सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘यो वाम्’ इति चतुर्दशर्चं दशमं सूक्तम् । कक्षीवतो दुहिता घोषा नाम ब्रह्मवादिन्यृषिः । अन्त्या त्रिष्टुप् । शिष्टा जगत्यः । अश्विनौ देवता । तथा चानुक्रान्तं – यो वां षळूना काक्षीवती घोषाश्विनं हि त्रिष्टुबन्तम्’ इति । प्रातरबुवाकाश्विनशस्त्रयोर्जागते छन्दसीदमादीनि त्रीणि सूक्तानि । सूत्रितं च— यो वां परिज्मेति त्रीणि त्रिश्चिन्नो अद्य ’ ( अश्व. श्रौ. ४. १५) इति ॥
Jamison Brereton
39 (865)
Aśvins
Ghoṣā Kākṣīvatī
14 verses: jagatī, except triṣṭubh 13
This first hymn in the series is in most ways a standard Aśvin hymn, especially in the Kakṣīvant mode. After the first verse devoted to the chariot and a plea to the Aśvins for lavish gifts (vs. 2), the hymn settles into the familiar pattern of many Aśvin hymns, in a list form briefly mentioning good deeds performed and benevolent treatment meted out by those two gods. The first catalogue is fairly brief, consisting of the two verses 3–4, with a formulaic summary (“I shall proclaim your ancient heroic deeds…”) in verse 5. The poet promises to make the Aśvins “new” (5c), just as they famously made Cyavāna young again (4ab). A second longer catalogue of deeds, more formally constructed, occupies verses 7–11.
But these lists are interrupted (in vs. 6) by a surprising, 1st-person intrusion: a woman (the feminine pronoun iyám opens the verse and makes the gender of the speaker unmistakable) calls upon the Aśvins and begs them to serve as her parents and aid her in her plight, since she lacks friends and relations. The reason for her distress is not given, but the traditional view that she is asking them to find her a hus
band seems reasonable, given that an orphaned girl would have no marital prospects and would be quite vulnerable to mistreatment. Her verse closely echoes the first verse of the hymn: she uses the same verb “invoke” and uses a paternal image like that in verse 1d.
This heartrending verse seems to have no sequel in the hymn. Although it is not impossible that the following catalogue verses are also her speech, it seems unlikely because of their strict conformity to Aśvin-hymn diction. While it is certainly true that the next verses mention several females helped by the Aśvins (the wife for Vimada, the aid given to Vadhrimatī and to Puraṃdhi, vs. 7; to Viśpalā in vs. 8), males are just as often recipients of their favor in those verses, and the most striking female figure, the spinster growing old in her parents’ house in verse 3, who is identified with the woman in verse 6 and indeed with Ghoṣā by many commentators, is not in a verse that our female speaker could be saying.
The female speaker in this hymn foreshadows and complements the female speaker, explicitly identified as Ghoṣā, in the next hymn (X.40.5–8), and the speaker in this hymn is often said to be that same Ghoṣā. However, in the opinion of one of us (SWJ) this is quite unlikely because our speaker bemoans her lack of kin, while Ghoṣā in X.40.5 is said to be a king’s daughter. Instead, the two female speakers seem meant to contrast with each other and to reflect extreme poles of women’s sta
tus in a marital context. The other of us (JPB) sees the speaker’s lament in 39.6 that she has no friends or relatives as a metaphorical and hyperbolic characterization of her unhappy life rather than a literal description of it. In that case the speaker in X.39 could the woman called Ghoṣā in X.40.
Another, enigmatic reference to a woman is found in verse 11, which ends the cat alogue. The verse declares that no trouble afflicts a man if the Aśvins put his chariot and his wife (pátnī) “in front.” What exactly is meant here is unclear, but we sug gest that this is yet another fleeting reference to the introduction of the Sacrificer’s Wife (pátnī) into the ritual in late R̥gveda; the chariot and the wife leading the way remind us of the Mudgala/Mudgalānī hymn (X.102), in which Mudgala’s wife, Mudgalānī, serves as successful charioteer in a chariot race—a hymn we have also interpreted as a reference to the new ritual institution of the Sacrificer’s Wife. (For further discussion, see the introduction to X.102.)
The hymn ends with a return to the Aśvins’ chariot drive (vs. 13), with a few more incidental good deeds, and a summary verse announcing our own praise hymn (vs. 14).
01 यो वाम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो᳓ वाम् प᳓रिज्मा सुवृ᳓द् अश्विना र᳓थो
दोषा᳓म् उषा᳓सो ह᳓वियो हवि᳓ष्मता
शश्वत्तमा᳓सस् त᳓म् उ वाम् इदं᳓ वय᳓म्
पितु᳓र् न᳓ ना᳓म सुह᳓वं हवामहे
मूलम् ...{Loading}...
यो वां॒ परि॑ज्मा सु॒वृद॑श्विना॒ रथो॑ दो॒षामु॒षासो॒ हव्यो॑ ह॒विष्म॑ता ।
श॒श्व॒त्त॒मास॒स्तमु॑ वामि॒दं व॒यं पि॒तुर्न नाम॑ सु॒हवं॑ हवामहे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
यो᳓ वाम् प᳓रिज्मा सुवृ᳓द् अश्विना र᳓थो
दोषा᳓म् उषा᳓सो ह᳓वियो हवि᳓ष्मता
शश्वत्तमा᳓सस् त᳓म् उ वाम् इदं᳓ वय᳓म्
पितु᳓र् न᳓ ना᳓म सुह᳓वं हवामहे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
párijmā ← párijman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
suvŕ̥t ← suvŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
doṣā́m ← doṣā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
havíṣmatā ← havíṣmant- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
hávyaḥ ← hávya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
uṣā́saḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śaśvattamā́saḥ ← śaśvattamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
havāmahe ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ná ← ná (invariable)
nā́ma ← nā́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
pitúḥ ← pitár- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
suhávam ← suháva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यः । वा॒म् । परि॑ऽज्मा । सु॒ऽवृत् । अ॒श्वि॒ना॒ । रथः॑ । दो॒षाम् । उ॒षसः॑ । हव्यः॑ । ह॒विष्म॑ता ।
श॒श्व॒त्ऽत॒मासः॑ । तम् । ऊं॒ इति॑ । वा॒म् । इ॒दम् । व॒यम् । पि॒तुः । न । नाम॑ । सु॒ऽहव॑म् । ह॒वा॒म॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- parijmā ← parijman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “encompassing(a).”
- suvṛd ← suvṛt
- [noun], nominative, singular, masculine
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- doṣām ← doṣā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “night.”
- uṣāso ← uṣāsaḥ ← uṣa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “dawn.”
- havyo ← havyaḥ ← hvā
- [verb noun], nominative, singular
- “raise; call on; call; summon.”
- haviṣmatā ← haviṣmat
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “sacrificing.”
- śaśvattamāsas ← śaśvattamāsaḥ ← śaśvattama
- [noun], nominative, plural, masculine
- “frequent.”
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- idaṃ ← idam
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- pitur ← pituḥ ← pitṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nāma ← nāman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “name; appellation; nāman [word]; nāmakaraṇa; surname; noun; word.”
- suhavaṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suhavaṃ ← havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
- havāmahe ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ वां युवयोः परिज्मा परितो गन्ता सुवृत् सुष्ठु वर्तमानः यः रथः दोषां रात्रिम् उषसः च । अहोरात्रयोरित्यर्थः । हविष्मता यजमानेन हव्यः ह्वातव्यः वां युवयोः स्वभूतं सुहवं शोभनाह्वानं तमु तमेव रथं शश्वत्तमासः अतिशयेन चिरंतना वयं पितुर्न यथा पितुः इदं नाम तथा हवामहे ह्वयामः ॥
Wilson
English translation:
“We from very ancient times invoke, Aśvins, by a name as venerable as that of a father, this yourglorious chariot, which travels all around, which turns, well, and which is to be invoked morning and evening bythe worshipper.”
Jamison Brereton
Your earth-encircling, smooth-rolling chariot, to be invoked at evening and at the dawns by the man who offers oblation—
that (chariot) of yours do we now invoke, (we) as the latest of those
who constantly do so—the (chariot) good to invoke like the name of one’s father.
Griffith
As ’twere the name of father, easy to invoke, we all assembled here invoke this Car of yours,
Asvins, your swiftly-rolling circumambient Car which he who worships must invoke at eve and dawn.
Geldner
Euren umherfahrenden leichtrollenden Wagen, ihr Asvin, der abends und morgens von dem Opfernden anzurufen ist, den rufen wir euch jetzt zum soundsovielten Male an, den man gern anruft wie den Namen des Vaters.
Grassmann
Wir rufen jetzt auch wieder euren Wagen an, der früh und spät begrüsst wird von dem opfernden, Der schnell, o Ritter, hinrollt um das Erdenrund, den man so gerne wie des Vaters Namen ruft.
Elizarenkova
Ваша ездящая кругами, легко катящаяся колесница, о Ашвины,
Которую жертвователь должен призывать вечером и на заре, –
Все мы один за другим призываем ее для вас,
Легко призываемую, как имя отца.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - विषयः
यहाँ ‘अश्विनौ’ शब्द से अध्यापकोपदेशक, ओषधिशल्यचिकित्सक, स्त्रीपुरुष, आग्नेय सोम्य पदार्थ गृहीत हैं। राष्ट्र में शिक्षाप्रचार, रोगनिवारण, कुमार-कुमारियों का विवाहनिर्णय और याननिर्माण का वर्णन है।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अध्यापक और उपदेशको ! याज्योतिष्प्रधानऔर रसप्रधान आग्नेय सोम्य पदार्थ ! (वाम्) तुम दोनों का (यः) जो (परिज्मा सुवृत्-रथः) सर्वत्र जानेवाला पृथ्वी पर प्राप्त होनेवाला, सुख बर्तानेवाला, स्वभाव से आच्छादक गतिप्रवाह या यानविशेष (दोषाम्-उषसः) रात्रि और दिन में (हविष्मता हव्यः) ग्रहण करने योग्य वस्तुएँ जिनमें हैं, उस ऐसे श्रोतागण द्वारा ग्रहण करने योग्य है (वयं शश्वत्तमासः) हम अत्यन्त पूर्व से श्रवण करने के लिए वर्तमान हैं (तम्-उ-वां सुहवम्) तुम्हारे उस ही गतिप्रवाह या यानविशेष को (इदं नाम) इस प्रवचन या प्राप्त होने को (पितुः-न हवामहे) पालक राजा के रक्षण को ग्रहण करते हैं ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजा के द्वारापृथिवीभर पर-स्थान-स्थान पर अध्यापक और उपदेशक नियुक्त करने चाहिए, जिसका ज्ञानप्रवाह सब लोगों को श्रवण करने के लिए मिले और अपना जीवन सुखी बना सकें एवं आग्नेय तथा सोम्य पदार्थों के रथ-यानविशेष निर्माण कराकर प्रजामात्र को यात्रा का अवसर देकर सुखी बनाना चाहिए ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
सूक्तेऽत्र ‘अश्विनौ’ शब्देन अध्यापकोपदेशकौ, ओषधिशल्य-चिकित्सकौ, स्त्रीपुरुषौ, आग्नेयसोम्यपदार्थौ गृह्यन्ते। राष्ट्रे शिक्षाप्रचारः, रोगस्य निवारणम्, विवाहनिर्णयः, याननिर्माणञ्चोपदिश्यते।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अश्विनौ ! अध्यापकोपदेशकौ ! “अश्विना अश्विनौ-अध्यापकोपदेशकौ” [ऋ० ५।७८।३ दयानन्दः] ज्योतिष्प्रधानरसप्रधानावाग्नेयसोम्यपदार्थौ ! “अश्विनौ यद् व्यश्नुवाते सर्वं रसेनान्यो ज्योतिषान्यः” [ निरु० १२।१] (वाम्) युवयोः (यः) यः खलु (परिज्मा सुवृत्-रथः) सर्वत्र गन्ता ज्मायां पृथिव्यां परिप्रापणशीलः “ज्मा पृथिवीनाम” [निघ० १।१] सु-सुखं वर्तयिता स्वतः स्वभावतः वरयिताऽऽच्छादकः, रथः-गतिप्रवाहः “रथो रंहतेर्गतिकर्मणः” [निरु० ९।११] यानविशेषो वा (दोषाम्-उषसः) रात्रिं दिनं च “उषाः दिनम्” [ ऋ० १।६२।८। दयानन्दः] (हविष्मता हव्यः) ग्रहीतव्यानि वस्तूनि विद्यन्ते यस्य पार्श्वे तेन श्रोतृगणेन ग्रहीतव्यः स्वीकार्योऽस्ति (वयं शश्वत्तमासः) वयमतिशयेन पूर्वतः श्रवणाय ज्ञानाय वर्तमानाः (तम्-उ वां सुहवम्) तमेव गतिप्रवाहं यानविशेषं वा युवयोः (इदं नाम) एतत् प्रवचनं प्रापणं वा (पितुः-न हवामहे) पालकस्य राज्ञ इव गृह्णीमः ॥१॥
02 चोदयतं सूनृताः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
चोद᳓यतं सूनृ᳓ताः पि᳓न्वतं धि᳓य
उ᳓त् पु᳓रंधीर् ईरयतं त᳓द् उश्मसि
यश᳓सम् भागं᳓ कृणुतं नो अश्विना
सो᳓मं न᳓ चा᳓रुम् मघ᳓वत्सु नस् कृतम्
मूलम् ...{Loading}...
चो॒दय॑तं सू॒नृताः॒ पिन्व॑तं॒ धिय॒ उत्पुरं॑धीरीरयतं॒ तदु॑श्मसि ।
य॒शसं॑ भा॒गं कृ॑णुतं नो अश्विना॒ सोमं॒ न चारुं॑ म॒घव॑त्सु नस्कृतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
चोद᳓यतं सूनृ᳓ताः पि᳓न्वतं धि᳓य
उ᳓त् पु᳓रंधीर् ईरयतं त᳓द् उश्मसि
यश᳓सम् भागं᳓ कृणुतं नो अश्विना
सो᳓मं न᳓ चा᳓रुम् मघ᳓वत्सु नस् कृतम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
codáyatam ← √cud- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dhíyaḥ ← dhī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
pínvatam ← √pinv- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sūnŕ̥tāḥ ← sūnŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
īrayatam ← √īr- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
púraṁdhīḥ ← púraṁdhi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
uśmasi ← √vaś- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
út ← út (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
bhāgám ← bhāgá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kr̥ṇutam ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yaśásam ← yaśás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
cā́rum ← cā́ru- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kr̥tam ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
maghávatsu ← maghávan- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
चो॒दय॑तम् । सू॒नृताः॑ । पिन्व॑तम् । धियः॑ । उत् । पुर॑म्ऽधीः । ई॒र॒य॒त॒म् । तत् । उ॒श्म॒सि॒ ।
य॒शस॑म् । भा॒गम् । कृ॒णु॒त॒म् । नः॒ । अ॒श्वि॒ना॒ । सोम॑म् । न । चारु॑म् । म॒घव॑त्ऽसु । नः॒ । कृ॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- codayataṃ ← codayatam ← coday ← √cud
- [verb], dual, Present imperative
- “impel; drive; incite; command; drive; arouse; propel.”
- sūnṛtāḥ ← sūnṛtā
- [noun], accusative, plural, feminine
- “liberality.”
- pinvataṃ ← pinvatam ← pinv
- [verb], dual, Present imperative
- “swell; swell; overflow; abound.”
- dhiya ← dhiyaḥ ← dhī
- [noun], accusative, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- ut ← ud
- [adverb]
- “up.”
- purandhīr ← purandhīḥ ← puraṃdhi
- [noun], accusative, plural, feminine
- “liberality; Puraṃdhi; munificence.”
- īrayataṃ ← īrayatam ← īray ← √īr
- [verb], dual, Present imperative
- “name; describe; propel; shoot; state; call; raise; expel; tell; enumerate.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- uśmasi ← vaś
- [verb], plural, Present indikative
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- yaśasam ← yaśas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “esteemed; celebrated; glorious; honorable.”
- bhāgaṃ ← bhāgam ← bhāga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “part; part; part; parcel; quarter; body part; location; region; allotment; part; numerator; division; application; function; outside; bhāga [word]; volume; helping.”
- kṛṇutaṃ ← kṛṇutam ← kṛ
- [verb], dual, Present imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- somaṃ ← somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- cārum ← cāru
- [noun], accusative, singular, masculine
- “pleasant; beautiful; beloved; agreeable; cāru [word].”
- maghavatsu ← maghavan
- [noun], locative, plural, masculine
- “big.”
- nas ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- kṛtam ← kṛ
- [verb], dual, Aorist imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ युवां सूनृताः वाच उषसो वा चोदयतं प्रेरयतम् । अस्माकं धियः कर्माणि च पिन्वतं पूरयतम् । पुरंधीः बह्वीः प्रज्ञाश्च उत् ईरयतम् उद्गमयतं प्रेरयतम् । उत्पादयतमित्यर्थः। तत् एतत्त्रयम् उश्मसि वयं कामयामहे । किंच नः अस्माकं यशसं यशस्विनं भागं भजनीयं धनादिकं कृणुतं कुरुतम् । चारुं कल्याणं सोमं न सोममिव नः अस्मान मघवत्सु धनवत्सु कृतं कुरुतम् ॥
Wilson
English translation:
“Stimulate, Aśvins, our words of truth, perfect (our) sacred rites, and inspire (our) numerous facultires;this (is what) we wish; grant us a glorious portion (cf. wealth); put us like prosperous Soma among the affluent.”
Jamison Brereton
Stimulate liberal giving; swell our insightful thoughts; rouse
profusions—we are eager for that.
Make us a glorious portion, o Aśvins; make it dear to our generous
patrons like soma.
Griffith
Awake all pleasant strains and let the hymns flow forth: raise up abundant fulness: this is our desire.
Asvins, bestow on us a glorious heritage, and give our princes treasure fair as Soma is.
Geldner
Spornet zu Schenkungen an, befruchtet die Gedanken, treibet Belohnungen auf! Das wünschen wir. Schaffet uns, o Asvin, einen ehrenvollen Anteil, machet uns den Gönnern angenehm wie Soma!
Grassmann
Erweckt die Lieder, segnet die Gebete uns, lasst Reichthums Fülle uns erstehn, das wünschen wir; Macht herrlich, Ritter, uns das Theil, das ihr bescheert, und macht den Fürsten werth uns wie den Somasaft.
Elizarenkova
Поощряйте щедроты, оплодотворяйте поэтические мысли,
Приведите в движение силы изобилия – этого мы хотим.
Славную долю создайте нам, о Ашвины!
Сделайте нас, о Ашвины, приятными, как сома, для богатых покровителей!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अध्यापक-उपदेशको ! या विद्युत् की शुष्क और आर्द्र धाराओ ! (सूनृताः-चोदयतम्) अपनी वाणियों को या उषाज्योतियों को प्रेरित करो (धियः पिन्वतम्) बुद्धियों या कर्मों को बढ़ाओ (पुरन्धीः-उत् ईरयतम्) बहुत प्रज्ञानवाली बुद्धियों को खूब बढाओ (तत्-उश्मसि) इन तीनों को हम चाहते हैं (नः-यशसं भागं कुरुतम्) हमारे यशोरूप सदाचारमय अधिकार का सम्पादन करो (मघवत्सु सोमं न चारुं नः-कृतम्) अध्यात्म-यज्ञवालों या ऐश्वर्यवालों में सुन्दर चन्द्रमा की भाँति पुष्कल ऐश्वर्य प्रदान करो ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - आध्यापक और उपदेशक हमारे अन्दर अपने उपदेश से बुद्धियों का विकास करते हैं। श्रेष्ठकर्म में प्रवृत्त करते हैं। हमें अपने मानवीय जीवनभाग सदाचार की प्रेरणा देते हैं और सुन्दर ऐश्वर्य को प्रदान करते है और विद्युत् की दो धाराएँ हमारे बुद्धिविकास का कारण बनती हैं। विशेष क्रिया द्वारा ऐश्वर्य भी प्राप्त कराती हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अध्यापकोपदेशकौ ! युवां विद्युतः शुष्कार्द्रधारे वा (सूनृताः चोदयतम्) स्वाः वाणीः “सूनृता वाङ्नाम” [निघ० १।११] उषसं ज्योतिषं वा “सूनृता उषोनाम” [निघं० १।८] प्रेरयतम् (धियः-पिन्वतम्) बुद्धीः-वर्धयतं कर्माणि वा प्रवर्धयतम् “धीः कर्मनाम” [निघ २।१] (पुरन्धीः-उदीरय-तम्) बहुप्रज्ञानवतीः-बुद्धीः “याः पुरूणि विज्ञानानि दधाति ताः प्रज्ञाः” [ऋ० ४।२२।१० दयानन्दः] बहुविधकर्मप्रवृत्तीः उद्वर्धयतम् (तत् उश्मसि) तदेतत्त्रयं वयं वाञ्छामः (नः-यशसं भागं कुरुतम्) अस्माकं यशोरूपं सदाचारमयमधिकारं कार्यं सम्पादयतम् (मघवत्सु सोमं न चारुं नः-कृतम्) अस्मासु अध्यात्मयज्ञवत्सु-ऐश्वर्यवत्सु वा सुन्दरं चन्द्रमिव ‘पुष्कलमैश्वर्यं कुरुतम् विभक्तिव्यत्ययः’ ॥२॥
03 अमाजुरश्चिद्भवथो युवम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अमाजु᳓रश् चिद् भवथो युव᳓म् भ᳓गो
अनाशो᳓श् चिद् अविता᳓रापम᳓स्य चित्
अन्ध᳓स्य चिन् नासतिया कृश᳓स्य चिद्
युवा᳓म् इ᳓द् आहुर् भिष᳓जा रुत᳓स्य चित्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒मा॒जुर॑श्चिद्भवथो यु॒वं भगो॑ऽना॒शोश्चि॑दवि॒तारा॑प॒मस्य॑ चित् ।
अ॒न्धस्य॑ चिन्नासत्या कृ॒शस्य॑ चिद्यु॒वामिदा॑हुर्भि॒षजा॑ रु॒तस्य॑ चित् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अमाजु᳓रश् चिद् भवथो युव᳓म् भ᳓गो
अनाशो᳓श् चिद् अविता᳓रापम᳓स्य चित्
अन्ध᳓स्य चिन् नासतिया कृश᳓स्य चिद्
युवा᳓म् इ᳓द् आहुर् भिष᳓जा रुत᳓स्य चित्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
amājúraḥ ← amājúr- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
bhágaḥ ← bhága- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhavathaḥ ← √bhū- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
cit ← cit (invariable)
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
anāśóḥ ← anāśú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
apamásya ← apamá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
avitā́rā ← avitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
cit ← cit (invariable)
cit ← cit (invariable)
andhásya ← andhá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
cit ← cit (invariable)
kr̥śásya ← kr̥śá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
āhuḥ ← √ah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
bhiṣájā ← bhiṣáj- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
cit ← cit (invariable)
ít ← ít (invariable)
rutásya ← √ru- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
yuvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
पद-पाठः
अ॒मा॒ऽजुरः॑ । चि॒त् । भ॒व॒थः॒ । यु॒वम् । भगः॑ । अ॒ना॒शोः । चि॒त् । अ॒वि॒तारा॑ । अ॒प॒मस्य॑ । चि॒त् ।
अ॒न्धस्य॑ । चि॒त् । ना॒स॒त्या॒ । कृ॒शस्य॑ । चि॒त् । यु॒वाम् । इत् । आ॒हुः॒ । भि॒षजा॑ । रु॒तस्य॑ । चि॒त् ॥
Hellwig Grammar
- amājuraś ← amājuraḥ ← amājur
- [noun], genitive, singular, feminine
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- bhavatho ← bhavathaḥ ← bhū
- [verb], dual, Present indikative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- bhago ← bhagaḥ ← bhaga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- ’nāśoś ← anāśoḥ ← anāśu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “slow.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- avitārāpamasya ← avitārā ← avitṛ
- [noun], nominative, dual, masculine
- “favorable.”
- avitārāpamasya ← apamasya ← apama
- [noun], genitive, singular, masculine
- “last.”
- cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- andhasya ← andha
- [noun], genitive, singular, masculine
- “blind; andha [word]; andha; blind; complete; dark.”
- cin ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- kṛśasya ← kṛśa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “thin; low; bony; kṛśa [word]; insignificant; forceless.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- yuvām ← tvad
- [noun], accusative, dual, masculine
- “you.”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- āhur ← āhuḥ ← ah
- [verb], plural, Perfect indicative
- “describe; state; say; enumerate; call; name; teach; tell; deem; explain; say; define.”
- bhiṣajā ← bhiṣaj
- [noun], accusative, dual, masculine
- “doctor; alchemist; therapist; medicine.”
- rutasya ← ru
- [verb noun], genitive, singular
- “break; hurt.”
- cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
सायण-भाष्यम्
हे नासत्या नासत्यौ युवं युवाम् अमाजुरश्चित् पितृगृहे जूर्यन्त्या अपि दुर्भगाया घोषायाः भगः भवथः । शोभनरूपेणात्मानं परिणमय्य पतिं दत्तवन्तौ स्थ इत्यर्थः । तथा च निगमान्तरं— ‘घोषायै चित्पितृषदे दुरोणे पतिं जूर्यन्त्या अश्विनावदत्तम् ’ ( ऋ. सं. १. ११७. ७) इति । अनाशोश्चित् अनशनस्यापि अवितारा रक्षितारौ युवां भवथः । अपमस्य चित् जात्यातिनिकृष्टस्यापि रक्षितारौ भवथः । अन्धस्य चित् चक्षुर्विकलस्यापि रक्षितारौ भवथः । कृशस्य चित् दुर्बलस्यापि रक्षितारौ भवथः । किंच युवामित् युवामेव ऋतस्य चित् यज्ञस्यापि भिषजौ वैद्यौ आहुः विद्वांसः ॥ .
Wilson
English translation:
“You, Nāsatyās, are the good fortune of a damsel growing old in (her father’s) mansion; thepreservers of the famishing, the protectors of the object, of the blind, of the feeble, they call you the physicians ofthe sacrifice.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
A damsel: ghoṣā
Jamison Brereton
You become good fortune even for the woman growing old at home, the helpers even of the one lacking speed, even of the one furthest
behind.
Even of the blind man, o Nāsatyas, even of the starving, even of the
broken—they say just you are their healers.
Griffith
Ye are the bliss of her who groweth old at home, and helpers of the slow although he linger last.
Men call you too, Nasatyas, healers of the blind, the thin and feeble, and the man with broken bones.
Geldner
Ihr seid das Glück auch der zuhause alternden Jungfer, ihr helfet auch dem Langsamen, auch dem, der am weitesten zurück ist. Von euch sagen sie, daß ihr auch den Blinden, auch den Abgemagerten, auch den, der etwas gebrochen hat, heilet, o Nasatya´s.
Grassmann
Der alten Jungfrau auch verleiht ihr Liebesglück, dem trägen auch, und wär’s der letzte, helft ihr fort; Man nennt, o treue, als die guten Aerzte euch für jeden blinden, siechen und zerschlagenen.
Elizarenkova
Вы бываете счастьем даже для стареющей дома (девицы),
Помощниками даже для небыстрого, даже для самого отсталого.
Это про вас говорят, что вы целители, о Насатьи,
Даже слепого, даже истощенного, даже искореженного.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे असत्यज्ञान और असत्य आचरण से रहित सद्वैद्यो ! या आग्नेय सोम्य पदार्थो ! (युवम्) तुम दोनों (अमाजुरः-भगं चित्) गृह में वर्त्तमान-गृहस्थजन के भजनीय शरीर की तथा (अनाशोः-अपमस्य चित्-अवितारा भवथः) भोजन करने में अशक्त और रक्तादिधातुक्षीण मनुष्य के रक्षक हो (अन्धस्य चित्-कृशस्य चित्-रुतस्य चित्) दृष्टिहीन के, दुर्बल के और रोगी के भी (युवां भिषजा-आहुः) तुम दोनों को विद्वान् लोग वैद्य कहते हैं ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राष्ट्र के अन्दर ऐसे कुशल ओषधिचिकित्सक और शल्यचिकित्सक वैद्य होने चाहिए, जो गृहस्थ में वर्तमान दम्पति के शरीर को स्वस्थ रख सकें तथा भोजन करने में असमर्थ, रक्तादि धातुक्षीण निर्बल मनुष्य, नेत्रहीन, कृश, और रोगी मनुष्य की रक्षा और चिकित्सा कर सकें। एवं आग्नेय सोम्य पदार्थ सूर्य की दो किरणें या विद्युत्की दो तरङ्गों द्वारा उनकी रक्षा की जा सके, ऐसे साधनों का आविष्कार करें ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे असत्यज्ञानाचरणरहितौ सद्वैद्यौ! “अश्विनौ सद्वैद्यौ” [संस्कारविधिः] अविनश्वराग्नेयसोम्यौ पदार्थौ “नासत्याभ्यां नित्याभ्यामग्निजलाभ्याम्” [ऋ० १।२०।३ दयानन्दः] (युवम्) युवाम् (अमाजुरः भगं चित्) गृहे वर्तमानस्य गृहस्थस्य भगस्य भजनीयस्य शरीरस्य ‘विभक्तिव्यत्ययः’ तथा (अनाशोः अपमस्य चित् अवितारा भवथः) अभोक्तुर्भोजनकरणेऽशक्तस्य रक्तादिधातुक्षीणस्यापि रक्षितारौ भवथः (अन्धस्य चित्-कृशस्य चित्-रुतस्य चित्-युवां भिषजा-आहुः) दृष्टिहीनस्यापि दुर्बलस्यापि रुग्णस्यापि “रुतस्य रुग्णस्य-अत्र पृषोदरादित्वात्-जलोपः [यजु० १६।४९ दयानन्दः] युवां वैद्यौ-वैद्यसमौ कथयन्ति विद्वांसः ॥३॥
04 युवं च्यवानम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युवं᳓ च्य᳓वानं सन᳓यं य᳓था र᳓थम्
पु᳓नर् यु᳓वानं चर᳓थाय तक्षथुः
नि᳓ष् टौग्रिय᳓म् ऊहथुर् अद्भिय᳓स् प᳓रि
वि᳓श्वे᳓त् ता᳓ वां स᳓वनेषु प्रवा᳓चिया
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं च्यवा॑नं स॒नयं॒ यथा॒ रथं॒ पुन॒र्युवा॑नं च॒रथा॑य तक्षथुः ।
निष्टौ॒ग्र्यमू॑हथुर॒द्भ्यस्परि॒ विश्वेत्ता वां॒ सव॑नेषु प्र॒वाच्या॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवं᳓ च्य᳓वानं सन᳓यं य᳓था र᳓थम्
पु᳓नर् यु᳓वानं चर᳓थाय तक्षथुः
नि᳓ष् टौग्रिय᳓म् ऊहथुर् अद्भिय᳓स् प᳓रि
वि᳓श्वे᳓त् ता᳓ वां स᳓वनेषु प्रवा᳓चिया
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cyávānam ← cyávāna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sanáyam ← sanáya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
caráthāya ← carátha- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
takṣathuḥ ← √takṣ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yúvānam ← yúvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
adbhyáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:PL}
nís ← nís (invariable)
pári ← pári (invariable)
taugryám ← taugryá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ūhathuḥ ← √vah- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
pravā́cyā ← pravā́cya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sávaneṣu ← sávana- 1 (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
यु॒वम् । च्यवा॑नम् । स॒नय॑म् । यथा॑ । रथ॑म् । पुनः॑ । युवा॑नम् । च॒रथा॑य । त॒क्ष॒थुः॒ ।
निः । तौ॒ग्र्यम् । ऊ॒ह॒थुः॒ । अ॒त्ऽभ्यः । परि॑ । विश्वा॑ । इत् । ता । वा॒म् । सव॑नेषु । प्र॒ऽवाच्या॑ ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- cyavānaṃ ← cyavānam ← cyavāna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Cyavana.”
- sanayaṃ ← sanayam ← sanaya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “age-old; old.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- yuvānaṃ ← yuvānam ← yuvan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “young; youthful.”
- carathāya ← caratha
- [noun], dative, singular, masculine
- takṣathuḥ ← takṣ
- [verb], dual, Perfect indicative
- “produce; shape; fashion; chisel; invent.”
- niṣ ← niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- ṭaugryam ← taugryam ← taugrya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhujyu.”
- ūhathur ← ūhathuḥ ← vah
- [verb], dual, Perfect indicative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- adbhyas ← adbhyaḥ ← ap
- [noun], ablative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- viśvet ← viśvā ← viśva
- [noun], nominative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvet ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- tā ← tad
- [noun], nominative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- savaneṣu ← savana
- [noun], locative, plural, neuter
- “yajña; savana [word]; Snāna; Soma sacrifice; press.”
- pravācyā ← pravac ← √vac
- [verb noun], nominative, plural
- “describe; name; enumerate; call; explain; teach; state; tell; impart; convey; address; proclaim.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवं युवां सनयं पुराणं च्यवानम् ऋषिं यथा रथं जीर्णं रथमिव पुनर्युवानं तरुणं चरथाय चरणार्थं तक्षथुः ततक्षथुः । अकुरुतमित्यर्थः । तथा च यास्कः– युवं च्यवानं सनयं पुराणं यथा रथं पुनर्युवानं चरणाय ततक्षथुर्युवा प्रयौति कर्माणि तक्षतिः करोतिकर्मा ’ (निरु. ४. १९) इति । किंच युवां तौग्र्यं तुग्रपुत्रं भुज्युम् अद्भ्यः परि समुद्रस्योपरि निः ऊहथुः । किंच वां युवयोः विश्वा विश्वानि ता तानि कर्माणि सवनेषु यज्ञेषु प्रवाच्या प्रवाच्यानि प्रकर्षेण वक्तव्यानि ॥
Wilson
English translation:
“You made the aged Cyavana, when like a worn out chariot, again young and able to go; you bore theson of Tugra above the waters; all these your (exploits) are to be celebrated at our sacrifices.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Son of Tugra: i.e.,Bhujyu
Jamison Brereton
You two fashioned old Cyavāna, like a chariot, into a youth again, (for him) to move about.
You pulled the son of Tugra out from the waters. All these (deeds) of yours are to be proclaimed at the pressings.
Griffith
Ye made Cyavana, weak and worn with length of days, young again, like a car, that he had power to move.
Ye lifted up the son of Tugra from the floods. At our libations must all these your acts be praised.
Geldner
Ihr habt den alten Cyavana wie einen Wagen wieder jung gezimmert zum Laufen. Ihr führtet den Tugrasohn aus dem Wasser. All das von euch soll bei den Somaopfern kundgetan werden.
Grassmann
Tschjavana auch, der da lag wie ein alter Karrn, den habt zum Gehn ihr Ritter wieder jung gemacht, Den Sohn des Tugra zogt ihr aus der Wasserflut; das alles muss man rühmen euch bei jedem Fest.
Elizarenkova
Вы Чьявану старого, словно колесницу,
Снова смастерили юным, чтобы он двигался.
Сына Тугры вы вывезли из вод.
Все эти ваши (деяния) достойны провозглашения на выжиманиях (сомы).
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्) तुम दोनों ओषधिचिकित्सक तथा शल्यचिकित्सक वैद्यो ! या आग्नेय सोम्यपदार्थो ! (च्यवानं सनयं रथं यथा) अपने शरीर से क्षीणता को प्राप्त हुए-जीर्ण शरीरवाले को या स्वरूप से लुप्त मेघों को गिरानेवाले विद्युत् को पुराने रथ के समान (चरथाय पुनः-युवानं तक्षथुः) जीवों के चलने के लिए पुनः कर्म से युक्त करो (तौग्र्यम्-अद्भ्यः परि नि-ऊहथुः) बलवान् राजा के पुत्र, देशान्तर में जानेवाले आवश्यक पदार्थों के लानेवाले वैश्य-वंशज को, जलों अर्थात् नदी समुद्रों से पृथक् पार करो-उतारो, तथा जलोदरादि रोगों से मुक्त करो (तां ता विश्वा सवनेषु प्रवाच्या) तुम ओषधिचिकित्सक और शल्य-चिकित्सक के या आग्नेय सोम्य पदार्थों के वे सब कृत्य सत्सङ्गस्थानों में प्रसिद्ध करने योग्य हैं ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राष्ट्र के अन्दर ओषधिचिकित्सक तथा शल्यचिकित्सक वैद्य होने चाहिए, जो जीर्ण शरीरवाले या विकलित अङ्गवाले को फिर से युवा जैसा बना सकें। एवं आग्नेय सोम्य पदार्थों द्वारा जलयान आदि यानविशेष चलाकर या बनवाकर यात्रा के लिए सुविधाओं को जुटावें, विशेषतया व्यापारियों के उपयोगार्थ ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्) युवामश्विनौ-ओषधिशल्यचिकित्सकौ ! आग्नेयसोम्य-पदार्थौ वा (च्यवानं सनयं रथं यथा) स्वशरीरतश्च्युतियुक्तं जीर्णशरीरकं कमप्यात्मानं स्वरूपतो लुप्तमिन्द्रं मेघानां च्यावयितारं विद्युद्देवं पुराणं रथं यानविशेषम् “सनयं पुराणम्” [निरु० ४।१९] यथा (चरथाय पुनः-युवानं तक्षथुः) जीवानां चलनाय पुनः कर्मसम्बद्धं कुरुथः “तक्षति करोतिकर्मा” [निरु० ४।१९] (तौग्र्यम्-अद्भ्यः परि निः-ऊहथुः) तुग्रस्य बलवतो राज्ञः पुत्रं राजन्यं राजानम् “बलवतो राज्ञः पुत्रं राजन्यम्” [ऋ० १।११८।६। दयानन्दः] देशान्तरादावावश्यकपदार्थानामादातारं वैश्यवंशजम् “तुग्रं बलादाननिकेतनेषु” [भ्वादिः] जलेभ्यो नदीसमुद्रेभ्यः पृथक्पारमुपरि वा-उत्तारयथः, जलोदरादिरोगा-दुद्धारयथः (तां ता विश्वा सवनेषु प्रवाच्या) युवयोरोषधिशल्य-चिकित्सकयोराग्नेयसोम्ययोः पदार्थयोस्तानि विश्वानि कृत्यानि सत्सङ्गस्थानेषु प्रोक्तव्यानि प्रसिद्धीकरणीयानि सन्ति ॥४॥
05 पुराणा वाम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पुराणा᳓ वां वीरि᳓या प्र᳓ ब्रवा ज᳓ने
अ᳓थो हासथुर् भिष᳓जा मयोभु᳓वा
ता᳓ वां नु᳓ न᳓व्याव् अ᳓वसे करामहे
अयं᳓ नासत्या श्र᳓द् अरि᳓र् य᳓था द᳓धत्
मूलम् ...{Loading}...
पु॒रा॒णा वां॑ वी॒र्या॒३॒॑ प्र ब्र॑वा॒ जनेऽथो॑ हासथुर्भि॒षजा॑ मयो॒भुवा॑ ।
ता वां॒ नु नव्या॒वव॑से करामहे॒ऽयं ना॑सत्या॒ श्रद॒रिर्यथा॒ दध॑त् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
पुराणा᳓ वां वीरि᳓या प्र᳓ ब्रवा ज᳓ने
अ᳓थो हासथुर् भिष᳓जा मयोभु᳓वा
ता᳓ वां नु᳓ न᳓व्याव् अ᳓वसे करामहे
अयं᳓ नासत्या श्र᳓द् अरि᳓र् य᳓था द᳓धत्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
bravā ← √brū- (root)
{number:SG, person:1, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
jáne ← jána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
purāṇā́ ← purāṇá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vīryā̀ ← vīryà- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
āsathuḥ ← √as- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
átha ← átha (invariable)
bhiṣájā ← bhiṣáj- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ha ← ha (invariable)
mayobhúvā ← mayobhū́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
u ← u (invariable)
ávase ← ávas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
karāmahe ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:AOR, voice:MED}
návyau ← návya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
nú ← nú (invariable)
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
aríḥ ← arí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dádhat ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śrát ← śrád ( √dhā-, √kr̥-) (invariable)
yáthā ← yáthā (invariable)
पद-पाठः
पु॒रा॒णा । वा॒म् । वी॒र्या॑ । प्र । ब्र॒व॒ । जने॑ । अथो॒ इति॑ । ह॒ । आ॒स॒थुः॒ । भि॒षजा॑ । म॒यः॒ऽभुवा॑ ।
ता । वा॒म् । नु । नव्यौ॑ । अव॑से । क॒रा॒म॒हे॒ । अ॒यम् । ना॒स॒त्या॒ । श्रत् । अ॒रिः । यथा॑ । दध॑त् ॥
Hellwig Grammar
- purāṇā ← purāṇa
- [noun], accusative, plural, neuter
- “age-old; stale; old; old; traditional; aged.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- vīryā ← vīrya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- bravā ← brū
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- jane ← jana
- [noun], locative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- ’tho ← atha
- [adverb]
- “now; then; furthermore; now; then.”
- ’tho ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- hāsathur ← ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- hāsathur ← āsathuḥ ← as
- [verb], dual, Perfect indicative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- bhiṣajā ← bhiṣaj
- [noun], nominative, dual, masculine
- “doctor; alchemist; therapist; medicine.”
- mayobhuvā ← mayobhu
- [noun], nominative, dual, masculine
- tā ← tad
- [noun], accusative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- navyāv ← navyau ← navya
- [noun], accusative, dual, masculine
- “new; fresh.”
- avase ← av
- [verb noun]
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- karāmahe ← kṛ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- ‘yaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- śrad ← śrath
- [noun], accusative, singular, neuter
- arir ← ariḥ ← ari
- [noun], nominative, singular, masculine
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- dadhat ← dhā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ वां युवयोः पुराणा पुराणानि वीर्याणि जने लोके प्र ब्रव प्रब्रवीमि । अथो अपि च हे नासत्या नासत्यौ युवां मयोभुवा सुखस्य भावयितारौ भिषजा भिषजौ वैद्यौ आसथुः बभूवथुः। ता तौ युवाम् अवसे रक्षणाय नव्यौ स्तुत्यौ करामहे कुर्मः । अयम् अरिः गन्ता पतिर्यजमानः यथा श्रत् दधत् श्रद्दध्यादिति ॥ ॥ १५ ॥
Wilson
English translation:
“I proclaim, Aśvins, your ancient exploits among the people, for you were the physicians, the bestowersof felicity; we count you two worthy to be praised for (our) preservation; so that this worshipper Na-satyās, maybelieve (in you).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
This worshipper: ariḥ = enemy;; or, goer, lord, worshipper
Jamison Brereton
I shall proclaim your ancient heroic deeds before the people. And you were also healers, embodiments of joy.
Now we shall make you new (for you) to help us, o Nāsatyas, so that this stranger will place his trust (in us?).
Griffith
We will declare among the folk your ancient deeds heroic; yea, ye were Physicians bringing health.
You, you who must be lauded, will we bring for aid, so that this foe of ours, O Asvins, may believe.
Geldner
Eure alten Heldentaten will ich vor allem Volke verkünden. Auch waret ihr die erfreulichen Ärzte. Als solche bewegen wir euch aufs neue zur Gnade, auf daß dieser hohe Herr Vertrauen habe, ihr Nasatya´s.
Grassmann
Nun künd’ ich eure alten Thaten vor dem Volk, denn immer wart ihr Aerzte, welche Heil verleihn, Drum schaffen wir aufs neue euch zur Hülfe her, damit, o treue, fest der fromme euch vertrau.
Elizarenkova
О прежних ваших подвигах я хочу рассказать среди народа.
А также были вы целителями, приносящими радость.
Сейчас мы хотим снова использовать вас для помощи,
Чтобы поверил, о Насатьи, (даже) этот чужой!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या भिषजा) हे सत्यज्ञानवाले ओषधिचकित्सक और शल्यचिकित्सक ! तथा आग्नेय सोम्य पदार्थो ! रोगनिवारक ! (वाम्) तुम दोनों के (पुराणा वीर्या जने प्र ब्रव) पुरातन कृत्यों को जनसमुदाय में घोषित करते हैं (अथ-उ) और (मयोभुवा ह-आसथुः) कल्याण के भावित करनेवाले अवश्य होओ (ता वां नव्या नु-अवसे करामहे) तुम दोनों की रक्षार्थ प्रशंसा करते हैं (अयम्-अरिः-श्रत्-दधत्) यह तुम्हें प्राप्त करनेवाला, उपयोग करनेवाला जन तुम्हारे प्रति श्रद्धा करता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ओषधिचिकित्सक और शल्यचिकित्सक तथा आग्नेय सोम्य पदार्थ रोगी को अच्छा करने में समर्थ हों। वे इस कार्य में प्रशंसा के योग्य होते हैं ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या भिषजा) हे नासत्यौ सत्यज्ञानवन्तौ-ओषधि-शल्यचिकित्सकौ तद्वज्ज्योतिष्प्रधानरसप्रधानाग्नेयसोम्यपदार्थौ रोगनिवारकौ ! (वाम्) युवयोः (पुराणा वीर्या जने प्रब्रव) पुरातनानि कृत्यानि जनसमुदाये प्रब्रवीमि (अथ-उ)अथ च (मयोभुवा-ह-आसथुः) कल्याणस्य भावयितारौ हावश्यं भवथः (ता वां नव्यौ नु-अवसे करामहे) तौ युवां स्वरक्षायै स्तुत्यौ कुर्मः (अयम्-अरिः-श्रत्-दधत्) अयं प्रापक उपयोगकर्त्ता जनः श्रद्धां कुर्यात् ॥५॥
06 इयं वामह्वे - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इयं᳓ वाम् अह्वे शृणुत᳓म् मे अश्विना
पुत्रा᳓येव पित᳓रा म᳓ह्य° शिक्षतम्
अ᳓नापिर् अ᳓ज्ञा असजातिया᳓मतिः
पुरा᳓ त᳓स्या अभि᳓शस्तेर् अ᳓व स्पृतम्
मूलम् ...{Loading}...
इ॒यं वा॑मह्वे शृणु॒तं मे॑ अश्विना पु॒त्राये॑व पि॒तरा॒ मह्यं॑ शिक्षतम् ।
अना॑पि॒रज्ञा॑ असजा॒त्याम॑तिः पु॒रा तस्या॑ अ॒भिश॑स्ते॒रव॑ स्पृतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
इयं᳓ वाम् अह्वे शृणुत᳓म् मे अश्विना
पुत्रा᳓येव पित᳓रा म᳓ह्य° शिक्षतम्
अ᳓नापिर् अ᳓ज्ञा असजातिया᳓मतिः
पुरा᳓ त᳓स्या अभि᳓शस्तेर् अ᳓व स्पृतम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ahve ← √hū- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
iyám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
śr̥ṇutám ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
iva ← iva (invariable)
máhyam ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
pitárā ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
putrā́ya ← putrá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śikṣatam ← √śak- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
ájñāḥ ← ájñās- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ámatiḥ ← ámati- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ánāpiḥ ← ánāpi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
asajātyā́ ← asajātyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
abhíśasteḥ ← abhíśasti- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
áva ← áva (invariable)
purā́ ← purā́ (invariable)
spr̥tam ← √spr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
tásyāḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
इ॒यम् । वा॒म् । अ॒ह्वे॒े । शृ॒णु॒तम् । मे॒ । अ॒श्वि॒ना॒ । पु॒त्राय॑ऽइव । पि॒तरा॑ । मह्य॑म् । शि॒क्ष॒त॒म् ।
अना॑पिः । अज्ञाः॑ । अ॒स॒जा॒त्या । अम॑तिः । पु॒रा । तस्याः॑ । अ॒भिऽश॑स्तेः । अव॑ । स्पृ॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- iyaṃ ← iyam ← idam
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- ahve ← hvā
- [verb], singular, Thematic aorist (Ind.)
- “raise; call on; call; summon.”
- śṛṇutam ← śru
- [verb], dual, Present imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- putrāyeva ← putrāya ← putra
- [noun], dative, singular, masculine
- “son; putra [word]; male child; Putra; Bodhisattva.”
- putrāyeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- pitarā ← pitṛ
- [noun], nominative, dual, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- mahyaṃ ← mahyam ← mad
- [noun], dative, singular
- “I; mine.”
- śikṣatam ← śikṣ
- [verb], dual, Present imperative
- “help; give.”
- anāpir ← an
- [adverb]
- “not.”
- anāpir ← āpiḥ ← āpi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “friend.”
- ajñā ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- ajñā ← jñā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “relative.”
- asajātyāmatiḥ ← asajātyā ← asajātya
- [noun], nominative, singular, feminine
- asajātyāmatiḥ ← amatiḥ ← amati
- [noun], nominative, singular, feminine
- “poor.”
- purā
- [adverb]
- “once; earlier; first; purā [indecl.].”
- tasyā ← tasyāḥ ← tad
- [noun], genitive, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- abhiśaster ← abhiśasteḥ ← abhiśasti
- [noun], genitive, singular, feminine
- “hex; accusation; defamation; blame; aspersion.”
- ava
- [adverb]
- “down.”
- spṛtam ← spṛ
- [verb], dual, Aorist imperative
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ वां युवाम् इयं घोषा अहम् अह्वे आह्वयामि । मे मम संबन्धिनम् इममाह्वानं शृणुतम् । श्रुत्वा चाह्वानं मह्यं पुत्रायेव यथा पुत्राय पितरा मातापितरौ तद्वत् शिक्षतं धनं दत्तम् । अनापिः अबन्धुः अज्ञा अकृतज्ञा असजात्यामतिः अश्रद्धेया चाभिशस्तिः मामागच्छति । तस्या अभिशस्तेः पुरा प्रागेव अव स्पृतं मामवपारयतम् ॥
Wilson
English translation:
“I here, (ghoṣā), invoke you. Here my (invocation), Aśvins, give me (wealth) as parents give to a son;before (it come) beyond the reach of (a course) that has no relatives, ungrateful, without kinsfolk, without belief,(pursues me); save me from that curse before (it reaches me).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Epithets: anāpiḥ etc. apply to ghoṣā, who,being a leper, could not marry
Jamison Brereton
[A woman:] “It’s I who invoked you: hear me, o Aśvins. Like parents for their son, do your best for me.
I am without friends, without kin, without blood relatives, and
heedless: rescue me in the face of this shame.”
Griffith
Listen to me, O Asvins; I have cried to you. Give me-your aid as sire and mother aid their son.
Poor, without kin or friend or ties of blood am I. Save me before it be too late, from this my curse.
Geldner
Ich habe euch angerufen, erhöret mich, Asvin, versuchet für mich, was ihr könnt, wie die Eltern für den Sohn! Ich bin ohne Freunde, ohne Bekannte, ohne Anhang, ratlos. Bewahret mich vor diesem Makel!
Grassmann
Ich fleh’ euch an, o Ritter, höret meinen Ruf, und seid mir hold, so wie die Aeltern ihrem Kind; Ich bin verwaist, Verwandten hab’ ich nicht, noch Freund, so helfet mir, der armen, doch aus solcher Noth.
Elizarenkova
Я позвала вас – услышьте меня, о Ашвины!
Постарайтесь для меня, как родители для сына!
(Я) без друзей, неопытна, без кровных родных, неразумна.
Защитите меня от этого проклятия!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अध्यापक और उपदेशक ! (वाम्) तुम दोनों को (इयम्-अह्वे) यह मैं शिक्षण उपदेश को चाहती हुई कुमारी-ब्रह्मचारिणी आमन्त्रित करती हूँ (मे शृणुतम्) मेरी प्रार्थना को सुनो-स्वीकार करो (पुत्राय-इव पितरा मह्यं शिक्षतम्) सन्तान के लिए माता-पिता के समान मेरे लिए प्रार्थनीय ज्ञान को या वस्तु को दो (अनापिः-अज्ञाः-अमतिः-असजात्या) मैं गृहस्थ आश्रम को न प्राप्त हुई विषयज्ञानरहित, आत्मवाली-आत्मज्ञानवाली स्वाभिमानिनी, लज्जायुक्त (तस्याः-पुरा-अभिशस्तेः-अवस्पृतम्) उस मेरी मृत्यु से पहले अपनी शरण में मुझे ग्रहण करो-सुरक्षित करो ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अध्यापक और उपदेशकों से कुमारी कन्याएँ भी शिक्षा ग्रहण करें। विशेषतः अमर जीवन बनानेवाली-जीवन्मुक्त होनेवाली कन्याएँ अध्यात्मज्ञान का उपदेश लें ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अध्यापकोपदेशकौ ! (वाम्) युवाम् (इयम्-अह्वे) एषाऽहं शिक्षणोपदेशौ कामयमाना कुमारी खल्वाह्वयामि (मे शृणुतम्) मम प्राथनां शृणुतं स्वीकुरुतम् (पुत्राय-इव पितरा मह्यं शिक्षतम्) सन्तानाय पितरौ मातापितराविव मह्यं प्रार्थनानुरूपं प्रार्थनीयं ज्ञानं वस्तु वा दत्तम् (अनापिः-अज्ञाः अमतिः असजात्या) अहं खल्वस्मि-अनाप्तगृहस्था विषयज्ञानरहिता पुनः-अमतिरात्ममयी मतिर्यस्या स्वाभिमानवती सलज्जा “अमतिरमामतिरात्ममयी” [निरु० ६।१२] (तस्याः पुरा अभिशस्तेः-अवस्पृतम्) तस्याः खलु मम-अभिशंसनात् अनिष्टापत्तेर्मृत्योः पूर्वमेव शरणे गृहीतं रक्षतम् ॥६॥
07 युवं रथेन - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युवं᳓ र᳓थेन विमदा᳓य शुन्ध्यु᳓वं
नि᳓ ऊहथुः पुरुमित्र᳓स्य यो᳓षणाम्
युवं᳓ ह᳓वं वध्रिमत्या᳓ अगछतं
युवं᳓ सु᳓षुतिं चक्रथुः पु᳓रंधये
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं रथे॑न विम॒दाय॑ शु॒न्ध्युवं॒ न्यू॑हथुः पुरुमि॒त्रस्य॒ योष॑णाम् ।
यु॒वं हवं॑ वध्रिम॒त्या अ॑गच्छतं यु॒वं सुषु॑तिं चक्रथुः॒ पुरं॑धये ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवं᳓ र᳓थेन विमदा᳓य शुन्ध्यु᳓वं
नि᳓ ऊहथुः पुरुमित्र᳓स्य यो᳓षणाम्
युवं᳓ ह᳓वं वध्रिमत्या᳓ अगछतं
युवं᳓ सु᳓षुतिं चक्रथुः पु᳓रंधये
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
śundhyúvam ← śundhyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vimadā́ya ← vimadá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
ní ← ní (invariable)
purumitrásya ← purumitrá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ūhathuḥ ← √vah- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yóṣaṇām ← yóṣaṇā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
agachatam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vadhrimatyā́ḥ ← vadhrimatī́- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
cakrathuḥ ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
púraṁdhaye ← púraṁdhi- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
súṣutim ← súṣuti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
पद-पाठः
यु॒वम् । रथे॑न । वि॒ऽम॒दाय॑ । शु॒न्ध्युव॑म् । नि । ऊ॒ह॒थुः॒ । पु॒रु॒ऽमि॒त्रस्य॑ । योष॑णाम् ।
यु॒वम् । हव॑म् । व॒ध्रि॒ऽम॒त्याः । अ॒ग॒च्छ॒त॒म् । यु॒वम् । सुऽसु॑तिम् । च॒क्र॒थुः॒ । पुर॑म्ऽधये ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vimadāya ← vimada
- [noun], dative, singular, masculine
- “Vimada.”
- śundhyuvaṃ ← śundhyuvam ← śundhyu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fine-looking; beautiful.”
- ny ← ni
- [adverb]
- “back; down.”
- ūhathuḥ ← vah
- [verb], dual, Perfect indicative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- purumitrasya ← purumitra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Purumitra.”
- yoṣaṇām ← yoṣaṇā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “girl; wife.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- havaṃ ← havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
- vadhrimatyā ← vadhrimatyāḥ ← vadhrimatī
- [noun], genitive, singular, feminine
- agacchataṃ ← agacchatam ← gam
- [verb], dual, Imperfect
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- suṣutiṃ ← suṣutim ← suṣuti
- [noun], accusative, singular, feminine
- cakrathuḥ ← kṛ
- [verb], dual, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- purandhaye ← puraṃdhi
- [noun], dative, singular, feminine
- “liberality; Puraṃdhi; munificence.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवं युवां पुरुमित्रस्य पुरुमित्रनामधेयस्य योषणां दुहितरं शुन्ध्युवं नाम जायां विमदाय विमदनामधेयाय ऋषये रथेन स्वसेनापरिवृतेन रथेन न्यूहथुः प्रापयतम् । विमदस्य गृहं नीतवन्तौ स्थ इत्यर्थः। तथा च निगमान्तरं –’ यावर्भगाय विमदाय जायां सेनाजुवा न्यूहतू रथेन ’ ( ऋ. सं. १, ११६. १) इति । किंच युवं युवां वध्रिमत्याः संग्रामे शत्रुभिश्छिन्नहस्तायाः हवम् आह्वानम् अगच्छतम् । आगत्य च तस्यै हिरण्मयं हस्तं प्रायच्छतम् । तथा च निगमान्तरम् —’ अजोहवीन्नासत्या करा वां महे यामन् पुरुभुजा पुरंधिः । श्रुतं तच्छासुरिव वध्रिमत्या हिरण्यहस्तमश्विनावदत्तम् ’ ( ऋ. सं. १. ११६. १३ ) इति । किंच युवं युवां पुरंधये बहुप्रज्ञायै वध्रिमत्यै सुषुतिं सुप्रसवं शोभनमैश्वर्यं वा चक्रथुः कृतवन्तौ स्थः ॥
Wilson
English translation:
“You brought, Śundhyu, the daughter of Purumitra to (her husband) Vimada; you came atVadharimati’s invocation, and gave excellent offsprin to her who was full of wisdom.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Śundhyu: the Aśvins heardher invocation in battle when her hand was cut off and gave her a golden hand
Jamison Brereton
You two with your chariot carried down to Vimada the sleek maiden of Purumitra (to be his wife).
You two came to the call of Vadhrimatī. You two made an easy birth for Puraṃdhi.
Griffith
Ye, mounted on your chariot brought to Vimada the comely maid of Purumitra as a bride.
Ye, came unto the calling of the weakling’s dame, and granted noble offspring to the happy wife.
Geldner
Ihr führet zu Wagen dem Vimada die Sundhyu zu, des Purumitra Maid. Ihr kamet auf der Vadhrimati Ruf, ihr schafftet der Purandhi leichte Geburt.
Grassmann
Auf eurem Wagen fuhret ihr dem Vimada als Gattin zu des Purumitra schmucke Maid; Zur Frau des Schwächlings kamt ihr hin auf ihr Gebet und schenktet der Purandhi glückliche Geburt.
Elizarenkova
Вы привезли на колеснице для Вимады
Шундхью – девицу Пурумитры.
Вы отправились на зов Вадхримати,
Вы создали удачное зачатие для Пурамдхи.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्) हे अध्यापक-उपदेशको ! (पुरुमित्रस्य विमदाय) बहुतों के मित्र ब्रह्मचारी के विशिष्ट हर्ष के सम्पादन के लिए (शुन्ध्युवं योषणां नि-ऊहथुः) पवित्र-गृहस्थ-सम्पर्करहित ब्रह्मचारिणी को नियुक्त करो (युवम्) तुम दोनों (वध्रिमत्याः-हवम्-अगच्छतम्) संयमनी-संयम में रखनेवाली मेखलायुक्त-पूर्णसंयत के प्रार्थनावचन को प्राप्त होओ (युवं पुरन्धये सुषुतिं चक्रथुः) तुम दोनों घर को धारण करनेवाली सुख सन्तान सम्पत्ति हमारे लिए सम्पादित करो ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अध्यापक और उपदेशक या अध्यापिका और उपदेशिका अपने शिष्य और शिष्याओं को पूर्ण ब्रह्मचारी और ब्रह्मचारिणी बनाकर दोनों का यथायोग्य विवाहसम्बन्ध नियुक्त-स्थापित करें। उन्हें उत्तम सन्तान सुखसम्पत्ति से युक्त करें ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्) हे अश्विनौ ! अध्यापकोपदेशकौ ! युवाम् (पुरुमित्रस्य विमदाय) बहूनां मित्रभूतस्य ब्रह्मचारिणो विशिष्टहर्षसम्पादनाय (शुन्ध्युवं योषणां नि-ऊहथुः) पवित्रां गृहस्थसम्पर्करहितां कुमारीं ब्रह्मचारिणीं नियुक्तां कुरुतम् (युवम्) युवाम् (वध्रिमत्याः हवम्-अगच्छतम्) संयमनीमत्याः पूर्णसंयतायाः प्रार्थनावचनमभिप्रायं वा प्राप्नुतम् (युवं पुरन्धये सुषुतिं चक्रथुः) युवां पुरं गृहं धारयित्र्यां सुखसन्तानसम्पत्तिं कुरुथः ॥७॥
08 युवं विप्रस्य - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युवं᳓ वि᳓प्रस्य जरणा᳓म् उपेयु᳓षः
पु᳓नः कले᳓र् अकृणुतं यु᳓वद् व᳓यः
युवं᳓ व᳓न्दनम् ऋश्यदा᳓द् उ᳓द् ऊपथुर्
युवं᳓ सद्यो᳓ विश्प᳓लाम् ए᳓तवे कृथः
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं विप्र॑स्य जर॒णामु॑पे॒युषः॒ पुनः॑ क॒लेर॑कृणुतं॒ युव॒द्वयः॑ ।
यु॒वं वन्द॑नमृश्य॒दादुदू॑पथुर्यु॒वं स॒द्यो वि॒श्पला॒मेत॑वे कृथः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवं᳓ वि᳓प्रस्य जरणा᳓म् उपेयु᳓षः
पु᳓नः कले᳓र् अकृणुतं यु᳓वद् व᳓यः
युवं᳓ व᳓न्दनम् ऋश्यदा᳓द् उ᳓द् ऊपथुर्
युवं᳓ सद्यो᳓ विश्प᳓लाम् ए᳓तवे कृथः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
jaraṇā́m ← jaraṇā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
upeyúṣaḥ ← √i- 1 (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
víprasya ← vípra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
akr̥ṇutam ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
kaléḥ ← kalí- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
váyaḥ ← váyas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yúvat ← yúvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
r̥śyadā́t ← r̥śyadá- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
ūpathuḥ ← √vap- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
út ← út (invariable)
vándanam ← vándana- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
étave ← √i- 1 (root)
{case:DAT, number:SG}
kr̥thaḥ ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
sadyás ← sadyás (invariable)
viśpálām ← viśpálā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
पद-पाठः
यु॒वम् । विप्र॑स्य । ज॒र॒णाम् । उ॒प॒ऽई॒युषः॑ । पुन॒रिति॑ । क॒लेः । अ॒कृ॒णु॒त॒म् । युव॑त् । वयः॑ ।
यु॒वम् । वन्द॑नम् । ऋ॒श्य॒ऽदात् । उत् । ऊ॒प॒थुः॒ । यु॒वम् । स॒द्यः । वि॒श्पला॑म् । एत॑वे । कृ॒थः॒ ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- viprasya ← vipra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- jaraṇām ← jaraṇā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “old age.”
- upeyuṣaḥ ← upe ← √i
- [verb noun], genitive, singular
- “mix; endow; enter (a state); approach; love; supply; travel; come out; reach; arrive; decorate; process.”
- punaḥ ← punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- kaler ← kaleḥ ← kali
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Kali; kali; discord; kali [word]; belleric myrobalan; trouble; quarrel.”
- akṛṇutaṃ ← akṛṇutam ← kṛ
- [verb], dual, Imperfect
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- yuvad ← yuvat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “young; youthful.”
- vayaḥ ← vayas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “age; vigor; old age; strength; vayas [word]; aging; power; youth; food.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- vandanam ← vandana
- [noun], accusative, singular, masculine
- ṛśyadād ← ṛśyadāt ← ṛśyada
- [noun], ablative, singular, neuter
- ud
- [adverb]
- “up.”
- ūpathur ← ūpathuḥ ← vap
- [verb], dual, Perfect indicative
- “sow; bestrew; strew; scatter.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- sadyo ← sadyas
- [adverb]
- “immediately; just; daily; sadyas [word].”
- viśpalām ← viśpalā
- [noun], accusative, singular, feminine
- etave ← i
- [verb noun]
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- kṛthaḥ ← kṛ
- [verb], dual, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवं युवां विप्रस्य मेधाविनः जरणां जराम् उपेयुषः उपगतवतः कलेः कलिनामधेयस्य ऋषेः वयः पुनः पुनरपि युवत् युवत्वयुक्तम् अकृणुतम् अकुरुतम् । तथा च निगमान्तरं- कलिं याभिर्वित्तजानिं दुवस्यथः’ (ऋ. सं. १. ११२. १५) इति । किंच युवं युवां वन्दनं जायावियोगसंतापेन कूपपतितं वन्दनाख्यमृषिम् ऋश्यदात् कूपात् उदूपथुः उदैरयतम् । तथा निगमान्तरम् - ’उद्वन्दनमैरयतं स्वर्दृशे’ (ऋ. सं. १. ११२. ५) इति । किंच युवं युवां विश्पलाम् । खेलस्य राज्ञः सेनायां योद्ध्री विश्पला नाम काचित् स्त्री । तां संग्रामे शत्रुभिश्छिन्नजङ्घां सद्यः तदैव एतवे गमनाय कृथः अकुरुतम् । तथा च निगमान्तरं- चरित्रं हि वेरिवाच्छेदि पर्णमाजा खेलस्य परितक्म्यायाम् । सद्यो जङ्घामायसीं विश्पलायै धने हिते सर्तवे प्रत्यधत्तम्’ (ऋ. सं. १. ११६. १५) इति ॥
Wilson
English translation:
“You made young again the life of the sage Kali, when approaching old age, you rescued Vandanafrom the well; you quickly enabled Viśapalā to walk.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Kali: cf. RV 1.112.15;
Vandana: cf. RV 1.112.5; Vandanahad thrown himself into the well through grief for the death of his wife;
Viśpala: cf. RV 1.116.15
Jamison Brereton
You two made youthful vigor again for the inspired poet Kali, who was approaching old age.
You two dug Vandana out from the antelope snare. You two in an
instant made Viśpalā go.
Griffith
Ye gave a ain the vigour of his youthful life to tge sage Kali when old age was coming nigh.
Ye rescued Vandana and raised him from the pit, and in a moment gave Vispala power to move.
Geldner
Ihr machtet das Alter des redegewaltigen Kali, der ins Greisenalter gekommen war, wieder jugendlich. Ihr grubt den Vandana aus der Fanggrube aus; ihr bringet die Vispala sofort wieder zum Laufen.
Grassmann
Dem Sänger Kali, da er alt geworden war, verschafftet ihr aufs neue frische Jugendkraft, Ihr zoget aus der tiefen Gruft den Vandana, schnell machtet gehend ihr die lahme Viçpala.
Elizarenkova
Вы сделали возврат вдохновенного Кали,
Достигшего старости, снова юным.
Вы вытащили Вандану из западни,
Вы сразу же дали возможность Вишпале бежать.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवं कलेः-विप्रस्य) तुम दोनों अध्यापक और उपदेशक ज्ञान के संकलन करनेवाले मेधावी (जरणाम्-उपेयुषः) जरा अवस्था को प्राप्त हुए जीर्ण मनुष्य का (पुनः-युवत्-वयः-अकृणुतम्) पुनः युवावस्थावाला जीवन करो (युवम्) तुम दोनों (वन्दनम्-ऋश्यदात्) उपासक जन का पीड़ाप्रद रोग से (उत्-ऊपथुः) उद्धार करो (युवं विश्पलां सद्यः-एतवे कृथः)प्रजासे विपरीत हुई सभा या प्रजापालिका कोशीघ्र ही उनके योग्य कार्य करनेवाली बनाओ ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अध्यापक और उपदेशक ज्ञानोपार्जित करनेवाले जराप्राप्त मेधावी को अपने अमृतमय उपदेश से पुनः युवकसदृश बना देते हैं। उपासक जन को तो अनेक मानसिक पीड़ाप्रद रोगों से ऊपर उठा देते हैं तथा प्रजा से विपरीत हुई प्रजापालिका या राजसभा को भी अनुकूल कर देते हैं ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवं कलेः-विप्रस्य) युवां ज्ञानस्य कलयितुः सङ्कल्पयितुर्विप्रस्य मेधाविनः “विप्रः-मेधाविनाम” [निघ० ३।१५] (जरणाम्-उपेयुषः) जरां प्राप्तस्य जीर्णस्य (पुनः-युवत् वयः-अकृणुतम्) पुनर्युवत्ववज्जीवनं कुरुथः (युवम्) युवाम् (वन्दनम्-ऋश्यदात्) वन्दयितारमुपासकं जनं पीडाप्रदाद् रोगात् (उत्-ऊपथुः) उद्वपथ उद्धरथः (युवं विश्पलां सद्यः-एतवे कृथः) प्रजाभ्यः पलायमानां सभां यद्वा प्रजापालिकां युवां सद्यः प्रचरितुं कुरुथः “विशां पालिकां विद्याम्” [ऋ० १।११७।११ दयानन्दः] ॥८॥
09 युवं ह - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युवं᳓ ह रेभं᳓ वृषणा गु᳓हा हित᳓म्
उ᳓द् ऐरयतम् ममृवां᳓सम् अश्विना
युव᳓म् ऋबी᳓सम् उत᳓ तप्त᳓म् अ᳓त्रय
ओ᳓मन्वन्तं चक्रथुः सप्त᳓वध्रये
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं ह॑ रे॒भं वृ॑षणा॒ गुहा॑ हि॒तमुदै॑रयतं ममृ॒वांस॑मश्विना ।
यु॒वमृ॒बीस॑मु॒त त॒प्तमत्र॑य॒ ओम॑न्वन्तं चक्रथुः स॒प्तव॑ध्रये ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवं᳓ ह रेभं᳓ वृषणा गु᳓हा हित᳓म्
उ᳓द् ऐरयतम् ममृवां᳓सम् अश्विना
युव᳓म् ऋबी᳓सम् उत᳓ तप्त᳓म् अ᳓त्रय
ओ᳓मन्वन्तं चक्रथुः सप्त᳓वध्रये
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gúhā ← gúhā (invariable)
ha ← ha (invariable)
hitám ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
rebhám ← rebhá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vr̥ṣaṇā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
airayatam ← √īr- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
mamr̥vā́ṁsam ← √mr̥- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
út ← út (invariable)
átraye ← átri- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
r̥bī́sam ← r̥bī́sa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
taptám ← √tap- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
utá ← utá (invariable)
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
cakrathuḥ ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ómanvantam ← ómanvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
saptávadhraye ← saptávadhri- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यु॒वम् । ह॒ । रे॒भम् । वृ॒ष॒णा॒ । गुहा॑ । हि॒तम् । उत् । ऐ॒र॒य॒त॒म् । म॒मृ॒ऽवांस॑म् । अ॒श्वि॒ना॒ ।
यु॒वम् । ऋ॒बीस॑म् । उ॒त । त॒प्तम् । अत्र॑ये । ओम॑न्ऽवन्तम् । च॒क्र॒थुः॒ । स॒प्तऽव॑ध्रये ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- rebhaṃ ← rebham ← rebha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bard; eulogist.”
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “bullocky; potent; powerful; strong; manly; aroused; potent; much(a); male; large.”
- guhā
- [adverb]
- “secretly.”
- hitam ← dhā
- [verb noun], accusative, singular
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- ud
- [adverb]
- “up.”
- airayatam ← īray ← √īr
- [verb], dual, Imperfect
- “name; describe; propel; shoot; state; call; raise; expel; tell; enumerate.”
- mamṛvāṃsam ← mṛ
- [verb noun], accusative, singular
- “mṛ; die; disappear; go out.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- ṛbīsam ← ṛbīsa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “chasm.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- taptam ← tap
- [verb noun], accusative, singular
- “heat; burn; grieve; afflict; burn; afflict; trouble; boil.”
- atraya ← atraye ← atri
- [noun], dative, singular, masculine
- “Atri; Atri; atri [word].”
- omanvantaṃ ← omanvantam ← omanvat
- [noun], accusative, singular, masculine
- cakrathuḥ ← kṛ
- [verb], dual, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- saptavadhraye ← saptavadhri
- [noun], dative, singular, masculine
- “Saptavadhri.”
सायण-भाष्यम्
हे वृषणा वर्षितारौ अश्विना अश्विनौ युवं युवां गुहा गुहायां हितम् असुरैर्निहितं ममृवांसं म्रियमाणं रेभं रेभाख्यमृषिम् उदैरयतम् उत्तारितवन्तौ स्थः । तथा च निगमान्तरं – ‘दश रात्रीरशिवेना नव द्यूनवनद्धं श्नथितमप्स्वन्तः । विप्रुतं रेभमुदनि प्रवृक्तमुन्निन्यथुः सोममिव स्रुवेण ’ ( ऋ. सं. १. ११६. २४ ) इति । उत किंच युवं युवां तप्तम् ऋबीसम् अग्निकुण्डम् अत्रये अत्रेरर्थाय ओमन्वन्तम् अवनवन्तं चक्रथुः । वृष्ट्या निशमय्य शीतं कृतवन्तौ स्थ इत्यर्थः। तथा च निगमान्तरं – हिमेनाग्निं घ्रंसमवारयेथां पितुमतीमूर्जमस्मा अधत्तम् । ऋबीसे अत्रिमश्विनावनीतमुन्निन्यथुः सर्वगणं स्वस्ति’ ( ऋ. सं. १, ११६. ८) इति । किंच युवां सप्तवध्रये अश्वमेधेन राज्ञा केनचिदपराधेन काष्ठमयमञ्जूषायां निहितस्य सप्तवाध्रिनामधेयस्य ऋषेरर्थाय चक्रथुः । मञ्जूषोद्घाटनं कृतवन्तौ स्थ इत्यर्थः । तथा च निगमान्तरं – वि जिहीष्व वनस्पते योनिः सूष्यन्त्या इव । श्रुतं मे अश्विना हवं सप्तवध्रिं च मुञ्चतम्’ ( ऋ. सं. ५: ७८. ५) इति ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, shedders of rain, you extricated Rebha when he was plural ced in a cave and was dying; youmade the heated fire-pit cool for Atri; you gave (liberty) to Saptavadhri.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Rebha: RV 1.116.24; he was saved froma guhā, a secret plural ce or a cavity; was dying = dead; Atri; cf. RV 1.116.8;
Saptavadhri: cf. RV 5.78.5 and 6
Jamison Brereton
You two raised up Rebha, set in hiding and already dead, o bullish Aśvins. You two made the earth-cleft and the heated (pot) comfortable for Atri, for Saptavadhri.
Griffith
Ye Asvins Twain, endowed with manly strength, brought forth Reblia when hidden in the cave and well-nigh dead,
Freed Saptavadliri, and for Atri caused the pit heated with fire to be a pleasant resting-place.
Geldner
Ihr Bullen Asvin holtet den versteckten Rebha heraus, als er schon gestorben war, und ihr versahet für Atri den glühenden Ofen mit einem Schutzmittel, für Saptavadhri.
Grassmann
Ihr Helden hobt den Rebha, der im Wasser lag, hervor, o Ritter, als er fast gestorben war; Dem Atri auch und Saptavadhri machtet ihr den heissen Schlund der Erde kühl und angenehm.
Elizarenkova
О два быка, Ребху, тайно спрятанного,
(Уже) умершего, это вы извлекли, о Ашвины,
А также раскаленную печь
Вы сделали приятной для Атрии Саптавадхри.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्-अश्विना) हे अध्यापक उपदेशकों ! तुम दोनों (वृषणा) सुखवर्षको ! (ह रेभं गुहा हितं ममृवांसम्-उत् ऐरयतम्)हृदयगुहा में या बुद्धि में स्थित मरणासन्न स्तोता जीव को स्वस्थ करते हो (युवम्) तुम दोनों (ऋबीसम्-उत तप्तम्) अन्धकारपूर्ण तापकारी देह को (सप्तवध्रये) पाँच ज्ञानेन्द्रिय मन और बुद्धि ये सात संयत हो गई हैं जिसकी, ऐसे (अत्रये) भोक्ता जीवात्मा के लिए (ओमन्वन्तं चक्रथुः) रक्षावाले शान्त पद को बनाते हो ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अध्यापक और उपदेशक सुख के बरसानेवाले होते हैं। वे हृदय में विराजमान मरणासन्न स्तोता जीव को अमर बना देते है और शरीर के संताप को दूर करते हैं। इन्द्रियों के विषयों से विरक्त हुए को सुरक्षित और अमृतभोग का भागी बना देते हैं ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्-अश्विना) युवां हि अश्विनौ ! (वृषणा) सुखवर्षकौ ! (ह रेभं गुहा हितं ममृवांसम्-उदैरयतम्) हृद्गुहायां बुद्धौ वा स्थितं स्तोतारं जीवं ममृवांसं मरणासन्नमुन्नयथः स्वस्थं कुरुथः (युवम्) युवाम् (ऋबीसम्-उत तप्तम्) अन्धकारपूर्णं देहम् “ऋबीसमपगतभासम्” [निरु० ६।३६] अपितु तापकरम् (सप्तवध्रये) “पञ्चचक्षुरादीनीन्द्रियाणि मनो बुद्धिश्च सप्त हतानि यस्य तस्मै” [यजु० ५।७८ दयानन्दः]“सप्तवध्रिम् हतसप्तेन्द्रियम्” [ऋ० ५।७२।५ दयानन्दः] (अत्रये) अत्त्रे-भोक्त्रे-आत्मने (ओमन्वन्तं चक्रथुः) शान्तं रक्षणवन्तं कुरुथः ॥९॥
10 युवं श्वेतम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
युवं᳓ श्वेत᳓म् पेद᳓वे अश्विना᳓शुवं
नव᳓भिर् वा᳓जैर् नवती᳓ च वाजि᳓नम्
चर्कृ᳓तियं ददथुर् द्रावय᳓त्सखम्
भ᳓गं न᳓ नृ᳓भ्यो ह᳓वियम् मयोभु᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं श्वे॒तं पे॒दवे॑ऽश्वि॒नाश्वं॑ न॒वभि॒र्वाजै॑र्नव॒ती च॑ वा॒जिन॑म् ।
च॒र्कृत्यं॑ ददथुर्द्राव॒यत्स॑खं॒ भगं॒ न नृभ्यो॒ हव्यं॑ मयो॒भुव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
युवं᳓ श्वेत᳓म् पेद᳓वे अश्विना᳓शुवं
नव᳓भिर् वा᳓जैर् नवती᳓ च वाजि᳓नम्
चर्कृ᳓तियं ददथुर् द्रावय᳓त्सखम्
भ᳓गं न᳓ नृ᳓भ्यो ह᳓वियम् मयोभु᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áśvam ← áśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
pedáve ← pedú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śvetám ← śvetá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
ca ← ca (invariable)
navábhiḥ ← náva- 1 (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
navatī́ ← navatí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
vā́jaiḥ ← vā́ja- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
vājínam ← vājín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
carkŕ̥tyam ← carkŕ̥tya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dadathuḥ ← √dā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
drāvayátsakham ← drāvayátsakha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
bhágam ← bhága- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
hávyam ← hávya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mayobhúvam ← mayobhū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
nŕ̥bhyaḥ ← nár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
यु॒वम् । श्वे॒तम् । पे॒दवे॑ । अ॒श्वि॒ना॒ । अश्व॑म् । न॒वऽभिः॑ । वाजैः॑ । न॒व॒ती । च॒ । वा॒जिन॑म् ।
च॒र्कृत्य॑म् । द॒द॒थुः॒ । द्र॒व॒यत्ऽस॑खम् । भग॑म् । न । नृऽभ्यः॑ । हव्य॑म् । म॒यः॒ऽभुव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- śvetam ← śveta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “white; bright; śveta [word]; bright.”
- pedave ← pedu
- [noun], dative, singular, masculine
- ‘śvināśvaṃ ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- ‘śvināśvaṃ ← aśvam ← aśva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- navabhir ← navabhiḥ ← navan
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “nine.”
- vājair ← vājaiḥ ← vāja
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- navatī ← navati
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “ninety; navati [word].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- vājinam ← vājin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “victorious; triumphant; strong; gainful.”
- carkṛtyaṃ ← carkṛtyam ← carkar ← √kṛ
- [verb noun], accusative, singular
- “praise; commemorate.”
- dadathur ← dadathuḥ ← dā
- [verb], dual, Perfect indicative
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- drāvayatsakham ← drāvayat ← drāvay ← √dru
- [verb noun]
- “melt; liquefy; chase away; dissolve.”
- drāvayatsakham ← sakham ← sakha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “friend; Kubera.”
- bhagaṃ ← bhagam ← bhaga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nṛbhyo ← nṛbhyaḥ ← nṛ
- [noun], dative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- havyam ← hvā
- [verb noun], accusative, singular
- “raise; call on; call; summon.”
- mayobhuvam ← mayobhu
- [noun], accusative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ युवं युवां पेदवे पेदुनामधेयाय राज्ञे श्वेतं श्वेतवर्णं वाजिनं बलिनं नवभिः नवती नवत्याश्वैः सहितं चर्कृत्यं संग्रामाणामत्यर्थं कर्तारं शत्रूणां जेतारं वा द्रवयत्सखं शत्रुसखीनां द्रावयितारं हव्यं ह्वातव्यं मयोभुवं सुखस्य भावयितारम् अश्वं नृभ्यः मनुष्येभ्यः भगं न भजनीयं धनमिव ददथुः प्रायच्छतम् ॥ ॥ १६ ॥
Wilson
English translation:
“You gave, Aśvins, to Pedu a strong white horse with nine-and-ninety (other) steeds, (a horse), active(in combat), putting to flight the friends (of the foe), worthy to be invoked, a source of deligght, like wealth to meṇ”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
With nine and ninety other steeds: strong with nine-and-ninety strengths
Jamison Brereton
You two gave to Pedu a white horse, a prizewinner with nine and ninety prizes, o Aśvins,
(a horse) to be celebrated, one setting its comrades to running, to be
invoked by men like good fortune, and the embodiment of joy.
Griffith
On Pedu ye bestowed, Asvins, a courser white, mighty with nine-and-ninety varied gifts of strength,
A horse to be renowned, who bore his friend at speed, joy-giving, Bhaga-like to be invoked of men.
Geldner
Ihr Asvin habt dem Pedu das weiße Roß geschenkt, das mit neunundneunzig Siegespreisen Sieger war, das rühmenswerte, das den Gefährten schnell fortträgt, das wie Bhaga für die Herren anzurufen ist, das Erfreuliche.
Grassmann
Dem Pedu schenktet, Ritter, ihr das weisse Ross, das kraftbegabt durch neunundneunzig Kräfte ist, Das werth des Rühmens rasch den Reiter vorwärts trägt, das Männer anflehn wie den reichen güt’gen Herrn.
Elizarenkova
Вы, о Ашвины, подарили Педу белого
Коня, победителя с девяносто девятью наградами,
Достойного воспевания, быстро увозящего друзей,
(Коня, которого) мужи должны призывать, как Бхагу, (коня,) приносящего радость.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- स्वराडार्चीजगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्-अश्विना) हे अध्यापक उपदेशकों ! तुम दोनों (पेदवे) सुख प्राप्त करनेवाले आत्मा के लिए (नवभिः-वाजैः-नवती च) नौ अर्थात्मन, बुद्धि, चित्त, अहंकारसम्बन्धी और पञ्चज्ञानेन्द्रियसम्बन्धी, बलों और प्रवृत्तियों से युक्त (श्वेतं वाजिनम्) शुद्ध भोगवाले देह को (चर्कृत्यम्) पुनः-पुनः भोगप्राप्त करनेवाले को (द्रावयत्सखम्) रस-रक्त रिसाती हुई नाड़ियाँ सखीभूत जिसकी हैं, उस ऐसे को (ददथुः) जीवन देते हो (नृभ्यः-मयोभुवं हव्यं भगम्-न) नेताजनों जीवन्मुक्तों के लिए मोक्ष जैसे कल्याण को भावित करनेवाले हो-ऐश्वर्य को देते हो ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अध्यापक और उपदेशक सुख केइच्छुकअधिकारी को उसके अन्तःकरण और ज्ञानेन्द्रियसम्बन्धी प्रवृत्तियों से युक्त देह को पुनः-पुनः सुखभोग का साधन बनाते हैं ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (युवम्-अश्विना) युवाम्, अश्विनौ ! (पेदवे) सुखस्य प्रापयित्रे-आत्मने (नवभिः-वाजैः-नवती च) मनोबुद्धिचित्ताहङ्कार-सम्बन्धिभिश्चतुर्भिः पञ्चज्ञानेन्द्रियसम्बन्धिभिः, नवती-नवतीभिः “सुपां सुलुक्” [अष्टा० ७।१।३९] इति विभक्तेर्लुक्, बलरूपाभिः प्रवृत्तिभिर्युक्तं (श्वेतं वाजिनम्) शुद्धं बलवन्तं नूतनं भोगवन्तं देहम् (चर्कृत्यम्) पुनः पुनः चरणीयं प्रापणस्वभावम् (द्रावयत्सखम्) रसरक्तं स्रावयन्त्यो नाड्यः सखिभूता यस्य तथाभूतम् (ददथुः) दत्थः-जीवयथः (नृभ्यः-मयोभुवं हव्यं भगम्-न) नेतृभ्यो जीवनमुक्तेभ्यो मोक्षमिव कल्याणं भावुकमैश्वर्यं दत्थः, “नरो वै देवविशः” [ जै० १।९९] ॥१०॥
11 न तम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न᳓ तं᳓ राजानाव् अदिते कु᳓तश् चन᳓
नां᳓हो अश्नोति दुरितं᳓ न᳓किर् भय᳓म्
य᳓म् अश्विना सुहवा रुद्रवर्तनी
पुरोरथं᳓ कृणुथः᳓ प᳓त्निया सह᳓
मूलम् ...{Loading}...
न तं रा॑जानावदिते॒ कुत॑श्च॒न नांहो॑ अश्नोति दुरि॒तं नकि॑र्भ॒यम् ।
यम॑श्विना सुहवा रुद्रवर्तनी पुरोर॒थं कृ॑णु॒थः पत्न्या॑ स॒ह ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
न᳓ तं᳓ राजानाव् अदिते कु᳓तश् चन᳓
नां᳓हो अश्नोति दुरितं᳓ न᳓किर् भय᳓म्
य᳓म् अश्विना सुहवा रुद्रवर्तनी
पुरोरथं᳓ कृणुथः᳓ प᳓त्निया सह᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M
Morph
adite ← áditi- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
caná ← caná (invariable)
kútas ← kútas (invariable)
ná ← ná (invariable)
rājānau ← rā́jan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
áṁhaḥ ← áṁhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
aśnoti ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
bhayám ← bhayá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
duritám ← duritá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
nákiḥ ← nákiḥ (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
rudravartanī ← rudrávartani- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
suhavā ← suháva- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kr̥ṇutháḥ ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
pátnyā ← pátnī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
purorathám ← purorathá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sahá ← sahá (invariable)
पद-पाठः
न । तम् । रा॒जा॒नौ॒ । अ॒दि॒ते॒ । कुतः॑ । च॒न । न । अंहः॑ । अ॒श्नो॒ति॒ । दुः॒ऽइ॒तम् । नकिः॑ । भ॒यम् ।
यम् । अ॒श्वि॒ना॒ । सु॒ऽह॒वा॒ । रु॒द्र॒व॒र्त॒नी॒ इति॑ रुद्रऽवर्तनी । पु॒रः॒ऽर॒थम् । कृ॒णु॒थः । पत्न्या॑ । स॒ह ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- rājānāv ← rājānau ← rājan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- adite ← aditi
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- kutaś ← kutas
- [adverb]
- “how; whence; why.”
- cana
- [adverb]
- “not even; cana [word].”
- nāṃho ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nāṃho ← aṃhaḥ ← aṃhas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “trouble; sin.”
- aśnoti ← aś
- [verb], singular, Present indikative
- “get; reach; enter (a state).”
- duritaṃ ← duritam ← durita
- [noun], nominative, singular, neuter
- “danger; sin; difficulty; difficulty; evil.”
- nakir
- [adverb]
- “not.”
- bhayam ← bhaya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “fear; danger; danger; bhaya [word]; distress; apprehension; alarm; apprehension.”
- yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- suhavā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suhavā ← havā ← hava
- [noun], nominative, dual, masculine
- “invocation.”
- rudravartanī ← rudravartani
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins.”
- purorathaṃ ← puroratham ← puroratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- kṛṇuthaḥ ← kṛ
- [verb], dual, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- patnyā ← patnī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “wife; mistress; queen.”
- saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
सायण-भाष्यम्
हे राजानौ ईश्वरौ अदिते अदीनौ सुहवौ स्वाह्वानौ रुद्रवर्तनी स्तोत्रयुक्तमार्गौ हे अश्विना अश्विनौ युवां यं जनं पुरोरथम् अग्रतोरथं पत्न्या सह स्वयंवरे कृणुथः कुरुथः तं जनं कुतश्चन कुतोऽपि अंहः पापं न अश्नोति न व्याप्नोति । दुरितं दुर्गतिरपि न अश्नोति । नकिः न च भयं संसारभयं न प्राप्नोति ॥
Wilson
English translation:
“Lofty soverigns, worthy of invocation, going on roads which are praised in hymns, Aśvins, the manwhom with his wife you plural ce in front of (your) car, encounters not from any quarter wickedness, difficulty, ordanger.”
Jamison Brereton
O you two kings and Aditi—not from anywhere does distress or difficulty or fear reach him
for whom you arrange that his chariot, along with his wife, will be in front, o Aśvins good to invoke, you who follow the course of the
Rudras [=Maruts].
Griffith
From no side, ye Two Kings whom none may check or stay, doth grief, distress, or danger come u on the man
Whom, Asvins swift to hear, borne on your glowing path, ye with your Consort make the foremost in the race.
Geldner
Nicht sucht den von irgend woher Not, noch Gefahr, noch Furcht heim, ihr zwei Könige, o Aditi, den ihr nebst Gemahlin mit seinem Wagen an die Spitze bringet, ihr gerngerufenen Asvin, die ihr die Bahn des Rudra wandelt.
Grassmann
Von keiner Seite trifft Gefahr, o Könige, noch Ungemach und Noth den Mann, o Aditi, Den, Ritter, ihr nebst seinem Weibe vorwärts bringt, ihr, die ihr fahrt auf lichter Bahn und gern erhört.
Elizarenkova
Не настигнет ниоткуда, о два царя, о Адити,
Ни беда, ни опасность, никакой страх того,
Кого, вы, о Ашвины, легкопризываемые, ездящие по дорогам Рудры,
Вместе с супругой делаете обладателем первой колесницы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (राजानौ-अश्विना) हे सर्वत्र राजमान अध्यापक-उपदेशको ! (अदिते) अखण्डनीय (सुहवा) शोभनकल्याणार्थ आमन्त्रण करने योग्य (रुद्रवर्तनी) क्रूर कष्ट को निवृत्त करनेवाले तुम दोनों(न) नहीं (तं कुतः-चन-न-अंहः-अश्नोति) उसको कहीं से भी पाप प्राप्त नहीं होता है (नकिः-दुरितं भयम्) न ही दुःखद भय प्राप्त होता है (यं पत्न्या सह) जिसको पत्नीसहित (पुरोरथं कृणुथः) बहुत जानेवाले गृहस्थ रथवाला बनाते हो ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उत्तम अध्यापक और उपदेशक अपने ज्ञान में अखण्डित सर्वत्र बुलाने योग्य-आमन्त्रण करने योग्य कष्ट को निवृत्त करनेवाले जिसे ज्ञान देते हैं, उसे कोई पाप और भय प्राप्त नहीं होता और पत्नी के साथ ऊँचे गृहस्थ रथ पर आरूढ़ होता है ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (राजानौ-अश्विना) हे सर्वत्र राजमानौ ! अध्यापकोपदेशकौ ! (अदिते) अखण्डनीयौ (सुहवा) शुभाय कल्याणाय ह्वातव्यौ (रुद्रवर्तनी) रुद्रवर्तनिर्ययोः-रुद्रं क्रूरं कष्टं वर्त्तयतो निवर्त्तयतो यौ तौ युवाम् (न) नहि (तं कुतः-चन न अंहः अश्नोति) तं जनं कुतोऽपि विघ्नो वा पापं वा नैव प्राप्नोति (नकिः-दुरितं भयम्) नैव दुःखदं भयं प्राप्नोति (यं पत्न्या सह) यं खलु पत्न्या सह (पुरोरथं कृणुथः) पुरोगन्तृगृहस्थरथवन्तं कुरुथः ॥११॥
12 आ तेन - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ ते᳓न यातम् म᳓नसो ज᳓वीयसा
र᳓थं यं᳓ वाम् ऋभ᳓वश् चक्रु᳓र् अश्विना
य᳓स्य यो᳓गे दुहिता᳓ जा᳓यते दिव᳓
उभे᳓ अ᳓हनी सुदि᳓ने विव᳓स्वतः
मूलम् ...{Loading}...
आ तेन॑ यातं॒ मन॑सो॒ जवी॑यसा॒ रथं॒ यं वा॑मृ॒भव॑श्च॒क्रुर॑श्विना ।
यस्य॒ योगे॑ दुहि॒ता जाय॑ते दि॒व उ॒भे अह॑नी सु॒दिने॑ वि॒वस्व॑तः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
आ᳓ ते᳓न यातम् म᳓नसो ज᳓वीयसा
र᳓थं यं᳓ वाम् ऋभ᳓वश् चक्रु᳓र् अश्विना
य᳓स्य यो᳓गे दुहिता᳓ जा᳓यते दिव᳓
उभे᳓ अ᳓हनी सुदि᳓ने विव᳓स्वतः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
jávīyasā ← jávīyaṁs- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
mánasaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
téna ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
cakrúḥ ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
r̥bhávaḥ ← r̥bhú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
duhitā́ ← duhitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
jā́yate ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yóge ← yóga- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
áhanī ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:DU}
sudíne ← sudína- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:DU}
ubhé ← ubhá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:DU}
vivásvataḥ ← vivásvant- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । तेन॑ । या॒त॒म् । मन॑सः । जवी॑यसा । रथ॑म् । यम् । वा॒म् । ऋ॒भवः॑ । च॒क्रुः । अ॒श्वि॒ना॒ ।
यस्य॑ । योगे॑ । दु॒हि॒ता । जाय॑ते । दि॒वः । उ॒भे इति॑ । अह॑नी॒ इति॑ । सु॒दिने॒ इति॑ सु॒ऽदिने॑ । वि॒वस्व॑तः ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- tena ← tad
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- manaso ← manasaḥ ← manas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- javīyasā ← javīyas
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “fast.”
- rathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- ṛbhavaś ← ṛbhavaḥ ← ṛbhu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Ribhus.”
- cakrur ← cakruḥ ← kṛ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- yoge ← yoga
- [noun], locative, singular, masculine
- “method; application; yoga; remedy; mix; treatment; mixture; procedure; contact; use; yogin; connection; application; union; magic trick; formulation; fraud; relation; sense; connection; war; therapy; enterprise; addition; undertaking; performance; marriage; yoke; yoga [word]; art; combination; assortment; confluence; constellation; relationship; connection; agent; means.”
- duhitā ← duhitṛ
- [noun], nominative, singular, feminine
- “daughter; duhitṛ [word].”
- jāyate ← jan
- [verb], singular, Present indikative
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- diva ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- ubhe ← ubh
- [noun], nominative, dual, neuter
- “both(a).”
- ahanī ← ahar
- [noun], nominative, dual
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- sudine ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sudine ← dine ← dina
- [noun], nominative, dual, neuter
- “day; day; day of the week; one.”
- vivasvataḥ ← vivasvant
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Surya; sun; Vivasvant; Vivasvant.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ वां युवयोः यं रथम् ऋभवश्चक्रुः अकार्षुः यस्य रथस्य योगे संबन्धे सति दिवः दुहिता उषाः जायते प्रादुर्भवति यस्य च योगे विवस्वतः भास्करात् उभे अहनी अहोरात्रे सुदिने शोभने जायेते तेन रथेन मनसः अपि जवीयसा वेगवत्तरेण आ यातं युवामागच्छतम् ॥
Wilson
English translation:
“Come, Aśvins, with the chariot that is swifter than thought, which the Ribhus made for you; inconnection with which the daughter of heaven, (the dawn), is born and both the auspicious day and night fromVivasvat.”
Jamison Brereton
Drive here with your chariot swifter than thought, which the R̥bhus made for you, o Aśvins,
and at whose hitching up the Daughter of Heaven [=Dawn] is born and both bright-lit day halves of Vivasvant.
Griffith
Come on that Chariot which the Rbhus wrought for you, the Chariot, Asvins, that is speedier than thought,
At harnessing whereof Heaven’s Daughter springs to birth, and from Vivasvan come auspicious Night and Day.
Geldner
Kommet mit dem Wagen, der schneller als der Gedanke ist, den euch die Ribhu´s gefertigt haben, o Asvin, bei dessen Anschirrung des Himmels Tochter geboren wird und die beiden schönen Tageshälften des Vivasvat!
Grassmann
Mit eurem Wagen, den die Ribhu zimmerten, der schneller als Gedanken ist, o Ritter, kommt, Bei dessen Nahn des Himmels Tochter schnell erscheint, und Tag und Nacht sich scheiden bei Vivasvats Licht.
Elizarenkova
Приезжайте на той более быстрой, чем мысль,
Колеснице, которую вам сделали Рибху, о Ашвины,
(И) при запрягании которой рождается дочь неба
(И) обе прекрасные половины для Вивасвата.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे आग्नेय-सोम्य पदार्थों ! तथा उन जैसे गुणवाले सुशिक्षित स्त्रीपुरुषो ! तुम दोनों (तेन मनसः-जवीयसा-आयातम्) मन के तुल्य वेगवान् रथ से-गतिप्रवाह से या यानविशेष से यहाँ पृथ्वी पर या हमारे घर में आओ-आते हो (यं रथम्-ऋभवः-वां चक्रुः) जिस रथ गतिप्रवाह या यानविशेष को अथवा गृहस्थ को,वैद्यत अणु तरङ्गें या वैज्ञानिक शिल्पी जन करते हैं (यस्य योगे) जिसके जोड़ने पर (दिवः-दुहिता जायते) द्युलोक-प्रकाशवाले आकाश की दुहिता सदृश उषा या उस जैसी कमनीय नववधू घर को प्राप्त होती है (विवस्वतः-उभे-अहनी सुदिने) सूर्यके याविशेष वास करानेवाले स्थविर गृहस्थ के (उभे) दोनों दिन-रात या शोभनजीवनकालसम्पादक पुत्र और पुत्री प्राप्त होते हैं ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सुरक्षित स्त्री-पुरुष बड़े वेगवाले रथयान से इधर-उधर जाकर यात्रा करें। नववधू गृहस्थ में आकर उत्तम पुत्र-पुत्रियाँ उत्पन्न करें। आग्नेय सोम्य पदार्थों के द्वारा शिल्पी वैज्ञानिक लोग यथार्थ याननिर्माण करें ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अश्विनौ ! अग्निसोम्यपदार्थौ तद्धर्मवन्तौ सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ वा “अश्विनौ सुशिक्षितौ स्त्रीपुरुषौ” [यजु० ३८।१ दयानन्दः] युवाम् (ते मनसः-जवीयसा-आयातम्) तेन मनसोऽपि वेगवता शीघ्रगामिना रथेन गतिप्रवाहेण यानविशेषेण वा अत्र पृथिवीमस्माकं गृहं वाऽऽगच्छतम् (यं रथम्-ऋभवः-वां चक्रुः) यं रथं गतिप्रवाहं यानविशेषं गृहस्थं वा, वैद्युततरङ्गाः “ऋभवः-उरु भान्ति” [निरु० ११।१५] शिल्पिनो वैज्ञानिकाः “येन हरी मनसा निरतक्षत तेन देवत्वमृभवः समाशत” [ऋ० ३।६०।२] “ऋभू रथस्येवाङ्गानि सन्दधत् परुषा परुः [अथर्व० ४।१२।७] मेधाविनः “ऋभुः-मेधाविनाम” [निघ० ३।१५] कुर्वन्ति-आचरन्ति (यस्य योगे) यस्य योजने सति (दिवः-दुहिता जायते) द्युलोकस्य प्रकाशवतः-आकाशस्य दुहिता-उषाः, तदिव वा कमनीया नववधूः प्रादुर्भवति-गृहमागच्छति (विवस्वतः-उभे अहनी सुदिने) आदित्यस्य “विवस्वतः-आदित्यस्य” [निरु० १२।११] विशेषेण वासकर्त्तुः स्थविरस्य गृहस्थस्य वा (उभे) द्वे-अहोरात्रौ शोभनजीवनकालसम्पादकौ पुत्रपुत्र्यौ प्राप्येते ॥१२॥
13 ता वर्तिर्यातम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ता᳓ वर्ति᳓र् यातं जयु᳓षा वि᳓ प᳓र्वतम्
अ᳓पिन्वतं शय᳓वे धेनु᳓म् अश्विना
वृ᳓कस्य चिद् व᳓र्तिकाम् अन्त᳓र् आसि᳓याद्
युवं᳓ श᳓चीभिर् ग्रसिता᳓म् अमुञ्चतम्
मूलम् ...{Loading}...
ता व॒र्तिर्या॑तं ज॒युषा॒ वि पर्व॑त॒मपि॑न्वतं श॒यवे॑ धे॒नुम॑श्विना ।
वृक॑स्य चि॒द्वर्ति॑काम॒न्तरा॒स्या॑द्यु॒वं शची॑भिर्ग्रसि॒ताम॑मुञ्चतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ता᳓ वर्ति᳓र् यातं जयु᳓षा वि᳓ प᳓र्वतम्
अ᳓पिन्वतं शय᳓वे धेनु᳓म् अश्विना
वृ᳓कस्य चिद् व᳓र्तिकाम् अन्त᳓र् आसि᳓याद्
युवं᳓ श᳓चीभिर् ग्रसिता᳓म् अमुञ्चतम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
jayúṣā ← jayúṣ- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
párvatam ← párvata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vartíḥ ← vartís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ápinvatam ← √pinv- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
dhenúm ← dhenú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
śayáve ← śayú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
antár ← antár (invariable)
āsyā̀t ← āsyà- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
cit ← cit (invariable)
vártikām ← vártikā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vŕ̥kasya ← vŕ̥ka- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
amuñcatam ← √muc- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
grasitā́m ← √gras- (root)
{case:ACC, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
śácībhiḥ ← śácī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
पद-पाठः
ता । व॒र्तिः । या॒त॒म् । ज॒युषा॑ । वि । पर्व॑तम् । अपि॑न्वतम् । श॒यवे॑ । धे॒नुम् । अ॒श्वि॒ना॒ ।
वृक॑स्य । चि॒त् । वर्ति॑काम् । अ॒न्तः । आ॒स्या॑त् । यु॒वम् । शची॑भिः । ग्र॒सि॒ताम् । अ॒मु॒ञ्च॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- tā ← tad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vartir ← vartiḥ ← vartis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “tour.”
- yātaṃ ← yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- jayuṣā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- parvatam ← parvata
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- apinvataṃ ← apinvatam ← pinv
- [verb], dual, Imperfect
- “swell; swell; overflow; abound.”
- śayave ← śayu
- [noun], dative, singular, masculine
- dhenum ← dhenu
- [noun], accusative, singular, feminine
- “cow; dhenu [word]; milk.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vṛkasya ← vṛka
- [noun], genitive, singular, masculine
- “wolf; Vṛka; vṛka [word]; Vṛka.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- vartikām ← vartikā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “quail.”
- antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
- āsyād ← āsyāt ← āsya
- [noun], ablative, singular, neuter
- “mouth; mouth; aperture; face; mukha; jaw; point.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “you.”
- śacībhir ← śacībhiḥ ← śacī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “Śacī; power; dexterity; ability; aid.”
- grasitām ← gras
- [verb noun], accusative, singular
- “swallow; eclipse; eclipse; devour; obscure; hide; haunt; sting; eat.”
- amuñcatam ← muc
- [verb], dual, Imperfect
- “liberate; emit; get rid of; shoot; release; put; tousle; secrete; fill into; shoot; spill; lose; ejaculate; exclude; free; remove; loosen; let go of; add; shed; want; save; defecate; heal; fart; open; abandon; discard; precipitate; reject; lay; unleash; exhale; discharge.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ ता तौ युवां जयुषा जयशीलेन रथेन पर्वतम् अद्रिं प्रति वर्तिः मार्गं वि यातं विविधं गच्छथः। तथा च निगमान्तरं – वि जयुषा रथ्या यातमद्रिं श्रुतं हवं वृषणा वध्रिमत्याः’ (ऋ. सं. ६. ६२. ७) इति । किंच युवां शयवे शयोरर्थाय धेनुम् अपिन्वतम् । निवृत्तप्रसवां वृद्धां गां प्रभूतस्य पयसो दोग्ध्रीं कृतवन्तौ स्थ इत्यर्थः। तथा च निगमान्तरं – ’युवं धेनुं शयवे नाधितायापिन्वतमश्विना पूर्व्याय ’ (ऋ. सं. १. ११८. ४) इति । किंच युवं युवां वृकस्य अन्तः अनुप्रविष्टां ग्रसितां वृकेण ग्रस्तां वर्तिकाम् । वर्तिका नाम चटका। ताम् आस्यात् वृकस्य मुखात् शचीभिः प्रज्ञाभिः कर्मभिर्वा अमुञ्चतम् अमोचयतम् । तथा च निगमान्तरम् - ‘अजोहवीदश्विना वर्तिका वामास्नो यत्सीममुञ्चतं वृकस्य ’ (ऋ. सं. १.११७.१६ ) इति ॥
Wilson
English translation:
“Do you two, Aśvins, climb the path to the mountain with your triumphant chariot; you have renovatedfor Śayu (barren) cow; you liberated by your acts the quail that had been seized from the jaws of the wolf.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Jayuṣā: cf. RV. 6.62.7;
Śayu: cf. RV 1.118.8; you liberateḍ..wolf: cf. RV 1.116.17]. this praise like a son, the eternal performer of rites, we have decked (with ornaments, your laudation) amongmen, as if had been a wife.
Jamison Brereton
You drove your course with your victorious (chariot) through the mountain. You made the milk-cow swell for Śayu, o Aśvins.
With your powers you two freed the quail, which had been swallowed, even from within the mouth of the wolf.
Griffith
Come, Conquerors of the sundered mountain, to our home, Asvins who made the cow stream milk for Sayu’s sake,
Ye who delivered even from the wolf’s deep throat and set again at liberty the swallowed quail.
Geldner
Machet eure Umfahrt mit dem siegreichen Wagen durch den Berg! Ihr Asvin ließet dem Sayu die Milchkuh strotzen. Die schon verschlungene Wachtel befreitet ihr durch eure Künste mitten aus des Wolfes Rachen.
Grassmann
Zur Stätte drangt ihr siegreich durch das Felsgeklüft, dem Çaju fülltet, Ritter, ihr mit Milch die Kuh; Die Wachtel habt ihr aus des Wolfes Rachen einst durch eure Kraft errettet, die verschlungene.
Elizarenkova
Совершите обьезд на победоносной (колеснице) через гору!
Вы сделали для Шаю корову набухшей (молоком).
Вы (своими) силами освободили из пасти
Самого волка (уже) проглоченную перепелку.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अश्ववालों-राष्ट्रवालों-राष्ट्र के प्रधान पुरुषो ! (ता जयुषा वर्तिः-पर्वतं वियातम्) तुम दोनोंपर्ववाले कठिन मार्ग को जयशील गतिप्रवाह से प्राप्त करो (शयवे-धेनुम्-अपिन्वतम्) शयनशील राजा के लिये वाणी को प्रचारित करो (युवम्) तुम(वृकस्य चित्-आस्यात्-वर्तिकाम्)छेदनकर्त्ताशासक या शत्रु के प्रमुख बन्धन से लोकवृत्तिको संग्राम में प्रवर्तमान चटका पक्षिणी की भाँति थोड़ी सेना को (अन्तः-ग्रस्ताम्) अधीन की हुई (शचीभिः-अमुञ्चतम्) बुद्धियुक्त क्रियाओं से छुड़ाते हो ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राष्ट्र के प्रधान पुरुष राजा और मन्त्री को चाहिए कि उनकी प्रजा की वृत्ति या सेना अज्ञानवश शासनबन्धन में आ जाये अथवा शत्रु के बन्धन में आ जाये, तो उसे छोड़ने तथा छुड़वाने का प्रयत्न करें ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) अश्विनौ-अश्ववन्तौ राष्ट्रवन्तौ राष्ट्रस्य प्रधानपुरुषौ ! “अश्वस्य व्याप्तुमर्हस्य राज्यस्य” [ऋ० १।१२१।२ दयानन्दः] (ता जयुषा वर्तिः-पर्वतं वियातम्) तौ युवाम् वर्तिः-मार्गं पर्ववन्तं “अत्र ‘पर्वमरुद्भ्यां तप्’ इति वार्तिकेन तप् प्रत्ययो मत्वर्थे” [यजु० ३३।५० दयानन्दः] कठिनं जयशीलेन रथेन गतिप्रवाहेण प्राप्नुतम् (शयवे धेनुम्-अपिन्वतम्) शयनशीलाय राज्ञे वाचं प्रचारयतम् “धेनुः वाङ्नाम” [निघ० १।११] (युवम्) युवाम् (वृकस्य चित्-आस्यात्-वर्तिकाम्) लोकवृत्तिछेत्तुः शासकस्य शत्रोर्वा “यो वृश्चति छिनत्ति तस्य” [ऋ० १०।११७।१६ दयानन्दः] मुखात्-प्रमुखबन्धनात् संग्रामे प्रवर्तमानां “वर्तिकां संग्रामे प्रवर्तमानाम्” [ऋ० १।११७।१६ दयानन्दः] चटकापक्षिणीमिवाल्पसेनां वा “वर्तिकां चटकापक्षिणीमिव” [१।११६।१४] (अन्तः-ग्रस्ताम्) अधीनीकृताम् (शचीभिः-अमुञ्चतम्) प्रज्ञायुक्ताभिः क्रियाभिः खलु मोचयतम् ॥१३॥
14 एतं वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
एतं᳓ वां स्तो᳓मम् अश्विनाव् अकर्म
अ᳓तक्षाम · भृ᳓गवो न᳓ र᳓थम्
नि᳓ अमृक्षाम यो᳓षणां न᳓ म᳓र्ये
नि᳓त्यं न᳓ सूनुं᳓ त᳓नयं द᳓धानाः
मूलम् ...{Loading}...
ए॒तं वां॒ स्तोम॑मश्विनावक॒र्मात॑क्षाम॒ भृग॑वो॒ न रथ॑म् ।
न्य॑मृक्षाम॒ योष॑णां॒ न मर्ये॒ नित्यं॒ न सू॒नुं तन॑यं॒ दधा॑नाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - काक्षिवती घोषा
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
एतं᳓ वां स्तो᳓मम् अश्विनाव् अकर्म
अ᳓तक्षाम · भृ᳓गवो न᳓ र᳓थम्
नि᳓ अमृक्षाम यो᳓षणां न᳓ म᳓र्ये
नि᳓त्यं न᳓ सूनुं᳓ त᳓नयं द᳓धानाः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
akarma ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
aśvinau ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
etám ← eṣá (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
stómam ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
átakṣāma ← √takṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
bhŕ̥gavaḥ ← bhŕ̥gu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
amr̥kṣāma ← √mr̥j- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
márye ← márya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
ní ← ní (invariable)
yóṣaṇām ← yóṣaṇā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
dádhānāḥ ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
ná ← ná (invariable)
nítyam ← nítya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sūnúm ← sūnú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tánayam ← tánaya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ए॒तम् । वा॒म् । स्तोम॑म् । अ॒श्वि॒नौ॒ । अ॒क॒र्म॒ । अत॑क्षाम । भृग॑वः । न । रथ॑म् ।
नि । अ॒मृ॒क्षा॒म॒ । योष॑णाम् । न । मर्ये॑ । नित्य॑म् । न । सू॒नुम् । तन॑यम् । दधा॑नाः ॥
Hellwig Grammar
- etaṃ ← etam ← etad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- stomam ← stoma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- aśvināv ← aśvinau ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- akarmātakṣāma ← akarma ← kṛ
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- akarmātakṣāma ← atakṣāma ← takṣ
- [verb], plural, Imperfect
- “produce; shape; fashion; chisel; invent.”
- bhṛgavo ← bhṛgavaḥ ← bhṛgu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Bhṛgu; precipice; Bhṛgu; Bhṛgu; Venus; bhṛgu [word].”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- ny ← ni
- [adverb]
- “back; down.”
- amṛkṣāma ← mṛj
- [verb], plural, sa aorist (Ind.)
- “purify; polish; rub; remove.”
- yoṣaṇāṃ ← yoṣaṇām ← yoṣaṇā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “girl; wife.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- marye ← marya
- [noun], locative, singular, masculine
- “young buck; boyfriend.”
- nityaṃ ← nityam ← nitya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “continuous; own(a); changeless; everlasting; continual; devoted(p); permanent; obligatory; continuing; indispensable; native; addicted; connatural; necessary; durable; ageless; invariable; biological.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- sūnuṃ ← sūnum ← sūnu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “son; offspring.”
- tanayaṃ ← tanayam ← tanaya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “biological.”
- dadhānāḥ ← dhā
- [verb noun], nominative, plural
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ वां युवयोः एतं यथोक्तं स्तोमं स्तोत्रम् अकर्म अकुर्म। तदेवाह । भृगवो न भृगव इव रथम् अतक्षाम वयं स्तोत्रं संस्कृतवन्तः । कर्मयोगादृभवो भृगव उच्यन्ते । अथवा रथकारा भृगवः । किंच वयं नित्यं शाश्वतं तनयं यागादीनां कर्मणां तनितारं सूनुं न औरसं पुत्रमिव स्तोमं दधानाः धारयन्तः मर्ये मनुष्ये न्यमृक्षाम। युवयोः स्तुतिं नितरां संस्कृतवन्तः । तत्र दृष्टान्तः । योषणा न । यथा जायां तद्वदित्यर्थः ॥ ॥ १७ ॥ (भृगवो न रथम् - द्र. ऋभवो न रथम् - ऋ. ४.१६.२०
Jamison Brereton
We have made this praise song for you, o Aśvins. We have fashioned it, like the Bhr̥gus a chariot.
We have clasped it to ourselves like a dashing youth a maiden, holding it close like our own son who continues our lineage.
Griffith
We have prepared this laud for you, O Asvins, and, like the Bhrgus, as a car have framed it,
Have decked it as a maid to meet the bridegroom, and brought it as a son, our stay for ever.
Geldner
Dies Loblied haben wir für euch, Asvin, gemacht; wir haben es gezimmert wie die Bhrigu´s einen Wagen. Wir haben es euch hingegeben wie die Maid dem jungen Manne, es wie einen eigenen Sohn, der das Geschlecht fortpflanzt, haltend.
Grassmann
Dies Preislied haben wir gemacht euch Rittern, gezimmert wie die Künstler einen Wagen, Und ausgeschmückt so wie die Braut dem Freier, und bringen’s euch wie eignen Sohn des Leibes.
Elizarenkova
Мы создали эту хвалу для вас, о Ашвины,
Мы вытесали ее, как Бхригу – колесницу.
Мы привели ее, как женщину для юного мужа,
Держа, как собственного сына, продолжателя рода.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- घोषा काक्षीवती
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे अश्ववाले-राष्ट्रवाले-राष्ट्र के प्रधान पुरुषों ! (वाम्) तुम दोनों के लिए (एतं स्तोमम्-अकर्म-अतक्षाम) इस प्रशंसनीय आदेश का हम आचरण करते हैं तथा उसके अनुसार अपने को साधते हैं (भृगवः-न रथम्) जैसे भर्जनशील-ज्ञान से दीप्तिमान् तेजस्वी जन अपने रमणस्थान यान को साधते हैं (नि-अमृक्षाम मर्ये न योषणाम्) वर के निमित्त-वर के लिए जैसे वधू को वस्त्र भूषण आदि से संस्कृत करते हैं, ऐसे ही संस्कृत अर्थात् परिशुद्ध जीवन को हम प्रसिद्ध करते हैं (सूनुं तनयं नित्यं न दधानाः) जैसे पुत्र-पौत्र को नित्य धारण करते हुए हम यत्न करते हैं, एवं जीवन को साधते हैं ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अश्ववाले-राष्ट्रवाले राष्ट्रशासक प्रधान पुरुष राजा व मन्त्री के लिए प्रशंसनीय उपहार देना और उनके आदेश का पालन करना चाहिए। तेजस्वी विद्वान् विमान आदि यान बनावें और वस्त्र-भूषण आदि से सुभूषित करके कन्याओं के विवाह की व्यवस्था करें। उत्तम पुत्र-पौत्र गृहस्थ में प्राप्त करें ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) अश्विनौ-हे अश्ववन्तौ राष्ट्रवन्तौ राष्ट्रस्य प्रधानपुरुषौ ! अश्वस्य व्याप्तुमर्हस्य राज्यस्य” [ऋ० १।१२१।२ दयानन्दः] (वाम्) युवाभ्याम् (एतं स्तोमम् अकर्म-अतक्षाम) इमं प्रशंसनीयमादेशमाचरामस्तदनुरूपं स्वात्मानं साधयामः (भृगवः न रथम्) यथा भृगवो भर्जनवन्तस्तेजस्विनः स्वकीयरमणस्थानं यानविशेषं वा साधयन्ति तथा (नि-अमृक्षाम मर्ये न योषणाम्) वरनिमित्तं वराय यथा कुमारीं वस्त्रभूषणादिभिः संस्कुर्वन्ति तथा संस्कृतं परिशुद्धं स्तोमं जीवनं प्रसिद्धं कुर्मः (सूनुं तनयं नित्यं न दधानाः) पुत्रं पौत्रं नित्यं धारयन्त इव तमपि धारयामः ॥१४॥