सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘रथं यान्तम्’ इति चतुर्दशर्चमेकादशं सूक्तं काक्षीवत्या घोषाया आर्षं जागतमाश्विनम् । ‘रथं यान्तम् ’ इत्यनुक्रान्तम् । प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोरुक्तो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
40 (866)
Aśvins
Ghoṣā Kākṣīvatī
14 verses: jagatī
As suggested in the introduction to X.39, we two translators have different interpretations of the ritual context for this pair of hymns. Accordingly we have contributed contrastive, signed discussions of the hymn’s context in this introduction.
SWJ
As already noted, the hymn begins with a mention of the Aśvins’ chariot journey (vs. 1) and indeed continues with speculations on their whereabouts (vss. 2–3) and a description of our attempts to attract them to our sacrifice (vs. 4). These verses contain vivid imagery, especially the contrastive pictures of sexual pairing in verses 2–3 (see also X.39.14c, which is a mirror image of 40.2d).
These erotic images prepare the way for the scenes of apparent betrothal and marriage that follow (vss. 5–11). These verses open with the speech of a woman identified as Ghoṣā, whose status as king’s daughter contrasts with that of the bereft, unnamed woman who speaks in X.39.5 (see the introduction to that hymn). Ghoṣā boldly addresses the Aśvins themselves and demands to know if they will “be there” for her (vs. 5). The scene sketched is, in my opinion, a Svayaṃvara or woman’s “self-choice” marriage. The stage has been set for this in verse 3d, where the Aśvins are described as coming to soma-pressings “like kings’ sons” (rājaputrā́).
This tatpuruṣa compound is found only here in the R̥gveda and would neatly iden tify the Aśvins as appropriate suitors coming to a Svayaṃvara, where the woman making the choice would likewise be a king’s daughter (5b). Her unabashed speech, questioning them about their suitability as husbands and supporters, would be fit ting in a Svayaṃvara context.
The next verses (6–8) seem to depart from the marriage theme, and it is not possible to be certain that they are spoken by Ghoṣā. I believe they are, however, because the marital theme continues beneath the surface: verses 5–7 contain four somewhat problematic instances of the preverb pári “around” (5a, 6a, 6c, 7c), in the same metrical position, but in awkwardly unidiomatic verbal lexemes. The problems they cause for the translator are seen in the somewhat “off” English that represents them. This intrusive pári is, in our opinion, an insistent reminder of the wedding context, evoking one of the important parts of the wedding ceremony, the circumambulation of the fire, and also evoking the consummation of the marriage, the embrace of the bride, found close to the end of these wedding verses, in 10d “the wives are to be embraced (pariṣvajé).”
Ghoṣā’s likely speech ends with verse 8, ostensibly praising the Aśvins for “giv ing freedom/wide space” to various individuals and opening up an enclosure with all the characteristics of the Vala cave, a deed not usually attributed to the Aśvins. The wide space created and the opening up of the enclosure can (perhaps fancifully) be taken metaphorically here, in this wedding context, for the deflowering of the virgin bride.
The following two verses (9–10) return to the narrator/poet and describe the wedding itself, but develop the theme identified in the previous verse. In the first pāda of verse 9 the maiden is born—presumably born into womanhood, after the “opening up” just performed. The “little lad” in flight in the same pāda may be her bridegroom, or even a pet diminutive for his penis. The next two pādas (9bc), with sprouting plants and flowing rivers, are generally interpreted as expressing nature’s approval of the marriage; in contrast we again consider them metaphorical, express
ing the advent of sexual maturity and sexual awakening. The sprouting sprouts of pāda b remind us of the maiden Apālā’s prayer that her pubic hair would grow along with the plants in the fields (VIII.91.5–6); the rivers of pāda c might either be her first menstrual blood, the blood from her deflowering, or sexual fluids produced by arousal. This verse ends with the same phrase that Ghoṣā used in her question to the Aśvins, “be there for the day,” but with a reversal of genders (the bride will be there for her husband, as Ghoṣā asked the Aśvins to be there for her), followed by the triumphant “this is marriage!” While verse 9 treats marriage as an intimate exchange between the two principals, verse 10 brings us back to the social aspects of marriage: the exchange relation created between the families and the effort required to bring it about. The mysteries of sex are, mysteriously, touched on in verse 11.
The hymn ends with three verses (12–14) more conventionally addressed to the Aśvins with requests for goods and aid, though the final verse (14) echoes the ques tions about the whereabouts of the Aśvins that began the hymn. JPB
An alternate view of the ritual context of X.39–40 is that both hymns find a place in an Atirātra, an Overnight Soma Sacrifice, in the morning rites that conclude the ceremony. In these rites, which are a continuation of the rites of the Third Pressing from the previous evening, the Aśvins return in the morning of the second day to receive a last offering of soma. The references to the night between evening and morning oblations (e.g., X.40.2), to the soma offerings (X.39.4, 40.13, 14), and, of course, to the Aśvins, to whom both hymns are dedicated, accord with the ritual context of an Atrirātra.
One of the themes of the Third Pressing in the classical soma rites is the fertil ity of the sacrificing couple. Since this is a relatively late hymn, the Wife of the Sacrificer may already have been a participant in the rite for which these hymns were composed. Therefore, the hymns might have been an appeal to the Aśvins to help make the marriage of the sacrificing couple a success by giving them a son. Thus, the “little lad” who “has taken flight” in the puzzling verse 9 might be the hoped-for child, whose birth marks the success of their marriage. His “flight” can refer to his conception; the image of an embryo “flying” to the womb also occurs in X.162.3. For a detailed study of the hymn that reflects this interpretation, see Brereton 2013.
01 रथं यान्तम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
रथं॒ यान्तं॒ कुह॒ को ह॑ वां नरा॒ प्रति॑ द्यु॒मन्तं॑ सुवि॒ताय॑ भूषति ।
प्रा॒त॒र्यावा॑णं वि॒भ्वं॑ वि॒शेवि॑शे॒ वस्तो॑र्वस्तो॒र्वह॑मानं धि॒या शमि॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
रथं॒ यान्तं॒ कुह॒ को ह॑ वां नरा॒ प्रति॑ द्यु॒मन्तं॑ सुवि॒ताय॑ भूषति ।
प्रा॒त॒र्यावा॑णं वि॒भ्वं॑ वि॒शेवि॑शे॒ वस्तो॑र्वस्तो॒र्वह॑मानं धि॒या शमि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
र꣡थं या᳐꣡न्तं कु꣡ह को꣡ ह वां नरा
प्र꣡ति द्युम꣡न्तं सुविता꣡य भूषति
प्रातर्या꣡वाणं विभु꣡वं विशे꣡-विशे
व꣡स्तोर्-वस्तोर् व꣡हमानं धिया꣡ श꣡मि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ha ← ha (invariable)
{}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kúha ← kúha (invariable)
{}
narā ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yā́ntam ← √yā- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
bhūṣati ← √bhūṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dyumántam ← dyumánt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
práti ← práti (invariable)
{}
suvitā́ya ← suvitá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
prātaryā́vāṇam ← prātaryā́van- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vibhvàm ← vibhū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
viśé-viśe ← víś- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
dhiyā́ ← dhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
śámi ← śámī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
váhamānam ← √vah- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
vástor-vastoḥ ← vástu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
रथ॑म् । यान्त॑म् । कुह॑ । कः । ह॒ । वा॒म् । न॒रा॒ । प्रति॑ । द्यु॒ऽमन्त॑म् । सु॒ऽवि॒ताय॑ । भू॒ष॒ति॒ ।
प्रा॒तः॒ऽयावा॑नम् । वि॒ऽभ्व॑म् । वि॒शेऽवि॑शे । वस्तोः॑ऽवस्तोः । वह॑मानम् । धि॒या । शमि॑ ॥
Hellwig Grammar
- rathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- yāntaṃ ← yāntam ← yā
- [verb noun], accusative, singular
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- kuha
- [adverb]
- “wherein.”
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- narā ← nara
- [noun], vocative, dual, masculine
- “man; man; Nara; person; people; Nara; Puruṣa; nara [word]; servant; hero.”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- dyumantaṃ ← dyumantam ← dyumat
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bright; brilliant; brilliant; loud.”
- suvitāya ← suvita
- [noun], dative, singular, neuter
- “prosperity; well-being.”
- bhūṣati ← bhūṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “endeavor; attend; strive.”
- prātaryāvāṇaṃ ← prātaryāvāṇam ← prātaryāvan
- [noun], accusative, singular, masculine
- vibhvaṃ ← vibhvam ← vibhu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mighty; abundant; big.”
- viśe ← viś
- [noun], dative, singular, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- viśe ← viś
- [noun], dative, singular, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- vastor ← vastoḥ ← vastu
- [noun], genitive, singular, feminine
- “dawn.”
- vastor ← vastoḥ ← vastu
- [noun], genitive, singular, feminine
- “dawn.”
- vahamānaṃ ← vahamānam ← vah
- [verb noun], accusative, singular
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- dhiyā ← dhī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- śami ← śamī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Prosopis spicigera Linn.; śamī [word]; Acacia sundra; attempt; labor.”
सायण-भाष्यम्
हे नरा कर्मणां नेतारावश्विनौ वां युवयोः संबन्धिनं द्युमन्तं दीप्तिमन्तं प्रातर्यावाणं यज्ञं प्रति प्रातःकाले गन्तारं विभ्वं विभुं व्यापिनं विशेविशे सर्वेषु मनुष्येषु वस्तोर्वस्तोः अन्वहं वहमानं धनं प्रापयन्तं यान्तं गच्छन्तं रथं कुह कस्मिन् देशे को ह कः खलु यजमानः शमि यज्ञरूपे कर्मणि धिया स्तुतिरूपेण कर्मणा सुविताय अभ्युदयार्थं प्रति भूषति अलंकरोति । कस्मिन् देशे यज्ञे कोऽन्यो यजमानो युवां स्तुतिभिर्हविर्भिश्च पूजितवान् येनास्मद्यज्ञे प्रति विलम्बेनागतवन्तौ स्थ इत्यभिप्रायः ॥ ।
Wilson
English translation:
“What (worshipper), O leaderes of rites, and where (abiding) glorifies for his good, by his praise at therite, your radiant moving chariot, going (to the sacrifice) at dawn, all-pervading, and bearing (wealth) day afterday to one man after another?”
Jamison Brereton
Your chariot that is driving where—who attends to that brilliant one for its good progress, o men—
the (chariot) driving early in the morning, extending to every clan,
traveling at every dawn—(who attends to it) with insightful thought
and labor?
Griffith
YOUR radiant Chariot-whither goes it on its way?-who decks it for you, Heroes, for its happy course,
Starting at daybreak, visiting each morning every house, borne hitherward through prayer unto the sacrifice?
Geldner
Wohin fährt euer Wagen, wer erwartet denn, ihr Herren, den glänzenden zu glücklicher Fahrt, den in der Frühe kommenden, der für jeden Clan zu haben ist, der jeden Morgen ausfährt, mit Dichtungen und Werkdienst?
Grassmann
Wo eilet euer Wagen hin? wer schirrt ihn euch, o Männer, ihn, den glänzenden, zum Wohlergehn? Den starken, der des Morgens eilt von Haus zu Haus, bei jedem Frühlicht fährt mit festem Plan und Werk?
Elizarenkova
Кто же почтит вашу колесницу, о два мужа, – куда едет она? –
Молитвой (и) жертвенным трудом для счастливого путешествия,
Сверкающую, приезжающую рано утром, появляющуюся для каждого племени,
Выезжающую каждый день на заре?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में ‘अश्विनौ’ शब्द से वृद्ध स्त्री-पुरुष गृहीत हैं। उनका राज्यसभा से सम्पर्क करके राष्ट्र में सद्व्यवहारका प्रचारकरना तथा नवगृहस्थों में यथार्थ गृहस्थ धर्म का शिक्षण करना मुख्य विषय है।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नरा) हे गृहस्थों में नेता सुशिक्षित स्त्री-पुरुषो ! (वाम्) तुम दोनों (द्युमन्तं यान्तं रथम्) दीप्तिमान् और सुभूषित जाते हुए रथ को (कुह) किस देश में (प्रातर्यावाणं विभ्वं वहमानम्) गृहस्थ के प्रथम अवसर पर प्राप्त होनेवाले प्रापणशील विभूतिमान् रथ को (विशे-विशे वस्तोः-वस्तोः) मनुष्यमात्र के निमित्तप्रतिदिन (धिया शमि) बुद्धि से क्रियावाले (कः-ह) कौन-कोई ही प्रजाजन (सुविताय प्रति भूषति) सुखविशेष के लिए प्रशंसित करता है अर्थात् सब कोई प्रशंसा करता है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सुशिक्षित स्त्री-पुरुषों को विशेष सुख के लिए अपने गृहस्थ रथ को, जो प्रथम अवस्था में प्राप्त होता है, उसे प्रजामात्र के लिए उत्तमरूप से चलाकर दूसरों के लिए आदर्श प्रस्तुत करना चाहिए ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते ‘अश्विनौ’ शब्देन वृद्धस्त्रीपुरुषौ गृह्येते। राज्यसभया सह सम्पर्कं स्थापयित्वा राष्ट्रे सद्व्यवहारप्रचारणं नवगृहस्थेषु यथार्थगार्हस्थ्यधर्मशिक्षणञ्च मुख्यो विषयः।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नरा) हे गृहस्थानां नेतारावश्विनौ सुशिक्षितौ स्थविरौ गृहस्थाश्रमिणौ स्त्रीपुरुषौ ! (वाम्) युवयोः (द्युमन्तं यान्तं रथम्) दीप्तिमन्तं भूषितं गच्छन्तं रथम् (कुह) कुत्र देशे (प्रातर्यावाणं विभ्वं वहमानम्) गृहस्थस्य प्रथमावसरे प्रापणशीलं विभूतिमन्तं रथम् (विशे-विशे वस्तोः-वस्तोः) मनुष्यमात्रस्य निमित्तं प्रतिदिनम् (धिया शमि) बुद्ध्या कर्मवन्तम् (कः-ह) कः खलु (सुविताय प्रति भूषति) सुखविशेषाय प्रशंसति कश्चिद् विरल एव ॥१॥
02 कुह स्विद्दोषा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
कुह॑ स्विद्दो॒षा कुह॒ वस्तो॑र॒श्विना॒ कुहा॑भिपि॒त्वं क॑रतः॒ कुहो॑षतुः ।
को वां॑ शयु॒त्रा वि॒धवे॑व दे॒वरं॒ मर्यं॒ न योषा॑ कृणुते स॒धस्थ॒ आ ॥
मूलम् ...{Loading}...
कुह॑ स्विद्दो॒षा कुह॒ वस्तो॑र॒श्विना॒ कुहा॑भिपि॒त्वं क॑रतः॒ कुहो॑षतुः ।
को वां॑ शयु॒त्रा वि॒धवे॑व दे॒वरं॒ मर्यं॒ न योषा॑ कृणुते स॒धस्थ॒ आ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
कु꣡ह स्विद् दोषा꣡ कु꣡ह व꣡स्तोर् अश्वि꣡ना
कु꣡हाभिपित्वं꣡ करतः कु꣡होषतुः
को꣡ वां शयुत्रा꣡ विध꣡वेव देव꣡रम्
म꣡र्यं न꣡ यो꣡षा कृणुते सध꣡स्थ आ꣡
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
doṣā́ ← doṣā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
kúha ← kúha (invariable)
{}
kúha ← kúha (invariable)
{}
svit ← svit (invariable)
{}
vástoḥ ← vástu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
abhipitvám ← abhipitvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
karataḥ ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
kúha ← kúha (invariable)
{}
kúha ← kúha (invariable)
{}
ūṣatuḥ ← √vas- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
deváram ← devár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śayutrā́ ← śayutrā́ (invariable)
{}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vidhávā ← vidhávā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
kr̥ṇute ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
máryam ← márya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
sadhásthe ← sadhástha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
yóṣā ← yóṣā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
कुह॑ । स्वि॒त् । दो॒षा । कुह॑ । वस्तोः॑ । अ॒श्विना॑ । कुह॑ । अ॒भि॒ऽपि॒त्वम् । क॒र॒तः॒ । कुह॑ । ऊ॒ष॒तुः॒ ।
कः । वा॒म् । श॒यु॒ऽत्रा । वि॒धवा॑ऽइव । दे॒वर॑म् । मर्य॑म् । न । योषा॑ । कृ॒णु॒ते॒ । स॒धऽस्थे॑ । आ ॥
Hellwig Grammar
- kuha
- [adverb]
- “wherein.”
- svid
- [adverb]
- “svid [word].”
- doṣā
- [adverb]
- “in the evening.”
- kuha
- [adverb]
- “wherein.”
- vastor ← vastoḥ ← vastu
- [noun], genitive, singular, feminine
- “dawn.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- kuhābhipitvaṃ ← kuha
- [adverb]
- “wherein.”
- kuhābhipitvaṃ ← abhipitvam ← abhipitva
- [noun], accusative, singular, neuter
- karataḥ ← kṛ
- [verb], dual, Aorist conj./subj.
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- kuhoṣatuḥ ← kuha
- [adverb]
- “wherein.”
- kuhoṣatuḥ ← ūṣatuḥ ← vas
- [verb], dual, Perfect indicative
- “stay; dwell; get stale; be situated; exist; continue; bide.”
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- śayutrā
- [adverb]
- vidhaveva ← vidhavā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “widow.”
- vidhaveva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- devaram ← devara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “husband; brother-in-law.”
- maryaṃ ← maryam ← marya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “young buck; boyfriend.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yoṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “woman; puppet; daughter.”
- kṛṇute ← kṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- sadhastha ← sadhasthe ← sadhastha
- [noun], locative, singular, neuter
- “dwelling; location; home.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ कुह स्वित् क्व चित् दोषा रात्रौ भवथ इति शेषः। कुह वस्तोः क्व वा दिवा भवथः । कुह क्व वा अभिपित्वम् अभिप्राप्तिं करतः कुरुथः। कुह क्व वा ऊषथुः वसथः । किंच वां युवां कः यजमानः सधस्थे सहस्थाने वेद्याख्ये आ कृणुते आकुरुते । परिचरणार्थमात्माभिमुखीकरोति । तत्र दृष्टान्तौ दर्शयति । शयुत्रा शयने विधवेव यथा मृतभर्तका नारी देवरं भर्तृभ्रातरमभिमुखीकरोति । मर्यं न यथा च सर्वं मनुष्यं योषा सर्वा नारी संभोगकालेऽभिमुखीकरोति तद्वदित्यर्थः । तथा च यास्कः—-’क्व स्विद्रात्रौ भवथः क्व दिवा क्वाभिप्राप्तिं कुरुथः क्व वसथः को वां शयने विधवेव’ देवरम् । देवरः कस्माद्द्वितीयो वर उच्यते । विधवा विधातृका भवति विधवनाद्वा विधावनाद्वेति चर्म शिरा अपि वा धव इति मनुष्यनाम तद्वियोगाद्विधवा । देवरो दीव्यतिकर्मा । मर्यो मनुष्यो मरणधर्मा । योषा यौतेराकुरुते सधस्थाने ’ ( निरु. ३. १५) इति ॥
Wilson
English translation:
“Where are you, Aśvins, by night? Where are you by day? Where do you sojourn? Where do youdwell? Who brings you into his presence in the same plural ce (of sacrifice) as on her couch a widow (brings) herhusband’s brother, as a woman (brings) her husband (to her).”
Jamison Brereton
Where in the evening, where at dawn will the Aśvins make their evening meal? Where did they spend the night?
Who takes you to bed, like a widow her brother-in-law, or to a
rendezvous like a maiden a dashing youth?
Griffith
Where are ye, Asvins, in the evening, where at morn? Where is your haltingplace, where rest ye for the night?
Who brings you homeward, as the widow bedward draws her husband’s brother, as the bride attracts the groom?
Geldner
Wo sind denn die Asvin am Abend, wo des Morgens, wo halten sie Einkehr, wo haben sie übernachtet? Wer nimmt euch zu sich ins Bett wie die Witwe den Schwager, wer bringt euch zur Stelle wie die Maid den Jüngling?
Grassmann
Wo weilt des Abends, wo des Morgens, Ritter ihr? wo kehrt ihr ein? und wo verweilet ihr zur Nacht? Wer bringt zu Bett euch wie die Witwe ihren Freund und wie die Braut im Schlafgemach den Bräutigam?
Elizarenkova
Где же вы вечером, где утром, о Ашвины,
Куда совершаете заезд, где ночевали?
Кто возьмет вас к себе в постель, как вдова – деверя,
Как женщина молодого мужчину (пригласит) на свидание?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे विवाहित स्त्री-पुरुषों ! तुम दोनों (कुह दोषा) किस स्थान में रात्रि को (कुह वस्तोः) और कहाँ दिन में (कुह-अभिपित्वं करतः) कहाँ भोजनादिकी अभिप्राप्ति करते हो (कुह-ऊषतुः) कहाँ वास करते हो (वां शयुत्रा कः) तुम दोनों का शयनाश्रम कौन सा है (विधवा-इव देवरम्) जैसे विधवा और देवर का नियोग हो जाने पर व्यवहार होता है (मर्यं न योषा सधस्थं कृणुते) जैसे वर के प्रति वधू सहस्थान बनाती है, ऐसे विवाहित स्त्री-पुरुषों ! तुम्हारा व्यवहार हो ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - गृहस्थ स्त्री-पुरुषों को सदा प्रेम के साथ रहना चाहिए। जैसे विवाहकाल में वर-वधू स्नेह करते थे, वह स्नेह बना रहे। कदाचित् मृत्यु आदि कारणवश दोनों का वियोग हो जाये, तो सन्तान की इच्छा होने पर नियोग से सन्तानलाभ कर सकते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे विवाहितौ स्त्रीपुरुषौ ! युवाम् (कुह दोषा) कस्मिन् स्थाने रात्रौ (कुह वस्तोः) कस्मिन् स्थाने दिने (कुह-अभिपित्वं करतः) कुत्राभिप्राप्तिं भोजनादिकस्य कुरुथः “पुरुषव्यत्ययश्छान्दसः” (कुह-ऊषतुः) कुह वासं कुरुथः (वां शयुत्रा कः) युवयोः शयनाश्रमः कः (विधवा-इव देवरम्) यथा देवरं द्वितीयवरं नियोगेन प्राप्तं विधवा कृणुते (मर्यं न योषा सधस्थे कृणुते) यथा वरं प्रति वधूः सहस्थानं करोति तथा गृहस्थस्त्रीपुरुषौ युवां वर्तयथ सहस्थानं च कुरुथः ॥२॥
03 प्रातर्जरेथे जरणेव - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रा॒तर्ज॑रेथे जर॒णेव॒ काप॑या॒ वस्तो॑र्वस्तोर्यज॒ता ग॑च्छथो गृ॒हम् ।
कस्य॑ ध्व॒स्रा भ॑वथः॒ कस्य॑ वा नरा राजपु॒त्रेव॒ सव॒नाव॑ गच्छथः ॥
मूलम् ...{Loading}...
प्रा॒तर्ज॑रेथे जर॒णेव॒ काप॑या॒ वस्तो॑र्वस्तोर्यज॒ता ग॑च्छथो गृ॒हम् ।
कस्य॑ ध्व॒स्रा भ॑वथः॒ कस्य॑ वा नरा राजपु॒त्रेव॒ सव॒नाव॑ गच्छथः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
प्रात꣡र् जरेथे जरणे꣡व का꣡पया
व꣡स्तोर्-वस्तोर् यजता꣡ गछथो गृह꣡म्
क꣡स्य ध्वस्रा꣡ भवथः क꣡स्य वा नरा
राजपुत्रे꣡व स꣡वना꣡व गछथः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
iva ← iva (invariable)
{}
jaraṇā́ ← jaraṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
jarethe ← √gr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
kā́payā ← kā́pā- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
prātár ← prātár (invariable)
{}
gachathaḥ ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
gr̥hám ← gr̥há- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vástor-vastoḥ ← vástu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
yajatā́ ← yajatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
bhavathaḥ ← √bhū- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dhvasrā́ ← dhvasrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
kásya ← ká- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
kásya ← ká- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
narā ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vā ← vā (invariable)
{}
áva ← áva (invariable)
{}
gachathaḥ ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
{}
rājaputrā́ ← rājaputrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
sávanā ← sávana- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
प्रा॒तः । ज॒रे॒थे॒ इति॑ । ज॒र॒णाऽइ॑व । काप॑या । वस्तोः॑ऽवस्तोः । य॒ज॒ता । ग॒च्छ॒थः॒ । गृ॒हम् ।
कस्य॑ । ध्व॒स्रा । भ॒व॒थः॒ । कस्य॑ । वा॒ । न॒रा॒ । रा॒ज॒पु॒त्राऽइ॑व । सव॑ना । अव॑ । ग॒च्छ॒थः॒ ॥
Hellwig Grammar
- prātar
- [adverb]
- “at dawn; early.”
- jarethe ← jṛ
- [verb], dual, Present indikative
- “jṛ; digest; age; cook; boil down; decay; decay; ripen.”
- jaraṇeva ← jaraṇā ← jaraṇa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “digestive; old.”
- jaraṇeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- kāpayā ← kāpā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- vastor ← vastoḥ ← vastu
- [noun], genitive, singular, feminine
- “dawn.”
- vastor ← vastoḥ ← vastu
- [noun], genitive, singular, feminine
- “dawn.”
- yajatā ← yajata
- [noun], nominative, dual, masculine
- “holy; august; sacrificial.”
- gacchatho ← gacchathaḥ ← gam
- [verb], dual, Present indikative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- gṛham ← gṛha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “house; palace; temple; home; place; family; family; stable.”
- kasya ← ka
- [noun], genitive, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- dhvasrā ← dhvasra
- [noun], nominative, dual, masculine
- bhavathaḥ ← bhū
- [verb], dual, Present indikative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- kasya ← ka
- [noun], genitive, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- narā ← nṛ
- [noun], nominative, dual, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- rājaputreva ← rāja ← rājan
- [noun], masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- rājaputreva ← putrā ← putra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “son; putra [word]; male child; Putra; Bodhisattva.”
- rājaputreva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- savanāva ← savanā ← savana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “yajña; savana [word]; Snāna; Soma sacrifice; press.”
- savanāva ← ava
- [adverb]
- “down.”
- gacchathaḥ ← gam
- [verb], dual, Present indikative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
हे नरा नेतारावश्विनौ युवां प्रातः प्रातःकाले जरेथे स्तोतृभिः स्तूयेथे । तत्र दृष्टान्तः । जरणेव । यथा जरणौ ऐश्वर्येण वृद्धौ राजानौ कापया। प्रातःप्रबोधकस्य बन्दिनो वाणी कापा । तया स्तूयेते । तद्वदित्यर्थः । किंच वस्तोर्वस्तोः अन्वहं यजता यष्टव्यौ युवां गृहं यजमानस्य मन्दिरं गच्छथः प्राप्नुथः । तौ युवाँ कस्य यजमानसंबन्धिनो दोषस्य ध्वस्रा ध्वंसकौ विनाशयितारौ भवथः । कस्य यजमानस्य सवना सवनानि राजपुत्रेव राजकुमाराविव युवाम् अव गच्छथः प्राप्नुथः ॥
Wilson
English translation:
“Leaders (of rites), you are glorified at dawn like two ancient (monarchs) by the voice (of the caller)entitled to worship, you go day by day to the dwelling (of the worshipper); of whose (faults) are you thedestroyer? To whose oblations do you go like princes?”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Like two ancieṇṭ..caller: jaraṇau = two kings, old orgreat by sovereignty;
Kāpayā = the song of the bard or herald, who awakens (a great man) at dawn
Jamison Brereton
You awaken early in the morning like a pitiable [?] old couple; at every dawn you, deserving the sacrifice, come to the house.
For whom do you become occulted, or for whom do you descend to his soma-pressings like kings’ sons, o men?
Griffith
Early ye sing forth praise as with a herald’s voice, and, meet for worship, go each morning to the house.
Whom do ye ever bring to ruin? Unto whose libations come ye, Heroes, like two Sons of Kings?
Geldner
Frühmorgens erwachet ihr wie zwei Alte aus Angst, jeden Morgen kommet ihr als Opferwürdige ins Haus. Für wen seid ihr unsichtbar oder zu wessen Somaopfer kommet ihr Herren wie zwei Prinzen?
Grassmann
Des Morgens naht im Wagen wie zwei Greise ihr; bei jedem Frühlicht kommt ihr hehre zu dem Haus; Wess reiche Geber seid ihr und zu wessen Mahl o Männer, eilt ihr, wie zwei Königssöhne bin?
Elizarenkova
Вы пробуждаетесь рано утром, как двое стариков:
Каждый день на заре вы отправляетесь в дом как достойные жертв.
Для кого вы остаетесь в тени, а для кого, о два мужа,
Приходите на выжимания (сомы), как двое царских сыновей?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नरा) हे गृहस्थों के नेता वृद्ध स्त्री-पुरुषों ! (प्रातः-जरेथे) गृहस्थाश्रम के प्रथमावसर पर स्तुति प्रशंसा को प्राप्त करते हो (जरणा-इव कापया) तुम जरा से काँपते हुए जैसे (यजता वस्तोः-वस्तोः-गृहं गच्छथः) यजनीय-सत्करणीय प्रतिदिन नवविवाहित के घर पर जाते हो (कस्य ध्वस्रा भवथः) किसी के दोष के ध्वंसक-नाशक होते हो (राजपुत्रा-इव कस्य सवना-अव गच्छथः) राजकुमारों की भाँति किसी के भी नवगृहस्थ के उत्सवों में पहुँचते हो ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्थविर गृहस्थ स्त्री-पुरुष के योग्य होते हैं। वे प्रतिदिन सम्मानित हुए, गृहस्थ के घर में राजकुमारों की भाँति सम्मान पाये हुए, उनके दोषों को दूर करने के लिए भिन्न-भिन्न उत्सवों में सम्मिलित हों ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नरा) हे गृहस्थानां नेतारौ स्थविरपुरुषौ ! युवाम् (प्रातः जरेथे) गृहस्थाश्रमस्य प्रथमावसरे स्तुतिं प्रशंसां प्राप्नुथः (जरणा-इव कापया) युवां जरया-इव कम्पमानौ “बाहुलकात् नलोपपूर्वकात् कपि धातोः स्वार्थिकणिजन्तात् कर्त्तरि ‘अण्’ प्रत्यय औणादिकः” (यजता वस्तोः वस्तोः गृहं गच्छथः) यजनीयौ प्रतिदिनं नवविवाहितस्य गृहं गच्छथः (कस्य ध्वस्रा भवथः) कस्यापि दोषस्य ध्वंसकौ नाशकौ भवथः (राजपुत्रा-इव कस्य सवना-अवगच्छथः) राजकुमाराविव कस्यापि नवगृहस्थस्य सन्तानप्रसवोत्सवान् प्राप्नुथः ॥३॥
04 युवां मृगेव - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यु॒वां मृ॒गेव॑ वार॒णा मृ॑ग॒ण्यवो॑ दो॒षा वस्तो॑र्ह॒विषा॒ नि ह्व॑यामहे ।
यु॒वं होत्रा॑मृतु॒था जुह्व॑ते न॒रेषं॒ जना॑य वहथः शुभस्पती ॥
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वां मृ॒गेव॑ वार॒णा मृ॑ग॒ण्यवो॑ दो॒षा वस्तो॑र्ह॒विषा॒ नि ह्व॑यामहे ।
यु॒वं होत्रा॑मृतु॒था जुह्व॑ते न॒रेषं॒ जना॑य वहथः शुभस्पती ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवा꣡म् मृगे꣡व वारणा꣡ मृगण्य꣡वो
दोषा꣡ व꣡स्तोर् हवि꣡षा नि꣡ ह्वयामहे
युवं꣡ हो꣡त्राम् ऋतुथा꣡ जु꣡ह्वते नरा
इ꣡षं ज꣡नाय वहथः शुभस् पती
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
iva ← iva (invariable)
{}
mr̥gā́ ← mr̥gá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
mr̥gaṇyávaḥ ← mr̥gaṇyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vāraṇā́ ← vāraṇá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
yuvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
doṣā́ ← doṣā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
havíṣā ← havís- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
hvayāmahe ← √hvā- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ní ← ní (invariable)
{}
vástoḥ ← vástu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
hótrām ← hótrā- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
júhvate ← √hu- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
narā ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
r̥tuthā́ ← r̥tuthā́ (invariable)
{}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
íṣam ← íṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
jánāya ← jána- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
patī ← páti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śubhaḥ ← śúbh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
vahathaḥ ← √vah- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
यु॒वाम् । मृ॒गाऽइ॑व । वा॒र॒णा । मृ॒ग॒ण्यवः॑ । दो॒षा । वस्तोः॑ । ह॒विषा॑ । नि । ह्व॒या॒म॒हे॒ ।
यु॒वम् । होत्रा॑म् । ऋ॒तु॒ऽथा । जुह्व॑ते । न॒रा॒ । इष॑म् । जना॑य । व॒ह॒थः॒ । शु॒भः॒ । प॒ती॒ इति॑ ॥
Hellwig Grammar
- yuvām ← tvad
- [noun], accusative, dual, masculine
- “you.”
- mṛgeva ← mṛgā ← mṛga
- [noun], accusative, dual, masculine
- “game; deer; animal; antelope; mṛga [word]; Mṛgaśiras.”
- mṛgeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- vāraṇā ← vāraṇa
- [noun], accusative, dual, masculine
- “elephant; elephant hook.”
- mṛgaṇyavo ← mṛgaṇyavaḥ ← mṛgaṇyu
- [noun], nominative, plural, masculine
- doṣā
- [adverb]
- “in the evening.”
- vastor ← vastoḥ ← vastu
- [noun], genitive, singular, feminine
- “dawn.”
- haviṣā ← havis
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- hvayāmahe ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- hotrām ← hotrā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “hotrā [word]; Hautra.”
- ṛtuthā
- [adverb]
- “seasonably.”
- juhvate ← hu
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- nareṣaṃ ← narā ← nṛ
- [noun], vocative, dual, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- nareṣaṃ ← iṣam ← iṣ
- [noun], accusative, singular, feminine
- “refreshment; enjoyment; stores.”
- janāya ← jana
- [noun], dative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- vahathaḥ ← vah
- [verb], dual, Present indikative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- śubhas ← śubhaḥ ← śubh
- [noun], genitive, singular, feminine
- patī ← pati
- [noun], vocative, dual, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवां वारणा वारणौ मृगेव यथा शार्दूलौ मृगण्यवः मृगयवः तद्वद्वयं दोषा रात्रौ वस्तोः अहनि च हविषा नि ह्वयामहे नियमेन हृयामः । किंच हे नरा नेतारावश्विनौ युवं युवाम् ऋतुथा काले काले होत्रम् आहुतिं जुह्वते जुह्वति । यजमाना इति शेषः । किंच युवां शुभः शुभस्य वृष्टयुदकस्य पती स्वामिनौ सन्तौ जनाय जनार्थम् इषम् अन्नं वहथः प्रापयथः॥
Wilson
English translation:
“Like perons hunting two wild elephants, we praise you, Aśvins, with oblations night and day; at all dueseasons, leaders (of rites), (the worshipper) offers you the oblation; do you, who are rulers of the shining (rain),bring food to mankind.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Hunting two wild elephants: hunting two elephants like tigers
Jamison Brereton
Like hunters on the track of wild elephants, we call you down in the evening and at dawn with our oblation.
You two bring refreshment to the man who pours the libation in proper order, you superior men, you lords of beauty.
Griffith
Even as hunters follow two wild elephants, we with oblations call you down at morn and eve.
To folk who pay you offierings at appointed times, Chiefs, Lords of splendour, ye bring food to strengthen them.
Geldner
Euch locken wir wie die Jäger die wilden Elefanten nachts und morgens mit Opfern herbei. Ihr Herren bringet dem Mann, der pünktlich das Opfer begeht, Speisegenuß, ihr Gatten der Schönheit.
Grassmann
Euch locken Abends Morgens wir durch Opfertrank herbei, wie Jäger durch den Ruf das scheue Wild; Dem Menschen, der zu rechter Zeit: euch Trank ergiesst, dem fahrt ihr reiche Labung zu, o Glanzes Herrn.
Elizarenkova
Вас заманиваем мы жертвенным возлиянием
Вечером и утром, как охотники – двух диких слонов.
Человеку, регулярно приносящему жертву, о два мужа,
Вы привозите жертвенную усладу, о повелители красоты!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवाम्) हे स्थविर-वृद्ध स्त्री-पुरुषों ! तुम (मृगा-इव वारणा) गृहस्थ में जानेवाले उनके दुखों के निवारक (मृगण्यवः) तुम दोनों की खोज करनेवाले हम नवगृहस्थ (दोषा वस्तोः) दिन-रात (हविषा नि ह्वयामहे) उत्तम ग्रहण करने योग्य वस्तु के द्वारा तुम्हारा सत्कार करते हैं (युवां नरा) तुम नेता (शुभस्पती) कल्याणस्वामी-कल्याणप्रद (जनाय) जनमात्र के लिए (इषं वहथः) इष्ट सुख अन्न आदि को प्राप्त कराते हो (होत्राम्-ऋतुथा जुह्वते) सारे गृहस्थ तुम दोनों के लिए समय-समय पर सत्कार, उपहार देते हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वृद्ध गृहस्थ जन नवगृहस्थों के घरों में पहुँचें। उन्हें गृहस्थ-संचालन के अपने अनुभवों से अवगत कराएँ। नवगृहस्थ भी वृद्ध स्त्री-पुरुषों को समय–समय पर आमन्त्रित करें, उनका उपहार एवं सत्कार से स्वागत करें ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवाम्) हे अश्विनौ स्थविरौ स्त्रीपुरुषौ ! (मृगा-इव वारणा) गृहस्थेषु गन्तारौ दुःखनिवारकौ-एव, “इवोऽपि दृश्यते पादपूरणः” [निरु० १।११] (मृगण्यवः) युवामन्वेषका वयं नवगृहस्थाः ‘मृग अन्वेषणे’ [चुरादिः] (दोषा वस्तोः) नक्तं दिवा (हविषा निह्वयामहे) उत्तमग्रहणयोग्येन वस्तुना निमन्त्रयामहे-सत्कुर्मः (युवम्) युवाम् (नरा) नेतारौ (शुभस्पती) कल्याण-स्वामिनौ-कल्याणप्रदौ (जनाय) जनमात्राय (इषं वहथः) इष्टं सुखमन्नादिकं वा प्रापयथः (होत्राम्-ऋतुथा जुह्वते) सर्वे गृहस्था युवाभ्यां समये समये प्रशंसां ददति प्रशंसां कुर्वन्ति ॥४॥
05 युवां ह - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यु॒वां ह॒ घोषा॒ पर्य॑श्विना य॒ती राज्ञ॑ ऊचे दुहि॒ता पृ॒च्छे वां॑ नरा ।
भू॒तं मे॒ अह्न॑ उ॒त भू॑तम॒क्तवेऽश्वा॑वते र॒थिने॑ शक्त॒मर्व॑ते ॥
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वां ह॒ घोषा॒ पर्य॑श्विना य॒ती राज्ञ॑ ऊचे दुहि॒ता पृ॒च्छे वां॑ नरा ।
भू॒तं मे॒ अह्न॑ उ॒त भू॑तम॒क्तवेऽश्वा॑वते र॒थिने॑ शक्त॒मर्व॑ते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवां꣡ ह घो꣡षा प꣡रि अश्विना यती꣡
रा꣡ज्ञ ऊचे दुहिता꣡ पृछे꣡ वां नरा
भूत꣡म् मे अ꣡ह्न उत꣡ भूतम् अक्त꣡वे
अ꣡श्वावते रथि꣡ने शक्तम् अ꣡र्वते
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ghóṣā ← ghóṣā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ha ← ha (invariable)
{}
pári ← pári (invariable)
{}
yatī́ ← √i- 1 (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
yuvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
duhitā́ ← duhitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
narā ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
pr̥ché ← √praś- (root)
{case:DAT, number:SG}
rā́jñaḥ ← rā́jan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ūce ← √uc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
áhne ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
aktáve ← aktú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
bhūtam ← √bhū- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
bhūtám ← √bhū- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
utá ← utá (invariable)
{}
árvate ← árvant- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
áśvāvate ← áśvāvant- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
rathíne ← rathín- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śaktam ← √śak- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
यु॒वाम् । ह॒ । घोषा॑ । परि॑ । अ॒श्वि॒ना॒ । य॒ती । राज्ञः॑ । ऊ॒चे॒ । दु॒हि॒ता । पृ॒च्छे । वा॒म् । न॒रा॒ ।
भू॒तम् । मे॒ । अह्ने॑ । उ॒त । भू॒त॒म् । अ॒क्तवे॑ । अश्व॑ऽवते । र॒थिने॑ । श॒क्त॒म् । अर्व॑ते ॥
Hellwig Grammar
- yuvāṃ ← yuvām ← tvad
- [noun], accusative, dual, masculine
- “you.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- ghoṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- pary ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- yatī ← i
- [verb noun], nominative, singular
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- rājña ← rājñaḥ ← rājan
- [noun], genitive, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- ūce ← vac
- [verb], singular, Perfect indicative
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- duhitā ← duhitṛ
- [noun], nominative, singular, feminine
- “daughter; duhitṛ [word].”
- pṛcche ← pracch
- [verb], singular, Present indikative
- “ask; ask; ask; consult; interrogate.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- narā ← nara
- [noun], vocative, dual, masculine
- “man; man; Nara; person; people; Nara; Puruṣa; nara [word]; servant; hero.”
- bhūtam ← bhū
- [verb], dual, Aorist imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- me ← mad
- [noun], dative, singular
- “I; mine.”
- ahna ← ahne ← ahar
- [noun], dative, singular, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- bhūtam ← bhū
- [verb], dual, Aorist imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- aktave ← aktu
- [noun], dative, singular, masculine
- “night; dark; beam.”
- ‘śvāvate ← aśvāvate ← aśvāvat
- [noun], dative, singular, masculine
- “rich in horses.”
- rathine ← rathin
- [noun], dative, singular, masculine
- śaktam ← śak
- [verb], dual, Aorist imperative
- “can; invigorate.”
- arvate ← arvat
- [noun], dative, singular, masculine
- “running.”
सायण-भाष्यम्
हे नरा नेतारावश्विनौ युवां खलु परि परितो यती गच्छन्ती राज्ञः दीप्तस्य कक्षीवतः दुहिता पुत्री घोषा घोषाख्या अहम् ऊचे संनिहितेभ्यो वृद्धेभ्य उक्तवत्यस्मि । किंच वां युवां पृच्छे वृद्धान् संनिहितान् कीदृशावश्विनाविति पृच्छामि । तथा सति मे मम अह्ने दिवसाय दिवसनिर्वर्त्यकर्मणे भूतं भवतम् । उत अपि च अक्तवे रात्र्यै रात्रिनिर्वर्त्यकर्मणे भूतं भवतम् । तथा अश्ववते अश्वयुक्ताय रथिने रथवते च अर्वते भ्रातृव्याय शक्तं निरसने शक्तौ भवतम्॥ ॥१८॥
Wilson
English translation:
“Attending upon you, Aśvins, leaders (of rites), I, Ghoṣā, the daughter of king (Kakṣīvat), speak toyou and request you; be (present at) my (sacrifice) by day, and be (present) by night, be able, (to grant favour) tothe son of my brother, who has horses and a chariot.”
Jamison Brereton
Circling around you two, o Aśvins, Ghoṣā, the daughter of a king, said, “I ask you, o men:
Will you be there for me for the day and be there for the night? Will you exert your abilities (for me, as if) for a steed (to win the prize) of horse and chariot?1444 X.40
Griffith
To you, O Asvins, came the daughter of a King, Ghosa, and said, O Heroes, this I beg of you:
Be near me in the day, he near me in the night: help me to gain a car-borne chieftain rich in steeds.
Geldner
Euch, Asvin, umwandelte die Ghosa, eines Königs Tochter, und sprach: “Ich frage euch, ihr Herren. Stehet mir Tags und stehet mir Nachts bei, tut für den Besitzer von Roß und Wagen und für das Rennpferd, was ihr vermöget!
Grassmann
Umwandernd euch, des Königs Tochter Ghoscha ich, hab’ ich’s im Herzen, nun zu bitten, Ritter, euch: Bei mir, o Männer, seid bei Tage, seid bei Nacht, und helft dem Lenker sammt dem Wagen und dem Ross.
Elizarenkova
Обходя вокруг вас, о Ашвины, Гхоша,
Дочь царя, сказала: Я упрашиваю вас, о два мужа.
Помогайте мне днем и помогайте мне ночью!
Сделайте, чтобы скакун получил (награду) из коней, из колесниц!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नरा-अश्विना युवाम्) हे गृहस्थों के नेता स्त्री-पुरुषों ! तुम दोनों (ह) अवश्य (राज्ञः-दुहिता घोषा परि यती) शासक की घोषणा करनेवाली, सब ओर विचरती हुई (ऊचे वां पृच्छे) सभा कहती है तथा पूछती है-प्रार्थना करती है कि (मे-अह्ने-उत-अक्तवे भूतम्) मेरे लिए दिन में तथा रात्रि में राज्यकर्म करने को उद्यत होओ-होते हो (अश्वावते रथिने-अर्वते शक्तं भूतम्) अश्वयुक्त रथ के लिए और रथयुक्त घोड़े के लिए तुम दोनों समर्थ होओ-होते हो, उनके साधने और चलाने में ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राज्य के वृद्ध तथा माननीय स्त्री-पुरुषों का सम्पर्क राज्यसभा से होना चाहिये। वह राज्य की घोषणा राज्य के वृद्ध-मान्य स्त्री-पुरुषों में सद्भाव से करती रहे और उसे शिरोधार्य करके यातायात के लिए रथों और घोड़ों की समृद्धि करते रहें ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नरा-अश्विना युवाम्) नेतारौ-गृहस्थानां नेतारौ स्त्रीपुरुषौ ! युवाम् (ह) खलु (राज्ञः-दुहिता घोषा परियती-ऊचे वां पृच्छे) शासकस्य घोषयित्री परिचरन्ती सभा वक्ति तथा युवां पृच्छति प्रार्थयते च अत्रोभयत्र पुरुषव्यत्ययः, उत्तमपुरुषो लिटि (मे-अह्ने उत-अक्तवे भूतम्) मह्यं दिनायापि रात्र्यै च राज्यकार्यं कर्त्तुं खलूद्यतौ भवथः (अश्वावते रथिने-अर्वते शक्तं भूतम्) अश्वयुक्ताय रथाय तथा रथयुक्तायाश्वाय च युवां समर्थौ भवथः ॥५॥
06 युवं कवी - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यु॒वं क॒वी ष्ठः॒ पर्य॑श्विना॒ रथं॒ विशो॒ न कुत्सो॑ जरि॒तुर्न॑शायथः ।
यु॒वोर्ह॒ मक्षा॒ पर्य॑श्विना॒ मध्वा॒सा भ॑रत निष्कृ॒तं न योष॑णा ॥
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं क॒वी ष्ठः॒ पर्य॑श्विना॒ रथं॒ विशो॒ न कुत्सो॑ जरि॒तुर्न॑शायथः ।
यु॒वोर्ह॒ मक्षा॒ पर्य॑श्विना॒ मध्वा॒सा भ॑रत निष्कृ॒तं न योष॑णा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवं꣡ कवी꣡ ष्ठः प꣡रि अश्विना र꣡थं
वि꣡शो न꣡ कु꣡त्सो जरितु꣡र् नशायथः
युवो꣡र् ह म꣡क्षा प꣡रि अश्विना म꣡धु
आसा꣡ भरत निष्कृतं꣡ न꣡ यो꣡षणा
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
kavī́ ← kaví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
pári ← pári (invariable)
{}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sthaḥ ← √as- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
jaritúḥ ← jaritár- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
kútsaḥ ← kútsa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
naśāyathaḥ ← √naśāy- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
víśaḥ ← víś- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ha ← ha (invariable)
{}
mádhu ← mádhu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
mákṣā ← mákṣā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
pári ← pári (invariable)
{}
yuvóḥ ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:DU}
āsā́ ← ā́s- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
bharata ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
ná ← ná (invariable)
{}
niṣkr̥tám ← niṣkr̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yóṣaṇā ← yóṣaṇā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
यु॒वम् । क॒वी इति॑ । स्थः॒ । परि॑ । अ॒श्वि॒ना॒ । रथ॑म् । विशः॑ । न । कुत्सः॑ । ज॒रि॒तुः । न॒शा॒य॒थः॒ ।
यु॒वोः । ह॒ । मक्षा॑ । परि॑ । अ॒श्वि॒ना॒ । मधु॑ । आ॒सा । भ॒र॒त॒ । निः॒ऽकृ॒तम् । न । योष॑णा ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- kavī ← kavi
- [noun], nominative, dual, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- ṣṭhaḥ ← sthaḥ ← as
- [verb], dual, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- pary ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- rathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- viśo ← viśaḥ ← viś
- [noun], accusative, plural, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- kutso ← kutsaḥ ← kutsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Kutsa; kutsa [word].”
- jaritur ← jarituḥ ← jaritṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “singer.”
- naśāyathaḥ ← naśāy
- [verb], dual, Present indikative
- “arrive.”
- yuvor ← yuvoḥ ← tvad
- [noun], genitive, dual, masculine
- “you.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- makṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “bee.”
- pary ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- madhv ← madhu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- āsā ← ās
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mouth.”
- bharata ← bhṛ
- [verb], plural, Present injunctive
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- niṣkṛtaṃ ← niṣkṛtam ← niṣkṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “place; rendezvous.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yoṣaṇā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “girl; wife.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ कवी मेधाविनौ युवं युवां रथं परि ष्ठः परितो भवथः । अथ जरितुः स्तोतुर्यज्ञं प्रति गमनाय नशायथः रथं प्राप्नुथः । तत्र दृष्टान्तः । कुत्सः न । यथा कुत्सश्चेन्द्रश्च सरथमधितिष्ठतः । तथा च मन्त्रान्तरं – यासि कुत्सेन सरथमवस्युस्तोदो वातस्य हर्योरीशानः ’ (ऋ. सं. ४. १६. ११ ) इति । किंच हे अश्विना अश्विनौ युवोर्ह युवयोः खलु स्वभूतं मधु मक्षा मक्षिका आसा आस्येन परि भरत बिभर्ति । तत्र दृष्टान्तः । निष्कृतं न यथा निष्कृतं संस्कृतं मधु योषणा नारी तद्वदित्यर्थः। तथा च मन्त्रान्तरम् – उत स्था वां मधुमन्मक्षिकारपन्मदे सोमस्यौशिजो हुवन्यति ’ ( ऋ. सं. १. ११९. ९) इति ॥
Wilson
English translation:
“Sage Aśvins, stand by your chariot; make it approach (the sacrifice) of the worshipper, as Kutsa(made his chariot approach) men, the fly carries your honey, Aśvins, in its mouth as a woman carries purified(honey).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
As Kutsa…men: Kutsa and Indra ride in the same chariot; cf. RV 4.16.11; as a woman: cf. RV 1.119.2
Jamison Brereton
“You two poets circle around your chariot, o Aśvins; you arrive at the clans of the singer, as Kutsa (arrived at the poet/Kavi Uśanā).
The bee holds the honey of you two encircled with her mouth, o Aśvins, as a young woman (holds) a tryst (within her mouth) [=keeps quiet about it].
Griffith
O Asvins, ye are wise: as Kutsa comes to men, bring your car nigh the folk of him who sings your praise.
The bee, O Asvins, bears your honey in her mouth, as the maid carries it purified in her hand.
Geldner
Ihr seid zwei Weise, ihr Asvin fahret euren Wagen umher; ihr kommet wie Kutsa in die Häuser des Sängers. Euch, Asvin, vertraute die Biene mit dem Munde den Honig an wie die Maid den Treffort.
Grassmann
Ihr Ritter haltet weise euren Wagen auf, wie Kutsa dringt ihr zu des Sängers Stämmen hin; Die Biene trug im Munde euch den Honig zu; o Ritter, wie zum Stelldichein das Mädchen kommt.
Elizarenkova
Как двое мудрых, о Ашвины, вы окружаете колесницу.
Как Кутса, вы посещаете дома певца.
Это вам, о Ашвины, пчела ртом передала
Мед, как женщина (сообщает) место свидания.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना युवम्) हे शिक्षित स्त्री-पुरुषों ! तुम (कवी स्थः) ज्ञानी हो (विशः-न रथम्) प्रजाएँ जिस प्रकार रमणीक सुखप्रद राजा को धारण करती हैं-उसकी आज्ञा में चलती हैं (कुत्सः-जरितुः-नशायथः) जो स्तुतिकर्त्ताहै, उस स्तुतिकर्त्ताके अभिप्राय या अभीष्ट को तुम पूरा करते हो (युवोः-ह मक्षा) तुम दोनों मधुमक्षिका जैसे (आसा) मुख से (मधु परि भरत) मधु को चारों ओर से लेती है, वैसे ही (योषणा न निष्कृतम्) अथवा गृहिणी जैसे घर को सब ओर से सुसज्जित रखती है, वैसे तुम भी रखो ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्री-पुरुष शिक्षित होकर सुखद राजा के शासन में रहते हुए और परमात्मा की स्तुति करते हुए गृहस्थ जीवन का सुख संचित करें।सद्गृहिणीरहने के स्थान को सुसंस्कृत रखे ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना युवम्) हे शिक्षितौ स्थविरौ स्त्रीपुरुषौ ! युवाम् (कवी स्थः) क्रान्तदर्शिनौ ज्ञानिनौ स्थः (विशः न रथम्) प्रजाः-यथा रमणीयं सुखप्रदं राजानं धारयन्ति (कुत्सः जरितुः-नशायथः) यः स्तुतिकर्त्ता “कुत्सः कर्त्ता स्तोमानाम्” [निरु० ३।१२] तस्य स्तुतिकर्त्तुरभिप्रायं प्राप्नुथः “नशत्-व्याप्तिकर्मा” [निघ० २।१८] (युवोः ह मक्षा) युवां मधुमक्षिका यथा ‘विभक्तिव्यत्ययेन प्रथमास्थाने षष्ठी’ (आसा) आस्येन मुखेन (मधु परि भरत) मधु परितो गृह्णाति तद्वत् (योषणा न निष्कृतम्) अथवा गृहिणी सुसंस्कृतं गृहं परितो रक्षति तथा भवतम् ॥६॥
07 युवं ह - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यु॒वं ह॑ भु॒ज्युं यु॒वम॑श्विना॒ वशं॑ यु॒वं शि॒ञ्जार॑मु॒शना॒मुपा॑रथुः ।
यु॒वो ररा॑वा॒ परि॑ स॒ख्यमा॑सते यु॒वोर॒हमव॑सा सु॒म्नमा च॑के ॥
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं ह॑ भु॒ज्युं यु॒वम॑श्विना॒ वशं॑ यु॒वं शि॒ञ्जार॑मु॒शना॒मुपा॑रथुः ।
यु॒वो ररा॑वा॒ परि॑ स॒ख्यमा॑सते यु॒वोर॒हमव॑सा सु॒म्नमा च॑के ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवं꣡ ह भुज्युं꣡ युव꣡म् अश्विना व꣡शं
युवं꣡ शिञ्जा꣡रम् उश꣡नाम् उ꣡पारथुः
युवो꣡ र꣡रावा† प꣡रि सख्य꣡म् आसते
युवो꣡र् अह꣡म् अ꣡वसा सुम्न꣡म् आ꣡ चके
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
bhujyúm ← bhujyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ha ← ha (invariable)
{}
váśam ← váśa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
ārathuḥ ← √r̥- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
śiñjā́ram ← śiñjā́ra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
úpa ← úpa (invariable)
{}
uśánām ← uśánā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
árāvā ← árāvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
āsate ← √ās- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
pári ← pári (invariable)
{}
sakhyám ← sakhyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yuvóḥ ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ahám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
ávasā ← ávas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
cake ← √kā- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
sumnám ← sumná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yuvóḥ ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:DU}
पद-पाठः
यु॒वम् । ह॒ । भु॒ज्युम् । यु॒वम् । अ॒श्वि॒ना॒ । वश॑म् । यु॒वम् । शि॒ञ्जार॑म् । उ॒शना॑म् । उप॑ । आ॒र॒थुः॒ ।
यु॒वोः । ररा॑वा । परि॑ । स॒ख्यम् । आ॒स॒ते॒ । यु॒वोः । अ॒हम् । अव॑सा । सु॒म्नम् । आ । च॒के॒ ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- bhujyuṃ ← bhujyum ← bhujyu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhujyu.”
- yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vaśaṃ ← vaśam ← vaśa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “control; dominion; influence; power; Vaśa; vaśa [word]; will; authority; control; wish; supervision.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- śiñjāram ← śiñjāra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Śiñjāra.”
- uśanām ← uśanā
- [noun], accusative, singular, feminine
- upārathuḥ ← uparch ← √ṛch
- [verb], dual, Perfect indicative
- yuvo ← yuvoḥ ← tvad
- [noun], genitive, dual, masculine
- “you.”
- rarāvā ← rarāvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hostile.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- sakhyam ← sakhya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “friendship; aid; company.”
- āsate ← ās
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sit; stay; sit down; dwell; lie; lie; exist.”
- yuvor ← yuvoḥ ← tvad
- [noun], genitive, dual, masculine
- “you.”
- aham ← mad
- [noun], nominative, singular
- “I; mine.”
- avasā ← avas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- sumnam ← sumna
- [noun], accusative, singular, neuter
- “favor; benevolence; sumna [word]; entreaty; favor.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- cake ← kan
- [verb], singular, Perfect indicative
- “like; delight; desire.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ युवं ह युवां खलु भुज्युं समुद्रमध्ये विपन्न`नावं तुग्रपुत्रं भुज्युम् उपारथुः उत्तारयितुमुपगतवन्तौ भवथः । किंच युवं युवां वशं हस्तिबलेन शत्रुभिः पराजीयमानं वशनामधेयं राजानं रक्षणाय उपारथुः । किंच युवं युवां शिञ्जारम् अत्रिमग्निकूटादुत्तारयितुम् उशनां कमनीयां स्तुतिं च श्रोतुमुपारथुः । तथा च मन्त्रान्तरम्—’अत्रिं शिञ्जारमश्विना ’ (ऋ . सं. ८..५. २५) इति । किंच युवोः युवयोः सख्यं मित्रत्वं ररावा हविषां प्रदाता यजमानः परि आसते पर्यास्ते । वचनव्यत्ययः । किं च युवोः युवयोः अवसा रक्षणेन अहं घोषा सुम्नं सुखम् आ चके कामये ॥
Wilson
English translation:
“You came, Aśvins, to the rescue of Bhujyu, you came to the rescue of Vaśa, you came to Śiñjārato (hear) his desirable (praise); the offerer of oblations besieges your friendship; and I desire happiness throughyour protection.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Śiñjāra: cf. RV 8.5.25; Śiñjāra was an Atri; Aśvins came to rescue him from a fire-pit
Jamison Brereton
“You two came to Bhujyu, o Aśvins, you to Vaśa, you to Śiñjāra, to Uśanā.
The hostile man will circumvent your comradeship, but I find pleasure in your benevolence along with your help.
Griffith
To Bhujyu and to Vasa ye come near with help, O Asvins, to Sinjara and to Usana.
Your worshipper secures your friendship for himself. Through your protection I desire felicity.
Geldner
Ihr Asvin seid ja dem Bhujyu beigesprungen, ihr dem Vasa, ihr dem Sinjara, dem Usanas. Der Geizige soll eure Freundschaft verpassen; durch eure Gnade bitte ich mir eine Gunst aus.
Grassmann
Zu Hülfe kamt dem Bhudschju und dem Vaça ihr, o Ritter, dem Çingara und dem Uçana Um eure Freundschaft werbe nun der Spendende; durch Opferlabung strebe ich nach eurer Gunst.
Elizarenkova
Это вы к Бхуджью, вы, о Ашвины, к Ваше,
Вы бросаетесь к Шинджаре, к Ушанасу.
Пусть скупой позаботится о вашей дружбе =
Я (же) с вашей помощью радуюсь милости.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना युवम्) हे शिक्षित स्त्री-पुरुषों ! तुम (ह भुज्युम्) अवश्य भोगप्रद पालक राजा को (युवं वशम्) तुम दोनों निजवश में वर्तमान नौकर को (युवं शिञ्जारम्) तुम दोनों शान्तवक्ता ब्राह्मण को (उशनाम्) धनधान्य की कामना करनेवाले वैश्य को (उप आरथुः) प्राप्त करते हो (ररावा युवयोः सख्यं परि-आसते) दान करनेवाला तुम दोनों की मित्रता को प्राप्त होता है या आश्रय करता है (अहं युवयोः-अवसा सुम्नम्-आ चके) मैं गृहस्थ तुम दोनों के रक्षण करनेवाले प्रवचन से सुख को चाहता हूँ ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - शिक्षित स्त्री-पुरुषों को यथासाधन चारों वर्णों को सहयोग देना और उनके सहयोग से सुख की कामना करनी चाहिए ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना युवम्) हे शिक्षितस्त्रीपुरुषौ !युवाम् (ह) अवश्यम् (भुज्युम्) भोगप्रदं पालकं राजानम् (युवं वशम्) युवां वशे वर्तमानं भृत्यं पालनीयं शूद्रम् (युवं शिञ्जारम्) युवां शान्तवक्तारं ब्राह्मणम् “शिञ्जे शब्दं करोति” [निरु० ९।१८] (उशनाम्) धनधान्यं कामयमानं वैश्यम् “उशना कामयमाना” [ऋ० १।१५१।१० दयानन्दः] (उपारथुः) उपगच्छथः-प्राप्नुथः (ररावा युवयोः सख्यं परि-आसते) दानकर्त्ता युवयोः पितृत्वमाश्रयति (अहं युवयोः-अवसा सुम्नम्-आचके) अहं गृहस्थो युवयोः रक्षणकारकेण प्रवचनेन सुखं वाञ्छामि ॥७॥
08 युवं ह - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यु॒वं ह॑ कृ॒शं यु॒वम॑श्विना श॒युं यु॒वं वि॒धन्तं॑ वि॒धवा॑मुरुष्यथः ।
यु॒वं स॒निभ्यः॑ स्त॒नय॑न्तमश्वि॒नाप॑ व्र॒जमू॑र्णुथः स॒प्तास्य॑म् ॥
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं ह॑ कृ॒शं यु॒वम॑श्विना श॒युं यु॒वं वि॒धन्तं॑ वि॒धवा॑मुरुष्यथः ।
यु॒वं स॒निभ्यः॑ स्त॒नय॑न्तमश्वि॒नाप॑ व्र॒जमू॑र्णुथः स॒प्तास्य॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवं꣡ ह कृशं꣡ युव꣡म् अश्विना शयुं꣡
युवं꣡ विध꣡न्तं विध꣡वाम् उरुष्यथः
युवं꣡ सनि꣡भ्य स्तन꣡यन्तम् अश्विना
अ꣡प व्रज꣡म् ऊर्णुथः सप्त꣡आसियम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ha ← ha (invariable)
{}
kr̥śám ← kr̥śá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śayúm ← śayú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
uruṣyathaḥ ← √uruṣy- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vidhántam ← √vidh- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:ACT}
vidhávām ← vidhávā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
saníbhyaḥ ← saní- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
stanáyantam ← √stanⁱ- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
ápa ← ápa (invariable)
{}
saptā́syam ← saptā́sya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ūrṇuthaḥ ← √vr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vrajám ← vrajá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यु॒वम् । ह॒ । कृ॒शम् । यु॒वम् । अ॒श्वि॒ना॒ । श॒युम् । यु॒वम् । वि॒धन्त॑म् । वि॒धवा॑म् । उ॒रु॒ष्य॒थः॒ ।
यु॒वम् । स॒निऽभ्यः॑ । स्त॒नय॑न्तम् । अ॒श्वि॒ना॒ । अप॑ । व्र॒जम् । ऊ॒र्णु॒थः॒ । स॒प्तऽआ॑स्यम् ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- kṛśaṃ ← kṛśam ← kṛśa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Kṛśa.”
- yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- śayuṃ ← śayum ← śayu
- [noun], accusative, singular, masculine
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- vidhantaṃ ← vidhantam ← vidh
- [verb noun], accusative, singular
- “worship; offer.”
- vidhavām ← vidhavā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “widow.”
- uruṣyathaḥ ← uruṣy
- [verb], dual, Present indikative
- “protect; help.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- sanibhya ← sanibhyaḥ ← sani
- [noun], dative, plural, masculine
- “gain.”
- stanayantam ← stanay ← √stan
- [verb noun], accusative, singular
- “thunder; thunder.”
- aśvināpa ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- aśvināpa ← apa
- [adverb]
- “away.”
- vrajam ← vraja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “cow pen; Vraja; battalion; Vraja; Vraja; vraja [word]; vraj; herd; flock; group.”
- ūrṇuthaḥ ← vṛ
- [verb], dual, Present indikative
- “surround; accompany; cover; cover; obstruct; check; spread; envelop.”
- saptāsyam ← sapta ← saptan
- [noun]
- “seven; seventh.”
- saptāsyam ← āsyam ← āsya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mouth; mouth; aperture; face; mukha; jaw; point.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ युवं ह युवां खलु कृशं दुर्बलं कृशनामधेयं वा उरुष्यथः रक्षथः । किंच युवं युवां शयुं शयुनामानमृषिमुरुष्यथः। किंच युवं युवां विधन्तं परिचरन्तं मनुष्यं विधवां च अपतिकां वध्रिमतीं योद्ध्रीं स्त्रियं च उरुष्यथः । किंच हे अश्विना अश्विनौ युवं युवां स्तनयन्तं शब्दं कुर्वन्तं सप्तास्यं सर्पणशीलद्वारं व्रजं मेघम् । व्रजश्चरुः’ इति मेघनामसु पाठात् । सनिभ्यः हविषां दातृभ्यः अप ऊर्णुथः विवृतद्वारं कृतवन्तौ स्थ इत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Verily, Aśvins, you protect the feeble man; you protected Śayu; you protect him who worshipsaccording to rule, and the widow, (Vadhrimati); you set open, O Aśvins, for the donors of oblations theseven-mouthed thundering cloud.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The feeble man: or, Kṛśa, a proper name; seven-mouthed: saptāsyam = liṭ,seven-mouthed; i.e., having shifting doors or openings, sarpaṇaśīladvāram; Ghoṣā, having become eligibleas a wife, here expresses her desire for a husband
Jamison Brereton
“You two make wide space for Kr̥śa, you for Śayu, o Aśvins, you for the worshiper and the widow.
You two open up the thundering enclosure with its seven mouths for the sake of gain, o Aśvins.”
Griffith
Krsa and Sayu ye protect, ye Asvins Twain: ye Two assist the widow and the worshipper;
And ye throw open, Asvins, unto those who win the cattle-stall that thunders with its serenfold mouth.
Geldner
Ihr Asvin helfet ja dem Krisa, ihr dem Sayu, ihr dem euch Dienenden, ihr der Witwe aus der Not; ihr Asvin öffnet den donnernden Pferch mit sieben Ausgängen für die Belohnungen.
Grassmann
Ihr schaffet Glück dem Kriça und dem Çaju ihr o Ritter, dem Verehrer, ihr der Witwe auch; Um Gaben zu verleihn, o Ritter, öffnet ihr den Stall, der sieben Thore hat, den donnernden.
Elizarenkova
Это вы – Кришу, вы, о Ашвины, Шаю,
Вы выручаете почитателя (и) вдову.
Вы, о Ашвины, открываете грохочущий
Загон семивратный для награждений.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे शिक्षित स्त्री-पुरुषों ! (युवम्) तुम दोनों (ह) अवश्य (कृशम्) क्षीण को (शयुम्) असावधान को (युवम्) तुम (विधन्तम्) विधुर-पत्नीरहित को (विधवाम्) पतिहीन स्त्री को (उरुष्यथः) रक्षित करते हो (युवम्) तुम दोनों (सनिभ्यः) ज्ञान का सेवन करनेवाले श्रोताओं के लिए (सप्तास्यं स्तनयन्तम्)सप्तछन्दों-मन्त्रों से युक्त मुखवाले उपदेष्टा (व्रजम्) वर्जनशील अथिति को (अप-ऊर्णुथः) न रोको, जाने दो ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सुशिक्षित स्त्री-पुरुषों को चाहिए कि वे क्षीण, असावधान, विधुर और विधवाओं की रक्षा करें तथा वेदवक्ता अथितियों के लिए यत्न-तत्र जाने की सुविधा दें ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे शिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ ! (युवम्) युवाम् (ह) खलु (कृशम्) क्षीणम् (शयुम्) असावधानम् (युवम्) युवाम् (विधन्तम्) भ्रान्तम्-सहयोगिनीविहीनम् (विधवाम्) पतिविहीनाम् (उरुष्यथः) रक्षथः “उरुष्यती रक्षाकर्मा” [निरु० ५।२३] (युवम्) युवाम् (सनिभ्यः स्तनयन्तं सप्तास्यं व्रजम्-अप ऊर्णुथः) ज्ञानसम्भक्तृभ्यः श्रोतृभ्यः सप्तास्य सप्तछन्दांसि मन्त्राः-आस्ये मुखे यस्य तं शब्दायमानमुपदेष्टारं व्रजनशीलमतिथिं नावरोधयथः, गमनाय समर्थयथः ॥८॥
09 जनिष्थ योषा - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
जनि॑ष्ट॒ योषा॑ प॒तय॑त्कनीन॒को वि चारु॑हन्वी॒रुधो॑ दं॒सना॒ अनु॑ ।
आस्मै॑ रीयन्ते निव॒नेव॒ सिन्ध॑वो॒ऽस्मा अह्ने॑ भवति॒ तत्प॑तित्व॒नम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
जनि॑ष्ट॒ योषा॑ प॒तय॑त्कनीन॒को वि चारु॑हन्वी॒रुधो॑ दं॒सना॒ अनु॑ ।
आस्मै॑ रीयन्ते निव॒नेव॒ सिन्ध॑वो॒ऽस्मा अह्ने॑ भवति॒ तत्प॑तित्व॒नम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ज꣡निष्ट यो꣡षा पत꣡यत् कनीनको꣡
वि꣡ चा꣡रुहन् वीरु꣡धो दंस꣡ना अ꣡नु
आ꣡स्मै रीयन्ते निवने꣡व सि꣡न्धवो
अस्मा꣡ अ꣡ह्ने भवति त꣡त् पतित्वन꣡म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
jániṣṭa ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
kanīnakáḥ ← kanīnaká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
patáyat ← √pat- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
yóṣā ← yóṣā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ánu ← ánu (invariable)
{}
áruhan ← √ruh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
{}
daṁsánāḥ ← daṁsánā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
ví ← ví (invariable)
{}
vīrúdhaḥ ← vīrúdh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
asmai ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
nivanā́ ← nivaná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
rīyante ← √rī- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
síndhavaḥ ← síndhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
áhne ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
asmaí ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
bhavati ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
patitvanám ← patitvaná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
जनि॑ष्ट । योषा॑ । प॒तय॑त् । क॒नी॒न॒कः । वि । च॒ । अरु॑हन् । वी॒रुधः॑ । दं॒सनाः॑ । अनु॑ ।
आ । अ॒स्मै॒ । री॒य॒न्ते॒ । नि॒व॒नाऽइ॑व । सिन्ध॑वः । अ॒स्मै । अह्ने॑ । भ॒व॒ति॒ । तत् । प॒ति॒ऽत्व॒नम् ॥
Hellwig Grammar
- janiṣṭa ← jan
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- yoṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “woman; puppet; daughter.”
- patayat ← patay ← √pat
- [verb], singular, Present injunctive
- “fly.”
- kanīnako ← kanīnakaḥ ← kanīnaka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “male child.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- cāruhan ← ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- cāruhan ← aruhan ← ruh
- [verb], plural, Imperfect
- “heal; grow; cicatrize; climb; board; ascend; grow.”
- vīrudho ← vīrudhaḥ ← vīrudh
- [noun], nominative, plural, feminine
- “plant; shrub.”
- daṃsanā ← daṃsana
- [noun], accusative, plural, neuter
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- āsmai ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- āsmai ← asmai ← idam
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- rīyante ← ri
- [verb], plural, Present indikative
- “free; liberate; run; let go of.”
- nivaneva ← nivanā
- [adverb]
- nivaneva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- sindhavo ← sindhavaḥ ← sindhu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- ‘smā ← asmai ← idam
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ahne ← ahar
- [noun], dative, singular, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- bhavati ← bhū
- [verb], singular, Present indikative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- patitvanam ← patitvana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “marriage.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवयोः प्रसादादियं घोषा योषा स्त्रीगुणोपेता सुभगा जनिष्ट जाता । अस्याः समीपं कनीनकः कन्याकामः पतिः पतयत् पततु । अस्मै कनीनकाय युवयोः दंसनाः अनु वृष्टिलक्षणानि कर्माणि लक्षीकृस्य वीरुधः ओषधयः वि चारुहन विरोहन्तु प्रादुर्भवन्तु । अस्मै कनीनकाय निवनेव प्रवणेनेव सिन्धवः उदकानि आ रीयन्ते । ता वीरुधोऽभिगच्छन्तु । किंच अह्रे केनाप्यहन्तव्याय अस्मै कनीनकाय तत् संभोगसमर्थं पतित्वनं यौवनं भवति भवतु ॥
Wilson
English translation:
“The bride, Aśvins, has been born, let the husband approach; may the plural nts spring up (for him) afterthe rain; for him may the streams flow as if from a declivity; may he invulnerable have the power of a husbandover her.”
Jamison Brereton
The maiden has been born, and the little lad has taken flight. And when sprouts have sprouted according to (the Aśvins’) wondrous powers,
the rivers flow for him as if into a valley; (she) is there for him for the day (and for the night): this is marriage!
Griffith
The Woman hath brought forth, the Infant hath appeared, the plants of wondrous beauty straightway have sprung up.
To him the rivers run as down a deep descent, and he this day becomes their master and their lord.
Geldner
Sie wurde eine Maid, das Jüngelchen ist flügge. Wenn die Pflanzen gesprossen sind, höheren Kräften folgend, dann fließen ihm gleichsam die Ströme zu Tal. Ihm ward auf den Tag diese Gattenschaft zuteil.
Grassmann
Geboren ward das Mädchen und der Knabe lief, und Pflanzen sprossen auf durch eure Wunderkraft, Zu diesem rinnen Ströme nieder wie ins Thal, und die Vermählung ist an diesem Tage ihm.
Elizarenkova
Она превратилась в девицу, порхает мальчик (вокруг).
Когда выросли растения благодаря чудесным силам (Ашвинов),
Для него текут реки, словно в низину.
В (счастливый) день для него происходит это супружество.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (योषा जनिष्ट) जब समागमयोग्य ब्रह्मचारिणी हो जाती है, तब (कनीनकः-पतयत्) कन्या की कामना करनेवाला वर भी प्राप्त हो जाता है, उसका स्वामित्व करता है (च) तथा (वीरुधः-अरुहन्) जैसे ओषधियाँ उगती और बढती हैं, वैसे (दंसनाः-अनु) कर्मों के अनुसार (अस्मै) इस वर के लिए (सिन्धवः-निवना-इव रीयन्ते) सुख-सम्पत्तियाँ ऐसे प्राप्त होती हैं, जैसे नदियाँ निम्न स्थान को प्राप्त होती हैं (अस्मै-अह्ने तत् पतित्वनं भवति) इस अहन्तव्य वर के लिए गृहस्थसम्बन्धी स्वामित्व प्राप्त हो जाता है ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कन्या और कुमार ब्रह्मचर्य के पालन से जब एक-दूसरे की कामना करने और समागम के योग्य हों, तो उनका विवाह होना चाहिए, बिना कामना और योग्यता के नहीं। तभी पवित्र आचरण आदि द्वारा गृहस्थ में सुख सम्पतियाँ, नदियाँ जैसे निम्न स्थान में प्राप्त होती हैं, वैसे प्राप्त होती हैं ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (योषा जनिष्ट) यदा समागमयोग्या ब्रह्मचारिणी जायते, तदा (कनीनकः-पतयत्) कन्याकामो वरोऽपि कन्यां प्राप्नोति तत्स्वामित्वं करोति वा (च) तथा (वीरुधः-अरुहन्) यथा-ओषधयो विरोहन्ति वर्धन्ते तथा (दंसनाः-अनु) कर्माणि अनुसृत्य “दंसनाः कर्माणि” [ऋ० ५।८७।८] (अस्मै) अस्मै वराय (सिन्धवः-निवना-इव रीयन्ते) सुखसम्पत्तयः सिन्धवो नद्यो यथा निम्नं स्थानं प्रति प्राप्नुवन्ति (अस्मै-अह्ने तत् पतित्वनं भवति) अस्मै-अहन्तव्याय तद् गार्हस्थ्यं पतित्वं भवति ॥९॥
10 जीवं रुदन्ति - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
जी॒वं रु॑दन्ति॒ वि म॑यन्ते अध्व॒रे दी॒र्घामनु॒ प्रसि॑तिं दीधियु॒र्नरः॑ ।
वा॒मं पि॒तृभ्यो॒ य इ॒दं स॑मेरि॒रे मयः॒ पति॑भ्यो॒ जन॑यः परि॒ष्वजे॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
जी॒वं रु॑दन्ति॒ वि म॑यन्ते अध्व॒रे दी॒र्घामनु॒ प्रसि॑तिं दीधियु॒र्नरः॑ ।
वा॒मं पि॒तृभ्यो॒ य इ॒दं स॑मेरि॒रे मयः॒ पति॑भ्यो॒ जन॑यः परि॒ष्वजे॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
जीवं꣡ रुदन्ति वि꣡ मयन्ते अध्वरे꣡
दीर्घा꣡म् अ꣡नु प्र꣡सितिं दीधियुर् न꣡रः
वाम꣡म् पितृ꣡भ्यो य꣡ इदं꣡ समेरिरे꣡
म꣡यः प꣡तिभ्यो ज꣡नयः परिष्व꣡जे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adhvaré ← adhvará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
jīvám ← jīvá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mayante ← √mi- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
rudanti ← √rud- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
{}
ánu ← ánu (invariable)
{}
dīdhiyuḥ ← √dhī- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRF, voice:ACT}
dīrghā́m ← dīrghá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
prásitim ← prásiti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pitŕ̥bhyaḥ ← pitár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
sameriré ← √īr- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
vāmám ← vāmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
{}
jánayaḥ ← jáni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
máyaḥ ← máyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pariṣváje ← √svaj- (root)
{case:DAT, number:SG}
pátibhyaḥ ← páti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
जी॒वम् । रु॒द॒न्ति॒ । वि । म॒य॒न्ते॒ । अ॒ध्व॒रे । दी॒र्घाम् । अनु॑ । प्रऽसि॑तिम् । दी॒धि॒युः॒ । नरः॑ ।
वा॒मम् । पि॒तृऽभ्यः॑ । ये । इ॒दम् । स॒म्ऽए॒रि॒रे । मयः॑ । पति॑ऽभ्यः । जन॑यः । प॒रि॒ऽस्वजे॑ ॥
Hellwig Grammar
- jīvaṃ ← jīvam ← jīva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “live; alive(p); amṛta.”
- rudanti ← rud
- [verb], plural, Present indikative
- “cry; howl; lament; howl.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- mayante ← may
- [verb], plural, Present indikative
- adhvare ← adhvara
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- dīrghām ← dīrgha
- [noun], accusative, singular, feminine
- “long; long; long; large; far; deep; dīrgha [word].”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- prasitiṃ ← prasitim ← prasiti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “binding.”
- dīdhiyur ← dīdhiyuḥ ← dhī
- [verb], plural, Perfect indicative
- “think; desire; chew over.”
- naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- vāmam ← vāma
- [noun], nominative, singular, neuter
- “agreeable; vāma [word]; beautiful.”
- pitṛbhyo ← pitṛbhyaḥ ← pitṛ
- [noun], dative, plural, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- ya ← ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- idaṃ ← idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- erire ← er ← √īr
- [verb], plural, Perfect indicative
- mayaḥ ← mayas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “pleasure; refreshment.”
- patibhyo ← patibhyaḥ ← pati
- [noun], dative, plural, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- janayaḥ ← jani
- [noun], nominative, plural, feminine
- “wife; jan; woman; jani [word]; birth.”
- pariṣvaje ← pariṣvaj ← √svaj
- [verb noun]
- “embrace.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवथोरनुग्रहात ये नरः पतयो जायानां जीवं जीवनमुद्दिश्य रुदन्ति । रोदनेनापि जायानां जीवनमेवाशासत इत्यर्थः । ता जायाः अध्वरे यज्ञे वि मयन्ते निवेशयन्ति च किंच तासु दीर्घां महतीं प्रसितिं भुजयोः प्रबन्धनम् अनु दीधियुः अनुदधति । इदं वामं वननीयमपत्यं पितृभ्यः समीरिरे संप्रेरयन्ति च। तेभ्यः पतिभ्यः जनयः जायाः परिष्वजे परिष्वङ्गार्थं मयः सुखं कुर्वन्तीति शेषः ॥ ॥ १९ ॥
Wilson
English translation:
“The husbands who weep for the life (of their wives), make them sit down at the sacrifice, hold in a longembrace, (and) send the Pitṛs this desirable offspring, upon these husbands the wives (bestow) happiness inorder to be embraced.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Weep for the life of their wives: jīvam rudanti = liṭ, they weep for the living; i.e., weep forthe lie (of their wives); by their very weeping they desire to (pray for) their wives’ lives
Jamison Brereton
They cry over the living; they make a mutual exchange at the rite. The men [=relatives of the couple] have been devising (the marriage) for a long stretch:
It is a precious thing for the fathers, that they brought (the couple) together; a joy for husbands that their wives are to be embraced.
Griffith
They mourn the living, cry aloud, at sacrifice: the men have set their thoughts upon a distant cast.
A lovely thing for fathers who have gathered here,-a joy to husbands,-are the wives their arms shall clasp
Geldner
Sie beweinen einen Lebenden, sie sind bei dem Opfer fröhlich; die Männer sannen über die langen Bande nach. Ein Gutes ist es für die Väter, die dieses eingerichtet haben, eine Freude für die Gatten sind die Frauen zur Umarmung.
Grassmann
Sie beweinen den lebenden, gehen hin und her (?) beim Opferfest; die Männer sannen der langen Noth nach, sie, welche hier den Ahnen schöne Gaben gebracht haben, [während] die Weiber ihren Gatten Freude [gewähren] zur Umarmung.
Elizarenkova
Они оплакивают живого. Они меняются во время обряда.
Долгий путь прослеживают мужи внутренним взором.
Благо для предков, которые это устроили.
Радость для мужей – жены, которых предстоит обнимать.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (जीवं रुदन्ति) पुत्र की प्राप्ति के लिए गृहस्थजन आर्द्रभाव से प्रार्थना करते हैं (अध्वरे विमयन्ते) विवाहयज्ञ में विशिष्ट प्रतिज्ञारूप वचन बोलते हैं (दीर्घां प्रसितिम्-अनु नरः-दीधियुः) दीर्घकालवाली स्नेहबन्धनी को मनुष्य प्रकाशित करते हैं-प्रदर्शित करते हैं-व्यवहार में लाते हैं (पितृभ्यः-वामम्) अपने पिता आदि बड़े लोगों के लिए श्रेष्ठ वस्तु को समर्पित करते हैं (ये-इदं मयः समेरिरे) जो इसगार्हस्थ्य सुख को सम्पादित करते हैं (जनयः पतिभ्यः परिष्वजे) पत्नियाँ पतियों के लिए परिष्वङ्ग अर्थात् समागम करती हैं ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो स्त्री-पुरुष गृहस्थ आश्रम को स्वीकार करते हैं, उन्हें आजीवन परस्पर स्नेहबन्धन की प्रतिज्ञा करनी चाहिए और उसे निभाना चाहिए। सन्तानप्राप्ति की आकाङ्क्षा गृहस्थी जनों को रखनी चाहिए ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (जीवं रुदन्ति) पुत्रं तत्प्राप्त्यर्थं गृहस्था रुदन्ति-आर्द्रभावेन ब्रुवन्ति (अध्वरे विमयन्ते) विवाहप्रकरणके विवाहयज्ञे विशिष्टं प्रतिज्ञारूपं शब्दं कुर्वन्ति (दीर्घा प्रसितिम्-अनु नरः-दीधियुः) दीर्घकालिकां स्नेहबन्धनीमनुसृत्य नरा मनुष्याः प्रकाशयन्ति प्रकटयन्ति व्यवहरन्ति (पितृभ्यः-वामम्) स्वपितृभ्यो वननीयम् (ये-इदं मयः समेरिरे) ये खल्विदं सुखं सम्पादयन्ति, अतः (जनयः पतिभ्यः परिष्वजे) जायाः स्वपतिभ्यः परिष्वङ्गं कुर्वन्ति ॥१०॥
11 न तस्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न तस्य॑ विद्म॒ तदु॒ षु प्र वो॑चत॒ युवा॑ ह॒ यद्यु॑व॒त्याः क्षेति॒ योनि॑षु ।
प्रि॒योस्रि॑यस्य वृष॒भस्य॑ रे॒तिनो॑ गृ॒हं ग॑मेमाश्विना॒ तदु॑श्मसि ॥
मूलम् ...{Loading}...
न तस्य॑ विद्म॒ तदु॒ षु प्र वो॑चत॒ युवा॑ ह॒ यद्यु॑व॒त्याः क्षेति॒ योनि॑षु ।
प्रि॒योस्रि॑यस्य वृष॒भस्य॑ रे॒तिनो॑ गृ॒हं ग॑मेमाश्विना॒ तदु॑श्मसि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
न꣡ त꣡स्य विद्म त꣡द् उ षु꣡ प्र꣡ वोचत
यु꣡वा ह य꣡द् युवत्याः꣡ क्षे꣡ति यो꣡निषु
प्रियो꣡स्रियस्य वृषभ꣡स्य रेति꣡नो
गृहं꣡ गमेम अश्विना त꣡द् उश्मसि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ná ← ná (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
sú ← sú (invariable)
{}
tásya ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
u ← u (invariable)
{}
vidma ← √vid- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
vocata ← √vac- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
ha ← ha (invariable)
{}
kṣéti ← √kṣi- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yóniṣu ← yóni- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
yúvā ← yúvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yuvatyā́ḥ ← yuvatí- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
priyósriyasya ← priyósriya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
retínaḥ ← retín- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vr̥ṣabhásya ← vr̥ṣabhá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gamema ← √gam- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
gr̥hám ← gr̥há- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
uśmasi ← √vaś- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
न । तस्य॑ । वि॒द्म॒ । तत् । ऊं॒ इति॑ । सु । प्र । वो॒च॒त॒ । युवा॑ । ह॒ । यत् । यु॒व॒त्याः । क्षेति॑ । योनि॑षु ।
प्रि॒यऽउ॑स्रियस्य । वृ॒ष॒भस्य॑ । रे॒तिनः॑ । गृ॒हम् । ग॒मे॒म॒ । अ॒श्वि॒ना॒ । तत् । उ॒श्म॒सि॒ ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- tasya ← tad
- [noun], genitive, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vidma ← vid
- [verb], plural, Perfect indicative
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vocata ← vac
- [verb], plural, Aorist imperative
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- yuvā ← yuvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “young person; yuvan [word]; taruṇabandha; yuvan; yuvan; young buck; young.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- yuvatyāḥ ← yuvatī
- [noun], genitive, singular, feminine
- “girl.”
- kṣeti ← kṣi
- [verb], singular, Present indikative
- “govern; inhabit; dwell; stay; predominate; bide; own.”
- yoniṣu ← yoni
- [noun], locative, plural, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- priyosriyasya ← priya
- [noun]
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- priyosriyasya ← usriyasya ← usriyā
- [noun], genitive, singular, masculine
- “cow; dairy product.”
- vṛṣabhasya ← vṛṣabha
- [noun], genitive, singular, masculine
- “bull; Vṛṣabha; Vṛṣabha; best.”
- retino ← retinaḥ ← retin
- [noun], genitive, singular, masculine
- gṛhaṃ ← gṛham ← gṛha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “house; palace; temple; home; place; family; family; stable.”
- gamemāśvinā ← gamema ← gam
- [verb], plural, Aorist optative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- gamemāśvinā ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- uśmasi ← vaś
- [verb], plural, Present indikative
- “desire; agree; call; care; like; love.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ तस्य तत् सुखं वयं न विद्म न जानीमः। तत्सुखं यूयं सु सुष्ठु प्र वोचत । बहुवचनं पूजार्थम् । युवा ह तरुणः खलु मत्पतिः युवत्याः यौवनान्विताया मम योनिषु गृहेषु यत् क्षेति निवसतीति । किंच प्रियोस्रियस्य प्रिययुवतेः वृषभस्य सेक्तुः रेतिनः रेतस्विनो मत्पतेः गृहं गमेम गच्छेम । वयं तत् गृहम् उश्मसि कामयामहे ॥
Wilson
English translation:
“We do not know this (happiness) of his; do you, (Aśvins), clearly explain how it is that the young(husband) dwells in the bride’s house; let us, Aśvins, go the dwelling of (my) dear youthful, vigorous, and manlyhusband; this is our desire.”
Jamison Brereton
We do not know this—proclaim it to us—how a young man dwells peacefully in the womb of a young woman.
Might we go to the house of the seed-laden bull who has a ruddy cow as his beloved, o Aśvins. We are eager for this.
Griffith
Of this we have no knowledge. Tall it forth to us, now the youth rests within the chambers of the bride.
Fain would we reach the dwelling of the vigorous Steer who loves the kine, O Asvins: this is our desire.
Geldner
Wir kennen das nicht, versprechet uns das fein, daß ein Jüngling im Schoße der Jungfrau ruhe! Wir möchten in das Haus eines besamenden Stieres gelangen, der die Kühe lieb hat, o Asvin. Dies wünschen wir.
Grassmann
Davon wissen wir nicht, das verkündet uns schön, wie der Jüngling in der Jungfrau Lager ruht, wir möchten gelangen in des samenreichen Stieres Haus, der die Kühe liebt, o Açvinen, das wünschen wir.
Elizarenkova
Мы не знаем этого – расскажите же (нам) хорошенько, -
(Как это бывает), что юноша находится в лоне девицы.
Пусть отправимся мы в дом быка, полного семени,
Любящего коров, о Ашвины! Этого мы хотим.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे शिक्षित वृद्ध स्त्री-पुरुषो ! (तस्य तत्-उ सु न विद्म) हम नवगृहस्थ के उस सुफल को नहीं जानते हैं (प्र वोचत) तुम हमें उसका उपदेश दो (युवा ह यत्-युवत्याः-योनिषु क्षेति) जो युवा पति युवति पत्नी के साथ घरों में निवास करता है (प्रियोस्रियस्य) प्रिया-प्यारी उत्साही पत्नीवाले (रेतिनः) रेतस्वी-वीर्यवाले (वृषभस्य) वीर्यसेचक वर के (गृहं गमेम) घर को प्राप्त हों-जावें (उश्मसि) हम ये कामना करते हैं ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वृद्ध स्त्री-पुरुषों को नवविवाहित, गृहस्थधर्म के संचालन में समर्थ के घर में गृहस्थ आश्रम को सुचारु रूप में चलाने के लिए तथा उनके यहाँ सुसन्तान हो, यह कामना रखते हुए जाना चाहिए ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे शिक्षितौ स्थविरौ स्त्रीपुरुषौ ! (तस्य तत् उ सु न विद्म) वयं नवगृहस्थाः तस्य गृहस्थाश्रमस्य तदेव सुफलं न जानीमः (प्रवोचत) इदमुपदिशत, ‘बहुवचनमादरार्थम्’ (युवा ह यत्-युवत्याः-योनिषु क्षेति) यत्-युवा युवत्या गृहेषु गृहसम्बन्धिनीषु निवसति (प्रियोस्रियस्य) प्रिया-उस्रिया उत्साहिनी युवतिर्वधूर्यस्य तस्य वरस्य (रेतिनः) रेतस्विनो वीर्यवतः (वृषभस्य) वीर्यं सेक्तुं समर्थस्य (गृहं गमेम) गृहं गच्छावः, अत्र तयोः स्वीकारोक्तिः स्त्रीपुरुषयोः “अस्मदो द्वयोश्च” [अष्टा०१।२।५९] द्विवचने बहुवचनम् (उश्मसि) वयं कामयामहे ॥११॥
12 आ वामगन्त्सुमतिर्वाजिनीवसू - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ वा॑म् अगन्त् सुम॒तिर्, वा॑जिनी(=अश्वी)वसू॒
न्य् (हे) अश्वि॑ना, हृ॒त्सु (गृहप्राप्ति)कामाꣳ॑ अयꣳसत(=नियती कृताः) ।
अभू॑तङ् गो॒पा मि॑थु॒ना शु॑भस्पती
प्रि॒या अ॑र्य॒म्णो दुर्याꣳ॑(=गृहान्) अशीमहि(=प्रविशेम) ।
मूलम् ...{Loading}...
आ वा॑मगन्त्सुम॒तिर्वा॑जिनीवसू॒ न्य॑श्विना हृ॒त्सु कामा॑ अयंसत ।
अभू॑तं गो॒पा मि॑थु॒ना शु॑भस्पती प्रि॒या अ॑र्य॒म्णो दुर्याँ॑ अशीमहि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
आ꣡ वाम् अगन् सुमति꣡र् वाजिनीवसू
नि꣡ अश्विना हृत्सु꣡ का꣡मा अयंसत
अ꣡भूतं गोपा꣡ मिथुना꣡ शुभस् पती
प्रिया꣡ अर्यम्णो꣡ दु꣡रियाँ अशीमहि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
agan ← √gam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
sumatíḥ ← sumatí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vājinīvasū ← vājínīvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ayaṁsata ← √yam- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
hr̥tsú ← hā́rdi ~ hr̥d- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
kā́māḥ ← kā́ma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ní ← ní (invariable)
{}
ábhūtam ← √bhū- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
gopā́ ← gopā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
mithunā́ ← mithuná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
patī ← páti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śubhaḥ ← śúbh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
aryamṇáḥ ← áryaman- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
aśīmahi ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
dúryān ← dúrya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
priyā́ḥ ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
आ । वा॒म् । अ॒ग॒न् । सु॒ऽम॒तिः । वा॒जि॒नी॒व॒सू॒ इति॑ वाजिनीऽवसू । नि । अ॒श्वि॒ना॒ । हृ॒त्ऽसु । कामाः॑ । अ॒यं॒स॒त॒ ।
अभू॑तम् । गो॒पा । मि॒थु॒ना । शु॒भः॒ । प॒ती॒ इति॑ । प्रि॒याः । अ॒र्य॒म्णः । दुर्या॑न् । अ॒शी॒म॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- agan ← gam
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- sumatir ← sumatiḥ ← sumati
- [noun], nominative, singular, feminine
- “benevolence; favor; Sumati.”
- vājinīvasū ← vājinīvasu
- [noun], vocative, dual, masculine
- ny ← ni
- [adverb]
- “back; down.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- hṛtsu ← hṛd
- [noun], locative, plural
- “heart; heart; mind; breast; hṛd [word].”
- kāmā ← kāmāḥ ← kāma
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wish; desire; sexual love; sexual desire; desire; Kama; sensuality; love; purpose; sexual arousal; pleasure; enjoyment; licentiousness; kāma [word]; sexual intercourse; thorn apple; wish.”
- ayaṃsata ← yam
- [verb], plural, Athematic s aor. (Ind.)
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- abhūtaṃ ← abhūtam ← bhū
- [verb], dual, Root aorist (Ind.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- gopā ← gopa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “cowboy; Gopa; defender.”
- mithunā ← mithuna
- [noun], nominative, dual, masculine
- “twin; couple; couple; coupling; sexual intercourse; Gemini.”
- śubhas ← śubhaḥ ← śubh
- [noun], genitive, singular, feminine
- patī ← pati
- [noun], vocative, dual, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- priyā ← priyāḥ ← priya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- aryamṇo ← aryamṇaḥ ← aryaman
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- duryāṃ ← duryām ← durya
- [noun], accusative, singular, feminine
- “house.”
- aśīmahi ← aś
- [verb], plural, Aorist optative
- “get; reach; enter (a state).”
सायण-भाष्यम्
हे वाजिनीवसू अन्नधनौ शुभस्पती उदकस्य स्वामिनौ हे अश्विना अश्विनौ मिथुना मिथुनौ परस्परं सहितौ वां युवां सुमतिः आ अगन् आगच्छतु । हृत्सु अस्मदीयेषु हृदयेषु कामाः अभिलाषा: नि अयंसत नियम्यन्ताम् । किंच युवां गोपा मम गोपयितारौ अभूतं भवतम् । अपि च प्रियाः सत्यो वयम् अर्यम्णः पत्युः दुर्यान गृहान् अशीमहि प्राप्नुयाम ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, rich in food, lords of water, twin (associates), may your good will devolve (upon us), may thedesires (of our hearts) be attained; you have been my protectors; may we, (being) beloved, attain the habitationof a husband.”
Jamison Brereton
Your benevolence has come here, you Aśvins whose goods are prize mares. Our desires have held themselves down firmly in our hearts, Aśvins.
You have become the paired herdsmen, the two lords of beauty. Dear to Aryaman, might we reach his porticos.
Griffith
Your favouring grace hath come, ye Lords of ample wealth: Asvins, our longings are stored up within your hearts.
Ye, Lords of splendour, have become our twofold guard: may we as welcome friends reach Aryaman’s abode.
Geldner
Eure Gunst ist eingetroffen, ihr Reichbelohnende; die Wünsche sind euch ans Herz gelegt worden. Ihr wurdet ein Schützerpaar, ihr Gatten der Schönheit. Wir möchten als Geliebte in das Haus eines reichen Freiers gelangen.
Grassmann
Zu uns ist, o Gabenreiche, euer Wohlwollen gekommen; in euren Herzen, o Açvinen, wurzeln unsre Wünsche; ihr seid verzwillingte Hüter, o Herrn des Glanzes; als willkommene möchten wir zu Arjamans Wohnung gelangen.
Elizarenkova
Пришла ваша милость, о богатые наградами,
Желания укоренились в сердцах, о Ашвины.
Как пара вы стали защитниками (нашими), о повелители красоты.
Любимыми пусть войдем мы в дом доброго друга!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वाजिनीवसू) हे विज्ञानक्रिया को प्रसारित करनेवाले (गोपा) रक्षक (मिथुना) परस्पर सङ्गत-सहयोगी (अश्विना) सुशिक्षित वृद्ध स्त्री-पुरुषो ! (शुभस्पती-अभूतम्) तुम दोनों सुख के स्वामी हो (वाम्) तुम दोनों की (सुमतिः-आगन्) सुशिक्षा भली-भाँति हमें प्राप्त हो (हृत्सुकामाः-अयंसत) उससे हमारेहृदयों में कामनाएँ नियन्त्रित रहें-उच्छृङ्खल न हों (प्रियाः) हम प्यारी वधुएँ (अर्यम्णः) स्वामी-पति के (दुर्यान्-अशीमहि) घरों को चाहती हैं ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - गृहपत्नियों के अन्दर पुरातन सुशिक्षित स्त्री-पुरुषों के प्रति श्रद्धा होनी चाहिए। वे उनसे गृहविज्ञान की शिक्षा प्राप्त करें, जिससे कि अपनी गार्हस्थ्य-कामनाएँ नियन्त्रित रहें ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वाजिनीवसू) हे विज्ञानक्रियाया वासयितारौ “यौ विज्ञानक्रियां वासयतस्तौ” [ऋ० ५।७८।३ दयानन्दः] (गोपा) रक्षकौ (मिथुना) परस्परं सङ्गन्तारौ ! (अश्विना) सुशिक्षितौ स्थविरौ स्त्रीपुरुषौ ! (शुभस्पती-अभूतम्) सुखस्य स्वामिनौ स्थः (वाम्) युवयोः (सुमतिः-आगन्) शुभमतिः सुशिक्षा समन्तात् प्राप्नोति (हृत्सुकामाः-अयंसत) तथा-अस्माकं हृदयेषु कामा नियम्यन्ताम्) उच्छृङ्खला न भवन्तु (प्रियाः) वयं प्रिया वध्वः (अर्यम्णः) स्वामिनः पत्युः (दुर्यान्-अशीमहि) गृहान् “दुर्या गृहनाम” [निघं० ३।४] वाञ्छामः ॥१२॥
13 ता मन्दसाना - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ता(=तौ) म॑न्दसा॒ना(=स्तूयमानौ) मनु॑षो दुरो॒ण(=गृहे)
आ ध॒त्तꣳ र॒यिं द॒श-वी॑रं वच॒स्यवे॑(=वचनवते) ।
कृ॒तं(=कुरुतं) ती॒र्थꣳ सु॑-प्रपा॒णꣳ शु॑भस्-पती (अश्विनौ),
स्था॒णुं प॑थे॒ष्ठाम् अप॑ दुर्म॒तिꣳ ह॑तम् ।
मूलम् ...{Loading}...
ता म॑न्दसा॒ना मनु॑षो दुरो॒ण आ ध॒त्तं र॒यिं स॒हवी॑रं वच॒स्यवे॑ ।
कृ॒तं ती॒र्थं सु॑प्रपा॒णं शु॑भस्पती स्था॒णुं प॑थे॒ष्ठामप॑ दुर्म॒तिं ह॑तम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ता꣡ मन्दसाना꣡ म꣡नुषो दुरोण꣡ आ꣡
धत्तं꣡ रयिं꣡ सह꣡वीरं वचस्य꣡वे
कृतं꣡ तीर्थं꣡ सुप्रपाणं꣡ शुभस् पती
स्थाणु꣡म् पथेष्ठा꣡म् अ꣡प दुर्मतिं꣡ हतम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
duroṇé ← duroṇá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
mandasānā́ ← mandasāná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
mánuṣaḥ ← mánus- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
dhattám ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
rayím ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sahávīram ← sahávīra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vacasyáve ← vacasyú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
kr̥tám ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
patī ← páti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śubhaḥ ← śúbh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
suprapāṇám ← suprapāṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tīrthám ← tīrthá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ápa ← ápa (invariable)
{}
durmatím ← durmatí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
hatam ← √han- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
patheṣṭhā́m ← patheṣṭhā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sthāṇúm ← sthāṇú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ता । म॒न्द॒सा॒ना । मनु॑षः । दु॒रो॒णे । आ । ध॒त्तम् । र॒यिम् । स॒हऽवी॑रम् । व॒च॒स्यवे॑ ।
कृ॒तम् । ती॒र्थम् । सु॒ऽप्र॒पा॒नम् । शु॒भः॒ । प॒ती॒ इति॑ । स्था॒णुम् । प॒थे॒ऽस्थाम् । अप॑ । दुः॒ऽम॒तिम् । ह॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- tā ← tad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- mandasānā ← mand
- [verb noun], nominative, dual
- “rejoice; exhilarate.”
- manuṣo ← manuṣaḥ ← manus
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Manu; man.”
- duroṇa ← duroṇe ← duroṇa
- [noun], locative, singular, neuter
- “home; dwelling.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- dhattaṃ ← dhattam ← dhā
- [verb], dual, Present imperative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- rayiṃ ← rayim ← rayi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wealth; property.”
- sahavīraṃ ← saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- sahavīraṃ ← vīram ← vīra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
- vacasyave ← vacasyu
- [noun], dative, singular, masculine
- “eloquent.”
- kṛtaṃ ← kṛtam ← kṛ
- [verb], dual, Aorist imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- tīrthaṃ ← tīrtham ← tīrtha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Tīrtha; ford; tīrtha [word]; guru; administrator; fingertip; landing.”
- suprapāṇaṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suprapāṇaṃ ← prapāṇam ← prapāṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “drink; drinking.”
- śubhas ← śubh
- [noun], genitive, singular, feminine
- patī ← pati
- [noun], vocative, dual, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- sthāṇum ← sthāṇu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “stump; post.”
- patheṣṭhām ← patheṣṭhā
- [noun], accusative, singular, masculine
- apa
- [adverb]
- “away.”
- durmatiṃ ← durmatim ← durmati
- [noun], accusative, singular, feminine
- “hate; envy.”
- hatam ← han
- [verb], dual, Present imperative
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ मन्दसाना मन्दसानौ ता तौ युवां मनुषः मनुष्यस्य मत्पतेः दुरोणे गृहे वचस्यवे युष्मत्स्तुतिकामायै मह्यं सहवीरं पुत्रादिसहितं रयिं धनम् आ धत्तं स्थापयतम् । किंच हे अश्विनौ शुभस्पती उदकस्य स्वामिनौ युवां पतिगृहं गच्छन्त्या मम तीर्थं पानाय सुप्रपाणं कृतं कुरुतम् । किंच युवां पथेष्ठां मार्गस्थं स्थाणुं वृक्षं दुर्मतिं दुर्बुद्धिं परिपन्थिनं च अप हतम् अपगमयतम् ॥
Wilson
English translation:
“Exulting, do you bestow riches, comprehending male progeny, in the house of my husband, on me,who desire to praise you; lords of waters, make the sacred ford good to drink; remove the tree that stands in theroad and the malevolent (enemy).”
Jamison Brereton
Reaching exhilaration in the dwelling of Manu, provide wealth along with heroes to the eloquent one.
Make a ford that offers good drink, o lords of beauty. Smash away the post standing in our path, the malevolence.
Griffith
Even so, rejoicing in the dwelling-place of man, give hero sons and riches to the eloquent.
Make a ford, Lords of splendour, where men well may drink: remove the spiteful tree-stump standing in the path.
Geldner
Ihr, die ihr euch in dem Hause des Menschen ergötzet, verleihet dem Beredsamen Wohlstand nebst Söhnen! Schaffet eine Furt mit guter Tränke, ihr Gatten der Schönheit; räumt den im Weg stehenden Pfahl, die Mißgunst, hinweg!
Grassmann
So gebt nun, euch in dem Hause des Menschen freuend dem Liederkundigen Reichthum der mit allen Helden versehen sei; verschafft ihm eine Tränke mit gutem Tranke, o Herrn des Glanzes, und einen Ruheplatz auf dem Wege; den böse gesinnten schlagt hinweg.
Elizarenkova
Вы двое, радующиеся в доме человека,
Дайте красноречивому богатство, сопровождаемое сыновьями!
Создайте брод с хорошим водопоем, о повелители красоты!
Снесите столб, стоящий на пути, – недоброжелательство!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ता मन्दसाना शुभस्पती) हे वे तुम हर्ष देनेवाले, कल्याण के स्वामी कल्याणप्रद ! (मनुषः-दुरोणे) मनुष्य के घर में (वचस्यवे) अपने लिए उपदेश के इच्छुक जन के लिए (सहवीरं रयिम्-आ धत्तम्) पुत्रसहित धनकोष सम्पादन करो (सुप्रपाणं तीर्थं कृतम्) तथा सुन्दर सुख का पान करानेवाले पापतारक गृहस्थाश्रम को बनाओ (पथेष्ठां दुर्मतिं स्थाणुम्-अपहतम्) गृहाश्रम के मार्ग में प्राप्त दुर्वासना और जड़ता को दूर करो ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सुशिक्षित वृद्ध स्त्री-पुरुष नवगृहस्थों को सुख पहुँचानेवाले उसके घर में उपदेश के इच्छुक जन के लिए सन्तति धन की प्राप्ति जिस प्रकार हो सके और गृहस्थाश्रम पापरहित सुख पहुँचानेवाला बन सके, ऐसे उपाय करें और गृहस्थ के मार्ग में आनेवाली दुर्वासना और जड़ता को नष्ट करने का यत्न करें ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ता मन्दसाना शुभस्पती) हे तौ मोदयमानौ “मदि स्तुतिमोद ……” [भ्वादिः] ‘ततः असानच् प्रत्ययः-औणादिकः’ कल्याणस्य पती कल्याणप्रदौ (मनुषः दुरोणे) मनुष्यस्य गृहे “दुरोण गृहनाम” [निघ० ३।४] (वचस्यवे) आत्मनो वचः-उपदेशवचनमिच्छवे “वचस्युवम्-आत्मनो वचनमिच्छन्तम्” [ऋ० २।१६।७ दयानन्दः] (सहवीरं रयिम्-आधत्तम्) पुत्रसहितं धनपोषं सम्पादयतम् “रयिं देहि पोषं देहि” [काठ० १।७] (सुप्रपाणं तीर्थं कृतम्) सुन्दरसुखप्रपैव पापतारकं गृहस्थाश्रमं कुरुतम् (पथेष्ठां दुर्मतिं स्थाणुम्-अपहतम्) गृहस्थमार्गे प्राप्तां दुर्वासनां जडतां च दूरी कुरुतम् ॥१३॥
14 क्व स्विदद्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
क्व॑ स्विद॒द्य क॑त॒मास्व॒श्विना॑ वि॒क्षु द॒स्रा मा॑दयेते शु॒भस्पती॑ ।
क ईं॒ नि ये॑मे कत॒मस्य॑ जग्मतु॒र्विप्र॑स्य वा॒ यज॑मानस्य वा गृ॒हम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
क्व॑ स्विद॒द्य क॑त॒मास्व॒श्विना॑ वि॒क्षु द॒स्रा मा॑दयेते शु॒भस्पती॑ ।
क ईं॒ नि ये॑मे कत॒मस्य॑ जग्मतु॒र्विप्र॑स्य वा॒ यज॑मानस्य वा गृ॒हम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
कु꣡व स्विद् अद्य꣡ कतमा꣡सु अश्वि꣡ना
विक्षु꣡ दस्रा꣡ मादयेते शुभ꣡स् प꣡ती
क꣡ ईं नि꣡ येमे कतम꣡स्य जग्मतुर्
वि꣡प्रस्य वा य꣡जमानस्य वा गृह꣡म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
{}
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
katamā́su ← katamá- (pronoun)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
kvà ← kvà (invariable)
{}
svit ← svit (invariable)
{}
dasrā́ ← dasrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
mādayete ← √mad- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
pátī ← páti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
śubháḥ ← śúbh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
vikṣú ← víś- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
īm ← īm (invariable)
{}
jagmatuḥ ← √gam- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
katamásya ← katamá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
{}
yeme ← √yam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
gr̥hám ← gr̥há- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vā ← vā (invariable)
{}
vā ← vā (invariable)
{}
víprasya ← vípra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yájamānasya ← √yaj- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
क्व॑ । स्वि॒त् । अ॒द्य । क॒त॒मासु॑ । अ॒श्विना॑ । वि॒क्षु । द॒स्रा । मा॒द॒ये॒ते॒ इति॑ । शु॒भः । पती॒ इति॑ ।
कः । ई॒म् । नि । ये॒मे॒ । क॒त॒मस्य॑ । ज॒ग्म॒तुः॒ । विप्र॑स्य । वा॒ । यज॑मानस्य । वा॒ । गृ॒हम् ॥
Hellwig Grammar
- kva
- [adverb]
- “wherein; how; kva [word].”
- svid
- [adverb]
- “svid [word].”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- katamāsv ← katamāsu ← katama
- [noun], locative, plural, feminine
- “katama [word]; who.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vikṣu ← viś
- [noun], locative, plural
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- dasrā ← dasra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins.”
- mādayete ← māday ← √mad
- [verb], dual, Present indikative
- “delight; enjoy; intoxicate.”
- śubhas ← śubhaḥ ← śubh
- [noun], genitive, singular, feminine
- patī ← pati
- [noun], nominative, dual, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- ka ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- īṃ ← īm ← īṃ
- [adverb]
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- yeme ← yam
- [verb], singular, Perfect indicative
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- katamasya ← katama
- [noun], genitive, singular, masculine
- “katama [word]; who.”
- jagmatur ← jagmatuḥ ← gam
- [verb], dual, Perfect indicative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- viprasya ← vipra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- yajamānasya ← yaj
- [verb noun], genitive, singular
- “sacrifice; worship; worship.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- gṛham ← gṛha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “house; palace; temple; home; place; family; family; stable.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ दस्रा दर्शनीयौ शुभस्पती उदकस्य पती स्वामिनौ भवन्तौ क्व स्वित् क्व स्थितौ जनपदे अद्य अस्मिन्नहनि कतमासु कासु विक्षु प्रजासु मादयेते आत्मानं तर्पयतः । किंच कः यजमानः ईम् एतौ नि येमे नियच्छति । किंच भवन्तौ कतमस्य विप्रस्य मेधाविनः स्तोतुः यजमानस्य गृहं वा जग्मतुः गतवन्तौ ॥ ॥ २०॥
Wilson
English translation:
“Aśvins of goodly aspect, lords of water, in what plural ce, among what people, do you today delight? Whonow detains you? To the house of what sage or of what sacrificer, have you gone?”
Jamison Brereton
Where today and among which clans do the wondrous Aśvins, the lords of beauty, find exhilaration?
Who has held them down? To the house of which inspired poet or sacrificer have they gone?
Griffith
O Asvins, Wonder-Workers, Lords of lustre, where and with what folk do ye delight yourselves to-day?
Who hath detained them with him? Whither are they gone? Unto what sage’s or what worshipper’s abode?
Geldner
Wo, in welchen Häusern werden denn heute die Meister Asvin, die Gatten der Schönheit, ergötzt? Wer hat sie festgehalten, in wessen Haus sind sie gekommen, sei es eines redekundigen Priesters, sei es eines Opferherrn?
Grassmann
Wo und in welchen Häusern erfreuen sich heute doch die wunderthätigen Açvinen, die Herren des Glanzes? Wer hat sie zur Einkehr gelenkt? in welches Sängers oder Opferers Haus sind sie gegangen?
Elizarenkova
Где же сегодня, в чьих домах радуются
Удивительные Ашвины, повелители красоты?
Кто удержал их у себя? В дом какого
Вдохновенного (певца) или жертвователя они отправились?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दस्रा शुभस्पती-अश्विना) हे दर्शनीय कल्याणप्रद सुशिक्षित स्त्री-पुरुषों !इससमय कहाँ रहते हो (कतमासु विक्षु मादयेते) आप किन मनुष्यप्रजाओं में हर्ष प्राप्त करते हो (कः-ईं नियेमे) कौन गृहस्थ अपने स्थान पर रोकता है या नियम से रखता है। (कतमस्य विप्रस्य वा यजमानस्य वा गृहं जग्मतुः) किस विद्वान् मेधावी के या यजमान के सत्कारार्थ घर को जाते हो, इस प्रकार सभी स्त्री-पुरुषों के अपने घर निमन्त्रित करने की आकाङ्क्षा करनी चाहिए ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कल्याण का उपदेश देनेवाले सुशिक्षित वृद्ध स्त्री-पुरुषों के पास जाकर पूछना चाहिए कि आप किस घर में उपदेश देते हो, कहाँ तुम सत्कार और हर्ष को प्राप्त करते हो, कौन गृहस्थ आदर से अपने घर रखता है ? इस प्रकार उनसे पूछकर वैसे ही शिष्टाचारपूर्वक बर्ताव कर अपने घर बुलाकर लाभ उठाएँ ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दस्रा शुभस्पती-अश्विना) हे दर्शनीयौ “दस् दर्शने” [चुरादिः] औणादिको रक् प्रत्ययः, कल्याणस्वामिनौ कल्याणप्रदौ सुशिक्षितौ स्थविरौ स्त्रीपुरुषौ ! युवाम् (अद्य क्वस्वित्) अद्य कुत्र हि स्थः (कतमासु विक्षु मादयेते) कतमासु मनुष्यप्रजासु हर्षमाप्नुथः (कः ईम्-नियेमे) कः खलु गृहस्थ एवं स्वस्थानेऽवरोधयति यद्वा नियमेन रक्षति (कतमस्य विप्रस्य वा यजमानस्य वा गृहं जग्मतुः) कतमस्य विदुषो मेधाविनो वा यजमानस्य सत्कर्तुं गृहं गच्छथः-जग्मतुः मध्यमस्य स्थाने प्रथमा व्यत्ययेन एतौ-अश्विनौ स्थविरौ स्त्रीपुरुषाविति विचारणा स्वगृहे निमन्त्रणाकाङ्क्षा कार्या ॥१४॥