सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘प्र तारि’ इति दशर्चं सप्तदशं सूक्तं बन्ध्वादीनां त्रयाणां गौपायनानामार्षम् । आदितः सप्त त्रिष्टुभः। अष्टमी पञ्चाष्टका पङ्क्तिः । नवमी षडष्टका महापङ्क्तिः । दशमी पङ्क्त्युत्तरा । ‘ आद्यौ दशकावष्टकास्त्रयः’ (अनु. ९. ११ ) इत्युक्तलक्षणसद्भावात् । एकाक्षराधिक्याद्भूरिग्विशेषणेयं वेदितव्या । सूक्तस्यादितश्चतस्रो देहात्प्राणान्निर्गमयित्र्या निर्ऋतेर्निवृत्यर्थं बन्ध्वादयोऽजपन् । ‘ मो षु णः सोम ’ इति चतुर्थ्यामेव मृत्युनिवृत्यर्थं सोममस्तुवन् । अतश्चतसृणां निर्ऋतिर्देवता चतुर्थ्याः सोमश्च । ‘ असुनीते मनः’ इति द्वाभ्यामसुनीतिनाम्नीं देवीमस्तुवन् अतस्तयोः सा देवता । ‘ पुनर्नो असुम्’ इत्यस्याः पृथिव्याद्या लिङ्गोक्ता देवताः। ततस्तिसृभिः शिष्टाभिः पङ्क्तिमहापङ्क्तिपङ्क्त्युत्तराभिर्द्यावापृथिव्याविति द्यावापृथिव्यौ देवते । ‘ समिन्द्र ’ इत्यर्धर्चस्येन्द्रो देवता । तथा चानुक्रान्तं – प्र तारीति दशर्चे चतस्रो निर्ऋत्यपनोदनार्थं जेपुश्चतुर्थ्यां सोमं चास्तुवन्मृत्योरपगमायोत्तराभ्यां दैवीमसुनीतिं सप्तम्यां लिङ्गोक्तदेवताः शिष्टाभिः पङ्क्तिमहापङ्क्तिपङ्क्त्युत्तराभिर्द्यावापृथिव्यौ समिन्द्रेतीन्द्रं चार्धर्चेन’ इति । गतो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
59 (885)
Nirr̥ti (1–3), Nirr̥ti and Soma (4), Asunıti (5–6), ̄
Assorted Divinities (7), Heaven and Earth (8–10), or Indra (10a)
The four Gaupāyanas or Laupāyanas (as for X.57)
10 verses: triṣtubh, except paṅkti 8, mahāpaṅkti 9, paṅktyuttarā 10
Although the themes in this hymn conform to the healing and restorative tone of the other Gaupāyana hymns, neither the structure of the hymn nor the particular application of the verses is entirely clear. Geldner treats it as a unified composition, with verses 1–3 and 8–10 wishing long life and health to Subandhu, and the middle verses 4–7 extending these wishes to other beings.
But structural considerations call this view into question. For one thing, Subandhu is mentioned only in the last part of the hymn (vs. 8), not the first. Moreover, the first four verses are marked by an apotropaic refrain addressed to Nirr̥ti “Dissolution” and should be considered as a group. The first of these verses does concern the resto
ration or lengthening of the lifetime of an unnamed person, compared to the Aśvins’ mythical restoration to youth of Cyavāna; the last of the verses (4) is a conventional prayer to avoid death and attain old age. The two middle verses (2–3) lie further from the theme of restored life, treating success in sacrifice (2) and in combat (3).
The next two verses (5–6) are addressed to Asunīti “the leader to (the other) life,” a word found also in the funeral hymns (X.12.4, 15.14, 16.2), calling for the resto ration not only of mind (vs. 5a), the concern of X.57–58, but also of other senses and powers. The following verse (7), in the same meter, invokes other gods to join in this restoration.
The final three verses (8–10) are in different, but related meters (variants of paṅkti, assemblages of eight-syllable lines), and share a three-pāda refrain. The first two (8–9) call on Heaven and Earth to provide remedies and remove mala dies; the last (10), outside of its refrain, is completely opaque: Indra is asked to “restore the …ox that drew the wedding-cart of Uśīnarāṇī,” a female figure appear ing nowhere else in the R̥gveda, or indeed in Sanskrit (though the masculine uśīnara is found as the name of a people in middle Vedic and later) and whose relevance here cannot be fathomed—efforts to do so only demonstrating the ingenuity, but not necessarily the good sense, of the scholars who proposed them.
01 प्र तार्यायुः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ तारि आ᳓युः प्रतरं᳓ न᳓वीय
स्था᳓तारेव क्र᳓तुमता र᳓थस्य
अ᳓ध च्य᳓वान उ᳓त् तवीति अ᳓र्थम्
परातरं᳓ सु᳓ नि᳓रृतिर् जिहीताम्
मूलम् ...{Loading}...
प्र ता॒र्यायुः॑ प्रत॒रं नवी॑यः॒ स्थाता॑रेव॒ क्रतु॑मता॒ रथ॑स्य ।
अध॒ च्यवा॑न॒ उत्त॑वी॒त्यर्थं॑ परात॒रं सु निरृ॑तिर्जिहीताम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - निऋतिः
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓ तारि आ᳓युः प्रतरं᳓ न᳓वीय
स्था᳓तारेव क्र᳓तुमता र᳓थस्य
अ᳓ध च्य᳓वान उ᳓त् तवीति अ᳓र्थम्
परातरं᳓ सु᳓ नि᳓रृतिर् जिहीताम्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
návīyaḥ ← návīyaṁs- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
prá ← prá (invariable)
pratarám ← pratarám (invariable)
tāri ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
iva ← iva (invariable)
krátumatā ← krátumant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ráthasya ← rátha- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sthā́tārā ← sthā́tar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ádha ← ádha (invariable)
ártham ← ártha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
cyávānaḥ ← cyávāna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tavīti ← √tū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
út ← út (invariable)
jihītām ← √hā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
nírr̥tiḥ ← nírr̥ti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
parātarám ← parātarám (invariable)
sú ← sú (invariable)
पद-पाठः
प्र । ता॒रि॒ । आयुः॑ । प्र॒ऽत॒रम् । नवी॑यः । स्थाता॑राऽइव । क्रतु॑ऽमता । रथ॑स्य ।
अध॑ । च्यवा॑नः । उत् । त॒वी॒ति॒ । अर्थ॑म् । प॒रा॒ऽत॒रम् । सु । निःऽऋ॑तिः । जि॒ही॒ता॒म् ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- tāry ← tāri ← tṛ
- [verb], singular, Aorist passive
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- āyuḥ ← āyus
- [noun], nominative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- prataraṃ ← prataram
- [adverb]
- “farther.”
- navīya ← navīyas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “new; fresh; up-to-the-minute.”
- sthātāreva ← sthātārā ← sthātṛ
- [noun], nominative, dual, masculine
- sthātāreva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- kratumatā ← kratumat
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “prudent; resolute.”
- rathasya ← ratha
- [noun], genitive, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- cyavāna ← cyavānaḥ ← cyavāna
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Cyavana.”
- ut ← ud
- [adverb]
- “up.”
- tavīty ← tavīti ← tu
- [verb], singular, Present indikative
- “strengthen.”
- artham ← artha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “for; meaning; purpose; sense; wealth; object of sense; matter; aim; money; message; object; artha [word]; wealth; function; content; topic; property; situation; reason; affair; concern; reason; enterprise; reason; cause; five; application; application.”
- parātaraṃ ← parātaram
- [adverb]
- “farther.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- nirṛtir ← nirṛtiḥ ← nirṛti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “destruction; Nirṛti; adversity.”
- jihītām ← hā
- [verb], singular, Present imperative
- “move over; yield; give way.”
सायण-भाष्यम्
सुबन्धोः आयुः आयुष्यं प्र तारि प्रवर्धतां । प्रपूर्वस्तिरतिर्वर्धनार्थः । कथं प्रवर्धतामिति उच्यते। प्रतरं प्रवृद्धतरं नवीयः नवतरम् । योवनोपेतमित्यर्थः । निर्ऋत्यनुग्रहादेवमायुर्वर्धताम् । तत्र दृष्टान्तः। क्रतुमता कर्मवता सारथिना रथस्य स्थातारेव रथे स्थिताविव वर्धेते तद्वत् । अध अथ च्यवानः जीवितात्प्रच्यवमानः अर्थं स्वाभिलषितमायुर्लक्षणम् उत्तवीति वर्धयति । सुबन्धुप्राणापहर्त्री निर्ऋतिः पापदेवता परातरम् अत्यन्तं दूरतरं जिहीतां परित्यजतु गच्छतु ॥
Wilson
English translation:
“May the life of Subandhu be augmented so as to be more lasting and newer, as men conveyed in acar (are carried on) by a skilful (driver); he who falls from life, increases (his) desire to live; may Nirṛti depart faroff.”
Jamison Brereton
His lifetime has been extended further anew, as the two mounters of the chariot [=Aśvins] (extended) the lifetime (of Cyavāna) with their resolute (power/speech).
And then (like) Cyavāna he applies his force to his task. – Let
Dissolution move herself farther away.
Griffith
His life hath been renewed and carried forward as two men, car-borne, by the skilful driver.
One falls, then seeks the goal with quickened vigour. Let Nirrti depart to distant places.
Geldner
Das Leben sei aufs neue noch weiter verlängert, wie die beiden Wagenfahrer durch den umsichtigen Lenker des Wagens ihre Fahrt fortsetzen. Dann ist er als zweiter Cyavana tüchtig zu seinem Geschäft. - Die Nirriti soll sich recht weit weg heben!
Grassmann
Erneuert schreite weiter vor das Leben wie zwei mit Kraft versehne Wagenstreiter; So ist Tschjavāna einst zum Ziel gedrungen; die Todesgöttin möge fernhin weichen,
Elizarenkova
Снова дальше пусть будет протянут срок жизни,
Как двое стоящих на колеснице (продвигаются вперед) благодаря умелому (вознице).
И тогда Чьявана справляется со (своим) делом.
Как можно дальше пусть отступит Ниррити!
अधिमन्त्रम् (VC)
- निर्ऋतिः
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में भिन्न-भिन्न देवतावाचक शब्दों से अनेक प्रयोजन हैं−संयम से गृहस्थचालन, अन्नसंग्रह, शीघ्र बुढ़ापा और मौत न आए, इस प्रकार आचरण करना आदि-आदि।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (क्रतुमता)गृहस्थ यज्ञवाले गृहस्थ जन के द्वारा (नवीयः प्रतरम्-आयुः प्र तारि) उत्पन्न हुए बालक की अतिनवीन बढ़ने योग्य आयु बढ़ानी चाहिए (रथस्य स्थातारा-इव) जैसे रथ के अन्दर बैठनेवाले शुभ यात्रा को करते हैं, उसी भाँति गृहस्थ रथ में स्थित अपनी शुभ यात्रा करें (अध) अनन्तर (च्यवानः परातरम्-अर्थम्-उत्तवीति) जैसे कोई यात्रा करता हुआ अत्यन्त दूर के स्वलक्ष्य को भी प्राप्त करता है (निर्ऋतिः सुजिहीताम्) जीवनयात्रा के मध्य आई कृच्छ्र आपत्ति भी सुगमता से उन्हें छोड़ दे अर्थात् गृहस्थ आश्रम में आये दुःख संकट को सुगमता से सहन कर सकें, ऐसे बरतें ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - गृहस्थ आश्रम में रहते हुए स्त्री-पुरुष गृहस्थ को ऐसे चलाएँ, जैसे कि कोई रथस्थ यात्री अपने लक्ष्य को प्राप्त करता है। गृहस्थ का लक्ष्य है धर्माचरण करते हुए उत्तम सन्तान का उत्पन्न करना, उसकी आयु को बढ़ाना और उसे गुणवान् बनाना ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते भिन्नभिन्नदेवतावाचकशब्देभ्योऽनेके लाभा ग्राह्याः, यथा संयमेन गृहस्थचालनं, स्थायित्वमन्नस्य, शीघ्रं जरामरणे न स्यातामिति वार्तिकम्।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (क्रतुमता) गृहस्थयज्ञवता जनेन गृहस्थेन (नवीयः-प्रतरम्-आयुः प्रतारि) नवतरं जातस्य बालस्य प्रकृष्टतरं प्रवर्धनयोग्यमायुः प्रवर्धयितव्यम् (रथस्य स्थातारा-इव रथस्य स्थातारौ-यथा रथे तिष्ठन्तौशुभां यात्रां वहतस्तद्वद्गृहस्थे तिष्ठन्तौ स्त्रीपुरुषौ शुभयात्रां वहतः (अध) अथ-अनन्तरम् (च्यवानः परातरम्-अर्थम्-उत्तवीति) यथा कश्चिद् गच्छन् “च्यवानं गच्छन्तम्” [ऋ० १।११७।१३ दयानन्दः] दूरतरं स्वलक्ष्यं प्राप्नोति (निर्ऋतिः सुजिहीताम्) जीवनयात्राया मध्ये खल्वागता कृच्छ्रापत्तिः सुगमतया त्यजतु दूरं गच्छतु वा ॥१॥
02 सामन्नु राये - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सा᳓मन् नु᳓ राये᳓ निधिम᳓न् नु᳓ अ᳓न्नं
क᳓रामहे सु᳓ पुरुध᳓ श्र᳓वांसि
ता᳓ नो वि᳓श्वानि जरिता᳓ ममत्तु
परातरं᳓ सु᳓ नि᳓रृतिर् जिहीताम्
मूलम् ...{Loading}...
साम॒न्नु रा॒ये नि॑धि॒मन्न्वन्नं॒ करा॑महे॒ सु पु॑रु॒ध श्रवां॑सि ।
ता नो॒ विश्वा॑नि जरि॒ता म॑मत्तु परात॒रं सु निरृ॑तिर्जिहीताम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - निऋतिः
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
सा᳓मन् नु᳓ राये᳓ निधिम᳓न् नु᳓ अ᳓न्नं
क᳓रामहे सु᳓ पुरुध᳓ श्र᳓वांसि
ता᳓ नो वि᳓श्वानि जरिता᳓ ममत्तु
परातरं᳓ सु᳓ नि᳓रृतिर् जिहीताम्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular;; repeated line
Morph
ánnam ← ánna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
nidhimát ← nidhimánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
nú ← nú (invariable)
nú ← nú (invariable)
rāyé ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
sā́man ← sā́man- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
kárāmahe ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:AOR, voice:MED}
purudhá ← purudhá (invariable)
śrávāṁsi ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sú ← sú (invariable)
jaritā́ ← jaritár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mamattu ← √mad- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
víśvāni ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
jihītām ← √hā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
nírr̥tiḥ ← nírr̥ti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
parātarám ← parātarám (invariable)
sú ← sú (invariable)
पद-पाठः
साम॑न् । नु । रा॒ये । नि॒धि॒ऽमत् । नु । अन्न॑म् । करा॑महे । सु । पु॒रु॒ध । श्रवां॑सि ।
ता । नः॒ । विश्वा॑नि । ज॒रि॒ता । म॒म॒त्तु॒ । प॒रा॒ऽत॒रम् । सु । निःऽऋ॑तिः । जि॒ही॒ता॒म् ॥
Hellwig Grammar
- sāman
- [noun], locative, singular, neuter
- “Sāman; Sama-Veda; song; sāman [word]; hymn.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- rāye ← rai
- [noun], dative, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- nidhiman ← nidhimat
- [noun], accusative, singular, neuter
- nv ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- annaṃ ← annam ← anna
- [noun], accusative, singular, neuter
- “food; foodstuff; grain; anna [word]; eating; boiled rice; meal.”
- karāmahe ← kṛ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- purudha ← purudhā
- [adverb]
- “multiply.”
- śravāṃsi ← śravas
- [noun], accusative, plural, neuter
- “fame; glory; ear.”
- tā ← tad
- [noun], accusative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- viśvāni ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- jaritā ← jaritṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “singer.”
- mamattu ← mad
- [verb], singular, Perfect imperative
- “rut; intoxicate; delight; revel; rejoice; drink; ramp; exult.”
- parātaraṃ ← parātaram
- [adverb]
- “farther.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- nirṛtir ← nirṛtiḥ ← nirṛti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “destruction; Nirṛti; adversity.”
- jihītām ← hā
- [verb], singular, Present imperative
- “move over; yield; give way.”
सायण-भाष्यम्
सामन्नु साम्नि गीयमाने सति । नु चार्थे। राये जीवायूरूपधनार्थं निधिमत् निधानवत् अन्नं हविश्च करामहे कुर्मः। अत्रापि नु इति चार्थे। निर्ऋत्यै स्तुतिं हविश्चोभयं कुर्म इत्यर्थः । तदेवाह । सु सुष्ठु पुरुध पुरुधा बहुप्रकारं श्रवांसि अन्नानि हवींषि करामहे । ता तानि हवींषि नः अस्माकं संबन्धीनि विश्वानि सर्वाणि जरिता जीर्णा स्तुता वा । जरा स्तुतिः’ (निरु. १०, ८) । ममत्तु स्वदताम् । आस्वाद्य च निर्ऋतिः परातरम् अत्यन्तं दूरदेशं जिहीतां गच्छतु ॥
Wilson
English translation:
“(When) the hymn (is being sung) let us offer (sacrificial) food, like a treasure (to Nirṛti) for the sake ofriches, and many kinds of sacrificial viands; may she, being praised, partake of all these our (offerings); mayNiṛrti depart far off.”
Jamison Brereton
When the sāman (is sung), for wealth we shall equip ourselves with food affording treasures (of honey) and with measures of fame in quantity. Let the singer rejoice in all these of ours. – Let Dissolution move herself farther away.
Griffith
Here is the psalm for wealth, and food, in plenty: let us do many deeds to bring us glory.
All these our doings shall delight the singer. Let Nirrti depart to distant places.
Geldner
Bei Samangesang wollen wir doch ja, um Reichtum zu besitzen, Speise auf Vorrat gewinnen und vielfach Ruhm. An all dem soll sich unser Sänger ergötzen. - Die Nirriti soll sich recht weit weg heben!
Grassmann
Zur Wohlfahrt schaffen nahrungsreiche Speise wir uns beim Sang und rühmenswerthe Schätze; Das alles mög’ erlangen unser Sänger; die Todesgöttin möge fernhin weichen.
Elizarenkova
Мы хотим сейчас в благоприятных условиях ради богатства
Создать себе запас пищи и всяческую славу!
Всему этому пусть возрадуется наш певец!
Как можно дальше пусть отступит Ниррити!
अधिमन्त्रम् (VC)
- निर्ऋतिः
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (राये) जीवनैश्वर्य के लिए (सामन् नु) समतल भूभाग में शीघ्र (निधिमत्-नु-अन्नं करामहे) धननिधिवाले के समान अदनीय-भोजनीय अन्न को सम्पादन करते हैं (पुरुध) बहुत प्रकार से (श्रवांसि सु) विविध अन्नों को भलीभाँति अच्छा खाने योग्य बनाते हैं (ता विश्वानि नः-जरिता ममत्तु) उन सबको प्राप्त करके हमारा वृद्ध महानुभाव तृप्त होवे (परातरं निर्ऋतिः सु जिहीताम्) कृच्छ्र आपत्ति बहुत दूर चली जाये ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जैसे कोई धनपति अपने यहाँ धन का कोष स्थापित करता है, ऐसे ही समतल भूमि में अन्न को उत्पन्न करके मानव को अपनी जीवनयात्रा को सुखपूर्वक चलाने के लिए अन्नसंग्रह करना चाहिए। इस प्रकार उन अन्नों से स्वयं तृप्त हों और अपने वृद्धों को भी तृप्त करें। भूख या भुखमरी अर्थात् दुर्भिक्ष आपत्ति जिससे न सताये, दूर रहे ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (राये) जीवनैश्वर्याय (सामन्-नु) सममिते भूभागे “साम समम्यने” [निरु० ७।१२] शीघ्रम् (निधिमत्-नु-अन्नं करामहे) धननिधिमदिवान्नमदनीयं भोज्यं सम्पादयामः (पुरुध) पुरुधा-बहुप्रकारेण (श्रवांसि-सु) विविधानि खल्वन्नानि खाद्यानि सुसम्पादयामः (ता विश्वानि नः-जरिता ममत्तु) तानि विश्वानि प्राप्येति शेषः, अस्माकं जरिता जीर्णो वृद्धोऽपि तृप्यतु “मदतेर्वा तृप्तिकर्मणः” [निरु० ९।५] (परातरं निर्ऋतिः सु जिहीताम्) कृच्छ्रापत्तिः सुगमतया बहुदूरं गच्छतु ॥२॥
03 अभी ष्वट्र्यः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अभी᳓ षु᳓ अर्यः᳓ पउं᳓सियैर् भवेम
दियउ᳓र् न᳓ भू᳓मिं गिर᳓यो न᳓ अ᳓ज्रान्
ता᳓ नो वि᳓श्वानि जरिता᳓ चिकेत
परातरं᳓ सु᳓ नि᳓रृतिर् जिहीताम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒भी ष्व१॒॑र्यः पौंस्यै॑र्भवेम॒ द्यौर्न भूमिं॑ गि॒रयो॒ नाज्रा॑न् ।
ता नो॒ विश्वा॑नि जरि॒ता चि॑केत परात॒रं सु निरृ॑तिर्जिहीताम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - निऋतिः
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अभी᳓ षु᳓ अर्यः᳓ पउं᳓सियैर् भवेम
दियउ᳓र् न᳓ भू᳓मिं गिर᳓यो न᳓ अ᳓ज्रान्
ता᳓ नो वि᳓श्वानि जरिता᳓ चिकेत
परातरं᳓ सु᳓ नि᳓रृतिर् जिहीताम्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular;; repeated line
Morph
abhí ← abhí (invariable)
aryáḥ ← arí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
bhavema ← √bhū- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
paúṁsyaiḥ ← paúṁsya- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
sú ← sú (invariable)
ájrān ← ájra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
bhū́mim ← bhū́mi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
giráyaḥ ← girí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
ná ← ná (invariable)
ciketa ← √cit- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
jaritā́ ← jaritár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
víśvāni ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
jihītām ← √hā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
nírr̥tiḥ ← nírr̥ti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
parātarám ← parātarám (invariable)
sú ← sú (invariable)
पद-पाठः
अ॒भि । सु । अ॒र्यः । पौंस्यैः॑ । भ॒वे॒म॒ । द्यौः । न । भूमि॑म् । गि॒रयः॑ । न । अज्रा॑न् ।
ता । नः॒ । विश्वा॑नि । ज॒रि॒ता । चि॒के॒त॒ । प॒रा॒ऽत॒रम् । सु । निःऽऋ॑तिः । जि॒ही॒ता॒म् ॥
Hellwig Grammar
- abhī ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- ṣv ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- aryaḥ ← ari
- [noun], accusative, plural, masculine
- pauṃsyair ← pauṃsyaiḥ ← pauṃsya
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “manfulness; deed; army; strength.”
- bhavema ← bhū
- [verb], plural, Present optative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- dyaur ← dyauḥ ← div
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- bhūmiṃ ← bhūmim ← bhūmi
- [noun], accusative, singular, feminine
- “floor; earth; Earth; real property; region; pṛthivī; location; Earth; place; bhūja; floor; pit; bhūmi [word]; one; hole; shop; distance; country; space; land; territory; topographic point.”
- girayo ← girayaḥ ← giri
- [noun], nominative, plural, masculine
- “mountain; adri; rock; giri [word]; hill; śilājatu.”
- nājrān ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nājrān ← ajrān ← ajra
- [noun], accusative, plural, masculine
- “plain.”
- tā ← tad
- [noun], accusative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- viśvāni ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- jaritā ← jaritṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “singer.”
- ciketa ← cit
- [verb], singular, Perfect indicative
- “notice; observe; attend to; intend.”
- parātaraṃ ← parātaram
- [adverb]
- “farther.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- nirṛtir ← nirṛtiḥ ← nirṛti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “destruction; Nirṛti; adversity.”
- jihītām ← hā
- [verb], singular, Present imperative
- “move over; yield; give way.”
सायण-भाष्यम्
वयम् अर्यः अरीन् शत्रून् पौंस्यैः पुंस्त्वैः बलैः सु सुष्ठु अभि भवेम। द्यौर्न भूमिं सूर्यो यथा स्वरश्मिभिर्भूमिमभिभवति तद्वत् । गिरयो नाज्रान् । गिरिर्वज्रः । ते यथा अज्रान् अजनशीलान् मेघानभिभवन्ति तद्वत् । ता तानि यानि नः अस्माभिः कृतानि स्तोत्राणि तानि विश्वानि सर्वाणि जरिता स्तुता सती निर्ऋतिः चिकेत जानाति । शिष्टमुक्तम् ॥
Wilson
English translation:
“May we, by our manly exertions, overcome our enemies, as the Sun the earth, as thunderbolts theclouds; she, being praised, knows all these our (exploits); may Nirṛti depart far off.”
Jamison Brereton
May we surmount (the manly powers) of the stranger with our manly powers, as Heaven does Earth, as the mountains the plains.
The singer perceives all these of ours. – Let Dissolution move herself farther away.
Griffith
May we o’ercome our foes with acts of valour, as heaven is over earth, hills over lowlands.
All these our deeds the singer hath considered. Let Nirrti depart to distant places.
Geldner
Wir wollen fein die Nebenbuhler an Kräften überragen wie der Himmel die Erde, wie die Berge die Ebenen! Das alles versteht unser Sänger. - Die Nirriti soll sich recht weit weg heben!
Grassmann
Wir mögen alle Feinde überragen, wie Erd’ der Himmel, wie der Berg die Fluren, Das alles mög’ erfahren unser Sänger; die Todesgöttin möge fernhin weichen.
Elizarenkova
Мы хотим можно превзойти врагов силами мужества,
Как небо – землю, как горы – равнины!
Все это понимает наш певец.
Как можно дальше пусть отступит Ниррити!
अधिमन्त्रम् (VC)
- निर्ऋतिः
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- स्वराडार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अर्यः) शत्रुओं को (पौंस्यैः-सु अभि भवेम) पुरुषार्थों के द्वारा सुगमता से स्वाधीन करें (द्यौः-न-भूमिम्) जैसे सूर्य पृथिवी को अपनी रश्मियों से तपाकर के स्वाधीन करता है (गिरयः-न-अज्रान्) या जैसे पर्वत गतिशील जलप्रवाहों को फेंकते हैं (नः-ता विश्वानि जरिता चिकेत) हमारे उन सब प्रयोजनों को जीर्ण-वृद्ध जानता है। आगे पूर्ववत्॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिए परस्पर संगठन करके विविध पुरुषार्थों के द्वारा शत्रुओं पर प्रभाव डालकर स्वाधीन करें। जैसे सूर्य तापक रश्मियों से पृथिवी को तपाता है या जैसे जलधाराओं को पर्वत नीचे फेंकता है, इस प्रयोजन के लिए अपने वृद्ध नेता के नेतृत्व में रहकर पुरुषार्थ करें, जिससे कृच्छ्र आपत्ति भी दूर रहे ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अर्यः) अरीन् शत्रून् “अर्यः-अरयः” [ऋ० ७।३४।१८ दयानन्दः] (पौंस्यैः सुअभिभवेम) पुरुषार्थैः सुगमतया-अधिकुर्मः (द्यौः-न-भूमिम्) यथा सूर्यः पृथिवीं स्वरश्मिभिरभितप्तां कृत्वा (गिरयः-न-अज्रान्) पर्वता यथा गतिशीलान् जलप्रवाहान् प्रक्षिपन्ति (नः-ता विश्वानि जरिता चिकेत) नः-अस्माकं तानि विश्वानि प्रयोजनानि जीर्णो वृद्धो जानाति। अग्रे पूर्ववत् ॥३॥
04 मो षु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
मो᳓ षु᳓ णः सोम मृत्य᳓वे प᳓रा दाः
प᳓श्येम नु᳓ सू᳓रियम् उच्च᳓रन्तम्
द्यु᳓भिर् हितो᳓ जरिमा᳓ सू᳓ नो अस्तु
परातरं᳓ सु᳓ नि᳓रृतिर् जिहीताम्
मूलम् ...{Loading}...
मो षु णः॑ सोम मृ॒त्यवे॒ परा॑ दाः॒ पश्ये॑म॒ नु सूर्य॑मु॒च्चर॑न्तम् ।
द्युभि॑र्हि॒तो ज॑रि॒मा सू नो॑ अस्तु परात॒रं सु निरृ॑तिर्जिहीताम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - निऋतिः सोमश्च
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
मो᳓ षु᳓ णः सोम मृत्य᳓वे प᳓रा दाः
प᳓श्येम नु᳓ सू᳓रियम् उच्च᳓रन्तम्
द्यु᳓भिर् हितो᳓ जरिमा᳓ सू᳓ नो अस्तु
परातरं᳓ सु᳓ नि᳓रृतिर् जिहीताम्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular;; repeated line
popular
popular;; repeated line
Morph
dāḥ ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
mā́ ← mā́ (invariable)
mr̥tyáve ← mr̥tyú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
párā ← párā (invariable)
soma ← sóma- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sú ← sú (invariable)
u ← u (invariable)
nú ← nú (invariable)
páśyema ← √paś- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
sū́ryam ← sū́rya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
uccárantam ← √carⁱ- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
astu ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dyúbhiḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
hitáḥ ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
jarimā́ ← jarimán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sú ← sú (invariable)
jihītām ← √hā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
nírr̥tiḥ ← nírr̥ti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
parātarám ← parātarám (invariable)
sú ← sú (invariable)
पद-पाठः
मो इति॑ । सु । नः॒ । सो॒म॒ । मृ॒त्यवे॑ । परा॑ । दाः॒ । पश्ये॑म । नु । सूर्य॑म् । उ॒त्ऽचर॑न्तम् ।
द्युऽभिः॑ । हि॒तः । ज॒रि॒मा । सु । नः॒ । अ॒स्तु॒ । प॒रा॒ऽत॒रम् । सु । निःऽऋ॑तिः । जि॒ही॒ता॒म् ॥
Hellwig Grammar
- mo ← mā
- [adverb]
- “not.”
- mo ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- ṇaḥ ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- soma
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- mṛtyave ← mṛtyu
- [noun], dative, singular, masculine
- “death; Yama; māraṇa; Mṛtyu.”
- parā
- [adverb]
- “away.”
- dāḥ ← dā
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- paśyema ← paś
- [verb], plural, Present optative
- “see; view; watch; meet; observe; think of; look; examine; behold; visit; understand.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- sūryam ← sūrya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- uccarantam ← uccar ← √car
- [verb noun], accusative, singular
- “rise.”
- dyubhir ← dyubhiḥ ← div
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- hito ← hitaḥ ← dhā
- [verb noun], nominative, singular
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- jarimā ← jariman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “old age.”
- sū ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- astu ← as
- [verb], singular, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- parātaraṃ ← parātaram
- [adverb]
- “farther.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- nirṛtir ← nirṛtiḥ ← nirṛti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “destruction; Nirṛti; adversity.”
- jihītām ← hā
- [verb], singular, Present imperative
- “move over; yield; give way.”
सायण-भाष्यम्
हे सोम नः अस्मान् सु सुष्ठु मृत्यवे मो परा दाः मैव परादानं कुरु । मृत्य्वधीनान् मा कार्षीः । किंतु नु इदानीम् उच्चरन्तम् ऊर्ध्वं गच्छन्तमुदयन्तं सूर्यं पश्येम । चिरकालं जीवेमेत्यर्थः । जीवाभावे सूर्यदर्शनासंभवादित्यभिप्रायः। किंच द्युभिः। अहर्नामैतत् । अहोभिः दिवसैः हितः प्रेरितः जरिमा जराभावः नः अस्माकं सु सुखकरः अस्तु । शिष्टमुक्तम् ॥
Wilson
English translation:
“Give us not up, Soma, to death; may we (long) behold the rising sun; may our old age brought on by(passing) days be happy; may Nirṛti depart far off.”
Jamison Brereton
Do not hand us over to death, Soma. May we now look upon the sun as it rises.
Throughout the days let our old age be secured for us. – Let
Dissolution move herself farther away.
Griffith
Give us not up as prey to death, O Sorna still let us look upon the Sun arising.
Let our old age with passing days be kindly. Let Nirrti depart to distant places.
Geldner
Gib uns ja nicht dem Tode preis, o Soma; wir möchten noch die Sonne aufgehen sehen! Das von den Himmlischen bestimmte Alter soll uns fein zuteil werden. - Die Nirriti soll sich recht weit weg heben!
Grassmann
Nicht gib, o Soma, uns dem Tod zur Beute, noch möchten sehn wir, wie die Sonne aufgeht, Viel Tage möge unser Alter dauern, die Todesgöttin möge fernhin weichen.
Elizarenkova
Пусть не выдашь ты нас смерти никогда, о сома!
Пусть увидим мы еще, как восходит солнце!
Пусть будет благополучной для нас старость с течением дней!
Как можно дальше пусть отступит Ниррити!
अधिमन्त्रम् (VC)
- निर्ऋतिः सोमाश्च
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सोम) हे शान्त परमात्मन् ! (मा-उ सु नः-मृत्यवे परादाः) हमें शीघ्र मृत्यु के लिए मत छोड़-मत दे (सूर्यम्-उच्चरन्तं नु पश्येम) जगत् के अन्दर हम उदय होते हुए सूर्य को देखते रहें (द्युभिः-हितः-जरिमा नः-सु-अस्तु) आगामी दिनों से प्रेरित होनेवाला जराभाव-जीर्णस्वरूप, सुगमता-सुखपूर्वक बीते (परातरं……) पूर्ववत् ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्य को ऐसा आचरण करना चाहिए, जिससे कि शीघ्र मृत्यु न हो और आगे आनेवाली जरावस्था भी सुख से बीते तथा अपने जीवनकाल में सूर्य को देखते रहें अर्थात् नेत्र आदि इन्द्रियशक्तियाँ न्यून न हों और कृच्छ्र आपत्ति भी दूर रहे ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सोम) हे शान्तपरमात्मन् ! (मा-उ सु नः-मृत्यवे परादाः) न हि सुगमतयाऽस्मान् मृत्यवे त्यज (सूर्यम्-उच्चरन्तं नु पश्येम) जगति सूर्यमुपरि खलूदितं पश्येम (द्युभिः-हितः-जरिमा नः-सु-अस्तु) आगामिभिर्दिनैः प्राप्तौ जरिमा जराभावः सुगमः-सुखदो भवतु (परातरं……) पूर्ववत् ॥४॥
05 असुनीते मनो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓सुनीते म᳓नो अस्मा᳓सु धारय
जीवा᳓तवे सु᳓ प्र᳓ तिरा न आ᳓युः
रारन्धि᳓ नः सू᳓रियस्य संदृ᳓शि
घृते᳓न त्वं᳓ तनु᳓वं वर्धयस्व
मूलम् ...{Loading}...
असु॑नीते॒ मनो॑ अ॒स्मासु॑ धारय जी॒वात॑वे॒ सु प्र ति॑रा न॒ आयुः॑ ।
रा॒र॒न्धि नः॒ सूर्य॑स्य सं॒दृशि॑ घृ॒तेन॒ त्वं त॒न्वं॑ वर्धयस्व ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - असुनीतिः
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓सुनीते म᳓नो अस्मा᳓सु धारय
जीवा᳓तवे सु᳓ प्र᳓ तिरा न आ᳓युः
रारन्धि᳓ नः सू᳓रियस्य संदृ᳓शि
घृते᳓न त्वं᳓ तनु᳓वं वर्धयस्व
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular;; 11 = 4+7, ending HLX
popular
Morph
asmā́su ← ahám (pronoun)
{case:LOC, number:PL}
ásunīte ← ásunīti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
dhāraya ← √dhr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
mánaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
jīvā́tave ← jīvā́tu- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prá ← prá (invariable)
sú ← sú (invariable)
tira ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rārandhí ← √ranⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
saṁdŕ̥śi ← saṁdŕ̥ś- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
sū́ryasya ← sū́rya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ghr̥téna ← ghr̥tá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
tanvàm ← tanū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
vardhayasva ← √vr̥dh- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
असु॑ऽनीते । मनः॑ । अ॒स्मासु॑ । धा॒र॒य॒ । जी॒वात॑वे । सु । प्र । ति॒र॒ । नः॒ । आयुः॑ ।
र॒र॒न्धि । नः॒ । सूर्य॑स्य । स॒म्ऽदृशि॑ । घृ॒तेन॑ । त्वम् । त॒न्व॑म् । व॒र्ध॒य॒स्व॒ ॥
Hellwig Grammar
- asunīte ← asunīti
- [noun], vocative, singular, feminine
- “afterworld.”
- mano ← manaḥ ← manas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- asmāsu ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- dhāraya ← dhāray ← √dhṛ
- [verb], singular, Present imperative
- “keep; sustain; put; hold; wear; hold; carry; keep alive; suppress; preserve; remember; stow; stop; have; fill into; endure; support; understand; fixate; govern; restrain.”
- jīvātave ← jīvātu
- [noun], dative, singular, masculine
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- tirā ← tira ← tṛ
- [verb], singular, Present imperative
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- āyuḥ ← āyus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- rārandhi ← ran
- [verb], singular, Perfect imperative
- “rejoice.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- sūryasya ← sūrya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- saṃdṛśi ← saṃdṛś
- [noun], locative, singular, feminine
- “appearance; view; view.”
- ghṛtena ← ghṛta
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “ghee; fat.”
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- tanvaṃ ← tanvam ← tanū
- [noun], accusative, singular, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- vardhayasva ← vardhay ← √vṛdh
- [verb], singular, Present imperative
- “increase; strengthen; promote; rear; add; greet; laud.”
सायण-भाष्यम्
हे असुनीते मनुष्याणामसूनां नेत्रि देवि अस्मासु मनः पुनः धारय । किंच जीवातवे जीवितुं सु प्र तिर सुष्ठु वर्धय नः अस्माकम् आयुः । किंच ररन्धि स्थापय नः अस्मान् सूर्यस्य संदृशि चिरसंदर्शने । त्वं च घृतेन अस्माभिर्दत्तेन तन्वं शरीरं वर्धयस्व वर्धय ॥॥२२॥
Wilson
English translation:
“Asunīti, give us back the (departed) spirit; extend our life that we may live (long); establish us that wemay (long) behold the sun; do you cherish the body with the ghī (that we have offered).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Asunīti: liṭ,conductress of breath or souls, i.e., who prolongs life
Jamison Brereton
You leader to (the other) life, keep our mind firm in us. Lengthen our lifetime, for living.
Find pleasure in our seeing the sun; strengthen your own body with ghee.
Griffith
O Asuniti, keep the soul within us, and make the days we have to live yet longer.
Grant that we still may look upon the sunlight: strengthen thy body with the oil we bring thee.
Geldner
O Seelenführerin! Erhalte den Geist in uns, verlängere doch ja unsere Zeit zum Leben! Laß uns des Anblicks der Sonne froh werden! Stärke du deinen Leib mit Schmelzbutter!
Grassmann
Bewahr in uns den Geist, o Asunīti, verlängre freundlich unser Lebensalter, Lass in der Sonne Anblick uns vergnügt sein und stärke unsern Leib mit fetter Nahrung.
Elizarenkova
О уводящая дыхание жизни, удержи в нас дух,
Продли хорошенько нам жизненный срок, чтоб мы жили!
Дай нам радоваться при виде солнца!
Укрепи ты (свое) тело жиром!
अधिमन्त्रम् (VC)
- असुनीतिः
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असुनीते) हे प्राणों को प्रेरणा देनेवाले ईश्वर ! (अस्मासु मनः-धारय) हमारे अन्दर मन-अन्तःकरण को धारण करा-विकसित कर-उन्नत कर (जीवातवे)चिरकाल तक जीने के लिए (नः-आयुः सु प्र तिर) हमारी आयु को सुखरूप में बढ़ा (सूर्यस्य सन्दृशि नः-रारन्धि) सूर्य के दर्शन के लिए हमें समर्थ कर (घृतेन त्वं तन्वं वर्धयस्व) अपने तेज के द्वारा तू आत्मा को संपुष्ट कर ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - संयम के द्वारा परमात्मा की उपासना प्रार्थना करनेवाले मनुष्य के प्राणों को परमात्मा बढ़ाता है और अन्तःकरण को विकसित करता है, सुखरूप दीर्घजीवन प्रदान करता है। इन्द्रियों में देखने आदि की शक्ति बनाये रखता है तथा आत्मतेज को भी देता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असुनीते-अस्मासु मनः-धारय) हे प्राणप्रापक ! ईश्वर ! “असवः प्राणा नीयन्ते येन सोऽसुनीतिस्तत्सम्बुद्धौ, हे असुनीते ईश्वर !” [ऋ० १०।५९।६ भाष्यभूमिका, दयानन्दः] “असुनीतिरसून् नयति” [निरु० १०।३९] अस्मासु मनोऽन्तःकरणं धारय-विकासय (जीवातवे) जीवितुं चिरं जीवितुं (नः-आयुः-सु प्र तिर) अस्माकमायुः सुखरूपं प्रवर्धय (सूर्यस्य सन्दृशि नः-रारन्धि) सूर्यस्य संदर्शनाय “सन्दृशि सन्दर्शनाय” [निरु० १०।३९] साधय समर्थय (घृतेन त्वं तन्वं वर्धयस्व) तेजसा “तेजो वै घृतम्” [मै० १।२।८] आत्मानं त्वं सम्पोषय “आत्मा वै तनूः” [श० ६।७।२।६] ॥५॥
06 असुनीते पुनरस्मासु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓सुनीते पु᳓नर् अस्मा᳓सु च᳓क्षुः
पु᳓नः प्राण᳓म् इह᳓ नो धेहि भो᳓गम्
जियो᳓क् पश्येम सू᳓र्यम् उच्च᳓रन्तम्
अ᳓नुमते मॄळ᳓या+ नः सुअस्ति᳓
मूलम् ...{Loading}...
असु॑नीते॒ पुन॑र॒स्मासु॒ चक्षुः॒ पुनः॑ प्रा॒णमि॒ह नो॑ धेहि॒ भोग॑म् ।
ज्योक्प॑श्येम॒ सूर्य॑मु॒च्चर॑न्त॒मनु॑मते मृ॒ळया॑ नः स्व॒स्ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - असुनीतिः
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓सुनीते पु᳓नर् अस्मा᳓सु च᳓क्षुः
पु᳓नः प्राण᳓म् इह᳓ नो धेहि भो᳓गम्
जियो᳓क् पश्येम सू᳓र्यम् उच्च᳓रन्तम्
अ᳓नुमते मॄळ᳓या+ नः सुअस्ति᳓
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
asmā́su ← ahám (pronoun)
{case:LOC, number:PL}
ásunīte ← ásunīti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
cákṣuḥ ← cákṣus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
bhógam ← bhóga- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dhehi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ihá ← ihá (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prāṇám ← prāṇá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
jyók ← jyók (invariable)
paśyema ← √paś- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
sū́ryam ← sū́rya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
uccárantam ← √carⁱ- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
ánumate ← ánumati- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
mr̥ḷáya ← √mr̥ḍ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
svastí ← svastí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
असु॑ऽनीते । पुनः॑ । अ॒स्मासु॑ । चक्षुः॑ । पुन॒रिति॑ । प्रा॒णम् । इ॒ह । नः॒ । धे॒हि॒ । भोग॑म् ।
ज्योक् । प॒श्ये॒म॒ । सूर्य॑म् । उ॒त्ऽचर॑न्तम् । अनु॑ऽमते । मृ॒ळय॑ । नः॒ । स्व॒स्ति ॥
Hellwig Grammar
- asunīte ← asunīti
- [noun], vocative, singular, feminine
- “afterworld.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- asmāsu ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- cakṣuḥ ← cakṣus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “eye; look; visual perception; cakṣus [word]; sight.”
- punaḥ ← punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- prāṇam ← prāṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “life; prāṇa (coll.); breath; breath; prāṇa (indiv.); inhalation; Prāṇa; might; myrrh; energy; survival.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- dhehi ← dhā
- [verb], singular, Present imperative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- bhogam ← bhoga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “enjoyment; use; bhoga [word]; property; sexual intercourse; possession.”
- jyok
- [adverb]
- “long.”
- paśyema ← paś
- [verb], plural, Present optative
- “see; view; watch; meet; observe; think of; look; examine; behold; visit; understand.”
- sūryam ← sūrya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- uccarantam ← uccar ← √car
- [verb noun], accusative, singular
- “rise.”
- anumate ← anumati
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Anumati; approbation.”
- mṛḍayā ← mṛḍaya ← mṛḍay ← √mṛḍ
- [verb], singular, Present imperative
- “pardon.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- svasti
- [noun], nominative, singular, neuter
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
सायण-भाष्यम्
हे असुनीते प्राणदायिनि देवि अस्मासु । अस्मदीये सुबन्धावित्यर्थः । पुनः चक्षुः प्रकाशकं नयनम् । ईक्षणसामर्थ्यमित्यर्थः। किंच प्राणं पुनः अस्मासु धेहि स्थापय । वयं च ज्योक् चिरम् उच्चरन्तम् उद्गच्छन्तं सूर्यं पश्येम । हे अनुमते देवि स्वस्ति अविनाशं यथा स्यात्तथा नः अस्मान् मृळय सुखय ॥
मानसतरङ्गिणीकृत्
O asunIti (leader of life breath) [give] us our sight again,
give us again our breath and our enjoyment,
long may we see the Sun rising up,
o anumati grant us mercy and wellbeing
मानसतरङ्गिणीकृत् - टिप्पनी
The purely vaidika prANapratiShThA mantra is the below triShTubh invoking the lunar goddess anumati asunIti.
Interestingly, the tAntrika version, with roots in the pUrvAmnAya, invokes parA as prANa-shakti in conjunction with hamsAmbA-hamsAnandanAtha dyad. Most modern practitioners known to us perform a mishra version using both.
Wilson
English translation:
“Restore to us, Asunīti, sight and breath, and enjoyment in this world; long may we behold the risingsun; make us happy, gracious (goddess), with prosperity.”
Jamison Brereton
You leader to the (other) life, again put sight in us, again breath in us here, for our use.
For a long time may we look upon the sun as it rises. O Concord, be gracious to us with well-being.
Griffith
Give us our sight again, O Asuniti, give us again our breath and our enjoyment.
Long may we look upon the Sun uprising; O Anumati, favour thou and bless us.
Geldner
O Seelenführerin! Gib uns das Augenlicht zurück, den Lebenshauch zurück und den Genuß hienieden. Noch lange möchten wir die Sonne aufgehen sehen. O Anumati, sei uns gnädig zum Heil!
Grassmann
Gib wieder uns das Auge, Asunīti, den Odem wieder, schenke uns Genuss hier; Der Sonne Aufgang lass uns lang’ noch schauen, o Götterhuld, sei gnädig uns zum Heile.
Elizarenkova
О уводящая дыхание жизни, снова вложи в нас
Здесь способность видеть, снова дыхание (и) наслаждение!
Пусть мы долго видим, как восходит солнце!
О Анумати, помилуй нас на счастье!
अधिमन्त्रम् (VC)
- असुनीतिः
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असुनीते) हे प्राणों को प्राप्त करानेवाले परमात्मन् ! (पुनः-इह अस्मासु चक्षुः-प्राणं भोगं नः-धेहि) तू इस जीवन में-इस पुनर्जन्म में हमारे निमित्त पुनः नेत्र, पुनः प्राण और भोग पदार्थ को धारण करा (सूर्यम्-उच्चरन्तं ज्योक् पश्येम) उदय होते हुए सूर्य को चिरकाल तक देखें (अनुमते नः स्वस्ति मृळय) हे आज्ञापक परमेश्वर ! हमारे लिए कल्याण जैसे हो, ऐसे सुखी कर ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - पुनर्जन्म में प्राण नेत्र आदि अङ्ग पूर्वजन्म के समान परमात्मा देता है। वह हमारे जीवन को सुखी बनाने के लिए सब साधन भोगपदार्थ देता है, उसका हमें कृतज्ञ होना चाहिए तथा उपासना करनी चाहिए ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असुनीते) हे प्राणप्रापक परमात्मन् ! (पुनः-इह-अस्मासु चक्षुः-प्राणं भोगं नः-धेहि) त्वमिह पुनर्जन्मनि-अस्मभ्यं खल्वस्मासु पुनर्नेत्रं भोगपदार्थं धारय (सूर्यम्-उच्चरन्तं ज्योक् पश्येम) उद्गच्छन्तं सूर्यं चिरं पश्येम (अनुमते नः स्वस्ति मृळय) आज्ञापक परमेश्वर ! “अनुमते-हे अनन्त परमेश्वर” [ऋ० १०।५९।६। भाष्यभूमिका, दयानन्दः] अस्मान् स्वस्ति सु-अस्तित्वं यथा स्यात् तथा सुखय ॥६॥
07 पुनर्नो असुम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पु᳓नर् नो अ᳓सुम् पृथिवी᳓ ददातु
पु᳓नर् द्यउ᳓र् देवी᳓ पु᳓नर् अन्त᳓रिक्षम्
पु᳓नर् नः सो᳓मस् तनु᳓वं ददातु
पु᳓नः पूषा᳓ पथि᳓यां या᳓ सुअस्तिः᳓
मूलम् ...{Loading}...
पुन॑र्नो॒ असुं॑ पृथि॒वी द॑दातु॒ पुन॒र्द्यौर्दे॒वी पुन॑र॒न्तरि॑क्षम् ।
पुन॑र्नः॒ सोम॑स्त॒न्वं॑ ददातु॒ पुनः॑ पू॒षा प॒थ्यां॒३॒॑ या स्व॒स्तिः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - लिङ्गोक्तदेवताः (पृथिवी, द्यौः, अन्तरिक्षं, सोमः, पूषा, पथ्या, स्वस्ति)
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
पु᳓नर् नो अ᳓सुम् पृथिवी᳓ ददातु
पु᳓नर् द्यउ᳓र् देवी᳓ पु᳓नर् अन्त᳓रिक्षम्
पु᳓नर् नः सो᳓मस् तनु᳓वं ददातु
पु᳓नः पूषा᳓ पथि᳓यां या᳓ सुअस्तिः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ásum ← ásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dadātu ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pr̥thivī́ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
antárikṣam ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
devī́ ← devī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
púnar ← púnar (invariable)
dadātu ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
púnar ← púnar (invariable)
sómaḥ ← sóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tanvàm ← tanū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
pathyā̀m ← pathyā̀- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svastíḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
पुनः॑ । नः॒ । असु॑म् । पृ॒थि॒वी । द॒दा॒तु॒ । पुनः॑ । द्यौः । दे॒वी । पुनः॑ । अ॒न्तरि॑क्षम् ।
पुनः॑ । नः॒ । सोमः॑ । त॒न्व॑म् । द॒दा॒तु॒ । पुन॒रिति॑ । पू॒षा । प॒थ्या॑म् । या । स्व॒स्तिः ॥
Hellwig Grammar
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- asum ← asu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “life.”
- pṛthivī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- dadātu ← dā
- [verb], singular, Present imperative
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- dyaur ← dyauḥ ← div
- [noun], vocative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- devī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Parvati; queen; goddess; Devi.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- antarikṣam ← antarikṣa
- [noun], nominative, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- somas ← somaḥ ← soma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- tanvaṃ ← tanvam ← tanū
- [noun], accusative, singular, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- dadātu ← dā
- [verb], singular, Present imperative
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- punaḥ ← punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- pathyāṃ ← pathyām ← pathyā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Terminalia chebula Retz.; path; Pathyā; way.”
- yā ← yad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- svastiḥ ← svasti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
सायण-भाष्यम्
पृथिवी देवी नः अस्मभ्यम् असुं प्राणं ददातु । पुनः द्यौः देवता असुं ददातु। तथा अन्तरिक्षम् अन्तरिक्षदेवता असुं ददातु। तथा सोमः नः तन्वं शरीरं पुनः ददातु। तथा पूषा पोषाभिमानिनी देवता पथ्याम् । “ पन्था अन्तरिक्षम्’ (निरु. ११.४५)। तत्र भवां वाचम् । वागात्मकः शब्दो ह्याकाशादुपद्यते। तां पुनः ददातु । किंच या स्वस्तिः या लोके वेदे च स्वस्तिरुच्यते तामपि पूषा प्रयच्छतु। यद्वा । पूषा पोषं प्रयच्छतु । या स्वस्तिर्वाग्नाम्नी देव्यस्ति सा पथ्यां वाचं प्रयच्छतु । ’ वाग्वै पथ्या स्वस्तिः’ ( श. ब्रा. ३. २. ३. ८) इति ब्राह्मणम् ॥
Wilson
English translation:
“May earth restore the (departed) soul to us; may the divine heaven, may the firmament (restore it);may Soma restore body to us; may Pūṣan restore to us speech, which is prosperity.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The firmament: pathyam =that which is in the firmament, i.e., speech, which is derived from ether (ākāśa);
Speech: svasti = vāk,speech; may she give us articulation, pathyam vācam = good speech
Jamison Brereton
Again let Earth give us life-force, again let goddess Heaven, again Midspace.
Again let Soma give us our body, again let Pūṣan give us the path that is well-being.
Griffith
May Earth restore to us our vital spirit, may Heaven the Goddess and mid-air restore it.
May Soma give us once again our body, and Pusan show the Path of peace and comfort.
Geldner
Die Erde soll uns den Lebensgeist wiedergeben, die Göttin Himmel, die Luft wiedergeben! Soma soll uns den Leib wiedergeben, Pusan wieder den Weg, der das Heil ist.
Grassmann
Den Odem gebe uns die Erde wieder, die Göttin, uns den Odem Luft und Himmel, Und unsern Leib verleih uns Soma wieder und Puschan uns den Pfad, der reich an Heil ist.
Elizarenkova
Снова пусть дарует нам земля дыхание жизни,
Снова богиня-небо, снова – воздушное пространство!
Снова пусть сома дарует нам тело,
Снова Пушан – (тот) путь, который счастье!
अधिमन्त्रम् (VC)
- लिङ्गोक्ताः
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- स्वराडार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुनः) पुनर्जन्म में (पृथिवी-असुं ददातु) मातृभूत पृथिवी प्राणों को देती है (पुनः देवी द्यौः, पुनः-अन्तरिक्षम्) द्योतमान द्युलोकदीप्ति अर्थात् पितृभूत द्युलोक और अन्तरिक्ष प्राण को दे-देता है (सोमः-नः पुनः-तन्वं ददातु) चन्द्रमा या ओषधि शरीर को देवे-देता है-पुष्ट करता है (पूषा पुनः पथ्याम्) सर्वपोषक परमात्मा यथार्थ जीवनयात्रा को देता है-देवे (या स्वस्तिः) जो कि कल्याणकरी-मोक्षसाधिका है ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - पुनर्जन्म में पृथिवीलोक, अन्तरिक्षलोक और द्युलोक प्राण को देते हैं। इन तीनों के द्वारा प्राणशक्ति की स्थापना होती है। चन्द्रमा तथा ओषधि से शरीर का पोषण होता है और परमात्मा चेतन आत्मा को शरीर में प्रविष्ट करके जीवनयात्रा में प्रेरित करता है ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुनः) पुनर्जन्मनि (पृथिवी-असुं ददातु) पृथिवी मातृभूता प्राणं ददातु ददाति वा (पुनः देवी द्यौः, पुनः-अन्तरिक्षम्) द्योतमाना द्युलोकदीप्तिर्द्युलोको वा पितृभूतः-अन्तरिक्षं च प्राणं ददातु ददाति वा (सोमः नः पुनः-तन्वं ददातु) चन्द्रमाः-ओषधीर्वा शरीरं ददातु पोषयतु (पूषा पुनः पथ्याम्) सर्वपाषकः परमात्मा पथि भवां यथार्थजीवनयात्रां प्रयच्छतु (या स्वस्तिः) या स्वस्तित्वकरी-अमृतत्वसाधिका भवेत् ॥७॥
08 शं रोदसी - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
शं᳓ रो᳓दसी सुब᳓न्धवे
यह्वी᳓ ऋत᳓स्य मात᳓रा
भ᳓रताम् अ᳓प य᳓द् र᳓पो
द्यउः᳓ पृथिवि क्षमा᳓ र᳓पो
मो᳓ षु᳓ ते किं᳓ चना᳓ममत्
मूलम् ...{Loading}...
शं रोद॑सी सु॒बन्ध॑वे य॒ह्वी ऋ॒तस्य॑ मा॒तरा॑ ।
भर॑ता॒मप॒ यद्रपो॒ द्यौः पृ॑थिवि क्ष॒मा रपो॒ मो षु ते॒ किं च॒नाम॑मत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - द्यावापृथिव्यौ
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
शं᳓ रो᳓दसी सुब᳓न्धवे
यह्वी᳓ ऋत᳓स्य मात᳓रा
भ᳓रताम् अ᳓प य᳓द् र᳓पो
द्यउः᳓ पृथिवि क्षमा᳓ र᳓पो
मो᳓ षु᳓ ते किं᳓ चना᳓ममत्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; epic anuṣṭubh (525);; repeated line
popular;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; epic anuṣṭubh (525)
Morph
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
śám ← śám (invariable)
subándhave ← subándhu- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
mātárā ← mātár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yahvī́ ← yahvī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
ápa ← ápa (invariable)
bháratām ← √bhr̥- (root)
{number:DU, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
rápaḥ ← rápas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kṣamā́ ← kṣám- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
pr̥thivi ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
rápaḥ ← rápas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
amamat ← √amⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
caná ← caná (invariable)
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
sú ← sú (invariable)
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
u ← u (invariable)
पद-पाठः
शम् । रोद॑सी॒ इति॑ । सु॒ऽबन्ध॑वे । य॒ह्वी इति॑ । ऋ॒तस्य॑ । मा॒तरा॑ ।
भर॑ताम् । अप॑ । यत् । रपः॑ । द्यौः । पृ॒थि॒वि॒ । क्ष॒मा । रपः॑ । मो इति॑ । सु । ते॒ । किम् । च॒न । आ॒म॒म॒त् ॥
Hellwig Grammar
- śaṃ ← śam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “luck; well-being; fortune.”
- rodasī
- [noun], nominative, dual, feminine
- “heaven and earth; Earth.”
- subandhave ← subandhu
- [noun], dative, singular, masculine
- “Subandhu.”
- yahvī
- [noun], nominative, dual, feminine
- “river.”
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- mātarā ← mātṛ
- [noun], nominative, dual, feminine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- bharatām ← bhṛ
- [verb], dual, Present imperative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- apa
- [adverb]
- “away.”
- yad ← yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- rapo ← rapaḥ ← rapas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “injury; disease; infirmity; damage.”
- dyauḥ ← div
- [noun], vocative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- pṛthivi ← pṛthivī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- kṣamā ← kṣam
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Earth; heaven and earth.”
- rapo ← rapaḥ ← rapas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “injury; disease; infirmity; damage.”
- mo ← mā
- [adverb]
- “not.”
- mo ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- kiṃ ← kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- canāmamat ← cana
- [adverb]
- “not even; cana [word].”
- canāmamat ← amamat ← am
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “hurt.”
सायण-भाष्यम्
इदमादिभिस्तिसृभिः द्यावापृथिव्योः स्तुतिः। रोदसी द्यावापृथिव्यौ सुबन्धवे शं सुखं प्रयच्छताम् । कीदृश्यौ ते । यह्वी महत्यौ ऋतस्य यज्ञस्योदकस्य वा मातरा निर्मात्र्यौ । यद्रपः पापं कृच्छ्रमस्ति तत् अप भरताम् अपहरताम् अपनयताम् । हे द्यौः हे पृथिवि हे द्यावापृथिव्यौ क्षमा क्षमायां सत्याम् । यद्वा क्षमा पृथगप्युच्यते । क्षमाप्यपहरतु । एवमुक्त्वा सुबन्धुं बन्ध्वादयो ब्रुवते । हे सुबन्धो ते त्वां मो षु मैव सुष्ठु किं चन रपः कृच्छ्रम् आममत् हिनस्तु ॥
Wilson
English translation:
“May the great heaven and earth, the parents of sacrifice, (grant) happiness to Subandhu; heaven andearth, remove all iniquity; let heaven (take away) iniquity; may no ill ever approach you.”
Jamison Brereton
(Let) the two world-halves (be) luck for the one of good lineage
[/Subandhu], the two youthfully exuberant mothers of truth.
– Let the two bear away whatever malady there is. O Heaven and Earth, to ground (let) malady (go). Let nothing whatsoever plague (him).
Griffith
May both Worlds bless Subandhu, young Mothers of everlasting Law.
May Heaven and Earth uproot and sweep iniquity and shame away: nor sin nor sorrow trouble thee.
Geldner
Heil sollen dem Subhandu beide Welten, die jüngsten Töchter und Mütter des Gesetzes bringen. Sie sollen das Gebreste fortnehmen. Himmel und Erde, zu Boden gehe das Gebreste! Dir soll ja nicht irgend etwas wehe tun!
Grassmann
Heil mögen beide Welten, die rastlosen Mütter des Rechtes, dem lieben Freunde bringen; hinwegschaffen mögen sie beide jedes Gebrechen, nichts möge dir irgend schädlich sein.
Elizarenkova
Благо две половины вселенной (пусть принесут) для Субандху,
Вечно юные матери закона!
Пусть унесут они прочь (то,) что повреждение!
О Небо (и) Земля, (пусть уйдет) повреждение в землю!
Пусть же совсем ничего не болит у тебя!
अधिमन्त्रम् (VC)
- द्यावापृथिव्यौ
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- भुरिक्पङ्क्ति
- पञ्चमः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुबन्धवे) अच्छी सन्तान के लिए (यह्वी रोदसी शम्) महत्त्वगुणवाले माता पिता कल्याणकारी होवें (ऋतस्य मातरा) जो उदकसम्बन्ध अर्थात् रजोवीर्य को अपने शरीर में संयम से निर्माण करते हैं, (यत्-रपः-अप भरताम्) जो अपने पाप और अज्ञान को दूर करते हैं-करते हों (द्यौः पृथिवि) हम पिता और माता (क्षमा) क्षमा से-सहनशक्ति से-सरलस्वभाववत्ता से (रपः-किञ्चन ते) पालन और शिक्षण में यदि कोई दोष तेरे लिये हो, तो (मा-उ-सु-आममत्) वह तुझ पुत्र को हिंसित न करे, ऐसा यत्न करेंगे ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उत्तम सन्तान की उत्पत्ति के लिए माता पिता अपने शरीर में संयम द्वारा रजवीर्य को सुरक्षित रखें, पाप और अज्ञान से दूर रहें, ज्ञान और सद्गुणों को धारण करें। फिर भी यदि कोई दोष अपने अन्दर हो, तो ऐसा व्यवहार करें, जिससे सन्तान पर उसका प्रभाव न पड़े ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुबन्धवे) सुसन्तानाय (यह्वी रोदसी शम्) महत्त्वगुणवत्यौ द्यावापृथिव्यौ मातापितृभूते कल्याणकारिके भवताम् (ऋतस्य मातरा) यत उदकसम्बन्धस्य निर्मात्र्यौ स्तः (यत्-रपः-अप भरताम्) पापमज्ञानं वा दूरी कुरुताम् (द्यौः पृथिवि) आवां मातापितरौ (क्षमा) क्षमया सहनशक्त्या सरलस्वभाववत्तया (रपः-मा-उ सु किञ्चन ते-आमयत्) पालने शिक्षणे दोषो तुभ्यं भवेत् स किञ्चन त्वां पुत्रं न हिनस्तु, इति इति यत्नं विधास्यावः ॥८॥
09 अव द्वके - महापङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓व द्वके᳓ अ᳓व त्रिका᳓
दिव᳓श् चरन्ति भेषजा᳓
क्षमा᳓ चरिष्णु᳓ एकक᳓म्
भ᳓रताम् अ᳓प य᳓द् र᳓पो
द्यउः᳓ पृथिवि क्षमा᳓ र᳓पो
मो᳓ षु᳓ ते किं᳓ चना᳓ममत्
मूलम् ...{Loading}...
अव॑ द्व॒के अव॑ त्रि॒का दि॒वश्च॑रन्ति भेष॒जा ।
क्ष॒मा च॑रि॒ष्ण्वे॑क॒कं भर॑ता॒मप॒ यद्रपो॒ द्यौः पृ॑थिवि क्ष॒मा रपो॒ मो षु ते॒ किं च॒नाम॑मत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - द्यावापृथिव्यौ
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - महापङ्क्तिः
Thomson & Solcum
अ᳓व द्वके᳓ अ᳓व त्रिका᳓
दिव᳓श् चरन्ति भेषजा᳓
क्षमा᳓ चरिष्णु᳓ एकक᳓म्
भ᳓रताम् अ᳓प य᳓द् र᳓पो
द्यउः᳓ पृथिवि क्षमा᳓ र᳓पो
मो᳓ षु᳓ ते किं᳓ चना᳓ममत्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; epic anuṣṭubh (525);; repeated line
popular;; epic anuṣṭubh (525);; repeated line
popular;; epic anuṣṭubh (525);; repeated line
Morph
áva ← áva (invariable)
áva ← áva (invariable)
dvaké ← dvaká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:DU}
trikā́ ← triká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
bheṣajā́ ← bheṣajá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
caranti ← √carⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
cariṣṇú ← cariṣṇú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ekakám ← ekaká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kṣamā́ ← kṣám- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ápa ← ápa (invariable)
bháratām ← √bhr̥- (root)
{number:DU, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
rápaḥ ← rápas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kṣamā́ ← kṣám- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
pr̥thivi ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
rápaḥ ← rápas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
amamat ← √amⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
caná ← caná (invariable)
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
sú ← sú (invariable)
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
u ← u (invariable)
पद-पाठः
अव॑ । द्व॒के इति॑ । अव॑ । त्रि॒का । दि॒वः । च॒र॒न्ति॒ । भे॒ष॒जा ।
क्ष॒मा । च॒रि॒ष्णु । ए॒क॒कम् । भर॑ताम् । अप॑ । यत् । रपः॑ । द्यौः । पृ॒थि॒वि॒ । क्ष॒मा । रपः॑ । मो इति॑ । सु । ते॒ । किम् । च॒न । आ॒म॒म॒त् ॥
Hellwig Grammar
- ava
- [adverb]
- “down.”
- dvake ← dvaka
- [noun], nominative, dual, neuter
- ava
- [adverb]
- “down.”
- trikā ← trika
- [noun], nominative, plural, neuter
- “ternary.”
- divaś ← divaḥ ← div
- [noun], ablative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- caranti ← car
- [verb], plural, Present indikative
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
- bheṣajā ← bheṣaja
- [noun], nominative, plural, neuter
- “drug; medicine; herb; bheṣaja [word]; remedy; reagent.”
- kṣamā ← kṣam
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Earth; heaven and earth.”
- cariṣṇv ← cariṣṇu
- [noun], nominative, singular, neuter
- “mobile; moving.”
- ekakam ← ekaka
- [noun], nominative, singular, neuter
- bharatām ← bhṛ
- [verb], dual, Present imperative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- apa
- [adverb]
- “away.”
- yad ← yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- rapo ← rapaḥ ← rapas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “injury; disease; infirmity; damage.”
- dyauḥ ← div
- [noun], vocative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- pṛthivi ← pṛthivī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- kṣamā ← kṣam
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Earth; heaven and earth.”
- rapo ← rapaḥ ← rapas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “injury; disease; infirmity; damage.”
- mo ← mā
- [adverb]
- “not.”
- mo ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- kiṃ ← kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- canāmamat ← cana
- [adverb]
- “not even; cana [word].”
- canāmamat ← amamat ← am
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “hurt.”
सायण-भाष्यम्
दिवः द्युलोकात् भेषजा भेषजानि द्वके द्विकं त्रिका त्रिकं च अव चरन्ति । अत्राश्विनौ द्विकमवचरतः । इळा सरस्वती भारती त्रिकमवचरन्ति । क्षमा क्षमायां चरिष्णु चरति एककम् एकं भेषजमित्यभिप्रायमाह । तानि सर्वाणि सुबन्धोः प्राणं परिरक्षन्त्विति शेषः ॥
Wilson
English translation:
“Remedies come down from heaven by two and threes; one wanders singly in heaven; heaven andearth remove all iniquity; let heaven (take away) iniquity; may no ill ever approach you.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
By twos and threes: bytwos = by the two aśvins; by threes = three goddesses, iḷā, sarasvatī and bhāratī
Jamison Brereton
Down come the pair, down the trio—down the remedies from heaven. To ground is the single (remedy) coming.
– Let the two bear away what(ever) malady there is. O Heaven and Earth, to ground (let) malady (go). Let nothing whatsoever plague (him).
Griffith
Health-giving medicines descend sent down from heaven in twos and threes,
Or wandering singly on the earth. May Heaven and Earth uproot and sweep iniquity and shame away: nor sin nor sorrow trouble thee.
Geldner
Zu zweien und zu dreien kommen die Arzeneien vom Himmel herab; eine wandert allein auf dem Boden. Beide sollen das Gebreste fortnehmen. Himmel und Erde, zu Boden gehe das Gebreste! Dir soll ja nicht irgend etwas wehe tun!
Grassmann
Vom Himmel hernieder kommen die Arzeneien, zu zweien und zu dreien verbunden, und die Erde bringe jede einzeln kommende; hinwegschaffen mögen sie u.s.w. [wie in Vers 8].
Elizarenkova
Вниз по два, вниз по три
С неба движутся целебные средства –
Одно-единственное странствует по земле.
Пусть унесут они прочь (то.) что повреждение!
О Небо (и) Земля, (пусть уйдет) повреждение в землю!
Пусть же совсем ничего не болит у тебя!
अधिमन्त्रम् (VC)
- द्यावापृथिव्यौ
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दिवः-द्वके)आकाश से-द्युलोक और अन्तरिक्षलोक के दो दोषनाशक रोगनाशक रश्मि और जल दो भेषज (त्रिका भेषजा) तीन दोषनाशक रोगनाशक भेषज रश्मि जल और पृथिवी की खानेवाली ओषधियाँ (अव चरन्ति) यहाँ प्राप्त होती हैं (क्षमा यत्-रपः) क्षमा से सरल स्वभाववत्ता से या असावधानी से हुए पाप या दोष को (एककं चरिष्णु) एकमात्र या एक-एक प्राप्त भेषज (अप भरताम्) दूर हटादे-दूर करता है (द्यौः पृथिवी……) पूर्ववत् ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मानव के रोगों या दोषों को दूर करने के लिए तीनों लोकों से भेषज प्राप्त होते हैं। द्युलोक से सूर्य रश्मियाँ, अन्तरिक्षलोक से वृष्टि जल और पृथिविलोक से खाद्य-भोज्य वनस्पति प्राप्त होती हैं। इनका उपयोग करके मनुष्य को स्वस्थ होना चाहिए तथा अपनी असावधानी से अपनी सन्तान को उक्त रोग या दोष से बचाये रखना चाहिए ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दिवः-द्वके) आकाशात्-द्युलोकस्यान्तरिक्षलोकस्य च द्वे दोशनाशके रोगनाशके रश्मिजलात्मके भेषजे (त्रिका भेषजा) त्रिका त्रीणि भेषजानि दोशनाशकानि रश्मिजलवनस्पतिरूपाणि (अव चरन्ति) अवरं प्राप्नुवन्ति प्राप्तानि सन्ति (क्षमा यत्-रपः) क्षमया सरलभाववतया-असावधानतया जातं रपः-कृतं दोषम् (एककं चरिष्णु) एकमात्रम्-एकैकं वा प्रापणशीलं भेषजम् (अप भरताम्) अपगमयतु दूरं करोति (द्यौः पृथिवि……) पूर्ववत् ॥९॥
10 समिन्द्रेरय गामनड्वाहम् - पङ्क्त्युत्तरा
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓म् इन्द्र ईरय गा᳐᳓म् अनड्वा᳓हं
य᳓ आ᳓वहद् उशीन᳓राणिया अ᳓नः
भ᳓रताम् अ᳓प य᳓द् र᳓पो
द्यउः᳓ पृथिवि क्षमा᳓ र᳓पो
मो᳓ षु᳓ ते किं᳓ चना᳓ममत्
मूलम् ...{Loading}...
समि॑न्द्रेरय॒ गाम॑न॒ड्वाहं॒ य आव॑हदुशी॒नरा॑ण्या॒ अनः॑ ।
भर॑ता॒मप॒ यद्रपो॒ द्यौः पृ॑थिवि क्ष॒मा रपो॒ मो षु ते॒ किं च॒नाम॑मत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - द्यावापृथिव्याविन्द्रश्च;द्यावापृथिव्यौ
- ऋषिः - बन्धुः श्रुतबन्धुर्विप्रबन्धुर्गौपायनाः
- छन्दः - पङ्क्त्युत्तरा
Thomson & Solcum
स᳓म् इन्द्र ईरय गा᳐᳓म् अनड्वा᳓हं
य᳓ आ᳓वहद् उशीन᳓राणिया अ᳓नः
भ᳓रताम् अ᳓प य᳓द् र᳓पो
द्यउः᳓ पृथिवि क्षमा᳓ र᳓पो
मो᳓ षु᳓ ते किं᳓ चना᳓ममत्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; line affected by realignment;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; line affected by realignment;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; line affected by realignment;; epic anuṣṭubh (525)
popular;; line affected by realignment;; epic anuṣṭubh (525);; repeated line
popular;; line affected by realignment;; epic anuṣṭubh (525);; repeated line
popular;; line affected by realignment;; epic anuṣṭubh (525);; repeated line
Morph
gā́m ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
īraya ← √īr- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sám ← sám (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
anaḍvā́ham ← anaḍváh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ávahat ← √vah- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ánaḥ ← ánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
uśīnárāṇyāḥ ← uśīnárāṇī- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
ápa ← ápa (invariable)
bháratām ← √bhr̥- (root)
{number:DU, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
rápaḥ ← rápas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kṣamā́ ← kṣám- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
pr̥thivi ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
rápaḥ ← rápas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
amamat ← √amⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
caná ← caná (invariable)
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
sú ← sú (invariable)
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
u ← u (invariable)
पद-पाठः
सम् । इ॒न्द्र॒ । ई॒र॒य॒ । गाम् । अ॒न॒ड्वाह॑म् । यः । आ । अव॑हत् । उ॒शी॒नरा॑ण्याः । अनः॑ ।
भर॑ताम् । अप॑ । यत् । रपः॑ । द्यौः । पृ॒थि॒वि॒ । क्ष॒मा । रपः॑ । मो इति॑ । सु । ते॒ । किम् । च॒न । आ॒म॒म॒त् ॥
Hellwig Grammar
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- indreraya ← indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- indreraya ← īraya ← īray ← √īr
- [verb], singular, Present imperative
- “name; describe; propel; shoot; state; call; raise; expel; tell; enumerate.”
- gām ← go
- [noun], accusative, singular, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- anaḍvāhaṃ ← anaḍvāham ← anaḍuh
- [noun], accusative, singular, masculine
- “anaḍuh [word]; ox.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- āvahad ← āvahat ← āvah ← √vah
- [verb], singular, Imperfect
- “bring; marry; cause; run; perform; exude.”
- uśīnarāṇyā ← uśīnarāṇyāḥ ← uśīnarāṇī
- [noun], genitive, singular, feminine
- anaḥ ← anas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “cart; anas [word].”
- bharatām ← bhṛ
- [verb], dual, Present imperative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- apa
- [adverb]
- “away.”
- yad ← yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- rapo ← rapaḥ ← rapas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “injury; disease; infirmity; damage.”
- dyauḥ ← div
- [noun], vocative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- pṛthivi ← pṛthivī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- kṣamā ← kṣam
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Earth; heaven and earth.”
- rapo ← rapaḥ ← rapas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “injury; disease; infirmity; damage.”
- mo ← mā
- [adverb]
- “not.”
- mo ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- kiṃ ← kim ← ka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- canāmamat ← cana
- [adverb]
- “not even; cana [word].”
- canāmamat ← amamat ← am
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “hurt.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र सम् न्वितिईरय संप्रेरय । किम् । गां गन्तारम् अनड्वाहम् अनोवहनसमर्थम् । यः अनड्वान् आवहत् आवहत्यस्मान्प्रति । किम् । अनः शकटम् । कस्य । उशीनराण्याः एतन्नामिकाया ओषधेः । ययार्तमनुलिम्पन्ति सोशीनराणी । भरतामित्यादि गतम् ॥ ॥ २३ ॥
Wilson
English translation:
“Send, Indra, the active ox, who may bring the cart (laden with) the uśīnarāṇi grass; heaven andearth, remove all iniquity; let heaven (take away) iniquity; may no ill ever approach you.”
Jamison Brereton
Indra, restore the cart-drawing ox that drew the (wedding-)cart of Uśīnarāṇī hither.
– Let the two bear away what(ever) malady there is. O Heaven and Earth, to ground (let) malady (go). Let nothing whatsoever plague (him).
Griffith
Drive forward thou the wagon-ox, O Indra, which brought Usinarani’s wagon hither.
May Heaven and Earth uproot and sweep iniquity and shame away: nor sin nor sorrow trouble thee.
Geldner
Stell, Indra, das Rind, das Zugtier wieder her, das den Karren der Frau des Usinara herfuhr! Beide sollen das Gebreste fortnehmen. Himmel und Erde, zu Boden gehe das Gebreste! Dir soll ja nicht irgend etwas wehe tun!
Grassmann
O Indra, treibe den Zugstier an, welcher den Wagen der Frau vom Lande der Uçīnara’s herbeizog, hinwegschaffen mögen sie u.s.w. [wie in Vers 8].
Elizarenkova
Пригони, о Индра, тяглового быка,
Который привез повозку жены Ушинары!
Пусть унесут они прочь (то,) что повреждение!
О Небо (и) Земля, (пусть уйдет) повреждение в землю!
Пусть же совсем ничего не болит у тебя!
अधिमन्त्रम् (VC)
- द्यावापृथिव्यौ, द्यावापृथिव्याविन्द्रश्च
- बन्ध्वादयो गौपायनाः
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् ! परमात्मन् ! या सूर्य ! (अनड्वाहं गाम्-सम्-ईरय) अनत्-अनड्-प्राणत्, प्राण लेते हुए शरीर को या शरीररूप शकट को जो वहन करता है-चलाता है, उस गमनशील को सम्यक् प्रेरित कर (यः-उशीनराण्याः-अनः-आ अवहत्) जो कामना-वाञ्छाकरने में कुशल हैं, वे उशीनर, उशीनर सम्बन्धी भोगसृष्टि उसका जो शरीररूप शकट है, उसे चलानेवाला प्राण उसे चलाता है (भरताम्-अप……) इति पूर्ववत् ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा सबके शरीरों को चलानेवाले प्राण को प्रेरित करता है। प्रत्येक प्राणी भोगसृष्टि की कामना करता है। यदि कोई प्राणी असावधानता से भोगसृष्टि में पड़ता है, तो वह रोगी और दुःखी हो जाता है और अपनी सन्तान को भी दुःखी बनाता है। अतः सावधानी से भोगसृष्टि में विचरे ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् ! परमात्मन् ! सूर्य ! वा (अनड्वाहं गाम् सम्-ईरय) अनत् अनड् प्राणत्-शरीरं वहति यद्वा यः शरीररूपं शकटं वहति तं प्राणं गमनशीलं सम्यक् प्रेरय (यः-उशीनराण्याः-अनः आवहत्) यः खलु “उश्यते काम्यतेऽसौ-उशी वाञ्छा तत्कुशला नरा ते उशीनराः” [उणादि० ४।१ दयानन्दः] तत्सम्बन्धिनी-उशीनराणी भोगसृष्टिः, तस्याः अनः-शरीरशकटं यश्चालयति तं प्राणं प्रेरयतीति सम्बन्धः (भरताम्-अप……) इति पूर्ववदेव ॥१०॥