सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ अग्निरिन्द्रः’ इति पञ्चदशर्चं पञ्चमं सूक्तं वसुक्रपुत्रस्य वसुकर्णस्यार्षं वैश्वदेवम् । पञ्चदशी त्रिष्टुप् शिष्टा जगत्यः । तथा चानुक्रम्यते — अग्निरिन्द्रः पञ्चोना वासुक्रो वसुकर्णस्त्रिष्टुबन्तं तु ’ इति ।
Jamison Brereton
65 (891)
All Gods
Vasukarṇa Vāsukra
15 verses: jagatī, except triṣṭubh 15
The poetic pedigree sketched above gives us high expectations for the hymn, which, however, begins unpromisingly with a simple enumeration of gods. Nonetheless, although the style never achieves the same distinction as that of the poet’s putative relatives, there are many nice touches and twists and turns of syntax, particularly in verses 2–8, treating the cosmogonic deeds of the gods and the praise and sacrifice offered to them by mortals.
The hymn seems to begin anew with verse 9, which contains another straightfor ward listing of gods, continued in verse 10. A brief account of cosmogony (vs. 11) is followed by a sketch of the Aśvins’ deeds (vs. 12). Minor gods join the undifferentiated mass of All Gods in verses 13–14, and the hymn ends with Vasiṣṭha’s summary verse.
01 अग्निरिन्द्रो वरुणो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒ग्निरिन्द्रो॒ वरु॑णो मि॒त्रो अ॑र्य॒मा वा॒युः पू॒षा सर॑स्वती स॒जोष॑सः ।
आ॒दि॒त्या विष्णु॑र्म॒रुतः॒ स्व॑र्बृ॒हत्सोमो॑ रु॒द्रो अदि॑ति॒र्ब्रह्म॑ण॒स्पतिः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निरिन्द्रो॒ वरु॑णो मि॒त्रो अ॑र्य॒मा वा॒युः पू॒षा सर॑स्वती स॒जोष॑सः ।
आ॒दि॒त्या विष्णु॑र्म॒रुतः॒ स्व॑र्बृ॒हत्सोमो॑ रु॒द्रो अदि॑ति॒र्ब्रह्म॑ण॒स्पतिः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अग्नि꣡र् इ꣡न्द्रो व꣡रुणो मित्रो꣡ अर्यमा꣡
वायुः꣡ पूषा꣡ स꣡रस्वती सजो꣡षसः
आदित्या꣡ वि꣡ष्णुर् मरु꣡तः सु꣡वर् बृह꣡त्
सो꣡मो रुद्रो꣡ अ꣡दितिर् ब्र꣡ह्मणस् प꣡तिः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aryamā́ ← áryaman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sajóṣasaḥ ← sajóṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sárasvatī ← sárasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vāyúḥ ← vāyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ādityā́ḥ ← ādityá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
svàr ← svàr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
víṣṇuḥ ← víṣṇu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áditiḥ ← áditi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
bráhmaṇaḥ ← bráhman- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
pátiḥ ← páti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rudráḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sómaḥ ← sóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒ग्निः । इन्द्रः॑ । वरु॑णः । मि॒त्रः । अ॒र्य॒मा । वा॒युः । पू॒षा । सर॑स्वती । स॒ऽजोष॑सः ।
आ॒दि॒त्याः । विष्णुः॑ । म॒रुतः॑ । स्वः॑ । बृ॒हत् । सोमः॑ । रु॒द्रः । अदि॑तिः । ब्रह्म॑णः । पतिः॑ ॥
Hellwig Grammar
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- indro ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- aryamā ← aryaman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- vāyuḥ ← vāyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wind; Vayu; vāta; prāṇa (coll.); air; air; fart; breath; northwest; draft; vāyu [word]; Vāyu; Marut.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- sarasvatī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- sajoṣasaḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
- ādityā ← ādityāḥ ← āditya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- viṣṇur ← viṣṇuḥ ← viṣṇu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vishnu; Krishna; Viṣṇu; Om; Shiva.”
- marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- svar
- [noun], nominative, singular, neuter
- “sun; sky; sunlight.”
- bṛhat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- somo ← somaḥ ← soma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- rudro ← rudraḥ ← rudra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- aditir ← aditiḥ ← aditi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- brahmaṇaspatiḥ ← brahmaṇaspati
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Brahmaṇaspati.”
सायण-भाष्यम्
अग्न्यादय आदित्यादयः बृहत् बृहती स्वः द्यौश्च सोमादय एते देवाः सजोषसः संगताः सन्तोऽन्तरिक्षं स्वमहिम्नापूरयन्तीत्युत्तरेण संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“Agni, Inda, Varuṇa, Mitra, Aryaman, Vāyu, Pūṣan, Sarasvatī, the Ādityas, Viṣṇu, the Maruts,the mighty heaven, Soma, Rudra, Aditi, Brahmaṇaspati with one consent.”
Jamison Brereton
Agni, Indra, Varuṇa, Mitra, Aryaman, Vāyu, Pūṣan, and Sarasvatī, of one accord,
the Ādityas, Viṣṇu, the Maruts, the lofty Sun, Soma, Rudra, Aditi,
Brahmaṇaspati,
Griffith
अ॒ग्निरिन्द्रो॒ वरु॑णो मि॒त्रो अ॑र्य॒मा वा॒युः पू॒षा सर॑स्वती स॒जोष॑सः ।
आ॒दि॒त्या विष्णु॑र्म॒रुतः॒ स्व॑र्बृ॒हत्सोमो॑ रु॒द्रो अदि॑ति॒र्ब्रह्म॑ण॒स्पतिः॑ ॥
Geldner
Agni, Indra, Varuna, Mitra, Aryaman, Vayu, Pusan, Sarasvati einträchtig beisammen, die Aditya´s, Vishnu, die Marut, die hohe Sonne, Soma, Rudra, Aditi, Brahmanaspati,
Grassmann
Vereint sei’n Agni, Indra, Mitra, Varuna, Arjaman, Vaju, Puschan und Sarasvati, Aditja’s, Maruts, Vischnu und das hohe Licht, und Soma, Rudra, Aditi, Brihaspati.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में पृथिवी से आकाश तक का ज्ञान, कला-निर्माण, कृषिकर्म, विद्याध्ययन आदि विषय हैं।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निः) अग्नि (इन्द्रः) विद्युत् (वरुणः) सूर्य का आकर्षणधर्म या बल (मित्रः) सूर्य का प्रेरणधर्म-प्रक्षेपणधर्म या बल (अर्यमा) सूर्य (वायुः) पवन-हवा (पूषा) पृथिवी-पोषण करनेवाली पृथिवी (सरस्वती) नदी (आदित्याः) किरणें (सजोषसः) समान सेवन करने योग्य (विष्णुः) व्यापक आकाश (मरुतः) वातस्तर (वृहत्-स्वः) महान् द्युलोक (सोमः) सोमादि ओषधि वर्ग (रुद्रः) गर्जनशील मेघ (अदितिः) अखण्डसुखसम्पत्ति मुक्ति (ब्रह्मणः-पतिः) ब्रह्माण्ड का स्वामी परमात्मा, वाणी में ये सब अपने-अपने ज्ञान से स्थिर होवें ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - पृथिवी से लेकर आकाशपर्यन्त पदार्थों को तथा परमात्मा और मुक्ति का स्वरूप मनुष्य को जानना चाहिए। जानकर यथायोग्य लाभ लेना, परमात्मा की स्तुति प्रार्थना उपासना करना, अन्त में मुक्ति को पाना मानव का लक्ष्य है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते पृथिवीत आरभ्याकाशपर्यन्तपदार्थानां ज्ञानं कार्यं कलानिर्माणं कृषिकर्म विद्याध्ययनमित्यादयो विषयाः सन्ति।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निः) पार्थिवोऽग्निः (इन्द्रः) विद्युत् (वरुणः) सूर्यस्याकर्षणधर्मः (मित्रः) सूर्यस्य प्रेरणधर्मः (अर्यमा) सूर्यः (वायुः) वायुः (पूषा) पृथिवी “पूषा पृथिवीनाम” [निघ०१।१] (सरस्वती) नदी (आदित्याः) सूर्यरश्मयः (सजोषसः) समानसेवनधर्माः (विष्णुः) व्यापक आकाशः (मरुतः) वातस्तराः (बृहत्-स्वः) महान् द्युलोकः (सोमः) सोमाद्योषधिवर्गः (रुद्रः) गर्जनशीलो मेघः (अदितिः) अखण्डसुखसम्पत्तिर्मुक्तिः (ब्रह्मणः-पतिः) ब्रह्माण्डस्य पतिः परमात्मा ‘अग्रिममन्त्रे वर्तमाने-”अन्तरिक्षमापप्रुः” वाचमापूरयन्तु-वाचि स्वस्वज्ञानेन स्थिरा भवन्तु ॥१॥
02 इन्द्राग्नी वृत्रहत्येषु - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ॒न्द्रा॒ग्नी वृ॑त्र॒हत्ये॑षु॒ सत्प॑ती मि॒थो हि॑न्वा॒ना त॒न्वा॒३॒॑ समो॑कसा ।
अ॒न्तरि॑क्षं॒ मह्या प॑प्रु॒रोज॑सा॒ सोमो॑ घृत॒श्रीर्म॑हि॒मान॑मी॒रय॑न् ॥
मूलम् ...{Loading}...
इ॒न्द्रा॒ग्नी वृ॑त्र॒हत्ये॑षु॒ सत्प॑ती मि॒थो हि॑न्वा॒ना त॒न्वा॒३॒॑ समो॑कसा ।
अ॒न्तरि॑क्षं॒ मह्या प॑प्रु॒रोज॑सा॒ सोमो॑ घृत॒श्रीर्म॑हि॒मान॑मी॒रय॑न् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इन्द्रअग्नी꣡ वृत्रह꣡त्येषु स꣡त्पती
मिथो꣡ हिन्वाना꣡ तनु꣡वा स꣡मोकसा
अन्त꣡रिक्षम् म꣡हि आ꣡ पप्रुर् ओ꣡जसा
सो꣡मो घृतश्री꣡र् महिमा꣡नम् ईर꣡यन्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
indrāgnī́ ← indrāgní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
sátpatī ← sátpati- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vr̥trahátyeṣu ← vr̥trahátya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
hinvānā́ ← √hi- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:MED}
mithás ← mithás (invariable)
{}
sámokasā ← sámokas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
tanvā̀ ← tanū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
antárikṣam ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
máhi ← máh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ójasā ← ójas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
papruḥ ← √prā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ghr̥taśrī́ḥ ← ghr̥taśrī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
īráyan ← √īr- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
mahimā́nam ← mahimán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sómaḥ ← sóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इ॒न्द्रा॒ग्नी इति॑ । वृ॒त्र॒ऽहत्ये॑षु । सत्प॑ती॒ इति॒ सत्ऽप॑ती । मि॒थः । हि॒न्वा॒ना । त॒न्वा॑ । सम्ऽओ॑कसा ।
अ॒न्तरि॑क्षम् । महि॑ । आ । प॒प्रुः॒ । ओज॑सा । सोमः॑ । घृ॒त॒ऽश्रीः । म॒हि॒मान॑म् । ई॒रय॑न् ॥
Hellwig Grammar
- indrāgnī ← indra
- [noun], masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indrāgnī ← agnī ← agni
- [noun], nominative, dual, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vṛtrahatyeṣu ← vṛtra
- [noun], masculine
- “Vṛtra; vṛtra [word].”
- vṛtrahatyeṣu ← hatyeṣu ← hatya
- [noun], locative, plural, neuter
- “killing.”
- satpatī ← sat
- [noun]
- “good; good; real; existent; virtuous; sat [prefix]; real.”
- satpatī ← patī ← pati
- [noun], nominative, dual, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- mitho ← mithas
- [adverb]
- “together; mutually; alternately.”
- hinvānā ← hi
- [verb noun], nominative, dual
- “impel; send; spur; stimulate; urge.”
- tanvā ← tanū
- [noun], accusative, dual, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- samokasā ← samokas
- [noun], nominative, dual, masculine
- antarikṣam ← antarikṣa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- mahy ← mahi
- [noun], accusative, singular, neuter
- “great; firm.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- paprur ← papruḥ ← prā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “fill; satisfy.”
- ojasā ← ojas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “strength; power; ojas; ojas [word]; potency; might.”
- somo ← somaḥ ← soma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- ghṛtaśrīr ← ghṛtaśrīḥ ← ghṛtaśrī
- [noun], nominative, singular, masculine
- mahimānam ← mahiman
- [noun], accusative, singular, masculine
- “greatness; power; mahiman.”
- īrayan ← īray ← √īr
- [verb noun], nominative, singular
- “name; describe; propel; shoot; state; call; raise; expel; tell; enumerate.”
सायण-भाष्यम्
वृत्रहत्येषु वृत्रहननेषु युद्धेषु । यद्वा । कर्मणि छान्दसः क्यप् । वृत्राणि शत्रवो हन्यन्तेऽत्रेति वृत्रहत्या युद्धानि । तेषु मिथः परस्परं तन्वा शरीरेण तत्रस्थेन बलेन शत्रून् हिन्वाना प्रेरयन्तौ सत्पती सतां पती समोकसा समानस्थानौ इन्द्राग्नी घृतश्रीः उदकं वसतीवर्याख्यं श्रयमाणः महिमानम् आत्मीयम् ईरयन सर्वत्रोदीरयन्नुद्गमयन् सोमः च एते सर्वे च महि महत् अन्तरिक्षम् ओजसा स्वबलेन आ पपुः आपूरयन्ति । ‘प्रा पूरणे’ ॥
Wilson
English translation:
“Indra, and Agni, the lords of the virtuous, standing in the same plural ce, mutually invigorating each otherwith might in the Vṛtra-slaying battles, and the ghī-glorified Soma putting forth his greatness have filled the vastfirmament with their strength.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ghī-glorified: ghṛtaśrī = having recourse to the Vasatīvari water
Jamison Brereton
Indra and Agni, the two lords of the settlement, spurring each other on mutually in the smashing of obstacles, sharing the same home—
they (all) filled the great midspace with their might, as did Soma,
glorious with ghee, rousing their greatness.
Griffith
Indra and Agni, Hero-lords when Vrtra fell, dwelling together, speeding emulously on,
And Soma blent with oil, putting his greatness forth, have with their power filled full the mighty firmament.
Geldner
Indra und Agni, die rechten Herren, die in den Vritrakämpfen sich gegenseitig selbst anspornen, die Hausgenossen, sie alle haben mit ihrer Kraft den großen Luftraum erfüllt, und Soma, der Schmalzgemischte, der ihre Macht hervorbringt.
Grassmann
Die Helden Indra, Agni in der Vritraschlacht, einander fördernd, miteinander engvereint, Durchdrangen ganz die weite Luft mit ihrer Kraft; der fettgemischte Soma steigert ihre Macht.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृत्रहत्येषु) अज्ञान नाश करने के व्यवहारों में (सत्पती-इन्द्राग्नी मिथः-हिन्वाना) सत् वस्तु के पालक अग्नि और वायु परस्पर प्रेरित करते हुए-एक दूसरे को बल देते हुए (तन्वा समोकसा) अपनी शक्ति से समस्थानवाले होते हुए-यन्त्र में प्रयुक्त हुए (घृतश्रीः सोमः) रस का आश्रयरस का उत्पादक चन्द्रमा (महिमानम्-ईरयन्) महत्त्व को प्रेरित करता हुआ (महि-ओजसा) महान् तेज से (अन्तरिक्षम्-आपप्रुः) ये सब मेरी वाणी को पूर्ण करें-सफल करें ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अज्ञान नाश करने के लिए अग्नि और वायु, ये दो महान् शक्तिशाली पदार्थ हैं। समस्त वस्तुओं के यथार्थ स्वरूप को दर्शाते हैं। किसी यन्त्र में प्रयुक्त होकर बड़ा कार्य करते हैं। इसी प्रकार चन्द्रमा भी ओषधियों में रस प्रेरित करता है। इन सबका ज्ञान वर्णन करने में समर्थ होना चाहिए ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृत्रहत्येषु) अज्ञाननाशनव्यवहारेषु (सत्पती इन्द्राग्नी मिथः-हिन्वाना) सद्वस्तुपालकौ-अग्निवायू परस्परं प्रेरयन्तौ (तन्वा समोकसा) स्वशक्त्या समस्थानौ सन्तौ यन्त्रप्रयुक्तौ (घृतश्रीः सोमः) रसाश्रयः-रसोत्पादकश्चन्द्रमाः (महिमानम्-ईरयन्) महत्त्वं प्रेरयन् (महि-ओजसा) महता तेजसा (अन्तरिक्षम्-आपप्रुः) एते सर्वे मम वाचमापूरयन्तु “वागित्यन्तरिक्षम्” [जै०उ०४।११।१।११] ॥२॥
03 तेषां हि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तेषां॒ हि म॒ह्ना म॑ह॒ताम॑न॒र्वणां॒ स्तोमाँ॒ इय॑र्म्यृत॒ज्ञा ऋ॑ता॒वृधा॑म् ।
ये अ॑प्स॒वम॑र्ण॒वं चि॒त्ररा॑धस॒स्ते नो॑ रासन्तां म॒हये॑ सुमि॒त्र्याः ॥
मूलम् ...{Loading}...
तेषां॒ हि म॒ह्ना म॑ह॒ताम॑न॒र्वणां॒ स्तोमाँ॒ इय॑र्म्यृत॒ज्ञा ऋ॑ता॒वृधा॑म् ।
ये अ॑प्स॒वम॑र्ण॒वं चि॒त्ररा॑धस॒स्ते नो॑ रासन्तां म॒हये॑ सुमि॒त्र्याः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ते꣡षां हि꣡ मह्ना꣡ महता꣡म् अनर्व꣡णां
स्तो꣡माँ इ꣡यर्मि ऋतज्ञा꣡ ऋतावृ꣡धाम्
ये꣡ अप्सव꣡म् अर्णवं꣡ चित्र꣡राधसस्
ते꣡ नो रासन्ताम् मह꣡ये सुमित्रियाः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
anarváṇām ← anarván- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
hí ← hí (invariable)
{}
mahatā́m ← mahā́nt- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
mahnā́ ← mahimán- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
téṣām ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
íyarmi ← √r̥- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
r̥tajñā́ḥ ← r̥tajñā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
r̥tāvŕ̥dhām ← r̥tāvŕ̥dh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
stómān ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
apsavám ← ápsava- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
arṇavám ← arṇavá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
citrárādhasaḥ ← citrárādhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
maháye ← √mahay- (root)
{case:DAT, number:SG, tense:PRS}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rāsantām ← √rā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
sumitryā́ḥ ← sumitryá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
तेषा॑म् । हि । म॒ह्ना । म॒ह॒ताम् । अ॒न॒र्वणा॑म् । स्तोमा॑न् । इय॑र्मि । ऋ॒त॒ऽज्ञाः । ऋ॒त॒ऽवृधा॑म् ।
ये । अ॒प्स॒वम् । अ॒र्ण॒वम् । चि॒त्रऽरा॑धसः । ते । नः॒ । रा॒स॒न्ता॒म् । म॒हये॑ । सु॒ऽमि॒त्र्याः ॥
Hellwig Grammar
- teṣāṃ ← teṣām ← tad
- [noun], genitive, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- mahnā ← mahan
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “greatness.”
- mahatām ← mahat
- [noun], genitive, plural, masculine
- “large; eminent; great; loud; dangerous; strong; long; high; much(a); mahant [word]; ample; very; great; adult; important; dark; high; abundant; violent; remarkable; mighty; big; long.”
- anarvaṇāṃ ← anarvaṇām ← anarvan
- [noun], genitive, plural, masculine
- “unchallenged; unrivaled.”
- stomāṃ ← stoma
- [noun], accusative, plural, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- iyarmy ← iyarmi ← ṛch
- [verb], singular, Present indikative
- “enter (a state); travel; shoot; send; hit; originate; get; raise; begin; harm.”
- ṛtajñā ← ṛta
- [noun], neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- ṛtajñā ← jñāḥ ← jñā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “aware(p).”
- ṛtāvṛdhām ← ṛtāvṛdh
- [noun], genitive, plural, masculine
- “sincere.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- apsavam ← apsava
- [noun], accusative, singular, masculine
- arṇavaṃ ← arṇavam ← arṇava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ocean; sea; four.”
- citrarādhasas ← citra
- [noun]
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- citrarādhasas ← rādhasaḥ ← rādhas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “gift; munificence; liberality; bounty.”
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- rāsantām ← rā
- [verb], plural, Aorist imperative
- “give; impart.”
- mahaye ← mahay ← √mah
- [verb], singular, Present indikative
- “glorify.”
- sumitryāḥ ← sumitrya
- [noun], accusative, plural, feminine
सायण-भाष्यम्
मह्ना स्वमहत्त्वेन महतामनर्वणाम् अन्यस्मिन्नप्रत्यृतानां शत्रुभिरनभिगन्तव्यानाम् ऋतावृधां सत्यभूतेन यज्ञेन वृद्धानां तेषाम् अग्न्यादीनां देवानामेव ऋतज्ञाः यज्ञस्य ज्ञाताहं स्तोमान् इयर्मि प्रेरयामि । ‘ऋ गतिप्रापणयोः ‘। जौहोत्यादिकः । चित्रराधसः चायनीयधनोपेता यद्वा पश्वादिलक्षणबहुधना: ये देवाः अप्सवम् । अप्स इति रूपनाम । रूपवन्तम् अर्णवम् । अर्णसः सलोपश्च ’ ( का. ५. २. १०९. २ ) इति मत्वर्थीयो वप्रत्ययः । उदकवन्तं मेघं वर्षन्ति ते सुमित्र्याः शोभनसखिकर्माणः ते देवाः नः अस्मभ्यं महये जनेषु मध्ये पूजार्थं धनं रासन्तां प्रयच्छन्तु । ‘रासृ दाने ’ ॥
Wilson
English translation:
“Skilled in pious rites, I recite the praises of these (deities), mighty through (their own) might,unassailable, exalted by sacrifice; may those (gods) who possessed of various wealth, (rain down) the beautifulwater-cloud, acting in friendly wise, grant us (wealth) for our honour (among men).”
Jamison Brereton
For by the greatness of these, the great and unassailable, I, recognizing the truth, rouse my praises for those who grow strong through truth.
Let those who are bringing brilliant bounties (across) the watery flood grant them to us. I magnify the (heavenly clans) well allied (to us).
Griffith
Skilled in the Law I lift the hymn of praise to these, Law-strengtheners, unassailed, and great in majesty.
These in their wondrous bounty send the watery sea: may they as kindly Friends send gifts to make us great.
Geldner
Denn auf diese an Größe Großen und Unerreichten lasse ich die Loblieder aufsteigen, ich der Wahrheitskenner auf die Wahrheitsmehrer, die wunderbare Gaben haben, die die Wasserflut spenden, die sollen uns schenken, um unseren Mut zu erhöhen, gute Freundschaft haltend.
Grassmann
Denn ich erweck’ mit Macht ihr Lob, der Mächtigen, rechtskundig der erhabnen, die des Rechts sich freun, Die vielfach spendend wasserreiche Flut verleihn, die mögen freundlich uns zum Glück behülflich sein.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तेषां महताम्-अनर्वणाम्) उन पूर्वोक्त अपने-अपने महत्त्व से महत्त्व वाले, स्वाश्रित, स्वलाभ प्रदान करने में समर्थ तथा (ऋतावृधाम्) यथार्थ ज्ञान से बढ़ानेवाले पदार्थों का (ऋतज्ञाः) मैं यथार्थ ज्ञाता (हि) अवश्य (स्तोमान्-इयर्मि) प्रशंसनीय कलाकौशलों को प्राप्त करता हूँ, जो (सुमित्र्याः) शोभन मित्रों में साधु हैं (ते) वे (अप्सवम्-अर्णवम्-चित्रराधः) रूपवाले सुन्दर प्राण, चायनीय धन को (नः-महये रासन्ताम्) हमारी वृद्धि के लिए देवें ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मन्त्रोक्त विविध पदार्थों के विज्ञान द्वारा अनेक कलाकौशलों का आविष्कार करना चाहिए और अनेक मित्र सहयोगियों के सहयोग से इस कार्य को प्रगति देनी चाहिए ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तेषां महताम्-अनर्वणाम्-ऋतावृधाम्) तेषां पूर्वोक्तानां स्वस्वमहत्त्वेन महतां महत्त्ववतां स्वाश्रितानां स्वलाभप्रदाने समर्थानां यथार्थज्ञानेन वर्धकानाम् (ऋतज्ञाः) अहं यथार्थज्ञाता (हि) अवश्यं (स्तोमान्-इयर्मि) प्रशंसनीयकलाकौशलान् “स्तोमं प्रशंसनीयकलाकौशलम्” [ऋ०१।१२।१२ दयानन्दः] प्राप्नोमि (ये) येखलु (सुमित्र्याः) शोभनमित्रेषु साधवः (ते) ते (अप्सवम्-अर्णवं चित्रराधः) रूपवन्तं शोभनम् “अप्सो रूपनाम” [निघ०३।७] प्राणम् “प्राणो वा-अर्णवः” [श०७।५।२।२१] चायनीयं धनम् (नः-महये रासन्ताम्) अस्माकं वृद्धये ददतु ॥३॥
04 स्वर्णरमन्तरिक्षाणि रोचना - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स्व॑र्णरम॒न्तरि॑क्षाणि रोच॒ना द्यावा॒भूमी॑ पृथि॒वीं स्क॑म्भु॒रोज॑सा ।
पृ॒क्षा इ॑व म॒हय॑न्तः सुरा॒तयो॑ दे॒वाः स्त॑वन्ते॒ मनु॑षाय सू॒रयः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
स्व॑र्णरम॒न्तरि॑क्षाणि रोच॒ना द्यावा॒भूमी॑ पृथि॒वीं स्क॑म्भु॒रोज॑सा ।
पृ॒क्षा इ॑व म॒हय॑न्तः सुरा॒तयो॑ दे॒वाः स्त॑वन्ते॒ मनु॑षाय सू॒रयः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
सु꣡वर्णरम् अन्त꣡रिक्षाणि रोचना꣡
द्या꣡वाभू꣡मी पृथिवीं꣡ स्कम्भुर् ओ꣡जसा
पृक्षा꣡ इव मह꣡यन्तः सुरात꣡यो
देवा꣡ स्तवन्ते म꣡नुषाय सूर꣡यः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
antárikṣāṇi ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
rocanā́ ← rocaná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
svàrṇaram ← svàrṇara- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dyā́vābhū́mī ← dyā́vābhū́mī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
ójasā ← ójas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
skambhuḥ ← √skambhⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
{}
maháyantaḥ ← √mahay- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
pr̥kṣā́ḥ ← pr̥kṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
surātáyaḥ ← surātí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
mánuṣāya ← mánuṣa- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
stavante ← √stu- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sūráyaḥ ← sūrí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
स्वः॑ऽनरम् । अ॒न्तरि॑क्षाणि । रो॒च॒ना । द्यावा॒भूमी॒ इति॑ । पृ॒थि॒वीम् । स्क॒म्भुः॒ । ओज॑सा ।
पृ॒क्षाःऽइ॑व । म॒हय॑न्तः । सु॒ऽरा॒तयः॑ । दे॒वाः । स्त॒व॒न्ते॒ । मनु॑षाय । सू॒रयः॑ ॥
Hellwig Grammar
- svarṇaram ← svarṇṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- antarikṣāṇi ← antarikṣa
- [noun], accusative, plural, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- rocanā ← rocana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “light; celestial sphere.”
- dyāvābhūmī
- [noun], accusative, dual, feminine
- “heaven and earth.”
- pṛthivīṃ ← pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- skambhur ← skambhuḥ ← skambh
- [verb], plural, Perfect indicative
- “fixate; establish.”
- ojasā ← ojas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “strength; power; ojas; ojas [word]; potency; might.”
- pṛkṣā ← pṛkṣāḥ ← pṛkṣa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “strong; full of life.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- mahayantaḥ ← mahay ← √mah
- [verb noun], nominative, plural
- “glorify.”
- surātayo ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- surātayo ← rātayaḥ ← rāti
- [noun], nominative, plural, masculine
- “gift; bounty; favor.”
- devā ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- stavante ← stu
- [verb], plural, Present indikative
- “laud; praise; declare; stu.”
- manuṣāya ← manuṣa
- [noun], dative, singular, masculine
- sūrayaḥ ← sūri
- [noun], nominative, plural, masculine
- “guru.”
सायण-भाष्यम्
स्वर्णरं सर्वस्य स्वस्वकर्मणि नेतारमादित्यम् अन्तरिक्षाणि । द्यावापृथिव्योरन्तरा मध्ये क्षियन्ति निवसन्तीत्यन्तरिक्षाणि । मध्यस्थितानि रोचना आरोचमानानि तेजांसि द्यावाभूमी द्यावापृथिव्यौ पृथिवीं विस्तीर्णमन्तरिक्षं च एतानादित्यादीन् ओजसा स्वबलेनैव देवाः स्कम्भुः धारयन्ति । स्कम्भु इति सौत्रो धातुः । लिटि रूपम् । किंच पृक्षाइव दरिद्रेषु धनानि संपर्चयन्त इव अत एव महयन्तः स्तोतॄन् धनादिभिः पूजयन्तः सुरातयः सुदानाः मनुषाय मनुष्याय सूरयः धनानां प्रेरका एते देवाः स्तवन्ते अस्मिन्यज्ञे स्तूयन्ते ॥
Wilson
English translation:
“They have sustained by their strength the leader of all (the sun), the luminaries of the firmament,heaven and earth, the outstretched (firmament), honouring (their worshippers) like those who give food (to thepoor), the genitive rous gods bestowing wealth on man are glorified (at this sacrifice).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Those who give food to thepoor: bringing riches into contact with the poor; derived from pṛc, to touch
Jamison Brereton
They propped up (the region) of solar glory, the midspaces, the realms of light, Heaven and Earth, the Broad One, with their might.
Magnifying (them), bringing lovely gifts like strengthening
nourishments, the gods are praised as patrons to the race of Manu.
Griffith
They with their might have stayed Heaven, Earth, and Prthivi, the Lord of Light, the firmament, -the lustrous spheres.
Even as fleet-foot steeds who make their masters glad, the princely Gods are praised, most bountiful to man.
Geldner
Svarnara, die Lufträume, die Lichträume, Himmel und Erde, das Land haben sie mit Kraft gestützt. Die freigebig wie die lebenskräftigen Angiras den Mut erhöhen, die Götter werden als Gönner für den Menschen gepriesen.
Grassmann
Den Glanzesherrn, die Lüfte und des Lichtes Raum, den Himmel und die Erde stützten sie mit Macht; Es preist der Mensch die Götter, sie die leuchtenden, wie Rosse, die mit Schatz beladen hoch erfreun.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (स्वर्णरम्) तेजस्वी सूर्य को (अन्तरिक्षाणि रोचना) अन्तरिक्ष में होनेवाले नक्षत्रों को (द्यावाभूमी) द्युलोक पृथिवीलोक को (पृथिवीम्) फैली हुई सृष्टि को (ओजसा) ज्ञान बल से (स्कम्भुः) अपने अन्दर धारण करते हैं-सम्भालते हैं (पृक्षाः इव) सम्पृक्त सुबन्धु के समान (महयन्तः) महत्त्व को चाहते हुए (सुरातयः) शोभन ज्ञानदाता (सूरयः-देवाः) स्तोता विद्वान् (मनुषाय) मनुष्य के लिए (स्तवन्ते) वर्णन करते हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सृष्टि के महत्त्ववाले पदार्थों का स्वयं क्रियात्मक ज्ञान करके जो दूसरों को भी ज्ञान देते हैं, वे महानुभाव धन्य हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (स्वर्णरम्) तेजस्विनामकं सूर्यम् (अन्तरिक्षाणि रोचना) अन्तरिक्षे भवानि रोचमानानि नक्षत्राणि (द्यावाभूमी) द्यावापृथिव्यौ (पृथिवीम्) प्रथितां सृष्टिं (ओजसा) ज्ञानबलेन (स्कम्भुः) स्वाभ्यन्तरे धारयन्ति (पृक्षाः-इव) सम्पृक्ताः सुबन्धव इव (महयन्तः) महत्त्वमिच्छन्तः (सुरातयः) शोभनज्ञानदातारः (सूरयः-देवाः) स्तोतारो विद्वांसः “सूरिः स्तोतृनाम” [निघ०३।१६] (मनुषाय) मनुष्याय (स्तवन्ते) वर्णयन्ति ॥४॥
05 मित्राय शिक्ष - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
मि॒त्राय॑ शिक्ष॒ वरु॑णाय दा॒शुषे॒ या स॒म्राजा॒ मन॑सा॒ न प्र॒युच्छ॑तः ।
ययो॒र्धाम॒ धर्म॑णा॒ रोच॑ते बृ॒हद्ययो॑रु॒भे रोद॑सी॒ नाध॑सी॒ वृतौ॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
मि॒त्राय॑ शिक्ष॒ वरु॑णाय दा॒शुषे॒ या स॒म्राजा॒ मन॑सा॒ न प्र॒युच्छ॑तः ।
ययो॒र्धाम॒ धर्म॑णा॒ रोच॑ते बृ॒हद्ययो॑रु॒भे रोद॑सी॒ नाध॑सी॒ वृतौ॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
मित्रा꣡य शिक्ष व꣡रुणाय दाशु꣡षे
या꣡ सम्रा꣡जा म꣡नसा न꣡ प्रयु꣡छतः
य꣡योर् धा꣡म ध꣡र्मणा रो꣡चते बृह꣡द्
य꣡योर् उभे꣡ रो꣡दसी ना꣡धसी वृ꣡तौ
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
mitrā́ya ← mitrá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śikṣa ← √śak- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
váruṇāya ← váruṇa- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
prayúchataḥ ← √yu- 2 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samrā́jā ← samrā́j- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhā́ma ← dhā́man- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhármaṇā ← dhárman- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
rócate ← √ruc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yáyoḥ ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:DU}
nā́dhasī ← nā́dhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:DU}
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
ubhé ← ubhá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
vŕ̥tau ← vŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
yáyoḥ ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
मि॒त्राय॑ । शि॒क्ष॒ । वरु॑णाय । दा॒शुषे॑ । या । स॒म्ऽराजा॑ । मन॑सा । न । प्र॒ऽयुच्छ॑तः ।
ययोः॑ । धाम॑ । धर्म॑णा । रोच॑ते । बृ॒हत् । ययोः॑ । उ॒भे इति॑ । रोद॑सी॒ इति॑ । नाध॑सी॒ इति॑ । वृतौ॑ ॥
Hellwig Grammar
- mitrāya ← mitra
- [noun], dative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- śikṣa ← śikṣ
- [verb], singular, Present imperative
- “help; give.”
- varuṇāya ← varuṇa
- [noun], dative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- yā ← yad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- samrājā ← samrāj
- [noun], nominative, dual, masculine
- “sovereign; ruler.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- yucchataḥ ← yu
- [verb], dual, Present indikative
- “keep away; separate; ward off.”
- yayor ← yayoḥ ← yad
- [noun], genitive, dual, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- dhāma ← dhāman
- [noun], nominative, singular, neuter
- “domain; dwelling; law; appearance; light; race; agreement; color; location.”
- dharmaṇā ← dharman
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “regulation; Dharma; law; property.”
- rocate ← ruc
- [verb], singular, Present indikative
- “please; shine.”
- bṛhad ← bṛhat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- yayor ← yayoḥ ← yad
- [noun], genitive, dual, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ubhe ← ubh
- [noun], nominative, dual, feminine
- “both(a).”
- rodasī
- [noun], nominative, dual, feminine
- “heaven and earth; Earth.”
- nādhasī ← nādhas
- [noun], nominative, dual, neuter
- vṛtau ← vṛ
- [verb noun], nominative, dual
- “choose; ask.”
सायण-भाष्यम्
दाशुषे धनानि स्तोतृभ्यः प्रयच्छते मित्राय वरुणाय च शिक्ष हवींषि प्रयच्छ । शिक्षतिर्दानकर्मा । सम्राजा सम्राजौ सर्वस्य या यौ मित्रावरुणौ मनसा अन्तःकरणेनापि न प्रयुच्छतः न प्रमाद्यतः किमुत बाह्येन व्यापारेण । ‘ युच्छ प्रमादे ‘। भौवादिकः । ययोः मित्रावरुणयोः बृहत् महत् धाम शरीरं धर्मणा आत्मीयेन लोकप्रकाशनादिलक्षणेन कर्मणा रोचते सम्यग्दीप्यते । ययोः च नाधसी । णाधृ याच्ञोपतापैश्वर्याशीःषु ‘। याचमाने उभे रोदसी द्यावापृथिव्यौ वृतौ वर्तमाने भवतः । यद्वा । नाधसी देवमनुष्यैः समृद्धे द्यावापृथिव्यौ तयोर्वृतौ वर्तमाने भवतः । तदधीने भवत इत्यर्थः ॥ ॥ ९ ॥
Wilson
English translation:
“Worship the liberal Mitra and Varuṇa, the two royal deities who are never negligent in their thoughts,whose vast body is resplendent through their functions, upon whom the two solicitous worlds (heaven and earth)remain (dependent).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Their functions: of illuminating the world; two solicitous worlds: nādhasi = solicitous; or,abounding in gods and men
Jamison Brereton
Try your utmost for Mitra and for Varuṇa who does ritual service, the two sovereign kings who do not stay distant in their thought,
whose lofty domain shines by reason of their ordinance, for whom the two world-halves are two opposing troops in need of help.
Griffith
Bring gifts to Mitra and to Varuna who, Lords of all, in spirit never fail the worshipper,
Whose statute shines on high through everlasting Law, whose places of sure refuge are the heavens and earth.
Geldner
Mache es Mitra und Varuna recht, den beiden Allkönigen, die gegen den Spender im Geiste nie gleichgültig werden, deren hohe Schöpfung nach ihrer Bestimmung strahlt, denen die beiden Welten Schutztruppe und Gefolge sind.
Grassmann
Dem Mitra spende und dem treuen Varuna, den Herrschern, die mit ihrem Geist nicht ferne sind, Sie, deren Stätte durch Gerechtigkeit erglänzt, und denen Erd’ und Himmel Hülfe flehend nahn.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मित्राय वरुणाय दाशुषे शिक्ष) हे मनुष्य ! तू संसार में कर्मकरणार्थ प्रेरित करनेवाले मित्ररूप परमात्मा के लिए, मोक्ष में वरनेवाले तथा सांसारिक सुख एवं मोक्षानन्द देनेवाले के लिए अपने को समर्पित कर (या) जो दोनों मित्र और वरुण धर्मवाला परमात्मा (सम्राजा) सम्यक् राजमान (मनसा न प्रयुच्छतः) ज्ञान से प्रमाद नहीं करता है (ययोः-बृहत्-धाम) जिसका महान् मोक्षधाम है (धर्मणा रोचते) जो तेजोधर्म से प्रकाशमान होता है (उभे रोदसी नाधसी वृतौ) दोनों द्यावापृथिवी समृद्ध मार्ग में रहते हैं-वर्तते हैं ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा मनुष्य को संसार में कर्म करने के लिए प्रेरित करता है और मोक्ष में सुख देने के लिए ग्रहण करता है। ऐसे उस दाता के प्रति अपना समर्पण करना चाहिए। वह परमात्मा कभी भी कर्मफल देने में प्रमाद नहीं करता है और द्यावापृथिवी उसके शासन में चलते हैं ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मित्राय वरुणाय दाशुषे शिक्ष) हे मानव ! त्वं मित्ररूपाय परमात्मने संसारे कर्मकरणार्थं प्रेरकाय वरुणाय-मोक्षे वरयित्रे परमात्मने सांसारिकमोक्षगतसुखानन्ददात्रे स्वात्मानं समर्पय (या) यौ मित्रवरुणरूपौ-सः परमात्मा (सम्राजा) सम्यग्राजमानौ-सम्यग्राजमानः (मनसा न प्रयुच्छतः) ज्ञानेन न प्रमाद्यतः-न प्रमाद्यति (ययोः-बृहत्-धाम) ययोर्यस्य महद् धाम मोक्षाख्यम् “त्रिपादस्यामृतं दिवि” [ऋ०१०।९०।३] (धर्मणा रोचते) तेजोधर्मणा प्रकाशते (उभे रोदसी नाधसी वृतौ) द्यावापृथिव्यौ समृद्धे वृतौ-मार्गे वर्तेते ॥५॥
06 या गौर्वर्तनिम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
या गौर्व॑र्त॒निं प॒र्येति॑ निष्कृ॒तं पयो॒ दुहा॑ना व्रत॒नीर॑वा॒रतः॑ ।
सा प्र॑ब्रुवा॒णा वरु॑णाय दा॒शुषे॑ दे॒वेभ्यो॑ दाशद्ध॒विषा॑ वि॒वस्व॑ते ॥
मूलम् ...{Loading}...
या गौर्व॑र्त॒निं प॒र्येति॑ निष्कृ॒तं पयो॒ दुहा॑ना व्रत॒नीर॑वा॒रतः॑ ।
सा प्र॑ब्रुवा॒णा वरु॑णाय दा॒शुषे॑ दे॒वेभ्यो॑ दाशद्ध॒विषा॑ वि॒वस्व॑ते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
या꣡ गउ꣡र् वर्तनि꣡म्परिए꣡ति निष्कृत꣡म्
प꣡यो दु꣡हाना व्रतनी꣡र् अवार꣡तः
सा꣡ प्रब्रुवाणा꣡ व꣡रुणाय दाशु꣡षे
देवे꣡भ्यो दाशद् धवि꣡षा विव꣡स्वते
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gaúḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
niṣkr̥tám ← niṣkr̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
paryéti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vartaním ← vartaní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
avārátas ← avārátas (invariable)
{}
dúhānā ← √duh- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
páyaḥ ← páyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vratanī́ḥ ← vratanī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
prabruvāṇā́ ← √brū- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
sā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
váruṇāya ← váruṇa- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dāśat ← √dāś- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
devébhyaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
havíṣā ← havís- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
vivásvate ← vivásvant- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
या । गौः । व॒र्त॒निम् । प॒रि॒ऽएति॑ । निः॒ऽकृ॒तम् । पयः॑ । दुहा॑ना । व्र॒त॒ऽनीः । अ॒वा॒रतः॑ ।
सा । प्र॒ऽब्रु॒वा॒णा । वरु॑णाय । दा॒शुषे॑ । दे॒वेभ्यः॑ । दा॒श॒त् । ह॒विषा॑ । वि॒वस्व॑ते ॥
Hellwig Grammar
- yā ← yad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- gaur ← gauḥ ← go
- [noun], nominative, singular, feminine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- vartanim ← vartani
- [noun], accusative, singular, feminine
- “path; East; way.”
- paryeti ← parī ← √i
- [verb], singular, Present indikative
- “circumambulate; wander; revolve; overwhelm.”
- niṣkṛtam ← niṣkṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “place; rendezvous.”
- payo ← payaḥ ← payas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “milk; milky juice; water; fluid; juice; payas [word]; drink.”
- duhānā ← duh
- [verb noun], nominative, singular
- “milk.”
- vratanīr ← vratanīḥ ← vratanī
- [noun], nominative, singular, feminine
- avārataḥ ← avāratas
- [adverb]
- sā ← tad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- prabruvāṇā ← prabrū ← √brū
- [verb noun], nominative, singular
- “state; name; disclose.”
- varuṇāya ← varuṇa
- [noun], dative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- devebhyo ← devebhyaḥ ← deva
- [noun], dative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- dāśaddhaviṣā ← dāśat ← dāś
- [verb], singular, Present injunctive
- “sacrifice; give.”
- dāśaddhaviṣā ← haviṣā ← havis
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- vivasvate ← vivasvant
- [noun], dative, singular, masculine
- “Surya; sun; Vivasvant; Vivasvant.”
सायण-भाष्यम्
या इयं मदीया पयः क्षीरादिकं दुहाना व्रतनीः आश्रयणपयःप्रदानेन कर्मणो नेत्री गौः निष्कृतं संस्कृतं वर्तनिम् अवासस्थानं यज्ञम् अवारतः अवरणेन अप्रार्थनेनैव पर्येति परिगच्छति स्वयमेवागच्छति प्रबुवाणा मया प्रस्तूयमाना सा गौः दाशुषे हविर्दत्तवते वरुणाय देवेभ्यः अन्येभ्य इन्द्रादिभ्यश्च हविषा अन्नेन विवस्वते देवान् परिचरते मह्यं मां रक्षितुं दाशत् पयः प्रयच्छतु । ‘दाशृ दाने ’ । लेट्यडागमः । यद्वा । गौरिति माध्यमिका वाक् या पय ऊर्जं दुहाना ‘ सा नो मन्द्रेषमूर्जं दुहाना’ (ऋ. सं. ८. १००. ११) इत्यादिषु दृष्टत्वात्। तत्परतया पूर्ववद्योज्यम् ॥
Wilson
English translation:
“May that cow, the leader of the rite, which yielding her milk proceeds uncalled to the consecratedplace (of sacrifice), may she, propitiated by me, yield her milk to (me), the offerer of oblations to liberal Varuṇaand the (other) gods.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Milk: of strength, gauḥ = thunder, mādhyamikā vāk; cf. RV 8.100.11; offer of oblations:vivasvati = madhyam devān paricarate;
Dāśuṣe = an epithet of Varuṇa
Jamison Brereton
The cow [=offering ladle?] that goes around the (ritual) track to the appointed place, giving her milk, leading at the commandment (of
Varuṇa), not by choice,
she, being announced, will do ritual service to Varuṇa who (also) serves, to the gods, and to Vivasvant with the oblation.
Griffith
The cow who yielding milk goes her appointed way hither to us as leader of holy rites,
Speaking aloud to Varuna and the worshipper, shall with oblation serve Vivasvan and the Gods.
Geldner
Die Kuh, die die Bahn umwandelt zu dem Treffort, ihre Milch spendend, die Vorschrift ausführend, ohne sich etwas auszubitten, sie, die das Opfer anmeldet, ist gegen Varuna, den Spender, gegen die Götter und Vivasvat mit Opfer freigebig.
Grassmann
Die Kuh, durchwandernd den ihr angewiesnen Pfad, das Werk vollbringend, Milch ergiessend zu uns her; Sich selbst verkündend ihm, dem treuen Varuna, so dien’ mit Trank den Göttern, dem Vivasvat sie.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (या गौः) जो वाणी (वर्तनिं पर्येति) सत्यमार्ग को परिप्राप्त होती है (अवारतः) बिना अवरोध के (व्रतनीः) कर्म की नेत्री व्यवहार चलानेवाली (निष्कृतं पयः-दुहाना) संस्कृत ज्ञानरूप दूध को दुहती हुई (सा) वह वाणी (दाशुषे वरुणाय विवस्वते) कर्मफलदाता, आनन्ददाता, वरणीय, अपने में विशिष्ट वास देनेवाले परमात्मा के लिए (देवेभ्यः) और अग्नि आदि देवों के लिए (हविषा प्रब्रुवाणा) उनके ज्ञान के लिए प्रार्थना से प्रवचन करती हुई होवे ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वाणी सत्यत्व को प्राप्त करती है। बिना रुकावट के ज्ञानरूप दूध को दुहती हुई व्यवहार चलानेवाली है। इस वाणी से परमात्मा की स्तुति आदि की जाती है और अग्नि आदि देवों का गुणवर्णन किया जाता है, इसका उचित प्रयोग करना चाहिए ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (या गौः) या वाक् “गौर्वाङ्नाम” [निघ०१।११] (वर्तनिं पर्येति) सत्यमार्गं पर्याप्नोति (अवारतः) विनाऽवरोधेन (व्रतनीः) कर्मनेत्री व्यवहारनायिका (निष्कृतं पयः-दुहाना) संस्कृतं ज्ञानं दुग्धं दोग्धी सती (सा) सा वाक् (दाशुषे वरुणाय विवस्वते) कर्मफलदात्रे,आनन्ददात्रे वरणीयाय स्वस्मिन्विशिष्टवासदत्तवते परमात्मने (देवेभ्यः) अग्न्यादिभ्यश्च (हविषा प्रब्रुवाणा) तेषाञ्ज्ञानाय प्रार्थनया प्रवचनं कुर्वाणा भवतु ॥६॥
07 दिवक्षसो अग्निजिह्वा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दि॒वक्ष॑सो अग्निजि॒ह्वा ऋ॑ता॒वृध॑ ऋ॒तस्य॒ योनिं॑ विमृ॒शन्त॑ आसते ।
द्यां स्क॑भि॒त्व्य१॒॑प आ च॑क्रु॒रोज॑सा य॒ज्ञं ज॑नि॒त्वी त॒न्वी॒३॒॑ नि मा॑मृजुः ॥
मूलम् ...{Loading}...
दि॒वक्ष॑सो अग्निजि॒ह्वा ऋ॑ता॒वृध॑ ऋ॒तस्य॒ योनिं॑ विमृ॒शन्त॑ आसते ।
द्यां स्क॑भि॒त्व्य१॒॑प आ च॑क्रु॒रोज॑सा य॒ज्ञं ज॑नि॒त्वी त॒न्वी॒३॒॑ नि मा॑मृजुः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
दिव꣡क्षसो अग्निजिह्वा꣡ ऋतावृ꣡ध
ऋत꣡स्य यो꣡निं विमृश꣡न्त आसते
द्यां꣡ स्कभित्वी꣡ अप꣡ आ꣡ चक्रुर् ओ꣡जसा
यज्ञं꣡ जनित्वी꣡ तनु꣡वी नि꣡ मामृजुः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agnijihvā́ḥ ← agnijihvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
divákṣasaḥ ← divákṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
r̥tāvŕ̥dhaḥ ← r̥tāvŕ̥dh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
āsate ← √ās- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vimr̥śántaḥ ← √mr̥ś- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
yónim ← yóni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
cakruḥ ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
dyā́m ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ójasā ← ójas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
skabhitvī́ ← √skambhⁱ- (root)
{}
janitvī́ ← √janⁱ- (root)
{}
māmr̥juḥ ← √mr̥j- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ní ← ní (invariable)
{}
tanvì ← tanū́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
दि॒वक्ष॑सः । अ॒ग्नि॒ऽजि॒ह्वाः । ऋ॒त॒ऽवृधः॑ । ऋ॒तस्य॑ । योनि॑म् । वि॒ऽमृ॒शन्तः॑ । आ॒स॒ते॒ ।
द्याम् । स्क॒भि॒त्वी । अ॒पः । आ । च॒क्रुः॒ । ओज॑सा । य॒ज्ञम् । ज॒नि॒त्वी । त॒न्वि॑ । नि । म॒मृ॒जुः॒ ॥
Hellwig Grammar
- divakṣaso ← divakṣasaḥ ← divakṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “celestial.”
- agnijihvā ← agni
- [noun], masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- agnijihvā ← jihvāḥ ← jihvā
- [noun], nominative, plural, masculine
- “tongue; tongue; jihvā [word]; fire.”
- ṛtāvṛdha ← ṛtāvṛdhaḥ ← ṛtāvṛdh
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sincere.”
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- yoniṃ ← yonim ← yoni
- [noun], accusative, singular, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- vimṛśanta ← vimṛśantaḥ ← vimṛś ← √mṛś
- [verb noun], nominative, plural
- “deliberate; consider; hesitate; wipe off; think; chew over.”
- āsate ← ās
- [verb], plural, Present indikative
- “sit; stay; sit down; dwell; lie; lie; exist.”
- dyāṃ ← dyām ← div
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- skabhitvy ← skabhitvī ← skambh
- [verb noun]
- “fixate; establish.”
- apa ← apaḥ ← ap
- [noun], accusative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- cakrur ← cakruḥ ← kṛ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- ojasā ← ojas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “strength; power; ojas; ojas [word]; potency; might.”
- yajñaṃ ← yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- janitvī ← jan
- [verb noun]
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- tanvī ← tanū
- [noun], locative, singular, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- māmṛjuḥ ← mṛj
- [verb], plural, Perfect indicative
- “purify; polish; rub; remove.”
सायण-भाष्यम्
दिवक्षसः स्वतेजसा दिवं व्याप्नुवन्तः । ‘ अक्षू व्याप्तौ । असुनि रूपम् । यद्वा दिवो वोढारः । अग्निजिह्वाः अग्न्यास्याः । अग्निना हवींषि लिहन्त्यास्वादयन्तीति तन्मुखाः । ऋतावृधः यज्ञवृद्धा यज्ञस्य वर्धयितारो वा देवाः ऋतस्य सत्यभूतस्य यज्ञस्य योनिं स्थानं विमृशन्तः विचारयन्तः प्रतीक्षमाणाः सन्तः आसते सर्वत्र तिष्ठन्ति । त इमे द्यां द्युलोकं स्कभित्वी स्कभित्वा तां धारयित्वा ओजसा स्वबलेन अपः अपेक्षितान्युदकानि आ चक्रुः आकुर्वन्ति । ततः यज्ञं यजनीयं हविश्व जनित्वी जनयित्वा तन्वि स्वशरीरे नि मामृजुः निमृजन्ति नितरामलंकुर्वन्ति । हविर्भक्षयन्तीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Pervading heaven (with their radiance), having Agni as their tongue, the augmenters of sacrifice,(these deities) sit contemplating the plural ce of sacrifice; sustaining heaven they have produced the waters by theirpower; having genitive rated sacrifice, they have decorated their person ns (with it).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
I.e., they partake of the oblation
Jamison Brereton
Those ruling over heaven, with Agni as their tongue, growing strong through truth, sit stroking the womb of truth.
Having propped up heaven, they brought the waters here by their might. Having given birth to the sacrifice, they clasped it to themselves.
Griffith
The Gods whose tongue is Agni dwell in heaven, and sit, aiders of Law, reflecting, in the seat of Law.
They propped up heaven and then brought waters with their might, got sacrifice and in a body made it fair.
Geldner
Die Himmelsbewohner, deren Zunge Agni ist, die Wahrheitsmehrer, sitzen da, den Schoß der Wahrheit befühlend, überdenkend. Den Himmel haben sie gestützt und mit Kraft die Wasser hergebracht. Sie haben das Opfer erschaffen und haben es sich selbst zugeeignet.
Grassmann
Mit Agni’s Zunge trinkend, himmlisch, reingesinnt, des Heiligthumes Schooss berührend, sitzen sie; Den Himmel stützten kräftig sie, ergossen Flut, erzeugten Opfer, führten dann es in den Leib.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दिवक्षसः) ज्ञानप्रकाश प्राप्त हुए (अग्निजिह्वाः) अग्नि की भाँति विद्या का प्रकाश करनेवाली वाणी जिनकी है, ऐसे वक्ता जन (ऋतावृधः) सत्य के वर्धक (ऋतस्य योनिं विमृशन्तः-आसते) सत्य के मूल परमात्मा को विचार करते हुए जो विद्यमान हैं, (द्यां स्कभित्वी) ज्ञानप्रकाश को सम्भालकर-धारण करके (अपः-चक्रुः) कर्म करते हैं (ओजसा यज्ञं जनित्वा) स्वात्मबल से अध्यात्मयज्ञ को प्रसिद्ध करके (तन्वि निममृजुः) अपने आत्मा को शुद्ध करते हैं-अलङ्कृत करते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो ज्ञान में परिपक्व और वक्ताजन होते हैं, वे परमात्मा का मनन करते हैं, उसे सारे ज्ञानों का मूल मानते हैं। ऐसे महानुभाव ज्ञान के वर्धक और सत्य के प्रचारक होते हुए अपने आत्मा को अध्यात्मयज्ञ के द्वारा पवित्र एवं अलङ्कृत करते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दिवक्षसः) ज्ञानप्रकाशं प्राप्नुवन्तः “दिवक्षाः-ये दिवं विज्ञानप्रकाशादिकमक्षन्ति प्राप्नुवन्ति” [ऋ०३।३०।३१दयानन्दः] (अग्निजिह्वाः) अग्निविद्याप्रकाशिका वाग्येषां ते “जिह्वा वाङ्नाम” [निघ०१।११] (ऋतावृधः) सत्यवर्धकाः (ऋतस्य योनिं विमृशन्तः-आसते) सत्यमूलं परमात्मानं विचारयन्तस्तिष्ठन्ति (द्यां स्कभित्वी) ज्ञानप्रकाशं स्कम्भयित्वा धारयित्वा (अपः-चक्रुः) कर्म “अपः कर्मनाम” [निघ०२।११] कुर्वन्ति (ओजसा यज्ञं जनित्वा) स्वात्मबलेनाध्यात्मयज्ञं प्रादुर्भाव्य (तन्वि निममृजुः) स्वात्मानम् “आत्मा वै तनूः” [श०६।७।२।६] ‘द्वितीयास्थाने सप्तमी व्यत्ययेन’ शोधयन्ति अलङ्कुर्वन्ति ॥७॥
08 परिक्षिता पितरा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प॒रि॒क्षिता॑ पि॒तरा॑ पूर्व॒जाव॑री ऋ॒तस्य॒ योना॑ क्षयतः॒ समो॑कसा ।
द्यावा॑पृथि॒वी वरु॑णाय॒ सव्र॑ते घृ॒तव॒त्पयो॑ महि॒षाय॑ पिन्वतः ॥
मूलम् ...{Loading}...
प॒रि॒क्षिता॑ पि॒तरा॑ पूर्व॒जाव॑री ऋ॒तस्य॒ योना॑ क्षयतः॒ समो॑कसा ।
द्यावा॑पृथि॒वी वरु॑णाय॒ सव्र॑ते घृ॒तव॒त्पयो॑ महि॒षाय॑ पिन्वतः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
परिक्षि꣡ता पित꣡रा पूर्वजा꣡वरी
ऋत꣡स्य यो꣡ना क्षयतः स꣡मोकसा
द्या꣡वापृथिवी꣡ व꣡रुणाय स꣡व्रते
घृत꣡वत् प꣡यो महिषा꣡य पिन्वतः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
parikṣítā ← parikṣít- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
pitárā ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
pūrvajā́varī ← pūrvajā́van- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
kṣayataḥ ← √kṣā- 2 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sámokasā ← sámokas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yónā ← yóni- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
dyā́vāpr̥thivī́ ← dyā́vāpr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
sávrate ← sávrata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
váruṇāya ← váruṇa- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ghr̥távat ← ghr̥távant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mahiṣā́ya ← mahiṣá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
páyaḥ ← páyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pinvataḥ ← √pinv- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
प॒रि॒ऽक्षिता॑ । पि॒तरा॑ । पू॒र्व॒जाव॑री॒ इति॑ पूर्व॒ऽजाव॑री । ऋ॒तस्य॑ । योना॑ । क्ष॒य॒तः॒ । सम्ऽओ॑कसा ।
द्यावा॑पृथि॒वी इति॑ । वरु॑णाय । सव्र॑ते॒ इति॒ सऽव्र॑ते । घृ॒तऽव॑त् । पयः॑ । म॒हि॒षाय॑ । पि॒न्व॒तः॒ ॥
Hellwig Grammar
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- kṣitā ← kṣi
- [verb noun], nominative, dual
- “govern; inhabit; dwell; stay; predominate; bide; own.”
- pitarā ← pitṛ
- [noun], nominative, dual, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- pūrvajāvarī ← pūrvajāvan
- [noun], nominative, dual, masculine
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- yonā ← yoni
- [noun], locative, singular, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- kṣayataḥ ← kṣi
- [verb], dual, Present indikative
- “govern; inhabit; dwell; stay; predominate; bide; own.”
- samokasā ← samokas
- [noun], nominative, dual, masculine
- dyāvāpṛthivī
- [noun], nominative, dual, feminine
- “heaven and earth; dyāvāpṛthivī [word].”
- varuṇāya ← varuṇa
- [noun], dative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- savrate ← savrata
- [noun], nominative, dual, feminine
- ghṛtavat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “buttery.”
- payo ← payaḥ ← payas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “milk; milky juice; water; fluid; juice; payas [word]; drink.”
- mahiṣāya ← mahiṣa
- [noun], dative, singular, masculine
- “Old World buffalo; Mahiṣa; Mahiṣa.”
- pinvataḥ ← pinv
- [verb], dual, Present indikative
- “swell; swell; overflow; abound.”
सायण-भाष्यम्
परिक्षिता परितो निवसन्त्यौ सर्वत्र व्यापिन्यौ पितरा सर्वेषां मातापितृभूते अत एव पूर्वजावरी पूर्वं जाते समोकसा समाननिवासस्थाने एते द्यावापृथिव्यौ ऋतस्य यज्ञस्य योना योनौ स्थाने क्षयतः आहुत्यधिकरणत्वेन निवसतः । हविर्धानरूपे वा क्षियतः । किंच सव्रते समानकर्मणी ते महिषाय महते पूज्याय वा वरुणाय तं यष्टुम् । उपलक्षणमेतत् । अन्यान् देवानपि घृतवत् क्षरणवत् पयः उदकं पिन्वतः सिञ्चतः । उदकेन ह्यन्नं जायते ॥
Wilson
English translation:
“The encompassing parents (heaven and earth), born of old, having a common dwelling, sit down uponthe plural ce of sacrifice; engaged in a common observance they sprinkle upon the adorable Varuṇa water mixedwith butter.”
Jamison Brereton
The two parents born of old, encircling, sharing the same home, rule in the womb of truth:
Heaven and Earth, who obey the same commandment to Varuṇa, swell the ghee-filled milk for Varuṇa, the buffalo.
Griffith
Born in the oldest time, the Parents dwelling round are sharers of one mansion in the home of Law.
Bound by their common vow Dyaus, Prthivi stream forth the moisture rich in oil to Varuna the Steer.
Geldner
Die ringsum wohnenden, erstgeborenen Eltern, die Hausgenossen herrschen im Schoße der Wahrheit, Himmel und Erde, die dem Varuna in gleicher Weise botmäßig sind, quellen für den Büffel die schmalzige Milch.
Grassmann
Das Aelternpaar, das urgeboren ringsum wohnt, es sitzt vereinigt hier im Schooss des Heiligthums, In gleichem Dienst ergiessen Erd’ und Himmel Trank, den nahrungsreichen für den Varuna, den Stier.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (परिक्षिता) सीमा पर रहनेवाले जगत् के ऊपर-नीचे वर्तमान (पितरा) पालक-रक्षक (पूर्वजावरी) पूर्व उत्पन्न हुए-हुए (समोकसा) समान स्थानवाले (ऋतस्य योना) प्राप्त जगत् के परमात्मा में वर्तमान (द्यावापृथिवी) द्युलोक और पृथिवीलोक (सव्रते) समान कर्मवाले (वरुणाय महिषाय) वरणीय प्राणवान् जीव के लिए (घृतवत्-पयः पिन्वतः) तेजस्वी रस सींचते हैं ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जगत् की सीमा पर ऊपर नीचे द्युलोक और पृथिवीलोक परमात्मा के आश्रय से वर्तमान हैं। समस्त प्राणिमात्र के लिए वे तेजस्वी जीवनधारक रस को सींचते हैं ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (परिक्षिता) परितः सीमातो निवसन्तौ (पितरा) पालकौ (पूर्वजावरी) पूर्वजायमानौ (समोकसा) समानस्थानकौ (ऋतस्य योना) प्राप्तस्य जगतो योनौ-परमात्मनि वर्तमानौ (द्यावापृथिवी) द्युलोकपृथिवीलोकौ (सव्रते) समानकर्माणौ (वरुणाय महिषाय) वरणीयाय प्राणवते जीवाय “वरुणः-वरो जीवः” [ऋ०२।२८।८ दयानन्दः] ‘मतुब्लोपश्छान्दसः’ ”प्राणा वै महिषाः” [काठ०२७।१६] (घृतवत्-पयः पिन्वतः) तेजस्विरसं सिञ्चतः ॥८॥
09 पर्जन्यावाता वृषभा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प॒र्जन्या॒वाता॑ वृष॒भा पु॑री॒षिणे॑न्द्रवा॒यू वरु॑णो मि॒त्रो अ॑र्य॒मा ।
दे॒वाँ आ॑दि॒त्याँ अदि॑तिं हवामहे॒ ये पार्थि॑वासो दि॒व्यासो॑ अ॒प्सु ये ॥
मूलम् ...{Loading}...
प॒र्जन्या॒वाता॑ वृष॒भा पु॑री॒षिणे॑न्द्रवा॒यू वरु॑णो मि॒त्रो अ॑र्य॒मा ।
दे॒वाँ आ॑दि॒त्याँ अदि॑तिं हवामहे॒ ये पार्थि॑वासो दि॒व्यासो॑ अ॒प्सु ये ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
पर्ज꣡न्यावा꣡ता वृषभा꣡ पुरीषि꣡णा
इन्द्रवायू꣡ व꣡रुणो मित्रो꣡ अर्यमा꣡
देवाँ꣡ आदित्याँ꣡ अ꣡दितिं हवामहे
ये꣡ पा꣡र्थिवासो दिविया꣡सो अप्सु꣡ ये꣡
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
parjányāvā́tā ← parjányāvā́ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
purīṣíṇā ← purīṣín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vr̥ṣabhā́ ← vr̥ṣabhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
aryamā́ ← áryaman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
indravāyū́ ← indra-vāyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áditim ← áditi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ādityā́n ← ādityá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
havāmahe ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
apsú ← áp- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
divyā́saḥ ← divyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pā́rthivāsaḥ ← pā́rthiva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{}
yé ← yá- (pronoun)
{}
पद-पाठः
प॒र्जन्या॒वाता॑ । वृ॒ष॒भा । पु॒री॒षिणा॑ । इ॒न्द्र॒वा॒यू इति॑ । वरु॑णः । मि॒त्रः । अ॒र्य॒मा ।
दे॒वान् । आ॒दि॒त्यान् । अदि॑तिम् । ह॒वा॒म॒हे॒ । ये । पार्थि॑वासः । दि॒व्यासः॑ । अ॒प्ऽसु । ये ॥
Hellwig Grammar
- parjanyāvātā ← parjanyāvāta
- [noun], nominative, dual, masculine
- vṛṣabhā ← vṛṣabha
- [noun], nominative, dual, masculine
- “bull; Vṛṣabha; Vṛṣabha; best.”
- purīṣiṇendravāyū ← purīṣiṇā ← purīṣin
- [noun], nominative, dual, masculine
- purīṣiṇendravāyū ← indra
- [noun], masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- purīṣiṇendravāyū ← vāyū ← vāyu
- [noun], nominative, dual, masculine
- “wind; Vayu; vāta; prāṇa (coll.); air; air; fart; breath; northwest; draft; vāyu [word]; Vāyu; Marut.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- aryamā ← aryaman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ādityāṃ ← āditya
- [noun], accusative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- aditiṃ ← aditim ← aditi
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- havāmahe ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- pārthivāso ← pārthivāsaḥ ← pārthiva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “earthly; earthen; mundane; royal; tellurian; sublunar.”
- divyāso ← divyāsaḥ ← divya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “divine; celestial; divine; heavenly; divine; beautiful; rain; agreeable.”
- apsu ← ap
- [noun], locative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
सायण-भाष्यम्
पर्जन्यावाता पर्जन्यावातौ पर्जन्यावायू वृषभा वृषभौ कामानां सेक्तारौ पुरीषिणा पुरीषिणौ । पुरीषमुदकम् । कर्तृत्वेन तद्वन्तौ तौ इन्द्रवायू वरुणादयश्च एते स्वमहिम्ना सर्वत्र वर्तन्ते । वायोः पर्जन्येनेन्द्रेण च तत्कार्यापेक्षया सहोपादानम् । एतान् आदित्यान् देवान् अदितिं तेषां मातरं च हवामहे अस्मिन् यज्ञे वयमाह्वयामः । किंच ये देवाः पार्थिवासः पार्थिवाः पृथिव्यां भवा ये च दिव्या दिवि जाताः ये च अप्सु अन्तरिक्षे समुत्पन्नाः तानाह्वयामहे ॥
Wilson
English translation:
“The two showerers (of desires), Parjanya and Vāta, the two senders of water, Indra and Vāyu,Varuṇa,m Mitra, Aryaman; we invoke the divine Ādityas, Aditi, and the gods, who dwell on the earth, or inheaven, or in the waters.”
Jamison Brereton
Parjanya and Vāta, the two overflowing bulls, Indra and Vāyu, Varuṇa, Mitra, and Aryaman—
we summon the gods—the Ādityas and Aditi (also)—who are earthly, heavenly, and in the waters.
Griffith
Parjanya, Vata, mighty, senders of the rain, Indra and Vayu, Varuna, Mitra, Aryaman:
We call on Aditi, Adityas, and the Gods, those who are on the earth, in waters, and in heaven.
Geldner
Parjanya und Vata, die wasserquellenden Bullen, Indra und Vayu, Varuna, Mitra, Aryaman. - Die Götter Aditya´s, Aditi rufen wir, die irdischen Götter, die himmlischen und die im Wasser sind.
Grassmann
Gewölk und Wind die beiden Stiere wasserreich, Indra, Vaju, Varuna, Mitra, Arjaman, Die Aditi und ihre Söhne rufen wir, die Götter, die im Himmel, Erd’ und Wasser sind.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पर्जन्यवाता) मेघ और वायु (ऋषभा) सुखवर्षक (पुरीषिणा) जलवाले-जलप्रद (इन्द्रवायू) विद्युत् और वायु (वरुणः-मित्रः-अर्यमा) सूर्य का प्रक्षेपणधर्म आकर्षणधर्म और सूर्य (ये) जो भी (पार्थिवासः) पृथिवीस्थ (ये-अप्सु) जो अन्तरिक्षस्थ अन्तरिक्ष में (दिव्यासः) द्युलोकस्थ-द्युलोक के सब देव अर्थात् दिव्यगुण पदार्थ हैं, उन (देवान्) देवों को (आदित्यान्-अदितिम्) रश्मियों को और उषा को (हवामहे) ज्ञान की सिद्धि के लिए सुनें-ग्रहण करें ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सुखवर्षक मेघ और वायु तथा जलमय विद्युत् और वायु, सूर्य का प्रक्षेपणधर्म और आकर्षणधर्म तथा सूर्य एवं पृथिवी के वनस्पति आदि पदार्थ, अन्तरिक्ष के स्तर दिशाएँ और द्युलोक के ग्रह तारे आदि हमारे उपयोगी एवं ज्ञानवृद्धि के लिए सिद्ध हों ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पर्जन्यवाता) पर्जन्यवातौ मेघवातौ (वृषभा) सुखवर्षकौ (पुरीषिणा) उदकवन्तौ-उदकप्रदौ “पुरीषमुदकनाम” [निघ०१।१२] (इन्द्रवायू) विद्युद्वायू (वरुणः-मित्रः-अर्यमा) सूर्यस्य प्रक्षेपणधर्मो वरणकर्त्तृधर्मः सूर्यश्च (ये) ये के च (पार्थिवासः) पृथिवीस्थाः (ये-अप्सु) येऽन्तरिक्षे सन्ति “आपोऽन्तरिक्षनाम” [निघ०१।३] (दिव्यासः) दिवि भवाः सन्ति ते सर्वे देवाः-दिव्यगुणपदार्थास्तान् (देवान्) देवान् (आदित्यान्-अदितिम्) रश्मीन्-उषसं च (हवामहे) ज्ञानसिद्ध्यर्थं शृणुमो गृह्णीमः “हवामहे विद्यासिद्ध्यर्थमुपदिशामः शृणुमश्च” [ऋ०१।२१।४दयानन्दः] ॥९॥
10 त्वष्थारं वायुमृभवो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त्वष्टा॑रं वा॒युमृ॑भवो॒ य ओह॑ते॒ दैव्या॒ होता॑रा उ॒षसं॑ स्व॒स्तये॑ ।
बृह॒स्पतिं॑ वृत्रखा॒दं सु॑मे॒धस॑मिन्द्रि॒यं सोमं॑ धन॒सा उ॑ ईमहे ॥
मूलम् ...{Loading}...
त्वष्टा॑रं वा॒युमृ॑भवो॒ य ओह॑ते॒ दैव्या॒ होता॑रा उ॒षसं॑ स्व॒स्तये॑ ।
बृह॒स्पतिं॑ वृत्रखा॒दं सु॑मे॒धस॑मिन्द्रि॒यं सोमं॑ धन॒सा उ॑ ईमहे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
त्व꣡ष्टारं वायु꣡म् ऋभवो य꣡ ओ꣡हते
दइ꣡व्या हो꣡तारा उष꣡सं सुअस्त꣡ये
बृ꣡हस्प꣡तिं वृत्रखादं꣡ सुमेध꣡सम्
इन्द्रियं꣡ सो꣡मं धनसा꣡ उ ईमहे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
óhate ← √uh- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
r̥bhavaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
tváṣṭāram ← tváṣṭar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vāyúm ← vāyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
{}
daívyā ← daívya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
hótārau ← hótar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
svastáye ← svastí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
uṣásam ← uṣás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
bŕ̥haspátim ← bŕ̥haspáti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sumedhásam ← sumedhás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vr̥trakhādám ← vr̥trakhādá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dhanasā́ḥ ← dhanasā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
īmahe ← √yā- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
indriyám ← indriyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
{}
पद-पाठः
त्वष्टा॑रम् । वा॒युम् । ऋ॒भ॒वः॒ । यः । ओह॑ते । दैव्या॑ । होता॑रौ । उ॒षस॑म् । स्व॒स्तये॑ ।
बृह॒स्पति॑म् । वृ॒त्र॒ऽखा॒दम् । सु॒ऽमे॒धस॑म् । इ॒न्द्रि॒यम् । सोम॑म् । ध॒न॒ऽसाः । ऊं॒ इति॑ । ई॒म॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- tvaṣṭāraṃ ← tvaṣṭāram ← tvaṣṭṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Tvaṣṭṛ; Viśvakarman; sun.”
- vāyum ← vāyu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wind; Vayu; vāta; prāṇa (coll.); air; air; fart; breath; northwest; draft; vāyu [word]; Vāyu; Marut.”
- ṛbhavo ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ohate ← ūh
- [verb], singular, Present indikative
- “diagnose.”
- daivyā ← daivya
- [noun], accusative, dual, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- hotārā ← hotārau ← hotṛ
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Hotṛ.”
- uṣasaṃ ← uṣasam ← uṣas
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- svastaye ← svasti
- [noun], dative, singular, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- bṛhaspatiṃ ← bṛhaspatim ← bṛhaspati
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Brihaspati; Jupiter; Bṛhaspati.”
- vṛtrakhādaṃ ← vṛtra
- [noun], masculine
- “Vṛtra; vṛtra [word].”
- vṛtrakhādaṃ ← khādam ← khāda
- [noun], accusative, singular, masculine
- “khād; eating.”
- sumedhasam ← sumedhas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wise.”
- indriyaṃ ← indriyam ← indriya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “aindra.”
- somaṃ ← somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- dhanasā ← dhana
- [noun], neuter
- “wealth; property; money; treasure; prize; dhana [word]; valuable; dhan; capital; fight.”
- dhanasā ← sāḥ ← sā
- [noun], nominative, plural, masculine
- “winning.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- īmahe ← ī ← √i
- [verb], plural, Present indikative
- “beg; solicit.”
सायण-भाष्यम्
हे ऋभवः । ऋतेन सत्येन भान्तीत्यृभवः । उरु प्रभूतं स्वतेजसा भान्तीति वा । हे मेधाविनः यः सोमः स्वस्तये कल्याणाय युष्माकं मदाय त्वष्टृप्रभृतीन् ओहते । ओहिर्गत्यर्थः । भौवादिकः । आवहति प्राप्नोति । तथा बृहस्पतिं सुमेधसं सुप्रज्ञं वृत्रखादं वृत्रस्यासुरस्य खादितारमिन्द्रं च प्राप्नोति धनसाः धनं संभजमाना वयम् इन्द्रियम् इन्द्रजुष्टं तं सोमम् ईमहे धनं याचामहे । ईमह इति याच्ञाकर्मा। ‘ ईङ् गतौ । दैवादिकः । ‘ बहुलं छन्दसि ’ इति विकरणस्य लुक्॥१०॥
Wilson
English translation:
“Desirous of wealth, we solicit that Soma, the fried of Indra, who for your welfare, Ṛbhus, brings(hither) Tvaṣṭā,Vāyu, the two divine sacrificers (the Aśvins), Dawn, Bṛhaspati, and the wise slayer of Vṛtra.”
Jamison Brereton
O R̥bhus, (we beseech) Tvaṣṭar and Vāyu, who vaunts himself, the two divine Hotars, and Dawn, for well-being;
we beseech Br̥haspati of good wisdom, the gnawer of Vr̥tra, and Soma, destined for Indra—we who win the stakes.
Griffith
Tvastar and Vayu, those who count as Rbhus, both celestial Hotar-priests, and Dawn for happiness,
Winners of wealth, we call, and wise Brhaspati, destroyer of our foes, and Soma Indra’s Friend.
Geldner
Den Tvastri, Vayu, wer sich als Ribhu rühmen darf, ihr Ribhu´s, die beiden göttlichen Hotri, die Usas bitten wir um Glück, Brihaspati, den Vritravertilger, den Weisen, den indrischen Soma, die wir den Preis verdienen.
Grassmann
Den Tvaschtar, Vaju, und die man für Ribhu’s hält, die Götterpriester flehn wir an, das Morgenroth, Brihaspati, den weisen, der den Vritra tilgt, des Indra Soma, Schatz gewinnend uns zum Heil.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ऋभवः) हे मेधावी विद्वानों ! (यः) जो (त्वष्टारम्) सूर्य को (वायुम्) वायु को (दैव्या होतारौ) इन दोनों अमानुष होताओं को (उषसम्) उषा को (स्वस्तये-ओहते) कल्याण के लिए आह्वान करता है-सेवन करता है (वृत्रखादं सुमेधसं बृहस्पतिम्) पापनाशक उत्तम सङ्गतिवाले परमात्मा को (इन्द्रियं सोमं धनसाः-उ-ईमहे) आत्मा के कल्याण निमित्त शान्त परमात्मा की अध्यात्मधन का सेवन करनेवाले हम अवश्य याचना करते हैं ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मेधावी जन प्रतिदिन उषा वेला में अग्नि और वायु के द्वारा होम सम्पादन करें, स्वास्थ्य रक्षा के लिए। अध्यात्मयज्ञ अर्थात् संध्या के द्वारा परमात्मा की उपासना करके अध्यात्मधन-आत्मशान्ति का लाभ लें ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ऋभवः) हे मेधाविनः ! “ऋभुः-मेधाविनाम” [निघ०३।१५] (यः) यः खलु (त्वष्टारम्) सूर्यं (वायुम्) वायुं (दैव्या होतारौ) एतौ-अमानुषौ होतारौ (उषसम्) उषो नाम्नीं (स्वस्तये-ओहते) कल्याणाय-आवहति सेवते (वृत्रखादं सुमेधसं बृहस्पतिम्) पापभक्षकं पापनाशकं शोभनमेधसं शोभनसङ्गतिवन्तं परमात्मानं (इन्द्रियं सोमं धनसाः-उ-ईमहे) आत्मनः कल्याणनिमित्तं शान्तं परमात्मानमध्यात्मधनसम्भाजका वयमवश्यं याचामहे ॥१०॥
11 ब्रह्म गामश्वम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ब्रह्म॒ गामश्वं॑ ज॒नय॑न्त॒ ओष॑धी॒र्वन॒स्पती॑न्पृथि॒वीं पर्व॑ताँ अ॒पः ।
सूर्यं॑ दि॒वि रो॒हय॑न्तः सु॒दान॑व॒ आर्या॑ व्र॒ता वि॑सृ॒जन्तो॒ अधि॒ क्षमि॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
ब्रह्म॒ गामश्वं॑ ज॒नय॑न्त॒ ओष॑धी॒र्वन॒स्पती॑न्पृथि॒वीं पर्व॑ताँ अ॒पः ।
सूर्यं॑ दि॒वि रो॒हय॑न्तः सु॒दान॑व॒ आर्या॑ व्र॒ता वि॑सृ॒जन्तो॒ अधि॒ क्षमि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ब्र꣡ह्म गा꣡म् अ꣡श्वं जन꣡यन्त ओ꣡षधीर्
व꣡नस्प꣡तीन् पृथिवी꣡म् प꣡र्वताँ अपः꣡
सू꣡र्यं दिवि꣡ रोह꣡यन्तः सुदा꣡नव
आ꣡र्या व्रता꣡ विसृज꣡न्तो अ꣡धि क्ष꣡मि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áśvam ← áśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
bráhma ← bráhman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
gā́m ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
janáyantaḥ ← √janⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
óṣadhīḥ ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
párvatān ← párvata- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vánaspátīn ← vánaspáti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
roháyantaḥ ← √ruh- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
sudā́navaḥ ← sudā́nu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sū́ryam ← sū́rya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ádhi ← ádhi (invariable)
{}
ā́ryā ← ā́rya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
kṣámi ← kṣám- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
visr̥jántaḥ ← √sr̥j- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
vratā́ ← vratá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
ब्रह्म॑ । गाम् । अश्व॑म् । ज॒नय॑न्तः । ओष॑धीः । वन॒स्पती॑न् । पृ॒थि॒वीम् । पर्व॑तान् । अ॒पः ।
सूर्य॑ । दि॒वि । रो॒हय॑न्तः । सु॒ऽदान॑वः । आर्या॑ । व्र॒ता । वि॒ऽसृ॒जन्तः॑ । अधि॑ । क्षमि॑ ॥
Hellwig Grammar
- brahma ← brahman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- gām ← go
- [noun], accusative, singular, feminine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- aśvaṃ ← aśvam ← aśva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- janayanta ← janayantaḥ ← janay ← √jan
- [verb noun], nominative, plural
- “cause; give birth; produce; beget; generate; originate; create; create; make.”
- oṣadhīr ← oṣadhīḥ ← oṣadhi
- [noun], accusative, plural, feminine
- “herb; plant; drug; simple; oṣadhi [word]; remedy.”
- vanaspatīn ← vanaspati
- [noun], accusative, plural, masculine
- “tree; banyan; vanaspati [word]; vanaspativarga; vaṭādi.”
- pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- parvatāṃ ← parvata
- [noun], accusative, plural, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- apaḥ ← ap
- [noun], accusative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- sūryaṃ ← sūryam ← sūrya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- rohayantaḥ ← rohay ← √ruh
- [verb noun], nominative, plural
- sudānava ← sudānavaḥ ← sudānu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “big; lavish.”
- āryā ← ārya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “noble; noble; Indo-European; ārya [word]; honorable; noble.”
- vratā ← vrata
- [noun], accusative, plural, neuter
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- visṛjanto ← visṛjantaḥ ← visṛj ← √sṛj
- [verb noun], nominative, plural
- “dismiss; emit; shoot; secrete; hand over; lose; abandon; disperse; make; emit; utter; shoot; ejaculate; spill; give; discard; refrain from; discontinue; throw.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- kṣami ← kṣam
- [noun], locative, singular, feminine
- “Earth; heaven and earth.”
सायण-भाष्यम्
ब्रह्म वर्धनसाधनमन्नम् । अन्नेन हि सर्वाः प्रजा वर्धन्ते । गामश्वम् एतत्प्रभृतीन् पशून् तथा ओषधीर्वनस्पतीन् च तथा पृथिवीं विस्तीर्णां भूमिं पर्वतान् शिलोच्चयान् वृष्ट्या जगदापूरकान् मेघान्वा अपः उदकानि अन्तरिक्षं वा एतान् जनयन्त: उत्पादयन्तः किंच दिवि द्युलोके सूर्यम् आदित्यं रोहयन्तः सुदानवः शोभनदानास्तेऽमी देवाः अधि क्षमि । आत इति योगविभागात् (पा. सू. ६.४, १४० ) आकारलोपः । क्षमायां पृथिव्याम् आर्या श्रेष्ठानि कल्याणानि व्रता ब्रतानि कर्माणि यागादीनि विसृजन्तः प्रसारयन्तः सर्वत्र वर्तन्ते । तान् वयं धनं याचामह इति शेषः ॥
Wilson
English translation:
“genitive rating food, cows, horses, plural nts, trees, the earth, mountains and waters, elevating the sun inheaven, munificent, promoting sacred observances upon the earth, (they abide everywhere).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Genitive rating food:brahman = vṛdh to sustain, foster
Jamison Brereton
Those of good gifts, begetting the sacred formulation, the cow, the horse, the plants, the trees, the earth, the mountains, the waters,
causing the sun to mount in heaven, loosing the Āryas’ commandments upon the earth.
Griffith
They generated prayer, the cow, the horse, the plants, the forest trees, the earth, the waters, and the hills.
These very bounteous Gods made the Sun mount to heaven, and spread the righteous laws of Aryas o’er the land.
Geldner
Sie sind es, die das Segenswort, die Kuh, das Roß erschufen, die Pflanzen, die Bäume, die Erde, die Berge, die Gewässer, die die Sonne am Himmel aufsteigen lassen, die Gabenschönen, und die arischen Machtgebote über die Erde ausbreiten.
Grassmann
Gebet erzeugend, Rind und Ross und alles Kraut, des Waldes Bäume, Erde, Berge, Wasserflut, Die Sonn’ am Himmel steigen lassend, gabenreich, verbreiten auf der Erde sie der Arjer Macht.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुदानवः) कल्याण देनेवाली सूर्यकिरणें (ब्रह्म) अन्न को (गाम्-अश्वम्) गौ और अश्व को (ओषधीः-वनस्पतीन्) हरी ओषधियों, फलवाले वृक्षों को (पृथिवीं पर्वतान्-अपः) परिष्कृत भूमि, पर्वतों और जलों को (जनयन्तः) उत्तमरूप में सम्पन्न करती हुईं (दिवि सूर्यं रोहयन्तः) तथा द्युलोक में सूर्य को ऊपर प्रकाशित करती हुईं (अधि क्षमि) पृथिवी पर (आर्या व्रता विसृजन्तः) श्रेष्ठ कर्मों को प्रकाशित करती हुईं दृष्टि पथ में आती हैं, वे सेवन करने योग्य हैं ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सूर्य की किरणें कल्याण का प्रसार करनेवाली हैं। उनके द्वारापृथिवी में पौष्टिक शक्ति तथा अन्न की उत्पत्ति, गौ अश्व आदि प्राणियों में उपयोगी बल और कार्यशक्ति आती है। साधारण ओषधियाँ और फलवाले वृक्ष भी इनसे बल पाते हैं। सूर्य को आकाश में चमकाती हैं। रोगनिवृत्ति आदि श्रेष्ठ कर्मों में इनका प्रभावशाली उपयोग होता है ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुदानवः) कल्याणदानाः “सुदानवः कल्याणदानाः” [निरु०६।२३] रश्मयः (ब्रह्म) अन्नम् “ब्रह्म अन्ननाम” [निघ०२।७] (गाम्-अश्वम्) गोपशुं तथाश्वं (ओषधीः-वनस्पतीन्) हरिता ओषधीः फलवृक्षान् (पृथिवीं पर्वतान्-अपः) परिष्कृतां भूमिं पर्वतान् जलं च (जनयन्तः) प्रादुर्भावयन्तः (दिवि सूर्यं रोहयन्तः) द्युलोके-आकाशे सूर्यमुद्गमयन्तः (अधिक्षमि) पृथिव्याम् “क्षमा पृथिवीनाम” [निघ०१।१] (आर्या व्रता विसृजन्तः) श्रेष्ठानि कर्माणि “व्रतं कर्मनाम” [निघ०२।१] प्रकाशयन्तः खलु दृष्टिपथमागच्छन्ति ते सेवनीयाः ॥११॥
12 भुज्युमंहसः पिपृथो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
भु॒ज्युमंह॑सः पिपृथो॒ निर॑श्विना॒ श्यावं॑ पु॒त्रं व॑ध्रिम॒त्या अ॑जिन्वतम् ।
क॒म॒द्युवं॑ विम॒दायो॑हथुर्यु॒वं वि॑ष्णा॒प्वं१॒॑ विश्व॑का॒याव॑ सृजथः ॥
मूलम् ...{Loading}...
भु॒ज्युमंह॑सः पिपृथो॒ निर॑श्विना॒ श्यावं॑ पु॒त्रं व॑ध्रिम॒त्या अ॑जिन्वतम् ।
क॒म॒द्युवं॑ विम॒दायो॑हथुर्यु॒वं वि॑ष्णा॒प्वं१॒॑ विश्व॑का॒याव॑ सृजथः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
भुज्यु꣡म् अं꣡हसः पिपृथो नि꣡र् अश्विना
श्या꣡वम् पुत्रं꣡ वध्रिमत्या꣡ अजिन्वतम्
कमद्यु꣡वं विमदा꣡योहथुर् युवं꣡
विष्णापु꣡वं वि꣡श्वकाया꣡व सृजथः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áṁhasaḥ ← áṁhas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
bhujyúm ← bhujyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
nís ← nís (invariable)
{}
pipr̥thaḥ ← √pr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ajinvatam ← √ji- 2 ~ jinv- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
putrám ← putrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śyā́vam ← śyā́va- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vadhrimatyā́ḥ ← vadhrimatī́- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
kamadyúvam ← kamadyū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ūhathuḥ ← √vah- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
vimadā́ya ← vimadá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
áva ← áva (invariable)
{}
sr̥jathaḥ ← √sr̥j- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
viṣṇāpvàm ← viṣṇāpū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
víśvakāya ← víśvaka- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
भु॒ज्युम् । अंह॑सः । पि॒पृ॒थः॒ । निः । अ॒श्वि॒ना॒ । श्याव॑म् । पु॒त्रम् । व॒ध्रि॒ऽम॒त्याः । अ॒जि॒न्व॒त॒म् ।
क॒म॒ऽद्युव॑म् । वि॒ऽम॒दाय॑ । ऊ॒ह॒थुः॒ । यु॒वम् । वि॒ष्णा॒प्व॑म् । विश्व॑काय । अव॑ । सृ॒ज॒थः॒ ॥
Hellwig Grammar
- bhujyum ← bhujyu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhujyu.”
- aṃhasaḥ ← aṃhas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “trouble; sin.”
- pipṛtho ← pipṛthaḥ ← pṛ
- [verb], dual, Present indikative
- “protect; promote; rescue; help.”
- nir ← niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- śyāvam ← śyāva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “śyāva; Śyāva.”
- putraṃ ← putram ← putra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “son; putra [word]; male child; Putra; Bodhisattva.”
- vadhrimatyā ← vadhrimatyāḥ ← vadhrimatī
- [noun], genitive, singular, feminine
- ajinvatam ← jinv
- [verb], dual, Imperfect
- “enliven; animate.”
- kamadyuvaṃ ← kamadyuvam ← kamadyū
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Kamadyū.”
- vimadāyohathur ← vimadāya ← vimada
- [noun], dative, singular, masculine
- “Vimada.”
- vimadāyohathur ← ūhathuḥ ← vah
- [verb], dual, Perfect indicative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- viṣṇāpvaṃ ← viṣṇāpvam ← viṣṇāpū
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Viṣṇāpū.”
- viśvakāyāva ← viśvakāya ← viśvaka
- [noun], dative, singular, masculine
- “Viśvaka; Viśvaka.”
- viśvakāyāva ← ava
- [adverb]
- “down.”
- sṛjathaḥ ← sṛj
- [verb], dual, Present indikative
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्ववन्तौ सर्वं व्याप्नुवन्तौ वैतन्नामकौ हे देवौ अंहसः उपद्रवकारिणः समुद्रात् भुज्युं तुग्रपुत्रमेतन्नामानं निः पिपृथः निष्पारयथः नितरां रक्षथः । पॄ पालनपूरणयोः । जौहोत्यादिकः। ‘निष्टौग्र्यं पारयथः समुद्रात् ’ ( ऋ. सं. १ ०. ११८. ६) इति निगमः । तथा श्यावं हिरण्यहस्तनामानं पुत्रं वध्रिमत्याः एतन्नामिकायाः अजिन्वतम् अप्रीणयतम् अदत्तम् । ‘ हिरण्यहस्तमश्विना रराणा ’ ( ऋ. सं. १. १ १७, ३४ ) इत्यादिनिगमः । तथा कमद्युवं कामस्य दीपनीं वेनपुत्रीं जायां विमदाय ऋषये युवम् ऊहथुः प्रापयथः । ‘युवं रथेन विमदाय ’ ( ऋ. सं. १०.३९, ७ ) इति निगमः । तथा विष्णाप्वम् एतन्नामानं विनष्टं पुत्रं विश्वकाय ऋषये आनीय अव सृजथः अदत्तम् । पशुं न नष्टमिव दर्शनाय’ ( ऋ. सं. १, ११६, २३ ) इति निगमः ॥
Wilson
English translation:
“You, Aśvins, extricated Bhujyu from calamity, you gave to Vadhrimatī her son Śyāva; you gaveKamadyu (as a wife) to Vimada; you restored (the lost) Viṣṇāpu to Viśvaka.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
From calamity: from the sea, cf.RV 1.118.6;
Vidhrimatī: son is called hiraṇyahasta; cf. RV 1.117.24;
Kamadhyu = light of love, kāmasya dīpti;
Viṣṇāpu: cf. RV 1.116.23; viṣṇvāpya?
Jamison Brereton
You rescue Bhujyu from difficult straits, o Aśvins. You gave life to Śyāva, the son of Vadhrimatī.
You carried Kamadyū to Vimada. You let loose Viṣṇāpū for Viśvaka.
Griffith
O Asvins, ye delivered Bhujyu from distress, ye animated Syava, Vadhrmati’s son.
To Vimada ye brought his consort Kamadyu, and gave his lost Visnapu back to Visvaka.
Geldner
Ihr Asvin helfet dem Bhujyu aus Not. Den Syava, der Vadhrimati Sohn, belebtet ihr. Dem Vimada führtet ihr die Kamadyu zu; ihr gebet dem Visvaka den Visnapu frei.
Grassmann
Ihr Ritter halft dem Bhudschju aus der Fluten Drang, belebtet Çjāva, ihn, der Vadhrimati Sohn, Die Kamadju vermähltet ihr dem Vimada, und den Vischnapu gabt ihr los dem Viçvaka.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे ज्योतिर्मय और रसमय शक्तिरूप पदार्थों ! अथवा सुशिक्षित स्त्री-पुरुषों ! (युवम्) तुम दोनों (भुज्युम्) भोजयिता-भोज्य पदार्थ के व्यापारी को (अंहसः-निः पिपृथः) अनिष्ट या पाप से निकालते हो-पृथक् करते हो (वध्रिमत्याः पुत्रं श्यावम्) अन्नोपज की प्रबन्धक शक्तिवाली भूमि के क्षिप्त बीज को बढ़ते हुए को (अजिन्वतम्) सींचो (कमद्युवम्) कमनीय अन्नादि के प्रकाशित करनेवाले बीजभाव को (विमदाय) विशिष्ट आनन्द के लिए (ऊहथुः) वहन करते हो-प्राप्त कराते हो (विश्वकाय विष्णाप्वम्-अवसृजथः) सब के सुखकामना करनेवाले कृषक व्यापारी के लिए कृषि में व्याप्त कर्मों को जिससे प्राप्त करता है, उस अच्छे वर्षावाले समय का सम्पादन करो ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ज्योतिर्मय और रसमय शक्तियाँ-आग्नेय और सौम्य शक्तियाँ तथा योग्य स्त्री-पुरुष कृषिभूमि में बीज की वृद्धि के लिए उपयुक्त कार्य करें। कृषक को तथा व्यापारी को प्रोत्साहित करना चाहिए, जिससे कृषि तथा व्यापार भलीभाँति फलें-फूलें। इसकी सिद्धि के लिए वृष्टियोग भी सम्पन्न करना चाहिए ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) ज्योतिर्मयरसमयौ पदार्थौ शक्तिरूपौ ! सुशिक्षितस्त्रीपुरुषौ वा (युवम्) युवां (भुज्युम्) भोजयितारं भोग्यपदार्थव्यापारिणाम् (अंहसः-निःपिपृथः) अनिष्टात् पापाद्वा निष्पारयथो निस्तारयथो वा (वध्रिमत्याः पुत्रं श्यावम्-अजिन्वतम्) अन्नोपजप्रबन्धकशक्तिमत्या भूमेः “वध्रिमत्याः-भूमेः” [ऋ०६।६२।७दयानन्दः] क्षिप्तं बीजं वर्धमानं सिञ्चतं (कमद्युवम्) कमनीयमन्नादिकस्य द्योतयितारं प्रकाशयितारं बीजभावं (विमदाय) विशिष्टानन्दाय (ऊहथुः) वहथः प्रापयथः (विश्वकाय विष्णाप्वम्-अवसृजथः) सर्वेषां सुखकामयित्रे कृषकाय व्यापारिणे विष्णानि कृषिव्याप्तानि कर्माण्याप्नोति येन तत्सुवर्षमवसम्पादयथः “विष्णाप्वं विष्णानि कृषिव्याप्तानि कर्माण्याप्नोति येन” [ऋ०१।११७।७ दयानन्दः] ”युवमग्निं च वृषणावपश्च वनस्पतीँरश्विनावैरयथाम् [ऋ०१।१५७।५] ॥१२।
13 पावीरवी तन्यतुरेकपादजो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पावी॑रवी तन्य॒तुरेक॑पाद॒जो दि॒वो ध॒र्ता सिन्धु॒रापः॑ समु॒द्रियः॑ ।
विश्वे॑ दे॒वासः॑ शृणव॒न्वचां॑सि मे॒ सर॑स्वती स॒ह धी॒भिः पुरं॑ध्या ॥
मूलम् ...{Loading}...
पावी॑रवी तन्य॒तुरेक॑पाद॒जो दि॒वो ध॒र्ता सिन्धु॒रापः॑ समु॒द्रियः॑ ।
विश्वे॑ दे॒वासः॑ शृणव॒न्वचां॑सि मे॒ सर॑स्वती स॒ह धी॒भिः पुरं॑ध्या ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
पा꣡वीरवी तन्यतु꣡र् ए꣡कपाद् अजो꣡
दिवो꣡ धर्ता꣡ सि꣡न्धुर् आ꣡पः समुद्रि꣡यः
वि꣡श्वे देवा꣡सः शृणवन् व꣡चांसि मे
स꣡रस्वती सह꣡ धीभिः꣡ पु꣡रंधिया
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ajáḥ ← ajá- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ékapāt ← ékapad- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pā́vīravī ← pā́vīravī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
tanyatúḥ ← tanyatú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
dhartā́ ← dhartár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
samudríyaḥ ← samudríya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
síndhuḥ ← síndhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
devā́saḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
śr̥ṇavan ← √śru- (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
vácāṁsi ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
víśve ← víśva- (nominal stem)
{}
dhībhíḥ ← dhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
púraṁdhyā ← púraṁdhi- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
sahá ← sahá (invariable)
{}
sárasvatī ← sárasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
पावी॑रवी । त॒न्य॒तुः । एक॑ऽपात् । अ॒जः । दि॒वः । ध॒र्ता । सिन्धुः॑ । आपः॑ । स॒मु॒द्रियः॑ ।
विश्वे॑ । दे॒वासः॑ । शृ॒ण॒व॒न् । वचां॑सि । मे॒ । सर॑स्वती । स॒ह । धी॒भिः । पुर॑म्ऽध्या ॥
Hellwig Grammar
- pāvīravī
- [noun], nominative, singular, feminine
- tanyatur ← tanyatuḥ ← tanyatu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “thunder.”
- ekapād
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Shiva.”
- ajo ← ajaḥ ← aja
- [noun], nominative, singular, masculine
- “goat; Vishnu; Brahma; Shiva; Aja; aja [word]; Aja; aj; Ocimum gratissimum; Puruṣa.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- dhartā ← dhartṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “supporter.”
- sindhur ← sindhuḥ ← sindhu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- samudriyaḥ ← samudriya
- [noun], nominative, plural, feminine
- “oceanic; oceanic.”
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- devāsaḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- śṛṇavan ← śru
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- vacāṃsi ← vacas
- [noun], accusative, plural, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- sarasvatī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- dhībhiḥ ← dhī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- purandhyā ← puraṃdhi
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “liberality; Puraṃdhi; munificence.”
सायण-भाष्यम्
पावीरवी आयुधवती तन्यतुः स्तनयित्री वाग्माध्यमिका तथा दिवः द्युलोकस्य धर्ता धारयिता अजः एकपात् एक एव पद्यते गच्छतीति न जायत इत्येतत्संज्ञको देवः सिन्धुः च समुद्रियः । समुद्रमन्तरिक्षम् । तत्र भवाः आपः च । ‘ समुद्राभ्राद्धः’ इति भवार्थे घप्रत्ययः । विश्वे देवाश्च धीभिः कर्मभिर्युक्ताः पुरंध्या बहुविधया प्रज्ञया सहिता सरस्वती च मे मदीयानि वचांसि वक्तव्यानि स्तोत्राणि शृणवन् शृण्वन्तु । ‘ पविः शल्यो भवति यद्विपुनाति कायम् । ( निरु. १२.३० ) इत्यादि निरुक्तमनुसंधेयम् ॥
Wilson
English translation:
“May the armed and thundering (voice of mid-heaven), the upholder of heaven, Aja Ekapād, theocean, the waters of the firmament, the universal gods and Sarasvatī, accompanied by sacred rites, andabundant wisdom, hear my words.”
Jamison Brereton
The daughter of Pavīru, Thunder, and Aja Ekapad, the supporter of heaven, the river, and the waters of the sea—
all the gods will hear my words: (they and also) Sarasvatī, along with insights [/Dhī] and with plenty [/Puraṃdhī].
Griffith
Thunder, the lightning’s daughter, Aja-Ekapad, heaven’s bearer, Sindhu, and the waters of the sea:
Hear all the Gods my words, Sarasvati give ear together with Purandhi and with Holy Thoughts.
Geldner
Des Paviru Tochter, der Donner, der ungeborene Einfuß, der Träger des Himmels, Sindhu, die Meeresgewässer, alle Götter mögen meine Worte erhören, Sarasvati nebst den frommen Gedanken und der Purandhi.
Grassmann
Der blitzversehne Donner und der Kreiselwind, des Himmels Träger, Strom und Flut im Meer der Luft, Die Götter alle mögen hören meinen Sang, Sarasvati mit des Gebetes Göttinnen.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पावीरवी) अज्ञाननाशक ज्ञानशस्त्र वेद का स्वामी परमात्मा उसकी वेदवाणी या विद्युत् शक्ति (तन्यतुः) अपनी दो धाराओं या ज्ञानबल को विस्तृत करनेवाली (अजः-एकपात्) अजन्मा एकरस (दिवः-धर्ता) मोक्षधाम या द्युलोक का धारक परमात्मा या सूर्य (सिन्धुः-समुद्रियः-आपः) बहनेवाले अन्तरिक्ष के जल या आप्त विद्वान् (विश्वेदेवासः) सब विषयों में प्रविष्ट विद्वान् या ऋतुएँ (सरस्वती) जलवती नदी या ज्ञानवती नारी (धीभिः पुरन्ध्या सह ) यथायोग्य कर्मों से स्तुति से बहुत प्रज्ञा के साथ (मे वचांसि शृण्वन्) मेरे वचनों को सुनें-मानें-पालन करें ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अज्ञाननाशक परमात्मा की वेदवाणी अपने ज्ञान से मनुष्यों का उपकार करती है। मोक्ष का धारक परमात्मा तथा आप्त विद्वान् तथा ज्ञानवती नारी यथायोग्य आचरणों से मेरे निवेदनों को स्वीकार करें। एवं-द्युलोक का धारक सूर्यदेव और उसकी शक्ति और विद्युत् हमारे उपयोग में आवें। जल ऋतुएँ और नदियाँ हमारे लिए लाभप्रद बनें ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पावीरवी) पविः शल्यः,तद्वत् पवीरमायुधमज्ञाननाशकं “तद्वानिन्द्रः पवीरवान्” [निरु०१२।३०] तस्य या सा पावीरवी विद्युच्छक्तिः,वेदवाग्वा (तन्यतुः) स्वधारे स्वबलं वा तनयित्री विस्तारयित्री (अजः-एकपात्) अजन्मा स एकरूपः-एकरसः (दिवः-धर्त्ता) मोक्षधाम्नो द्युलोकस्य वाधारयिता परमात्मा सूर्यो वा (सिन्धुः-समुद्रियः-आपः) स्यन्दमानाः-भ्रमणशीलाः ‘एकवचनं व्यत्ययेन’ आन्तरिक्ष्याः ‘समुद्रमन्तरिक्षनाम’ [निघ०१।३] आपः-आप्ता विद्वांसो जलानि मेघजलानि वा (विश्वेदेवासः) सर्वविषयप्रविष्टा विद्वांसः-ऋतवोवा “ऋतवो वै विश्वेदेवाः” [श०७।१।१।४३] (सरस्वती) जलवती नदी ज्ञानवती नारी वा (धीभिः पुरन्ध्या सह) यथायोग्यकर्मभिः स्तुत्या बहुविधप्रज्ञया सह (मे वचांसि शृण्वन्) मम वचनानि शृण्वन्तु मन्यन्तां स्वीकुर्वन्तु पालयन्तु ॥१३॥
14 विश्वे देवाः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
विश्वे॑ दे॒वाः स॒ह धी॒भिः पुरं॑ध्या॒ मनो॒र्यज॑त्रा अ॒मृता॑ ऋत॒ज्ञाः ।
रा॒ति॒षाचो॑ अभि॒षाचः॑ स्व॒र्विदः॒ स्व१॒॑र्गिरो॒ ब्रह्म॑ सू॒क्तं जु॑षेरत ॥
मूलम् ...{Loading}...
विश्वे॑ दे॒वाः स॒ह धी॒भिः पुरं॑ध्या॒ मनो॒र्यज॑त्रा अ॒मृता॑ ऋत॒ज्ञाः ।
रा॒ति॒षाचो॑ अभि॒षाचः॑ स्व॒र्विदः॒ स्व१॒॑र्गिरो॒ ब्रह्म॑ सू॒क्तं जु॑षेरत ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
वि꣡श्वे देवाः꣡ सह꣡ धीभिः꣡ पु꣡रंधिया
म꣡नोर् य꣡जत्रा अमृ꣡ता ऋतज्ञाः᳐꣡
रातिषा꣡चो अभिषा꣡चः सुवर्वि꣡दः
सु꣡वर् गि꣡रो ब्र꣡ह्म सूक्तं꣡ जुषेरत
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
devā́ḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
dhībhíḥ ← dhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
púraṁdhyā ← púraṁdhi- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
sahá ← sahá (invariable)
{}
víśve ← víśva- (nominal stem)
{}
amŕ̥tāḥ ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
mánoḥ ← mánu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
r̥tajñā́ḥ ← r̥tajñā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yájatrāḥ ← yájatra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
abhiṣā́caḥ ← abhiṣác- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
rātiṣā́caḥ ← rātiṣác- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
svarvídaḥ ← svarvíd- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
bráhma ← bráhman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
gíraḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
juṣerata ← √juṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
sūktám ← sūktá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
svàr ← svàr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
विश्वे॑ । दे॒वाः । स॒ह । धी॒भिः । पुर॑म्ऽध्या । मनोः॑ । यज॑त्राः । अ॒मृताः॑ । ऋ॒त॒ऽज्ञाः ।
रा॒ति॒ऽसाचः॑ । अ॒भि॒ऽसाचः॑ । स्वः॒ऽविदः॑ । स्वः॑ । गिरः॑ । ब्रह्म॑ । सु॒ऽउ॒क्तम् । जु॒षे॒र॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- devāḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- dhībhiḥ ← dhī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- purandhyā ← puraṃdhi
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “liberality; Puraṃdhi; munificence.”
- manor ← manoḥ ← manu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Manu; mantra; Manusmṛti; fourteen; man; manu [word]; Vaivasvata; incantation; sacred text.”
- yajatrā ← yajatrāḥ ← yajatra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “adorable.”
- amṛtā ← amṛtāḥ ← amṛta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- ṛtajñāḥ ← ṛta
- [noun], neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- ṛtajñāḥ ← jñāḥ ← jñā
- [noun], nominative, plural, masculine
- “aware(p).”
- rātiṣāco ← rātiṣācaḥ ← rātiṣāc
- [noun], nominative, plural, masculine
- abhiṣācaḥ ← abhiṣāc
- [noun], nominative, plural, masculine
- svarvidaḥ ← svar
- [noun], neuter
- “sun; sky; sunlight.”
- svarvidaḥ ← vidaḥ ← vid
- [noun], nominative, plural, masculine
- “finding.”
- svar
- [noun], accusative, singular, neuter
- “sun; sky; sunlight.”
- giro ← giraḥ ← gir
- [noun], accusative, plural, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- brahma ← brahman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- sūktaṃ ← sūktam ← sūkta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Mantra; hymn.”
- juṣerata ← juṣ
- [verb], plural, Present optative
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
सायण-भाष्यम्
धीभिः कर्मभिः सहिताः पुरंध्या प्रज्ञानेन युक्ताः मनोः मनुष्यस्य यज्ञे यजत्राः यष्टव्याः अमृताः मरणधर्मरहिताः ऋतज्ञाः सत्यविदः रातिषाचः दीयमानं हविः सेवमानाः अभिषाचः आभिमुख्येन यज्ञं समवयन्तः संगतवन्तः स्वर्विदः सर्वस्य लम्भकाः विश्वे सर्वे इन्द्रादयः देवाः स्वः सर्वाः गिरः अस्मदीयाः स्तुतीः ब्रह्म महच्चान्नं सूक्तं सुष्ठु वक्तव्यं स्तोमं यद्वा सुष्ठु मन्त्रेण सह दत्तमन्नं जुषेरत सेवन्ताम् । जुषी प्रीतिसेवनयोः । तौदादिकः । अनुदात्तेत् । लिङि झस्य रन्नादेशाभावश्छान्दसः । ‘ बहुलं छन्दसि ’ इति रुडागमः ॥
Wilson
English translation:
“May the universal gods, accompanied by sacred rites and abundant wisdom, adorable (at thesacrifice) of men, immortal, the knowers of truth, waiting on the oblation to be given, arriving together (at thesacrifice), omniscient, graciously accept all our praises and abundant food with well-sung hymns.”
Jamison Brereton
All the gods, along with insights and with plenty, worthy of Manu’s sacrifice, immortal, recognizing the truth,
the Escorts and the Gift-Escorts, finding the sun, should take pleasure in the sun, the songs, the sacred formulation, and the hymn.
Griffith
With Holy Thoughts and with Purandhi may all Gods, knowing the Law immortal, Manu’s Holy Ones,
Boon-givers, favourers, finders of light, and Heaven, with gracious love accept my songs, my prayer, my hymn.
Geldner
Alle Götter nebst den frommen Gedanken und der Purandhi, die Opferwürdigen des Manu, die Unsterblichen, Wahrheitskundigen, die mit Gaben Kommenden und ihre Begleiterinnen, die Himmelslichtfinder, die Sonne, sie mögen an den Lobesworten, der erbaulichen Rede, dem Liede Gefallen haben.
Grassmann
Die Götter all’ mit des Gebetes Göttinnen, des Menschen hehre, heilige Unsterblichen, Huldgötter, Gabenspender, Licht verschaffende, der Himmel nehme Lieder, Spruch, Gebete an.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्वेदेवासः) सर्व विषयों में प्रवेशशील विद्वान् या सर्वत्र फैलनेवाली हवाएँ (धीभिः पुरन्ध्या सह) यथायोग्य कर्मों द्वारा या स्तुति तथा बहुविध बुद्धि के साथ (मनोः-यजत्राः) मननीय ज्ञान के देनेवाले या निमित्त हुए (अमृताः-ऋतज्ञाः) जीवन्मुक्त सत्यज्ञानवाले विद्वान् या चिरस्थायी सूचना देनेवाली हवाएँ (रातिषाचः) दातव्य बुद्धि के या सुख सम्पत्ति के सम्बन्ध करानेवाले (अभिषाचः) आभिमुख्य से सम्प्राप्त (स्वर्विदः) सुखप्राप्त करानेवाले (स्वः-गिरः) सुख शब्द करनेवाले (ब्रह्म सूक्तं जुषेरन्) ज्ञानरूप सुकथन को सेवन कराएँ ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सब विषयों में प्रविष्ट विद्वान् यथार्थ कर्मों का उपदेश और बुद्धि को प्रदान किया करते हैं। वे जीवन्मुक्त ज्ञानी साक्षात् ब्रह्मज्ञान में प्रवृत्त करते हैं। एवं सर्वत्र बहनेवाली हवाएँ कर्मशील बनने के लिए प्रेरित करती हैं। स्थिर जीवन का निमित्त बनती हैं। तथा वायु से अनेक शब्दसंचार के कार्य सम्पन्न किये जाते हैं ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्वेदेवाः) सर्वविषयप्रवेशशीलाः विद्वांसो वायवो वा (धीभिः पुरन्ध्या सह) यथायोग्यकर्मभिः स्तुत्या बहुविधबुद्ध्या वा सह (मनोः-यजत्राः) मननीयज्ञानस्य दातारो निमित्ता वा (रातिषाचः) रातव्यायाः-दातव्यायाः-बुद्धेर्दातव्यसुखसम्पत्तेर्वा समवेत्तारः (अभिषाचः) आभिमुख्येन सम्प्राप्ताः (स्वर्विदः) सुखप्रापयितारः (स्वः-गिरः) सुखं गिरन्तः शब्दयन्त इव (ब्रह्म सूक्तं जुषेरन्) ज्ञानं सुकथनं सेवयन्तु प्रापयन्तु ॥१४॥
15 देवान्वसिष्टो अमृतान्ववन्दे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
दे॒वान्वसि॑ष्ठो अ॒मृता॑न्ववन्दे॒ ये विश्वा॒ भुव॑ना॒भि प्र॑त॒स्थुः ।
ते नो॑ रासन्तामुरुगा॒यम॒द्य यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
मूलम् ...{Loading}...
दे॒वान्वसि॑ष्ठो अ॒मृता॑न्ववन्दे॒ ये विश्वा॒ भुव॑ना॒भि प्र॑त॒स्थुः ।
ते नो॑ रासन्तामुरुगा॒यम॒द्य यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - वसुकर्णो वासुक्रः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
देवा꣡न् व꣡सिष्ठो अमृ꣡तान् ववन्दे
ये꣡ वि꣡श्वा भु꣡वना अभि꣡ प्रतस्थुः꣡
ते꣡ नो रासन्ताम् उरुगाय꣡म् अद्य꣡
यूय꣡म् पात सुअस्ति꣡भिः स꣡दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
amŕ̥tān ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vásiṣṭhaḥ ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vavande ← √vandⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
abhí ← abhí (invariable)
{}
bhúvanā ← bhúvana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
pratasthúḥ ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{}
adyá ← adyá (invariable)
{}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rāsantām ← √rā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
urugāyám ← urugāyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
{}
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
दे॒वान् । वसि॑ष्ठः । अ॒मृता॑न् । व॒व॒न्दे॒ । ये । विश्वा॑ । भुव॑ना । अ॒भि । प्र॒ऽत॒स्थुः ।
ते । नः॒ । रा॒स॒न्ता॒म् । उ॒रु॒ऽगा॒यम् । अ॒द्य । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- devān ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- vasiṣṭho ← vasiṣṭhaḥ ← vasiṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vasiṣṭha; vasiṣṭha [word].”
- amṛtān ← amṛta
- [noun], accusative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- vavande ← vand
- [verb], singular, Perfect indicative
- “worship; laud.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- bhuvanābhi ← bhuvanā ← bhuvana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- bhuvanābhi ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- pratasthuḥ ← prasthā ← √sthā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “depart; give; depart; go; stay; proceed.”
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- rāsantām ← rā
- [verb], plural, Aorist imperative
- “give; impart.”
- urugāyam ← urugāya
- [noun], accusative, singular, neuter
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
वसिष्ठः वसिष्ठकुलजोऽयमृषिः अमृतान् मरणरहितान् देवान् ववन्दे एवमस्तावीत् । ये देवाः विश्वा विश्वानि भुवनानि लोकान् अभि प्रतस्थुः स्वतेजसाभिभवन्ति । अभितः प्रतिष्ठन्तीति वा । प्रपूर्वात्तिष्ठतेर्लिटि रूपम् । समासस्वरः। ते देवाः अद्य अस्मिन्दिने नः अस्मभ्यम् उरुगायं प्रभूतयशस्कमन्नं रासन्तां प्रयच्छन्तु । हे देवाः यूयं स्वस्तिभिः कल्याणीभिरूतिभिः नः अस्मान् सदा सर्वदा पात रक्षत ॥ ॥ ११ ॥
Wilson
English translation:
“(Descendant of) Vasiṣṭha, I have glorified the immortal gods who preside over all worlds; may theythis day bestow upon us widely-famed food; do you always cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
Vasiṣṭha has extolled the immortal gods, who stand out over all living beings.
Let them grant us wide-ranging space today. – Do you protect us
always with your blessings.
Griffith
Immortal Gods have I, Vasistha, lauded, Gods set on high above all other beings.
May they this day grant us wide space and freedom: ye Gods, preserve us evermore with blessings.
Geldner
Die unsterblichen Götter hat Vasistha gelobt, die sich über alle Welten erhoben haben. Die sollen uns heute weite Bahn gewähren! - Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Die ew’gen Götter hat gerühmt Vasischtha, die alle Wesen weithin überragen, Sie mögen heut uns freie Bahn gewähren. Ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- वसुकर्णो वासुक्रः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसिष्ठः) सर्व विषयों में अत्यन्त बसा हुआ (अमृतान् देवान्) जीवन्मुक्त विद्वानों को (ववन्दे) प्रशंसित करता है (ये विश्वा भुवना-अभि प्रतस्थुः) जो जीवन्मुक्त सारे ज्ञानों को अधिकार में रखते हैं (ते) वे (नः) हमारे लिए (अद्य) आज-इस जीवन में (उरुगायं रासन्ताम्) बहुत प्रशंसनीय ज्ञान-परमात्मज्ञान को दें (यूयं स्वस्तिभिः-नः सदा पात) हे विद्वानों ! तुम कल्याणवचनों से हमें सदा सुरक्षित रखो ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - नव स्नातक विद्वान् को अपनी विद्यावृद्धि के लिए अन्य ऊँचे विद्वानों, जीवन्मुक्तों से ज्ञानवृद्धि करके आत्मशान्ति प्राप्त करनी चाहिए, जो सबसे उत्कृष्ट वस्तु है ॥१५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वसिष्ठः) सर्वविषयेषु वसितृतमः (अमृतान् देवान्) जीवन्मुक्तान् विदुषः (ववन्दे) अभिवन्दति (ये विश्वा भुवना-अभि प्रतस्थुः) ये जीवन्मुक्ताः सर्वाणि ज्ञानानि-अधिकारेण प्रतिष्ठन्ति (ते) ते खलु (नः) अस्मभ्यम् (अद्य) अस्मिन् काले जीवने (उरुगायं रासन्ताम्) बहुप्रशंसनीयं ज्ञानं परमात्मज्ञानं प्रयच्छतु (यूयं स्वस्तिभिः-नः सदा पात) हे विद्वांसो ! यूयं कल्याणवचनैरस्मान् सदा रक्षत ॥१५॥