सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ अस्मिन्नः’ इति पञ्चर्चं नवमं सूक्तं जागतमैन्द्रम् । मुष्कविशिष्ट इन्द्राख्य ऋषिः । तथा चानुक्रान्तम्-’ अस्मिन्नः पञ्च मुष्कवानिन्द्रः’ इति । गतो विनियोगः । अपरे तु ताण्ड्यशाट्यायनका अस्य सूक्तस्य मुष्कवानिन्द्रो देवता लुश ऋषिरिति वर्णयन्ति ॥
Jamison Brereton
38 (864)
Indra
Indra Muṣkavant
5 verses: jagatī
The fanciful name of the poet in the Anukramaṇī (“Indra possessing testicles”) is extracted from the final pāda of the poem (5d); the hymn clearly belongs with the other compositions of Luśa (X.35–38). It is a martial hymn, calling on Indra to fight on our side in pitched battles, vanquishing our enemies and sharing the booty he acquires. The style is lively and at times slangy, especially in the final verse, with its surprise ending: depicted as all powerful in the rest of the hymn, Indra is revealed to be not entirely free, but in some unspecified thrall to Kutsa (otherwise a client of Indra’s in the R̥gveda), and the poet taunts Indra to break the bonds.
01 अस्मिन्न इन्द्र - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒स्मिन्न॑ इन्द्र पृत्सु॒तौ यश॑स्वति॒ शिमी॑वति॒ क्रन्द॑सि॒ प्राव॑ सा॒तये॑ ।
यत्र॒ गोषा॑ता धृषि॒तेषु॑ खा॒दिषु॒ विष्व॒क्पत॑न्ति दि॒द्यवो॑ नृ॒षाह्ये॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒स्मिन्न॑ इन्द्र पृत्सु॒तौ यश॑स्वति॒ शिमी॑वति॒ क्रन्द॑सि॒ प्राव॑ सा॒तये॑ ।
यत्र॒ गोषा॑ता धृषि॒तेषु॑ खा॒दिषु॒ विष्व॒क्पत॑न्ति दि॒द्यवो॑ नृ॒षाह्ये॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - इन्द्रो मुष्कवान्
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अस्मि꣡न् न इन्द्र पृत्सुतउ꣡ य꣡शस्वति
शि꣡मीवति क्र꣡न्दसि प्रा꣡व सात꣡ये
य꣡त्र गो꣡षाता धृषिते꣡षु खादि꣡षु
वि꣡ष्वक् प꣡तन्ति दिद्य꣡वो नृषा꣡हिये
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
asmín ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pr̥tsutaú ← pr̥tsutí- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
yáśasvati ← yáśasvant- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
ava ← √avⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
krándasi ← krándas- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
prá ← prá (invariable)
{}
sātáye ← sātí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
śímīvati ← śímīvant- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
dhr̥ṣitéṣu ← √dhr̥ṣ- (root)
{case:LOC, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
góṣātā ← góṣāti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
khādíṣu ← khādí- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
yátra ← yátra (invariable)
{}
didyávaḥ ← didyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
nr̥ṣā́hye ← nr̥ṣā́hya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
pátanti ← √pat- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
víṣvak ← víṣvañc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अ॒स्मिन् । नः॒ । इ॒न्द्र॒ । पृ॒त्सु॒तौ । यश॑स्वति । शिमी॑ऽवति । क्रन्द॑सि । प्र । अ॒व॒ । सा॒तये॑ ।
यत्र॑ । गोऽसा॑ता । धृ॒षि॒तेषु॑ । खा॒दिषु॑ । विष्व॑क् । पत॑न्ति । दि॒द्यवः॑ । नृ॒ऽसह्ये॑ ॥
Hellwig Grammar
- asmin ← idam
- [noun], locative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- pṛtsutau ← pṛtsuti
- [noun], locative, singular, masculine
- “battle.”
- yaśasvati ← yaśasvat
- [noun], locative, singular, masculine
- śimīvati ← śimīvat
- [noun], locative, singular, masculine
- “mighty.”
- krandasi ← krandas
- [noun], locative, singular, neuter
- “army; war cry.”
- prāva ← pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- prāva ← ava ← av
- [verb], singular, Present imperative
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- sātaye ← sāti
- [noun], dative, singular, feminine
- “victory; acquisition; contest.”
- yatra
- [adverb]
- “wherein; once [when].”
- goṣātā ← goṣāti
- [noun], locative, singular, feminine
- dhṛṣiteṣu ← dhṛṣ
- [verb noun], locative, plural
- “dare; attack.”
- khādiṣu ← khādin
- [noun], locative, plural, masculine
- “chewing.”
- viṣvak ← viṣvañc
- [noun], accusative, singular, neuter
- “dispersed; viṣvañc [word].”
- patanti ← pat
- [verb], plural, Present indikative
- “fall down; drop; fly; issue; fall; fall; decay; hang down; banish; throw; lodge; disappear.”
- didyavo ← didyavaḥ ← didyu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “arrow; projectile.”
- nṛṣāhye ← nṛṣāhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “battle.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र त्वं यशस्वति कीर्तिमति शिमीवति परस्परप्रहारलक्षणकर्मवति अस्मिन् उपस्थिते पृत्सुतौ संग्रामे क्रन्दसि सिंहनादं करोषि । सातये धनलाभाय प्राव नः अस्मान् प्ररक्षसि च । कस्मिन्नित्यत्राह। यत्र यस्मिन् गोषाता गोसातौ लब्धपशुके नृषाह्ये नृणामभिभावुके च संग्रामे खादिषु परस्परखादकेषु च योद्धृषु धृषितेषु धृष्टेषु सत्सु दिद्यवः आयुधानि विष्वक् सर्वतः पतन्ति ।
Wilson
English translation:
“You shout, Indra, in this glorious and arduous conflict, and assist us to the acquisition (of spoil), in thisbattle where cows are won and men overpowered, wherein the weapons descend on every side upon the fierceand courageous combatants.”
Jamison Brereton
At this glorious battle charge, Indra, at the vehement battle cry, help us to win,
when at the winning of cattle, when the bespangled (warriors) have been emboldened, the missiles fly in all directions at the time to conquer
superior men.
Griffith
O INDRA, in this battle great and glorious, in this loud din of war help us to victory,
Where in the strife for kine among bold ring-decked men arrows fly all around and heroes are subdued.
Geldner
In diesem ruhmreichen Kampfe, dem heftigen Schlachtlärm steh uns, Indra, bei zum Gewinn, in dem Kampf um die Rinder, wo unter den kühnen, sich verbeißenden Kämpfern nach allen Seiten die Pfeile fliegen in der Männerschlacht!
Grassmann
Hilf zur Erbeutung, Indra, uns in diesem Kampf, der Ruhm verleiht, im mühevollen Schlachtenlärm, Wo bei der kühnen, ringgeschmückten Schar im Streit Geschosse fliegen überall im Männerkrieg.
Elizarenkova
В этом славном сражении, о Индра,
Среди нарастающего шума (битвы) поддержи нас для захвата,
Когда в схватке за коров среди отважных, украшенных кольцами (бойцов)
Во все стороны летят стрелы при покорении мужей!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- इन्द्रो मुष्कवान्
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में इन्द्र शब्द से राजा और उसके द्वारा संग्राम करने और प्रजारक्षण के गुण धर्म साधनों का वर्णन है।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् राजन् ! (अस्मिन् पृत्सुतौ) इस संघर्ष में (यशस्वति शिमीवति) यशवाले तथा बहुत पुरुषार्थवाले संग्राम में (सातये नः-प्र-अव) विजयलाभ के लिए हमारी रक्षा कर (यत्र गोषाता) जिसमें राष्ट्रभूमि की प्राप्ति और रक्षा के निमित्त (नृषाह्ये) मनुष्यों द्वारा सहन करने योग्य (धृषितेषु खादिषु) कठोर तथा परस्पर भक्षण करनेवाले योद्धाओं में (दिद्यवः पतन्ति) तीक्ष्ण धारवाले बाण गिरते हैं-चलते हैं ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजा अपने मनुष्यों व प्रजाओं की रक्षा के लिए संग्राम में नाशकारी शत्रु सैनिकों के ऊपर तीक्ष्ण शस्त्रों का प्रयोग करे ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अस्मिन् सूक्ते इन्द्रशब्देन राजा विशेष्यते, तद्द्वारा संग्रामकरणस्य प्रजारक्षणस्य गुणधर्मसाधनानि वर्ण्यन्ते।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्द्र) हे ऐश्वर्यवन् राजन् ! (अस्मिन् पृत्सुतौ) अस्मिन् सम्पर्कप्रापके संघर्षे “पृची धातोः क्विपि वर्णव्यत्ययेन तकारः। सु धातोः संज्ञाया क्तिच् प्रत्ययः” [दयानन्दः, ऋ०१।११०।७] (यशस्वति शिमीवति) यशस्विनी यशोनिमित्तकं कर्म पुरुषार्थो बहुकरणीयो भवति यस्मिन् तथाभूते संग्रामे (सातये नः-प्र-अव) विजयलाभायास्मान् प्रजाजनान् रक्ष (यत्र गोषाता) यस्मिन् राष्ट्रभूमिप्राप्तये राष्ट्रभूमिरक्षणनिमित्ते (नृषाह्ये) नृभिः षोढव्ये (धृषितेषु खादिषु) दृढेषु परस्परं भक्षण-कर्त्तृषु-नाशकेषु योद्धृषु (दिद्यवः पतन्ति) तीक्ष्णा इषवः “इषवो वै दिद्यवः” [श० ५।४।२।२] पतन्ति चलन्ति ॥१॥
02 स नः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स नः॑ क्षु॒मन्तं॒ सद॑ने॒ व्यू॑र्णुहि॒ गोअ॑र्णसं र॒यिमि॑न्द्र श्र॒वाय्य॑म् ।
स्याम॑ ते॒ जय॑तः शक्र मे॒दिनो॒ यथा॑ व॒यमु॒श्मसि॒ तद्व॑सो कृधि ॥
मूलम् ...{Loading}...
स नः॑ क्षु॒मन्तं॒ सद॑ने॒ व्यू॑र्णुहि॒ गोअ॑र्णसं र॒यिमि॑न्द्र श्र॒वाय्य॑म् ।
स्याम॑ ते॒ जय॑तः शक्र मे॒दिनो॒ यथा॑ व॒यमु॒श्मसि॒ तद्व॑सो कृधि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - इन्द्रो मुष्कवान्
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
स꣡ नः क्षुम꣡न्तं स꣡दने वि꣡ ऊर्णुहि
गो꣡अर्णसं रयि꣡म् इन्द्र श्रवा꣡यियम्
सिया꣡म ते ज꣡यतः शक्र मेदि꣡नो
य꣡था वय꣡म् उश्म꣡सि त꣡द् वसो कृधि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
kṣumántam ← kṣumánt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sádane ← sádana- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
ūrṇuhi ← √vr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
{}
góarṇasam ← góarṇas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
rayím ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śravā́yyam ← śravā́yya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jáyataḥ ← √ji- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
medínaḥ ← medín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
śakra ← śakrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
syā́ma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
kr̥dhi ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
uśmási ← √vaś- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vaso ← vásu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
yáthā ← yáthā (invariable)
{}
पद-पाठः
सः । नः॒ । क्षु॒ऽमन्त॑म् । सद॑ने । वि । ऊ॒र्णु॒हि॒ । गोऽअ॑र्णसम् । र॒यिम् । इ॒न्द्र॒ । श्र॒वाय्य॑म् ।
स्याम॑ । ते॒ । जय॑तः । श॒क्र॒ । मे॒दिनः॑ । यथा॑ । व॒यम् । उ॒श्मसि॑ । तत् । व॒सो॒ इति॑ । कृ॒धि॒ ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- kṣumantaṃ ← kṣumantam ← kṣumat
- [noun], accusative, singular, masculine
- sadane ← sadana
- [noun], locative, singular, neuter
- “seat; weakness; inertness; dwelling; exhaustion; numbness; home; residence; seat; inanition; location.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- ūrṇuhi ← vṛ
- [verb], singular, Present imperative
- “surround; accompany; cover; cover; obstruct; check; spread; envelop.”
- goarṇasaṃ ← goarṇasam ← goarṇas
- [noun], accusative, singular, masculine
- rayim ← rayi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wealth; property.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- śravāyyam ← śravāyya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “celebrated.”
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- jayataḥ ← ji
- [verb noun], genitive, singular
- “overcome; cure; win; conquer; control; win; succeed; remove; beat; govern; surpass; suppress.”
- śakra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; Terminalia arjuna (Roxb.) Wight et Arn.; ivory tree.”
- medino ← medinaḥ ← medin
- [noun], nominative, plural, masculine
- “ally.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- uśmasi ← vaś
- [verb], plural, Present indikative
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vaso ← vasu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- kṛdhi ← kṛ
- [verb], singular, Aorist imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्द्र सः सर्वानुग्राहकत्वेन प्रसिद्धस्त्वं नः अस्माकं सदने गृहे क्षुमन्तम् अन्नवन्तं शब्दवन्तं वा गोअर्णसम् । गावोऽर्णं उदकमिव प्रवृद्धा यस्मिन् । तं श्रवाय्यं श्रवणीयं रयिं धनं व्यूर्णुहि विविधमाच्छादय । किंच हे वसो वासक शक्र इन्द्र जयतः शत्रुं ते तव प्रसादाद्वयं मेदिनः मेदसा युक्ता बलवन्तः स्याम भवेम । किं बहूक्त्या । यथा यत् वयमुश्मसि कामयामहे तत् सर्वं कृधि कुरु ॥
Wilson
English translation:
“Do you, Indra, heap up in our dwelling famous riches, comprising food and herds of cattle; may we,Śakra, be vigorous (through the favour) of you, the victorious; grant us, Vasu, that which we desire.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Comprisingfood and herds of cattle: where cattle are abundant like water
Jamison Brereton
Uncover for us at our seat wealth in livestock, flooding with cows, worthy of fame, o Indra.
May we share the fat with you when you win, able one. As we want it, make it so, good one.
Griffith
At home disclose to us opulence rich in food, streaming with milk, O Indra, meet to be renowned.
Sakra, may we be thine, the friendly Conqueror’s: even as we desire, O Vasu, so do thou.
Geldner
Erschließe uns, Indra, an Ort und Stelle Reichtum an Vieh, an Rinderfülle, der zum Ruhm gereicht! Wir möchten deine Verbündeten sein, wenn du siegest, o Mächtiger. Wie wir wollen, du Gütiger, also tu!
Grassmann
In unserm Sitz erschliess uns nahrungsreichen Schatz, der reich an Rindern, preisenswerth, o Indra, sei; Wir wollen, starker Sieger, deine Freunde sein; wie wir es wünschen, so gewähr es, Guter, uns.
Elizarenkova
Открой (и) на нашем месте богатство, состоящее из скота,
Изобилующее коровами, достойное славы, о Индра!
Пусть будем мы твоими союзниками, о могучий, когда ты побеждаешь!
Как мы хотим, так сделай, о благой!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- इन्द्रो मुष्कवान्
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) वह तू (इन्द्र) राजन्! (नः) हमारे (सदने) घर में या घरसमान राष्ट्र में (क्षुमन्तम्) अन्नवाले (गो-अर्णसम्) भूमि,जल,कृषि करने के लिए पर्याप्त जिसमें हों, ऐसे (श्रवाय्यं रयिं वि ऊर्णुहि) प्रशंसनीय पुष्टराज्यस्वरूप धन को सुरक्षित कर (शक्र) हे सब कुछ करने में सामर्थ्यवाले राजन् ! (जयतः-ते) संग्राम में जय करते हुए तेरे (मेदिनः स्नेही) हम स्नेही हों (वसो यथा वयम्-उश्मसि तत् कृधि) हे बसानेवाले राजन् ! जैसे हम कामना करें, वैसे तू हमारी कामना को पूरा कर ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजा को चाहिए कि राष्ट्र में खेती करने के लिए पर्याप्त भूमि और जल का प्रबन्ध रखे। राष्ट्र की समृद्धि के लिए पूर्ण समर्थ रहे। आपात युद्ध में विजय करता हुआ अपनी स्नेही प्रजाओं की कामना को पूरा करता रहे ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) स त्वम् (इन्द्र) राजन् ! (नः) अस्माकम् (सदने) गृहे गृहवद्राष्ट्रे वा (क्षुमन्तम्) अन्नवन्तम् “क्षु-अन्ननाम” [निघं० २।२] (गो-अर्णसम्) गौर्भूमिरर्णसश्च कृषिकरणाय जलं च प्राचुर्येण यस्मिन् तथाभूतम् “अर्त्तेः-उदके नुट् च’ असुन्” [उणादि ४।१९७] “गो-अर्णसः-गोः पृथिव्या जलं च” “विभाषा गोरिति प्रकृतिभावः” [ ऋ० १।११२।१८ दयानन्दः] (श्रवाय्यं रयिं व्यूर्णुहि) प्रशंसनीयं पुष्टराज्यरूपं धनम् “रयिं चक्रवर्तिराज्यसिद्धं धनम्” [ऋ० १।३४।१२ दयानन्दः] विशिष्टमाच्छादय-सुरक्षितं कुरु (शक्र) हे शक्त ! सर्वं कर्त्तुं सामर्थ्यवन् ! राजन् ! (जयतः ते) संग्रामे जयं कुर्वतः तव (मेदिनः स्याम) स्नेहिनो वयं भवेम (वसो यथा वयम्-उश्मसि तत् कृधि) हे वासयितः ! राजन् ! यथा-यत्खलु वयं वाञ्छामः, तत् तथा त्वमस्माकं कामं सम्पादय ॥२॥
03 यो नो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो नो॒ दास॒ आर्यो॑ वा पुरुष्टु॒तादे॑व इन्द्र यु॒धये॒ चिके॑तति ।
अ॒स्माभि॑ष्टे सु॒षहाः॑ सन्तु॒ शत्र॑व॒स्त्वया॑ व॒यं तान्व॑नुयाम सङ्ग॒मे ॥
मूलम् ...{Loading}...
यो नो॒ दास॒ आर्यो॑ वा पुरुष्टु॒तादे॑व इन्द्र यु॒धये॒ चिके॑तति ।
अ॒स्माभि॑ष्टे सु॒षहाः॑ सन्तु॒ शत्र॑व॒स्त्वया॑ व॒यं तान्व॑नुयाम सङ्ग॒मे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - इन्द्रो मुष्कवान्
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
यो꣡ नो दा꣡स आ꣡रियो वा पुरुष्टुत
अ꣡देव इन्द्र युध꣡ये चि꣡केतति
अस्मा꣡भिष् टे सुष꣡हाः सन्तु श꣡त्रवस्
त्व꣡या वयं꣡ ता꣡न् वनुयाम संगमे꣡
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ryaḥ ← ā́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dā́saḥ ← dā́sa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
puruṣṭuta ← puruṣṭutá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
vā ← vā (invariable)
{}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ádevaḥ ← ádeva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
cíketati ← √cit- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
yudháye ← √yudh- (root)
{case:DAT, number:SG}
asmā́bhiḥ ← ahám (pronoun)
{case:INS, number:PL}
santu ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
śátravaḥ ← śátru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
suṣáhāḥ ← suṣáha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
saṁgamé ← saṁgamá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
tā́n ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
tváyā ← tvám (pronoun)
{case:INS, number:SG}
vanuyāma ← √vanⁱ- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
यः । नः॒ । दासः॑ । आर्यः॑ । वा॒ । पु॒रु॒ऽस्तु॒त॒ । अदे॑वः । इ॒न्द्र॒ । यु॒धये॑ । चिके॑तति ।
अ॒स्माभिः॑ । ते॒ । सु॒ऽसहाः॑ । स॒न्तु॒ । शत्र॑वः । त्वया॑ । व॒यम् । तान् । व॒नु॒या॒म॒ । स॒म्ऽग॒मे ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- dāsa ← dāsaḥ ← dāsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “slave; Dāsa; servant; savage; Shudra.”
- āryo ← āryaḥ ← ārya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Ārya; Ārya.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- puruṣṭutādeva ← puruṣṭuta
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; Vishnu; Agni.”
- puruṣṭutādeva ← deva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- yudhaye ← yudh
- [verb noun]
- “fight; overcome.”
- ciketati ← cit
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “notice; observe; attend to; intend.”
- asmābhiṣ ← asmābhiḥ ← mad
- [noun], instrumental, plural
- “I; mine.”
- ṭe ← te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- suṣahāḥ ← suṣaha
- [noun], nominative, plural, masculine
- santu ← as
- [verb], plural, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- śatravas ← śatravaḥ ← śatru
- [noun], nominative, plural, masculine
- “enemy; foe; enemy; Asura.”
- tvayā ← tvad
- [noun], instrumental, singular
- “you.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tān ← tad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vanuyāma ← van
- [verb], plural, Present optative
- “obtain; gain; desire; get; like; love; overcome.”
- saṃgame ← saṃgama
- [noun], locative, singular, masculine
- “confluence; sexual intercourse; contact; meeting; association; battle; harmony; rendezvous; coupling; sexual activity.”
सायण-भाष्यम्
हे पुरुष्टुत बहुस्तुत इन्द्र यः दासः कर्मकरः शूद्रः आर्यः त्रैवर्णिको वा अदेवः देवादन्योऽसुरो वा नः अस्मान् युधये युद्धाय चिकेतति जानाति ते सर्वे शत्रवः अस्मदरयः ते तव प्रसादात् अस्माभिः सुसहाः स्वभिभवाः सन्तु भवन्तु । किंच वयं त्वया सहायेन तान् शत्रून् संगमे संग्रामे वनुयाम हन्याम ॥
Wilson
English translation:
“Indra, the praised of many, may he who proposes to assail us, whether he be a dāsa, an ārya, or anenemy of the gods; through your aid may all (such) foes be easily overcome by us; through you may we destroythem in battle.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
A dāsa = adeva
Jamison Brereton
Whatever godless one, Dāsa or Ārya, will have in view to fight us, o much-praised Indra—
let those rivals be easy to conquer for you along with us. With you may we vanquish them in the clash.
Griffith
The godless man, much-lauded Indra, whether he be Dasa or be Arya, who would war with us,-
Easy to conquer he for thee, with us, these foes: with thee may we subdue them in the clash of fight.
Geldner
Wenn, o vielgepriesener Indra, ein dasischer oder arischer Gottloser uns zu bekämpfen beabsichtigt, so sollen dir die Feinde durch uns leicht zu bezwingen sein. Mit dir wollen wir sie im Kampf überwinden.
Grassmann
Welch Götterhasser, sei er heimisch, sei er fremd, o vielgerühmter Indra, uns bekämpfen will, Sie, deine Feinde, seien leicht besiegbar uns, wir wollen sie durch dich bezwingen in der Schlacht.
Elizarenkova
О многопрославленный, если даса или арья
Безбожный, о Индра, с нами замышляет сражаться,
Благодаря нам пусть будут враги для тебя легко одолимыми!
С тобою мы хотим победить их в бою!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- इन्द्रो मुष्कवान्
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुरुष्टुत-इन्द्र) हे बहुत प्रशंसनीय राजन् ! (यः) जो (दासः) यज्ञादिकर्मविहीन (आर्यः-अदेवः) सदाचरणसम्पन्न परन्तु नास्तिक (नः-युधये चिकेतति) हमारे प्रति युद्ध करने के लिए संकल्प करता है-सोचता है (अस्माभिः-ते शत्रवः सुसहाः सन्तु) हम सैनिकों के द्वारा वे शत्रुजन सुगमतया सहन करने योग्य अर्थात्पराजित करने योग्य हों(त्वया वयं सङ्गमे तान् वनुयाम)तेरे साथ उन्हें हम संग्राम में हिंसित करने में समर्थ हों ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्रजा को चाहिए कि अपने राजा का सदा साथ दे। जिससे वह राष्ट्र में धर्मकर्म-विहीन और सदाचारसम्पन्न परन्तु नास्तिक, विरुद्ध चिन्तन करनेवाले जनों को दण्ड देने में समर्थ हो ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुरुष्टुत-इन्द्र) हे बहुप्रशंसनीय राजन् ! (यः) यो हि (दासः) यज्ञादिकर्मविहीनो यद्वा (आर्यः-अदेवः) सदाचरणसम्पन्नः परन्तु न देवो यस्य तथाभूतो नास्तिकः (नः-युधये चिकेतति) अस्मान् प्रति युद्धाय युद्धकरणाय सङ्कल्पयति (अस्माभिः ते शत्रवः सुसहाः सन्तु) अस्माभिः सैनिकैः सह ते शत्रवः सुगमतया सोढुं शक्याः पराजेतुं शक्याः सन्तु-सन्ति, तथा (त्वया वयं सङ्गमे तान् वनुयाम) त्वया सह च सङ्ग्रामे “सङ्गमे संग्रामनाम” [ निघ० २।१७] तान् शत्रून् वयं हिंस्म-हन्तुं समर्था भवेम “वनुयाम वनुष्यतः” [ऋ० ८।४०।७] “वनुष्यति हन्तिकर्मा” [निरु० ५।२] ॥३॥
04 यो दभ्रेभिर्हव्यो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो द॒भ्रेभि॒र्हव्यो॒ यश्च॒ भूरि॑भि॒र्यो अ॒भीके॑ वरिवो॒विन्नृ॒षाह्ये॑ ।
तं वि॑खा॒दे सस्नि॑म॒द्य श्रु॒तं नर॑म॒र्वाञ्च॒मिन्द्र॒मव॑से करामहे ॥
मूलम् ...{Loading}...
यो द॒भ्रेभि॒र्हव्यो॒ यश्च॒ भूरि॑भि॒र्यो अ॒भीके॑ वरिवो॒विन्नृ॒षाह्ये॑ ।
तं वि॑खा॒दे सस्नि॑म॒द्य श्रु॒तं नर॑म॒र्वाञ्च॒मिन्द्र॒मव॑से करामहे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - इन्द्रो मुष्कवान्
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
यो꣡ दभ्रे꣡भिर् ह꣡वियो य꣡श् च भू꣡रिभिर्
यो꣡ अभी꣡के वरिवोवि꣡न् नृषा꣡हिये
तं꣡ विखादे꣡ स꣡स्निम् अद्य꣡ श्रुतं꣡ न꣡रम्
अर्वा꣡ञ्चम् इ꣡न्द्रम् अ꣡वसे करामहे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
bhū́ribhiḥ ← bhū́ri- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ca ← ca (invariable)
{}
dabhrébhiḥ ← dabhrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
hávyaḥ ← hávya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
abhī́ke ← abhī́ka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
nr̥ṣā́hye ← nr̥ṣā́hya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
varivovít ← varivovíd- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
adyá ← adyá (invariable)
{}
náram ← nár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sásnim ← sásni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śrutám ← √śru- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vikhādé ← vikhādá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
arvā́ñcam ← arvā́ñc- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ávase ← ávas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
índram ← índra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
karāmahe ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:AOR, voice:MED}
पद-पाठः
यः । द॒भ्रेभिः॑ । हव्यः॑ । यः । च॒ । भूरि॑ऽभिः । यः । अ॒भीके॑ । व॒रि॒वः॒ऽवित् । नृ॒ऽसह्ये॑ ।
तम् । वि॒ऽखा॒दे । सस्नि॑म् । अ॒द्य । श्रु॒तम् । नर॑म् । अ॒र्वाञ्च॑म् । इन्द्र॑म् । अव॑से । क॒रा॒म॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- dabhrebhir ← dabhrebhiḥ ← dabhra
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “few; little(a); deficient.”
- havyo ← havyaḥ ← hvā
- [verb noun], nominative, singular
- “raise; call on; call; summon.”
- yaś ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- bhūribhir ← bhūribhiḥ ← bhūri
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “much; many; much(a); abundant; rich; mighty; distinguished.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- abhīke ← abhīka
- [noun], locative, singular, neuter
- “battle; meeting.”
- varivovin ← varivaḥ ← varivas
- [noun], neuter
- “room; varivas [word]; space; escape.”
- varivovin ← vid
- [noun], nominative, singular, masculine
- “finding.”
- nṛṣāhye ← nṛṣāhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “battle.”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vikhāde ← vikhāda
- [noun], locative, singular, masculine
- sasnim ← sasni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “victorious.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb noun], accusative, singular
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- naram ← nṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- arvāñcam ← arvāñc
- [noun], accusative, singular, masculine
- “approaching; facing; less.”
- indram ← indra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- avase ← av
- [verb noun]
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- karāmahe ← kṛ
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
सायण-भाष्यम्
नृसह्ये नृणामभिभावुके विखादे विशेषेण भक्षके अभीके संग्रामे वरिवोवित् धनस्य लम्भकः यः इन्द्रः दभ्रेभिः स्वल्पैः हव्यः ह्वातव्यः यश्च भूरिभिः बहुभिः हव्यः तं सस्निं शुचिं श्रुतं सर्वत्र विख्यातं नरं नेतारम् इन्द्रम् अद्य अस्मिन्नहनि अवसे अस्मद्रक्षणाय अर्वाञ्चम् अस्मदभिमुखं करामहे कुर्मः ॥
Wilson
English translation:
“Let us bring before us today for ur protection that Indra, the pure, the renowned, the leader of rites,who in the main-destroying, all-devouring conflict, is the winner of wealth; who is to be invoked by few and many.”
Jamison Brereton
Who is to be invoked by the few and who by the many, who finds wide space in close quarters at the time to conquer superior men,
him—the winner in the devouring (battle) today, the famous superior man—Indra may we make inclined toward us for help.
Griffith
Him who must be invoked by many and by few, who standeth nigh with comfort in the war of men,
Indra, famed Hero, winner in the deadly strife, let us bring hitherward to-day to favour us.
Geldner
Der von wenigen anzurufen ist und der von vielen, der im Zusammenstoß in der Männerschlacht einen Ausweg findet, den berühmten Herrn, den Gewinner bei dem Sichverbeißen, den Indra wollen wir heute zum Beistand geneigt machen.
Grassmann
Der anzuflehn von wenigen und vielen ist, der Raum verschafft beim Angriff in der Männerschlacht, Den Ruhmeshelden, der im Treffen Beute schafft, den Indra rufen heute wir zur Hülfe her.
Elizarenkova
Кого должны призывать немногие и кого многие,
Кто находит выход в столкновении при покорении мужей,
Сегодня этого знаменитого мужа, захватывающего (добычу) при истреблении (врагов),
Индру мы хотим привлечь к себе для помощи!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- इन्द्रो मुष्कवान्
- विराड्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अभीके) संग्राम में (यः) जो ऐश्वर्यवान् राजा (दभ्रेभिः) थोड़े सैनिकों द्वारा (यः-च भूरिभिः) और जो बहुत सैनिकजनों से (हव्यः) आह्वान करने योग्य-आश्रयणीय है (यः वरिवः-वित्) जो संग्रामसम्बन्धी साधनों को जाननेवाला (नृषह्यः) नरों को स्ववश करनेवाला है, (तं सस्निं श्रुतं नरम्-इन्द्रम्) उस निर्दोष निर्बलतारहित शौर्य में प्रसिद्ध नेता राजा को (विखादे) विविधरूप से खाये जाते नष्ट होते हैं योद्धाजन जिसमें, ऐसे संग्राम में (अद्य) वर्त्तमान संग्रामकाल में (अवसे) रक्षा के लिए (अर्वाञ्चं करामहे) अग्रणायक रूप में वरण करें-बनावें ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्रजाजनों को ऐसा राजा बनाना चाहिए, जो संग्राम के सब साधनों और विजय के प्रकारों को जानता हो। जो बहुत क्या, थोड़े से सेनिकों द्वारा भी विजय करने में समर्थ हो ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अभीके) सङ्ग्रामे “ अभीके सङ्ग्रामनाम” [निघ० २।१७] (यः) ऐश्वर्यवान् राजा (दभ्रेभिः) अल्पैः सैनिक-जनैः (यः च भूरिभिः) अपि च यो बहुभिः सैनिकजनैश्च (हव्यः) होतव्यः (यः-वरिवः-वित्) सांग्रामिक-साधनवेत्ता (नृषह्यः) नॄन् षोढुमभिभवितुमर्हः (तं सस्निं श्रुतं नरम्-इन्द्रम्) तं निर्दोषं नैर्बल्यरहितं शौर्ये प्रसिद्धं नेतारं राजानम् (विखादे) विविधरूपेण खाद्यन्ते नश्यन्ते जनाः यस्मिन् भयङ्करे संग्रामे (अद्य) प्रवर्तमाने काले (अवसे) रक्षायै (अर्वाञ्चं करामहे) अग्रनायकं सम्पादयामः ॥४॥
05 स्ववृजं हि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स्व॒वृजं॒ हि त्वाम॒हमि॑न्द्र शु॒श्रवा॑नानु॒दं वृ॑षभ रध्र॒चोद॑नम् ।
प्र मु॑ञ्चस्व॒ परि॒ कुत्सा॑दि॒हा ग॑हि॒ किमु॒ त्वावा॑न्मु॒ष्कयो॑र्ब॒द्ध आ॑सते ॥
मूलम् ...{Loading}...
स्व॒वृजं॒ हि त्वाम॒हमि॑न्द्र शु॒श्रवा॑नानु॒दं वृ॑षभ रध्र॒चोद॑नम् ।
प्र मु॑ञ्चस्व॒ परि॒ कुत्सा॑दि॒हा ग॑हि॒ किमु॒ त्वावा॑न्मु॒ष्कयो॑र्ब॒द्ध आ॑सते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - इन्द्रः
- ऋषिः - इन्द्रो मुष्कवान्
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
स्ववृ꣡जं हि꣡ त्वा꣡म् अह꣡म् इन्द्र शुश्र꣡व
अनानुदं꣡ वृषभ रध्रचो꣡दनम्
प्र꣡ मुञ्चस्व प꣡रि कु꣡त्साद् इहा꣡ गहि
कि꣡म् उ त्वा꣡वान् मुष्क꣡योर् बद्ध꣡ आसते
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ahám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
hí ← hí (invariable)
{}
indra ← índra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
śuśráva ← √śru- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
svavŕ̥jam ← svavŕ̥j- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
anānudám ← anānudá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
radhracódanam ← radhracódana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vr̥ṣabha ← vr̥ṣabhá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
ihá ← ihá (invariable)
{}
kútsāt ← kútsa- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
muñcasva ← √muc- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
pári ← pári (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
āsate ← √ās- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
baddháḥ ← √bandh- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
kím ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
muṣkáyoḥ ← muṣká- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:DU}
tvā́vān ← tvā́vant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
{}
पद-पाठः
स्व॒ऽवृज॑म् । हि । त्वाम् । अ॒हम् । इ॒न्द्र॒ । शु॒श्रव॑ । अ॒न॒नु॒ऽदम् । वृ॒ष॒भ॒ । र॒ध्र॒ऽचोद॑नम् ।
प्र । मु॒ञ्च॒स्व॒ । परि॑ । कुत्सा॑त् । इ॒ह । आ । ग॒हि॒ । किम् । ऊं॒ इति॑ । त्वाऽवा॑न् । मु॒ष्कयोः॑ । ब॒द्धः । आ॒स॒ते॒ ॥
Hellwig Grammar
- svavṛjaṃ ← svavṛjam ← svavṛj
- [noun], accusative, singular, masculine
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- aham ← mad
- [noun], nominative, singular
- “I; mine.”
- indra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- śuśravānānudaṃ ← śuśrava ← śru
- [verb], singular, Perfect indicative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- śuśravānānudaṃ ← anānudam ← anānuda
- [noun], accusative, singular, masculine
- “firm.”
- vṛṣabha
- [noun], vocative, singular, masculine
- “bull; Vṛṣabha; Vṛṣabha; best.”
- radhracodanam ← radhra
- [noun]
- “obedient; powerless; weak.”
- radhracodanam ← codanam ← codana
- [noun], accusative, singular, masculine
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- muñcasva ← muc
- [verb], singular, Present imperative
- “liberate; emit; get rid of; shoot; release; put; tousle; secrete; fill into; shoot; spill; lose; ejaculate; exclude; free; remove; loosen; let go of; add; shed; want; save; defecate; heal; fart; open; abandon; discard; precipitate; reject; lay; unleash; exhale; discharge.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- kutsād ← kutsāt ← kutsa
- [noun], ablative, singular, masculine
- “Kutsa; kutsa [word].”
- ihā ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- ihā ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- kim
- [adverb]
- “why; ka [pronoun]; if; how.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- tvāvān ← tvāvat
- [noun], nominative, singular, masculine
- muṣkayor ← muṣkayoḥ ← muṣka
- [noun], locative, dual, masculine
- “scrotum; testis; Schrebera swietenioides Roxb.; muṣka [word].”
- baddha ← baddhaḥ ← bandh
- [verb noun], nominative, singular
- “bandh; tie; envelop; close; dress; wrap; bind; constipate; fixate; shape; paralyze; construct; bandage; compress; beset; oblige; strap; restrain; bind; gesticulate; wear; bar; bandh; connect; stud; mix; obstruct; write; restrain; bind; persecute; enclose; ligature; fill into; fasten.”
- āsate ← ās
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sit; stay; sit down; dwell; lie; lie; exist.”
सायण-भाष्यम्
हे वृषभ कामानां वर्षक इन्द्र स्ववृजं स्वयमेव च्छेत्तारम् अननुदम् अनपेक्षितबलानुप्रदानं रध्रचोदनं राधकस्य चोदकं प्रेरकं त्वाम् अहं लुशः शुश्रव अश्रौषं हि यस्मात् तस्मात् प्र मुञ्चस्व । कुत्सेन वार्धीशतेनाण्डयोर्बद्धमात्मानं बन्धनाद्विमुञ्च । अथ परि सर्वतः परिवृतस्त्वं कुत्सात् कुत्साख्यादृषेः इह अस्मद्यागे आ गहि आगच्छ। किमु त्वावान् त्वत्सदृशोऽन्यः कश्चित् मुष्कयोर्बद्ध आसते । न कोऽप्येतादृशो निर्लज्जस्त्वत्तोऽन्योऽस्तीत्यभिप्रायः । तत्र शाट्यायनकं—- ‘ कुत्सश्च लुशश्चेन्द्रं व्यह्वयेतां स कुत्सस्याहवमागच्छत् तं शतेन वार्धीभिराण्डयोरबध्नात् तं लुशोऽभ्यवदत् स्ववृजं हि त्वामहमिन्द्र शुश्रवानानुदं वृषभ रध्रचोदनं प्र मुञ्चस्व परि कुत्सादिहा गहि किमु त्वावान्मुष्कयोर्बद्ध आसत इति ताः सर्वाः संलुप्य लुशमभि प्रादुद्रवत्’ इति । छन्दोगब्राह्मणमपि- कुत्सश्च लुशश्च युगपदिन्द्रमाहूतवन्तौ स्वं स्वं यज्ञं प्रत्यङ्गभावाय सखित्वादिन्द्रः कुत्सं प्रति जगाम तं तु गतं वशित्वात्कुत्सो वार्ध्रीशतेनाण्डयोरबध्नात् । इति ॥ ॥ १४ ॥
Wilson
English translation:
“Indra, showerer of benefits, I have heard of you, the self-mutilator, the giver of unexpected strength,encouragin the prosperous; set yourself free from Kutsa, and come here; how should such a one as you remainso bound?”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Set yourself free: Legend: Kutsa and Luśa summoned Indra at the same time to their respectivesacrifices; Indra first went to Kutsa, wo detained Indra, fastening him by the scrutum with a hundred leatherpieces. Luśa addresses this ṛca to Indra, exhorting him to free himself. cf. Śāṭyāyana Brāhmaṇa andChandoga Brāhmaṇa
Jamison Brereton
For I have heard of you, Indra, as tightly wound, unyielding, spurring on (even) the feeble, o bull.
Release yourself from Kutsa! Come here! Will such a one as you stay tied by the balls?
From X.39 through X.56 the hymns are arranged in groups of three, each trio gener ally ascribed to the same poet by the Anukramaṇī. See Oldenberg (1888: 236). The next three hymns, dedicated to the Aśvins, are attributed to a female poet Ghoṣā (X.39–40) and her son (X.41). Ghoṣā herself bears the patronymic Kākṣīvatī “daughter/descendant of Kakṣīvant,” the exceptionally artful poet of I.116–126, who is especially devoted to the Aśvins: five of his eleven hymns are dedicated to them (I.116–120). Indeed the phraseology and mythological references of the Ghoṣā hymns share much with Kakṣīvant’s Aśvin hymns, and whether we accept the Anukramaṇī’s ascription of the hymns to a woman and her son (the latter iden tified by the metronymic Ghauṣeya), there can be no doubt that these hymns have a remarkably close relationship to the Kakṣīvant hymns in Maṇḍala I. It is worth remembering that Kakṣīvant shows a particular interest in women and marriage in his hymns.
All three of the Ghoṣā hymns begin with a verse invoking the Aśvins’ chariot, but they diverge significantly thereafter. The final hymn (X.41) is a brief (three-verse) pendant to the series, straightforwardly describing the Aśvins’ early-morning jour ney to the sacrifice and urging them to come to our offering in preference to other possible ones. The other two are more complex, with significant involvement of an apparent woman’s voice, especially in X.40, which focuses on marriage.
Griffith
For, Indra, I have heard thee called Self. capturer, One, Steer! who never yields, who urges even the churl.
Release thyself from Kutsa and come hither. How shall one like thee sit still bound that he may not move?
Geldner
Ich habe doch gehört, daß du, Indra, dein eigener Herr bist, ein Unnachgiebiger, o Bulle, der dem Schwachen Mut macht. Mach dich von Kutsa los, komm hierher! Einer wie du wird doch nicht an den Hoden gebunden hocken!
Grassmann
Denn dich, o Indra, rühmt man als Bezwinger mir, als unnachgieb’gen Helden, der den matten stärkt, So mache los dich von dem Kutsa, komme her, was sitzt ein Held wie du an dem Gesäss gebannt?
Elizarenkova
А я слышал, о Индра, что ты все рвешь к себе,
Ты не уступаешь, о бык, подбадриваешь слабого.
Освободись от Кутсы! Иди сюда!
Неужели такой, как ты, будет сидеть привязанный за мошонку!
अधिमन्त्रम् (VC)
- इन्द्र:
- इन्द्रो मुष्कवान्
- निचृज्जगती
- निषादः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृषभ-इन्द्र) हे शत्रुओं के ऊपर बलों को बरसानेवाले राजन् ! (त्वां स्ववृजम्) तुझ स्वयं बन्धनछेत्ता (अननुदम्) किसी भी बल देनेवाले की अपेक्षा न रखते हुए, स्वयं पूर्ण बलवाले (रध्रचोदनम्) तथा अपने आश्रित के प्रेरक को (अहं शुश्रव हि)मैं सुनता हूँ (कुत्सात् परि प्रमुञ्चस्व) निन्दित कर्म से सब ओर से अपने को पृथक्कर (आ गहि) संग्राम को प्राप्त हो (त्वावान्) तेरे जैसा उच्चपदपरविराजा हुआ-प्राप्त हुआ(मुष्कयोः-बद्धः किम्-उ-आसते) अण्डकोशों-विषयभोग प्रसङ्गों में बँधा कैसे रहे ? यह सम्भव नहीं है-यह शोभनीय नहीं है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - राजा सैन्य, शारीरिक, मानसिक और आत्मिक बलों से सम्पन्न हुआ तथा पापकर्म और विषयों से रहित और संयमी होकर समस्त भीतरी और बाहरी संग्रामों पर विजय पाता है ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृषभ-इन्द्र) हे शत्रूणामुपरि बलं वर्षयिता राजन् ! (त्वां स्ववृजम्) त्वां खलु स्वतो बन्धनछेत्तारम् (अननुदम्) कमपि बलदं नापेक्षकं स्वयं पूर्णबलवन्तम् (रध्रचोदम्) अपितु स्वाश्रितस्य प्रेरकम् (अहं शुश्रव हि) अहं शृणोमि हि (कुत्सात् परि प्रमुञ्चस्व) निन्दितात् कर्मणः सर्वतः स्वात्मानं प्रमोचय सदा पृथक् रक्ष (आगहि) संग्रामे प्राप्तो भव (त्वावान्) त्वत्सदृशः (मुष्कयोः-बद्धः किम् उ आसते) अण्डकोशयोर्विषय-भोगप्रसङ्गयोर्बद्धः कथमपि-आसीत् “लिङर्थे लेट्” [अष्टा० ३।४।७] नैतत् सम्भवति ॥५॥