्नः-त्रिः) दिनस्य दिने त्रिः त्रिरिति बहुत्वप्रदर्शनार्थं बहुवारं (वैतसेन) पुंस्प्रजननेन “शेपो वैतस इति पुँस्प्रजननस्य-त्रिः स्म-माह्नः श्नथयो वैतसेन [निरु० ३।२१] (श्नथयः स्म) ताडयेत्-इति सम्भावना “श्नथति वधकर्मा” [निघ० २।१९] “श्नथयः” ‘पुरुषव्यत्ययेन मध्यमो लिङर्थे लङ्’ (अव्यत्यै मे) अविपरीतगतिकायै अनुकूलायै मह्यं (पृणासि) त्वं पृणीहि ‘लोडर्थे लट्’ (ते केतम्-अनु-आयम्) तव निर्देशमनुसरती खल्वहमागच्छम् (वीर) हे वीर ! पते ! प्रजापते ! वा (तत् मे तन्वः) तस्मात् पूर्वतः-विवाहकालादेव शासनकालादेव वा त्वं ममात्मनः “आत्मा वै तनूः” [श० ६।७।२।६] (असि) पतिर्भवसि ॥५॥
06 या सुजूर्णिः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
या᳓ सुजूर्णिः᳓ श्र᳓यणिः+ सुम्न᳓आपिर्
ह्रदे᳓चक्षुर् न᳓ ग्रन्थि᳓नी चरण्युः᳓
ता᳓ अञ्ज᳓यो अरुण᳓यो न᳓ सस्रुः
श्रिये᳓ गा᳓वो न᳓ धेन᳓वो ऽनवन्त
मूलम् ...{Loading}...
या सु॑जू॒र्णिः श्रेणिः॑ सु॒म्नआ॑पिर्ह्र॒देच॑क्षु॒र्न ग्र॒न्थिनी॑ चर॒ण्युः ।
ता अ॒ञ्जयो॑ऽरु॒णयो॒ न स॑स्रुः श्रि॒ये गावो॒ न धे॒नवो॑ऽनवन्त ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
या᳓ सुजूर्णिः᳓ श्र᳓यणिः+ सुम्न᳓आपिर्
ह्रदे᳓चक्षुर् न᳓ ग्रन्थि᳓नी चरण्युः᳓
ता᳓ अञ्ज᳓यो अरुण᳓यो न᳓ सस्रुः
श्रिये᳓ गा᳓वो न᳓ धेन᳓वो ऽनवन्त
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
śréṇiḥ ← śréṇi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sujūrṇíḥ ← sujūrṇí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sumnáāpiḥ ← sumnáāpi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
caraṇyúḥ ← caraṇyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
granthínī ← granthín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
hradécakṣuḥ ← hradécakṣus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ná ← ná (invariable)
añjáyaḥ ← añjí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
aruṇáyaḥ ← aruṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ná ← ná (invariable)
sasruḥ ← √sr̥- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
tā́ḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
anavanta ← √nu- ~ nū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
dhenávaḥ ← dhenú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
gā́vaḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ná ← ná (invariable)
śriyé ← śrī́- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
या । सु॒ऽजू॒र्णिः । श्रेणिः॑ । सु॒म्नेऽआ॑पिः । ह्र॒देऽच॑क्षुः । न । ग्र॒न्थिनी॑ । च॒र॒ण्युः ।
ताः । अ॒ञ्जयः॑ । अ॒रु॒णयः॑ । न । स॒स्रुः॒ । श्रि॒ये । गावः॑ । न । धे॒नवः॑ । अ॒न॒व॒न्त॒ ॥
Hellwig Grammar
- yā ← yad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- sujūrṇiḥ ← sujūrṇi
- [noun], nominative, singular, feminine
- śreṇiḥ ← śreṇi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “club; line.”
- sumnaāpir ← sumnaāpiḥ ← sumnaāpi
- [noun], nominative, singular, feminine
- hradecakṣur ← hradecakṣuḥ ← hradecakṣus
- [noun], nominative, singular, feminine
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- granthinī ← granthin
- [noun], nominative, singular, feminine
- caraṇyuḥ ← caraṇyu
- [noun], nominative, singular, feminine
- tā ← tāḥ ← tad
- [noun], nominative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- añjayo ← añjayaḥ ← añji
- [noun], nominative, plural, masculine
- “color; ointment; adornment.”
- ‘ruṇayo ← aruṇayaḥ ← aruṇa
- [noun], nominative, plural, feminine
- “red; tawny; dusty; gray.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- sasruḥ ← sṛ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “sṛ; liquefy; run; spread; stretch out.”
- śriye ← śrī
- [noun], dative, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
- gāvo ← gāvaḥ ← go
- [noun], nominative, plural
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- dhenavo ← dhenavaḥ ← dhenu
- [noun], nominative, plural, feminine
- “cow; dhenu [word]; milk.”
- ’navanta ← anavanta ← nū
- [verb], plural, Imperfect
- “praise; shout.”
सायण-भाष्यम्
पुरूरवसो वाक्यम् । या सुजूर्णिः सुजवा एतन्नामिकास्ति तथा या श्रेणिः या सुम्नआपिः या हृदेचक्षुः । नकारः समुच्चये। ताभिश्चतसृभिरालिभूताभिर्मानिनीभिः सहिता ग्रन्थिनी ग्रन्थनवती संदर्भवती चरण्युः चरणशीलोर्वश्याजगाम। यद्वा । ग्रन्थिनीत्येतत्सखिभूताप्सरोनामधेयम् । या सुजूर्णिः सुजवोर्वशी सा ताभिः सह जगाम । ताः अप्सरसः अञ्जयः आभरणोपेताः अरुणयः अरुणवर्णाः न सस्रुः पूर्ववन्न गच्छन्ति । श्रियै श्रथणाय धेनवः नवप्रसूताः गावो न गाव इव । आश्रयार्थं यथा गावः अनवन्त शब्दायन्ते तथा न शब्दयन्तीति व्यतिरेके दृष्टान्तः ॥
Wilson
English translation:
“(Purūravā). Sujūraṇi, Śreṇi, Sumna-āpi, Hradecakṣus, Granthinī, and the swift-moving(Ūrvaśi who arrived) they, decorated and purple-tinted, did not go first, they lowed like kine for protection.”
Jamison Brereton
[Purūravas:] “The beautifully glowing rank (of Apsarases), friends in good favor, interlaced like a pond’s-eye [=lotus], (always) on the move—
these flowed like reddish salves; like milk-cows they bellowed for beauty.”
Griffith
The maids Sujirni, Sreni, Sumne-api, Charanyu, Granthini, and Hradecaksus,-
These like red kine have hastened forth, the bright ones, and like milch-cows have lowed in emulation.
Geldner
Sujurni, Sreni, Sumnaapi wie Hradecaksus, Granthini, Caranyu, die sind wie die rötlichen Farben zerronnen; sie schrieen um die Wette wie Milchkühe.
Grassmann
Die von Lust erhitzte, in Liebe verwandte Linie bespiegelt sich wie im See (?), die verschlungene bewegliche; diese Salben strömten wie Morgenröthen (?) und nahten zu schönem Glücke wie milchende Kühe (?).
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (या) जो पत्नी या प्रजा (सुजूर्णिः) अच्छी शीघ्रकारी (श्रेणिः) आश्रय देनेवाली (सुम्ने-आपिः) सुख में प्रेरित करनेवाली (ह्रदे चक्षुः) जलाशय में नेत्रवाली अर्थात् दृष्टिमती (न) और (ग्रन्थिनी) कार्य को ठीक प्रकार जोड़नेवाली (चरण्युः) यथावत् व्यवहार करनेवाली (ताः) वे ऐसी पत्नियाँ या प्रजाएँ (अञ्जयः) कमनीय (अरुणयः) सुदर्शनीय तेजस्विनियाँ (श्रिये) समृद्धि के लिए (सस्रुः) यत्नशील (धेनवः) दुग्ध देनेवाली (गावः-न) गौऔं के समान सुख देनेवाली (अनवन्त) अपने पति या राजा की प्रशंसा करती हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - पत्नी या प्रजा शीघ्र कार्य करनेवाली, आश्रय देनेवाली, सुख में प्रेरित करनेवाली, गम्भीर दृष्टिवाली, कार्यों की योजना बनानेवाली, व्यवहारकुशल, तेजस्वी, कमनीय, प्रसन्नमुख, समृद्धि में यत्नशील होनी चाहिये, वे दूध देनेवाली गौऔं के समान सुखदायी हैं, वे ही पति या राजा को प्रशंसित करती हैं ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (या) या जाया प्रजा वा (सुजूर्णिः) सुष्ठु शीघ्रकारिणी “सुजूर्णिः शीघ्रकारिणीः” [ऋ० ४।६।३ दयानन्दः] (श्रेणिः) आश्रयदात्री (सुम्ने-आपिः) सुखे प्रापयित्री-प्रेरयित्री (ह्रदे चक्षुः) जलाशये द्रष्ट्री गम्भीरदृष्टिमती (न) अथ च (ग्रन्थिनी) कार्यं योजयित्री (चरण्युः) यथावद् व्यवहारकर्त्री (ताः-अञ्जयः-अरुणयः) ताः कमनीयाः सुव्यवस्थिताः सुदर्शनीयाः (न) अथ च (श्रिये सस्रुः) समृद्धये सस्रवो यत्नशीलाः (धेनवः-गावः-न अनवन्त) दुग्धदात्र्यो गाव इव सुखदात्र्यः स्वपतिं प्रशंसन्ति यद्वा प्रशंसनीयाः सन्ति, कर्मणि कर्तृप्रत्ययः ॥६॥
07 समस्मिञ्जायमान आसत - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓म् अस्मिञ् जा᳓यमान आसत ग्ना᳓
उते᳓म् अवर्धन् नदि᳓यः स्व᳓गूर्ताः
महे᳓ य᳓त् त्वा पुरूरवो र᳓णाय
अ᳓वर्धयन् दस्युह᳓त्याय देवाः᳓
मूलम् ...{Loading}...
सम॑स्मि॒ञ्जाय॑मान आसत॒ ग्ना उ॒तेम॑वर्धन्न॒द्य१॑ः॒ स्वगू॑र्ताः ।
म॒हे यत्त्वा॑ पुरूरवो॒ रणा॒याव॑र्धयन्दस्यु॒हत्या॑य दे॒वाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स᳓म् अस्मिञ् जा᳓यमान आसत ग्ना᳓
उते᳓म् अवर्धन् नदि᳓यः स्व᳓गूर्ताः
महे᳓ य᳓त् त्वा पुरूरवो र᳓णाय
अ᳓वर्धयन् दस्युह᳓त्याय देवाः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
āsata ← √ās- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
asmin ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
gnā́ḥ ← gnā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
jā́yamāne ← √janⁱ- (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
sám ← sám (invariable)
avardhan ← √vr̥dh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
īm ← īm (invariable)
nadyàḥ ← nadī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
svágūrtāḥ ← svágūrta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
utá ← utá (invariable)
mahé ← máh- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
purūravaḥ ← purūrávas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ráṇāya ← ráṇa- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ávardhayan ← √vr̥dh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
dasyuhátyāya ← dasyuhátya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
सम् । अ॒स्मि॒न् । जाय॑माने । आ॒स॒त॒ । ग्नाः । उ॒त । ई॒म् । अ॒व॒र्ध॒न् । न॒द्यः॑ । स्वऽगू॑र्ताः ।
म॒हे । यत् । त्वा॒ । पु॒रू॒र॒वः॒ । रणा॑य । अव॑र्धयन् । द॒स्यु॒ऽहत्या॑य । दे॒वाः ॥
Hellwig Grammar
- sam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sam; together; together; saṃ.”
- asmiñ ← asmin ← idam
- [noun], locative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- jāyamāna ← jāyamāne ← jan
- [verb noun], locative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- āsata ← ās
- [verb], plural, Imperfect
- “sit; stay; sit down; dwell; lie; lie; exist.”
- gnā ← gnāḥ ← gnā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “goddess.”
- utem ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- utem ← īm ← īṃ
- [adverb]
- avardhan ← vṛdh
- [verb], plural, Imperfect
- “increase; grow; vṛdh; increase; succeed; strengthen; grow up; spread.”
- nadyaḥ ← nadī
- [noun], nominative, plural, feminine
- “river; nadī; nadī [word]; Premna spinosa Roxb..”
- svagūrtāḥ ← sva
- [noun]
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- svagūrtāḥ ← gūrtāḥ ← gūrta
- [noun], nominative, plural, feminine
- “gūrta [word]; welcome.”
- mahe ← mah
- [noun], dative, singular, masculine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- purūravo ← purūravaḥ ← purūravas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Purūravas.”
- raṇāyāvardhayan ← raṇāya ← raṇa
- [noun], dative, singular, masculine
- “battle; fight; pleasure; joy; war; combat.”
- raṇāyāvardhayan ← avardhayan ← vardhay ← √vṛdh
- [verb], plural, Imperfect
- “increase; strengthen; promote; rear; add; greet; laud.”
- dasyuhatyāya ← dasyu
- [noun], masculine
- “savage; outcast; mugger.”
- dasyuhatyāya ← hatyāya ← hatya
- [noun], dative, singular, neuter
- “killing.”
- devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
सायण-भाष्यम्
अनयैताभिः सह संसर्गस्त्वयानुभूत इत्युर्वशी वदति । अस्मिन् पुरूरवसि जायमाने सति ग्नाः अप्सरसो देववेश्या अपि सम् आसत संगता अभवन् । अथवा जायमाने यज्ञार्थं प्रवर्धमाने सति ग्ना देवपत्न्योऽपि समासत समभवन् । उत अपि च ईम् एनं पुरूरवसं स्वगूर्ताः स्वयंगामिन्यः नद्यः तासामाश्रयभूता अवर्धयन्। किंच हे पुरूरवः यत् यस्मात् त्वा त्वां महे महते रणाय रमणीयाय संग्रामाय दस्युहत्याय दस्युहननाय देवाः त्वाम् अवर्धयन् ॥
Wilson
English translation:
“(Ūrvaśī). As soon as he was born the wives (of the gods) surrounded him, the spontaneouslyflowing rivers nourished him, for the gods reared you, Purūravā, for a mighty conflict, for the slaughter of theDasyus. (Nirukta, 3.47).”
Jamison Brereton
[Urvaśī:] “When this one [=the son of Purūravas and Urvaśī] was being born, the women were in attendance, and the rivers, gurgling to
themselves, strengthened him,
(just) as for great battle, for the smiting of Dasyus, the gods made you strong, Purūravas.”
Griffith
While he was born the Dames sate down together, the Rivers with free kindness gave him nurture;
And then, Pururavas, the Gods increased thee for mighty battle, to destroy the Dasyus.
Geldner
Als dieser geboren wurde, saßen die Götterfrauen dabei und die Flüsse, die ihr eigenes Lob singen, zogen ihn groß, weil auch dich, Pururavas, die Götter zum Kampfe, zur Dasyutötung großgezogen haben.
Grassmann
»Bei diesem, als er geboren ward, sassen vereint die Götterfrauen, und es nährten ihn die durch sich selbst willkommenen Ströme; als dich, o Purūravas, die Götter zum grossen Kampfe, zur Erlegung der Dämonen kräftigten.«
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्मिन् जायमाने) इस पुरूरवा वा-बहुत प्रशंसक-बहुत शासक पतिरूप से तथा प्रजापतिरूप से हो जाने पर (ग्नाः) कुलभार्याएँ या प्रजाएँ (सम् आसत) सङ्गत होती हैं (उत-ईम्)और इसको (स्वगूर्ताः-नद्यः) स्वगतिवाली नदियों के समान वे स्त्रियाँयाप्रजाएँ (अवर्धन्) बढ़ाती हैं तथा (पुरूरवः)हेबहुत शुभ वक्ता बहुत कल्याण के आदेष्टा (यत्) जबकि (त्वा) तुझे (देवाः) विद्वान् ऋत्विग् या पुरोहित (दस्युहत्याय) क्षीण करनेवाले व्यभिचारी या दस्यु का हनन करने के लिए (रणाय) संग्राम के लिए (अवर्धयन्) बढ़ाते हैं-बढ़ावा देते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विवाह संस्कार में जब स्त्री का पति बन जाता है अथवा राजसूययज्ञ में प्रजापति बन जाता है तो उसे पारिवारिक स्त्रियाँ या राष्ट्र की प्रजाएँ सङ्गतहोकर नदियों के समान-नदियाँ जैसे राष्ट्र को समृद्ध करती हैं-बढ़ावा देती हैं-इसी प्रकार पुरोहित और ऋत्विक् घर में घुसनेवाले या राष्ट्र में घुसनेवाले नाशकारी व्यभिचारी तथा दस्यु को हनन करने के लिए प्रोत्साहितकरना चाहिये ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्मिन् जायमाने) अस्मिन् पुरूरवसि जायमाने पतिरूपेण जायमाने प्रजाप्रतित्वेन जायमाने सम्पद्यमाने (ग्नाः-सम् आसते) कुलभार्याः “ग्नाः स्त्रीणाम्” [निरु० ३।२१] प्रजा वा सङ्गच्छन्ते (उत-ईम्) अपि-इमं (स्वर्गूताः-नद्यः-अवर्धयन्) स्वगतिमत्यो नद्यः-इव ताः स्त्रियः प्रजा वा “लुप्तोपमावाचकालङ्कारः” वर्धयन्ति प्रत्यक्षकृतमुच्यते (पुरूरवः) हे बहुशुभवक्तः ! बहु कल्याणादेष्टः ! (यत्) यत् (त्वा) त्वां (देवाः) विद्वांसः-ऋत्विजः पुरोहिता वा (दस्युहत्याय) पूर्वोक्ताय व्यभिचारिणो दस्योर्वा हननाय (रणाय-अवर्धयन्) संग्रामाय वर्धयन्ति ॥७॥
08 सचा यदासु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓चा य᳓द् आसु ज᳓हतीषु अ᳓त्कम्
अ᳓मानुषीषु मा᳓नुषो निषे᳓वे
अ᳓प स्म म᳓त् तर᳓सन्ती न᳓ भुज्यु᳓स्
ता᳓ अत्रसन् रथस्पृ᳓शो न᳓ अ᳓श्वाः
मूलम् ...{Loading}...
सचा॒ यदा॑सु॒ जह॑ती॒ष्वत्क॒ममा॑नुषीषु॒ मानु॑षो नि॒षेवे॑ ।
अप॑ स्म॒ मत्त॒रस॑न्ती॒ न भु॒ज्युस्ता अ॑त्रसन्रथ॒स्पृशो॒ नाश्वाः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स᳓चा य᳓द् आसु ज᳓हतीषु अ᳓त्कम्
अ᳓मानुषीषु मा᳓नुषो निषे᳓वे
अ᳓प स्म म᳓त् तर᳓सन्ती न᳓ भुज्यु᳓स्
ता᳓ अत्रसन् रथस्पृ᳓शो न᳓ अ᳓श्वाः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
āsu ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
átkam ← átka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jáhatīṣu ← √hā- 2 (root)
{case:LOC, gender:F, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
sácā ← sácā (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ámānuṣīṣu ← ámānuṣa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
mā́nuṣaḥ ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
niṣéve ← √sev- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ápa ← ápa (invariable)
bhujyúḥ ← bhujyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
mát ← ahám (pronoun)
{case:ABL, number:SG}
ná ← ná (invariable)
sma ← sma (invariable)
tarásantī ← tarásantī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
áśvāḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
atrasan ← √tras- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
rathaspŕ̥śaḥ ← rathaspŕ̥ś- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tā́ḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
सचा॑ । यत् । आ॒सु॒ । जह॑तीषु । अत्क॑म् । अमा॑नुषीषु । मानु॑षः । नि॒ऽसेवे॑ ।
अप॑ । स्म॒ । मत् । त॒रस॑न्ती । न । भु॒ज्युः । ताः । अ॒त्र॒स॒न् । र॒थ॒ऽस्पृशः॑ । न । अश्वाः॑ ॥
Hellwig Grammar
- sacā
- [adverb]
- “jointly.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- āsu ← idam
- [noun], locative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- jahatīṣv ← jahatīṣu ← hā
- [verb noun], locative, plural
- “abandon; decrease; want; kill; deteriorate; get rid of; exclude; lose; avoid; remove; leave; abandon; neglect; leave; discard; apostatize; discontinue; weaken; abandon; assail; subtract; foreswear; pour away; withdraw; depart; reduce.”
- atkam ← atka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “garment.”
- amānuṣīṣu ← amānuṣa
- [noun], locative, plural, feminine
- “superhuman.”
- mānuṣo ← mānuṣaḥ ← mānuṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “human.”
- niṣeve ← niṣev ← √sev
- [verb], singular, Present indikative
- “consume; frequent; perform; eat; love; dwell; administer.”
- apa
- [adverb]
- “away.”
- sma
- [adverb]
- mat ← mad
- [noun], ablative, singular
- “I; mine.”
- tarasantī ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- bhujyus ← bhujyuḥ ← bhujyu
- [noun], nominative, singular, feminine
- tā ← tāḥ ← tad
- [noun], nominative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- atrasan ← tras
- [verb], plural, Imperfect
- “fear; tremble.”
- rathaspṛśo ← ratha
- [noun], masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- rathaspṛśo ← spṛśaḥ ← spṛś
- [noun], nominative, plural, masculine
- “touching.”
- nāśvāḥ ← nā ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nāśvāḥ ← aśvāḥ ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
सायण-भाष्यम्
इदमादित्रीण्यैळवाक्यानि । तत्रादितो द्वाभ्यामुर्वशीमन्याश्च सह स्तौति । यत् यदा सचा सहायभूतः पुरूरवाः अत्कं स्वकीयं रूपम् । अत्क इति रूपनाम। जहतीषु परित्यजन्तीषु अमानुषीषु देवताभूतास्वप्सरःसु मानुषः सन् निषेवे अभिमुखं गच्छति तदानीं ताः अप्सरसः मत् मत्तः अप अपसृत्य अत्रसन्। त्रसतिर्गतिकर्मा । गच्छन्ति । पलायने दृष्टान्तः । तरसन्ती भुज्युः न। तरसन्नाम मृगः । तस्य स्त्री भुज्युर्भोगसाधनभूता स्त्री मृगी । सा यथा व्याधाद्भीता पलायत्ते । किंच रथस्पृशो नाश्वाः रथे नियुक्ता अश्वा इव। यथा ते पलायन्ते तद्वत्पलायन्त इति । उर्वश्यानेकाभिरस्माभिः सह भोगमनुभुक्तवानसीयुक्तः प्रत्याचष्टे ॥
Wilson
English translation:
“(Purūravā). When, becoming their companion, (Purūravā) the mortal associated with theseimmortal (nymphs) who had abandoned their bodies, they fled from me like a timid doe, like horses harnessed toa chariot.”
Jamison Brereton
[Purūravas:] “When I, a human, drew near to those nonhuman women when they were taking off their robes,
like a shy antelope they shied away from me, like horses that have brushed against a chariot.”
Griffith
When I, a mortal, wooed to mine embraces these heavenly nymphs who laid aside their raiment,
Like a scared snake they fled from me in terror, like chariot horses when the car has touched them.
Geldner
Da ich Menschenskind mich bei diesen übermenschlichen Frauen anfreunden wollte, die ihr Gewand abgelegt haben, da scheuten sie vor mir wie eine brünstige Gazelle, wie Pferde, die an den Wagen stoßen.
Grassmann
Als ich, der Mensch, jene übermenschlichen Weiber, die ihr Gewand fallen liessen, mit meinen Armen umschlang, da bebten sie vor mir zurück wie eine bebende Schlange, wie Rosse, die gegen den Wagen ausschlagen.
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्) जब (सचा) साथ मिलकर (अत्कम्) उस आततायी अत्ता सम्भोगी नाशक व्यभिचारी दस्यु को देखकर (आसु जहतीषु) इन घर या राष्ट्र छोड़ जानेवाली स्त्रियाँ या प्रजाओं में (अमानुषीषु) मनुष्य सम्पर्करहित पवित्र आचरणवालियों में (मानुषः-भुज्युः-ताः-निषेवे) मैं मनुष्यों में श्रेष्ठ पालक पति या मनुष्यों का राजा पालक उन स्त्रियों या प्रजाओं की निरन्तर सेवा रक्षा करूँ, अतः (मत् स्म) मेरे पास से (अपतरसन्ती) व्याध के भय से भागती हुई हरिणी की भाँति (न-अत्रसन्) न भय करे-उस व्यभिचारी या दस्यु से घबराकर न भागे (रथस्पृशः-अश्वाः-न) रथ में युक्त जुड़े घोड़ों के समान पत्नियाँ या प्रजाएँ घर या राष्ट्र का वहन करें ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - बलात् सम्भोग करनेवाले व्यभिचारी या दस्यु घरों में राष्ट्र में घुसे देखकर पवित्र स्त्रियाँ या प्रजाएँ भय से जब भागने लगें, तो पति और राजा पूर्ण आश्वासन देकर उनकी रक्षा करे और घर में राष्ट्र में स्थिर रहने का प्रबन्ध करे, उन दुष्टों को दण्ड दे ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्) यदा (सचा) सह मिलित्वा (अत्कम्) तमाततायिनमत्तारं नाशकं व्यभिचारिणं दस्युं वा द्रष्ट्वा (आसु जहतीषु) एतासु गृहं राष्ट्रं वा त्यजन्तीषु स्त्रीषु प्रजासु वा (अमानुषीषु) परमनुष्यसम्बन्धरहितासु “अमानुषम्-मनुष्यसम्बन्धरहितम्” [ऋ० २।११।१० दयानन्दः] (मानुषः भुज्युः-निषेवे) अहं मनुष्याणां श्रेष्ठो राजा वा पालकः ताः-नितरां सेवे रक्षेयं (मत् स्म-अपतरसन्ती) मत्तः मत्सकाशात् खलु अपप्लवनं कुर्वती ‘अत्र सिप् सहितं शतरि रूपं स्त्रियाम् मृगीसमाना व्याधाद् भयं कुर्वाणा यथा पलायते तथा “अत्र लुप्तोपमावाचकालङ्कारः” (न-अत्रसन्) न भयं कुर्युः “त्रस् उद्वेगे” [दिवादि०] (रथस्पृशः-अश्वाः-न) रथयुक्ताः-अश्वाः सारथेरधीने रथं यथावद् वहन्ति प्रवर्तन्ते तथा गृहपत्नी राष्ट्रप्रजा वा गृहं राष्ट्रं वा वहेत्-चालयेत् ॥८॥
09 यदासु मर्तो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓द् आसु म᳓र्तो अमृ᳓तासु निस्पृ᳓क्
सं᳓ क्षोणी᳓भिः · क्र᳓तुभिर् न᳓ पृङ्क्ते᳓
ता᳓ आत᳓यो न᳓ तन्वः᳡ शुम्भत स्वा᳓
अ᳓श्वासो न᳓ क्रीळ᳓यो द᳓न्दशानाः
मूलम् ...{Loading}...
यदा॑सु॒ मर्तो॑ अ॒मृता॑सु नि॒स्पृक्सं क्षो॒णीभिः॒ क्रतु॑भि॒र्न पृ॒ङ्क्ते ।
ता आ॒तयो॒ न त॒न्वः॑ शुम्भत॒ स्वा अश्वा॑सो॒ न क्री॒ळयो॒ दन्द॑शानाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य᳓द् आसु म᳓र्तो अमृ᳓तासु निस्पृ᳓क्
सं᳓ क्षोणी᳓भिः · क्र᳓तुभिर् न᳓ पृङ्क्ते᳓
ता᳓ आत᳓यो न᳓ तन्वः᳡ शुम्भत स्वा᳓
अ᳓श्वासो न᳓ क्रीळ᳓यो द᳓न्दशानाः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
amŕ̥tāsu ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
āsu ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
mártaḥ ← márta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
nispŕ̥k ← nispŕ̥ś- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
krátubhiḥ ← krátu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
kṣoṇī́bhiḥ ← kṣoṇí- ~ kṣoṇī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
ná ← ná (invariable)
pr̥ṅkté ← √pr̥c- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sám ← sám (invariable)
ātáyaḥ ← ātí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ná ← ná (invariable)
śumbhata ← √śubh- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
svā́ḥ ← svá- (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
tā́ḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
tanvàḥ ← tanū́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
áśvāsaḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
dándaśānāḥ ← √daṁś- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
krīḷáyaḥ ← krīḷí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
पद-पाठः
यत् । आ॒सु॒ । मर्तः॑ । अ॒मृता॑सु । नि॒ऽस्पृक् । सम् । क्षो॒णीभिः॑ । क्रतु॑ऽभिः । न । पृ॒ङ्क्ते ।
ताः । आ॒तयः॑ । न । त॒न्वः॑ । शु॒म्भ॒त॒ । स्वाः । अश्वा॑सः । न । क्री॒ळयः॑ । दन्द॑शानाः ॥
Hellwig Grammar
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- āsu ← idam
- [noun], locative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- marto ← martaḥ ← marta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “man.”
- amṛtāsu ← amṛta
- [noun], locative, plural, feminine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- nispṛk ← nispṛh
- [noun], nominative, singular, masculine
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- kṣoṇībhiḥ ← kṣoṇī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “Earth.”
- kratubhir ← kratubhiḥ ← kratu
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- pṛṅkte ← pṛc
- [verb], singular, Present indikative
- “mix; unite.”
- tā ← tāḥ ← tad
- [noun], nominative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ātayo ← ātayaḥ ← āti
- [noun], nominative, plural, feminine
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- tanvaḥ ← tanū
- [noun], accusative, plural, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- śumbhata ← śubh
- [verb], plural, Present imperative
- “look; shine; beautify.”
- svā ← svāḥ ← sva
- [noun], accusative, plural, feminine
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- aśvāso ← aśvāsaḥ ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- krīḍayo ← krīḍayaḥ ← krīḍi
- [noun], nominative, plural, feminine
- dandaśānāḥ ← dandaś ← √daṃś
- [verb noun], nominative, plural
सायण-भाष्यम्
यत् यदा आसु अमृतासु अप्सरःसु मर्तः मनुष्यः पुरूरवाः निस्पृक् निःशेषेण स्पृशन् क्षोणीभिः वाग्भिः क्रतुभिर्न कर्मभिश्च सं पृङ्क्ते संपर्कं करोति । नकारः समुच्चयार्थः। ताः अप्सरसः आतयः आतिभूतास्तदानीं स्वाः तन्वः आत्मीयानि रूपाणि न शुम्भत न प्रकाशयन्ति । अश्वासो न अश्वा इव क्रीळयः संक्रीडमानाः दन्दशानाः दन्दशूका जिह्वाभिरात्मीयाः सृक्का भक्षयन्तः । ते यथा चापल्येन धावन्तः स्वरूपं न प्रयच्छन्ति रथिकाय तद्वदिति दुःखाद्ब्रूते ॥
Wilson
English translation:
“When a mortal mixing with these immortal nymphs has conversed with them with words and actions,they (becoming) ducks do not show their bodies, like plural yful horses champing (the bit).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ducks: they clean theirbodies like ducks;
Na = and (nakāraḥ samucchayārthaḥ); not; like
Jamison Brereton
[Urvaśī:] “When a mortal, going to caress immortal women, mingles (with their bodies) amid their cries, as if by his intentions,
like ducks they preen their own bodies, like horses playful and
constantly nipping.”
Griffith
When, loving these Immortal Ones, the mortal hath converse with the nymphs as they allow him.
Like swans they show the beauty of their bodies, like horses in their play they bite and nibble.
Geldner
Wenn der Sterbliche, nach diesen Unsterblichen lüstern, sich mit den Gesellschafterinnen einigt, wie es nach ihrem Sinn ist, dann macht eure Leiber schön wie die Wasservögel, wie Pferde spielend, die sich beißen!
Grassmann
Wenn der Sterbliche mit den unsterblichen Weibern kosend sich mit den flutenden wie aus eigener Lust (?) mischt, dann schmücken sie ihre Leiber wie Tauchenten, wie lustige Rosse einander beissend.
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्) जब (आसु-अमृतासु) इन अमृत सुख देनेवाली स्त्रियों या प्रजाओं में (निस्पृक्-मर्तः) नियम से स्पृहा करता हुआ-इच्छा करता हुआ पत्नी का पति या प्रजा का स्वामी राजा (क्षोणीभिः) विविध मधुर शब्दों द्वारा या राष्ट्रभूमिभागों द्वारा (क्रतुभिः) रक्षाकर्म द्वारा (संपृङ्क्ते) सम्पर्क करता है (ताः) वे स्त्रियाँ या प्रजाएँ (आतयः-न)कपिञ्जल-तित्तिर पक्षियोंके समान मधुर बोलतीहुईं उस पति या राजा के लिए (स्वाः) अपने (तन्वः) शरीरों को (शुम्भत) शोभित करती हैं अथवा आत्मभावों को समर्पित करती हैं (दन्दशानाः) हँसते हुए (क्रीडयः) खेलते हुए (अश्वासः-न) घोड़ों के समान अपने को शोभित करती हैं ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्रियाँ या प्रजाएँ अमृत सुख देनेवाली होती हैं, पति या राजा नियमित रक्षा करता हुआ मधुर शब्दों या भूभागों से श्रेष्ठ रक्षा कर्म द्वारा उनसे सम्पर्क करता है, तो वे भी मधुरभाषी पक्षी के समान मधुर बोलती हुईं अपने शरीरों को सुशोभित करती हैं या आत्मभाव को प्रकट करती हैं और सुन्दर हिनहिनाते घोड़े के समान हँसती और खेलती हैं, ऐसी स्त्रियों और प्रजाओं की रक्षा करनी चाहिये ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्-आसु-अमृतासु) यदा-एतासु-अमृत-सुखप्रदासु स्त्रीषु (निस्पृक्-मर्तः) नियमेन स्पृहां कुर्वन् जनः पत्न्यः पतिः प्रजापतिः (क्षोणीभिः-क्रतुभिः-न सम्पृक्ते) विविधं मधुरशब्दैः “क्षु शब्दे” [अदादि०] ततः ‘निः’ प्रत्यय औणादिकः राष्ट्रभूभागेर्वा “क्षोणिः पृथिवीनाम” [निघ० १।१] अथ च रक्षाकर्मभिः “क्रतुः कर्मनाम” [निघ० २।१] सम्पर्कं करोति (ताः-आतयः-न) ताः स्त्रियः प्रजाः कपिञ्जलपक्षिण इव मधुरं भाषमाणाः “अज्यतिभ्यां च इन् प्रत्ययः” [उणादि० ४।१३१ तित्तिरिभेदः दयानन्दः] “तथा च-आतिः पक्षिविशेषः” [यजु० २४।३४ दयानन्दः] तस्मै पतये राज्ञे वा (स्वाः-तन्वः शुम्भत) स्वानि शरीराणि शोभयन्ति यद्वा आत्मभावान् समर्पयन्ति (दन्दशानाः-क्रीडयः-अश्वासः-न) दंशमानाः दन्तान् दर्शयमानाः क्रीडयन्तोऽश्वा इव स्वात्मानं शोभयन्ति ॥९॥
10 विद्युन्न या - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
विद्यु᳓न् न᳓ · या᳓ प᳓तन्ती द᳓विद्योद्
भ᳓रन्ती मे अ᳓पिया का᳓मियानि
ज᳓निष्टो अपो᳓ न᳓रियः सु᳓जातः
प्र᳓ उ᳓र्व᳓शी तिरत दीर्घ᳓म् आ᳓युः
मूलम् ...{Loading}...
वि॒द्युन्न या पत॑न्ती॒ दवि॑द्यो॒द्भर॑न्ती मे॒ अप्या॒ काम्या॑नि ।
जनि॑ष्टो अ॒पो नर्यः॒ सुजा॑तः॒ प्रोर्वशी॑ तिरत दी॒र्घमायुः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
विद्यु᳓न् न᳓ · या᳓ प᳓तन्ती द᳓विद्योद्
भ᳓रन्ती मे अ᳓पिया का᳓मियानि
ज᳓निष्टो अपो᳓ न᳓रियः सु᳓जातः
प्र᳓ उ᳓र्व᳓शी तिरत दीर्घ᳓म् आ᳓युः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
dávidyot ← √dyut- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
pátantī ← √pat- 1 (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
vidyút ← vidyút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ápyā ← ápya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
bhárantī ← √bhr̥- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
kā́myāni ← kā́mya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
jániṣṭa ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
náryaḥ ← nárya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sújātaḥ ← sújāta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dīrghám ← dīrghá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
prá ← prá (invariable)
tirata ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
urváśī ← urváśī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
वि॒ऽद्युत् । न । या । पत॑न्ती । दवि॑द्योत् । भर॑न्ती । मे॒ । अप्या॑ । काम्या॑नि ।
जनि॑ष्टो॒ इति॑ । अ॒पः । नर्यः॑ । सुऽजा॑तः । प्र । उ॒र्वशी॑ । ति॒र॒त॒ । दी॒र्घम् । आयुः॑ ॥
Hellwig Grammar
- vidyun ← vidyut
- [noun], nominative, singular, feminine
- “lightning; Vidyut; thunderbolt.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yā ← yad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- patantī ← pat
- [verb noun], nominative, singular
- “fall down; drop; fly; issue; fall; fall; decay; hang down; banish; throw; lodge; disappear.”
- davidyod ← davidyot ← davidyut ← √dyut
- [verb], singular, Imperfect
- “flash.”
- bharantī ← bhṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- me ← mad
- [noun], dative, singular
- “I; mine.”
- apyā ← apya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “aquatic; aquatic.”
- kāmyāni ← kāmay ← √kam
- [verb noun], accusative, plural
- “desire; love.”
- janiṣṭo ← janiṣṭa ← jan
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- janiṣṭo ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- apo ← apaḥ ← ap
- [noun], ablative, singular, masculine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- naryaḥ ← narya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “manly; heroic; powerful; male; human.”
- sujātaḥ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sujātaḥ ← jātaḥ ← jan
- [verb noun], nominative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- prorvaśī ← pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- prorvaśī ← urvaśī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Urvaśī.”
- tirata ← tṛ
- [verb], singular, Present injunctive
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- dīrgham ← dīrgha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “long; long; long; large; far; deep; dīrgha [word].”
- āyuḥ ← āyus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
सायण-भाष्यम्
अनयोर्वशीं स्तौति । या उर्वशी विद्युन्न विद्युदिव पतन्ती गच्छन्ती दविद्योत् द्योतते । किं कुर्वती। अप्या। अप इत्यन्तरिक्षनाम । तत्संबन्धीनि व्याप्तानि वा काम्यानि अस्मदभिमतान्युदकानि वा मे मह्यं भरन्ती संपादयन्ती । यदा आगतायास्तस्याः सकाशात् अपः व्याप्तः कर्मसु कर्मवान् वा नर्यः नरेभ्यो हितः सुजातः सुजननः पुत्रः जनिष्टो अजनिष्ट उत्पद्यते तदानीं मम उर्वशी दीर्घमायुः प्र तिरत प्रवर्धयति । ‘प्रजामनु प्र जायसे तदु ते मर्त्यामृतम्’ (तै. ब्रा. १. ५. ५. ६) इति हि मन्त्रः ॥ ॥ २ ॥
Wilson
English translation:
“(Ūrvaśī) who shone like flashing lightning, bringing me the desirable dews (of heaven, hasappeared); a son able in act and friendly to man has been born; Ūrvaśī has prolonged my lengthenedexistence.”
Jamison Brereton
[Purūravas:] “She who in her flight kept flashing like lightning, the watery (maiden) bringing me the delights of love—
(a son) belonging to men, nobly born, was born from the water— Urvaśī extends Āyu his lifetime long.”
Griffith
She who flashed brilliant as the falling lightning brought me delicious presents from the waters.
Now from the flood be born a strong young hero May Uruvasi prolong her life for ever
Geldner
Die wie ein fallender Blitz aufblitzte und mir Liebesgüsse brachte - aus der Feuchtigkeit ward ein mannhafter, edler Sohn geboren - Urvasi soll langes Leben haben.
Grassmann
Sie, welche wie ein herabstürzender Blitz leuchtete, brachte mir die begehrungswerthe Feuchtigkeit, und aus dem Nass wurde geboren ein edler Knabe; langes Leben möge Urvaçī verleihen.
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- भुरिगार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (या-उर्वशी) जो बहुत सुख भोगों को भोगती-भुगाती हुई प्राप्त होती है, वह बहुत कमनीय स्त्री या प्रजा (विद्युत्-न पतन्ती) विद्युत् की भाँति सुखवृष्टि गिराती है (दविद्योत्) जो स्वगुणों से चमकती है घर में या राष्ट्र में (मे) मेरे लिए-मुझ गृहपति या राष्ट्रपति के लिए (अप्या काम्यानि भरन्ती) आप्तव्य या कर्मसाध्य कमनीय सुखों को धारण करती हुई वर्त्तमान है (अपः-नर्यः-सुजातः-जनिष्ट) मानव के आन्तरिक जलों में नरहित नर के लिए उपयुक्त शुक्र-धातु सुप्रसिद्ध पुत्ररूप में रस के अन्दर उत्पन्न होता है तथा जल से अभिषेककाल में नरों के लिए हितकर पुत्रसमान नरक दुःख से त्राण करनेवाला राजा सुप्रसिद्ध युवराज हो जाता है, (उर्वशी दीर्घमायुः-प्रतिरत) वह बहुकमनीय स्त्री या प्रजा गृहपति या प्रजापति की आयु को बढ़ाती है सहयोग, संयम, सदाचार द्वारा स्वयं रहती, मुझे रखती हुई ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - आदर्श पत्नी बहुत सुख भोगों को भोगने और भोगानेवाली होती है। घर में सुख की वृष्टि करती है और अपने गुणों से प्रकाशमान होती है, ऐसी पत्नी पति के कर्म द्वारा प्राप्त होती है, मानव के अन्दर जो जीवनरस है, उससे पुत्र की प्राप्ति कराती है। अच्छी पत्नी परिवार में दीर्घायु का विस्तार करती है एवं अच्छी प्रजा सुख भोगने और भोगानेवाली होती है, राष्ट्र में सुख का संचार करती है, गुणों से प्रकाशमान होती है, ऐसी प्रजा राजा के अच्छे शासन से बनती है। योग्य राजा प्रजा की ओर से अभिषिक्त किया जाता है, तब प्रजा को दुःखों से बचाता है, अच्छी प्रजा भी राष्ट्र में दीर्घायु का विस्तार करती है ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (या-उर्वशी) या बहुसुखभोगमश्नुते आशयति च सा बहु कमनीया स्वस्त्री प्रजा वा (विद्युत्-न पतन्ती) विद्युदिव सुखवृष्टिं पातयन्ती “अन्तर्गतणिजर्थः” (दविद्योत्) स्वगुणैर्गृहे राष्ट्रे वा विद्योतयति (मे) मह्यं पुरुरवसे गृहपतये राष्ट्रपतये वा (अप्या काम्यानि भरन्ती) आप्तव्यानि कर्मसाध्यानि वा कमनीयसुखानि धारयन्ती (अपः-नर्यः-सुजातः-जनिष्ट) ‘अप्सु सप्तम्यर्थे द्वितीया’ नरहितः शुक्रः सुप्रसिद्धो जायते “वेत्थ यदा पञ्चभ्यामाहुतावापः पुरुषवचसो भवन्ति” [छान्दो० ५।३।३] जलेनाभिषेककाले नरेभ्यो हितः पुत्रः पुत्रवद्वा पुं नरकं तस्मात् त्राता राजा सुप्रसिद्धो जायते (उर्वशी दीर्घम्-आयुः प्र तिरत) सा स्त्री प्रजा वा पत्युर्दीर्घमायुर्वर्धयति ॥१०॥
11 जज्ञिष इत्था - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
जज्ञिष᳓ इत्था᳓ गो᳐पी᳓थियाय हि᳓
दधा᳓थ त᳓त् पुरूरवो म ओ᳓जः
अ᳓शासं त्वा विदु᳓षी स᳓स्मिन् अ᳓हन्
न᳓ म आ᳓शृणोः कि᳓म् अभु᳓ग् वदासि
मूलम् ...{Loading}...
ज॒ज्ञि॒ष इ॒त्था गो॒पीथ्या॑य॒ हि द॒धाथ॒ तत्पु॑रूरवो म॒ ओजः॑ ।
अशा॑सं त्वा वि॒दुषी॒ सस्मि॒न्नह॒न्न म॒ आशृ॑णोः॒ किम॒भुग्व॑दासि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
जज्ञिष᳓ इत्था᳓ गो᳐पी᳓थियाय हि᳓
दधा᳓थ त᳓त् पुरूरवो म ओ᳓जः
अ᳓शासं त्वा विदु᳓षी स᳓स्मिन् अ᳓हन्
न᳓ म आ᳓शृणोः कि᳓म् अभु᳓ग् वदासि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
gopī́thyāya ← gopī́thya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
hí ← hí (invariable)
itthā́ ← itthā́ (invariable)
jajñiṣé ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
dadhā́tha ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ójaḥ ← ójas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
purūravaḥ ← purūrávas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
áhan ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
áśāsam ← √śās- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
sásmin ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vidúṣī ← √vid- 2 (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
abhúk ← abhúj- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aśr̥ṇoḥ ← √śru- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ná ← ná (invariable)
vadāsi ← √vadⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
ज॒ज्ञि॒षे । इ॒त्था । गो॒ऽपीथ्या॑य । हि । द॒धाथ॑ । तत् । पु॒रू॒र॒वः॒ । मे॒ । ओजः॑ ।
अशा॑सम् । त्वा॒ । वि॒दुषी॑ । सस्मि॑न् । अह॑न् । न । मे॒ । आ । अ॒शृ॒णोः॒ । किम् । अ॒भुक् । व॒दा॒सि॒ ॥
Hellwig Grammar
- jajñiṣa ← jajñiṣe ← jan
- [verb], singular, Perfect indicative
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- itthā
- [adverb]
- “thus; here.”
- gopīthyāya ← gopīthya
- [noun], dative, singular, neuter
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- dadhātha ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- purūravo ← purūravaḥ ← purūravas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Purūravas.”
- ma ← me ← mad
- [noun], dative, singular
- “I; mine.”
- ojaḥ ← ojas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “strength; power; ojas; ojas [word]; potency; might.”
- aśāsaṃ ← aśāsam ← śās
- [verb], singular, Imperfect
- “teach; govern; command; order; control; tell; recommend; chastize; instruct.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- viduṣī ← vid
- [verb noun], nominative, singular
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- sasminn ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- ahan ← ahar
- [noun], locative, singular
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- ma ← me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- āśṛṇoḥ ← āśru ← √śru
- [verb], singular, Imperfect
- “listen; hear.”
- kim ← ka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- abhug ← abhuj
- [noun], nominative, singular, masculine
- vadāsi ← vad
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “describe; teach; speak; tell; say; call; name; enumerate; declare; diagnose; address; say; pronounce; express; instruct; order.”
सायण-भाष्यम्
इत्था इत्थं गोपीथ्याय । गौः पृथिवी। पीथं पालनम् । स्वार्थिकस्तद्धितः । भूमे रक्षणीय जज्ञिषे हि जातोऽसि खलु पुत्ररूपेण । ‘आत्मा वै पुत्रनामा ’ इति श्रुतेः। पुनस्तदेवाह । हे पुरूरवः मे ममोदरे मयि ओजः अपत्योत्पादनसामर्थ्यं दधाथ मयि निहितवानसि । तत् तथास्तु । अथापि स्थातव्यमिति चेत् तत्राह । अहं विदुषी भावि कार्यं जानती सस्मिन्नहन् सर्वस्मिन्नहनि त्वया कर्तव्यं त्वा त्वाम् अशासं शिक्षितवत्यस्मि । त्वं मे मम वचनं न आशृणोः न शृणोषि। किं त्वम् अभुक् अभोक्तापालयिता प्रतिज्ञातार्थमपालयन् वदासि हये जाय इत्यादिकरूपं प्रलापम् । वदेर्लेट्याडागमः। दिवसे त्रिवारं यभस्व एडकद्वयमस्माकं पुत्रत्वेन परिकल्पय अपत्योत्पादनपर्यन्तं वसामि नग्नं त्वां यदाद्राक्षं तदा गच्छामीत्येवंरूपो मिथःसमयः ‘उर्वशी हाप्सराः पुरूरवसमैळं चकमे तं ह विन्दमानोवाच त्रिः स्म माह्नो वैतसेन दण्डेन’ ( श. ब्रा. ११. ५.१ ) इत्यादि वाजसनेयकमुदाहृतम् ॥
Wilson
English translation:
“(Ūrvaśī). you have been born thus to protect the earth; you have deposited this vigour in me;knowing (the future) I have instrumental ucted you (what to do) every day; you have not listened to me; why do you nowaddress me, neglectful (of my instrumental uction)?”
Jamison Brereton
[Urvaśī:] “You were born just so: to afford protection. (But instead) you have exerted this force on me, Purūravas.
I, knowing, instructed you on that very day. You did not listen to me. Why will you speak without profit?”
Griffith
Thy birth hath made me drink from earthly milch-kine: this power, Pururavas, hast thou vouchsafed me.
I knew, and, warned thee, on that day. Thou wouldst not hear me. What sayest thou, when naught avails thee?
Geldner
Du bist doch geboren, um hier Schutz zu bringen, und du hast diese Kraft an mich gewendet, Pururavas. Ich warnte dich, die Wissende, an dem gleichen Tage; du hörtest nicht auf mich. Was willst du fruchtlos reden?
Grassmann
»Du bist ja recht dazu geboren, um Schutz zu verleihen; diese Kraft hast du auch an mir erwiesen; ich, die ich’s weiss, unterwies dich an jenem Tage; du hörtest nicht auf mich; was wirst du nun sagen, wenn dir der Genuss entzogen ist?«
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - यहाँ से केवल गृहस्थ विषय है, (पुरूरवः) हे बहुत शुभ बोलनेवाले ! (इत्था) सत्य तू (गोपीथ्याय हि जज्ञिषे) गृहस्थ रसपान के लिये अवश्य समर्थ है (मे-ओजः-दधाथ) मेरे में पुत्रोत्पत्तिविषयक सामर्थ्य-वीर्य को धारण कराता है (विदुषी त्वा-अशासम्) मैं विदुषी होती हुई तुझे कहती हूँ (सस्मिन्-अहन्) सब दिन में-सारे दिन में (मे न-अशृणोः) मेरे लिये नहीं सुनता है-स्वीकारता है (किम्-अभुक्-वदासि) क्या तू अभोक्ता हुआ या अरक्षक हुआ बोलता है ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सच्ची सदाचारिणी पत्नी पति को गृहस्थ जीवन की मर्यादा बतावे-सुझावे कि गृहस्थ आश्रम केवल भोग का आश्रम नहीं है, सन्तानोत्पत्ति के लिये है,केवल कामवासना पूरी करने के पीछे न पड़ना चाहिये। ठीक है, पति भोग का भूखा है, परन्तु पुत्र का इच्छुक होने से कामवासना दुःख का निमित्त नहीं, केवल कामवासना दुःखदायक है ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - इतः केवलं गार्हस्थ्यमुच्यते (पुरूरवः) हे बहु शुभवादिन् ! (इत्था) सत्यं त्वं (गोपीथ्याय हि जज्ञिषे) सोमरसपानाय गार्हस्थ्यरसपानाय प्रसिद्धो जातो हि (मे-ओजः-दधाथ) मयि पुत्रोत्पत्तिविषयकं सामर्थ्यं वीर्यं धारयसि (विदुषी त्वा-अशासम्) विदुषी सती त्वामहं शास्मि कथयामि (सस्मिन्-अहन्) समस्मिन् सर्वस्मिन् दिने “मकारलोपश्छान्दसः” (मे न-आशृणोः) मह्यं न शृणोषि न स्वीकरोषि (किम्-अभुक्-वदासि) किं त्वमभोक्ताऽरक्षकः सन् वदसि ? ॥११॥
12 कदा सूनुः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
कदा᳓ सूनुः᳓ पित᳓रं जात᳓ इछाच्
चक्र᳓न् न᳓ अ᳓श्रु वर्तयद् विजान᳓न्
को᳓ द᳓म्पती स᳓मनसा वि᳓ यूयोद्
अ᳓ध य᳓द् अग्निः᳓ श्व᳓शुरेषु दी᳓दयत्
मूलम् ...{Loading}...
क॒दा सू॒नुः पि॒तरं॑ जा॒त इ॑च्छाच्च॒क्रन्नाश्रु॑ वर्तयद्विजा॒नन् ।
को दम्प॑ती॒ सम॑नसा॒ वि यू॑यो॒दध॒ यद॒ग्निः श्वशु॑रेषु॒ दीद॑यत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
कदा᳓ सूनुः᳓ पित᳓रं जात᳓ इछाच्
चक्र᳓न् न᳓ अ᳓श्रु वर्तयद् विजान᳓न्
को᳓ द᳓म्पती स᳓मनसा वि᳓ यूयोद्
अ᳓ध य᳓द् अग्निः᳓ श्व᳓शुरेषु दी᳓दयत्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
ichāt ← √iṣ- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
jātáḥ ← √janⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
kadā́ ← kadā́ (invariable)
pitáram ← pitár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sūnúḥ ← sūnú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áśru ← áśru- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
cakrám ← cakrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
vartayat ← √vr̥t- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
vijānán ← √jñā- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
dámpatī ← dámpati- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sámanasā ← sámanas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
ví ← ví (invariable)
yūyot ← √yu- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
ádha ← ádha (invariable)
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dī́dayat ← √dī- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
śváśureṣu ← śváśura- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
क॒दा । सू॒नुः । पि॒तर॑म् । जा॒तः । इ॒च्छा॒त् । च॒क्रन् । न । अश्रु॑ । व॒र्त॒य॒त् । वि॒ऽजा॒नन् ।
कः । दम्प॑ती॒ इति॒ दम्ऽप॑ती । सऽम॑नसा । वि । यू॒यो॒त् । अध॑ । यत् । अ॒ग्निः । श्वशु॑रेषु । दीद॑यत् ॥
Hellwig Grammar
- kadā
- [adverb]
- “when; kadā [word].”
- sūnuḥ ← sūnu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “son; offspring.”
- pitaraṃ ← pitaram ← pitṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- jāta ← jātaḥ ← jan
- [verb noun], nominative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- icchāc ← icchāt ← iṣ
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “desire; recommend; approve; seek; call; search; try; prefer; love; commend; assent; permit; choose.”
- cakran ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- nāśru ← nā ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nāśru ← aśru
- [noun], accusative, singular, neuter
- “tear.”
- vartayad ← vartayat ← vartay ← √vṛt
- [verb], singular, Present injunctive
- “pound; tell; exist; bring; spill; mix; survive; melt; roll; explain; perform; turn; chop; sustain; spend; roll up; produce.”
- vijānan ← vijñā ← √jñā
- [verb noun], nominative, singular
- “know; diagnose; detect; find; identify; call; understand; observe; name; deem; recognize; explain; know.”
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- dampatī ← dampati
- [noun], accusative, dual, masculine
- “couple.”
- samanasā ← samanas
- [noun], accusative, dual, masculine
- “consentaneous.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yūyod ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- śvaśureṣu ← śvaśura
- [noun], locative, plural, masculine
- “father-in-law; śvaśura [word].”
- dīdayat ← dīdī
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “shine; glitter.”
सायण-भाष्यम्
इदं पुरूरवसो वाक्यम् । कदा कस्मिन् काले सूनुः तवोदरजातः सन् पितरं माम् इच्छात् इच्छेत् । इषु इच्छायाम्’। लेटि शपि इषुगमियमां छः’ इति छादेशः । ‘लेटोऽडाटौ ’ इत्यडागमः। कदा वा विजानन् पितरं मामधिगच्छन् चक्रन् क्रन्दमानः नाश्रु वर्तयत्। नेति चार्थे । किंच कः किंविधः सन् सूनुः समनसा समनसौ समनस्कौ दंपती जायापती त्वां मां च वि यूयोत् विश्लेषयेत् । ‘यु मिश्रणामिश्रणयोः’। यौतेश्छान्दसः शपः श्लुः । तुजादित्वाभ्यासस्य दीर्घः । अध अधुना यत् यदा अग्निः तव हृदयस्थितस्तेजोरूपो गर्भः श्वशुरेषु दीदयत् दीप्यते । दीदयतिर्दीप्तिकर्मेति नैरुक्तो धातुः ॥
Wilson
English translation:
“(Purūravā). When shall a son (born of you) claim me as a father, and crying, shed a tear onrecognizing (me)? What son shall sever husband and wife who are of one mind, now that the fire shines uponyour husband’s parents?”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Fire shines: Agni is the fire in your heart, the embryo in the form of light, perhaps areference to the future son of Ūrvaśī by purūravā
Jamison Brereton
[Purūravas:] “When will my begotten son seek his father? (When) will he let a tear roll like a wheel, on recognizing (him [=his father])?
Who keeps apart a married couple joined in mind as long as the fire will (still) blaze in (the house of) the parents-in-law?”
Griffith
When will the son be born and seek his father? Mourner-like, will he weep when first he knows him?
Who shall divide the accordant wife and husband, while fire is shining with thy consort’s parents?
Geldner
Wann wird der geborene Sohn seinen Vater suchen? Wie ein schreiendes Kind wird er Tränen vergießen, wann er Bescheid weiß. Wer trennt die einträchtigen Ehegatten, da bei den Schwiegereltern noch das Hausfeuer hell luchtet?
Grassmann
Wann wird der Sohn, der geborene, nach dem Vater verlangen? wenn er’s erfährt, wird er in der Erinnerung Thränen vergiessen. Wer darf die gleichgesinnten Gatten trennen, so lange noch das Feuer bei den Schwiegerältern leuchtet?
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कदा) कब (जातः) उत्पन्न हुआ (सूनुः) पुत्र (पितरम्) पिता को (इच्छात्) चाहे-पहिचाने (चक्रन्) रोता हुआ पुत्र (विजानन्) पिता को जानता हुआ (अश्रु) आँसू (न वर्तयत्) न निकाले-न बहावे, पिता के पास आकर शान्त हो जावे (कः) कौन पुत्र (समनसा) मन के साथ या मनोयोग से (दम्पती) भार्यापति-स्व माता पिता को (वि यूयोत्) विवेचित करे-कर सके-कोई नहीं (अथ) अनन्तर (अग्निः) कामाग्नि (श्वशुरेषु) कुत्ते के समान हिंसित करनेवाले जारों, कामी, व्यभिचारियों के (दीदयत्) दीप्त होती है, तब केवल कामातुर व्यभिचारी अकस्मात् पिता हुआ पुत्र को स्नेह नहीं करता है, पुनः पुत्र उसे कैसे चाहे और जाने ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - पुत्र उस पिता को चाहता है, जो पुत्र की कामना से उसे उत्पन्न करता है, उसके पास रोता हुआ शान्त हो जाता है। केवल व्यभिचारी कामातुर से अकस्मात्-उत्पन्न हुए को वह स्नेह नहीं करता है, पुनः पुत्र उसे कैसे चाहे ? अतः पुत्र की इच्छा से गृहस्थ जीवन या गृहस्थाश्रम निभाना चाहिए ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कदा जातः सूनुः) कदा खलूत्पन्नः पुत्रः (पितरम्-इच्छात्) स्वपितरं जनकं काङ्क्षेत्-परिचिनुयात् (चक्रन् विजानन् अश्रु न वर्तयत्) क्रन्दमानः पितरं विजानन् खल्वश्रूणि न वर्तयेत्-न पातयेत् तत्पार्श्वे ह्यागत्य शान्तो भवेत् (कः-समनसा) कः पुत्रो मनसा सह मनोयोगेन वा (दम्पती वि यूयोत्) भार्यापती-स्वमातरं स्वपितरं च विश्लेषयेत्, न कोऽपि (अध) अनन्तरं (अग्निः) कामाग्निः (श्वसुरेषु दीदयत्) श्वा-इव हिंसकेषु व्यभिचारिषु दीप्यते तदा न केवलं कामातुरो व्यभिचारी सन् पिता पुत्रं स्निह्यति पुनः कथं पुत्रस्तं विजानीयात् ॥१२॥
13 प्रति ब्रवाणि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ति ब्रवाणि वर्त᳓यते अ᳓श्रु
चक्र᳓न् न᳓ क्रन्दद् आधि᳓ये शिवा᳓यै
प्र᳓ त᳓त् ते · हिनवा य᳓त् ते अस्मे᳓
प᳓रेहि अ᳓स्तं नहि᳓ मूर मा᳓पः
मूलम् ...{Loading}...
प्रति॑ ब्रवाणि व॒र्तय॑ते॒ अश्रु॑ च॒क्रन्न क्र॑न्ददा॒ध्ये॑ शि॒वायै॑ ।
प्र तत्ते॑ हिनवा॒ यत्ते॑ अ॒स्मे परे॒ह्यस्तं॑ न॒हि मू॑र॒ मापः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓ति ब्रवाणि वर्त᳓यते अ᳓श्रु
चक्र᳓न् न᳓ क्रन्दद् आधि᳓ये शिवा᳓यै
प्र᳓ त᳓त् ते · हिनवा य᳓त् ते अस्मे᳓
प᳓रेहि अ᳓स्तं नहि᳓ मूर मा᳓पः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
áśru ← áśru- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
bravāṇi ← √brū- (root)
{number:SG, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
práti ← práti (invariable)
vartáyate ← √vr̥t- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ādhyè ← ādhī́- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
cakrám ← cakrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
krandat ← √krand- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
śivā́yai ← śivá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:LOC, number:PL}
hinavā ← √hi- (root)
{number:SG, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́paḥ ← √āp- (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
ástam ← ásta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ihi ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
mā ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
mūra ← mūrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
nahí ← nahí (invariable)
párā ← párā (invariable)
पद-पाठः
प्रति॑ । ब्र॒वा॒णि॒ । व॒र्तय॑ते । अश्रु॑ । च॒क्रन् । न । क्र॒न्द॒त् । आ॒ऽध्ये॑ । शि॒वायै॑ ।
प्र । तत् । ते॒ । हि॒न॒व॒ । यत् । ते॒ । अ॒स्मे इति॑ । परा॑ । इ॒हि॒ । अस्त॑म् । न॒हि । मू॒र॒ । मा॒ । आपः॑ ॥
Hellwig Grammar
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- bravāṇi ← brū
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- vartayate ← vartay ← √vṛt
- [verb noun], dative, singular
- “pound; tell; exist; bring; spill; mix; survive; melt; roll; explain; perform; turn; chop; sustain; spend; roll up; produce.”
- aśru
- [noun], accusative, singular, neuter
- “tear.”
- cakran ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- krandad ← krandat ← krand
- [verb], singular, Present injunctive
- “roar; neigh; cry; howl; shout.”
- ādhye ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- śivāyai ← śiva
- [noun], dative, singular, feminine
- “auspicious; benevolent; benign; good-hearted; dear; śiva [word]; holy; nice.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- hinavā ← hi
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “impel; send; spur; stimulate; urge.”
- yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- parehy ← parehi ← pare ← √i
- [verb], singular, Present imperative
- “travel; depart; go; die.”
- astaṃ ← astam ← asta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “home.”
- nahi
- [adverb]
- mūra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “stupid.”
- māpaḥ ← mā ← mad
- [noun], accusative, singular
- “I; mine.”
- māpaḥ ← āpaḥ ← āp
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “enter (a state); get; reach; obtain; equal.”
सायण-भाष्यम्
इदमुर्वशीवाक्यम् । हे पुरूरवः त्वां प्रति ब्रवाणि प्रतिवच्मि । त्वदपत्यम् अश्रु वाष्पं वर्तयते वर्तयिष्यति । आध्ये आध्याते वस्तुनि शिवायै शिवे कल्याणे समुपस्थिते सति चक्रन् रुदन्नश्रूणि विमुञ्चन् न क्रन्दत् । नकारश्चार्थे । रोत्स्यति चेत्यर्थः । तत् त्वदपत्यं ते तुभ्यं हिनव प्रहिणोमि यत् अपत्यं ते तव संबन्धि अस्मे अस्मासु निहितम् । त्वं परेह्यस्तम्। अस्तमिति गृहनाम। स्वगृहं प्रतिगच्छ । हे मूर मूढ मा मां नहि आपः न प्राप्नोषि। हिनवेत्यत्र हिनोतेः ‘छन्दसि लुङ्लङ्लिटः’ इति भविष्यदर्थे लङि मिपोऽमादेशः । गुणः । अन्त्यलोपश्छान्दसः ॥ बहुलवचनादडभावः। आपः । ‘आप्लृ व्याप्तौ’ । लिटि तिङां तिङो भवन्ति’ इति थलो णल् ॥
Wilson
English translation:
“(Ūrvaśī). Let me reply. (Your son) will shed tears, crying out and calling aloud when the expectedauspicious time arrives; I will send you that (child) which is yours in me, depart to your house, you cannot,simpleton, detain me.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Auspicious time: adhye = adhyate vastūni, the expected thing; adhye śivayai: let meforbid him as he sheds tears (i.e., I will forbid him to shed tears); calling out he shall not weep for the fortunatesolicitude (of his father). Purūravā seems to urge as an argument for Ūrvaśī’s return that the son expectedto be born (or, already born?) will long for his father, and, if separated from him, will weep, to which Ūrvaśīrepies that the son will not weep because she will send him to Purūravā; which is yours in me: i.e., which youhave plural ced in my womb
Jamison Brereton
[Urvaśī:] “I’ll give him an answer when he lets his tear roll. Like a wheel he screeches for kindly care.
I will send it [=child] to you, that thing of yours that’s with us. Go away home. For you will not attain me, you fool.”
Griffith
I will console him when his tears are falling: he shall not weep and cry for care that blesses.
That which is thine, between us, will I send thee. Go home again, thou fool;.thou hast not won me.
Geldner
Ich will ihm Rede stehen, wenn er die Tränen rollen läßt. Wie ein schreiendes Kind wird er schreien nach der freundlichen Sorge der Mutter. Ich will dir schicken, was von dir bei uns ist. Geh nach Hause, denn mich wirst du nicht bekommen, du Tor!
Grassmann
»Ich will dir antworten; mag er auch Thränen vergiessen, nicht wird er weinen, gedenkend [meiner] heilsamen Pflege; ich werde dir [einst] zusenden das, was du bei uns hast; gehe nach Hause; denn nicht, o Thor, wirst du mich erlangen.«
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- पादनिचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रति ब्रवाणि)पुनः कहती हूँ (चक्रन्) क्रन्दन करता हुआ–रोता हुआ(न) सम्प्रति (अश्रु) आसुओं को (वर्तयते) वर्तेगा-बहायेगा (क्रन्दन) क्रन्दन करता हुआ रोता हुआ (शिवायै) कल्याण करनेवाली माता के लिये (आध्ये) स्मरण करेगा-चिन्तन करेगा (ते) तेरा (तत्) वह सन्तान-पुत्र (अस्मे) हमारे पास है (प्रति हिनव) तुझे सौंप दूँ-देदूँ, तेरे पास न रहेगा रोएगा ही मुझ माता के बिना, अतः (अस्तं परा-इहि) मेरे साथ गृह-सद्गृहस्थाश्रम को प्राप्त हो (मूर) मेरे बिना मुग्धजन ! (मा) मुझे (न हि) नहीं (आपः) प्राप्त करेगा, यदि जार होकर मेरी कामना करेगा, यह धर्म नहीं,अतः तुझे जारकर्म न करना चाहिये ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कामुक जार मनुष्य के पास उससे उत्पन्न पुत्र न ठहरेगा, क्योंकि उसने पुत्रभाव से उसे उत्पन्न नहीं किया, उसके लिये पुत्रस्नेह न होगा। ऐसे जार व्यभिचारी के साथ कुमारी को सम्बन्ध न जोड़ना चाहिए, वह कभी सच्चा स्नेह नहीं कर सकता है,सद्गृहस्थ रहने की प्रेरणा दे, बिनासद्गृहस्थ के उसका साथ न करे ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रति ब्रवाणि) प्रतिवदामि-उत्तरं ददामि (चक्रन् न-अश्रु वर्तयते) क्रन्दमानः सम्प्रति सोऽश्रूणि वर्तयति-वर्तयिष्यति (क्रन्दत्-शिवायै-आध्ये) रोत्स्यति तदा कल्याणकारिण्यै मात्रे-आध्यास्यति-चिन्तयिष्यति (ते तत्-अस्मे प्रति हि नव) तव तदपत्यमस्माकं-मम पार्श्वे यत् तुभ्यं प्रति प्रेरयामि-प्रतिददामि, परन्तु तव पार्श्वे न स्थास्यति रोत्स्यति हि मया मात्रा विना अतः (अस्तं परा-इहि) मया सह गृहं सद्गृहस्थाश्रमं प्राप्नुहि (मूर या न हि-आपः) मया विना मुग्ध ! त्वं मां नहि प्राप्स्यसि यदि जारः सन् मा कामयिष्यसे नहि धर्मोऽयमतो जारकर्म त्वया न कर्तव्यम् ॥१३॥
14 सुदेवो अद्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सुदेवो᳓ अद्य᳓ प्रप᳓तेद् अ᳓नावृत्
पराव᳓तम् परमां᳓ ग᳓न्तवा᳓ उ
अ᳓धा श᳓यीत नि᳓रृतेर् उप᳓स्थे
अ᳓धैनं वृ᳓का रभसा᳓सो अद्युः᳓
मूलम् ...{Loading}...
सु॒दे॒वो अ॒द्य प्र॒पते॒दना॑वृत्परा॒वतं॑ पर॒मां गन्त॒वा उ॑ ।
अधा॒ शयी॑त॒ निरृ॑तेरु॒पस्थेऽधै॑नं॒ वृका॑ रभ॒सासो॑ अ॒द्युः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
सुदेवो᳓ अद्य᳓ प्रप᳓तेद् अ᳓नावृत्
पराव᳓तम् परमां᳓ ग᳓न्तवा᳓ उ
अ᳓धा श᳓यीत नि᳓रृतेर् उप᳓स्थे
अ᳓धैनं वृ᳓का रभसा᳓सो अद्युः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
adyá ← adyá (invariable)
ánāvr̥t ← ánāvr̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
prapátet ← √pat- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
sudeváḥ ← sudevá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
gántavaí ← √gam- (root)
{case:DAT, number:SG}
paramā́m ← paramá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
parāvátam ← parāvát- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
u ← u (invariable)
ádha ← ádha (invariable)
nírr̥teḥ ← nírr̥ti- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
śáyīta ← √śī- (root)
{number:SG, person:3, mood:OPT, tense:PRF, voice:MED}
upásthe ← upástha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ádha ← ádha (invariable)
adyúḥ ← √ad- (root)
{number:PL, person:3, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
enam ← ena- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
rabhasā́saḥ ← rabhasá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vŕ̥kāḥ ← vŕ̥ka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
सु॒ऽदे॒वः । अ॒द्य । प्र॒ऽपते॑त् । अना॑वृत् । प॒रा॒ऽवत॑म् । प॒र॒माम् । गन्त॒वै । ऊं॒ इति॑ ।
अध॑ । शयी॑त । निःऽऋ॑तेः । उ॒पऽस्थे॑ । अध॑ । ए॒न॒म् । वृकाः॑ । र॒भ॒सासः॑ । अ॒द्युः ॥
Hellwig Grammar
- sudevo ← sudevaḥ ← sudeva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Sudeva.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- prapated ← prapatet ← prapat ← √pat
- [verb], singular, Present optative
- “fall down; fall out; collapse; fall; fly.”
- anāvṛt
- [noun], nominative, singular, masculine
- parāvatam ← parāvat
- [noun], accusative, singular, feminine
- “distance; distance; distance.”
- paramāṃ ← paramām ← parama
- [noun], accusative, singular, feminine
- “extreme; best; excellent; highest; highest; devoted(p); maximal; distant; parama [word]; very; farthermost.”
- gantavā ← gantavai ← gam
- [verb noun]
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- adhā ← adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- śayīta ← śī
- [verb], singular, Present optative
- “lie; sleep.”
- nirṛter ← nirṛteḥ ← nirṛti
- [noun], genitive, singular, feminine
- “destruction; Nirṛti; adversity.”
- upasthe ← upastha
- [noun], locative, singular, neuter
- “genitalia; lap; sexual desire; anus.”
- ‘dhainaṃ ← adhā ← adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- ‘dhainaṃ ← enam ← enad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.).”
- vṛkā ← vṛkāḥ ← vṛka
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wolf; Vṛka; vṛka [word]; Vṛka.”
- rabhasāso ← rabhasāsaḥ ← rabhasa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “fierce; impetuous; powerful; potent; flamboyant.”
- adyuḥ ← ad
- [verb], plural, Present optative
- “eat; devour.”
सायण-भाष्यम्
अथ परिदूनः पुरूरवा उवाच । सुदेवः त्वया सह सुक्रीडः पतिः अद्य प्रपतेत् । अत्रैव प्रपततु । अथवा अनावृत् अनावृत्तः सन् परमां परावतं दूरादपि दूरदेशं गन्तवै गन्तुं महाप्रस्थानगमनं कुर्यात् । अध अथवा यत्रकुत्रापि गन्तुमसमर्थः निर्ऋतेः पृथिव्याः उपस्थे शयीत शयनं कुर्यात् । यद्वा । निर्ऋतिः पापदेवता । तस्या उपस्थे उत्संगे संनिधौ म्रियतामित्यर्थः। अध अथवा एनं वृकाः आरण्याः श्वानः रभसासः वेगवन्तः अद्युः भक्षयन्तु । अत्र वाजसनेयकं - सुदेवोऽद्योद्वा बध्नीत प्र वा पतेत्तदेनं वृका वा श्वानो वाद्युरिति हैव तदुवाच’ (श. ब्रा. ११. ५. १.८) इति ॥
Wilson
English translation:
“(Purūravā). (Your husband) who sports with you may now depart, never to return, (depart) toproceed to a distant region. Either let him sleep upon the lap of Nirṛti, or let the swift-moving wolves devour hiṃ”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Let him sleep: i.e., let him die; Nirṛti being either the earth or the goddess of ill
Jamison Brereton
[Purūravas:] “And if the gods’ pet should fly away today, never to return, to go to the most distant distance …
Then he might lie in the lap of Dissolution. Then again the ravening wolves might eat him…”
Griffith
Thy lover shall flee forth this day for ever, to seek, without return, the farthest distance.
Then let his bed be in Destruction’s bosom, and there let fierce rapacious wolves devour him.
Geldner
Liefe heute dein Abgott davon auf Nimmerwiederkehr, um in die fernste Ferne zu gehen, und ruhte er im Schoße des Todes und fräßen ihn dann die reißenden Wölfe"-
Grassmann
Forteilen möchte heute der, dem die Götter einst hold waren, in die weiteste Ferne zu dringen und nicht wieder umkehren; immerhin möge er liegen im Schoosse der Nirriti [des Todes] und wüthende Wölfe ihn fressen.
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुदेवः)हे उर्वशी ! पत्नी ! तेरे विना सुख से खेलनेवाला बहुप्रशंसक पति (अद्य) आज-सम्प्रति (अनावृत्) अनाश्रित हुआ (प्रपतेत्) गिर पड़े-मूर्च्छा को प्राप्त हो जावे (परावतम्) दूर देश में (परमाम्) दूर दिशा को (गन्तवै-उ) जाने को उद्यत होवे (अध) अनन्तर-फिर (निर्ऋतेः) पृथिवीके (उपस्थे) उपस्थान-कोने या खड्डे में (शयीत) शयन करे-निष्क्रिय हो जावे-मर जावे (अध) अनन्तर-पुनः (एनम्) इसको (रभसासः) महान् (वृकाः) भेड़िये आदि मांसभक्षक पशु (अद्युः) खा डालें॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अन्यथा मोह करनेवाले निराश्रित होकर किसी भी देश या दिशा में भूमि के गहन स्थान में आत्महत्या कर जाते हैं अथवा निराश होकर ऐसे निष्क्रिय हो जाते हैं कि उन जीते हुओं को भी मांसभक्षक खा जाते हैं, इसलिए अन्यथा मोह करना उचित नहीं है। शास्त्रविधि से धर्मानुसार पति-पत्नी सम्बन्ध होना चाहिए ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुदेवः) हे उर्वशि ! भार्ये ! त्वया विना सुखेन क्रीडिता पुरूरवाः बहुप्रशंसकः पतिः (अनावृत्-अद्य-प्रपतेत्) अनाश्रितः सन्-अस्मिन् काले प्रपतेत्-मूर्च्छां गच्छेत् (परावतं परमां-गन्तवै-उ) दूरदेशं परमां दिशं गन्तुमेवोद्यतो भवेत् (अध निर्ऋतिः-उपस्थे शयीत) अनन्तरं पृथिव्याः “निर्ऋतिः पृथिवीनाम” [निघ० १।१] उपस्थाने क्वचित् खलु शयानः निष्क्रियः स्यात् (अध) अनन्तरम् (एनं रभसासः-वृकाः-अद्युः) एतं महान्तो भयङ्करा-वृकाः-मांसभक्षकाः पशवः-भक्षयेयुः ॥१४॥
15 पुरूरवो मा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पु᳓रूरवो मा᳓ मृथा मा᳓ प्र᳓ पप्तो
मा᳓ त्वा वृ᳓कासो अ᳓शिवास उ क्षन्
न᳓ वइ᳓ स्त्रइ᳓णानि सखिया᳓नि सन्ति
सालावृका᳓णां हृ᳓दयानि एता᳓
मूलम् ...{Loading}...
पुरू॑रवो॒ मा मृ॑था॒ मा प्र प॑प्तो॒ मा त्वा॒ वृका॑सो॒ अशि॑वास उ क्षन् ।
न वै स्त्रैणा॑नि स॒ख्यानि॑ सन्ति सालावृ॒काणां॒ हृद॑यान्ये॒ता ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
पु᳓रूरवो मा᳓ मृथा मा᳓ प्र᳓ पप्तो
मा᳓ त्वा वृ᳓कासो अ᳓शिवास उ क्षन्
न᳓ वइ᳓ स्त्रइ᳓णानि सखिया᳓नि सन्ति
सालावृका᳓णां हृ᳓दयानि एता᳓
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
mā́ ← mā́ (invariable)
mā́ ← mā́ (invariable)
mr̥thāḥ ← √mr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
paptaḥ ← √pat- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
púrūravaḥ ← purūrávas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
áśivāsaḥ ← áśiva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
kṣan ← √ghas- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
mā́ ← mā́ (invariable)
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
u ← u (invariable)
vŕ̥kāsaḥ ← vŕ̥ka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
sakhyā́ni ← sakhyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
santi ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
straíṇāni ← straíṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
vaí ← vaí (invariable)
etā́ ← eṣá (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
hŕ̥dayāni ← hŕ̥daya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sālāvr̥kā́ṇām ← sālāvr̥ká- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
पुरू॑रवः । मा । मृ॒थाः॒ । मा । प्र । प॒प्तः॒ । मा । त्वा॒ । वृका॑सः । अशि॑वासः । ऊं॒ इति॑ । क्ष॒न् ।
न । वै । स्त्रैणा॑नि । स॒ख्यानि॑ । स॒न्ति॒ । सा॒ला॒वृ॒काणा॑म् । हृद॑यानि । ए॒ता ॥
Hellwig Grammar
- purūravo ← purūravaḥ ← purūravas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Purūravas.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- mṛthā ← mṛthāḥ ← mṛ
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “mṛ; die; disappear; go out.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- papto ← paptaḥ ← pat
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “fall down; drop; fly; issue; fall; fall; decay; hang down; banish; throw; lodge; disappear.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- vṛkāso ← vṛkāsaḥ ← vṛka
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wolf; Vṛka; vṛka [word]; Vṛka.”
- aśivāsa ← aśivāsaḥ ← aśiva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “inauspicious; unkind; unfriendly; cruel; dangerous.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- kṣan ← ghas
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “eat.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- vai
- [adverb]
- “surely; on the other hand; vai [word]; indeed.”
- straiṇāni ← straiṇa
- [noun], nominative, plural, neuter
- sakhyāni ← sakhya
- [noun], nominative, plural, neuter
- “friendship; aid; company.”
- santi ← as
- [verb], plural, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- sālāvṛkāṇāṃ ← sālāvṛkāṇām ← śālāvṛka
- [noun], genitive, plural, masculine
- “cat; jackal.”
- hṛdayāny ← hṛdayāni ← hṛdaya
- [noun], nominative, plural, neuter
- “heart; heart; mind; hṛdaya [word]; science; thorax; Aṣṭāṅgahṛdayasaṃhitā; soul.”
- etā ← etad
- [noun], nominative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
सायण-भाष्यम्
तमितरा प्रत्युवाच । हे पुरूरवः त्वं मा मृथाः मृतिं मा प्राप्नुहि । म्रियतेर्लुङि थासि ‘ह्रस्वादङ्गात् इति सिचो लोपः। तथा मा प्र पप्तः अत्रैव पतनं मा कार्षीः। पतेर्लुङि लृदित्त्वात् ‘पुषादि° ’ इत्यादिना च्लेरङ्। ‘पतः पुम्’ इति पुम्। तथा त्वा त्वाम् अशिवासः अशुभाः वृकासः वृकाः मा उ क्षन्। उ इत्येवकारार्थे। अक्षन् । माभ्यवहारयन्तु । किमित्येवमस्मदुपर्याग्रहं करोषि । मा कार्षीरित्यर्थः । अदेर्लुङि ‘लुङ्सनोर्घस्लृ’ (पा. सू. २. ४. ३७) इति घस्लादेशः। ‘मन्त्रे घस’ इति च्लेर्लुक्। ‘गमहन इत्यादिनपधालोपः । ‘शासिवसि°’ इत्यादिना षत्वम् ।’ खरि च’ इति चर्त्वम् । बाहुलकादडभावः। अथ स्वस्नेहस्यासारतमाह। स्त्रैणानि स्त्रीणां कृतानि सख्यानि न वै सन्ति । न सन्ति खलु। अभावे कारणमाह। एता एतानि सख्यानि सालावृकाणां हृदयानि तेषां हृदयानि यथा वत्सादीनां विश्वासापन्नानां घातुकानि तद्वत् । अत्र वाजसनेयकं– मैतदादृथा न वै स्त्रैणँ सख्यमस्ति पुनर्गृहानिहीति हैवैनं तदुवाच’ ( श. ब्रा. ११. ५. १. ९) इति ॥ ॥ ३ ॥
Wilson
English translation:
“(Ūrvaśi). Die not, Purūravā, fall not, let not the hideous wolves devour you. feminine le friendships donot exist, their hearts are the hearts of jackals.”
Jamison Brereton
[Urvaśī:] “O Purūravas, don’t die. Don’t fly away. Don’t let the unkindly wolves eat you.
There exist no partnerships with women: they have hyenas’ hearts.”
Griffith
Nay, do not die, Pururavas, nor vanish: let not the evil-omened wolves devour thee.
With women there can be no lasting friendship: hearts of hyenas are the hearts of women.
Geldner
Pururavas, du sollst nicht sterben, nicht davonlaufen; nicht sollen dich die bösen Wölfe fressen. Mit Weibern gibt es gar keine Freundschaft; sie haben die Herzen von Hyänen.
Grassmann
»Purūravas, nicht sollst du sterben, nicht davon eilen, nicht sollen dich unheilvolle Wölfe verzehren.« Ach es gibt keine dauernde Freundschaft mit den Weibern, ihre Herzen sind Herzen der Wölfe.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुरूरवः) हे बहुवादी ! (मा मृथाः) मत मर (मा प्र पप्तः) मत कहीं खड्डे आदि में प्रपतन कर-गिर,(मा त्वा) मत मुझे (अशिवासः) अहितकर (वृकासः) भेडिएँ मांसभक्षक (उ क्षन्) अवश्य खा जावें (न वै) न ही (स्त्रैणानि) स्त्रीसम्बन्धी (सख्यानि) सखी भाव-स्नेह (सन्ति) स्थिर होते हैं अर्थात् कल्याणकर नहीं होते हैं (एता) ये तो (सालावृकाणाम्) वेग से आक्रमण करनेवाले भेड़ियों के (हृदयानि)हृदय कैसे क्रूर हैं-हानिकर हैं ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्य कामी बनकर आत्महत्याकर लेते हैं, अपने को मांस खानेवाले पशुओं तक समर्पित कर देते हैं, ऐसा नहीं करऩा चाहिए, यह जीवन की सफलता नहीं और स्त्रियों में आसक्ति से कामवश स्नेह स्थायी नहीं होते हैं, अपितु आक्रमणकारी भेड़ियों के हृदय जैसे जीवन नष्ट करानेवाले होते हैं, किन्तु सद्गृहस्थ बनकर पुत्र उत्पत्ति-पुत्रोत्पादन का लक्ष्य रखें ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुरूरवः-मा मृथाः) हे बहुवादिन् ! त्वं न म्रियस्व (मा प्र पप्तः) न क्वचित् प्रपतनं कुरु (मा त्वा-अशिवासः-वृकासः-उ क्षन्) न त्वामहितकरा वृका मांसभक्षकाः पशवो भक्षयेयुः, “घस्लृ भक्षणे अस्य लुङि रूपम्” यतः (न वै स्त्रैणानि सख्यानि सन्ति) न निश्चयेन स्त्रीसम्बन्धीनि सख्यानि स्थिराणि कल्याणकराणि भवन्ति, (एता सालावृकाणां हृदयानि) इमानि सख्यानि तु गतिशीलच्छेदकानाम् “षल गतौ” [भ्वादि०] कर्त्तरि णः प्रत्ययश्छान्दसः ‘सालाश्च ते-वृकाश्च सालवृकाः’ तेषां पशूनां हृदयानि-इव दुःखदायीनि भवन्ति ॥१५॥
16 यद्विरूपाचरं मर्त्येष्ववसम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓द् वि᳓रूपा अ᳓चरम् म᳓र्तियेषु
अ᳓वसं रा᳓त्रीः शर᳓दश् च᳓तस्रः
घृत᳓स्य स्तोकं᳓ सकृ᳓द् अ᳓ह्न आश्नां
ता᳓द् एवे᳓दं᳓ तातृपाणा᳓ चरामि
मूलम् ...{Loading}...
यद्विरू॒पाच॑रं॒ मर्त्ये॒ष्वव॑सं॒ रात्रीः॑ श॒रद॒श्चत॑स्रः ।
घृ॒तस्य॑ स्तो॒कं स॒कृदह्न॑ आश्नां॒ तादे॒वेदं ता॑तृपा॒णा च॑रामि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य᳓द् वि᳓रूपा अ᳓चरम् म᳓र्तियेषु
अ᳓वसं रा᳓त्रीः शर᳓दश् च᳓तस्रः
घृत᳓स्य स्तोकं᳓ सकृ᳓द् अ᳓ह्न आश्नां
ता᳓द् एवे᳓दं᳓ तातृपाणा᳓ चरामि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
ácaram ← √carⁱ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
mártyeṣu ← mártya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
vírūpā ← vírūpa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ávasam ← √vas- 3 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
cátasraḥ ← catúr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
rā́trīḥ ← rā́trī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
śarádaḥ ← śarád- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
áhnaḥ ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
āśnām ← √aśⁱ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ghr̥tásya ← ghr̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
sakŕ̥t ← sakŕ̥t (invariable)
stokám ← stoká- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
carāmi ← √carⁱ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
evá ← evá (invariable)
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tā́t ← tā́t (invariable)
tātr̥pāṇā́ ← √tr̥p- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
पद-पाठः
यत् । विऽरू॑पा । अच॑रम् । मर्त्ये॑षु । अव॑सम् । रात्रीः॑ । श॒रदः॑ । चत॑स्रः ।
घृ॒तस्य॑ । स्तो॒कम् । स॒कृत् । अह्नः॑ । आ॒श्ना॒म् । तात् । ए॒व । इ॒दम् । त॒तृ॒पा॒णा । च॒रा॒मि॒ ॥
Hellwig Grammar
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- virūpācaram ← virūpā ← virūpa
- [noun], nominative, singular, feminine
- “ugly; maimed; grotesque.”
- virūpācaram ← acaram ← car
- [verb], singular, Imperfect
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
- martyeṣv ← martyeṣu ← martya
- [noun], locative, plural, masculine
- “man; people; martya [word]; Earth.”
- avasaṃ ← avasam ← vas
- [verb], singular, Imperfect
- “stay; dwell; get stale; be situated; exist; continue; bide.”
- rātrīḥ ← rātri
- [noun], accusative, plural, feminine
- “night; night; rātri [word]; turmeric; Rātri; day; night.”
- śaradaś ← śaradaḥ ← śarad
- [noun], accusative, plural, feminine
- “fall; year; śarad [word].”
- catasraḥ ← catur
- [noun], accusative, plural, feminine
- “four; catur [word].”
- ghṛtasya ← ghṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “ghee; fat.”
- stokaṃ ← stokam ← stoka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “drop; myrrh; morsel.”
- sakṛd ← sakṛt
- [adverb]
- “once; immediately; sakṛt [word]; abruptly.”
- ahna ← ahnaḥ ← ahar
- [noun], genitive, singular, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- āśnāṃ ← āśnām ← aś
- [verb], singular, Imperfect
- “eat; consume; chew; feed.”
- tād ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- evedaṃ ← evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- evedaṃ ← idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- tātṛpāṇā ← tṛp
- [verb noun], nominative, singular
- “satiate; enjoy; delight.”
- carāmi ← car
- [verb], singular, Present indikative
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
सायण-भाष्यम्
यत् यदा विरूपा मनुष्यसंपर्काद्विगतसहजभूतदेवरूपा पत्यानुकूल्येन नानारूपा वा मर्त्येषु मनुष्येषु अचरं तदानीं रात्रीः प्ररमयित्रीः चतस्रः शरदः अवसं न्यवसम् । अत्यन्तसंयोगे द्वितीया । तदानीं घृतस्य स्तोकं सकृदह्न आश्नाम् । तादेव तेनैव स्तोकेनाहम् इदं संप्रति तातृपाणा तृप्ता सती चरामि ॥
Wilson
English translation:
“When changed in form I wandered among mortals. I dwelt (with them) four delightful years. I ate oncea day a small quantity of butter; satisfied with that I now depart.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Delightful years: praramayitrīḥ = pūrayitrīḥ,i.e., satisfying; or, rātrīḥ: I spent my nights there during four years
Jamison Brereton
[Urvaśī:] “When in different form I roamed among mortals and spent the nights (with you?) for four autumns,
once a day I ate a drop of ghee. Just from that I continue to be sated now.”
Griffith
When amid men in altered shape I sojourned, and through four autumns spent the nights among them,
I tasted once a day a drop of butter; and even now with that am I am contented.
Geldner
Als ich in anderer Gestalt unter den Sterblichen wandelte, vier Jahre lang alle Nächte bei dir wohnte, da genoß ich einmal des Tags einen Tropfen Schmalz. Davon bin ich noch jetzt gesättigt.
Grassmann
»Als ich in andrer Gestalt unter den Sterblichen wanderte und bei ihnen in den Nächten weilte vier Jahre hindurch, da genoss ich des Tages einmal einen Tropfen Butter, und davon ganz gesättigt wandre ich hier.«
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- पादनिचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्) जिससे कि (विरूपा) पूर्व से विमुख अर्थात् पूर्व ब्रह्मचारिणी से विरूप गृहिणीभाव को प्राप्त को (अचरम्) सेवन करती हूँ (मर्त्येषु) पुरुषों में-पुरुषों के सम्पर्क में एक की पत्नी होकर (अवसम्) वसती हूँ-वसूँ (शरदः) शीतकालीन (चतस्रः-रात्रीः) चार रात्रियाँ, जिनमें तीन रजस्वलावाली फिर एक गर्भाधानवाली को वस रही हूँ-वसूँ (अह्नः) दिन के (सकृत्) एक बार ही (घृतस्य) मानव बीज-वीर्य के (स्तोकम्) अल्प भाग को (आश्नाम्) भोगती हूँ-भोगूँ (तात्-एव) उतने मात्र से ही (इदं तातृपाणा) इस समय तृप्त हुई (चरामि) विचरती हूँ-विचरूँ ॥१६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कुमारी ब्रह्मचारिणीरूप को छोड़कर गृहिणी के रूप में आती हैं या आया करती हैं, पुरुषों के सम्पर्क में किसी एक की पत्नी बनकर रहती हैं-रहना होता है, पतिसङ्गकेवल शीतकाल चार रात्रियों का होता है, तीन रजोधर्म की पति के सङ्ग रहने की और चौथी गर्भाधान की, केवल एक बार मानव बीज-वीर्य का अल्प भाग सन्तानार्थ लेकर सन्तान की उत्पत्ति तक तृप्त रहना चाहिये-संयम से रहना चाहिये ॥१६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यत्-विरूपा-अचरम्) यतोऽहं पूर्वतो-ब्रह्मचारिणी खल्वासं तद्विरुद्धा गृहिणी त्वं चरितवती चरामि (मर्त्येषु-अवसम्) पुरुषेषु पुरुषाणां सम्पर्के-एकस्य भार्या भूत्वा वसामि (शरदः-चतस्रः-रात्रीः) शीतकालिकाः खलु चतस्रो रात्रीः-तिष्ठन्तु-रजस्वलास्थाभूताः पुनरेका गर्भाधानविषयिकाः वासं कृतवती वसामि (अह्नः सकृत्) दिनस्यैकवारमेव (घृतस्य स्तोकम्-आश्नाम्) रेतसो मानव-बीजस्य-वीर्यस्य “रेतो वै घृतम्” [श० ९।३।३।४४] अल्पं भागं भुक्तवती भुञ्जे (तात्-एव-इदं तातृपाणा चरामि) तेनैवेदानीं तृप्यमाणा चरामि ॥१६॥
17 अन्तरिक्षप्रां रजसो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अन्तरिक्षप्रां᳓ र᳓जसो विमा᳓नीम्
उ᳓प शिक्षामि उर्व᳓शीं व᳓सिष्ठः
उ᳓प त्वा रातिः᳓ सुकृत᳓स्य ति᳓ष्ठान्
नि᳓ वर्तस्व हृ᳓दयं तप्यते मे
मूलम् ...{Loading}...
अ॒न्त॒रि॒क्ष॒प्रां रज॑सो वि॒मानी॒मुप॑ शिक्षाम्यु॒र्वशीं॒ वसि॑ष्ठः ।
उप॑ त्वा रा॒तिः सु॑कृ॒तस्य॒ तिष्ठा॒न्नि व॑र्तस्व॒ हृद॑यं तप्यते मे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - उर्वशी
- ऋषिः - पुरूरवा ऐळः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अन्तरिक्षप्रां᳓ र᳓जसो विमा᳓नीम्
उ᳓प शिक्षामि उर्व᳓शीं व᳓सिष्ठः
उ᳓प त्वा रातिः᳓ सुकृत᳓स्य ति᳓ष्ठान्
नि᳓ वर्तस्व हृ᳓दयं तप्यते मे
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
antarikṣaprā́m ← antarikṣaprā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
rájasaḥ ← rájas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
vimā́nīm ← vimā́nī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
śikṣāmi ← √śak- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
úpa ← úpa (invariable)
urváśīm ← urváśī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vásiṣṭhaḥ ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rātíḥ ← rātí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sukr̥tásya ← sukr̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
tíṣṭhāt ← √sthā- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
úpa ← úpa (invariable)
hŕ̥dayam ← hŕ̥daya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ní ← ní (invariable)
tapyate ← √tap- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vartasva ← √vr̥t- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
अ॒न्त॒रि॒क्ष॒ऽप्राम् । रज॑सः । वि॒ऽमानी॑म् । उप॑ । शि॒क्षा॒मि॒ । उ॒र्वशी॑म् । वसि॑ष्ठः ।
उप॑ । त्वा॒ । रा॒तिः । सु॒ऽकृ॒तस्य॑ । तिष्ठा॑त् । नि । व॒र्त॒स्व॒ । हृद॑यम् । त॒प्य॒ते॒ । मे॒ ॥
Hellwig Grammar
- antarikṣaprāṃ ← antarikṣa
- [noun], neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- antarikṣaprāṃ ← prām ← prā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “appreciated.”
- rajaso ← rajasaḥ ← rajas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- vimānīm ← vimāna
- [noun], accusative, singular, feminine
- “pervading.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- śikṣāmy ← śikṣāmi ← śikṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “help; give.”
- urvaśīṃ ← urvaśīm ← urvaśī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Urvaśī.”
- vasiṣṭhaḥ ← vasiṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “best.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- rātiḥ ← rāti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “gift; bounty; favor.”
- sukṛtasya ← sukṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “merit; virtue; auspiciousness.”
- tiṣṭhān ← tiṣṭhāt ← sthā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- vartasva ← vṛt
- [verb], singular, Present imperative
- “behave; happen; exist; return; dwell; die; roll; continue; act; exist; feed on; issue; move; travel; proceed; turn; situate; drive; account for; begin; do; inhere; revolve.”
- hṛdayaṃ ← hṛdayam ← hṛdaya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “heart; heart; mind; hṛdaya [word]; science; thorax; Aṣṭāṅgahṛdayasaṃhitā; soul.”
- tapyate ← tap
- [verb], singular, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “heat; burn; grieve; afflict; burn; afflict; trouble; boil.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
अन्तरिक्षप्रां स्वतेजसान्तरिक्षस्य पूरयित्रीं तथा रजसः रञ्जकस्योदकस्य विमानीं निर्मात्रीम् उर्वशीं वसिष्ठः समानानां मध्येऽतिशयेन वासयिताहम् उप शिक्षामि वशं नयामि। सुकृतस्य शोभनकर्मणः रातिः दाता पुरूरवाः त्वा त्वाम् उप तिष्ठात् उपतिष्ठतु । मे हृदयं तप्यते। अतो नि वर्तस्व । एवं राजोवाच ॥
Wilson
English translation:
“(Purūravā). I, Vasiṣṭha, bring under subjection Ūrvaśī who fills the firmament (with lustre) andmeasures out the rain. May (Purūravā), the bestower of the auspicious rite, abide near you; come back– myheart is burning.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Vasiṣṭha: an epithet, pre-eminently the giver of dwellings
Jamison Brereton
[Purūravas:] “She who fills the midspace, who is the measurer of the dusky realm, Urvaśī—I, the best (of men?), seek to bring her under my sway.
Since the granting of a good deed will stand you in good stead, turn back: my heart is scorched.”
Griffith
I, her best love, call Urvasi to meet me, her who fills air and measures out the region.
Let the gift brought by piety approach thee. Turn thou to me again: my heart is troubled.
Geldner
Die die Lüfte erfüllende, den Raum durchmessende Urvasi locke ich her, ihr Liebster: Auf daß der Lohn der Guttat dir zuteil werde, kehre um, mein Herz verzehrt sich!
Grassmann
Die Urvaçī, die die Luft erfüllt, und den Raum durchmisst, verehre ich, der trefflichste; dich möge erreichen, was die Frömmigkeit darbringt; o kehre wieder, mein Herz wird gequält.
अधिमन्त्रम् (VC)
- उर्वशी
- पुरूरवा ऐळः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
18 इति त्वा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ᳓ति त्वा देवा᳓ इम᳓ आहुर् ऐळ
य᳓थेम् एत᳓द् भ᳓वसि मृत्यु᳓बन्धुः
प्रजा᳓ ते देवा᳓न् हवि᳓षा यजाति
सुवर्ग᳓ उ त्व᳓म् अ᳓पि मादयासे
मूलम् ...{Loading}...
इति॑ त्वा दे॒वा इ॒म आ॑हुरैळ॒ यथे॑मे॒तद्भव॑सि मृ॒त्युब॑न्धुः ।
प्र॒जा ते॑ दे॒वान्ह॒विषा॑ यजाति स्व॒र्ग उ॒ त्वमपि॑ मादयासे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पुरूरवा ऐळः
- ऋषिः - उर्वशी ऋषिका
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इ᳓ति त्वा देवा᳓ इम᳓ आहुर् ऐळ
य᳓थेम् एत᳓द् भ᳓वसि मृत्यु᳓बन्धुः
प्रजा᳓ ते देवा᳓न् हवि᳓षा यजाति
सुवर्ग᳓ उ त्व᳓म् अ᳓पि मादयासे
Vedaweb annotation
Strata
Popular for non-linguistic reasons
Pāda-label
genre D
genre D
genre D
genre D
Morph
āhuḥ ← √ah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
aiḷa ← aiḷa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
íti ← íti (invariable)
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
bhávasi ← √bhū- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
etát ← eṣá (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
īm ← īm (invariable)
mr̥tyúbandhuḥ ← mr̥tyúbandhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
havíṣā ← havís- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
prajā́ ← prajā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
yajāti ← √yaj- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
ápi ← ápi (invariable)
mādayāse ← √mad- (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
svargé ← svargá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
u ← u (invariable)
पद-पाठः
इति॑ । त्वा॒ । दे॒वाः । इ॒मे । आ॒हुः॒ । ऐ॒ळ॒ । यथा॑ । ई॒म् । ए॒तत् । भव॑सि । मृ॒त्युऽब॑न्धुः ।
प्र॒ऽजा । ते॒ । दे॒वान् । ह॒विषा॑ । य॒जा॒ति॒ । स्वः॒ऽगे । ऊं॒ इति॑ । त्वम् । अपि॑ । मा॒द॒या॒से॒ ॥
Hellwig Grammar
- iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- tvā ← tvad
- [noun], instrumental, singular
- “you.”
- devā ← devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ima ← ime ← idam
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- āhur ← āhuḥ ← ah
- [verb], plural, Perfect indicative
- “describe; state; say; enumerate; call; name; teach; tell; deem; explain; say; define.”
- aiḍa
- [noun], vocative, singular, masculine
- yathem ← yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- yathem ← īm ← īṃ
- [adverb]
- etad ← etat ← etad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- bhavasi ← bhū
- [verb], singular, Present indikative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- mṛtyubandhuḥ ← mṛtyu
- [noun], masculine
- “death; Yama; māraṇa; Mṛtyu.”
- mṛtyubandhuḥ ← bandhuḥ ← bandhu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “relative; bandhu [word]; association; friend; kin.”
- prajā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “people; offspring; being; national; man; prajā [word]; creature; child; descendants; population; race; animal.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- devān ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- haviṣā ← havis
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- yajāti ← yaj
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sacrifice; worship; worship.”
- svarga ← svarge ← svarga
- [noun], locative, singular, masculine
- “Svarga; Heaven; sky; Indras heaven.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- api
- [adverb]
- “besides; even; surely; though; furthermore; among; contrastingly; assuredly.”
- mādayāse ← māday ← √mad
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “delight; enjoy; intoxicate.”
सायण-भाष्यम्
हे ऐळ पुरूरवः त्वा त्वाम् इमे देवाः इति आहुः । मृत्युबन्धुः मृत्योः बन्धकः मृत्योर्बन्धुभूतो वा मृत्युवशमप्राप्नुवंस्त्वं यथें यथा एतद्भवसि भविष्यसि प्रजा प्रकर्षेण जायमानस्त्वं ते तव संबन्धिनो यष्टव्यान् देवान् हविषा यजासि यजसि । स्वर्ग उ स्वर्गं एव त्वमपि मादयासे मादयसेऽस्माभिः सह । एवमाहुरित्यर्थः । यस्मादेवं करोषि तस्मादभिलाषं हित्वा सुखी भवेति सेयं पुरूरवसं प्रत्युवाच ॥ ॥ ४ ॥
Wilson
English translation:
“(Ūrvaśī). These gods said to you, Aiḷa, since you are indeed subject to death, let your progenypropitiate your gods with oblations, you shall rejoice (with me) in heaven.”
Jamison Brereton
Thus these gods here say to you, Aiḍa [=Purūravas]: “As it (turned out) this way, you have a bond to death.
Your progeny will sacrifice to the gods with an oblation, but you will also rejoice in heaven.”
Griffith
Thus speak these Gods to thee, O son of Ila: As death hath verily got thee for his subject,
Thy sons shall serve the Gods with their oblation, and thou, moreover, shalt rejoice in Svarga.
Geldner
Also sagen dir diese Götter, o Sohn der Ila: Da du nun einmal ein Todesgenosse bist, so sollen deine Nachkommen die Götter mit Opfern verehren. Du aber sollst im Himmel ein Leben der Freude führen!
Grassmann
»So sprechen zu dir die Götter hier, o Sohn der Idā: Wie du dort ein Todesgenosse bist, so soll dein Geschlecht die Götter mit Opfertrank ehren; du aber sollst im Himmel (svargé) selig sein.«
अधिमन्त्रम् (VC)
- पुरुरवा ऐळः
- उर्वशी
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः