सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ देवान् हुवे ’ इति पञ्चदशर्चं षष्ठं सूक्तम् । ऋष्याद्याः पूर्ववत् । “ देवान् हुवे ’ इत्यनुक्रान्तम् । पृष्ठ्याभिप्लवषडहयोः पञ्चमेऽहनीदं वैश्वदेवनिविद्धानम् । सूत्रितं च – इहेह व इति चतस्रो देवान् हुव ’ इति वैश्वदेवम् ’ (आश्व. श्रौ. ७, ५) इति ॥
Jamison Brereton
66 (892)
All Gods
Vasukarṇa Vāsukra
15 verses: jagatī, except triṣṭubh 15
The listing impulse found in the previous hymn is here carried further. The gods in general, groups of gods such as the Ādityas, Vasus, and Rudras, and individual gods both major and minor are invoked here, with conventional descriptors and predicates and with standard prayers for help and blessing. There is little to catch the attention in this hymn, though it is certainly competently done.
01 देवान्हुवे बृहच्छ्रवसः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दे॒वान्हु॑वे बृ॒हच्छ्र॑वसः स्व॒स्तये॑ ज्योति॒ष्कृतो॑ अध्व॒रस्य॒ प्रचे॑तसः ।
ये वा॑वृ॒धुः प्र॑त॒रं वि॒श्ववे॑दस॒ इन्द्र॑ज्येष्ठासो अ॒मृता॑ ऋता॒वृधः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
दे॒वान्हु॑वे बृ॒हच्छ्र॑वसः स्व॒स्तये॑ ज्योति॒ष्कृतो॑ अध्व॒रस्य॒ प्रचे॑तसः ।
ये वा॑वृ॒धुः प्र॑त॒रं वि॒श्ववे॑दस॒ इन्द्र॑ज्येष्ठासो अ॒मृता॑ ऋता॒वृधः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
देवा꣡न् हुवे बृह꣡च्छ्रवसः सुअस्त꣡ये
ज्योतिष्कृ꣡तो अध्वर꣡स्य प्र꣡चेतसः
ये꣡ वावृधुः꣡ प्रतरं꣡ विश्व꣡वेदस
इ꣡न्द्रज्येष्ठासो अमृ꣡ता ऋतावृ꣡धः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
br̥hácchravasaḥ ← br̥hácchravas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
huve ← √hū- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
svastáye ← svastí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
adhvarásya ← adhvará- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
jyotiṣkŕ̥taḥ ← jyotiṣkŕ̥t- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
prácetasaḥ ← prácetas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
pratarám ← pratarám (invariable)
{}
vāvr̥dhúḥ ← √vr̥dh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
viśvávedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
amŕ̥tāḥ ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
índrajyeṣṭhāsaḥ ← índrajyeṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
r̥tāvŕ̥dhaḥ ← r̥tāvŕ̥dh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
दे॒वान् । हु॒वे॒ । बृ॒हत्ऽश्र॑वसः । स्व॒स्तये॑ । ज्यो॒तिः॒ऽकृतः॑ । अ॒ध्व॒रस्य॑ । प्रऽचे॑तसः ।
ये । व॒वृ॒धुः । प्र॒ऽत॒रम् । वि॒श्वऽवे॑दसः । इन्द्र॑ऽज्येष्ठासः । अ॒मृताः॑ । ऋ॒त॒ऽवृधः॑ ॥
Hellwig Grammar
- devān ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- huve ← hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- bṛhacchravasaḥ ← bṛhat
- [noun]
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- bṛhacchravasaḥ ← śravasaḥ ← śravas
- [noun], accusative, plural, masculine
- “fame; glory; ear.”
- svastaye ← svasti
- [noun], dative, singular, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- jyotiṣkṛto ← jyotiṣkṛtaḥ ← jyotiṣkṛt
- [noun], accusative, plural, masculine
- adhvarasya ← adhvara
- [noun], genitive, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- pracetasaḥ ← pracetas
- [noun], accusative, plural, masculine
- “intelligent; mindful; attentive; wise; apt; observant.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vāvṛdhuḥ ← vṛdh
- [verb], plural, Perfect indicative
- “increase; grow; vṛdh; increase; succeed; strengthen; grow up; spread.”
- prataraṃ ← prataram ← pratara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “pratara.”
- viśvavedasa ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedasa ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “knowledge.”
- indrajyeṣṭhāso ← indra
- [noun], masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indrajyeṣṭhāso ← jyeṣṭhāsaḥ ← jyeṣṭha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “firstborn; best; first; excellent; highest; jyeṣṭha [word].”
- amṛtā ← amṛtāḥ ← amṛta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- ṛtāvṛdhaḥ ← ṛtāvṛdh
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sincere.”
सायण-भाष्यम्
बृहच्छ्रवसः प्रभूतान्नान् ज्योतिष्कृतः आदित्याख्यस्य तेजसः कर्तॄन् प्रचेतसः प्रकृष्टज्ञानांस्तान् देवान् अध्वरस्य अस्य यज्ञस्य स्वस्तये अविनाशाय निर्विघ्नेन यज्ञपरिसमाप्तये हुवे आह्वयामि । विश्ववेदसः सर्वधनाः इन्द्रज्येष्ठासः। इन्द्रो ज्येष्ठः प्रधानो येषाम् । इन्द्रनेतृका इत्यर्थः । अमृताः मरणधर्मरहिताः ऋतावृधः यज्ञेन प्रवृद्धाः ये देवाः प्रतरम् अत्यन्तं ववृधुः वर्धन्ते ॥
Wilson
English translation:
“I invoke for the success of the sacrifice the gods, who bestow abundant food, the diffusers of light, theextremely wise who flourish mightily, abounding in all riches, having Indra as their chief, immortal, augmented bysacrifice.”
Jamison Brereton
I call upon the gods of lofty fame for well-being—the makers of light, attentive to the rite,
who, having all possessions, have grown even stronger, the immortals having Indra as their chief, grown strong through truth—
Griffith
I CALL the Gods of lofty glory for our weal, the makers of the light, well-skilled in sacrifice;
Those who have waxen mightily, Masters of all wealth, Immortal, strengthening Law, the Gods whom Indra leads.
Geldner
Die hochberühmten Götter rufe ich an zum Heile, die lichtschaffenden, des Opfers Kenner, die noch weiter gewachsen sind, die Allwissenden, Unsterblichen, die Wahrheit Mehrenden, deren Oberster Indra ist;
Grassmann
Die hochberühmten Götter rufe ich zum Heil, des Lichtes Schöpfer, die des Opfers nehmen wahr, Die alles wissen und zur Macht erwachsen sind, geführt von Indra, heilige, unsterbliche.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में ब्रह्मचारी, विद्वान्, जीवन्मुक्त, वैज्ञानिक हों, उनसे ज्ञानकला का प्रसार हो तथा किरणों वायु आदि पदार्थों के ज्ञान से प्रजाजन सुख को प्राप्त करें, यह वर्णन है।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (बृहच्छ्रवसः) बहुत ज्ञान का श्रवण किये हुए (ज्योतिष्कृतः) संसार में ज्ञानज्योति के फैलानेवाले (अध्वरस्य प्रचेतसः) अध्यात्मयज्ञ के प्रकृष्टरूप में प्रसिद्ध करनेवाले (देवान् हुवे) विद्वानों को आमन्त्रित करता हूँ, (ये) जो (विश्ववेदसः) सब धनोंवाले-सब ऐश्वर्योंवाले (इन्द्र ज्येष्ठासः) परमात्मा जिनका ज्येष्ठ इष्टदेव है, ऐसे (अमृताः) जीवन्मुक्त (ऋता-वृधः) सत्य को बढ़ानेवाले (पितरं वावृधुः) मुझे भलीभाँति बढ़ाएँ ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - बहुश्रुत, ज्ञानज्योति का प्रसार करनेवाले, आध्यात्मिक, परमात्मा को श्रेष्ठ उपास्य माननेवाले महाविद्वानों को समय-समय पर आमन्त्रित करके ज्ञानलाभ लेना चाहिए, जो जीवन को उत्तरोत्तर उन्नतिपथ पर ले जावें ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अस्मिन् सूक्ते राष्ट्रे ब्रह्मचारिणो विद्वांसो जीवन्मुक्ता वैज्ञानिकाः स्युस्तेभ्यो ज्ञानकलाप्रसारो भवेत्तथा सूर्यरश्मिवायुप्रभृतीनां पदार्थानां ज्ञानेन प्रजाजनाः स्युरिति वर्णितम्।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (बृहच्छ्रवसः) महज्ज्ञानश्रवणवतः (ज्योतिष्कृतः) संसारे ज्ञानप्रकाशं ये कुर्वन्ति तान् (अध्वरस्य प्रचेतसः) अध्यात्मयज्ञस्य प्रकृष्टं चेतयितॄन् (देवान् हुवे) विदुष आमन्त्रये (ये) ये खलु (विश्ववेदसः) सर्वधनवन्तः सर्वैश्वर्यवन्तः (इन्द्रज्येष्ठासः) इन्द्रः परमात्मा ज्येष्ठः पूज्य उपासनीयो येषां ते (अमृताः) जीवन्मुक्ताः (ऋतावृधः) सत्यस्य वर्धयितारः (प्रतरं वावृधुः) मां प्रकृष्टतरं वर्धयन्तु ॥१॥
02 इन्द्रप्रसूता वरुणप्रशिष्था - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इन्द्र॑प्रसूता॒ वरु॑णप्रशिष्टा॒ ये सूर्य॑स्य॒ ज्योति॑षो भा॒गमा॑न॒शुः ।
म॒रुद्ग॑णे वृ॒जने॒ मन्म॑ धीमहि॒ माघो॑ने य॒ज्ञं ज॑नयन्त सू॒रयः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
इन्द्र॑प्रसूता॒ वरु॑णप्रशिष्टा॒ ये सूर्य॑स्य॒ ज्योति॑षो भा॒गमा॑न॒शुः ।
म॒रुद्ग॑णे वृ॒जने॒ मन्म॑ धीमहि॒ माघो॑ने य॒ज्ञं ज॑नयन्त सू॒रयः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इ꣡न्द्रप्रसूता व꣡रुणप्रशिष्टा
ये꣡ सू꣡र्यस्य ज्यो꣡तिषो भाग꣡म् आनशुः꣡
मरु꣡द्गणे वृज꣡ने म꣡न्म धीमहि
मा꣡घोने यज्ञं꣡ जनयन्त सूर꣡यः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
índraprasūtāḥ ← índraprasūta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
váruṇapraśiṣṭāḥ ← váruṇapraśiṣṭa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ānaśúḥ ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
bhāgám ← bhāgá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jyótiṣaḥ ← jyótis- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
sū́ryasya ← sū́rya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
{}
dhīmahi ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
mánma ← mánman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
marúdgaṇe ← marúdgaṇa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
vr̥jáne ← vr̥jána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
janayanta ← √janⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
mā́ghone ← mā́ghona- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
sūráyaḥ ← sūrí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इन्द्र॑ऽप्रसूताः । वरु॑णऽप्रशिष्टाः । ये । सूर्य॑स्य । ज्योति॑षः । भा॒गम् । आ॒न॒शुः ।
म॒रुत्ऽग॑णे । वृ॒जने॑ । मन्म॑ । धी॒म॒हि॒ । माघो॑ने । य॒ज्ञम् । ज॒न॒य॒न्त॒ । सू॒रयः॑ ॥
Hellwig Grammar
- indraprasūtā ← indra
- [noun], masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indraprasūtā ← prasūtāḥ ← prasū ← √sū
- [verb noun], nominative, plural
- “give birth; be born; originate; impel; propel; grow.”
- varuṇapraśiṣṭā ← varuṇa
- [noun], masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- varuṇapraśiṣṭā ← praśiṣṭāḥ ← praśās ← √śās
- [verb noun], nominative, plural
- “govern.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- sūryasya ← sūrya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- jyotiṣo ← jyotiṣaḥ ← jyotis
- [noun], genitive, singular, neuter
- “light; star; luminosity; fire; jyotis [word]; digestion; planet; light; sunlight.”
- bhāgam ← bhāga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “part; part; part; parcel; quarter; body part; location; region; allotment; part; numerator; division; application; function; outside; bhāga [word]; volume; helping.”
- ānaśuḥ ← aś
- [verb], plural, Perfect indicative
- “get; reach; enter (a state).”
- marudgaṇe ← marut
- [noun], masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- marudgaṇe ← gaṇe ← gaṇa
- [noun], locative, singular, masculine
- “group; varga; troop; troop; battalion; flock; herd; gaṇa [word]; corporation; gaṇa; herd; sect; swarm; set; party; gaṇa; series; Ganesa; flight.”
- vṛjane ← vṛjana
- [noun], locative, singular, neuter
- “community; settlement.”
- manma ← manman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hymn; idea; purpose.”
- dhīmahi ← dhā
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- māghone ← māghona
- [noun], locative, singular, neuter
- yajñaṃ ← yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- janayanta ← janay ← √jan
- [verb], plural, Present injunctive
- “cause; give birth; produce; beget; generate; originate; create; create; make.”
- sūrayaḥ ← sūri
- [noun], nominative, plural, masculine
- “guru.”
सायण-भाष्यम्
इन्द्रप्रसूताः इन्द्रेण तत्तत्कार्येषु प्रेरिताः वरुणप्रशिष्टाः वरुणेनानुशिष्टा अनुमोदिताः ये मरुतः ज्योतिषः द्योतमानस्य सूर्यस्य स्वस्वकर्मणि सर्वस्य प्रेरकस्यामुष्यादित्यस्य भागं भजनीयं लोकम् आनशुः आनशिरे व्याप्तवन्तः । सूर्यमधिष्ठाय वर्तन्त इत्यर्थः । वृजने शत्रूणां छेदके माघोने मघवत इन्द्रस्य संबन्धिनि मरुद्गणे तेषां मरुतां गणे मन्म मननीयं स्तोत्रं धीमहि दध्मः । कुर्मः। किंच सूरयः प्राज्ञा यजमानास्तन्निमित्तमेव यज्ञं जनयन्त जनयन्ति । तेषां हविष्प्रदानाय कुर्वन्ति ॥
Wilson
English translation:
“We offer praise to the company of the Maruts, the attendants upon Maghavan, who, encouraged byIndra, and instrumental ucted by Varuṇa, have acquired a portion of the light of the sun; the wise worshippers beget thesacrifice.”
Jamison Brereton
Who, thrust forth by Indra, directed forth by Varuṇa, attained a share of the light of the sun.
We would set our thoughts on the community having the Maruts as their troop. In their generosity, they begot the sacrifice as its patrons.
Griffith
For the strong band of Maruts will we frame a hymn: the chiefs shall bring forth sacrifice for Indra’s troop,
Who, sent by Indra and advised by Varuna, have gotten for themselves a share of Surya’s light
Geldner
Die von Indra befehligt, von Varuna unterwiesen, Anteil an dem Sonnenlicht erlangt haben: Auf den Bund der Götter mit den Marut als Gefolgschaft wollen wir ein Lied dichten. In Ihrer Freigebigkeit haben die Götter als Opferherren das Opfer für sich erschaffen.
Grassmann
Die Antheil haben an der Sonne hellem Licht, erregt von Indra und von Varuna belehrt, Dem Schwarm und Heer der Maruts bringen wir Gebet, die Fürsten schafften Opfer für des Indra Schar.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्रप्रसूताः) राजा से प्रेरित (वरुणप्रशिष्टाः) वरनेवाले श्रेष्ठ गुरु से प्रशिक्षित (ये) जो (सूर्यस्य ज्योतिषः-भागम्-आनशुः) सूर्य की ज्योति के अंश के समान ज्ञान को व्याप्त हो रहे हैं, वे (सूरयः) मेधावीजन (माघोने वृजने मरुद्गणे) परमात्मसम्बन्धी प्रबल विद्वद्गण जीवन्मुक्तगण में (यज्ञं जनयन्त मन्म धीमहि) हम अध्यात्मयज्ञ-ज्ञानयज्ञ को सम्पादित करते हुए मननीयज्ञान-परमात्मज्ञान को धारण करें ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो राजा से प्रेरित-प्रोत्साहित, श्रेष्ठ विद्वानों से शिक्षा पाये हुए, प्रखर ज्ञानप्रकाश कोप्राप्त हुए, परमात्मा के उपासक विद्वान् हैं, उनसे व्यवहारज्ञान और परमात्मज्ञान प्राप्त करके अभ्युदय और निःश्रेयस को पाना चाहिए ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्रप्रसूताः) राज्ञा प्रेरिताः (वरुणप्रशिष्टाः) वरयित्रा श्रेष्ठगुरुणा प्रशिक्षिताः (ये) ये खलु (सूर्यस्य ज्योतिषः-भागम्-आनशुः) सूर्यस्य ज्योतिषो भागमिव ज्ञानमवाप्नुवन्ति ते (सूरयः) मेधाविनः “सूरिः-मेधाविनाम” [निघ०३।१६] (माघोने वृजने मरुद्गणे) मघवान्-इन्द्रस्तत्सम्बन्धिनि प्रबले जीवन्मुक्तगणे “मरुतो ह वै देवविशः” [कौ०७।८] (यज्ञं जनयन्त मन्म धीमहि) वयमध्यात्मयज्ञं ज्ञानयज्ञं सम्पादयन्तः सम्पादनहेतोः मननीयं ज्ञानं परमात्मज्ञानं धारयेम प्राप्नुयाम ॥२॥
03 इन्द्रो वसुभिः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इन्द्रो॒ वसु॑भिः॒ परि॑ पातु नो॒ गय॑मादि॒त्यैर्नो॒ अदि॑तिः॒ शर्म॑ यच्छतु ।
रु॒द्रो रु॒द्रेभि॑र्दे॒वो मृ॑ळयाति न॒स्त्वष्टा॑ नो॒ ग्नाभिः॑ सुवि॒ताय॑ जिन्वतु ॥
मूलम् ...{Loading}...
इन्द्रो॒ वसु॑भिः॒ परि॑ पातु नो॒ गय॑मादि॒त्यैर्नो॒ अदि॑तिः॒ शर्म॑ यच्छतु ।
रु॒द्रो रु॒द्रेभि॑र्दे॒वो मृ॑ळयाति न॒स्त्वष्टा॑ नो॒ ग्नाभिः॑ सुवि॒ताय॑ जिन्वतु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इ꣡न्द्रो व꣡सुभिः प꣡रि पातु नो ग꣡यम्
आदित्यइ꣡र् नो अ꣡दितिः श꣡र्म यछतु
रुद्रो꣡ रुद्रे꣡भिर् देवो꣡ मॄळयाति+ नस्
त्व꣡ष्टा नो ग्ना꣡भिः सुविता꣡य जिन्वतु
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gáyam ← gáya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pári ← pári (invariable)
{}
pātu ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vásubhiḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
áditiḥ ← áditi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ādityaíḥ ← ādityá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śárma ← śárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yachatu ← √yam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mr̥ḷayāti ← √mr̥ḍ- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rudráḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rudrébhiḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
gnā́bhiḥ ← gnā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
jinvatu ← √ji- 2 ~ jinv- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
suvitā́ya ← suvitá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
tváṣṭā ← tváṣṭar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इन्द्रः॑ । वसु॑ऽभिः । परि॑ । पा॒तु॒ । नः॒ । गय॑म् । आ॒दि॒त्यैः । नः॒ । अदि॑तिः । शर्म॑ । य॒च्छ॒तु॒ ।
रु॒द्रः । रु॒द्रेभिः॑ । दे॒वः । मृ॒ळ॒या॒ति॒ । नः॒ । त्वष्टा॑ । नः॒ । ग्नाभिः॑ । सु॒वि॒ताय॑ । जि॒न्व॒तु॒ ॥
Hellwig Grammar
- indro ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- vasubhiḥ ← vasu
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- pātu ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; govern.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- gayam ← gaya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “house; Gaya; family; Gaya; property; Gaya; wealth; livestock.”
- ādityair ← ādityaiḥ ← āditya
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- aditiḥ ← aditi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- śarma ← śarman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- yacchatu ← yam
- [verb], singular, Present imperative
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- rudro ← rudraḥ ← rudra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- rudrebhir ← rudrebhiḥ ← rudra
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- devo ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- mṛḍayāti ← mṛḍay ← √mṛḍ
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “pardon.”
- nas ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- tvaṣṭā ← tvaṣṭṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Tvaṣṭṛ; Viśvakarman; sun.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- gnābhiḥ ← gnā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “goddess.”
- suvitāya ← suvita
- [noun], dative, singular, neuter
- “prosperity; well-being.”
- jinvatu ← jinv
- [verb], singular, Present imperative
- “enliven; animate.”
सायण-भाष्यम्
वसुभिः एतन्नामकैरष्टभिर्देवैः सहितः इन्द्रः नः अस्मदीयं गयम्। गृहनामैतत् । प्राप्तव्यं गायते शब्द्यतेऽत्रेति वा गयं गृहम् । परि पातु परिरक्षतु । तथा अदितिः देवमाता आदित्यैः देवैः सह नः अस्मभ्यं शर्म सुखं प्रयच्छतु । किंवा देवः दीप्यमानः रुद्रो रुद्रेभिः स्वपुत्रैः मरुद्भिः सह नः अस्मान् मृळयति सुखयतु । मृड सुखने ’ । लेट्याडागमः । अपि वा त्वष्टा प्रजापतिः ग्नाभिः देवपत्नीभिश्छन्दोभिः सुविताय सुष्ठु प्राप्तव्यायाभ्युदयाय नः अस्मान् जिन्वतु प्रीणयतु ॥
Wilson
English translation:
“May Indra with the Vasus guard our dwelling; may Aditi with the Ādityas grant us felicity; may thedivine Rudra with the Rudras make us happy;may Tvaṣṭā with the wives of the gods be favourable to us forour prosperity.”
Jamison Brereton
Let Indra with the Vasus protect our livelihood on every side. Let Aditi with the Ādityas extend shelter to us.
The god Rudra with the Rudras shall be merciful to us. Let Tvaṣṭar with the Wives (of the Gods) enliven us for good faring.
Griffith
May Indra with the Vasus keep our dwelling safe, and Aditi with Adityas lend us sure defence.
May the God Rudra with the Rudras favour us, and Tvastar with the Dames further us to success.
Geldner
Indra mit den Vasu´s soll unser Haus ringsum schützen, Aditi mit den Aditya´s soll uns Zuflucht gewähren. Gott Rudra soll sich mit den Rudra´s unser erbarmen, Tvastri mit den Götterfrauen soll uns zu guter Fahrt stärken.
Grassmann
Es schütze Indra mit den Vasu’s unser Haus, mit den Aditja’s reiche Aditi uns Schutz, Gott Rudra mit den Rudra’s mög’ uns gnädig sein, und mit den Weibern fördre Tvaschtar uns zum Glück.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्रः-वसुभिः) ऐश्वर्यवान् राजा धनों के द्वारा अथवा वायु प्राणवायु के द्वारा (नः गयं परिपातु) हमारे घर को परिपूर्ण करे अथवा प्राण की रक्षा करे (अदितिः-आदित्यैः-नः-शर्म यच्छतु) अखण्डित ब्रह्मचर्यवान् अपने ज्ञानप्रकाशों से सुख प्रदान करे अथवा सूर्य रश्मियों द्वारा सुख को प्रदान करे (रुद्रः-देवः-रुद्रेभिः-नः-मृळयाति) उपदेशक विद्वान् अपने उपदेशवचनों से हमें सुखी करे अथवा अग्नि अपनी ज्वालाओं से हमें सुखी करे (त्वष्टा ग्नाभिः) संसार का रचयिता परमात्मा वेदवाणियों द्वारा (नः सुविताय जिन्वतु) हमें सुस्थिति के लिए तृप्त करे ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा वेदवाणियों के द्वारा हमारी आत्मस्थिति को ठीक करता है और उपदेशक विद्वान् अपने उपदेशों से हमें अच्छे मार्ग पर लाता है तथा राजा हमारे घरों को धनधान्य से पूर्ण करता है। एवं-वायु हमारे प्राणों का संचालन करता है, सूर्य रश्मियों द्वारा हमें सुखी करता है और अग्नि ज्वालाओं द्वारा हमारे कार्यों को सिद्ध करता है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्रः-वसुभिः-नः-गयं परिपातु) ऐश्वर्यवान् राजा धनैरस्माकं गृहं परिपालयतु परिपूर्णं करोतु “गयः गृहनाम” [निघ०३।४] यद्वा वायुर्वा ‘य इन्द्रः स वायुः’ [श०४।१।३।१९] प्राणवायुभिः “प्राणा वै वसवः” [जै०४।१।३।३] अस्माकं प्राणम् “प्राणा वै गयाः” [श०१४।८।१५।७] परिरक्षतु (अदितिः-आदित्यैः-नः-शर्म यच्छतु) अखण्डितब्रह्मचर्यवान् स्वज्ञान-प्रकाशैः सुखं प्रयच्छतु यद्वा द्यौरादित्योऽदितिभिः सूर्यरश्मिभिः सुखं प्रयच्छतु (रुद्रः-देवः-रुद्रेभिः-नः-मृळयाति) उपदेशको देवः स्ववचनैरुपदेशैरस्मान् सुखयतु यद्वा-अग्निः स्वज्वालाभिरस्मान् सुखयतु (त्वष्टा ग्नाभिः-नः सुविताय जिन्वतु) संसारस्य रचयिता परमात्मा वेदवाग्भिः “ग्ना वाङ्नाम” [निघ०१।११] सुस्थितयेऽस्मान् प्रीणयतु ॥३॥
04 अदितिर्द्यावापृथिवी ऋतम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अदि॑ति॒र्द्यावा॑पृथि॒वी ऋ॒तं म॒हदिन्द्रा॒विष्णू॑ म॒रुतः॒ स्व॑र्बृ॒हत् ।
दे॒वाँ आ॑दि॒त्याँ अव॑से हवामहे॒ वसू॑न्रु॒द्रान्त्स॑वि॒तारं॑ सु॒दंस॑सम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अदि॑ति॒र्द्यावा॑पृथि॒वी ऋ॒तं म॒हदिन्द्रा॒विष्णू॑ म॒रुतः॒ स्व॑र्बृ॒हत् ।
दे॒वाँ आ॑दि॒त्याँ अव॑से हवामहे॒ वसू॑न्रु॒द्रान्त्स॑वि॒तारं॑ सु॒दंस॑सम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ꣡दितिर् द्या꣡वापृथिवी꣡ ऋत꣡म् मह꣡द्
इ꣡न्द्रावि꣡ष्णू · मरु꣡तः सु꣡वर् बृह꣡त्
देवाँ꣡ आदित्याँ꣡ अ꣡वसे हवामहे
व꣡सून् रुद्रा꣡न् सविता꣡रं सुदं꣡ससम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áditiḥ ← áditi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
dyā́vāpr̥thivī́ ← dyā́vāpr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
mahát ← mahā́nt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
r̥tám ← r̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
índrāvíṣṇū ← índrāvíṣṇu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
svàr ← svàr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ādityā́n ← ādityá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ávase ← ávas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
havāmahe ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
rudrā́n ← rudrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
savitā́ram ← savitár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sudáṁsasam ← sudáṁsas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vásūn ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अदि॑तिः । द्यावा॑पृथि॒वी इति॑ । ऋ॒तम् । म॒हत् । इन्द्रा॒विष्णू॒ इति॑ । म॒रुतः॑ । स्वः॑ । बृ॒हत् ।
दे॒वान् । आ॒दि॒त्यान् । अव॑से । ह॒वा॒म॒हे॒ । वसू॑न् । रु॒द्रान् । स॒वि॒तार॑म् । सु॒ऽदंस॑सम् ॥
Hellwig Grammar
- aditir ← aditiḥ ← aditi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- dyāvāpṛthivī
- [noun], nominative, dual, feminine
- “heaven and earth; dyāvāpṛthivī [word].”
- ṛtam ← ṛta
- [noun], nominative, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- mahad ← mahat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “large; eminent; great; loud; dangerous; strong; long; high; much(a); mahant [word]; ample; very; great; adult; important; dark; high; abundant; violent; remarkable; mighty; big; long.”
- indrāviṣṇū ← indrāḥ ← indra
- [noun], masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indrāviṣṇū ← viṣṇū ← viṣṇu
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Vishnu; Krishna; Viṣṇu; Om; Shiva.”
- marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- svar
- [adverb]
- “sun; sky; sunlight.”
- bṛhat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ādityāṃ ← āditya
- [noun], accusative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- avase ← av
- [verb noun]
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- havāmahe ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- vasūn ← vasu
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- rudrān ← rudra
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- savitāraṃ ← savitāram ← savitṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- sudaṃsasam ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sudaṃsasam ← daṃsasam ← daṃsas
- [noun], accusative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
अदितिर्द्यावापृथिवी द्यावापृथिव्यौ महत् महान् ऋतं सत्यभूतोऽग्निः इन्द्राविष्णू मरुतः च बृहत् परिवृढः स्वः आदित्यः एते देवाः सर्वत्र स्वमहिम्ना वर्तन्ते । एतान् देवान् आदित्यादीन् सुदंससं सुकर्माणं सवितारम् एतन्नामानं च अवसे रक्षणाय हवामहे वयमाह्वयामहे ॥
Wilson
English translation:
“Aditi, heaven and earth, the mighty Truth (Agni), Indra, Viṣṇu, the Maruts, the great sun– (these) weinvoke for our protection, as well as the divine Ādityas, the Vasus, the Rudras, and Savitā, the accomplisher ofgood works.”
Jamison Brereton
Aditi, Heaven and Earth, great truth, Indra and Viṣṇu, the Maruts, and the lofty Sun—
we call upon the gods for help—the Ādityas, Vasus, Rudras, and
well-skilled Savitar.
Griffith
Aditi, Heaven and Earth, the great eternal Law, Indra, Visnu, the Maruts, and the lofty Sky.
We call upon Adityas, on the Gods, for help, on Vasus, Rudras, Savitar of wondrous deeds.
Geldner
Aditi, Himmel und Erde, das große Gesetz, Indra und Vishnu, die Marut, die hohe Sonne - die Götter Aditya´s rufen wir zum Beistand, die Vasu´s, Rudra´s und Savitri, den Werktüchtigen.
Grassmann
Die Erd’, den Himmel, Aditi, das grosse Recht, die Maruts, Indra, Vischnu und das hohe Licht, Die Götter, die Aditja’s rufen wir zur Hülfe uns, die Vasu’s, Rudra’s und den thät’gen Savitar.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अदितिम्) आचार्य को (द्यावापृथिवी) माता-पिताओं को (महत्-ऋतम्) उनसे प्राप्त महत् ज्ञान और पालन को (इन्द्राविष्णू) विद्युत् और सूर्य के ज्ञानवालों को (मरुतः) जीवन्मुक्तों को (बृहत्-स्वः) बड़े सुखवाले स्थान को-इन सबको (आदित्यान्-देवान्) अखण्डित ब्रह्मचर्यवाले विद्वानों को (वसून् रुद्रान्) बसनेवाले और उपदेश करनेवाले विद्वानों को (सुदंससं सवितारम्) अच्छे कर्मवाले उत्पादक परमात्मा को (अवसे) रक्षा के लिए (हवामहे) आमन्त्रित करते हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्य को अपनी रक्षार्थ माता-पिता, आचार्य, वैज्ञानिक, व्यावहारिक, उपदेशक, आदि महानुभावों के अनुभवों और ज्ञानों से लाभ उठाना चाहिए तथा परमरक्षक परमात्मा की उपासना से अध्यात्मलाभ लेना चाहिए ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अदितिम्) आचार्यं (द्यावापृथिवी) मातापितरौ “द्यौर्मे पिता….माता पृथिवी महीयम्” [ऋ०१।१६४।३३] (महत्-ऋतम्) तेभ्यः प्राप्तं महज्ज्ञानं पालनं च (इन्द्राविष्णू) विद्युत्सूर्यज्ञानवन्तौ (मरुतः) जीवन्मुक्तान् (बृहत्-स्वः) महत् सुखमयं स्थानम्,इति सर्वान् (आदित्यान् देवान्) अखण्डितब्रह्मचर्यान् विदुषः (वसून् रुद्रान्) वासयितॄन्-उपदेष्टॄन् विदुषः (सुदंससं सवितारम्) सुकर्माणामुत्पादकं परमात्मानं (अवसे) रक्षणाय (हवामहे) आमन्त्रयामहे ॥४॥
05 सरस्वान्धीभिर्वरुणो धृतव्रतः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सर॑स्वान्धी॒भिर्वरु॑णो धृ॒तव्र॑तः पू॒षा विष्णु॑र्महि॒मा वा॒युर॒श्विना॑ ।
ब्र॒ह्म॒कृतो॑ अ॒मृता॑ वि॒श्ववे॑दसः॒ शर्म॑ नो यंसन्त्रि॒वरू॑थ॒मंह॑सः ॥
मूलम् ...{Loading}...
सर॑स्वान्धी॒भिर्वरु॑णो धृ॒तव्र॑तः पू॒षा विष्णु॑र्महि॒मा वा॒युर॒श्विना॑ ।
ब्र॒ह्म॒कृतो॑ अ॒मृता॑ वि॒श्ववे॑दसः॒ शर्म॑ नो यंसन्त्रि॒वरू॑थ॒मंह॑सः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
स꣡रस्वान् धीभि꣡र् व꣡रुणो धृत꣡व्रतः
पूषा꣡ वि꣡ष्णुर् महिमा꣡ वायु꣡र् अश्वि꣡ना
ब्रह्मकृ꣡तो अमृ꣡ता विश्व꣡वेदसः
श꣡र्म नो यंसन् त्रिव꣡रूथम् अं꣡हसः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dhībhíḥ ← dhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
dhr̥távrataḥ ← dhr̥távrata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sárasvān ← sárasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
mahimā́ ← mahimán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vāyúḥ ← vāyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
víṣṇuḥ ← víṣṇu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
amŕ̥tāḥ ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
brahmakŕ̥taḥ ← brahmakŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
viśvávedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
áṁhasaḥ ← áṁhas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śárma ← śárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
trivárūtham ← trivárūtha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yaṁsan ← √yam- (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
सर॑स्वान् । धी॒भिः । वरु॑णः । धृ॒तऽव्र॑तः । पू॒षा । विष्णुः॑ । म॒हि॒मा । वा॒युः । अ॒श्विना॑ ।
ब्र॒ह्म॒ऽकृतः॑ । अ॒मृताः॑ । वि॒श्वऽवे॑दसः । शर्म॑ । नः॒ । यं॒स॒न् । त्रि॒ऽवरू॑थम् । अंह॑सः ॥
Hellwig Grammar
- sarasvān ← sarasvant
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Sarasvant.”
- dhībhir ← dhībhiḥ ← dhī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- dhṛtavrataḥ ← dhṛta ← dhṛ
- [verb noun]
- “keep; put; hold; assume; wear; take; promise; stay; exist; hold; begin; dip.”
- dhṛtavrataḥ ← vrataḥ ← vrata
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- viṣṇur ← viṣṇuḥ ← viṣṇu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vishnu; Krishna; Viṣṇu; Om; Shiva.”
- mahimā ← mahiman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “greatness; power; mahiman.”
- vāyur ← vāyuḥ ← vāyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wind; Vayu; vāta; prāṇa (coll.); air; air; fart; breath; northwest; draft; vāyu [word]; Vāyu; Marut.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- brahmakṛto ← brahma ← brahman
- [noun], neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- brahmakṛto ← kṛtaḥ ← kṛt
- [noun], nominative, plural, masculine
- “causing; making; performing; promotive; producing; doing; acting; writing; transforming; effecting.”
- amṛtā ← amṛtāḥ ← amṛta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- viśvavedasaḥ ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedasaḥ ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “knowledge.”
- śarma ← śarman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- yaṃsan ← yam
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- trivarūtham ← tri
- [noun]
- “three; tri/tisṛ [word].”
- trivarūtham ← varūtham ← varūtha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “defense; protective covering.”
- aṃhasaḥ ← aṃhas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “trouble; sin.”
सायण-भाष्यम्
धीभिः प्रज्ञाभिर्युक्तः सरस्वान् एतन्नामा धृतव्रतः धृतकर्मा वरुणः च पूषा महिमा महत्त्वेन युक्तः विष्णुः च वायुः अश्विना अश्विनौ ब्रह्मकृतः कर्मकृतः स्तोतॄणामन्नदातारो वा विश्ववेदसः सर्वधना व्याप्तज्ञाना वा अंहसः पापरूपाणां शत्रूणां हन्तार: अमृताः एते देवाः नः अस्मभ्यं त्रिवरूथं त्रिष्कम्भं त्रिकक्ष्यं शर्म गृहम् । यद्वा । त्रिवरूथम् । द्रोणाधवनीयपृतभृत्संज्ञकानि त्रीणि पात्राणि यत्र व्रियन्ते संभज्यन्ते तद्यज्ञसाधनं गृहम् । यंसन् प्रयच्छन्तु । यच्छतेर्लेटि सिप्यडागमः ॥ ॥ १२ ॥
Wilson
English translation:
“May Sarasvatī, (endowed) with intelligences, Varuṇa the observer of oblations, Pūṣan, Viṣṇu, themighty Vāyu, the Aśvins, (may these) the bestowers of food upon worshippers, immortal, the possessors of allwealth, grant us a habitation triply-guarded from evil.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Triply-guarded: aṃhasas, an epithet of the deities, thedestroyers of enemies in the form of sin; śarma trivarūtham = a house with three courts, or the hall of sacrifice,containing the three Soma vessels, droṇa, āhavanīya and pūtabhṛt
Jamison Brereton
Sarasvant along with insights, Varuṇa whose commandments are upheld, Pūṣan, Viṣṇu, the Greatness, Vāyu, and the Aśvins,
the creators of sacred formulations, immortal, having all possessions, they will extend to us shelter providing threefold defense from
difficult straits.
Griffith
With Holy Thoughts Sarasvan, firm-lawed Varuna, great Vayu, Pusan, Visnu, and the Asvins Twain,
Lords of all wealth, Immortal, furtherers of prayer, grant us a triply-guarding refuge from distress.
Geldner
Sarasvat mit den frommen Gedanken, Varuna, der die Gesetze aufrecht erhält, Pusan, Vishnu, die Hoheit, Vayu, die Asvin, die Erbauenden, Unterblichen, Allwissenden mögen uns Zuflucht gewähren, die dreifach vor Not schützt.
Grassmann
Sarasvat mit den Dhī’s, der Rechtshort Varuna, die Açvin, Puschan, Vischnu, Mahiman, der Wind, die ew’gen die allwissend fördern das Gebet, die mögen uns dreifachen Schutz vor Noth verleihn.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (धीभिः सरस्वान्) कर्मों के द्वारा जो ज्ञानवान् (वरुणः) वरनेवाला उपदेशक (धृतव्रतः पूषा) कृतसङ्कल्प या दृढ़सङ्कल्पवाला पालक राजा (महिमा विष्णुः) अपने महत्त्व से व्यापक परमात्मा (वायुः) पुरोहित (अश्विना) सुशिक्षित स्त्रीपुरुष (ब्रह्मकृतः) ब्रह्मज्ञान का अध्यापक (अमृताः) जीवन्मुक्त (विश्ववेदसः) प्रवेश करने योग्य ज्ञानवाले (नः) हमारे लिए (अंहसः) पापसम्पर्क से-संसार से पृथक् (त्रिवरुथं शर्म यंसन्) तीन अर्थात् आध्यात्मिक, आधिदैविक और आधिभौतिक दुखों के वारक-निवारक सुखशरण को प्रदान करें ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजा, सुप्रबन्ध करनेवाला पुरोहित, उत्तम याजक, उपदेशक, ब्रह्मज्ञान का अध्यापक, सुशिक्षित स्त्रीपुरुष, जीवन्मुक्त महानुभाव हमें आध्यात्मिक, आधिदैविक, आधिभौतिक दुःखों से पृथक् रखें तथा पाप से संसारबन्धन से अलग मोक्षधाम को परमात्मा प्राप्त करावे, ऐसी आकाङ्क्षा है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (धीभिः सरस्वान्) कर्मभिः “धीः कर्मनाम” [निघ०५।१] यो ज्ञानवान् प्राप्तज्ञानः (वरुणः) वरयिता उपदेशकः (धृतव्रतः पूषा) धृतसङ्कल्पः कृतसङ्कल्पो दृढसङ्कल्पो वा पालको राजा (महिमा विष्णुः) स्वमहत्त्वेन व्यापकः परमात्मा (वायुः) पुरोहितः “वायुर्वाव पुरोहितः” [ऐ०८।२] (अश्विना) सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ “अश्विना सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ” [यजु०३८।१२दयानन्दः] (ब्रह्मकृतः) ब्रह्मज्ञानाध्यापकाः (अमृताः) जीवन्मुक्ताः (विश्ववेदसः) प्रवेष्टव्यज्ञानवन्तः (नः) अस्मभ्यं (अंहसः) पापात् पापसम्पर्कतः-संसारात् पारं (त्रिवरूथं शर्म यंसन्) त्रीणि-आध्यात्मिकाधिदैविकाधिभौतिकदुःखवारकं सुखं शरणं वा प्रयच्छन्तु ॥५॥
06 वृषा यज्ञो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वृषा॑ य॒ज्ञो वृष॑णः सन्तु य॒ज्ञिया॒ वृष॑णो दे॒वा वृष॑णो हवि॒ष्कृतः॑ ।
वृष॑णा॒ द्यावा॑पृथि॒वी ऋ॒ताव॑री॒ वृषा॑ प॒र्जन्यो॒ वृष॑णो वृष॒स्तुभः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
वृषा॑ य॒ज्ञो वृष॑णः सन्तु य॒ज्ञिया॒ वृष॑णो दे॒वा वृष॑णो हवि॒ष्कृतः॑ ।
वृष॑णा॒ द्यावा॑पृथि॒वी ऋ॒ताव॑री॒ वृषा॑ प॒र्जन्यो॒ वृष॑णो वृष॒स्तुभः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
वृ꣡षा यज्ञो꣡ वृ꣡षणः सन्तु यज्ञि꣡या
वृ꣡षणो देवा꣡ वृ꣡षणो हविष्कृ꣡तः
वृ꣡षणा द्या꣡वापृथिवी꣡ ऋता꣡वरी
वृ꣡षा पर्ज꣡न्यो वृ꣡षणो वृषस्तु꣡भः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
santu ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vŕ̥ṣā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vŕ̥ṣaṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yajñáḥ ← yajñá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yajñíyāḥ ← yajñíya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
haviṣkŕ̥taḥ ← haviṣkŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vŕ̥ṣaṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vŕ̥ṣaṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
dyā́vāpr̥thivī́ ← dyā́vāpr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
r̥tā́varī ← ŕ̥tāvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
vŕ̥ṣaṇā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
parjányaḥ ← parjánya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vŕ̥ṣā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vŕ̥ṣaṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vr̥ṣastúbhaḥ ← vr̥ṣastúbh- (nominal stem)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
वृषा॑ । य॒ज्ञः । वृष॑णः । स॒न्तु॒ । य॒ज्ञियाः॑ । वृष॑णः । दे॒वाः । वृष॑णः । ह॒विः॒ऽकृतः॑ ।
वृष॑णा । द्यावा॑पृथि॒वी इति॑ । ऋ॒तव॑री॒ इत्यृ॒तऽव॑री । वृषा॑ । प॒र्जन्यः॑ । वृष॑णः । वृ॒ष॒ऽस्तुभः॑ ॥
Hellwig Grammar
- vṛṣā ← vṛṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- yajño ← yajñaḥ ← yajña
- [noun], nominative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- vṛṣaṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- santu ← as
- [verb], plural, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- yajñiyā ← yajñiyāḥ ← yajñiya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sacrificial; divine; devoted.”
- vṛṣaṇo ← vṛṣaṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- devā ← devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- vṛṣaṇo ← vṛṣaṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- haviṣkṛtaḥ ← haviṣkṛt
- [noun], nominative, plural, masculine
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], nominative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- dyāvāpṛthivī
- [noun], nominative, dual, feminine
- “heaven and earth; dyāvāpṛthivī [word].”
- ṛtāvarī ← ṛtāvan
- [noun], nominative, dual, feminine
- “law-abiding; faithful; righteous.”
- vṛṣā ← vṛṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- parjanyo ← parjanyaḥ ← parjanya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “cloud; Parjanya; Indra; nimbus.”
- vṛṣaṇo ← vṛṣaṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- vṛṣastubhaḥ ← vṛṣa
- [noun], masculine
- “bull; vṛṣa [word]; vṛṣ; Justicia gendarussa Burm.F.; bull; Taurus; bull.”
- vṛṣastubhaḥ ← stubhaḥ ← stubh
- [noun], nominative, plural, masculine
- “song; praise.”
सायण-भाष्यम्
यज्ञः एषोऽस्मदीयः वृषा कामानां वर्षितास्तु । तथा यज्ञियाः यज्ञार्हा देवाश्च वृषणः सन्तु । किंच देवाः स्तुतिकारिण ऋत्विजः वृषणः धनवर्षणे कारणानि सन्तु साधुस्तुतिकरणेन । तथा हविष्कृतः हविषां कर्तारोऽध्वर्य्वादयः वृषणः अव्यग्रतया मन्त्रसाहित्येन च हविष्प्रदानेन । अपि च ऋतावरी यज्ञवत्यौ द्यावापृथिवी द्यावापृथिव्यौ वृषणा हविरुत्पादनेन कामानां वर्षयित्र्यौ भवताम् । तथा पर्जन्यः इन्द्रः वृषा अपां वर्षिता भवतु। वृषस्तुभः वर्षणशीलस्तुतिभिर्देवान् स्तुवन्तः सर्व ऋत्विजः वृषणः भवन्तु ॥
Wilson
English translation:
“May our sacrifice be the showerer (of benefits); may the gods who are worthy of sacrifice be theshowerers (of benefits); may the priest, may the presenters of the oblation, be the showerers (of benefits); mayheaven and earth receiving adoration be the showerers (of benefits); may Parjanya be the showerer (of rain);may those who praise (the gods) with showers be showerers.”
Jamison Brereton
Let our sacrifice be a bull and those belonging to the sacrifice bulls, the gods bulls, and those making the oblation bulls;
truthful Heaven and Earth bulls, Parjanya a bull, and those praising the bull bulls.
Griffith
Strong be the sacrifice, strong be the Holy Ones, strong the preparers of oblation, strong the Gods.
Mighty be Heaven and Earth, true to eternal Law, strong be Parjanya, strong be they who laud the Strong.
Geldner
Bullenhaft ist das Opfer, bullenhaft müssen die Opferwürdigen sein, bullenhaft die Götter, bullenhaft die Opferbereiter. Bullenhaft sind Himmel und Erde, die ordnungsvollen, bullenhaft Parjanya, bullenhaft die wie die Bullen Singenden.
Grassmann
Stier sei das Opfer, Stiere die ehrwürdigen, die Götter Stiere, Stiere die das Opfer weihn, Und Stiere Erd’ und Himmel, sie die heiligen, ein Stier Pardschanja, Stier, wer Götter-Stiere preist,
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यज्ञः-वृषा) सङ्गमनीय परमात्मा सुखवर्षक हो (यज्ञियाः-वृषणः सन्तु) उसके उपासक सर्वत्र सुखवर्षक हों (देवाः-वृषणः) विद्वान् सुखवर्षक हों (हविष्कृतः-वृषणः) दानकर्त्ता सुखवर्षक हों (ऋतावरी द्यावापृथिवी वृषणा) सत्यपूर्ण प्रजा और राजसभा परस्पर सुखवर्षक हों (पर्जन्यः-वृषा) तर्पणीय उत्पन्न होनेवाला अपना पुत्र सुखवर्षक हो (वृषस्तुभः) इन सुखवर्षकों के भी स्तोता-उपासक सुखवर्षक हों ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा हमारे समागम योग्य है, वह सुख की वर्षा करनेवाला हो, उसके सुखवर्षक होने पर उसकी कृपा से विद्वान्, राजा, राजसभा और प्रजा, दानी, उपासक तथा पुत्र ये सभी सुखवर्षक हों। इनके स्तुति करनेवाले उपासक भी हमारे लिए सुखों को प्राप्त करानेवाले बनें ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यज्ञः-वृषा) सङ्गमनीयः परमात्मा सुखवर्षको भवतु (यज्ञियाः-वृषणः सन्तु) तदुपासकाः सर्वत्र सुखवर्षका भवन्तु (देवाः-वृषणः) विद्वांसः सुखवर्षका भवन्तु (हविष्कृतः-वृषणः) दानकर्त्तारः सुखवर्षका भवन्तु (ऋतावरी द्यावापृथिवी वृषणा) सत्यपूर्णे प्रजाराजसभे परस्परे सुखवर्षके स्यातां (पर्जन्यः-वृषा) तर्पणीयश्च जन्यः स्वपुत्रः सुखवर्षको भवतु (वृषस्तुभः) एतेषां सुखवर्षकानामपि स्तोतारः-उपासकाः सुखवर्षकाः सन्तु “स्तुभ् स्तोतृनाम” [निघ०३।१६] ॥६।
07 अग्नीषोमा वृषणा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒ग्नीषोमा॒ वृष॑णा॒ वाज॑सातये पुरुप्रश॒स्ता वृष॑णा॒ उप॑ ब्रुवे ।
यावी॑जि॒रे वृष॑णो देवय॒ज्यया॒ ता नः॒ शर्म॑ त्रि॒वरू॑थं॒ वि यं॑सतः ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्नीषोमा॒ वृष॑णा॒ वाज॑सातये पुरुप्रश॒स्ता वृष॑णा॒ उप॑ ब्रुवे ।
यावी॑जि॒रे वृष॑णो देवय॒ज्यया॒ ता नः॒ शर्म॑ त्रि॒वरू॑थं॒ वि यं॑सतः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अग्नी꣡षो꣡मा वृ꣡षणा वा꣡जसातये
पुरुप्रशस्ता꣡ वृ꣡षणा उ꣡प ब्रुवे
या꣡व् ईजिरे꣡ वृ꣡षणो देवयज्य꣡या
ता꣡ नः श꣡र्म त्रिव꣡रूथं वि꣡ यंसतः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agnī́ṣómā ← agnī́-ṣóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
vā́jasātaye ← vā́jasāti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
vŕ̥ṣaṇā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
bruve ← √brū- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
purupraśastā́ ← purupraśastá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
úpa ← úpa (invariable)
{}
vŕ̥ṣaṇau ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
devayajyáyā ← devayajyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ījiré ← √yaj- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
vŕ̥ṣaṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yaú ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śárma ← śárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
trivárūtham ← trivárūtha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
ví ← ví (invariable)
{}
yaṁsataḥ ← √yam- (root)
{number:DU, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
अ॒ग्नीषोमा॑ । वृष॑णा । वाज॑ऽसातये । पु॒रु॒ऽप्र॒श॒स्ता । वृष॑णौ । उप॑ । ब्रु॒वे॒ ।
यौ । ई॒जि॒रे । वृष॑णः । दे॒व॒ऽय॒ज्यया॑ । ता । नः॒ । शर्म॑ । त्रि॒ऽवरू॑थम् । वि । यं॒स॒तः॒ ॥
Hellwig Grammar
- agnīṣomā ← agnīṣoma
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Soma; Agni; agnīṣoma [word].”
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], accusative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- vājasātaye ← vājasāti
- [noun], dative, singular, feminine
- “victory; battle.”
- purupraśastā ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purupraśastā ← praśastā ← praśaṃs ← √śaṃs
- [verb noun], accusative, dual
- “recommend; approve; praise; laud; favor; proclaim.”
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], accusative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- bruve ← brū
- [verb], singular, Present indikative
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- yāv ← yau ← yad
- [noun], accusative, dual, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ījire ← yaj
- [verb], plural, Perfect indicative
- “sacrifice; worship; worship.”
- vṛṣaṇo ← vṛṣaṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- devayajyayā ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devayajyayā ← yajyayā ← yajya
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “sacrifice; yajña.”
- tā ← tad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- śarma ← śarman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- trivarūthaṃ ← tri
- [noun]
- “three; tri/tisṛ [word].”
- trivarūthaṃ ← varūtham ← varūtha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “defense; protective covering.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yaṃsataḥ ← yam
- [verb], dual, Aorist conj./subj.
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
सायण-भाष्यम्
वृषणा वर्षणशीलौ पुरुप्रशस्ता बहुभिः प्रशस्तौ अग्नीषोमा अग्नीषोमौ वाजसातये अन्नलाभाय उप ब्रुवे अहमुपस्तौमि । पुनः वृषणौ इति आदरार्थम् । यौ देवौ वृषणः ऋत्विजः देवयज्यया । देवा इज्यन्तेऽत्रेति देवयज्या यज्ञः । ‘ छन्दसि निष्टर्क्य ’ इति निपातितः । तेन ईजिरे यजन्ते हविर्भिः पूजयन्ति ता तौ प्रसिद्धौ नः अस्मभ्यं त्रिवरूथं त्रिष्कम्भं शर्म गृहं वि यंसतः विशेषेण प्रयच्छताम् ॥
Wilson
English translation:
“I glorify for the obtaining of food the two showerers (of benefits), Agni and Soma, the many-laudedshowerers (of benefits), may these two whom the priests have worshipped with divine worship bestow upon us atriply-guarded dwelling.”
Jamison Brereton
I entreat the bulls Agni and Soma in order to win the prize, those two bulls lauded by many.
Those two to whom the bulls have sacrificed through their sacrifice
to the gods, those two will spread out shelter providing threefold
defense for us.
Griffith
To win us strength I glorify the Mighty Twain, Agni and Soma, Mighty Ones whom many laud.
May these vouchsafe us shelter with a triple guard, these whom the strong have served in worship of the Gods.
Geldner
Agni und Soma, den Bullenhaften, rede ich zu, um den Preis zu gewinnen, den beiden vielgelobten Bullen, denen die Bullen mit Götteropfer geopfert haben, die sollen uns dreifach schützende Zuflucht gewähren.
Grassmann
Die Stiere, Agni, Soma, rufe ich herbei, die vielgerühmten Stiere, Labung zu empfahn, Die von den Stieren sind geehrt durch Gottesdienst; so reichet uns denn Schutzwehr, welche dreifach, schirmt.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्नीषोमा) ज्ञानप्रकाशक और शान्तिप्रद विद्वान् (वृषणा) सुखवर्षक हों (वाजसातये) ज्ञानलाभ के लिए (पुरुप्रशस्ता) बहुत प्रशस्त (वृषणा) सुखवर्षक हों (उपब्रुवे) मैं प्रार्थना करता हूँ (यौ वृषणः) जैसे दूसरे सुखवर्षक जन (देवयज्यया) विद्वत्सङ्गति से (ईजिरे सङ्गत होते हैं, (ता) वे दोनों (नः) हमारे लिए (त्रिवरूथं शर्म-वियंसतः) तीन प्रकार के सुखों की वारक-निवारक सुखशरण को प्रदान करें ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ज्ञानप्रकाशक और शान्तिप्रसारक विद्वान् अन्य जनों की सहायता से लोगों में ज्ञान और शान्ति का प्रसार करें, जिससे सुख की वृष्टि सर्वत्र हो ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्नीषोमा) ज्ञानप्रकाशकशान्तिप्रदौ विद्वांसौ “विज्ञानसौम्यगुणा-वध्यापकपरीक्षकौ” [ऋ०१।९३।१दयानन्दः] (वृषणा) सुखवर्षकौ (वाजसातये) ज्ञानलाभाय (पुरुप्रशस्ता) बहुप्रशस्तौ (वृषणा) सुखवर्षकौ पुनरुक्तिरादरार्था (उपब्रुवे) अहं प्रार्थये (यौ वृषणः) यथा अन्ये सुखवर्धका जनाः (देवयज्यया) विद्वत्सङ्गत्या (ईजिरे) सङ्गच्छन्ते तथा (ता) तौ (नः) अस्मभ्यं (त्रिवरूथं शर्म वियंसतः) त्रिविधदुःखवारकं सुखशरणं विशिष्टतया प्रयच्छतः ॥७॥
08 धृतव्रताः क्षत्रिया - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
धृ॒तव्र॑ताः क्ष॒त्रिया॑ यज्ञनि॒ष्कृतो॑ बृहद्दि॒वा अ॑ध्व॒राणा॑मभि॒श्रियः॑ ।
अ॒ग्निहो॑तार ऋत॒सापो॑ अ॒द्रुहो॒ऽपो अ॑सृज॒न्ननु॑ वृत्र॒तूर्ये॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
धृ॒तव्र॑ताः क्ष॒त्रिया॑ यज्ञनि॒ष्कृतो॑ बृहद्दि॒वा अ॑ध्व॒राणा॑मभि॒श्रियः॑ ।
अ॒ग्निहो॑तार ऋत॒सापो॑ अ॒द्रुहो॒ऽपो अ॑सृज॒न्ननु॑ वृत्र॒तूर्ये॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
धृत꣡व्रताः क्षत्रि꣡या यज्ञनिष्कृ꣡तो
बृहद्दिवा꣡ अध्वरा꣡णाम् अभिश्रि꣡यः
अग्नि꣡होतार ऋतसा꣡पो अद्रु꣡हो
अपो꣡ असृजन्न् अ꣡नु वृत्रतू꣡रिये
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dhr̥távratāḥ ← dhr̥távrata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
kṣatríyāḥ ← kṣatríya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yajñaniṣkŕ̥taḥ ← yajñaniṣkŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
abhiśríyaḥ ← abhiśrī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
adhvarā́ṇām ← adhvará- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
br̥haddivā́ḥ ← br̥haddivá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
adrúhaḥ ← adrúh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
agníhotāraḥ ← agníhotar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
r̥tasā́paḥ ← r̥tasáp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ánu ← ánu (invariable)
{}
apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
asr̥jan ← √sr̥j- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
vr̥tratū́rye ← vr̥tratū́rya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
धृ॒तऽव्र॑ताः । क्ष॒त्रियाः॑ । य॒ज्ञ॒निः॒ऽकृतः॑ । बृ॒ह॒त्ऽदि॒वाः । अ॒ध्व॒राणा॑म् । अ॒भि॒ऽश्रियः॑ ।
अ॒ग्निऽहो॑तारः । ऋ॒त॒ऽसापः॑ । अ॒द्रुहः॑ । अ॒पः । अ॒सृज॒न् । अनु॑ । वृ॒त्र॒ऽतूर्ये॑ ॥
Hellwig Grammar
- dhṛtavratāḥ ← dhṛta ← dhṛ
- [verb noun]
- “keep; put; hold; assume; wear; take; promise; stay; exist; hold; begin; dip.”
- dhṛtavratāḥ ← vratāḥ ← vrata
- [noun], nominative, plural, masculine
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- kṣatriyā ← kṣatriyāḥ ← kṣatriya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Kshatriya.”
- yajñaniṣkṛto ← yajña
- [noun], masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- yajñaniṣkṛto ← niṣkṛtaḥ ← niṣkṛt
- [noun], nominative, plural, masculine
- bṛhaddivā ← bṛhat
- [noun]
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- bṛhaddivā ← divāḥ ← diva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “day; sky; Svarga.”
- adhvarāṇām ← adhvara
- [noun], genitive, plural, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- abhiśriyaḥ ← abhiśrī
- [noun], nominative, plural, feminine
- agnihotāra ← agni
- [noun], masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- agnihotāra ← hotāraḥ ← hotṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Hotṛ.”
- ṛtasāpo ← ṛtasāpaḥ ← ṛtasāp
- [noun], nominative, plural, masculine
- adruho ← adruhaḥ ← adruh
- [noun], nominative, plural, masculine
- “friendly; benign.”
- ‘po ← apaḥ ← ap
- [noun], accusative, plural, neuter
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- asṛjann ← asṛjan ← sṛj
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- vṛtratūrye ← vṛtratūrya
- [noun], locative, singular, neuter
- “battle.”
सायण-भाष्यम्
धृतव्रताः धृतकर्माणो जात्या क्षत्रियाः । यद्वा । क्षत्रं बलं तदर्हाः । यज्ञनिष्कृतः । यज्ञं प्रति निर्गमनं यज्ञनिः । तस्य कर्तारः बृहद्दिवाः महातेजस्काः अध्वराणां रक्षोभिरहिंसितानां यज्ञानाम् अभिश्रियः अभिसेवकाः अग्निहोतारः अग्निर्होता आह्वाता येषां तादृशाः ऋतसापः। ‘ षप समवाये ’ । सत्यभाजः अत एव अद्रुहः केषांचिदप्यद्रोग्धारः । यद्वा । द्रुहेः कर्मण्यौणादिकः क्विप् । कैश्चिदप्यहिंस्याः । एवंप्रभावा देवा: वृत्रतूर्ये । वृत्रस्तूर्यते हिंस्यतेऽत्रेति वृत्रतूर्यः संग्रामः । तस्मिन् अपामावरकशत्रुवधे अपः उदकानि अन्वसृजन् अन्वसारयन् ॥
Wilson
English translation:
“The (gods) observing obligations endowed with vigour, developers of sacrifice, possessed ofabundant brightness, the defenders of sacrifices, having Agni for their priest, enjoying truth, unassailable, setfree the waters at the combat with the Vṛtra.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Vigour: kṣatriyaḥ = of the kṣatriya clan; or, strong
Jamison Brereton
The rulers whose commandments are upheld, who bring forth the sacrifice, heaven-lofty ones, the full glory of the rite,
whose Hotar is Agni, who serve the truth without deceit—they let loose the waters following on the triumph over Vr̥tra.
Griffith
Potent, with firm-fixt laws, arranging sacrifice, visiting solemn rites in splendour of the day,
Obeying Order, these whose priest is Agni, free from falsehood, poured the waters out when Vrtra died.
Geldner
Die Herrscher, die die Gesetze aufrecht erhalten, das Opfer einrichten, im hohen Himmel wohnen, die Oberherren des Opfers, mit Agni als Hotri, der Wahrheit Pfleger, die Truglosen, sie ließen die Gewässer laufen nach Überwindung des Vritra.
Grassmann
Gesetzbeschirmer, Herrscher, Opferschmückende, die himmlischen Verschönrer jedes Opferfests, Des Werkes Pfleger, deren Priester Agni ist, die holden machten Wasser frei im Vritrakampf.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (धृतव्रताः) दृढ़ सङ्कल्पवाले (क्षत्रियाः) धन के अधिकारी (यज्ञनिष्कृतः) श्रेष्ठकर्म से संस्कृत-सम्पन्न (बृहद्दिवाः) महाज्ञानी (अध्वराणम्) अहिंसनीय कर्मों के (अभिश्रियः) अच्छे आश्रयभूत (अग्निहोतारः) परमात्मा के उपासक (ऋतसापः) सत्य के आश्रयभूत (अद्रुहः) द्रोह न करनेवाले (वृत्रतूर्ये) पाप अज्ञान का नाश करने के लिए (अपः-अनु-असृजन्) कर्मों के अनुरूप गति करते हैं ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य दृढ़सङ्कल्पी, महाज्ञानी, श्रेष्ठ कर्म के आचरणकर्ता होते हैं, वे सच्चे धन के अधिकारी होते हैं तथा परमात्मा के उपासक, किसी से भी द्रोह न करनेवाले, बाहर भीतर सत्य से परिपूर्ण जो महानुभाव हैं, वे पाप को नष्ट करने के लिए यथावत् प्रयत्न कर सकते हैं ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (धृतव्रताः) धृतं व्रतं यैस्ते धृतव्रताः-दृढसङ्कल्पाः (क्षत्रियाः) धनार्हाः “क्षत्रं धननाम” [निघ०२।१०] (यज्ञनिष्कृतः) यज्ञस्य श्रेष्ठकर्मणः संस्कृताः (बृहद्दिवाः) महाज्ञानिनः (अध्वराणाम्) अहिंसनीयकर्मणाम् (अभिश्रियः) अस्याश्रयभूताः (अग्निहोतारः) परमात्मोपासकाः (ऋतसापः) सत्यस्याश्रयभूताः (अद्रुहः) अद्रोग्धारः (वृत्रतूर्ये) पापाज्ञाननाशाय (अपः-अनु-असृजन्) कर्म-अनुगच्छन्ति ॥८॥
09 द्यावापृथिवी जनयन्नभि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
द्यावा॑पृथि॒वी ज॑नयन्न॒भि व्र॒ताप॒ ओष॑धीर्व॒निना॑नि य॒ज्ञिया॑ ।
अ॒न्तरि॑क्षं॒ स्व१॒॑रा प॑प्रुरू॒तये॒ वशं॑ दे॒वास॑स्त॒न्वी॒३॒॑ नि मा॑मृजुः ॥
मूलम् ...{Loading}...
द्यावा॑पृथि॒वी ज॑नयन्न॒भि व्र॒ताप॒ ओष॑धीर्व॒निना॑नि य॒ज्ञिया॑ ।
अ॒न्तरि॑क्षं॒ स्व१॒॑रा प॑प्रुरू॒तये॒ वशं॑ दे॒वास॑स्त॒न्वी॒३॒॑ नि मा॑मृजुः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
द्या꣡वापृथिवी꣡ जनयन्न् अभि꣡ व्रता꣡
आ꣡प ओ꣡षधीर् वनि꣡नानि यज्ञि꣡या
अन्त꣡रिक्षं सु꣡वर् आ꣡ पप्रुर् ऊत꣡ये
व꣡शं देवा꣡सस् तनु꣡वी नि꣡ मामृजुः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhí ← abhí (invariable)
{}
dyā́vāpr̥thivī́ ← dyā́vāpr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:DU}
janayan ← √janⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
vratā́ ← vratá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
óṣadhīḥ ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
vanínāni ← vanína- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
yajñíyā ← yajñíya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
antárikṣam ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
papruḥ ← √prā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
svàr ← svàr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
ūtáye ← ūtí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
devā́saḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
māmr̥juḥ ← √mr̥j- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ní ← ní (invariable)
{}
tanvì ← tanū́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
váśam ← váśa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
द्यावा॑पृथि॒वी इति॑ । ज॒न॒य॒न् । अ॒भि । व्र॒ता । आपः॑ । ओष॑धीः । व॒निना॑नि । य॒ज्ञिया॑ ।
अ॒न्तरि॑क्षम् । स्वः॑ । आ । प॒प्रुः॒ । ऊ॒तये॑ । वश॑म् । दे॒वासः॑ । त॒न्वि॑ । नि । म॒मृ॒जुः॒ ॥
Hellwig Grammar
- dyāvāpṛthivī
- [noun], accusative, dual, feminine
- “heaven and earth; dyāvāpṛthivī [word].”
- janayann ← janayan ← janay ← √jan
- [verb], plural, Present injunctive
- “cause; give birth; produce; beget; generate; originate; create; create; make.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- vratāpa ← vratā ← vrata
- [noun], accusative, plural, neuter
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- vratāpa ← apaḥ ← ap
- [noun], accusative, plural, neuter
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- oṣadhīr ← oṣadhīḥ ← oṣadhi
- [noun], accusative, plural, feminine
- “herb; plant; drug; simple; oṣadhi [word]; remedy.”
- vanināni ← vanina
- [noun], accusative, plural, neuter
- yajñiyā ← yajñiya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “sacrificial; divine; devoted.”
- antarikṣaṃ ← antarikṣam ← antarikṣa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- svar
- [adverb]
- “sun; sky; sunlight.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- paprur ← papruḥ ← prā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “fill; satisfy.”
- ūtaye ← ūti
- [noun], dative, singular, feminine
- “aid; favor; ūti [word].”
- vaśaṃ ← vaśam ← vaśa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “control; dominion; influence; power; Vaśa; vaśa [word]; will; authority; control; wish; supervision.”
- devāsas ← devāsaḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- tanvī ← tanū
- [noun], locative, singular, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- māmṛjuḥ ← mṛj
- [verb], plural, Perfect indicative
- “purify; polish; rub; remove.”
सायण-भाष्यम्
देवासः देवा इन्द्रादयः द्यावापृथिवी द्यावापृथिव्यौ अभि अभिलक्ष्य व्रता व्रतेन स्वेन कर्मणा आपः । सुब्व्यत्ययः । अप उदकानि ओषधीः च तथा यज्ञिया यज्ञार्हान् वनिनानि वने भवान् पलाशादीन् वृक्षान् जनयन् उदपादयन् । किंच ते देवाः स्वः सर्वम् अन्तरिक्षम् आ पप्रुः तेजसापूरयन्ति । किमर्थम् । ऊतये रक्षणाय शत्रुभ्यो बाधाभावाय । अपि च वशं काम्यमानम्। ’ वशिरण्यरुपसंख्यानम् ’ ( पा. सू. ३. ३. ५८. ३) इत्यकर्तरि कारकेऽप् । तं यज्ञं तन्वि स्वशरीरे नि ममृजुः नितरां शुद्धमलंकृतं चक्रुः ॥
Wilson
English translation:
“The gods engendered the heaven and earth with their respective functions, the waters, the plural nts, thesacred trees; they filled the whole firmament (with lustre) for its protection; they graced the desirable (sacrifice) intheir own person ns.”
Jamison Brereton
They begot heaven and earth to their commandments, and the waters, the plants, and the trees belonging to the sacrifice.
They filled the midspace and the sun to give help. The gods clasped
their will to themselves.
Griffith
The Holy Ones engendered, for their several laws, the heavens and earth, the waters, and the plants and trees.
They filled the firmament with heavenly light for help: the Gods embodied Wish and made it beautiful.
Geldner
Himmel und Erde erschufen sie für die heiligen Werke, die Gewässer, Pflanzen, die heiligen Bäume; den Luftraum erfüllten sie mit Sonnenlicht zum Beistand. Die Götter eigneten sich die Herrschaft an.
Grassmann
Zu ihrem Dienste zeugten Erd’ und Himmel sie, die Wasser, Kräuter und die heil’gen Bäume auch, Die Luft, den Aether füllten sie zur Labung an, die Götter legten das Verlangen in den Leib.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवासः) विद्वान् (ओषधीः-यज्ञिया-वनिनानि) गोधूम-गेहूँ आदि ओषधियों तथा वन में होनेवाले श्रेष्ठ फलों को (जनयन्) उत्पन्न करते हुए-उसके हेतु (द्यावापृथिवी स्वः-अन्तरिक्षम्-आपप्रुः) यज्ञ से द्युलोक, पृथिवीलोक और आकाश को सुख जिससे हो, ऐसे पूर्ण करें (ऊतये) रक्षा के लिए (तन्वि वशं निममृजुः) अपने शरीर में कमनीय सुख और निर्दोष निर्मल विचारों को करें-सम्पादित करें ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों को चाहिए कृषि और उद्यानों में गोधूम आदि अन्नों और विविध फलों को पुष्ट मधुररूप से उत्पन्न करें तथा उनके द्वारा यज्ञों को रचाकर स्वास्थ्य प्राप्त करें और जनता के स्वास्थ्य को सम्पन्न करें, निर्मल विशुद्ध विचारों का प्रचार करें ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवासः) विद्वांसः (ओषधीः-यज्ञिया-वनिनानि) गोधूमादीन्योषधी-स्तथा वने भवानि वृक्षगणे भवानि श्रेष्ठानि फलानि (जनयन्) उत्पादयन् तद्धेतोः (द्यावापृथिवी-स्वः-अन्तरिक्षम्-आपप्रुः) यज्ञेन द्युलोकमाकाशं पृथिवीं च सुखं यथा स्यात्तथा पूरयन्तु (ऊतये) रक्षायै (तन्वि वशं निममृजुः) स्वशरीरे कमनीयं सुखं विचारं निर्मलं निर्दोषं कुर्वन्तु ॥९॥
10 धर्तारो दिव - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ध॒र्तारो॑ दि॒व ऋ॒भवः॑ सु॒हस्ता॑ वातापर्ज॒न्या म॑हि॒षस्य॑ तन्य॒तोः ।
आप॒ ओष॑धीः॒ प्र ति॑रन्तु नो॒ गिरो॒ भगो॑ रा॒तिर्वा॒जिनो॑ यन्तु मे॒ हव॑म् ॥
मूलम् ...{Loading}...
ध॒र्तारो॑ दि॒व ऋ॒भवः॑ सु॒हस्ता॑ वातापर्ज॒न्या म॑हि॒षस्य॑ तन्य॒तोः ।
आप॒ ओष॑धीः॒ प्र ति॑रन्तु नो॒ गिरो॒ भगो॑ रा॒तिर्वा॒जिनो॑ यन्तु मे॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
धर्ता꣡रो दिव꣡ ऋभ꣡वः सुह꣡स्ता
वातापर्जन्या꣡ महिष꣡स्य तन्यतोः꣡
आ꣡प ओ꣡षधीः प्र꣡ तिरन्तु नो गि꣡रो
भ꣡गो राति꣡र् वाजि꣡नो यन्तु मे ह꣡वम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dhartā́raḥ ← dhartár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
r̥bhávaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
suhástāḥ ← suhásta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
mahiṣásya ← mahiṣá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
tanyatóḥ ← tanyatú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vātāparjanyā́ ← vātāparjanyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
gíraḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
óṣadhīḥ ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
prá ← prá (invariable)
{}
tirantu ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
bhágaḥ ← bhága- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
rātíḥ ← rātí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vājínaḥ ← vājín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yantu ← √i- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
ध॒र्तारः॑ । दि॒वः । ऋ॒भवः॑ । सु॒ऽहस्ताः॑ । वा॒ता॒प॒र्ज॒न्या । म॒हि॒षस्य॑ । त॒न्य॒तोः ।
आपः॑ । ओष॑धीः । प्र । ति॒र॒न्तु॒ । नः॒ । गिरः॑ । भगः॑ । रा॒तिः । वा॒जिनः॑ । य॒न्तु॒ । मे॒ । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- dhartāro ← dhartāraḥ ← dhartṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “supporter.”
- diva ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- suhastā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suhastā ← hastāḥ ← hasta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “hand; hand; proboscis; hasta [word]; autograph.”
- vātāparjanyā ← vātāparjanya
- [noun], nominative, dual, masculine
- mahiṣasya ← mahiṣa
- [noun], genitive, singular, masculine
- tanyatoḥ ← tanyatu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “thunder.”
- āpa ← āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, neuter
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- oṣadhīḥ ← oṣadhī
- [noun], nominative, plural, feminine
- “herb; plant; drug; herb.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- tirantu ← tṛ
- [verb], plural, Present imperative
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- giro ← giraḥ ← gir
- [noun], accusative, plural, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- bhago ← bhagaḥ ← bhaga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- rātir ← rātiḥ ← rāti
- [noun], nominative, singular, masculine
- “generous.”
- vājino ← vājinaḥ ← vājin
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; bird; seven; hero; achiever; aphrodisiac.”
- yantu ← i
- [verb], plural, Present imperative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
दिवः द्युलोकस्य धर्तारः धारयितारः ऋभवः सत्येन भासमानाः सुहस्ताः शोभनवजाद्यायुधयुक्तहस्ता देवास्तथा महिषस्य महतः तन्यतोः शब्दस्य । ‘ तनु विस्तारे । ‘ ऋतन्यञ्जि इति यतुच्प्रत्ययः । शब्दस्य कर्तारौ वातापर्जन्या वातश्च पर्जन्यश्च तत्कार्याः आपः ओषधीः ओषधयश्च नः अस्माकं गिरः स्तुतीः प्र तिरन्तु प्रवर्धयन्तु । प्रपूर्वस्तिरतिर्वृद्ध्यर्थः । तथा रातिः दाता भगः भजनीयोऽर्यमा च वाजिनः । ‘ अग्निर्वायुः सूर्यस्ते वै वाजिनः’ (तै. ब्रा. १. ६. ३. ९) इति तैत्तिरीयब्राह्मणम् । एते देवाश्च मे मदीयं हवम् आह्वानं यन्तु अभिगच्छन्तु ॥ ॥ १३ ॥
Wilson
English translation:
“May the upholders of the sky, the radiant with truth, the well-armed deities, Vāta and Parjanya, (theutterers) of the mighty thunder, the waters, the plural nts, amplify our praises; may the liberal Bhaga and Vājinscome to my invocation.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The radiant with truth: Ṛbhus;
Suhastaḥ = dexterous, having their hands furnished withgood weapons, thunderbolts and the like;
Vājins = Agni;
Vāyu = the sun: Taittirīya Brāhmaṇa 1.6.3.9
Jamison Brereton
Let the upholders of heaven, the R̥bhus with skilled hands, let Vāta and Parjanya, (masters?) of Thunder the buffalo,
let the waters and plants advance our songs. Let Bhaga, Gift, and the prizewinners come to my call.
Griffith
May they who bear up heaven, the Rbhus deft of hand, and Vata and Parjanya of the thundering Bull,
The waters and the plants, promote the songs we sing: come Bhaga, Rati, and the Vaijns to my call.
Geldner
Die Träger des Himmels, die Ribhu´s mit schönen Händen, Vata und Parjanya, die Herren des gewaltigen Donners, die Gewässer, die Pflanzen sollen unsere Reden fördern, Bhaga, der Geber, die siegreichen Renner sollen auf meinen Ruf kommen;
Grassmann
Des Himmels Träger, und die Ribhus wohlgeschickt, und Wind und Wolke jenes Stiers, des Donnerers, Die Wasser, Kräuter seien unsern Liedern hold; folgt Bhaga, Rāti, und ihr Rosse meinem Ruf.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (महिषस्य तन्यतोः) महान् प्रकाश के विस्तार करनेवाले परमात्मा या सूर्य का (दिवः-धर्तारः) द्युलोक-प्रकाश के धारक (सुहस्ताः-ऋभवः) उत्तम हाथवाले शिल्पियों की भाँति किरणें और (वातापर्जन्या) शोभन हस्तक्रियावाले शिल्पियों की भाँति वायु और मेघ (ओषधीः-प्रतिरन्तु) ओषधिकों को बढ़ाते हैं (नः गिरः) हमारी वाणियों के प्रति (भगः-रातिः) भजनीय परमात्मा सुखदाता (वाजिनः) ज्ञानवान् विद्वान् और ऋत्विज (मे हवं हन्तु) मेरी प्रार्थना को पूरा करें ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - महान् ज्ञानप्रकाशवाले परमात्मा की ज्ञानरश्मियाँ तथा सूर्य की प्रकाशरश्मियाँ एवं वायु और मेघ शिल्पियों की भाँति ओषधियों के सम्पादन में समर्थ हैं तथा ज्ञानी जन हमारी प्रार्थना को सुनते हैं-स्वीकार करते हैं ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (महिषस्य तन्यतोः) महतः “महिषो महन्नाम” [निघ०३।३] प्रकाशस्य विस्तारयितुः परमात्मनः सूर्यस्य वा (दिवः-धर्तारः) द्युलोकस्य-प्रकाशस्य धारकाः (सुहस्ताः-ऋभवः) सुहस्ताः शिल्पिन इव रश्मयः ‘लुप्तोपमावाचकालङ्कारः’ “यदि कर्तं पतित्वा संश्रयेयद्वाऽश्मा प्रहतो जघान। त्रभूरथस्येवाङ्गानि सन्दधत्परुषापरुः” [अथर्व०४।१२।७] (वातापर्जन्या) वातमेघौ (ओषधीः प्रतिरन्तु) ओषधीः प्रवर्धयन्ति ‘लडर्थे लोट्’ (नः-गिरः) अस्माकं वाचः प्रति (भगः-रातिः) भजनीयः परमात्मा सुखदाता च (वाजिनः) ज्ञानवन्तो विद्वांसः-ऋत्विजश्च (मे हवं यन्तु) प्रार्थनां प्राप्नुवन्तु पूरयन्तु ॥१०॥
11 समुद्रः सिन्धू - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स॒मु॒द्रः सिन्धू॒ रजो॑ अ॒न्तरि॑क्षम॒ज एक॑पात्तनयि॒त्नुर॑र्ण॒वः ।
अहि॑र्बु॒ध्न्यः॑ शृणव॒द्वचां॑सि मे॒ विश्वे॑ दे॒वास॑ उ॒त सू॒रयो॒ मम॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
स॒मु॒द्रः सिन्धू॒ रजो॑ अ॒न्तरि॑क्षम॒ज एक॑पात्तनयि॒त्नुर॑र्ण॒वः ।
अहि॑र्बु॒ध्न्यः॑ शृणव॒द्वचां॑सि मे॒ विश्वे॑ दे॒वास॑ उ॒त सू॒रयो॒ मम॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
समुद्रः꣡ सि꣡न्धू र꣡जो अन्त꣡रिक्षम्
अज꣡ ए꣡कपात् तनयित्नु꣡र् अर्णवः꣡
अ꣡हिर् बुध्नि꣡यः शृणवद् व꣡चांसि मे
वि꣡श्वे देवा꣡स उत꣡ सूर꣡यो म꣡म
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
antárikṣam ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
rájaḥ ← rájas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
samudráḥ ← samudrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
síndhuḥ ← síndhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ajáḥ ← ajá- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
arṇaváḥ ← arṇavá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ékapāt ← ékapad- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tanayitnúḥ ← tanayitnú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áhiḥ ← áhi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
budhnyàḥ ← budhnyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
śr̥ṇavat ← √śru- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
vácāṁsi ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
devā́saḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
sūráyaḥ ← sūrí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
utá ← utá (invariable)
{}
víśve ← víśva- (nominal stem)
{}
पद-पाठः
स॒मु॒द्रः । सिन्धुः॑ । रजः॑ । अ॒न्तरि॑क्षम् । अ॒जः । एक॑ऽपात् । त॒न॒यि॒त्नुः । अ॒र्ण॒वः ।
अहिः॑ । बु॒ध्न्यः॑ । शृ॒ण॒व॒त् । वचां॑सि । मे॒ । विश्वे॑ । दे॒वासः॑ । उ॒त । सू॒रयः॑ । मम॑ ॥
Hellwig Grammar
- samudraḥ ← samudra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- sindhū ← sindhuḥ ← sindhu
- [noun], nominative, singular, feminine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- rajo ← rajaḥ ← rajas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- antarikṣam ← antarikṣa
- [noun], nominative, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- aja ← ajaḥ ← aja
- [noun], nominative, singular, masculine
- “unborn.”
- ekapāt ← ekapād
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Shiva.”
- tanayitnur ← tanayitnuḥ ← tanayitnu
- [noun], nominative, singular, masculine
- arṇavaḥ ← arṇava
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wave; flood.”
- ahir ← ahiḥ ← ahi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “snake; lead; nāga; Nāga; ahi [word]; Vṛtra.”
- budhnyaḥ ← budhnya
- [noun], nominative, singular, masculine
- śṛṇavad ← śṛṇavat ← śru
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- vacāṃsi ← vacas
- [noun], accusative, plural, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- devāsa ← devāsaḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- sūrayo ← sūrayaḥ ← sūri
- [noun], nominative, plural, masculine
- “guru.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
समुद्रः समुन्दनशीलः स्यन्दमानोदकः सिन्धुः एतन्नामकः अन्तरिक्षं द्यावापृथिव्योरन्तरा मध्ये क्षितमुषितं रजः मध्यमलोकम् अज एकपात् । अजायमान एक एव पद्यते । एतत्संज्ञको देवः अर्णवः उदकवान् तनयित्नुः स्तनयित्नुर्मेघः बुध्न्यः अन्तरिक्षे भवः अहिः एतत्संज्ञक एते देवाः मे मम वचांसि वक्तव्यानि स्तोत्राणि शृणवत् प्रत्येकं शृणोतु । उत अपि च सूरयः प्राज्ञाः विश्वे देवासः देवाः मम स्तोत्राणि शृण्वन्तु ॥
Wilson
English translation:
“May the flowing Sindhu, the atmosphere, the firmament, Aja Ekapād, the rain-bearing thunder-cloud,and Ahirbudhnya hear my words; may the wise universal gods (listen to) my (praises).”
Jamison Brereton
The sea, the river, the dusky realm, the midspace; Aja Ekapad,
Thundering, the flood,
and Ahi Budhnya will hear my words, (also) all the gods and my
patrons.
Griffith
Sindhu, the sea, the region, and the firmament, the thunder, and the ocean, Aja-Ekapad,
The Dragon of the Deep, shall listen to my words, and all the Deities and Princes shall give ear.
Geldner
Das Meer, die Sindhu, der Umkreis, die Luft, der ungeborene Einfuß, der Donnerschlag, die Wasserflut, der Drache der Tiefe erhöre meine Worte, alle Götter und meine freigebigen Patrone!
Grassmann
Der Ocean, der Strom, der weite Raum, die Luft, der Kreiselwind, der donnernde, der wogende, Der Wetterdrache höre meiner Lieder Schall, die Götter alle und die Glänzenden mein Wort.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (समुद्रः) सागर (सिन्धुः) नदी (रजः) पृथिवीलोक (अन्तरिक्षम्) आकाश (एकपात्-अजः) एक स्वाधार गतिवाला अन्यों के लिए गतिप्रद सूर्य (तनयित्नुः) विद्युत् (अर्णवः) जलाशय (बुध्न्यः-अहिः) अन्तरिक्षस्थ मेघ, ये सब अनुकूल हों (विश्वेदेवासः-उत सूरयः) सब विद्वान् और मेधावी जन (मे वचांसि शृणवत्) मेरे वचनों को सुनें ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - आकाश, सूर्य, पृथिवी समुद्र, नदी, जलाशय, विद्युत् तथा मेघ ये सब अनुकूल होवें तथा विद्वान् भी निवेदनों को सुननेवाले-स्वीकार करनेवाले हों, जिससे जनमात्र सुखी हो सके ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (समुद्रः) सागरः (सिन्धुः) नदी (रजः) पृथिवीलोकः (अन्तरिक्षम्) आकाशः (एकपात्-अजः) एकः स्वाधारगतिकोऽन्येभ्यो गतिप्रदः सूर्यः “अज एकपादुदगात् पुरस्तात्…..तं सूर्यं देवमजमेकपादम्” [तै०३।१।२।८] (तनयित्नुः) स्तनयित्नुः-विद्युत् (अर्णवः) उदकवान् जलाशयः “अर्णः-उदकनाम” [निघ०१।१२] (बुध्न्यः-अहिः) आन्तरिक्ष्यो मेघः,एते अनुकूला भवन्तु (विश्वेदेवासः-उत सूरयः) सर्वे विद्वांसोऽपि मेधाविनश्च (मे वचांसि शृणवत्) मम प्रार्थनावचनानि शृण्वन्तु ॥११॥
12 स्याम वो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स्याम॑ वो॒ मन॑वो दे॒ववी॑तये॒ प्राञ्चं॑ नो य॒ज्ञं प्र ण॑यत साधु॒या ।
आदि॑त्या॒ रुद्रा॒ वस॑वः॒ सुदा॑नव इ॒मा ब्रह्म॑ श॒स्यमा॑नानि जिन्वत ॥
मूलम् ...{Loading}...
स्याम॑ वो॒ मन॑वो दे॒ववी॑तये॒ प्राञ्चं॑ नो य॒ज्ञं प्र ण॑यत साधु॒या ।
आदि॑त्या॒ रुद्रा॒ वस॑वः॒ सुदा॑नव इ॒मा ब्रह्म॑ श॒स्यमा॑नानि जिन्वत ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
सिया꣡म वो म꣡नवो देव꣡वीतये
प्रा꣡ञ्चं नो यज्ञ꣡म् प्र꣡ णयत साधुया꣡
आ꣡दित्या रु꣡द्रा व꣡सवः सु꣡दानव
इमा꣡ ब्र꣡ह्म शस्य꣡मानानि जिन्वत
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
devávītaye ← devávīti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
mánavaḥ ← mánu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
syā́ma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
nayata ← √nī- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
{}
prā́ñcam ← prā́ñc- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sādhuyā́ ← sādhuyā́ (invariable)
{}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́dityāḥ ← ādityá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
rúdrāḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
súdānavaḥ ← sudā́nu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
vásavaḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
bráhma ← bráhman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
imā́ ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
jinvata ← √ji- 2 ~ jinv- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
śasyámānāni ← √śaṁs- (root)
{case:ACC, gender:N, number:PL, tense:PRS, voice:PASS}
पद-पाठः
स्याम॑ । वः॒ । मन॑वः । दे॒वऽवी॑तये । प्राञ्च॑म् । नः॒ । य॒ज्ञम् । प्र । न॒य॒त॒ । सा॒धु॒ऽया ।
आदि॑त्याः । रुद्राः॑ । वस॑वः । सुऽदा॑नवः । इ॒मा । ब्रह्म॑ । श॒स्यमा॑नानि । जि॒न्व॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- manavo ← manavaḥ ← manu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Manu; mantra; Manusmṛti; fourteen; man; manu [word]; Vaivasvata; incantation; sacred text.”
- devavītaye ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devavītaye ← vītaye ← vīti
- [noun], dative, singular, feminine
- prāñcaṃ ← prāñcam ← prāñc
- [noun], accusative, singular, masculine
- “eastern; aforesaid(a); former(a); eastbound; easterly; anterior; forward; prāñc [word].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- ṇayata ← nayata ← nī
- [verb], plural, Present imperative
- “bring; lead; spend; decant; enter (a state); remove; take out; take away; enforce; marry; carry; fill into; bring; learn; go out; add.”
- sādhuyā
- [adverb]
- ādityā ← ādityāḥ ← āditya
- [noun], vocative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- rudrā ← rudrāḥ ← rudra
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- vasavaḥ ← vasu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- sudānava ← sudānavaḥ ← sudānu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “big; lavish.”
- imā ← idam
- [noun], accusative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- brahma ← brahman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- śasyamānāni ← śaṃs
- [verb noun], accusative, plural
- “recommend; tell; praise; approve; communicate; recite; commend; bode; name; agree.”
- jinvata ← jinv
- [verb], plural, Present imperative
- “enliven; animate.”
सायण-भाष्यम्
हे देवाः मनवः मनुष्या वयं वः युष्मदीयाय देववीतये । देवानां वीतिर्भक्षणं यस्मिन् स यज्ञः । तस्मै यज्ञाय स्याम यज्ञकर्तारो भवेम । ततः नः अस्मदीयं यज्ञं साधुया । सुपो याजादेशः । साधु कल्याणं प्राञ्चं प्राचीनं प्र णयत प्रकृष्टाञ्चनं कुरुत । हे आदित्याः हे रुद्राः रुद्रपुत्रा मरुतः हे सुदानवः शोभनदाना हे वसवः इमा इमानि शस्यमानानि ब्रह्म ब्रह्माणि स्तोत्राणि जिन्वत प्रीणयत ॥
Wilson
English translation:
“May we men be (diligent in providing) for your food, (O gods); conduct our ancient sacrifice to asuccessful end, Ādityas, Rudras, and genitive rous Vasus, graciously accept these hymns which are being recited.”
Jamison Brereton
Might we (all) be Manus [=like Manu] for you, to pursue the gods. Lead our sacrifice forth toward the east straight to the goal.
O Ādityas, Rudras, and Vasus, of good gifts, give life to these sacred formulations as they are being recited.
Griffith
May we, be yours, we men, to entertain the Gods: further our sacrifice and give it full success.
Adityas, Rudras, Vasus, givers of good gifts, quicken the holy hymns which we are singing now
Geldner
Wir Menschen wollen für euch zur Götterladung bereit sein. Geleitet unser Opfer richtig vorwärts! Ihr Aditya´s, Rudra´s, Vasu´s, ihr Gabenschönen, stärket die vorgetragenen feierlichen Reden!
Grassmann
Wir Menschen seien Freunde euch zum Göttermahl, und unser Opfer führet grade hin zum Ziel, Aditja’s, Rudra’s, Vasu’s, gabenreiche ihr, belebet die Gebete, die wir sprechen hier.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मनवः) हे मननशील विद्वानों ! (वः) तुम्हारी (देववीतये) विद्वत्सङ्गति के लिए (स्याम) हम हों (नः-यज्ञं प्राञ्चं साधुया प्रणयत) हमारे ज्ञानयज्ञ को प्रगतिशील साधुरूप में प्रवर्तित करो (आदित्याः-रुद्राः-वसवः सुदानवः) पूर्णब्रह्मचारी, मध्यब्रह्मचारी, अल्पब्रह्मचारी तथा शोभनज्ञान देनेवाले (इमा ब्रह्मा शस्यमानानि जिन्वत) इन मन्त्रवचनों प्रशंसनीय वचनों को प्राप्त करावें ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों की सङ्गति करके ज्ञान प्राप्त करना और आध्यात्मिक साधना में लगना चाहिए तथा उच्च, मध्यम और अवम ब्रह्मचारियों से उनके अधीत मन्त्रविज्ञानों का श्रवण करना चाहिए ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मनवः) हे मननशीला विद्वांसः ! (वः) युष्माकं (देववीतये) विद्वत्सङ्गत्यै (स्याम) भवेम (नः-यज्ञं प्राञ्चं साधुया प्रणयत) अस्माकं ज्ञानयज्ञं प्रगतिशीलं साधुरूपं प्रवर्तयत (आदित्याः-रुद्राः-वसवः सुदानवः) पूर्णब्रह्मचारिणो मध्यब्रह्मचारिणोऽल्पब्रह्मचारिणः शोभनज्ञानदातारः (इमा ब्रह्म शस्यमानानि जिन्वत) एतानि मन्त्रवचनानि प्रशंसनीयानि वचनानि प्रापयत “जिन्वति गतिकर्मा” [निघ०५।१४] ॥१२॥
13 दैव्या होतारा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दैव्या॒ होता॑रा प्रथ॒मा पु॒रोहि॑त ऋ॒तस्य॒ पन्था॒मन्वे॑मि साधु॒या ।
क्षेत्र॑स्य॒ पतिं॒ प्रति॑वेशमीमहे॒ विश्वा॑न्दे॒वाँ अ॒मृताँ॒ अप्र॑युच्छतः ॥
मूलम् ...{Loading}...
दैव्या॒ होता॑रा प्रथ॒मा पु॒रोहि॑त ऋ॒तस्य॒ पन्था॒मन्वे॑मि साधु॒या ।
क्षेत्र॑स्य॒ पतिं॒ प्रति॑वेशमीमहे॒ विश्वा॑न्दे॒वाँ अ॒मृताँ॒ अप्र॑युच्छतः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
दइ꣡व्या हो꣡तारा प्रथमा꣡ पुरो꣡हित
ऋत꣡स्य प꣡न्थाम् अ꣡नु एमि साधुया꣡
क्षे꣡त्रस्य प꣡तिम् प्र꣡तिवेशम् ईमहे
वि꣡श्वान् देवाँ꣡ अमृ꣡ताँ अ꣡प्रयुछतः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
daívyā ← daívya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
hótārā ← hótar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
prathamā́ ← prathamá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
puróhitā ← puróhita- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
ánu ← ánu (invariable)
{}
emi ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
pánthām ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sādhuyā́ ← sādhuyā́ (invariable)
{}
īmahe ← √yā- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
kṣétrasya ← kṣétra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
pátim ← páti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
prátiveśam ← prátiveśa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
amŕ̥tān ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
áprayuchataḥ ← áprayuchant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
víśvān ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
दैव्या॑ । होता॑रा । प्र॒थ॒मा । पु॒रःऽहि॑ता । ऋ॒तस्य॑ । पन्था॑म् । अनु॑ । ए॒मि॒ । सा॒धु॒ऽया ।
क्षेत्र॑स्य । पति॑म् । प्रति॑ऽवेशम् । ई॒म॒हे॒ । विश्वा॑न् । दे॒वान् । अ॒मृता॑न् । अप्र॑ऽयुच्छतः ॥
Hellwig Grammar
- daivyā ← daivya
- [noun], accusative, dual, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- hotārā ← hotṛ
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Hotṛ.”
- prathamā ← prathama
- [noun], accusative, dual, masculine
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- purohita ← purohitaḥ ← purohita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- panthām ← pathin
- [noun], accusative, singular
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- anv ← anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- emi ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- sādhuyā
- [adverb]
- kṣetrasya ← kṣetra
- [noun], genitive, singular, neuter
- “field; location; habitat; country; area; earth; region; estate; body; kṣetra [word]; kṣetradoṣa; seat; reincarnation; uterus.”
- patim ← pati
- [noun], accusative, singular, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- prativeśam ← prativeśa
- [noun], accusative, singular, masculine
- īmahe ← i
- [verb], plural, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- viśvān ← viśva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- amṛtāṃ ← amṛta
- [noun], accusative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- aprayucchataḥ ← aprayucchat
- [noun], accusative, plural, masculine
- “ceaseless; attentive.”
सायण-भाष्यम्
प्रथमा मुख्यौ पुरोहिता पुरोहितौ पुरतो निहितौ दैव्या देवसंबन्धिनौ होतारा होतारावेतन्नामानौ अग्न्यादित्यौ अन्वेमि हविर्भिरनुगच्छामि। ततः ऋतस्य यज्ञस्य पन्थां पन्थानं साधुया कल्याणं विघ्नराहित्येन अन्वेमि अनुगच्छामि । अनन्तरं प्रतिवेशं समीपे वर्तमानं क्षेत्रस्य पतिं पालयितारमेतन्नामानम् अमृतान् मरणधर्मरहितान् अप्रयुच्छतः अप्रमाद्यतः विश्वान् सर्वान् देवान् च ईमहे धनं याचामहे ॥
Wilson
English translation:
“I follow the two chief priests the divine offerers of burnt sacrifices, (I follow) successfully the path ofsacrifice; we solicit (wealth of) the contiguous lord of the field, and the immortal and not unheeding universaldeities.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The two chief priests: i.e., Agni and Āditya]. well-being; having come to us, gods, at our desire, bestow wealth upon us like affectionate relations.
Jamison Brereton
The two divine Hotars, the first two set in front, do I follow along the path of truth straight to the goal.
We beseech the lord of the field, our neighbor, and all the immortal
gods, who do not stay distant.
Griffith
I follow with success upon the path of Law the two celestial Hotars, Priests of oldest time.
We pray to him who dwelleth near, Guard of the Field, to all Immortal Gods who never are remiss.
Geldner
Den zwei göttlichen Hotri´s, den ersten Bevollmächtigten folge ich richtig auf dem Weg der Wahrheit. An den Herrn der Flur, den Nachbarn wenden wir uns, an alle unsterblichen Götter, die nie achtlos sind.
Grassmann
Den Götterpriestern, als dem ersten Priesterpaar, folg’ graden Wegs ich auf dem Pfad des rechten Werks, Den Herrn des Feldes wünschen wir zum Nachbar uns, die ew’gen Götter alle als Behüter uns.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रथमा) हे प्रमुख प्रसिद्ध (पुरोहिता) पुरोहितो ! सामने वर्तमान ! (दैव्या होतारा) देवों–विद्वानों में योग्य ज्ञान के देनेवाले अध्यापक और उपदेशको ! (साधुया-ऋतस्य पन्थाम्-अन्वेमि) सद्भाव से वेदज्ञान के मार्गानुसार मैं चलूँ, (क्षेत्रस्य पतिम्) जगत् के स्वामी परमात्मा को (प्रतिवेशम्) जीवमात्र में प्रविष्ट को (ईमहे) याचना करते हैं-प्रार्थित करते हैं (विश्वान् देवान्-अमृतान्-अप्रयुच्छतः) सारे विद्वानों जीवन्मुक्तों प्रमादरहितों को प्रार्थित करते हैं ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ऊँचे अध्यापक और उपदेशकों से वेदाध्ययन और श्रवण करके तदनुसार आचरण करें और परमात्मा की स्तुति प्रार्थना उपासना करते हुए जीवन्मुक्तों की श्रेणी में हो जाएँ ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रथमा) हे प्रमुखौ प्रतमौ प्रसिद्धौ (पुरोहिता) पुरोहितौ पुरतो वर्तमानौ (दैव्या होतारा) देवेषु विद्वत्सु योग्यौ “देवेषु विद्वत्सु साधु” [यजु०२८।७ दयानन्दः] होतारौ ज्ञानस्य दातारौ कर्त्तारावध्यापकोपदेशकौ “होतारौ दातारावध्यापकोदेशकौ” [यजु०२८।४०दयानन्दः] (साधुया-ऋतस्य पन्थाम्-अन्वेमि) सद्भावेन वेदज्ञानस्य मार्गमनुगच्छेयमनुसरेयम् “लिङर्थे लेट्” [अष्टा०३।४।७] (क्षेत्रस्य पतिम्) जगतः स्वामिनं परमात्मानम्” क्षेत्रस्य क्षयन्ति निवसन्ति यस्मिञ्जगति तस्य” [ऋ०७।३५।१०दयानन्दः] (प्रतिवेशम्) विशति शरीरेषु यः स जीवो वेशः “विश् प्रवेशने” [भ्वादिः] ‘ततोऽच् कर्तरि’ प्रतिगतो वेशं जीवमिति प्रतिवेशः परमात्मा तं (ईमहे) याचामहे प्रार्थयामहे वयं (विश्वान् देवान्-अमृतान्-अप्रयुच्छतः) तथा सर्वान् विदुषोऽमृतान् जीवन्मुक्तान् सदाऽप्रमादान् सावधानान्-ईमहे प्रार्थयामहे-वाञ्छामहे ॥१३॥
14 वसिष्टासः पितृवद्वाचमक्रत - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वसि॑ष्ठासः पितृ॒वद्वाच॑मक्रत दे॒वाँ ईळा॑ना ऋषि॒वत्स्व॒स्तये॑ ।
प्री॒ता इ॑व ज्ञा॒तयः॒ काम॒मेत्या॒स्मे दे॑वा॒सोऽव॑ धूनुता॒ वसु॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
वसि॑ष्ठासः पितृ॒वद्वाच॑मक्रत दे॒वाँ ईळा॑ना ऋषि॒वत्स्व॒स्तये॑ ।
प्री॒ता इ॑व ज्ञा॒तयः॒ काम॒मेत्या॒स्मे दे॑वा॒सोऽव॑ धूनुता॒ वसु॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
व꣡सिष्ठासः पितृव꣡द् वा꣡चम् अक्रत
देवाँ꣡ ई꣡ळाना ऋषिव꣡त् सुअस्त꣡ये
प्रीता꣡ इव ज्ञात꣡यः का꣡मम् ए꣡तिय
अस्मे꣡ देवासो अ꣡व धूनुता व꣡सु
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
akrata ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
pitr̥vát ← pitr̥vát (invariable)
{}
vā́cam ← vā́c- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vásiṣṭhāsaḥ ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ī́ḷānāḥ ← √īḍ- ~ √īḷ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
r̥ṣivát ← r̥ṣivánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
svastáye ← svastí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
étya ← √i- 1 (root)
{non-finite:CVB}
iva ← iva (invariable)
{}
jñātáyaḥ ← jñātí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
kā́mam ← kā́ma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
prītā́ḥ ← √prī- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
áva ← áva (invariable)
{}
devāsaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
dhūnuta ← √dhū- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vásu ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
वसि॑ष्ठासः । पि॒तृ॒ऽवत् । वाच॑म् । अ॒क्र॒त॒ । दे॒वान् । ईळा॑नाः । ऋ॒षि॒ऽवत् । स्व॒स्तये॑ ।
प्री॒ताःऽइ॑व । ज्ञा॒तयः॑ । काम॑म् । आ॒ऽइत्य॑ । अ॒स्मे इति॑ । दे॒वा॒सः॒ । अव॑ । धू॒नु॒त॒ । वसु॑ ॥
Hellwig Grammar
- vasiṣṭhāsaḥ ← vasiṣṭha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Vasiṣṭha; vasiṣṭha [word].”
- pitṛvad ← pitṛ
- [noun], masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- pitṛvad ← vat
- [adverb]
- “equally; like.”
- vācam ← vāc
- [noun], accusative, singular, feminine
- “speech; statement; voice; voice; speech; language; vāc [word]; word; literary composition; conversation; sound; Sarasvati; cry; assurance; spell.”
- akrata ← kṛ
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- īḍānā ← īḍānāḥ ← īḍ
- [verb noun], nominative, plural
- “praise; invite; raise.”
- ṛṣivat ← ṛṣi
- [noun], masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- ṛṣivat ← vat
- [adverb]
- “equally; like.”
- svastaye ← svasti
- [noun], dative, singular, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- prītā ← prītāḥ ← prī
- [verb noun], nominative, plural
- “delight; gladden; satisfy; nutrify; comfort.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- jñātayaḥ ← jñāti
- [noun], nominative, plural, masculine
- “relative; jñāti [word]; kinsman.”
- kāmam ← kāma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wish; desire; sexual love; sexual desire; desire; Kama; sensuality; love; purpose; sexual arousal; pleasure; enjoyment; licentiousness; kāma [word]; sexual intercourse; thorn apple; wish.”
- etyāsme ← etya ← e ← √i
- [verb noun]
- “come; travel.”
- etyāsme ← asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- devāso ← devāsaḥ ← deva
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ‘va ← ava
- [adverb]
- “down.”
- dhūnutā ← dhū
- [verb], plural, Present imperative
- “shake; remove; chase away.”
- vasu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
सायण-भाष्यम्
ऋषिवत् पूर्वं ऋषय इव देवान् ईळानाः स्तुवन्तः वसिष्ठासः वसिष्ठकुलजाता ऋषयः पितृवत् वसिष्ठवत् स्वस्तये अविनाशाय वाचं स्तोत्रम् अक्रत कुर्वन्ति । करोतेर्लुङि मन्त्रे घस इति च्लेर्लुक् । हे देवासः देवाः यूयं कामम् अस्मदभिलाषम् एत्य आगत्य अस्मे अस्मासु वसु गवादिलक्षणं धनम् अव धूनुत अभिमुखं प्रेरयत । तत्र दृष्टान्तः । प्रीताइव यथा प्रीताः संहृष्टाः। ज्ञातयः बन्धवः स्वजनस्य धनं प्रेरयन्ति तद्वद्धविर्दानेन स्तुतिकरणेन च बन्धुष्वस्मासु धनं प्रेरयतेति भावः ॥
Jamison Brereton
The Vasiṣṭhas have made speech in the manner of their father, invoking the gods in the manner of that seer for well-being.
Like pleased kinsmen, coming here at our desire, shake good things
down upon us, o gods.
Griffith
Vasistha’s sons have raised their voices, like their sire. Rsi-like praying to the Gods for happiness.
Like friendly-minded kinsmen, come at our desire, O Gods, and shake down treasures on us from above.
Geldner
Die Vasistha´s haben nach der Väter Weise eine Rede getan, die Götter nach der Rishi Weise zum Heile anrufend. Wie freundliche Verwandte auf den Wunsch eingehend schüttelt, ihr Götter, Güter auf uns herab!
Grassmann
So sangen die Vasischtha’s nach der Väter Art, nach Dichter Art die Götter preisend sich zum Heil; Wie liebe Freunde kommet her auf unsern Wunsch und schüttelt uns, o Götter, reiches Gut herab.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- स्वराडार्चीजगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसिष्ठासः) वेदाध्ययन और ब्रह्मचर्य में अत्यन्त वास करनेवाले (पितृवत्-वाचम्-अक्रत) गुरु को पिता के समान मानकर उसके वचन-आज्ञा का पालन करें (देवान्-ऋषिवत्) अन्य जीवन्मुक्त परमात्मा का साक्षात्कार किये हुए प्रशस्त ऋषियों की भाँति विद्वानों को अपने कल्याण के लिए सेवन करते हुए (प्रीताः-इव ज्ञातयः) प्रसन्न-तृप्त बान्धवों के समान (देवासः कामम्-एत्य) देव-विद्वानों ! यथेष्ट हमारे घर को प्राप्त होकर (अस्मे वसु-अवधूनुत) हमारे लिए बसानेवाले ज्ञानधन को प्रेरित करो ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वेदाध्ययन और ब्रह्मचर्य में निष्णात जो विद्वान् हों, उनका पिता के समान आदर करना चाहिए तथा ज्ञानलाभ लेना चाहिए। परमात्मा का साक्षात्कार किए हुए जीवन्मुक्तों को ऋषियों की भाँति सम्मानित करके अध्यात्मलाभ लेना चाहिए। विद्वानों को बन्धुओं के समान स्नेहदृष्टि से देखते हुए घर पर बुलाकर ज्ञानोपदेश ग्रहण करना चाहिए ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसिष्ठासः) वेदाध्ययनब्रह्मचर्ययोरतिशयेन वासिनः “वसिष्ठाः-अतिशयेन ब्रह्मचर्ये कृतवासाः” [ऋ०७।३३।३दयानन्दः] (पितृवत्-वाचम्-अक्रत) गरुं पितृवन्मत्वा तस्य वचनमाज्ञापालनं कुर्वन्तु (देवान्-ऋषिवत्-स्वस्तये-ईळानाः) अन्यान् गुरुभिन्नान्जीवन्मुक्तान् परमात्मसाक्षात्कृतवतः प्रशस्तानृषीनिव कल्याणाय तान् सेवमानाः (प्रीताः-इव ज्ञातयः-देवासः कामम्-एत्य) प्रसन्नाः-तृप्ता बान्धवा इव विद्वांसः ! यथेष्टमस्माकं गृहमागत्य (अस्मे वसु-अवधूनुत) अस्मभ्यं वासयित्रधनं ज्ञानधनमवप्रेरयत ॥१४॥
15 देवान्वसिष्टो अमृतान्ववन्दे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दे॒वान्वसि॑ष्ठो अ॒मृता॑न्ववन्दे॒ ये विश्वा॒ भुव॑ना॒भि प्र॑त॒स्थुः ।
ते नो॑ रासन्तामुरुगा॒यम॒द्य यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
मूलम् ...{Loading}...
दे॒वान्वसि॑ष्ठो अ॒मृता॑न्ववन्दे॒ ये विश्वा॒ भुव॑ना॒भि प्र॑त॒स्थुः ।
ते नो॑ रासन्तामुरुगा॒यम॒द्य यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
देवा꣡न् व꣡सिष्ठो अमृ꣡तान् ववन्दे
ये꣡ वि꣡श्वा भु꣡वना अभि꣡ प्रतस्थुः꣡
ते꣡ नो रासन्ताम् उरुगाय꣡म् अद्य꣡
यूय꣡म् पात सुअस्ति꣡भिः स꣡दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
amŕ̥tān ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vásiṣṭhaḥ ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vavande ← √vandⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
abhí ← abhí (invariable)
{}
bhúvanā ← bhúvana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
pratasthúḥ ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{}
adyá ← adyá (invariable)
{}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rāsantām ← √rā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
urugāyám ← urugāyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
{}
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
दे॒वान् । वसि॑ष्ठः । अ॒मृता॑न् । व॒व॒न्दे॒ । ये । विश्वा॑ । भुव॑ना । अ॒भि । प्र॒ऽत॒स्थुः ।
ते । नः॒ । रा॒स॒न्ता॒म् । उ॒रु॒ऽगा॒यम् । अ॒द्य । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- devān ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- vasiṣṭho ← vasiṣṭhaḥ ← vasiṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vasiṣṭha; vasiṣṭha [word].”
- amṛtān ← amṛta
- [noun], accusative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- vavande ← vand
- [verb], singular, Perfect indicative
- “worship; laud.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- bhuvanābhi ← bhuvanā ← bhuvana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- bhuvanābhi ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- pratasthuḥ ← prasthā ← √sthā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “depart; give; depart; go; stay; proceed.”
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- rāsantām ← rā
- [verb], plural, Aorist imperative
- “give; impart.”
- urugāyam ← urugāya
- [noun], accusative, singular, neuter
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
वसिष्ठो वसिष्ठकुलजोऽयमृषिरमृतन्मरणरहितान्देवान्ववन्दे। एवमस्तावीत्। ये देवा विश्वा विश्वानि भुवनानि लोकानभि प्रतस्थुः स्वतेजसाभिभवन्ति। अभितः प्रतिष्ठन्तीति वा। प्रपूर्वात्तिष्ठतेर्लिटि रूपम्। समासस्वरः। ते देवा अद्यास्मिन्दिने नोऽस्मभ्यमुरुगायं प्रभूतयशस्कमन्नं रासन्ताम् । प्रयच्छन्तु। हे देवाः यूयम् स्वस्तिभि कल्याणीभिरूतिभिर्नोऽस्मान्सदा सर्वदा पात। रक्षत॥१५॥
Wilson
English translation:
“(Descendant of) Vasiṣṭha, I have glorified the immortal gods who preside over all the worlds; maythey this day bestow upon us widely-famed food; do you always cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
Vasiṣṭha has extolled the immortal gods, who stand out over all living beings.
Let them grant us wide-ranging space today. – Do you protect us
always with your blessings.
The two hymns of Ayāsya Āṅgirasa (67–68) are particularly noteworthy treatments of Br̥haspati and the Vala myth.
Griffith
Immortal Gods have I, Vasistha, lauded, Gods set on high above all other beings.
May they this day grant us wide space and freedom: ye Gods, preserve us evermore with blessings.
Geldner
Die unsterblichen Götter hat Vasistha gelobt, die sich über alle Welten erhoben haben. Die sollen uns heute weite Bahn gewähren! - Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Die ew’gen Götter hat gerühmt Vasischtha, die alle Wesen weithin überragen, Sie mögen heut uns freie Bahn gewähren. Ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसिष्ठः) सर्व विषयों में अत्यन्त बसा हुआ (अमृतान् देवान्) जीवन्मुक्त विद्वानों को (ववन्दे) प्रशंसित करता है (ये विश्वा भुवना-अभि प्रतस्थुः) जो जीवन्मुक्त सारे ज्ञानों को अधिकार में रखते हैं (ते) वे (नः) हमारे लिए (अद्य) आज-इस जीवन में (उरुगायं रासन्ताम्) बहुत प्रशंसनीय ज्ञान-परमात्मज्ञान को दें (यूयं स्वस्तिभिः-नः सदा पात) हे विद्वानों ! तुम कल्याणवचनों से हमें सदा सुरक्षित रखो ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - नव स्नातक विद्वान् को अपनी विद्यावृद्धि के लिए अन्य ऊँचे विद्वानों, जीवन्मुक्तों से ज्ञानवृद्धि करके आत्मशान्ति प्राप्त करनी चाहिए, जो सबसे उत्कृष्ट वस्तु है ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसिष्ठः) सर्वविषयेषु वसितृतमः (अमृतान् देवान्) जीवन्मुक्तान् विदुषः (ववन्दे) अभिवन्दति (ये विश्वा भुवना-अभि प्रतस्थुः) ये जीवन्मुक्ताः सर्वाणि ज्ञानानि-अधिकारेण प्रतिष्ठन्ति (ते) ते खलु (नः) अस्मभ्यम् (अद्य) अस्मिन् काले जीवने (उरुगायं रासन्ताम्) बहुप्रशंसनीयं ज्ञानं परमात्मज्ञानं प्रयच्छतु (यूयं स्वस्तिभिः-नः सदा पात) हे विद्वांसो ! यूयं कल्याणवचनैरस्मान् सदा रक्षत ॥१५॥