सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ यज्ञस्य’ इति पञ्चदशर्चं द्वितीयं सूक्तं मनोः पुत्रस्य शार्यातस्यार्षं जागतं बहुदेवताकम् । तथा चानुक्रान्तं – यज्ञस्य शार्यातो मानवो वैश्वदेवं तु जागतम् ’ इति । चातुर्विंशिक आरम्भणीयेऽहनि वैश्वदेवशस्त्र इदं सूक्तं वैश्वदेवनिविद्धानम् । सूत्रितं च – ते हि द्यावापृथिवी यज्ञस्य वो रथ्यम् । ( आश्व. श्रौ. ७. ४) इति । वृष्ट्याभिप्लवषडहयोर्द्वितीयेऽहन्यपीदं वैश्वदेवनिविद्धानम् । ‘ चातुर्विंशिकेन तृतीयसवनम् ’ ( आश्व. श्रौ. ७. ६ ) इति सूत्रकृतातिदिष्टत्वात् ॥
Jamison Brereton
92 (918)
All Gods
Śāryāta Mānava
15 verses: jagatī
A generally disorganized and often puzzling hymn, it nonetheless begins with three well-turned verses to Agni, using some of the same lexicon and imagery as the pre ceding Agni hymn. This initial similarity may account for the placement of the hymn
in the maṇḍala. Two Agni verses also close the hymn (14–15) in a ritual context. What lies between seems to lack structure and logical progression. Some verses contain an odd assortment of divinities and semi-divinities (e.g., vss. 4–5, 11–13); Rudra and/or the Maruts recur in several verses (5–6, 9). Fragments of familiar myths appear without further development—for example, Indra’s interference with the horses of the Sun in verse 8—and other verses contain apparent references to other stories of which we know nothing (e.g., vs. 10). In short, despite some pleas ing passages, the hymn mostly yields frustration.
01 यज्ञस्य वो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यज्ञ᳓स्य वो रथि᳓यं विश्प᳓तिं विशां᳓
हो᳓तारम् अक्तो᳓र् अ᳓तिथिं विभा᳓वसुम्
शो᳓चञ् छु᳓ष्कासु ह᳓रिणीषु ज᳓र्भुरद्
वृ᳓षा केतु᳓र् यजतो᳓ द्या᳓म् अशायत
मूलम् ...{Loading}...
य॒ज्ञस्य॑ वो र॒थ्यं॑ वि॒श्पतिं॑ वि॒शां होता॑रम॒क्तोरति॑थिं वि॒भाव॑सुम् ।
शोच॒ञ्छुष्का॑सु॒ हरि॑णीषु॒ जर्भु॑र॒द्वृषा॑ के॒तुर्य॑ज॒तो द्याम॑शायत ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
यज्ञ᳓स्य वो रथि᳓यं विश्प᳓तिं विशां᳓
हो᳓तारम् अक्तो᳓र् अ᳓तिथिं विभा᳓वसुम्
शो᳓चञ् छु᳓ष्कासु ह᳓रिणीषु ज᳓र्भुरद्
वृ᳓षा केतु᳓र् यजतो᳓ द्या᳓म् अशायत
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
rathyàm ← rathī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
viśā́m ← víś- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
viśpátim ← viśpáti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yajñásya ← yajñá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
aktóḥ ← aktú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
átithim ← átithi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
hótāram ← hótar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vibhā́vasum ← vibhā́vasu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
háriṇīṣu ← hárita- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
járbhurat ← √bhur- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
śócan ← √śuc- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
śúṣkāsu ← śúṣka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
aśāyata ← √aśāy- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
dyā́m ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ketúḥ ← ketú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vŕ̥ṣā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yajatáḥ ← yajatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
य॒ज्ञस्य॑ । वः॒ । र॒थ्य॑म् । वि॒श्पति॑म् । वि॒शाम् । होता॑रम् । अ॒क्तोः । अति॑थिम् । वि॒भाऽव॑सुम् ।
शोच॑न् । शुष्का॑सु । हरि॑णीषु । जर्भु॑रत् । वृषा॑ । के॒तुः । य॒ज॒तः । द्याम् । अ॒शा॒य॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- yajñasya ← yajña
- [noun], genitive, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- rathyaṃ ← rathyam ← rathya
- [noun], accusative, singular, masculine
- viśpatiṃ ← viśpatim ← viśpati
- [noun], accusative, singular, masculine
- “overlord; head.”
- viśāṃ ← viśām ← viś
- [noun], genitive, plural, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- hotāram ← hotṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- aktor ← aktoḥ ← aktu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “night; dark; beam.”
- atithiṃ ← atithim ← atithi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “guest; atithi [word]; Atithi.”
- vibhāvasum ← vibhāvasu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sun; Surya.”
- śocañchuṣkāsu ← śocan ← śuc
- [verb noun], nominative, singular
- “mourn; grieve; flame; glow; burn; repent.”
- śocañchuṣkāsu ← śuṣkāsu ← śuṣka
- [noun], locative, plural, feminine
- “dried; dry; dried-up; śuṣka [word]; baseless; arid.”
- hariṇīṣu ← hariṇī
- [noun], locative, plural, feminine
- jarbhurad ← jarbhurat ← jarbhur ← √bhur
- [verb noun], nominative, singular
- vṛṣā ← vṛṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- ketur ← ketuḥ ← ketu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “banner; ketu; sunbeam; enemy; sign; Premna spinosa Roxb.; comet; signal; signal; luminosity.”
- yajato ← yajataḥ ← yajata
- [noun], nominative, singular, masculine
- “holy; august; sacrificial.”
- dyām ← div
- [noun], accusative, singular
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- aśāyata ← śī
- [verb], singular, Imperfect
- “lie; sleep.”
सायण-भाष्यम्
हे देवाः वः यूयं यज्ञस्य रथ्यं नेतारं विश्पतिं मनुष्याणां पालकं स्वामिनं वा विशां देवानां होतारम् आह्वातारम् अक्तोः रात्रेः अतिथिम् अतिथिभूतं विभावसुं विविधदीप्तधनं तमग्निं परिचरतेति शेषः । शुष्कासु शुष्कभूतास्वोषधीषु शोचन् ज्वलन् हरिणीषु हरितवर्णासु आर्द्रास्वोषधीषु जर्भुरत् भक्षयन् कुटिलं गच्छन् वा वृषा कामानां वर्षिता केतुः प्रज्ञापकः यजतः यष्टव्योऽग्निः द्यां दिवम् अशायत प्रतिशेते ॥
Wilson
English translation:
“You (gods, adore) the charioteer of the sacrifice, the lord of men, the invoker of the gods, the guest ofnight, the resplendent (Agni). Blazing amid the dry (bushes) preying upon the green, the showerer of desires, thebanner (of light), the adorable, he reposes in heaven.”
Jamison Brereton
(I invoke) for you the charioteer of the sacrifice, the clanlord of clans, the Hotar, the guest by night, rich in radiance.
Blazing in the dry (sticks), flickering in the golden (plants), the bullish beacon, worthy of the sacrifice, has reached heaven.
Griffith
I PRAISE your Charioteer of sacrifice, the Lord of men, Priest of the tribes, refulgent, Guest of night.
Blazing amid dry plants, snatching amid the green, the Strong, the Holy Herald hath attained to heaven.
Geldner
Den Wagenfahrer eures Opfers, den Clanfürsten, den Opferpriester, den Gast der Nacht, den glanzreichen verehre ich. In den trockenen Pflanzen brennend, in den grünen flackernd, reicht das bullengleiche Banner, das anbetungswürdige, bis zum Himmel.
Grassmann
Den Fährmann eurer Opfer, ihn der Stämme Herrn, den Priester preis’ ich, ihn den lichten Gast der Nacht; Der in den dürren leuchtet, in den grünen flammt, als hehres Banner drang der Stier zum Himmel auf.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में परमात्मा के रचित सूर्य आदि का विज्ञान और लाभ [ग्रहण तथा] हमें परमात्मा की उपासना करनी चाहिए, यह वर्णित है।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वः)हे मनुष्यों ! तुम (यज्ञस्य रथ्यम्) अध्यात्मयज्ञ के रथवाहक की भाँति वाहक (विश्पतिम्) प्रजापालक (विशां होतारम्) उसमें प्रवेश करनेवालों के ग्रहणकर्त्ता-स्वीकारकर्त्ता (अक्तोः-अतिथिम्) कर्म के या मार्ग के उपदेष्टा (विभावसुम्) ज्ञानप्रकाशधनवाले-ज्ञानप्रकाश धन के दाता परमात्मा को (शुष्कासु) आर्द्र भावरहित प्रजाओं में तथा (हरिणीषु) मनोहारिणी ध्यानोपासनपरायण प्रजाओं में (जर्भुरत्) यथावत् अपने स्वरूप को धरता है-स्थापित करता है, ऐसा (वृषा) सुखवर्षक(केतुः)ज्ञाता द्रष्टा (यजतः)सङ्गमनीय (द्याम्-अशायत) प्रकाशमान द्युलोक के प्रति व्याप्त होता है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा अध्यात्मरथ का चालक, प्रजाओं का पालक, उसके अन्दर प्रवेश करनेवालों को स्वीकार करनेवाला यथावत् कर्मजीवनमार्ग का उपदेष्टा ज्ञानप्रकाशक है तथा वह उपासनापरायण, आर्द्रभावनापूर्ण और आर्द्रभावना से रहित समस्त प्रजाओं में प्रकाशदाता सब संसार में व्याप्त है, उसे ऐसा मानकर उपासना करनी चाहिये ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते परमात्मना रचितानां सूर्यादीनां विज्ञानलाभौ ग्राह्यौ, तस्य चोपासना कार्येति वर्ण्यते।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वः) हे मनुष्याः ! यूयम् “वः” विभक्तिव्यत्ययेन प्रथमास्थाने द्वितीया (यज्ञस्य रथ्यम्) अध्यात्मयज्ञस्य रथवाहकमिव वाहकम् “रथ्यः-यो रथं वहति सः” [ऋ० ५।५४।१३ दयानन्दः] (विश्पतिम्) प्रजापालकं (विशां होतारम्) तत्र विशतां ग्रहीतारं स्वीकर्त्तारं (अक्तोः-अतिथिम्) कर्मणो-मार्गस्य वा “अक्तुभिः प्रसिद्धैः कर्मभिर्मार्गैः” [ऋ० १।९४।५ दयानन्दः] उपदेष्टारम् “अतिथिः-उपदेष्टा” [ऋ० १।७३।१ दयानन्दः] (विभावसुम्) ज्ञानप्रकाशधनवन्तम्-ज्ञानप्रकाशधनस्य दातारम् “विभावसुम्-येन विविधा भा विद्यादीप्तिर्वास्यते तम्” [यजु० १२।३१ दयानन्दः] (शुष्कासु हरिणीषु) आर्द्रभावनारहितासु प्रजासु तथा मनोहारिणीषु ध्यानोपासनपरायणासु प्रजासु (जर्भुरत्) भृशं धरति यथा सः धारयति “जर्भुरत्-भृशं धरेत्” [ऋ० २।२।५ दयानन्दः] तथा (वृषा) सुखवर्षकः (केतुः) ज्ञाता द्रष्टा (यजतः) यजनीयः (द्याम्-अशायत) प्रकाशमानां दिवं द्युलोकं प्रत्यपि शेते व्याप्नोति ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः -
02 इममञ्जस्पामुभये अकृण्वत - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इम᳓म् अञ्जस्पा᳓म् उभ᳓ये अकृण्वत
धर्मा᳓णम् अग्निं᳓ विद᳓थस्य सा᳓धनम्
अक्तुं᳓ न᳓ यह्व᳓म् उष᳓सः पुरो᳓हितं
त᳓नून᳓पातम् अरुष᳓स्य निंसते
मूलम् ...{Loading}...
इ॒मम॑ञ्ज॒स्पामु॒भये॑ अकृण्वत ध॒र्माण॑म॒ग्निं वि॒दथ॑स्य॒ साध॑नम् ।
अ॒क्तुं न य॒ह्वमु॒षसः॑ पु॒रोहि॑तं॒ तनू॒नपा॑तमरु॒षस्य॑ निंसते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इम᳓म् अञ्जस्पा᳓म् उभ᳓ये अकृण्वत
धर्मा᳓णम् अग्निं᳓ विद᳓थस्य सा᳓धनम्
अक्तुं᳓ न᳓ यह्व᳓म् उष᳓सः पुरो᳓हितं
त᳓नून᳓पातम् अरुष᳓स्य निंसते
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
akr̥ṇvata ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
añjaspā́m ← añjaspā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ubháye ← ubháya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dharmā́ṇam ← dharmán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sā́dhanam ← sā́dhana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vidáthasya ← vidátha- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
aktúm ← aktú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
puróhitam ← puróhita- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
uṣásaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
yahvám ← yahvá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aruṣásya ← aruṣá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
niṁsate ← √nas- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
tánūnápātam ← tánūnápāt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इ॒मम् । अ॒ञ्जः॒ऽपाम् । उ॒भये॑ । अ॒कृ॒ण्व॒त॒ । ध॒र्माण॑म् । अ॒ग्निम् । वि॒दथ॑स्य । साध॑नम् ।
अ॒क्तुम् । न । य॒ह्वम् । उ॒षसः॑ । पु॒रःऽहि॑तम् । तनू॒३॒॑ऽनपा॑तम् । अ॒रु॒षस्य॑ । निं॒स॒ते॒ ॥
Hellwig Grammar
- imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- añjaspām ← añjaspā
- [noun], accusative, singular, masculine
- ubhaye ← ubhaya
- [noun], nominative, dual, neuter
- “both(a).”
- akṛṇvata ← kṛ
- [verb], plural, Imperfect
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- dharmāṇam ← dharman
- [noun], accusative, singular, masculine
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vidathasya ← vidatha
- [noun], genitive, singular, neuter
- “meeting; wisdom; council.”
- sādhanam ← sādhana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “effective; performing.”
- aktuṃ ← aktum ← aktu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “night; dark; beam.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yahvam ← yahva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “youngest; youthful; active.”
- uṣasaḥ ← uṣas
- [noun], nominative, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- purohitaṃ ← purohitam ← purohita
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
- tanūnapātam ← tanū
- [noun], feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- tanūnapātam ← napātam ← napāt
- [noun], accusative, singular, masculine
- “grandson; nephew; napāt [word].”
- aruṣasya ← aruṣa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “red; red.”
- niṃsate ← niṃs
- [verb], plural, Present indikative
- “kiss.”
सायण-भाष्यम्
उभये देवमनुष्याः अञ्जस्पाम् अञ्जसा रक्षकं धर्माणं धारकम् इमम् अग्निं विदथस्य यज्ञस्य साधनं साधयितारम् अकृण्वत अकुर्वत । किंच अरुषस्य आरोचमानस्य वायोः तनूनपातं पुत्रं यह्वं महान्तं पुरोहितम् उषसः अक्तुं न स्वरश्मिभिरञ्जकमादित्यमिव निंसते चुम्बयन्ति । आश्रयन्त इत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Both (men and gods) have made Agni the speedy protector, the upholder of duty, the accomplisher ofthe sacrifice; they have recourse to him (who is) vast as the sun, the precursor of the dawn, the son of thebrilliant (Vāyu).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Speedy protector: añjas pām = añjasā rakṣakam = speedily protecting; or, perhaps, thedrinker of the Soma (or butter)
Jamison Brereton
This one here, who drinks directly, have both (sides [=gods and men]) made their own: Agni the supporter, the furtherer of the rite.
The dawns kiss the youthfully exuberant one like the night, the one set in front, the descendant of himself, of ruddy (fire).
Griffith
Him, Agni, Gods and men have made their chief support, who drinks the fatness and completes the sacrifice.
With kisses they caress the Grandson of the Red, like the swift ray of light, the Household Priest of Dawn.
Geldner
Ihn machten beide Teile zu dem unmittelbar Trinkenden, den Agni zum Regler und Wirker des Opfers. Wie die Nacht küssen die Usas den jüngsten Agni, den Bevollmächtigten, den leiblichen Sohn des Rötlichen.
Grassmann
Zum Träger machten Agni beide Stämme sich, ihn, der das Fett trinkt, und zum Opferförderer, Wie schnellen Lichtschein küssen Morgenröthen ihn, den Priester, der aus eigner rother Glut entsprang.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमम्-अञ्जस्पाम्)इस अनायास पालक (धर्माणम्) विश्व के धारक (विदथस्य साधनम्) अध्यात्मयज्ञ के साधक (अग्निम्) परमात्मा को (उभये) दोनों देव और मनुष्य या मुमुक्षु और साधारण जन (अकृण्वत) अपना इष्टदेव स्वीकार करते हैं (अक्तुं न यह्वम्-उषसः) जैसे स्वप्रकाश से जगत् को व्यक्त करनेवाले सूर्य को प्रातःकाल की उषाएँ दीप्तियें (पुरोहितम्) प्रथम से वर्तमान तथा (अरुषस्य तनूनपातम्) आरोचमान के चेतनस्वरूप से वर्तमान स्तोता के आत्मा को न गिरानेवाले (निंसते) चूमतेहैं-आलिङ्गित करते हैं-आश्रित करते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा अनायास ही विश्व का पालक है, उसे मुमुक्षु तथा साधारण जन अपना इष्टदेव मानें, उसका आश्रय लें, वह निष्पक्ष सबका कल्याणकारी है ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमम्-अञ्जस्पाम्) एतमञ्जसाऽनायासेन स्वभावेन पालकं (धर्माणम्) विश्वस्य धारकम् (विदथस्य साधनम्) अध्यात्मयज्ञस्य साधयितारं (अग्निम्) परमात्मानम् (उभये-अकृण्वत) उभये देवमनुष्याः, मुमुक्षवः साधारणजनाश्च स्वकीयेष्टदेवं स्वीकुर्वन्ति (अक्तुं न यह्वम्-उषसः) यथास्वप्रकाशेन जगतो व्यक्तीकर्त्तारं सूर्यमुषसः प्रातस्तन्य उषोनामिका दीप्तयो महान्तं (पुरोहितम्) पुरो वर्त्तमानं तथा (अरुषस्य तनूनपातम्) आरोचमानस्य चेतनत्वस्वरूपतो वर्त्तमानस्य स्तोतुरात्मानं न पातयितारम् ‘आत्मा वै तनूः’ [श० ६।७।२।६] (निंसते) चुम्बन्ति-आश्रयन्ति “निसते चुम्बति” [ऋ० १।१४४।१ दयानन्दः] ॥२॥
03 बळस्य नीथा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ब᳓ळ् अस्य नीथा᳓ वि᳓ पणे᳓श् च मन्महे
वया᳓ अस्य प्र᳓हुता आसुर् अ᳓त्तवे
यदा᳓ घोरा᳓सो अमृतत्व᳓म् आ᳓शत
आ᳓द् इ᳓ज् ज᳓नस्य दइ᳓वियस्य चर्किरन्
मूलम् ...{Loading}...
बळ॑स्य नी॒था वि प॒णेश्च॑ मन्महे व॒या अ॑स्य॒ प्रहु॑ता आसु॒रत्त॑वे ।
य॒दा घो॒रासो॑ अमृत॒त्वमाश॒तादिज्जन॑स्य॒ दैव्य॑स्य चर्किरन् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ब᳓ळ् अस्य नीथा᳓ वि᳓ पणे᳓श् च मन्महे
वया᳓ अस्य प्र᳓हुता आसुर् अ᳓त्तवे
यदा᳓ घोरा᳓सो अमृतत्व᳓म् आ᳓शत
आ᳓द् इ᳓ज् ज᳓नस्य दइ᳓वियस्य चर्किरन्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
báṭ ← báṭ (invariable)
ca ← ca (invariable)
manmahe ← √man- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
nīthā́ ← nīthá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
paṇéḥ ← paṇí- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
āsuḥ ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
áttave ← √ad- (root)
{case:DAT, number:SG}
práhutāḥ ← √hu- (root)
{case:NOM, gender:F, number:PL, non-finite:PPP}
vayā́ḥ ← vayā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
amr̥tatvám ← amr̥tatvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́śata ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
ghorā́saḥ ← ghorá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yadā́ ← yadā́ (invariable)
ā́t ← ā́t (invariable)
carkiran ← √kr̥̄- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
daívyasya ← daívya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ít ← ít (invariable)
jánasya ← jána- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
बट् । अ॒स्य॒ । नी॒था । वि । प॒णेः । च॒ । म॒न्म॒हे॒ । व॒याः । अ॒स्य॒ । प्रऽहु॑ताः । आ॒सुः॒ । अत्त॑वे ।
य॒दा । घो॒रासः॑ । अ॒मृ॒त॒ऽत्वम् । आश॑त । आत् । इत् । जन॑स्य । दैव्य॑स्य । च॒र्कि॒र॒न् ॥
Hellwig Grammar
- baḍ ← baṭ
- [adverb]
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- nīthā ← nīthāḥ ← nīthā
- [noun], accusative, plural, feminine
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- paṇeś ← paṇeḥ ← paṇi
- [noun], genitive, singular, masculine
- “niggard; paṇ.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- manmahe ← man
- [verb], plural, Present indikative
- “think of; name; believe; teach; honor; deem; recommend; approve; think; define; call; respect; believe; enumerate; understand; see; describe.”
- vayā ← vayāḥ ← vayā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “branch; branchlet.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- prahutā ← prahutāḥ ← prahu ← √hu
- [verb noun], nominative, plural
- āsur ← āsuḥ ← as
- [verb], plural, Perfect indicative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- attave ← ad
- [verb noun]
- “eat; devour.”
- yadā
- [adverb]
- “once [when]; if.”
- ghorāso ← ghorāsaḥ ← ghora
- [noun], nominative, plural, masculine
- “awful; dangerous; terrific; intense; dreadful.”
- amṛtatvam ← amṛta
- [noun]
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- amṛtatvam ← tvam ← tva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “state; quality; cause; reason.”
- āśatād ← āśata ← aś
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “get; reach; enter (a state).”
- āśatād ← āt
- [adverb]
- “then.”
- ij ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- janasya ← jana
- [noun], genitive, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- daivyasya ← daivya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- carkiran ← carkar ← √kṛ
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “praise; commemorate.”
सायण-भाष्यम्
विपणेः अस्माभिर्विविधं पणितव्यस्य स्तुत्यस्याग्नेः नीथा नीथान्यस्मत्संबन्धीनि प्रज्ञानानि बट् सत्यानि स्युरिति मन्महे वयं कामयामहे । किंच अस्य अग्नेः वयाः अस्मदीया अन्नाहुतयः अत्तवे भक्षणाय प्रहुताः आसुः भवेयुरिति कामयामहे । किंच यदा यस्मिन् काले घोरासः घोराः अग्नेर्ज्वाला: अमृतत्वम् अविनाशित्वम् आशत प्राप्नुवन्ति आदित् अनन्तरमेवास्माकमृत्विजः दैव्यस्य देवेषु भवस्य जनस्य अग्नेरर्थाय चर्किरन् किरेयुः। अग्नौ हवींषि प्रक्षिपेयुरित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“We desire that our notion of that adorable (Agni) may be true, and that our oblations may be to him forfood. When his formidable (flames) attain immortality, then may our priests scatter (oblations for the benefit) ofthe divine being.”
Jamison Brereton
Yes indeed! we discriminate between his counsels and those of a niggard. Twigs have been bepoured for his eating.
When the fearsome ones [=Aṅgirases] reached immortality, just after that did they pay tribute to the divine race.
Griffith
Yea, we discriminate his and the niggard’s ways: his branches evermore are sent forth to consume.
When his terrific flames have reached the Immortal’s world, then men remember and extol the Heavenly Folk.
Geldner
Wahrhaftig, wir wissen zwischen seinen Weisen und denen des Pani zu unterscheiden. Zweige wurden ihm zum Essen geopfert. Als die Furchtgebietenden die Unsterblichkeit erlangt hatten, da gedachten sie rühmend des göttlichen Volkes.
Grassmann
Wir sondern traun sein Wesen und des Geizigen, begossen waren seine Aeste zum Genuss; Als die erhabnen drangen zur Unsterblichkeit, da, da gedachte rühmend man des Göttervolks.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्य पणेः) इस स्तुतियोग्य परमात्मा के (बट् नीथा) सत्य नयन करने-ग्रहण करने-स्वीकार करने योग्य साधन (वि मन्महे) विशेषरूप से हम चाहते हैं। (अस्य प्रहुताः वयाः) इसके प्रकृष्टता से दिये अन्नादि पदार्थ (अत्तवे-आसुः) खाने भोगने को पर्याप्त होवें-हैं (यदा घोरासः) जबहीघोर तपस्वी या जप करनेवाले ध्यानी (अमृतत्वम्-आशत) अमरत्व को प्राप्त करते हैं (आत्-इत्) अनन्तर ही (दैव्यस्य जनस्य) देवों-मुमुक्षुओं के हितकर उत्पन्न करनेवाले परमात्मा के (चर्किरन्) कृपाप्रसाद या आनन्दधाराएँ उपासकों के अन्दर गिरती हैं, बरसती हैं ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्तुतियोग्य परमात्मा के सत्य नियम और साधन अपने जीवन में अपनाने चाहिए, जिससे उसके दिये हुए भोगपदार्थों का उत्तमता से भोग कर सकें। वह तपस्वियों, ध्यानियों,उपासकों के अन्दर अपने कृपाप्रसाद एवं अमृतानन्द को बरसाता है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्य पणेः) अस्य स्तुत्यस्य परमात्मनः (बट्-नीथा) सत्यानि “बट् सत्यनाम” [निघ० ३।१०] नीथानि नयनानि ग्रहणानि स्वीकरणीयानि साधनानि (वि मन्महे) विशेषेण वयं याचामहे “मन्महे याच्ञाकर्मा” [निघ० ३।१९] (अस्य प्रहुताः-वयाः-अत्तवे-आसुः) अस्य परमात्मनः प्रकृष्टतया दत्ताः खल्वन्नादयः पदार्था अत्तुं भोक्तुं पर्याप्ताः भवेयुः (यदा घोरासः) यदा हि घोराः, घोरतपस्विनः-यद्वा जपशब्दं कुर्वाणाः “घुर शब्दे” [तुदादि०] (अमृतत्वम्-आशत) अमरत्वं प्राप्नुवन्ति (आत्-इत्) अनन्तरमेव (दैव्यस्य-जनस्य चर्किरन्) देवानां हितकरस्य जनयितुः परमात्मनः कृपाप्रसादाः-आनन्दधारा वा उपासकेषु भृशं किरन्ति वर्षन्ति ॥३॥
04 ऋतस्य हि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ऋत᳓स्य हि᳓ प्र᳓सितिर् द्यउ᳓र् उरु᳓ व्य᳓चो
न᳓मो मही᳓ अर᳓मतिः प᳓नीयसी
इ᳓न्द्रो मित्रो᳓ व᳓रुणः सं᳓ चिकित्रिरे
अ᳓थो भ᳓गः सविता᳓ पूत᳓दक्षसः
मूलम् ...{Loading}...
ऋ॒तस्य॒ हि प्रसि॑ति॒र्द्यौरु॒रु व्यचो॒ नमो॑ म॒ह्य१॒॑रम॑तिः॒ पनी॑यसी ।
इन्द्रो॑ मि॒त्रो वरु॑णः॒ सं चि॑कित्रि॒रेऽथो॒ भगः॑ सवि॒ता पू॒तद॑क्षसः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ऋत᳓स्य हि᳓ प्र᳓सितिर् द्यउ᳓र् उरु᳓ व्य᳓चो
न᳓मो मही᳓ अर᳓मतिः प᳓नीयसी
इ᳓न्द्रो मित्रो᳓ व᳓रुणः सं᳓ चिकित्रिरे
अ᳓थो भ᳓गः सविता᳓ पूत᳓दक्षसः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
prásitiḥ ← prásiti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
urú ← urú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vyácaḥ ← vyácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
arámatiḥ ← arámati- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
mahī́ ← máh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
námaḥ ← námas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pánīyasī ← pánīyaṁs- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
cikitrire ← √cit- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átha ← átha (invariable)
bhágaḥ ← bhága- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pūtádakṣasaḥ ← pūtádakṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
पद-पाठः
ऋ॒तस्य॑ । हि । प्रऽसि॑तिः । द्यौः । उ॒रु । व्यचः॑ । नमः॑ । म॒ही । अ॒रम॑तिः । पनी॑यसी ।
इन्द्रः॑ । मि॒त्रः । वरु॑णः । सम् । चि॒कि॒त्रि॒रे॒ । अथो॒ इति॑ । भगः॑ । स॒वि॒ता । पू॒तऽद॑क्षसः ॥
Hellwig Grammar
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- prasitir ← prasitiḥ ← prasiti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “binding.”
- dyaur ← dyauḥ ← div
- [noun], nominative, singular
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- uru
- [noun], nominative, singular, neuter
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- vyaco ← vyacaḥ ← vyacas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “area; capacity.”
- namo ← namaḥ ← namas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “adoration; court; namas [word]; bow; salute.”
- mahy ← mahī ← mah
- [noun], nominative, singular, feminine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- aramatiḥ ← aramati
- [noun], nominative, singular, feminine
- panīyasī ← panīyas
- [noun], nominative, dual, neuter
- “admirable.”
- indro ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- cikitrire ← cit
- [verb], plural, Perfect indicative
- “notice; observe; attend to; intend.”
- ’tho ← atho
- [adverb]
- “now; but; furthermore.”
- bhagaḥ ← bhaga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- pūtadakṣasaḥ ← pūta ← pū
- [verb noun]
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- pūtadakṣasaḥ ← dakṣasaḥ ← dakṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “intelligent.”
सायण-भाष्यम्
ऋतस्य यज्ञस्य संबन्धिनमेनमग्निं प्रति प्रसितिः विस्तृता द्यौः उरु विस्तीर्णं व्यचः व्याप्तमन्तरिक्षं च पनीयसी स्तुत्यतमा अरमतिः पर्यन्तरहिता मही पृथिवी च नमः नमनं कुर्वन्तीति शेषः । अथो अपि च एनमग्निम् इन्द्रो मित्रः च वरुणः च भगः च सविता पूतदक्षसः शुद्धबला एते देवा एनमग्निं सं चिकित्रिरे ज्यैष्ठ्याय संजानते ॥
Wilson
English translation:
“The vast heavven, the spacious firmament, the glorious unbounded earth, (do) homage (to the Agni)of the sacrifice; and Indra, Mitra, Varuṇa, Bhaga, and Savitā, whose strength is purified, unite to recognize (hisexcellence). the circumambient (Indra) sweeping over a wide space, roaring in the belly (of the firmament), sprinkles the wholeworld.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
With them: yebhiḥ = a reference to the Maruts, the sons of Rudra, who is referred to in the first line of theverse
Jamison Brereton
For heaven, the broad expanse, is the trajectory of truth. (There there is) Reverence and great Devotion, the very admirable.
(There) Indra, Mitra, Varuṇa perceive with like mind, and Bhaga and Savitar—(all) possessing refined skill.
Griffith
For then the net of Law, Dyaus, and the wide expanse, Earth, Worship, and Devotion meet for highest praise,
Varuna, Indra, Mitra were of one accord, and Savitar and Bhaga, Lords of holy might.
Geldner
Denn das Netz des Gesetzes, der Himmel, der weite Raum, die Verehrung, die große, beste Aramati, Indra, Mitra und Varuna sind eines Sinnes und Bhaga, Savitri, die von lauterem Wollen.
Grassmann
Des Rechts Verbreitung und des Himmels weiter Raum, die grosse Ehrfurcht, Andacht, die gepriesene, Und Indra, Mitra, Varuna, sie zeigten sich, die reingesinnten alle, Bhaga, Savitar.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ऋतस्य हि) प्रकृति नामक उपादान का ही (प्रसितिः) जाल या प्रसार है, सो वह (द्यौः)द्युलोक (उरुः-व्यचः-अरमतिः)महान् अन्तरिक्ष जलादि कणों से व्याप्त (पनीयसी मही) अत्यन्त प्रशंसनीय विस्तृत पृथिवी (इन्द्रः) विद्युत् (मित्रः) वायु (वरुणः) जल (अथ-उ) और (भगः पूतदक्षसः-सविता) सेवन करने योग्य पवित्रकारक बल जिसका है, ऐसा सूर्य (नमः-चिकित्रिरे) ये सब दिव्य पदार्थ परमात्मा के शासन को मानते हैं, जनाते हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा ने उपादान प्रकृति से दिव्य पदार्थों को उत्पन्न किया है, जो द्युलोक,अन्तरिक्ष, पृथिवी, वायु, जल और सूर्य प्रमुख हैं, ये परमात्मा के शासन के अनुसार चलते हैं और उसे दर्शाते हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ऋतस्य हि प्रसितिः) प्रकृत्याख्यस्योपादानभूतस्य हि जालं प्रसारः “प्रसितिः प्रसयनात्, तन्तुर्वा जालं वा” [निरु० ६।१२] किं तदुच्यते (द्यौः-उरुव्यचः-अरमतिः-मही पनीयसी) द्युलोकः महदन्तरिक्षं जलादिकणैर्व्याप्तम्-अति प्रशंसनीया विस्तृता पृथिवी “मही पृथिवीनाम” [निघ० १।१] (इन्द्रः) विद्युत् (मित्रः) वायुः “अयं वै वायुर्मित्रो योऽयं पवते” [श० ६।५।४।१४] ‘मित्रः-वायुः’ [ऋ० ४।१३।२ दयानन्दः] (वरुणः) जलम् “वरुणः-जलम्” [ऋ० १।१९।५ दयानन्दः] (अथ-उ) अथ च (भगः पूतदक्षसः-सविता) सेवितुमर्ह्यः पवित्रकारकं बलं यस्य तथाभूतः सविता सूर्यः (नमः-चिकित्रिरे) एते सर्वे देवा दिव्यपदार्थास्तस्य परमात्मनो वज्रं शासनं मन्यन्ते ज्ञापयन्ति वा ॥४॥
05 प्र रुद्रेण - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ रुद्रे᳓ण ययि᳓ना यन्ति सि᳓न्धवस्
तिरो᳓ मही᳓म् अर᳓मतिं दधन्विरे
ये᳓भिः प᳓रिज्मा परिय᳓न्न् उरु᳓ ज्र᳓यो
वि᳓ रो᳓रुवज् जठ᳓रे वि᳓श्वम् उक्ष᳓ते
मूलम् ...{Loading}...
प्र रु॒द्रेण॑ य॒यिना॑ यन्ति॒ सिन्ध॑वस्ति॒रो म॒हीम॒रम॑तिं दधन्विरे ।
येभिः॒ परि॑ज्मा परि॒यन्नु॒रु ज्रयो॒ वि रोरु॑वज्ज॒ठरे॒ विश्व॑मु॒क्षते॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
प्र᳓ रुद्रे᳓ण ययि᳓ना यन्ति सि᳓न्धवस्
तिरो᳓ मही᳓म् अर᳓मतिं दधन्विरे
ये᳓भिः प᳓रिज्मा परिय᳓न्न् उरु᳓ ज्र᳓यो
वि᳓ रो᳓रुवज् जठ᳓रे वि᳓श्वम् उक्ष᳓ते
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
prá ← prá (invariable)
rudréṇa ← rudrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
síndhavaḥ ← síndhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yanti ← √i- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yayínā ← yayí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
arámatim ← arámati- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
dadhanvire ← √dhanv- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
mahī́m ← máh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
tirás ← tirás (invariable)
jráyaḥ ← jráyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
párijmā ← párijman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pariyán ← √i- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
urú ← urú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yébhiḥ ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:PL}
jaṭháre ← jaṭhára- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
róruvat ← √rū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
ukṣáte ← √ukṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ví ← ví (invariable)
víśvam ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
प्र । रु॒द्रेण॑ । य॒यिना॑ । य॒न्ति॒ । सिन्ध॑वः । ति॒रः । म॒हीम् । अ॒रम॑तिम् । द॒ध॒न्वि॒रे॒ ।
येभिः॑ । परि॑ऽज्मा । प॒रि॒ऽयन् । उ॒रु । ज्रयः॑ । वि । रोरु॑वत् । ज॒ठरे॑ । विश्व॑म् । उ॒क्षते॑ ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- rudreṇa ← rudra
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- yayinā ← yayin
- [noun], instrumental, singular, masculine
- yanti ← i
- [verb], plural, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- sindhavas ← sindhavaḥ ← sindhu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- tiro ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- mahīm ← mah
- [noun], accusative, singular, feminine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- aramatiṃ ← aramatim ← aramati
- [noun], accusative, singular, feminine
- dadhanvire ← dhanv
- [verb], plural, Perfect indicative
- “run.”
- yebhiḥ ← yad
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- parijmā ← parijman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “encompassing(a).”
- pariyann ← pariyan ← parī ← √i
- [verb noun], nominative, singular
- “circumambulate; wander; revolve; overwhelm.”
- uru
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- jrayo ← jrayaḥ ← jrayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “expanse; area.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- roruvaj ← roruvat ← roro ← √ru
- [verb noun], nominative, singular
- “bellow.”
- jaṭhare ← jaṭhara
- [noun], locative, singular, neuter
- “abdomen; udara; Jaṭhara; edema; garbha; inside; stomach; belly.”
- viśvam ← viśva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- ukṣate ← ukṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “sprinkle; wet.”
सायण-भाष्यम्
सिन्धवः स्यन्दनशीला आपः ययिना गमनशीलेन रुद्रेण रुद्रपुत्रेण मरुद्गणेन सह प्र यन्ति । अथ बहुवदाह । तेऽमी मरुतः अरमतिम् । रमतिर्विरामोऽवसानम् । तद्रहितामपर्यन्तां महीं पृथिवीं तिरः दधन्विरे तिरस्कुर्वन्तीत्यर्थः। परिज्मा परितो गन्तेन्द्रः परियन् परितो गच्छन् येभिः यैः मरुद्गणैः सह उरु ज्रयः बहुवेगं करोतीति शेषः। किंच जठरे अन्तरिक्षे रोरुवत् शब्दं कुर्वन् पर्जन्यो यैर्मरुद्गणैः सह विश्वं भुवनम् उक्षते सिञ्चते ॥ ॥ २३ ॥
Jamison Brereton
The rivers go forth with the journeying Rudra; across great Devotion they have run—
those with which the earth-circling one [=Parjanya?], going around
the broad expanse, constantly rumbling in his belly, besprinkles
everything.
Griffith
Onward, with ever-roaming Rudra, speed the floods: over Aramati the Mighty have they run.
With them Parijman, moving round his vast domain, loud bellowing, bedews all things that are within.
Geldner
Mit dem eilenden Rudra gehen die Ströme, sie überholen die große Aramati, mit denen der herumfahrende Wind seinen weiten Umlauf machend im Bauche dröhnend alles benetzt.
Grassmann
Die Flüsse eilen mit dem raschen Rudra vor und strömen durch den grossen Sitz der Andacht hin; Mit welchen der Umwandler weiten Raum umläuft, und brüllend alles in dem Innern rings benetzt.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ययिना रुद्रेण) मेघ में वर्तमान गतिशील विद्युद् रूप अग्नि से (सिन्धवः प्र यन्ति) बहनेवाली वृष्टिजलधाराएँ नीचे गिरती हैं (अरमतिम्-महीम्) विशाल पृथिवी को (तिरः-दधन्विरे) अन्तर्धान कर देती हैं-आच्छादित कर देती हैं (येभिः) जिन मेघस्थ वायुविशेषों के साथ (परिज्मा परियन्) सब ओर जानेवाला विद्युद्रूप अग्नि घूमता हुआ (उरुज्रयः) बहुत वेगवाला होता हुआ (जठरे रोरुवत्) अन्तरिक्ष में शब्द करता है (विश्वम्-उक्षते) सब को जल से सींच देता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मेघ के अन्दर विद्युत् उपर से बहनेवाली वृष्टिजलधाराओं के नीचे पृथिवी पर बहा देता है, पृथिवी उनसे घिर जाती है, इस प्रकार वह विद्युत् सबको जल से सींच देता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ययिना रुद्रेण) गतिशीलेन मेघे वर्त्तमानेन विद्युद्रूपेणाग्निना “अग्निरपि रुद्र उच्यते” [निरु० १०।७] (सिन्धवः-प्र यन्ति) स्यन्दनशीला नद्यो वृष्टिर्जलधाराः प्रगच्छन्ति (अरमतिं-महीं तिरः दधन्विरे) विशालां पृथिवीं तिरोदधति-अन्तर्दधति-आच्छादयन्ति “तिरोदधे-अन्तर्दधाति” [निरु० १२।३२] (येभिः) येभिर्मरुद्भिर्वायुविशेषैर्मेघस्थैः सह (परिज्मा परियन्) परितो गन्ता विद्युद्रूपाग्निः परिभ्रमन् (उरुज्रयः) बहुवेगवान् सन् (जठरे रोरुवत्) मध्यलोके-अन्तरिक्षे शब्दयति “मध्ये वै जठरम्” [शत० ७।१।१।२३] (विश्वम्-उक्षते) सर्वं जलेन सिञ्चति ॥५॥
06 क्राणा रुद्रा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
क्राणा᳓+++(=कुर्वाणाः)+++ रुद्रा᳓ मरु᳓तो विश्व᳓-कृष्टयो
दिवः᳓ श्येना᳓सो +++(दिवः→)+++ अ᳓सुरस्य नीळ᳓यः+++(=नीडिनः)+++ ।
ते᳓भिश् चष्टे+++(=ईक्षन्ते)+++ व᳓रुणो मित्रो᳓ अर्यमा᳓+ +++(इत्य् आदित्याः)+++
+इ᳓न्द्रो देवे᳓भिर् अर्वशे᳓भिर्+++(=शीघ्रैः)+++ अ᳓र्वशः +++(इति वसवः)+++॥+++(5)+++
मूलम् ...{Loading}...
क्रा॒णा रु॒द्रा म॒रुतो॑ वि॒श्वकृ॑ष्टयो दि॒वः श्ये॒नासो॒ असु॑रस्य नी॒ळयः॑ ।
तेभि॑श्चष्टे॒ वरु॑णो मि॒त्रो अ॑र्य॒मेन्द्रो॑ दे॒वेभि॑रर्व॒शेभि॒रर्व॑शः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
क्राणा᳓ रुद्रा᳓ मरु᳓तो विश्व᳓कृष्टयो
दिवः᳓ श्येना᳓सो अ᳓सुरस्य नीळ᳓यः
ते᳓भिश् चष्टे व᳓रुणो मित्रो᳓ अर्यमा᳓
इ᳓न्द्रो देवे᳓भिर् अर्वशे᳓भिर् अ᳓र्वशः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
krāṇā́ḥ ← √kr̥- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:AOR, voice:MED}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
rudrā́ḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
viśvákr̥ṣṭayaḥ ← viśvákr̥ṣṭi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ásurasya ← ásura- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
nīḷáyaḥ ← nīḷí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
śyenā́saḥ ← śyená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
aryamā́ ← áryaman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
caṣṭe ← √cakṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tébhiḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:PL}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
árvaśaḥ ← árvaśa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
arvaśébhiḥ ← arvaśá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
devébhiḥ ← devá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
क्रा॒णाः । रु॒द्राः । म॒रुतः॑ । वि॒श्वऽकृ॑ष्टयः । दि॒वः । श्ये॒नासः॑ । असु॑रस्य । नी॒ळयः॑ ।
तेभिः॑ । च॒ष्टे॒ । वरु॑णः । मि॒त्रः । अ॒र्य॒मा । इन्द्रः॑ । दे॒वेभिः॑ । अ॒र्व॒शेभिः॑ । अर्व॑शः ॥
Hellwig Grammar
- krāṇā ← krāṇāḥ ← kṛ
- [verb noun], nominative, plural
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- rudrā ← rudrāḥ ← rudra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- viśvakṛṣṭayo ← viśvakṛṣṭayaḥ ← viśvakṛṣṭi
- [noun], nominative, plural, masculine
- divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- śyenāso ← śyenāsaḥ ← śyena
- [noun], nominative, plural, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- asurasya ← asura
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Asura; lord; asura [word]; sulfur.”
- nīḍayaḥ ← nīḍi
- [noun], nominative, plural, masculine
- tebhiś ← tebhiḥ ← tad
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- caṣṭe ← cakṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “watch; look.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- aryamendro ← aryamā ← aryaman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- aryamendro ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- devebhir ← devebhiḥ ← deva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- arvaśebhir ← arvaśebhiḥ ← arvaśa
- [noun], instrumental, plural, masculine
- arvaśaḥ ← arvaśa
- [noun], nominative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
असुरस्य मेघस्य नीळयः आवासभूताः दिवः अन्तरिक्षस्य संबन्धिनः श्येनासः श्येनाः शंसनीयगतयः विश्वकृष्टयः व्याप्तमनुष्याः रुद्राः रुद्रपुत्रा ये मरुतः क्राणाः स्वाधिकारकर्माणि कुर्वाणा आसत इति शेषः । तेभिः तैः अर्वशेभिः अश्ववद्भिः सोमवद्भिर्वा देवेभिः देवैः सह अर्वशः अश्ववान् सोमवान् वा इन्द्रः चष्टे पश्यति । वरुणः च मित्रः च अर्यमा च सोमवद्भिः मरुद्भिः सह पश्यन्ति ॥
मानसतरङ्गिणीकृत्
The swift rudra-s, the marut-s, of all the peoples,
falcons of dyaus, the asura’s nestlings.
With them appears varuNa, mitra, aryaman,
indra with the quick gods, the quick one.
मानसतरङ्गिणीकृत् - टिप्पनी
A verse implying rudra as the asura dyaus.
While the obvious coupling is between the rudra and the Aditya classes, the implied reference to rudra as the asura dyaus, likely brings in the vasu-class (notwithstanding the more usual duality with agni in that class)
Wilson
English translation:
“The Maruts, the sons of Rudra, mixing with men, the hawks of the sky, the inhabitants of the cloud,(are) performing (their functions); with those horse-owing deities, Varuṇa, Mitra, Aryaman, and Indra, the lord ofhorses contemplates (the rite).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Horse-owning: or, possessing Soma
Jamison Brereton
Busy are the Rudras, the Maruts belonging to all communities, the falcons of heaven, nestlings of the lord.
Through them Varuṇa, Mitra, Aryaman make their observations, and Indra hastening with the hastening gods.
Griffith
Straightway the Rudras, Maruts visiting all men, Falcons of Dyaus, home-dwellers with the Asura,-
Varuna, Mitra, Aryaman look on with these, and the swift-moving Indra with swift-moving Gods.
Geldner
Mitwirkend sind die Rudrasöhne, die Marut, die allen Stämmen gehören, des Himmels Adler, des Asura Nestgenossen. Mit diesen läßt sich Varuna, Mitra, Aryaman, Indra der Rossefahrer mit den rossefahrenden Göttern sehen.
Grassmann
Die starken lichten Maruts allen Völkern hold, des Himmels Adler, dem Asuren eng vereint, Mit ihnen zeigt Varuna, Mitra, Arjaman und Indra sich, der rasche mit der raschen Schar.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असुरस्य) मेघ के (नीळयः) आवास या आधार (क्राणाः) वृष्टि करनेवाले (रुद्राः) शब्द करते हुए (मरुतः) मेघ में रहनेवाले वायु (विश्वकृष्टयः) सब मनुष्यों या खेतियों के निमित्त (दिवः श्येनासः) मेघमण्डल के प्रेरक हैं (तेभिः-देवेभिः) उन देवों (अर्वशेभिः) गति शक्तिवालों के द्वारा (अर्वशः) प्रशस्त गतिमान् (वरुणः) सबका वरनेवाला (मित्रः) सबका प्रेरक (अर्यमा) सबका स्वामी (इन्द्रः) ऐश्वर्यवान् परमात्मा(चष्टे)देखता है-जानता है ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मेघ के आधारभूत वृष्टि के करनेवाले शब्द करते हुए मेघ में वर्त्तमान वायु हैं, जो सब मनुष्यादि प्राणियों, सब अन्नादि खेतियों की पुष्टि के कारण हैं, मेघमण्डल से प्रेरित होते हैं, उन गतिशील वायुओं के द्वारा प्रशस्त विभु गतिमान् सबको वरनेवाला सबका प्रेरक सबका स्वामी परमात्मा सर्वद्रष्टा है ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असुरस्य) मेघस्य “असुरो मेघनाम” [निघ० १।१०३] (नीळयः) आवासा आधारभूता “नीडं गृहनाम” [निघ० ३।४] इकारश्छान्दसोऽकारस्य स्थाने (क्राणाः) वृष्टिं कुर्वाणाः “क्राणाः कुर्वाणाः” [निरु० ४।१९] (रुद्राः) शब्दयन्तः “रुद्रो रौतीति सतः” [निरु० १०।५] (मरुतः) मेघस्थवायवः (विश्वकृष्टयः) सर्वकृष्टिनिमित्ताः-सर्वमनुष्यहितकरा यद्वा सर्वकृषिनिमित्ताः (दिवः श्येनासः) मेघमण्डलस्य प्रेरकाः सन्ति (तेभिः-देवेभिः) तैर्देवैः (अर्वशेभिः) गतिशक्तिमद्भिः “अर्वा-ईरणवान्” [निरु० १०।३०] शः प्रत्ययो मत्वर्थीयः ‘अर्वशो यथा लोमशः’ (अर्वशः) प्रशस्तगतिमान् (वरुणः) सर्वेषां वरयिता (मित्रः) सर्वेषां प्रेरयिता (अर्यमा) स्वामी (इन्द्रः) ऐश्वर्यवान् परमात्मा (चष्टे) पश्यति-जानाति ॥६॥
07 इन्द्रे भुजम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ᳓न्द्रे भु᳓जं शशमाना᳓स आशत
सू᳓रो दृ᳓शीके वृ᳓षणश् च पउं᳓सिये
प्र᳓ ये᳓ नु᳓ अस्य अर्ह᳓णा ततक्षिरे᳓
यु᳓जं व᳓ज्रं नृष᳓दनेषु कार᳓वः
मूलम् ...{Loading}...
इन्द्रे॒ भुजं॑ शशमा॒नास॑ आशत॒ सूरो॒ दृशी॑के॒ वृष॑णश्च॒ पौंस्ये॑ ।
प्र ये न्व॑स्या॒र्हणा॑ ततक्षि॒रे युजं॒ वज्रं॑ नृ॒षद॑नेषु का॒रवः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इ᳓न्द्रे भु᳓जं शशमाना᳓स आशत
सू᳓रो दृ᳓शीके वृ᳓षणश् च पउं᳓सिये
प्र᳓ ये᳓ नु᳓ अस्य अर्ह᳓णा ततक्षिरे᳓
यु᳓जं व᳓ज्रं नृष᳓दनेषु कार᳓वः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
āśata ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
bhújam ← bhúj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
índre ← índra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
śaśamānā́saḥ ← √śamⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRF, voice:MED}
ca ← ca (invariable)
dŕ̥śīke ← dŕ̥śīka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
paúṁsye ← paúṁsya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
sū́raḥ ← svàr- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
vŕ̥ṣaṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
arháṇā ← arháṇā- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
nú ← nú (invariable)
prá ← prá (invariable)
tatakṣiré ← √takṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
yé ← yá- (pronoun)
kārávaḥ ← kārú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
nr̥ṣádaneṣu ← nr̥ṣádana- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
vájram ← vájra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yújam ← yúj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इन्द्रे॑ । भुज॑म् । श॒श॒मा॒नासः॑ । आ॒श॒त॒ । सूरः॑ । दृशी॑के । वृष॑णः । च॒ । पौंस्ये॑ ।
प्र । ये । नु । अ॒स्य॒ । अ॒र्हणा॑ । त॒त॒क्षि॒रे । युज॑म् । वज्र॑म् । नृ॒ऽसद॑नेषु । का॒रवः॑ ॥
Hellwig Grammar
- indre ← indra
- [noun], locative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- bhujaṃ ← bhujam ← bhuj
- [noun], accusative, singular, feminine
- “use; advantage; enjoyment.”
- śaśamānāsa ← śaśamānāsaḥ ← śaśamāna
- [noun], nominative, plural, masculine
- āśata ← aś
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “get; reach; enter (a state).”
- sūro ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- dṛśīke ← dṛśīka
- [noun], locative, singular, neuter
- “visual perception.”
- vṛṣaṇaś ← vṛṣaṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], genitive, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- pauṃsye ← pauṃsya
- [noun], locative, singular, neuter
- “manfulness; deed; army; strength.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- nv ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- asyārhaṇā ← asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- asyārhaṇā ← arhaṇā ← arhaṇa
- [noun], instrumental, singular, neuter
- tatakṣire ← takṣ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “produce; shape; fashion; chisel; invent.”
- yujaṃ ← yujam ← yuj
- [noun], accusative, singular, masculine
- “amalgamated; harnessed.”
- vajraṃ ← vajram ← vajra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “vajra; Vajra; vajra; vajra; lightning; abhra; vajramūṣā; diamond; vajra [word]; vajrakapāṭa; vajra; vaikrānta.”
- nṛṣadaneṣu ← nṛṣadana
- [noun], locative, plural, neuter
- kāravaḥ ← kāru
- [noun], nominative, plural, masculine
- “poet; singer.”
सायण-भाष्यम्
ये शशमानासः शशमानाः स्तोतारः इन्द्रे स्तुते सति भुजं पालनम् आशत प्राप्नुवन्ति । सूरः सूर्ये स्तुते सति दृशीके दर्शनं सर्ववस्तुविषयं प्राप्नुवन्ति । वृषणः वर्षितरीन्द्रे स्तुते पौंस्यं बलं च प्राप्नुवन्ति । किंच ये कारवः स्तोतारः अस्य इन्द्रस्य अर्हणा पूजनानि नु क्षिप्रं ततक्षिरे प्रकृष्टानि कुर्वन्ति ते स्तोतारः नृषदनेषु नरः कर्तृत्वेन येषु सीदन्ति तिष्ठन्ति तेषु यज्ञेषु युजं सहायमिन्द्रस्य वज्रं प्राप्नुवन्ति ॥
Wilson
English translation:
“Those who praise him find protection in Indra; (those who praise him find) universal vision in the sun;(those who praise him find) manly vigour in the vigorous (Indra); those worshippers who diligently offer adorationto Indra (acquire) the thunderbolt as their ally in the dwellings of men.”
Jamison Brereton
Having labored to exhaustion, they have obtained their benefit in Indra, in the sight of the sun, and in the masculine nature of the bull—
the bards [=Aṅgirases?] who fashioned as his due the mace, his
yokemate, at the sessions [=sacrifices] of men.
Griffith
With Indra have they found enjoyment, they who toil, in the light’s beauty, in the very Strong One’s strength;
The singers who in men’s assemblies forged for him, according to his due, his friend the thunderbolt.
Geldner
Von Indra haben die Diensteifrigen Nutzen erlangt, wann es sich um den Anblick der Sonne und um die Krafttat des Bullen handelt: die Dichter, die nach seinem Verdienst seine verbündete Keule in den Männersitzungen gezimmert haben.
Grassmann
Bei Indra fanden Labsal die sich mühenden im Licht der Sonne, in des Helden Manneskraft, Die Sänger, die durch ihr Verdienst ihm seinen Freund, den Blitz nun in den Männersitzen zimmerten.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शशमानासः) परमात्मा की प्रशंसा करनेवाले (इन्द्रे भुजम्-आशत) ऐश्वर्यवान् परमात्मा में-उसके आश्रय में रक्षण और आनन्द भोग को प्राप्त करते हैं (सूरः-वृषणः-च) जो सूर्य की भाँति तथा वृषभ की भाँति हैं, (तस्य) उसके (दृशीके पौंस्ये) दर्शन और पौरुष में स्थित होते हैं (ये-नु) जो भी (कारवः) स्तुति करनेवाले (अस्य-अर्हणा ततक्षिरे) इसकी पूजा करते हैं (नृसदनेषु युजं वज्रं) विद्वत्सदनों में योजनीय ओज को प्राप्त करते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा ज्ञानप्रकाशक और सुखवर्षक है। जो महानुभाव उसकी प्रशंसा करनेवाले होते हैं, वे उसके रक्षण और आनन्दभोग को प्राप्त करते हैं तथा उसके दर्शन और स्वरूप में निमग्न रहते हैं, सभा सम्मेलन स्थानों में उसकी पूजा प्रशंसा करते हुए उत्तम ओज को प्राप्त होते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शशमानासः) परमात्मनः प्रशंसमानाः “शशमानः शंसमानः” [निरु० ६।८] (इन्द्रे भुजम्-आशत) ऐश्वर्यवति परमात्मनि तदाश्रये रक्षणमानन्दभोगं वा प्राप्नुवन्ति (सूरः-वृषणः-च) यः सूर्य इव वृषभ इव-चास्ति, तस्य (दृशीके-पौंस्ये) दर्शने पौरुषे च स्थिता भवन्ति (ये नु) ये खलु (कारवः) स्तोतारः “कारुः स्तोतृनाम” [निघ० ३।१६] (अस्य-अर्हणा ततक्षिरे) एतस्य परमात्मनः पूजां कुर्वन्ति “तक्षति करोतिकर्मा” [निरु० ४।१९] (नृसदनेषु युजं वज्रं) विद्वत्सदनेषु योजनीयमोजः “वज्रो वा ओजः” [श० ८।४।१।२०] प्राप्नुवन्तीति शेषः ॥७॥
08 सूरश्चिदा हरितो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सू᳓रश् चिद् आ᳓ हरि᳓तो अस्य रीरमद्
इ᳓न्द्राद् आ᳓ क᳓श् चिद् भयते त᳓वीयसः
भीम᳓स्य वृ᳓ष्णो जठ᳓राद् अभिश्व᳓सो
दिवे᳓-दिवे स᳓हुरि स्तन्न् अ᳓बाधितः
मूलम् ...{Loading}...
सूर॑श्चि॒दा ह॒रितो॑ अस्य रीरम॒दिन्द्रा॒दा कश्चि॑द्भयते॒ तवी॑यसः ।
भी॒मस्य॒ वृष्णो॑ ज॒ठरा॑दभि॒श्वसो॑ दि॒वेदि॑वे॒ सहु॑रिः स्त॒न्नबा॑धितः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
सू᳓रश् चिद् आ᳓ हरि᳓तो अस्य रीरमद्
इ᳓न्द्राद् आ᳓ क᳓श् चिद् भयते त᳓वीयसः
भीम᳓स्य वृ᳓ष्णो जठ᳓राद् अभिश्व᳓सो
दिवे᳓-दिवे स᳓हुरि स्तन्न् अ᳓बाधितः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
harítaḥ ← harít- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
rīramat ← √ram- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sū́raḥ ← svàr- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
bhayate ← √bhī- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
cit ← cit (invariable)
índrāt ← índra- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
távīyasaḥ ← távīyaṁs- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
abhiśvásaḥ ← √śvasⁱ- (root)
bhīmásya ← bhīmá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
jaṭhárāt ← jaṭhára- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
vŕ̥ṣṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ábādhitaḥ ← ábādhita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
divé-dive ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
sáhuriḥ ← sáhuri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
stan ← √stanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
सूरः॑ । चि॒त् । आ । ह॒रितः॑ । अ॒स्य॒ । री॒र॒म॒त् । इन्द्रा॑त् । आ । कः । चि॒त् । भ॒य॒ते॒ । तवी॑यसः ।
भी॒मस्य॑ । वृष्णः॑ । ज॒ठरा॑त् । अ॒भि॒ऽश्वसः॑ । दि॒वेऽदि॑वे । सहु॑रिः । स्त॒न् । अबा॑धितः ॥
Hellwig Grammar
- sūraś ← sūraḥ ← sūra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sun.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- harito ← haritaḥ ← harit
- [noun], accusative, plural, feminine
- “mare; quarter.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- rīramad ← rīramat ← ram
- [verb], singular, Redupl. Aorist (Ind.)
- “delight; rejoice; love; frolic; desire; give; calm; break.”
- indrād ← indrāt ← indra
- [noun], ablative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- kaścid ← kaścit
- [noun], nominative, singular, masculine
- “any(a); some(a); some(a); some(a); some(a).”
- bhayate ← bhī
- [verb], singular, Present indikative
- “fear; fear.”
- tavīyasaḥ ← tavīyas
- [noun], ablative, singular, masculine
- “stronger.”
- bhīmasya ← bhīma
- [noun], genitive, singular, masculine
- “awful; amazing; terrific; enormous; bhīma [word]; fearful.”
- vṛṣṇo ← vṛṣṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], genitive, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- jaṭharād ← jaṭharāt ← jaṭhara
- [noun], ablative, singular, neuter
- “abdomen; udara; Jaṭhara; edema; garbha; inside; stomach; belly.”
- abhiśvaso ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- dive ← diva
- [noun], locative, singular, neuter
- “day; sky; Svarga.”
- dive ← diva
- [noun], locative, singular, neuter
- “day; sky; Svarga.”
- sahuri
- [noun], accusative, singular, neuter
- “victorious; mighty; strong.”
- stann ← stan
- [verb], singular, Present injunctive
- “bawl.”
- abādhitaḥ ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- abādhitaḥ ← bādhitaḥ ← bādh
- [verb noun], nominative, singular
- “afflict; annoy; chase away; tease; grieve; irritate.”
सायण-भाष्यम्
सूरः सूर्योऽपि अस्य इन्द्रस्य परमेश्वरस्य परमात्मन आज्ञां परिपालयितुं मन्वानः हरितः अश्वान् प्रेरयतीति शेषः । प्रेरयन्नध्वनि आ रीरमत् आभिमुख्येन रमयति । यः कश्चित् देवोऽपि सृष्टौ भयते बिभेति स देवः तवीयसः प्रवृद्धात् इन्द्रात् परमात्मनो भयादेव बिभेति । तथा च तैत्तिरीये पठितं - भीषास्माद्वातः पवते ’ (तै. उ. २. ८) इत्यादिना । किंच वृष्णः कामानां वर्षितुः भीमस्य सर्वभयंकरस्य परमात्मनः परमेश्वरस्य दिवेदिवे अन्वहम् अभिश्वसः आभिमुख्येन श्वसतः जठरात् उदरादन्तरिक्षात् सहुरिः सहनशीलः अबाधितः बाधरहित: स्तन् स्तनयति शब्दं करोति ॥
Wilson
English translation:
“The sun urging his steeds (in obedience to) his (commands) delights (in his presence); every (god) isin fear of the powerful Indra; from the belly of the formidable sighing showerer (of benefits) the all-enduringirresistible (deity) thunders day by day.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Every god is in fear: cf. Taittirīya Upaniṣad 2.8
Jamison Brereton
He [=Indra] brought to a halt even the golden (horses) of the Sun, his very own. Anyone feels fear before Indra the stronger,
before the snorting from the belly of the fearsome bull. Day after day the victorious one thunders, unrepellable.
Griffith
Even the Sun’s Bay Coursers hath lie held in check: each one fears Indra as the mightiest of all.
Unhindered, from the air’s vault thunders day by day the loud triumphant breathing of the fearful Bull.
Geldner
Selbst die Sonne hielt ihre falben Stuten an. Vor Indra als Stärkerem fürchtet sich ein jeder, vor dem Bauche des furchtbaren Bullen, daß er ihn anschnaube. Tag für Tag siegreich donnerte er nie bedrängt.
Grassmann
Ja auch der Sonne goldne Stuten hielt er an, vor Indra scheut sich jeder, als dem stärkeren, Vor seines Bauches Sausen des gewalt’gen Stiers; der Sieger donnert ungehindert Tag für Tag.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सूरः-चित्) सूर्य भी (अस्य) इस परमात्मा के शासन में वर्त्तमान (हरितः-आ रीरमत्) दिशाओं में रमण करता है-प्रकाश करता है (कः-चित्) कोई अन्य भी बलवान् वायु आदि पदार्थ (तवीयसः-इन्द्रात्) अति बलवान् परमेश्वर से (भयते) भय करता है (भीमस्य वृष्णः) उसभयङ्कर बलवान् परमात्मा के (जठरात्) मध्यमें वर्तमान अन्तरिक्ष से (दिवे दिवे) अवसर-अवसर पर (अभिश्वसः) श्वास ग्रहण करता हुआ सा मेघ (सहुरिः) सहनशील (अबाधित) बाधारहित (स्तन्) गर्जता है ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा के शासन में-नियम में रहता हुआ सूर्य दिशाओं में प्रकाश करता है तथा वायु आदि वेगवान् पदार्थ भी उस अति बलवान् परमात्मा से भय करते हुए से चलते हैं, उस भयंकर बलवान् परमात्मा के शासन से मेघ गरजता हुआ बरसता है, उस ऐसे परमात्मा की स्तुति करनी चाहिए ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सूरः-चित्-अस्य-हरितः-आ रीरमत्) सूर्यः खल्वप्यस्य परमात्मनः शासने वर्तमानो दिशः-दिक्षु ‘हरितः-दिङ्नाम’ [निघ० १।६] रमते प्रकाशते (कः-चित्) कश्चिदन्योऽपि बलवान् वायुप्रभृतिपदार्थः (तवीयसः-इन्द्रात्-भयते) अति बलवतः परमेश्वरात् खलु बिभेति ‘भयादस्याग्निस्तपति भयात् तपति सूर्यः’ [कठोप० २।३।३] (भीमस्य वृष्णः-जठरात्) भयङ्करस्य मध्यादन्तरिक्षात् (दिवे-दिवे) अवसरेऽवसरे (अभिश्वसः) अभिश्वासं गृह्णन्निव गच्छन् मेघः (सहुरिः) सहनशीलः (अबाधितः) बाधारहितः (स्तन्) गर्जति ॥८॥
09 स्तोमं वो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स्तो᳓मं वो अद्य᳓ रुदरा᳓य+ शि᳓क्वसे
क्षय᳓द्वीराय न᳓मसा दिदिष्टन
ये᳓भिः शिवः᳓ सुअ᳓वाँ एवया᳓वभिर्
दिवः᳓ सि᳓षक्ति स्व᳓यशा नि᳓कामभिः
मूलम् ...{Loading}...
स्तोमं॑ वो अ॒द्य रु॒द्राय॒ शिक्व॑से क्ष॒यद्वी॑राय॒ नम॑सा दिदिष्टन ।
येभिः॑ शि॒वः स्ववाँ॑ एव॒याव॑भिर्दि॒वः सिष॑क्ति॒ स्वय॑शा॒ निका॑मभिः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
स्तो᳓मं वो अद्य᳓ रुदरा᳓य+ शि᳓क्वसे
क्षय᳓द्वीराय न᳓मसा दिदिष्टन
ये᳓भिः शिवः᳓ सुअ᳓वाँ एवया᳓वभिर्
दिवः᳓ सि᳓षक्ति स्व᳓यशा नि᳓कामभिः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
rudrā́ya ← rudrá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śíkvase ← śíkvas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
stómam ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
didiṣṭana ← √diś- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
kṣayádvīrāya ← kṣayádvīra- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
námasā ← námas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
evayā́vabhiḥ ← evayā́van- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
śiváḥ ← śivá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svávān ← svávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yébhiḥ ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:PL}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
níkāmabhiḥ ← níkāman- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
síṣakti ← √sac- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sváyaśāḥ ← sváyaśas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
स्तोम॑म् । वः॒ । अ॒द्य । रु॒द्राय॑ । शिक्व॑से । क्ष॒यत्ऽवी॑राय । नम॑सा । दि॒दि॒ष्ट॒न॒ ।
येभिः॑ । शि॒वः । स्वऽवा॑न् । ए॒व॒याव॑ऽभिः । दि॒वः । सिस॑क्ति । स्वऽय॑शाः । निका॑मऽभिः ॥
Hellwig Grammar
- stomaṃ ← stomam ← stoma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- rudrāya ← rudra
- [noun], dative, singular, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- śikvase ← śikvas
- [noun], dative, singular, masculine
- kṣayadvīrāya ← kṣayadvīra
- [noun], dative, singular, masculine
- “Shiva.”
- namasā ← namas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “adoration; court; namas [word]; bow; salute.”
- didiṣṭana ← diś
- [verb], plural, Perfect imperative
- “describe; give; give; teach.”
- yebhiḥ ← yad
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- śivaḥ ← śiva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “auspicious; benevolent; benign; good-hearted; dear; śiva [word]; holy; nice.”
- svavāṃ ← svavat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “helpful.”
- evayāvabhir ← eva
- [noun]
- “fast; rapid; agile.”
- evayāvabhir ← yāvabhiḥ ← yāvan
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “traveler.”
- divaḥ ← div
- [noun], ablative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- siṣakti ← sac
- [verb], singular, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- svayaśā ← sva
- [noun]
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- svayaśā ← yaśāḥ ← yaśas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fame; Yaśas.”
- nikāmabhiḥ ← nikāman
- [noun], instrumental, plural, masculine
सायण-भाष्यम्
एवयावभिः अश्वैरागच्छद्भिः येभिः यैर्मरुद्भिः सह स्ववान् ज्ञातिमान् स्वयशाः स्वभूतकीर्तिः शिवः सुखकरः परमेश्वरः दिवः द्युलोकाद्यजमानान् सिषक्ति सेवते हे ऋत्विजः यूयम् अद्य अस्मिन् यागे निकामभिः नियताभिलाषैः तैर्मरुद्भिः सहिताय क्षयद्वीराय क्षितशत्रवे शिक्वसे शरणे शक्ताय रुद्राय नमसा अन्नेन नमस्कारेण वा सह स्तोमं स्तोत्रं दिदिष्टन दिशत सृजत । गमयतेत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Address praise today with reverence to Rudra the powerful destroyer of the heroes, (who isaccompanied) by the mounted (Maruts), the granters of wishes, together with whom he, propitious, possessingkinsmen, besprinkles (the worshippers) from heaven.”
Jamison Brereton
With reverence show forth your praise today to Rudra the skillful, who rules over heroes,
(and to those [=Maruts]) with whom he, the well-disposed, very helpful, self-glorious one, keeps company—with those of heaven who travel
their ways, the avid ones.
Griffith
With humble adoration show this day your song of praise to mighty Rudra, Ruler of the brave:
With whom, the Eager Ones, going their ordered course, he comes from heaven Self-bright, auspicious, strong to guard.
Geldner
Zeiget heute unter Verneigung euer Loblied vor dem erfahrenen Rudra, der die Männer beherrscht, und vor denen, in deren Begleitung der Gütige, Gnädige, Selbstherrliche vom Himmel her kommt, der Gernkommenden, Anhänglichen.
Grassmann
Eur Lob erweiset heute dem gewaltigen, dem Männerherrscher Rudra mit gebeugtem Sinn, Den eilenden, begierigen, mit denen er selbstherrlich, hülfreich, heilvoll von dem Himmel kommt.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वः) तुम इस (अद्य) इस अवसर पर (शिक्वसे) शक्तिमान् (क्षयद्वीराय) उपासकों के अन्दर प्राण जिसके द्वारा बसते हैं, ऐसे उस (रुद्राय) दुष्टों को रुलानेवाले परमात्मा के लिए(नमसा)आर्द्रभाव से (स्तोमम्) स्तुतिसमूहों को (दिदिष्टन) समर्पित करो (येभिः) जिन (एवयावभिः) ऐसे परमात्मज्ञान को प्राप्त करनेवालों, परमात्मा को साक्षात् करनेवालों उपासकों (निकामभिः) नित्य परमात्मा को चाहनेवालों के द्वारा प्राप्त करने योग्य है (शिवः) कल्याणकर (स्ववान्) स्वाधारवाला (स्वयशाः) स्वरूप से यशस्वी (दिवः सिषक्ति) अपनी कामना करनेवालों को स्वानन्द से सींचता है ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उपासक प्राणायामादि द्वारा शक्तिसम्पन्न बनानेवाले परमात्मा के लिए आर्द्रभाव से निरन्तर स्तुति करता है तथा जिन लोगों ने परमात्मविज्ञान तथा उसके स्वरूप को साक्षात् किया है, ऐसे विज्ञानियों उपासकों के लिए उनकी कामना के अनुसार आनन्द कासिञ्चन करता है ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वः) यूयम् ‘व्यत्ययेन द्वितीया’ (अद्य) अस्मिन्नवसरे (शिक्वसे) शक्तिमते ‘शिक्वसः शक्तिमन्तः’ [ऋ० ५।५४।४ दयानन्दः] (क्षयद्वीराय) उपासकाभ्यन्तरे निवसन्ति वीराः प्राणा येन तस्मै “क्षयद्वीरस्य क्षयन्तो निवासिता वीरा येन तस्य” [ऋ० १।११४।३ दयानन्दः] (रुद्राय) दुष्टानां रोदयित्रे परमेश्वराय ‘रुद्रः दुष्टानां रोदयिता’ [ऋ० २।१।६ दयानन्दः] ‘रुद्रः परमेश्वरः’ [ऋ० १।१४३।३ दयानन्दः] (नमसा स्तोमं दिदिष्टन) आर्द्रीभावेन ‘नमः आर्द्रीभावे’ [यजु० २।३२ दयानन्दः] दिशत समर्पयत ‘दिश अतिसर्जने’ [तुदादि:०] सतः ‘बहुलं छन्दसि’ [अष्टा० २।४।७६] श्लुः, पुनः ‘तप्तनप्तनथनाश्च’ [अष्टा० ७।१।४५] इति तनप् प्रत्ययः (येभिः-एवयावभिः) यैः-एवं परमात्मविज्ञानं प्राप्नुवद्भिस्तत्साक्षात्कारं कुर्वद्भिरुपासकैः “एव याव्नः-य एवं विज्ञानं यान्ति तान्” [ऋ० २।३४।११ दयानन्दः] एव शब्दोपपदे या धातोः “आतो मनिन्क्वनिब्वनिपश्च” [अष्टा० ३।२।७४] वनिप् प्रत्ययः (निकामभिः) नित्यं परमात्मानं कामयमानैः ‘निकामैः नित्यं कामो येषां तैः’ [ऋ० ४।१६।६ दयानन्दः] उपासकैः प्राप्यः (शिवः) कल्याणप्रदः (स्ववान्) स्वाधारवान् (स्वयशाः) स्व स्वरूपतो यशस्वी (दिवः सिषक्ति) स्वकामनाकर्तॄन् स्वानन्देन सिञ्चति “सिषक्ति सिञ्चति” [ऋ० ४।२१।७ दयानन्दः] ॥९॥
10 ते हि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ते᳓ हि᳓ प्रजा᳓या अ᳓भरन्त वि᳓ श्र᳓वो
बृ᳓हस्प᳓तिर् वृषभः᳓ सो᳓मजामयः
यज्ञइ᳓र् अ᳓थर्वा प्रथमो᳓ वि᳓ धारयद्
देवा᳓ द᳓क्षैर् भृ᳓गवः सं᳓ चिकित्रिरे
मूलम् ...{Loading}...
ते हि प्र॒जाया॒ अभ॑रन्त॒ वि श्रवो॒ बृह॒स्पति॑र्वृष॒भः सोम॑जामयः ।
य॒ज्ञैरथ॑र्वा प्रथ॒मो वि धा॑रयद्दे॒वा दक्षै॒र्भृग॑वः॒ सं चि॑कित्रिरे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ते᳓ हि᳓ प्रजा᳓या अ᳓भरन्त वि᳓ श्र᳓वो
बृ᳓हस्प᳓तिर् वृषभः᳓ सो᳓मजामयः
यज्ञइ᳓र् अ᳓थर्वा प्रथमो᳓ वि᳓ धारयद्
देवा᳓ द᳓क्षैर् भृ᳓गवः सं᳓ चिकित्रिरे
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ábharanta ← √bhr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
hí ← hí (invariable)
prajā́yāḥ ← prajā́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
śrávaḥ ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ví ← ví (invariable)
bŕ̥haspátiḥ ← bŕ̥haspáti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sómajāmayaḥ ← sómajāmi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vr̥ṣabháḥ ← vr̥ṣabhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átharvā ← átharvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dhārayat ← √dhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
prathamáḥ ← prathamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yajñaíḥ ← yajñá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
bhŕ̥gavaḥ ← bhŕ̥gu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
cikitrire ← √cit- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
dákṣaiḥ ← dákṣa- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sám ← sám (invariable)
पद-पाठः
ते । हि । प्र॒ऽजायाः॑ । अभ॑रन्त । वि । श्रवः॑ । बृह॒स्पतिः॑ । वृ॒ष॒भः । सोम॑ऽजामयः ।
य॒ज्ञैः । अथ॑र्वा । प्र॒थ॒मः । वि । धा॒र॒य॒त् । दे॒वाः । दक्षैः॑ । भृग॑वः । सम् । चि॒कि॒त्रि॒रे॒ ॥
Hellwig Grammar
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- prajāyā ← prajāyāḥ ← prajā
- [noun], genitive, singular, feminine
- “people; offspring; being; national; man; prajā [word]; creature; child; descendants; population; race; animal.”
- abharanta ← bhṛ
- [verb], plural, Imperfect
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- śravo ← śravaḥ ← śravas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; glory; ear.”
- bṛhaspatir ← bṛhaspatiḥ ← bṛhaspati
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Brihaspati; Jupiter; Bṛhaspati.”
- vṛṣabhaḥ ← vṛṣabha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bull; Vṛṣabha; Vṛṣabha; best.”
- somajāmayaḥ ← soma
- [noun], masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- somajāmayaḥ ← jāmayaḥ ← jāmi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “related; ancestral; customary; usual.”
- yajñair ← yajñaiḥ ← yajña
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- atharvā ← atharvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Atharvan; Atharvavedin.”
- prathamo ← prathamaḥ ← prathama
- [noun], nominative, singular, masculine
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- dhārayad ← dhārayat ← dhāray ← √dhṛ
- [verb], singular, Present injunctive
- “keep; sustain; put; hold; wear; hold; carry; keep alive; suppress; preserve; remember; stow; stop; have; fill into; endure; support; understand; fixate; govern; restrain.”
- devā ← devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- dakṣair ← dakṣaiḥ ← dakṣa
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Dakṣa; ability; cock; fitness; will; purpose; disposition; cock.”
- bhṛgavaḥ ← bhṛgu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Bhṛgu; precipice; Bhṛgu; Bhṛgu; Venus; bhṛgu [word].”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- cikitrire ← cit
- [verb], plural, Perfect indicative
- “notice; observe; attend to; intend.”
सायण-भाष्यम्
हि यस्मात्कारणात् वृषभः कामानां वर्षिता बृहस्पतिः सोमजामयः अन्ये सोमबन्धवः ते विश्वे देवाः प्रजायाः अर्थाय श्रवः अन्नं वि अभरन्त विभरन्ति वृष्टिद्वारेण पोषयन्ति तस्मात्कारणात् तासां प्रजानां मध्ये अथर्वा नामर्षिः प्रथमः प्रथममेव क्रियमाणैः यज्ञैः वि धारयत् देवान् कर्ममार्गान् वा विधृतानकरोत् । अत्र निगमः - ‘ यज्ञैरथर्वा प्रथमः पथस्तते । ( ऋ. सं. १. ८३. ५) इति । अथ दक्षैः बलैः सह देवाः विश्वे भृगवः ऋषयश्च सं चिकित्रिरे अथर्वणा कृतं यज्ञं गत्बा पशून् संज्ञातवन्तः ॥ ॥ २४ ॥
Wilson
English translation:
“Inasmuch as Bṛhaspati, the showerer (of benefits) and the kindred of Soma (the Visvedevās),bestow food (for the support) of people, Atharvan was the first to invigorate (the gods) with sacrifices; withstrength the gods and Bhṛgus discovered (the cattle).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
With strength: i.e., with the strength acquired from thesacrifice which they had eaten; having gone to the sacrifice made by Atharvan, they discovered the cattle; cf. RV1.83.5
Jamison Brereton
Because they disseminated their fame to their progeny—Br̥haspati, the bull, and those akin to Soma—
the first Atharvan (priest) distributed it through sacrifices. The gods and the Bhr̥gus perceive with like mind through their skills.
Griffith
For these have spread abroad the fame of human kind, the Bull Brhaspati and Soma’s brotherhood.
Atharvan first by sacrifices made men sure: through skill the Bhrgus were esteemed of all as Gods.
Geldner
Denn diese verbreiteten den Ruhm ihrer Nachkommenschaft, Brihaspati, der Bulle, und die Somaverbrüderten. Durch Opfer stellte zuerst Atharvan die Ordnung fest; die Götter und die Bhrigu´s waren in ihren Bestrebungen eines Sinnes.
Grassmann
Und diese trugen aller Wesen Preis davon, Brihaspati, der Stier, die Soma-Brüderschaft, Durch Opfer hat zuerst Atharvan Recht geschafft, als Götter sich die Bhrigu’s durch ihr Thun gezeigt.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (बृहस्पतिः)वेदवाणी का पालक (वृषभः) ज्ञानवर्षक परमात्मा है, उसको (भृगवः) तप से अपने को जो तापित करते हैं, (ते सोमजामयः-हि देवाः) वे शान्तस्वरूप परमात्मा के बन्धुभाव को प्राप्त हुए ही विद्वान् जन (प्रजायाः-अभरन्त) मनुष्यप्रजा के लिये श्रवणीय परमात्मा को धारण कराते हैं (यज्ञैः-दक्षैः) अध्यात्मयज्ञों योगाभ्यासबलों के द्वारा (सं चिकित्रिरे) सम्यक् जानते हैं (प्रथमः-अथर्वा वि धारयत्) वह प्रथम से वर्त्तमान स्थिर एकरस वर्त्तमान परमात्मा उन विद्वानों को विशेषरूप से धारण करता है ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ज्ञानवर्धक प्रथम से वर्त्तमान शान्तस्वरूप परमात्मा से बन्धुत्व प्राप्त कर मनुष्यों को जनाते हैं, ऐसे अध्यात्मयाजी योगाभ्यासी जनों को परमात्मा विशेषरूप से अपनाता है ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (बृहस्पतिः) वेदवाचः पालकः (वृषभः) ज्ञानवर्षकस्तं (भृगवः) तपसा ये खल्वात्मानं तापितवन्तः (ते सोमजामयः-हि देवाः) ते शान्तस्वरूपस्य परमात्मनो बन्धुत्वं प्राप्ता हि विद्वांसः (प्रजायाः-अभरन्त) मनुष्यप्रजाया अर्थे श्रवणीयं परमात्मानं भरन्ति (यज्ञैः-दक्षैः) अध्यात्मयज्ञैर्योगाभ्यासबलैः (सं चिकित्रिरे) सम्यग्जानन्ति (प्रथमः अथर्वा वि धारयत्) तान् विदुषः प्रथमतो वर्त्तमानः स्थिरः एकरसः स विशेषेण धारयति ॥१०॥
11 ते हि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ते᳓ हि᳓ द्या᳓वापृथिवी᳓ भू᳓रिरेतसा
न᳓राशं᳓सश् च᳓तुरङ्गो यमो᳓ ऽदितिः
देव᳓स् त्व᳓ष्टा द्रविणोदा᳓ ऋभुक्ष᳓णः
प्र᳓ रोदसी᳓ मरु᳓तो वि᳓ष्णुर् अर्हिरे
मूलम् ...{Loading}...
ते हि द्यावा॑पृथि॒वी भूरि॑रेतसा॒ नरा॒शंस॒श्चतु॑रङ्गो य॒मोऽदि॑तिः ।
दे॒वस्त्वष्टा॑ द्रविणो॒दा ऋ॑भु॒क्षणः॒ प्र रो॑द॒सी म॒रुतो॒ विष्णु॑रर्हिरे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ते᳓ हि᳓ द्या᳓वापृथिवी᳓ भू᳓रिरेतसा
न᳓राशं᳓सश् च᳓तुरङ्गो यमो᳓ ऽदितिः
देव᳓स् त्व᳓ष्टा द्रविणोदा᳓ ऋभुक्ष᳓णः
प्र᳓ रोदसी᳓ मरु᳓तो वि᳓ष्णुर् अर्हिरे
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
bhū́riretasā ← bhū́riretas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
dyā́vāpr̥thivī́ ← dyā́vāpr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
hí ← hí (invariable)
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
áditiḥ ← áditi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
cáturaṅgaḥ ← cáturaṅga- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
nárāśáṁsaḥ ← nárāśáṁsa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yamáḥ ← yamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
draviṇodā́ḥ ← draviṇodā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
r̥bhukṣáṇaḥ ← r̥bhukṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tváṣṭā ← tváṣṭar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
arhire ← √arh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
prá ← prá (invariable)
rodasī́ ← rodasī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
víṣṇuḥ ← víṣṇu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ते । हि । द्यावा॑पृथि॒वी इति॑ । भूरि॑ऽरेतसा । नरा॒शंसः॑ । चतुः॑ऽअङ्गः । य॒मः । अदि॑तिः ।
दे॒वः । त्वष्टा॑ । द्र॒वि॒णः॒ऽदाः । ऋ॒भु॒क्षणः॑ । प्र । रो॒द॒सी इति॑ । म॒रुतः॑ । विष्णुः॑ । अ॒र्हि॒रे॒ ॥
Hellwig Grammar
- te ← tad
- [noun], nominative, dual, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- dyāvāpṛthivī
- [noun], nominative, dual, feminine
- “heaven and earth; dyāvāpṛthivī [word].”
- bhūriretasā ← bhūri
- [noun]
- “much; many; much(a); abundant; rich; mighty; distinguished.”
- bhūriretasā ← retasā ← retas
- [noun], nominative, dual, feminine
- “semen; sperm.”
- narāśaṃsaś ← narāśaṃsaḥ ← narāśaṃsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Agni.”
- caturaṅgo ← catur
- [noun]
- “four; catur [word].”
- caturaṅgo ← aṅgaḥ ← aṅga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “body part; body; part; limb; extremity; Vedāṅga; section; root; army unit; aṅga [word]; subsection; aṅgamantra; part; body; ingredient.”
- yamo ← yamaḥ ← yama
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- ‘ditiḥ ← aditiḥ ← aditi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- devas ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- tvaṣṭā ← tvaṣṭṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Tvaṣṭṛ; Viśvakarman; sun.”
- draviṇodā ← draviṇaḥ ← draviṇas
- [noun], neuter
- “property.”
- draviṇodā ← dāḥ ← dā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “giving.”
- ṛbhukṣaṇaḥ ← ṛbhukṣan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Indra.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- rodasī ← rodas
- [noun], nominative, dual, neuter
- “heaven and earth; Earth.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- viṣṇur ← viṣṇuḥ ← viṣṇu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vishnu; Krishna; Viṣṇu; Om; Shiva.”
- arhire ← arh
- [verb], plural, Perfect indicative
- “should; may; rate; can; can; equal; necessitate.”
सायण-भाष्यम्
भूरिरेतसा बहूदके द्यावापृथिवी द्यावापृथिव्यौ यमः देवः अदितिः च त्वष्टा देवः च द्रविणोदाः अग्निश्च ऋभुक्षणः ऋभवश्च रोदसी रुद्रस्य पत्नी च मरुतः देवाश्च विष्णुः च एते विश्वे देवाः चतुरङ्गः चतुर्भिरग्निभिर्युक्तस्तस्मिन् नराशंसः नराशंसनामधेये यज्ञे प्र अर्हिरे अस्माभिः स्तोतृभिः पूज्यन्ते ॥
Wilson
English translation:
“They the heaven and earth, abounding with waters, the Narāśaṃsa rite with its four fires, Yama,Aditi, the divine Tvaṣṭā, (Agni) the giver of wealth, the Ṛbhus, Rodasī, the Maruts, and Viṣṇu areworshipped (by us).”
Jamison Brereton
For Heaven and Earth of abundant seed, Narāśaṃsa, the four-square, Yama, Aditi,
god Tvaṣṭar, treasure-giver, the masters of the R̥bhus, Rodasī [/the two World-Halves], the Maruts, Viṣṇu are deserving.
Griffith
For these, the Earth and Heaven with their abundant seed, four-bodied Narasmsa, Yama, Aditi,
God Tvastar Wealth-bestower, the Rbhuksanas, Rodasi, Maruts, Visnu, claim and merit praise.
Geldner
Denn diese beiden, Himmel und Erde, die samenreichen, Narasamsa, der viergliedrige, Yama, Aditi, Gott Tvastri, Dravinodas, die Rhibuksan´s, Himmel und Erde, die Marut, Vishnu haben den Vorrang.
Grassmann
Die samenreichen Erd und Himmel, Jama auch, an Gliedern vierfach Naraçansa, Aditi; Der Reichthum schenkt, Gott Tvaschtar und die Ribhuschar, die Maruts, Vischnu, Rodasi verdienen Preis.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते हि भूरिरेतसा द्यावापृथिवी) वे ही बहुत सन्तान बीज शक्तिवाले माता-पिता (नराशंसः) मनुष्यों द्वारा प्रशंसनीय (चतुरङ्गः) चारों वेदों को जाननेवाला चतुर्वेदवित् (यमः) संयमी जितेन्द्रिय जन (अदितिः) अखण्डित बुद्धिवाला (त्वष्टा देवः) शिल्पी विद्वान् (द्रविणोदाः) धनदाता-दानी (ऋभुक्षणः) महान् सम्राट् (रोदसी) कुल या देश के शोधन करनेवाले-बाधकों का निवारण करनेवाले पुरोहित और रक्षक कर्मचारी या सैनिक प्रहरी (मरुतः) ऋत्विग्जन (विष्णुः) व्यापक परमात्मा,ये सब (प्र-अर्हिरे) पूजे जावें ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कुल में या देश में वीर्यशक्तिसम्पन्न स्त्री-पुरुष, प्रशंसनीय चारों वेदों का जाननेवाला जितेन्द्रिय, ब्रह्मचारी, प्रखर बुद्धिमान्, शिल्पी कलाकार, दानीजन, दुःखबाधानिवारक, समय-समय श्रेष्ठ कर्म करानेवाले तथा सर्वव्यापक परमात्मा पूजा के योग्य हैं ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते हि भूरिरेतसा द्यावापृथिवी) तौ हि बहुसन्तानबीजवन्तौ मातापितरौ “द्यौर्मे पिता……माता पृथिवी महीयम्……”[ऋ० १।१६४।३३] (नराशंसः चतुरङ्गः) नरैः प्रशंसनीयः-चतुरो वेदानङ्गति जानाति चतुर्वेदवित् “अङ्गः-अङ्गति जानाति” [यजु० १०।३२ दयानन्दः] (यमः) संयमी जितेन्द्रियो जनः (अदितिः) अखण्डितप्रज्ञः “अदितिः अखण्डितबुद्धिः” [यजु० ३३।१६ दयानन्दः] (त्वष्टा देवः) शिल्पी विद्वान् (द्रविणोदाः) धनदाता-दानी (ऋभुक्षणः) महान् सम्राट् “ऋभुक्षा महन्नाम” [निघ० ३।३] ऋभुक्षा-उरुक्षयणाः-“ऋभूणां राजेति वा” [निरु० ९।१] (रोदसी) कुलस्य देशस्य वा रोधकर्तारौ बाधकानां निवारयितारौ “रोदसी रोधसी” [निरु० ६।१] (मरुतः) ऋत्विजः “मरुतः-ऋत्विङ्नाम” [निघ० ३।१८] (विष्णुः) व्यापकः परमात्मा, एते सर्वे (प्र-अर्हिरे) पूज्येरन् ॥११॥
12 उत स्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उत᳓ स्य᳓ न उशि᳓जाम् उर्विया᳓ कवि᳓र्
अ᳓हिः शृणोतु बुध्नि᳓यो ह᳓वीमनि
सू᳓र्यामा᳓सा विच᳓रन्ता दिविक्षि᳓ता
धिया᳓ शमीनहुषी अस्य᳓ बोधतम्
मूलम् ...{Loading}...
उ॒त स्य न॑ उ॒शिजा॑मुर्वि॒या क॒विरहिः॑ शृणोतु बु॒ध्न्यो॒३॒॑ हवी॑मनि ।
सूर्या॒मासा॑ वि॒चर॑न्ता दिवि॒क्षिता॑ धि॒या श॑मीनहुषी अ॒स्य बो॑धतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
उत᳓ स्य᳓ न उशि᳓जाम् उर्विया᳓ कवि᳓र्
अ᳓हिः शृणोतु बुध्नि᳓यो ह᳓वीमनि
सू᳓र्यामा᳓सा विच᳓रन्ता दिविक्षि᳓ता
धिया᳓ शमीनहुषी अस्य᳓ बोधतम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
kavíḥ ← kaví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
syá ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
urviyā́ ← urviyā́ (invariable)
uśíjām ← uśíj- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
utá ← utá (invariable)
áhiḥ ← áhi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
budhnyàḥ ← budhnyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hávīmani ← hávīman- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
śr̥ṇotu ← √śru- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
divikṣítā ← divikṣít- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
sū́ryāmā́sā ← sū́ryāmā́s- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vicárantā ← √carⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
asyá ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
bodhatam ← √budh- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
dhiyā́ ← dhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
śamīnahuṣī ← śamīnahuṣī (invariable)
{case:VOC, gender:F, number:DU}
पद-पाठः
उ॒त । स्यः । नः॒ । उ॒शिजा॑म् । उ॒र्वि॒या । क॒विः । अहिः॑ । शृ॒णो॒तु॒ । बु॒ध्न्यः॑ । हवी॑मनि ।
सूर्या॒मासा॑ । वि॒ऽचर॑न्ता । दि॒वि॒ऽक्षिता॑ । धि॒या । श॒मी॒न॒हु॒षी॒ इति॑ । अ॒स्य । बो॒ध॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- sya ← tya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “that.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- uśijām ← uśij
- [noun], genitive, plural, masculine
- urviyā
- [adverb]
- “wide; widely.”
- kavir ← kaviḥ ← kavi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- ahiḥ ← ahi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “snake; lead; nāga; Nāga; ahi [word]; Vṛtra.”
- śṛṇotu ← śru
- [verb], singular, Present imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- budhnyo ← budhnyaḥ ← budhnya
- [noun], nominative, singular, masculine
- havīmani ← havīman
- [noun], locative, singular, neuter
- “call; invocation.”
- sūryāmāsā ← sūryā ← sūrya
- [noun], masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- sūryāmāsā ← māsāḥ ← māsa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “month; lunar month; māsa [word].”
- vicarantā ← vicar ← √car
- [verb noun], nominative, dual
- “wander; travel; vraj; be active.”
- divikṣitā ← divikṣit
- [noun], nominative, dual, masculine
- dhiyā ← dhī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- śamīnahuṣī ← śamī
- [noun], feminine
- “Prosopis spicigera Linn.; śamī [word]; Acacia sundra; attempt; labor.”
- śamīnahuṣī ← nahuṣī ← nahus
- [noun], vocative, dual, masculine
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- bodhatam ← budh
- [verb], dual, Present imperative
- “understand; notice; wake up; observe; detect; attend to; awaken; attend.”
सायण-भाष्यम्
उत अपि च नः अस्माकम् उशिजां कामयमानानामृत्विजाम् उर्विया उर्वीं बह्वीं स्तुतिं कविः मेधावी बुध्न्यः बुध्ने अन्तरिक्षे भवः सः अहिः देवः हवीमनि हूयन्ते यत्र देवेभ्यो हवींषि तस्मिन्यज्ञे शृणोतु । दिविक्षिता दिवि वसन्तौ विचरन्ता विशेषेण चरन्तौ सूर्यामासा सूर्याचन्द्रमसौ धिया बुद्ध्या अस्य स्तोत्रमिदं बोधतं बुध्येताम्। शमी कर्मवती पृथिवी । ‘ शमी’ इति कर्मनामसु पाठात् । नहुषी द्यौः । अत्र वाजसनेयकं – द्यौर्नहुषीयं वै शमी तस्या एष गर्भः ’ इति । हे द्यावापृथिव्यौ युवां स्तोत्रं धिया स्वीयया प्रज्ञया बुध्येतमवगच्छतमित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“And may the wise Ahi of the firmament hear the copious (pulse) of us eager (worshippers) at theoffering of oblations. May the revolving sun and moon dwelling in heaven, the earth and sky, comprehend bytheir intelligence (the purport) of this (our praise).”
Jamison Brereton
And of us, the fire-priests, our sage poet [=Agni?] (is) widely
(perceptible). Let Ahi Budhnya listen to his call;
let Sun and Moon, the heaven dwellers wandering separately. O you two Nahuṣī [=Manu and Nahus?], through visionary thought and ritual labor take cognizance of this one.
Griffith
And may he too give car, the Sage, from far away, the Dragon of the Deep, to this our yearning call.
Ye Sun and Moon who dwell in heaven and move in turn, and with your thought, O Earth and Sky, observe this well.
Geldner
Und auf uns, die Heischenden, soll weithin jener Seher, der Drache der Tiefe auf den Anruf hören und Sonne und Mond, die getrennt wandelnden Himmelsbewohner. Achtet, Sami und Nahusi, aufmerksam auf diesen!
Grassmann
Und weithin höre dieser weise Seher uns, der Wetterdrache bei dem Ruf der heischenden, Der Mond, die Sonne, die am Himmel wechselnd gehn, mit Sinn und Werk, o Erd’ und Himmel achtet drauf.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत स्यः) हाँ वह परमात्मा (उशिजां नः) हम कामना करनेवालों की (उर्विया) बहुत प्रकारवाली स्तुति को (अहिः) व्यापक (बुध्न्यः) जगत् के मूल प्रकृति को साधनेवाला (कविः) सर्वज्ञ हुआ (हवीमनि) अध्यात्मयज्ञ में (शृणोतु) मुझे स्वीकार करे (दिवि क्षिता) आकाश में स्थित (सूर्यामासा) सूर्य चन्द्रमा के समान (शमीनहुषी) कर्म में बँधे स्त्री-पुरुष (धिया) ध्यानक्रिया से (अस्य) इस परमात्मा को (बोधतम्) जानें ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जगत् के मूल प्रकृति का अधिकारकर्ता सर्वज्ञ परमात्मा हम कामना करनेवालों की बहुत प्रकार से की हुई स्तुति को स्वीकार करता है तथा सूर्य चन्द्रमा के समान नियम कर्म में बँधे स्त्री-पुरुष ध्यान से परमात्मा को जानें ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत स्यः) अपि च स परमात्मा (उशिजां नः) कामयमानानाम् ‘उशिग् वष्टेः कान्तिकर्मणः’ [निरु० ६।१०] ‘उशिक् कामयमानः’ [ऋ० १।६०।४ दयानन्दः] (उर्विया) बहुप्रकारां स्तुतिम् ‘उरु बहुनाम’ [निघ० ३।१] ‘अम् स्थाने’ इया प्रत्ययश्छान्दसः (अहिः-बुध्न्यः कविः) व्यापकः ‘अहिरयनात्’ [निरु० २।१७] बुध्नं मूलं जगतो मूलं प्रकृतिस्तत्र साधुः साधयिता परमात्मा क्रान्तदर्शी सर्वज्ञः (हवीमनि) अध्यात्मयज्ञे (शृणोतु) यां स्वीकरोतु (दिविक्षिता) आकाशे स्थितौ (सूर्यामासा) सूर्याचन्द्रमसौ (विचरन्ता) विचरन्ताविव (शमीनहुषी) कर्मबद्धौ, स्त्रीपुरुषौ (धिया) ध्यानक्रियया (अस्य बोधतम्) एवं परमात्मानम् ‘द्वितीयास्थाने षष्ठी व्यत्ययेन’ जानीतम् ॥१२॥
13 प्र नः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ नः पूषा᳓ चर᳓थं विश्व᳓देवियो
अपां᳓ न᳓पाद् अवतु वायु᳓र् इष्ट᳓ये
आत्मा᳓नं व᳓स्यो अभि᳓ वा᳓तम् अर्चत
त᳓द् अश्विना सुहवा या᳓मनि श्रुतम्
मूलम् ...{Loading}...
प्र नः॑ पू॒षा च॒रथं॑ वि॒श्वदे॑व्यो॒ऽपां नपा॑दवतु वा॒युरि॒ष्टये॑ ।
आ॒त्मानं॒ वस्यो॑ अ॒भि वात॑मर्चत॒ तद॑श्विना सुहवा॒ याम॑नि श्रुतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
प्र᳓ नः पूषा᳓ चर᳓थं विश्व᳓देवियो
अपां᳓ न᳓पाद् अवतु वायु᳓र् इष्ट᳓ये
आत्मा᳓नं व᳓स्यो अभि᳓ वा᳓तम् अर्चत
त᳓द् अश्विना सुहवा या᳓मनि श्रुतम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
carátham ← carátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prá ← prá (invariable)
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
viśvádevyaḥ ← viśvádevya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
apā́m ← áp- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
avatu ← √avⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
iṣṭáye ← iṣṭí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
nápāt ← nápat- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vāyúḥ ← vāyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
arcata ← √r̥c- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ātmā́nam ← ātmán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vásyaḥ ← vásyaṁs- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vā́tam ← vā́ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
suhavā ← suháva- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yā́mani ← yā́man- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
प्र । नः॒ । पू॒षा । च॒रथ॑म् । वि॒श्वऽदे॑व्यः । अ॒पाम् । नपा॑त् । अ॒व॒तु॒ । वा॒युः । इ॒ष्टये॑ ।
आ॒त्मान॑म् । वस्यः॑ । अ॒भि । वात॑म् । अ॒र्च॒त॒ । तत् । अ॒श्वि॒ना॒ । सु॒ऽह॒वा॒ । याम॑नि । श्रु॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- carathaṃ ← caratham ← caratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- viśvadevyo ← viśvadevyaḥ ← viśvadevya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “viśvadevya [word].”
- ‘pāṃ ← apām ← ap
- [noun], genitive, plural, neuter
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- napād ← napāt
- [noun], nominative, singular, masculine
- “grandson; nephew; napāt [word].”
- avatu ← av
- [verb], singular, Present imperative
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- vāyur ← vāyuḥ ← vāyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wind; Vayu; vāta; prāṇa (coll.); air; air; fart; breath; northwest; draft; vāyu [word]; Vāyu; Marut.”
- iṣṭaye ← iṣṭi
- [noun], dative, singular, feminine
- “seeking.”
- ātmānaṃ ← ātmānam ← ātman
- [noun], accusative, singular, masculine
- “self; nature; Ātman; mind; soul; self; body; character; ātman [word]; person; life; peculiarity.”
- vasyo ← vasyaḥ ← vasyas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “good fortune; well-being.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- vātam ← vāta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- arcata ← arc
- [verb], plural, Present imperative
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- suhavā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suhavā ← havā ← hava
- [noun], vocative, dual, masculine
- “invocation.”
- yāmani ← yāman
- [noun], locative, singular, neuter
- “expedition; path; expedition; arrival.”
- śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
सायण-भाष्यम्
पूषा देवः न अस्माकं संबन्धि चरथं जङ्गमं प्र अवतु प्रकर्षेण रक्षतु । किंच विश्वदेव्यः विश्वदेवहितः अपां नपात् वायुः इष्टये यज्ञस्य निष्कृत्यर्थं प्रावतु । किंच आत्मानं सर्वेषामात्मभूतं वातं वायुं वस्यः वसीयः प्रशस्यतरमन्नं प्राप्तुम् । अस्मभ्यमन्नं कामयमानमिति शेषः । हे अश्विना अश्विनौ सुहवा स्वाह्वानौ युवां यामनि यागगमने तत् इदं स्तोत्रं श्रुतं शृणुतम् ॥
Wilson
English translation:
“May Pūṣan protect all our moveable (property); may Vāyu, the friend of the Viśvedevās, thegrandson of the waters, preserve us for the celebration of the sacrifice. Worship the wind, the soul of all, (toobtain) excellent (food); Aśvins, who are worthy to be invoked, hear us on your way.”
Jamison Brereton
Let Pūṣan, belonging to the All Gods, let the Child of the Waters, let Vāyu help us forward to seek our movable (goods=livestock).
Chant to Vāta, the lifebreath, all the more. O Aśvins, easy to invoke, hear this on your journey.
Griffith
Dear to all Gods, may Pasan guard the ways we go, the Waters’ child and Vayu help us to success.
Sing lauds for your great bliss to Wind, the breath of all: ye Asvins prompt to hear, hear this upon your way.
Geldner
Pusan, der allen Göttern Befreundete, soll unsere Schritte fördern, Apam Napat, Vayu, daß wir rasch zum Ziele kommen. Besinget den Windhauch zum Heile; höret dies, ihr leicht zu errufenden Asvin, auf eurer Fahrt!
Grassmann
Mit allen Göttern fördre Puschan unsern Gang, der Sohn der Fluten, Vaju helf uns zum Genuss, Den Hauch, den Wind besingt zu höherm Glücke euch, hört gerngerufne Ritter dies auf eurer Fahrt.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्वदेव्यः) सब विद्वानों तथा भौतिक देवों का आश्रय (पूषा) पोषणकारी परमात्मा (नः चरथम्) हमारे चरणशील-जङ्गम मनुष्यादिकों को (प्र-अवतु) भलीभाँति सुरक्षित रखे (इष्टये) अभीष्ट साधने के लिये (वायुः)वह जीवनप्रद (अपां नपात्) प्राणों को न गिरानेवाला हो (वस्यः) अतिश्रेष्ठ (वातम् आत्मानम्) जीवनप्रद व्यापक परमात्मा को (अभि-अर्चत) पूजो (तत्) उस (सुहवा) उत्तम प्रार्थना करनेवाले (अश्विना) सुशिक्षित स्त्री-पुरुष (यामनि) अपनी जीवनयात्रा में (श्रुतम्) उसे सुनें, उसका श्रवण करें ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा विद्वानों सूर्य आदि का आश्रयदाता, पोषणकर्त्ता,जङ्गमकी इष्टसिद्धिकर्त्ता, जीवनप्रद प्राणों का प्रदानकर्त्ता है, उसका श्रवणज्ञान स्त्री-पुरुषों को करना चाहिये ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्वदेव्यः) सर्वदेवाश्रयः (पूषा) पोषयिता परमात्मा (नः चरथम्) अस्माकं चरणशीलं प्राणवन्तं मनुष्यादिकं (प्र-अवतु) प्ररक्षतु (इष्टये) इष्टसाधनाय (वायुः) स जीवनप्रदः (अपां नपात्) प्राणानाम् “प्राणा वा आपः” [ता० ९।९।४] न पातयिता भवतु (वस्यः) अतिश्रेष्ठं (वातम्-आत्मानम्) जीवनप्रदं व्यापकं परमात्मानम् (अभि-अर्चत) पूजयत (तत्) तम् “लिङ्गव्यत्ययः” (सुहवा-अश्विना) उत्तमाह्वानकर्तारौ शोभनप्रार्थनावन्तौ सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ “अश्विना सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ” [यजुः०३८।१२ दयानन्दः] (यामनि श्रुतम्) जीवनयात्रायां शृणुतम् ॥१३॥
14 विशामासामभयानामधिक्षितं गीर्भिरु - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
विशा᳓म् आसा᳓म् अ᳓भयानाम् अधिक्षि᳓तं
गीर्भि᳓र् उ · स्व᳓यशसं गृणीमसि
ग्ना᳓भिर् वि᳓श्वाभिर् अ᳓दितिम् अनर्व᳓णम्
अक्तो᳓र् यु᳓वानं नृम᳓णा अ᳓धा प᳓तिम्
मूलम् ...{Loading}...
वि॒शामा॒सामभ॑यानामधि॒क्षितं॑ गी॒र्भिरु॒ स्वय॑शसं गृणीमसि ।
ग्नाभि॒र्विश्वा॑भि॒रदि॑तिमन॒र्वण॑म॒क्तोर्युवा॑नं नृ॒मणा॒ अधा॒ पति॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
विशा᳓म् आसा᳓म् अ᳓भयानाम् अधिक्षि᳓तं
गीर्भि᳓र् उ · स्व᳓यशसं गृणीमसि
ग्ना᳓भिर् वि᳓श्वाभिर् अ᳓दितिम् अनर्व᳓णम्
अक्तो᳓र् यु᳓वानं नृम᳓णा अ᳓धा प᳓तिम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ábhayānām ← ábhaya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
adhikṣítam ← adhikṣít- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
āsā́m ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
viśā́m ← víś- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
gīrbhíḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
gr̥ṇīmasi ← √gr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sváyaśasam ← sváyaśas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
áditim ← áditi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
anarváṇam ← anarváṇa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
gnā́bhiḥ ← gnā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
víśvābhiḥ ← víśva- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
ádha ← ádha (invariable)
aktóḥ ← aktú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
nr̥máṇāḥ ← nr̥máṇas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
pátim ← páti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yúvānam ← yúvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
वि॒शाम् । आ॒साम् । अभ॑यानाम् । अ॒धि॒ऽक्षित॑म् । गीः॒ऽभिः । ऊं॒ इति॑ । स्वऽय॑शसम् । गृ॒णी॒म॒सि॒ ।
ग्नाभिः॑ । विश्वा॑भिः । अदि॑तिम् । अ॒न॒र्वण॑म् । अ॒क्तोः । युवा॑नम् । नृ॒ऽमनाः॑ । अध॑ । पति॑म् ॥
Hellwig Grammar
- viśām ← viś
- [noun], genitive, plural, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- āsām ← idam
- [noun], genitive, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- abhayānām ← abhaya
- [noun], genitive, plural, feminine
- “safe.”
- adhikṣitaṃ ← adhikṣitam ← adhikṣit
- [noun], accusative, singular, masculine
- gīrbhir ← gīrbhiḥ ← gir
- [noun], instrumental, plural
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- svayaśasaṃ ← sva
- [noun]
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- svayaśasaṃ ← yaśasam ← yaśas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fame; Yaśas.”
- gṛṇīmasi ← gṛ
- [verb], plural, Present optative
- “praise.”
- gnābhir ← gnābhiḥ ← gnā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “goddess.”
- viśvābhir ← viśvābhiḥ ← viśva
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- aditim ← aditi
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- anarvaṇam ← anarvaṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- aktor ← aktoḥ ← aktu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “night; dark; beam.”
- yuvānaṃ ← yuvānam ← yuvan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “young person; yuvan [word]; taruṇabandha; yuvan; yuvan; young buck; young.”
- nṛmaṇā ← nṛmaṇāḥ ← nṛmaṇas
- [noun], nominative, singular, masculine
- adhā ← adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- patim ← pati
- [noun], accusative, singular, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
सायण-भाष्यम्
अभयानां संसारभयरहितानाम् आसां विशां मनुष्याणाम् अधिक्षितम् अन्तर्निवसन्तं स्वयशसं स्वयं समुपार्जितकीर्तिमेनमग्निं गीर्भिः स्तुतिभिः गृणीमसि वयं स्तुमः । किंच अनर्वणम् अप्रत्यृतां पत्युरपत्यान्तत्वेनाप्रतिगताम् अदितिम् अदीनां देवमातरं विश्वाभिः सर्वाभिः ग्नाभिः देवपत्नीभिः सहितां स्तुमः । किंच अक्तोः रात्रेः युवानं स्वतेजसा मिश्रयितारं चन्द्रमसं स्तुमः । किंच नृमणाः नृषु मनुष्येष्वनुग्राहकमना यः तमादित्यं स्तुमः । अध अथ पतिं सर्वस्य पालकमिन्द्रं स्तुमः ॥
Wilson
English translation:
“We glorify with praises Agni, the self-famous, who dwells among these fearless beings; we praise theirresistible Aditi, together with all the wives (of the gods); we praise the young (lord) of night (the moon), wepraise the friend of man (the sun), we praise (Indra) the lord (of all).”
Jamison Brereton
Him who presides over these fearless clans, the self-glorious one, we hymn with hymns;
Aditi without assault, along with all the Wives (of the Gods), and the youthful lord of the night (do I?), the manly minded, (hymn).1544 X.93
Griffith
With hymns of praise we sing him who is throned as Lord over these fearless tribes, the Self-resplendent One.
We praise Night’s youthful Lord benevolent to men, the foeless One, the free, with all celestial Dames.
Geldner
Den Insassen dieser furchtlosen Clane, den Selbstherrlichen loben wir mit Lobreden; die unerreichte Aditi nebst allen Götterfrauen und den jugendlichen Herrn der Nacht preist Nrimanas.
Grassmann
Der über diesen furchtbefreiten Stämmen thront in eigner Pracht, den preisen nun mit Liedern wir; Mit allen Weibern ihn, der ewig schrankenlos, den männerholden jugendlichen Herrn der Nacht.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आसाम्)इन (अभयानाम्) भयरहित (विशाम्) उपासक प्रजाओं के (अधिक्षितम्) अन्दर निवास करनेवाले (स्वयशसम्) स्वाधार यशवाले (अदितिम्) एकरस (अनर्वणम्) स्वाश्रित (नृमणाः) जीवन्मुक्तों में कृपाभाव से स्वप्रसाददानरूप मनवाले (अध) और (पतिम्) सब जगत् के स्वामी या पालक (अक्तोः-युवानम्) उसी कामना करनेवाले केसङ्गमकर्त्ता परमात्मा को (विश्वाभिः) सब प्रकारवाली (ग्नाभिः) स्तुतिवाणियों से (गृणीमसि) हम स्तुति में लावें ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - निर्भय,उपासक, मनुष्यप्रजाओं के अन्दर निवास करनेवाले, स्वाधार, यशस्वी, एकरस, जगत् के स्वामी, उपासकों को चाहनेवाले, उनके साथ सङ्गतिकरनेवाले परमात्मा की स्तुति करनी चाहिये ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आसाम्-अभयानां विशाम्) एतासां भयरहितानामुपासकप्रजानाम् (अधिक्षितम्) अन्तर्निवसन्तं (स्वयशसम्) स्वाधारयशस्विनम् (अदितिम्) एकरसं (अनर्वणम्) स्वाश्रितं (नृमणाः) नृमणसम् “सुपां सु०” [अष्टा० ७।१।३९] इति ‘अम्स्थाने सुः” नृषु जीवन्मुक्तेषु कृपाभावेन स्वप्रसाददानाय मनो यस्य तथाभूतम् “नरो ह वै देवविशः” [जै० १।८९] (अध) अथ च (पतिम्) सर्वस्य जगतः स्वामिनं पालकं वा (अक्तोः-युवानम्) परमात्मानं कामयमानस्य मिश्रयितारं (विश्वाभिः-ग्नाभिः-गृणीमसि) सर्वाभिः स्तुतिवाग्भिः “ग्ना वाङ्नाम” [निघ० १।११] वयं स्तुमः ॥१४॥
15 रेभदत्र जनुषा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
रे᳓भद् अ᳓त्र जनु᳓षा पू᳓र्वो अ᳓ङ्गिरा
ग्रा᳓वाण ऊर्ध्वा᳓ अभि᳓ चक्षुर् अध्वर᳓म्
ये᳓भिर् वि᳓हाया अ᳓भवद् विचक्षणः᳓
पा᳓थः सुमे᳓कं स्व᳓धितिर् व᳓नन्वति
मूलम् ...{Loading}...
रेभ॒दत्र॑ ज॒नुषा॒ पूर्वो॒ अङ्गि॑रा॒ ग्रावा॑ण ऊ॒र्ध्वा अ॒भि च॑क्षुरध्व॒रम् ।
येभि॒र्विहा॑या॒ अभ॑वद्विचक्ष॒णः पाथः॑ सु॒मेकं॒ स्वधि॑ति॒र्वन॑न्वति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - शार्यातो मानवः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
रे᳓भद् अ᳓त्र जनु᳓षा पू᳓र्वो अ᳓ङ्गिरा
ग्रा᳓वाण ऊर्ध्वा᳓ अभि᳓ चक्षुर् अध्वर᳓म्
ये᳓भिर् वि᳓हाया अ᳓भवद् विचक्षणः᳓
पा᳓थः सुमे᳓कं स्व᳓धितिर् व᳓नन्वति
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áṅgirāḥ ← áṅgiras- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átra ← átra (invariable)
janúṣā ← janúṣ- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
pū́rvaḥ ← pū́rva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rébhat ← √ribh- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
abhí ← abhí (invariable)
adhvarám ← adhvará- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
cakṣuḥ ← √cakṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
grā́vāṇaḥ ← grā́van- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ūrdhvā́ḥ ← ūrdhvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ábhavat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
vicakṣaṇáḥ ← vicakṣaṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
víhāyāḥ ← víhāyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yébhiḥ ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:PL}
pā́thaḥ ← pā́thas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sumékam ← suméka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
svádhitiḥ ← svádhiti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vánanvati ← vánanvant- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
रेभ॑त् । अत्र॑ । ज॒नुषा॑ । पूर्वः॑ । अङ्गि॑राः । ग्रावा॑णः । ऊ॒र्ध्वाः । अ॒भि । च॒क्षुः॒ । अ॒ध्व॒रम् ।
येभिः॑ । विऽहा॑याः । अभ॑वत् । वि॒ऽच॒क्ष॒णः । पाथः॑ । सु॒ऽमेक॑म् । स्वऽधि॑तिः । वन॑न्ऽवति ॥
Hellwig Grammar
- rebhad ← rebhat ← ribh
- [verb], singular, Imperfect
- “moo; murmur; praise.”
- atra
- [adverb]
- “now; there; then; then; there; here; here; in the following; alternatively; now.”
- januṣā ← janus
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “birth.”
- pūrvo ← pūrvaḥ ← pūrva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- aṅgirā ← aṅgirāḥ ← aṅgiras
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Aṅgiras; Aṅgiras; Brahman; Atharva-Veda; aṅgiras [word]; Aṅgiras.”
- grāvāṇa ← grāvāṇaḥ ← grāvan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “stone; millstone; grindstone; mountain.”
- ūrdhvā ← ūrdhvāḥ ← ūrdhva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “upper; up(a); upper; upward; erect; more(a); raised; ūrdhva [word]; acclivitous; overturned; loud; eminent; high.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- cakṣur ← cakṣuḥ ← cakṣ
- [verb], plural, Imperfect
- “watch; look.”
- adhvaram ← adhvara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- yebhir ← yebhiḥ ← yad
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vihāyā ← vihāyāḥ ← vihāyas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vigorous.”
- abhavad ← abhavat ← bhū
- [verb], singular, Imperfect
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- vicakṣaṇaḥ ← vicakṣaṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “expert; wise; discerning; clear-sighted; conversant(p); bright.”
- pāthaḥ ← pāthas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “pāthas [word]; water; place.”
- sumekaṃ ← sumekam ← sumeka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “fast; fixed.”
- svadhitir ← svadhitiḥ ← svadhiti
- [noun], nominative, singular, masculine
- “ax; knife.”
- vananvati ← vananvat
- [noun], locative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
अङ्गिरा नामर्षिरार्त्विज्येन वृतः सन् देवान् स्तौति । अत्र अस्मिन् यज्ञे जनुषा जन्मना पूर्वः प्रत्नः अङ्गिराः नामर्षिः रेभत् देवान् स्तौति । ग्रावाणः च ऊर्ध्वाः उद्यताः सन्तः अध्वरं यज्ञसाधनं सोमम् अभि चक्षुः अभिपश्यन्ति । विचक्षणः विद्रष्टेन्द्रः येभिः यैः ग्रावभिरभिषवसंबन्धिभिः शब्दैः विहायाः महान् अभवत् । हृष्टोऽभूदित्यर्थः । अस्येन्द्रस्य स्वधितिः वज्रः वनन्वति उदकवति मार्गे पाथः अन्नसाधनं सुमेकं शोभनमुदकं निरगमयदिति शेषः ॥ ॥२५॥
Wilson
English translation:
“Aṅgirasa, the prior in birth, praises (the gods, here); the uplifted stones behold (the Soma of) thesacrifice, through which (stones) the sage Indra has been exalted, (and his) thunderbolt brings forth excellentwater, (producing) food on watery way.”
Jamison Brereton
Here crackles the foremost Aṅgiras [=Agni] from birth. The pressing stones, aloft, look upon the ceremony,
(those stones) by which the wide-gazing (soma) became widely
extended. The (livestock) pen is well-grounded, the axe in the
wooden (tree).
Griffith
By reason of his birth here Angiras first sang: the pressing-stones upraised bebeld the sacrifice-
The stones through which the Sage became exceeding vast, and the sharp axe obtains in fight the beauteous place.
Geldner
Es sang hier von Geburt an der frühere Angiras. Die aufgerichteten Preßsteine schauen nach dem Opfer, durch die der Weitschauende zu voller Kraft kam. Fest steht der Zufluchtsort; die Axt ist bei einem Holzbesitzenden.
Grassmann
Es sang hier als erster seiner Geburt nach Angiras; die emporgehobenen Presssteine blickten auf das Opfer hin, durch welche der weithinschauende [Indra?] gross ward [und ihm] ein segensreicher Wohnsitz und ein Beil [der Blitz?] dem heischenden [zu Theil ward].
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- शार्यातो मानवः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (जनुषा पूर्वः-अङ्गिराः) जगत् की जन्मक्रिया से पूर्व वर्तमान अङ्गों जगत्पदार्थों में रममाण परमात्मा (अत्र) इस संसार में (रेभत्) परम ऋषियों को उपदेश देता है (ऊर्ध्वाः-ग्रावाणः) ऊँचे विद्वान् (अध्वरम्-अभिचक्षुः)उस अविनाशी को प्रत्यक्ष देखते हैं (येभिः) जिनके द्वारा प्रशंसित (विचक्षणः) वह सर्वद्रष्टा (विहायाः) महान् (अभवत्) है (स्वधितिः) स्वाधार (सुमेकं पाथः) सुष्ठु प्रकाशमान अथवा शोभन एकरूप मार्ग को या सृष्टिकाल को (वनन्वति) रश्मिवाले सूर्य में प्रेरित करता है ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा जगत् की उत्पत्ति से पूर्व वर्त्तमान तथा जगत् के पदार्थों में रममाण है, परमऋषियों को वेद का उपदेश देता है, ऊँचे विद्वान् इसका साक्षात् करते हैं, वह सर्वद्रष्टा महान् है तथा उत्तम प्रकाशवाले या सुन्दर एक मार्ग को सृष्टि के समय को सूर्य के आश्रित करता है, सूर्य के द्वारा प्रत्येक गतिमान् का मार्ग प्रशस्त होता है, या सृष्टि के पदार्थों का काल निर्धारित होता है ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (जनुषा पूर्वः-अङ्गिराः) जगतो जन्मक्रियया पूर्व एव (अङ्गेषु जगत्पदार्थेषु रममाणः परमात्मा ‘अङ्गिरा अङ्गेषु रममाणः’ [ऋ० ५।८।४ दयानन्दः] (अत्र) संसारे (रेभत्) परमर्षीन् शब्दयति-उपदिशति (ऊर्ध्वाः-ग्रावाणः) उत्कृष्टाः-विद्वांसः ‘विद्वांसो हि ग्रावाणः’ [श० ३।९।३।१४] (अध्वरम्-अभिचक्षुः) तमविनाशिनं चक्षुरभि, प्रत्यक्षमभिपश्यन्ति (येभिः) यैः प्रशंसितः (विचक्षणः-विहायाः-अभवत्) स सर्वद्रष्टा महान् भवति (स्वधितिः-सुमेकं पाथः वनन्वति) स स्वाधारः सुमेकं सुष्ठु प्रकाशमानम् ‘सुमेकः सुष्ठु प्रकाशमानः’ [ऋ० ४।६।३ दयानन्दः] यद्वा स्वेकम् ‘सुमेकः स्वेकः’ [श० १।७।२।२६] मार्गं सृष्टिकालं वा ‘सुमेकः संवत्सरः स्वेको ह वै’ नामैतद् यत्सुमेक इति’ [श० १।७।२।२६] (वनन्वति) रश्मिवति सूर्ये प्रेरयति ‘वज्रं रश्मिनाम’ [निघ० ३।५३।१५] ॥१५॥