सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
द्वितीयेऽनुवाके त्रयोदशसूक्तानि । तत्र त्वष्टा दुहित्रे इत्येतच्चतुर्दशर्चं प्रथमं सूक्तम् । यमपुत्रो देवश्रवा नामर्षिः । आदितो द्वादश त्रिष्टुभः त्रयोदशीचतुर्दश्यावनुष्टुभौ । यद्वा। त्रयोदशी पुरस्ताद्बृहती। आदितो द्वयोः सरण्यूर्देवता। पूषा त्वेतः’ इत्याद्याश्चतस्रः पूषदेवत्याः । ‘सरस्वतीं देवयन्तः’ इत्याद्यास्तिस्रः सरस्वतीदेवताकाः । आपो अस्मान् इत्याद्याः पञ्चर्चोऽब्देवताकाः । तत्र ‘द्रप्सश्चस्कन्द इत्याद्यास्तिस्रः सोमदेवत्या वा । तथा चानुक्रान्तं – त्वष्टा देवश्रवा द्वे सरण्यूदेवते पौष्ण्यश्चतस्रः सारस्वत्यस्तिस्रः पञ्चाप्यो द्रप्सस्तिस्रः सौम्यो वान्त्ये अनुष्टुभावुपान्त्या पुरस्ताद्बृहती वा’ इति । गतः सूक्तविनियोगः ॥ अत्रेतिहासमाचक्षते - त्वष्टृनामकस्य देवस्य ‘सरण्यूस्त्रिशिराश्चेति स्त्रीपुंसात्मकमपत्यद्वयमभूत् । ततस्त्वष्टा सरण्यूनामिकां पुत्रीं विवस्वते प्रायच्छत् । ततस्तस्या विवस्वतश्च सकाशात् यमयम्यौ विजज्ञाते । ततः कदाचित् आत्मसदृश्या देवजनितायाः स्त्रियः समीपे तदपत्यद्वयं निधाय स्वयमाश्वं रूपं कृत्वोत्तरान् कुरून प्रतिजगामः। अथ विवस्वानेतां स्त्रियं सरण्यूमिति मत्वा तामरंसीत्। तस्यां मनुर्नाम राजर्षिरजायत । ततो विवस्वानेषा सरण्यूर्न भवतीति विज्ञाय स्वयमप्यश्वो भूत्वा तामश्वरूपिणीं प्रत्यासीत् । ततः संक्रीडमानयोस्तयोः स्वभूतं रेत पृथिव्यां पपात । अथ सा गर्भकामनया तत् पतितं रेत आजघ्रौ । ततस्तस्याः सकाशान्नासत्यो दस्रश्चेत्युभावश्विनावजायेतामिति ॥
Jamison Brereton
17 (843)
Various Divinities: Saraṇyū (1–2), Pūsan (3–6), ̣
Sarasvatı (7–9), the Waters (10, 14), the Waters or Soma (11–13) ̄
Devaśravas Yāmāyana
14 verses: triṣṭubh, except anuṣṭubh or purastādbr̥hatī 13, anuṣṭubh 14
This hymn consists of a disparate collection of segments, which do not seem to form a coherent whole and which do not always have an obvious connection to the death/funeral context of this cycle of hymns.
The first two enigmatic verses may well be the most discussed of all R̥gvedic mythological sketches, although this wide-ranging and ongoing discussion has not brought as much clarity as could be desired. The verses provide us with a skeletal three-generation mythological family tree, with a father, the god Tvaṣṭar, and his daughter, who is identified as both mother of Yama and wife of Vivasvant. All this is fairly clearly set out in the first verse: it opens with a Svayaṃvara (“self-choice marriage”) invitation issued by the father for his daughter, to which the whole world responds (1ab), and the second half (1cd) appears to summarize the results of that marriage—the husband chosen apparently being Vivasvant, and the child issuing from the marriage apparently being Yama. (It should be noted, though, that the identity of Tvaṣṭar’s daughter [1a] with the mother of Yama [1c] and wife of Vivasvant [1d] is only implicit from context, not expressly stated, and her name is not given in vs. 1.) The only disquieting part of this verse comes with the last word: “she disappeared” (nanāśa). This word sets the stage for its companion verse.
The second verse considerably muddies the clean lines of our initial family tree. It turns out that the vanished woman of verse 1 was actually hidden away (2a) by an unnamed set of individuals—perhaps the gods, who create and pass off on (the unsuspecting?) Vivasvant a simulacrum of his wife (2b). In the second half of the verse the neat maternal line of 1c is likewise made obscure: someone (the origi
nal woman? the simulacrum?) bears the Aśvins (2c), and she (or the other female) leaves behind (abandons? leaves as a legacy?) two unnamed paired ones (2d). Yama, the son in 1c, is not mentioned by name, but he may lurk as part of the two in 2d (Yama and Yamī? Yama and Manu?), who could on the other hand be the afore
mentioned Aśvins. Each of these possibilities has had its scholarly champions (and it has in fact also been argued that 2d refers to two pairs, that is four in all). The last word of verse 2 is the feminine name Saraṇyū (lit., “hastening”), seeming to identify our protagonist, but the name provides little help, and could, in principle, belong to either the original or the duplicate woman.
All in all, the two verses seem deliberately and cleverly designed to mislead and confuse, and in that they have admirably succeeded, beginning with the retellings of the story in the later Vedic tradition and continuing to this day. The myth has also often been invoked in a comparative Indo-European context. (For a recent discus
sion of the history of scholarship and for his own Indo-European interpretation, see Jackson 2006: Part II: esp. 72–93.) This is not the place to produce a full treat ment of the myth behind the verses or its various interpretations; suffice it to say that we are inclined to see the paired two in 2d as Yama and Yamī, in part because a connection with Yama’s history is the only way to make sense of the inclusion of these verses here.
The relevance of the next set of verses (4–6), to Pūṣan, is considerably clearer. Pūṣan as the good guide and finder of lost livestock makes an excellent psycho pomp, leading the dead along the dangerous path to the next world.
The goddess, and river, Sarasvatī is addressed in the next three verses (7–9), with a final verse (10) to the Waters in general. Sarasvatī here seems especially connected with the dead forefathers and the offerings to them at the ritual (esp. vss. 8–9); this may be an early foreshadowing of the later ritual offering of water to the dead, or, as verse 10 suggests, connected with the general purificatory power of waters (see X.9.6–9 earlier in this maṇḍala).
Verses 10–13 concern the “drop” (drapsá) and are addressed in the 2nd person to Soma, who is never named but clearly identifiable from his characteristic vocabu lary. There is no mention of the forefathers or of anything related to a funeral, and there is no obvious reason why these verses should have been attached to this hymn. Indeed, the final purificatory verse (14) would follow better directly on verse 10.
010-019 ...{Loading}...
Jamison Brereton
The next ten hymns (X.10–19) form a Yama cycle, though the subject matter found in the individual hymns is quite various. Yama, the son of Vivasvant, is king of the land of the dead because he was the first mortal to die. Yet he was apparently born immortal (see esp. I.83.5) and chose to become mortal, subject to death, “for the sake of the gods…and for the sake of offspring” (X.13.4). The opening hymn in the cycle, the dialogue of Yama and his twin sister Yamī, on the fraught topic of embarking on incestuous sex in order to produce offspring, addresses Yama’s change of status and his choice, but in a deliberately oblique and misleading fashion, as Yama spurns the sexual advances of his sister, and at the end of their bitter argument there seems little likelihood of children. The last six hymns in this cycle (X.14–19) are collectively known as funeral hymns. The first, X.14, is devoted especially to Yama in his role as king of the realm of the dead, while the others, especially 15–18, concern various aspects of death and the treatment of the dead—for example, the forefathers who preceded us to Yama’s realm in X.15, the cremation fire in X.16, the funeral itself in X.
The intermediate hymns, X.11–13, have less superficially clear connections to the Yama saga, but both X.12 (vss. 6–7) and X.13 (vss. 4–5) make important comments on Yama and on Yama’s choice.
There is also an underlying unifying theme, that of duality and twinned-ness: the absolute disjunction between and the ultimate complementarity and unity of the mortal and the immortal, life and death, men and gods, men and women, heaven and earth, sacred and profane. It is appropriate that the cycle should begin with the dialogue between the primal twins, Yama and Yamī, whose very names mean “twin” and who bridge the gap between mortal and immortal.
01 त्वष्था दुहित्रे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त्वष्टा॑ दुहि॒त्रे व॑ह॒तुं कृ॑णो॒तीती॒दं विश्वं॒ भुव॑नं॒ समे॑ति ।
य॒मस्य॑ मा॒ता प॑र्यु॒ह्यमा॑ना म॒हो जा॒या विव॑स्वतो ननाश ॥
मूलम् ...{Loading}...
त्वष्टा॑ दुहि॒त्रे व॑ह॒तुं कृ॑णो॒तीती॒दं विश्वं॒ भुव॑नं॒ समे॑ति ।
य॒मस्य॑ मा॒ता प॑र्यु॒ह्यमा॑ना म॒हो जा॒या विव॑स्वतो ननाश ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सरण्यूः
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
त्व꣡ष्टा दुहित्रे꣡ वहतुं꣡ कृणोति
इ꣡तीदं꣡ वि꣡श्वम् भु꣡वनं स꣡म् एति
यम꣡स्य माता꣡ परिउह्य꣡माना
महो꣡ जाया꣡ वि꣡वस्वतो ननाश
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
duhitré ← duhitár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
kr̥ṇoti ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
tváṣṭā ← tváṣṭar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vahatúm ← vahatú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
bhúvanam ← bhúvana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
eti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
íti ← íti (invariable)
{}
sám ← sám (invariable)
{}
víśvam ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mātā́ ← mātár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
paryuhyámānā ← √vah- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:PASS}
yamásya ← yamá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
jāyā́ ← jāyā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
maháḥ ← máh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
nanāśa ← √naś- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
vívasvataḥ ← vívasvant- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
त्वष्टा॑ । दु॒हि॒त्रे । व॒ह॒तुम् । कृ॒णो॒ति॒ । इति॑ । इ॒दम् । विश्व॑म् । भुव॑नम् । सम् । ए॒ति॒ ।
य॒मस्य॑ । मा॒ता । प॒रि॒ऽउ॒ह्यमा॑ना । म॒हः । जा॒या । विव॑स्वतः । न॒ना॒श॒ ॥
Hellwig Grammar
- tvaṣṭā ← tvaṣṭṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Tvaṣṭṛ; Viśvakarman; sun.”
- duhitre ← duhitṛ
- [noun], dative, singular, feminine
- “daughter; duhitṛ [word].”
- vahatuṃ ← vahatum ← vahatu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “marriage.”
- kṛṇotītīdaṃ ← kṛṇoti ← kṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- kṛṇotītīdaṃ ← iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- kṛṇotītīdaṃ ← idam
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- viśvam ← viśva
- [noun], nominative, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- bhuvanaṃ ← bhuvanam ← bhuvana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- eti ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- yamasya ← yama
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- mātā ← mātṛ
- [noun], nominative, singular, feminine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- paryuhyamānā ← parivah ← √vah
- [verb noun], nominative, singular
- “transport; marry.”
- maho ← mahaḥ ← mah
- [noun], genitive, singular, masculine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- jāyā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “wife; jāyā [word].”
- vivasvato ← vivasvataḥ ← vivasvant
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Surya; sun; Vivasvant; Vivasvant.”
- nanāśa ← naś
- [verb], singular, Perfect indicative
- “disappear; vanish; gasify; fail; perish; lose; bhasmībhū.”
सायण-भाष्यम्
त्वष्टा एतन्नामको देवः दुहित्रे । षष्ठयर्थे चतुर्थी। दुहितुः सरण्यूनामिकायाः वहतुं वहनं विवाहम् । एधिवह्योश्चतुः’ (उ.सू. १.७९) इति वहेश्चतुप्रत्ययः । तं कृणोति करोति । इति एतेन हेतुना इदं विश्वं सर्वं भुवनं भूतजातं समेति तं विवाहं समागमत् । पर्युह्यमाना विवस्वतोद्वोढव्या यमस्य यम्याश्च माता महः महतः विवस्वतः जाया भार्या सरण्यूः ननाश । उत्तरान् कुरून् प्रति नष्टा । अगच्छदित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Tvaṣṭā celebrates the marriage of his daughter; therefore, the whole world is assembled; but themother of Yama, the newly-married wife of the mighty Vivasvat, disappeared.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Deity Saraṇyū: The legend:Saraṇyū, the daughter of Tvaṣṭā, was given in marriage to Vivasvat, and had by him Yama and Yamī.Intimidated by his ardour, she substituted another feminine le, her shadow, Chāyā, for herself, and going toUttarakuru, changed herself to a mare. Vivasvat begot Manu by Chāyā, when, finding his error, he set off tolook for his wife. Discovering her disguise, he transformed himself to a horse, and had by his wife the twoAśvins
Jamison Brereton
“Tvaṣṭar is arranging a wedding for his daughter”: (on hearing) thus, all this world comes together.
The mother of Yama, the wife of great Vivasvant, while being conveyed around (on her wedding journey), went missing.
Griffith
TVASTAR prepares the bridal of his Daughter: all the world hears the tidings and assembles.
But Yama’s Mother, Spouse of great Vivasvan, vanished as she was carried to her dwelling.
Geldner
Tvastri richtet seiner Tochter die Hochzeit aus", auf solche Kunde kommt diese ganze Welt zusammen. Die Mutter des Yama, die heimgeführte Ehefrau des großen Vivasvat, verschwand.
Grassmann
Tvaschtar richtet seiner Tochter die Hochzeit aus, dazu versammelt sich diese ganze Welt; des Jama Mutter als Gattin dem grossen Vivasvat vermählt, hat sich davon gemacht.
Elizarenkova
Тваштар устраивает свадьбу для дочери, –
И вот сюда собирается весь свет.
Мать Ямы, привезенная домой
Жена великого Вивасвата исчезла.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सरण्यूः
- देवश्रवा यामायनः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - विषयः
इस सूक्त में परमात्मा, सूर्य और विद्वानों से अनेक लाभ प्राप्त करने के लिये कहा गया है।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (त्वष्टा दुहित्रे वहतुं कृणोति) शीघ्रव्यापन धर्मवाला, पदार्थों का स्वरूपदाता सूर्य या परमात्मा, उषा का या दोहने योग्य प्रकृति का गौ की भाँति, विशेषरूप से वहन करता है या अग्रसर करता है (विश्वं भुवनं समेति) सारी वस्तुएँ या भूत प्रकट या दृष्ट हो जाती हैं (यमस्य माता परि-उह्यमाना) काल की निर्मात्री उषा या जगत् का निर्माण करनेवाली प्रकृति जब आगे प्रेरित की जाती हुई या विस्तृत की जाती हुई होती है, तब (महः-विवस्वतः जाया ननाश) महान् सूर्य की जाया रात्रि उसके उदय होने पर विलीन हो जाती है या महान् विशेष निष्पादक परमात्मा की जायाभूत प्रकृति-प्रलयावस्था रूप रात्रि नष्ट हो जाती है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विश्वरचयिता परमात्मा विश्व को रचने के लिये प्रकृति को विस्तार देकर जगत् का निर्माण करता है; जो जगत् की निर्मात्री प्रकृति पूर्वरूप में नहीं रहती है, किन्तु जगद्रूप में आकर विलीन हो जाती है, इसी प्रकार सूर्य जब अपनी उषा को आगे करता है-फैलाता है, रात्रिरूप जाया उसके उदय होने पर विलीन हो जाती है ॥१॥
ब्रह्ममुनि - विषयः
अत्र सूक्ते परमात्मसूर्यविद्वद्भिर्विविधा लाभा ग्राह्या इत्युच्यते।
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (त्वष्टा दुहित्रे वहतुं कृणोति) “त्वष्टा दुहितुर्वहनं करोति” [निरु०१२।१२] त्वष्टा क्षिप्रव्यापनधर्मा दीपनशीलः पदार्थानां व्यक्तीकर्ता वा “त्वष्टा तूर्णमश्नुते त्विषेर्वा स्याद् दीप्तिकर्मणस्तक्षतेर्वा स्यात् करोतिकर्मणः” [निरु०८।१४] सूर्यः, परमात्मा वा दुहितुरुषसः, दोहनयोग्यायाः प्रकृतेर्गौरिव वहनं विवाह्याग्रसारणं वा करोति (विश्वं भुवनं समेति) इमानि च समस्तानि वस्तूनि सम्मुखीभवन्ति दृश्यानि व्यक्तानि वा भवन्ति “इमानि च सर्वाणि भूतान्यभिसमागच्छन्ति” [निरु०१२।१२] (यमस्य माता परि-उह्यमाना) कालस्य निर्मात्री सैवोषः प्रेर्यमाणा यन्तव्यस्य नियन्त्रणीयस्य जगतो वा निर्मात्री सा प्रकृतिः यदाऽग्रे प्रेर्यमाणा विस्तार्यमाणा वाऽऽसीत्, तदा (महः-विवस्वतः-जाया ननाश) महतः सूर्यस्य जायाभूता रात्रिर्नष्टा भवति यदुषसोऽग्रगमनेन सूर्यः प्रकाशते रात्रिर्विनश्यते “महतो विवस्वतः-आदित्यस्य जाया रात्रिरादित्योदयेऽन्तर्धीयते” [निरु०१२।१२] महता विशिष्टतया सम्पादकस्य परमात्मनो जायाभूता रात्रिः प्रलयावस्था-अव्यक्ता प्रकृतिः-नष्टा भवति ॥१॥
02 अपागूहन्नमृतां मर्त्येभ्यः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अपा॑गूहन्न॒मृतां॒ मर्त्ये॑भ्यः कृ॒त्वी सव॑र्णामददु॒र्विव॑स्वते ।
उ॒ताश्विना॑वभर॒द्यत्तदासी॒दज॑हादु॒ द्वा मि॑थु॒ना स॑र॒ण्यूः ॥
मूलम् ...{Loading}...
अपा॑गूहन्न॒मृतां॒ मर्त्ये॑भ्यः कृ॒त्वी सव॑र्णामददु॒र्विव॑स्वते ।
उ॒ताश्विना॑वभर॒द्यत्तदासी॒दज॑हादु॒ द्वा मि॑थु॒ना स॑र॒ण्यूः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सरण्यूः
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡पागूहन्न् अमृ꣡ताम् म꣡र्तियेभ्यः
कृत्वी꣡ स꣡वर्णाम् अददुर् वि꣡वस्वते
उता꣡श्वि꣡नाव् अभरद् य꣡त् त꣡द् आ꣡सीद्
अ꣡जहाद् उ द्वा꣡ मिथुना꣡ सरण्यूः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
agūhan ← √guh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
amŕ̥tām ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ápa ← ápa (invariable)
{}
mártyebhyaḥ ← mártya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
adaduḥ ← √dā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
kr̥tvī́ ← √kr̥- (root)
{}
sávarṇām ← sávarṇa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vívasvate ← vívasvant- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
abharat ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ā́sīt ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
aśvínau ← aśvín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
utá ← utá (invariable)
{}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ájahāt ← √hā- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
dvā́ ← dvá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
mithunā́ ← mithuná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
saraṇyū́ḥ ← saraṇyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
u ← u (invariable)
{}
पद-पाठः
अप॑ । अ॒गू॒ह॒न् । अ॒मृता॑म् । मर्त्ये॑भ्यः । कृ॒त्वी । सऽव॑र्णाम् । अ॒द॒दुः॒ । विव॑स्वते ।
उ॒त । अ॒श्विनौ॑ । अ॒भ॒र॒त् । यत् । तत् । आसी॑त् । अज॑हात् । ऊं॒ इति॑ । द्वा । मि॒थु॒ना । स॒र॒ण्यूः ॥
Hellwig Grammar
- apāgūhann ← apāgūhan ← apaguh ← √guh
- [verb], plural, Imperfect
- “hide.”
- amṛtām ← amṛta
- [noun], accusative, singular, feminine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- martyebhyaḥ ← martya
- [noun], ablative, plural, masculine
- “man; people; martya [word]; Earth.”
- kṛtvī ← kṛ
- [verb noun]
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- savarṇām ← savarṇa
- [noun], accusative, singular, feminine
- “homophonous; colored.”
- adadur ← adaduḥ ← dā
- [verb], plural, Imperfect
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- vivasvate ← vivasvant
- [noun], dative, singular, masculine
- “Surya; sun; Vivasvant; Vivasvant.”
- utāśvināv ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- utāśvināv ← aśvinau ← aśvin
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- abharad ← abharat ← bhṛ
- [verb], singular, Imperfect
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- āsīd ← āsīt ← as
- [verb], singular, Imperfect
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- ajahād ← ajahāt ← hā
- [verb], singular, Imperfect
- “abandon; decrease; want; kill; deteriorate; get rid of; exclude; lose; avoid; remove; leave; abandon; neglect; leave; discard; apostatize; discontinue; weaken; abandon; assail; subtract; foreswear; pour away; withdraw; depart; reduce.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- dvā ← dvi
- [noun], accusative, dual, masculine
- “two; dvi [word]; second.”
- mithunā ← mithuna
- [noun], accusative, dual, masculine
- “mated.”
- saraṇyūḥ ← saraṇyū
- [noun], nominative, singular, feminine
सायण-भाष्यम्
अमृतां मरणधर्मरहितामेतां सरण्यूं मर्त्येभ्यः मनुष्येभ्यस्तदुत्पत्यर्थम् अपागूहन् अपगूहितवन्तः संवृतवन्तः । देवा उपनीतवन्त इत्यर्थः । किंच सवर्णा सरण्यूसदृशीमन्यां स्त्रियं कृत्वी कृत्वा तस्मै विवस्वते देवाः अददुः प्रायच्छन् । उत अपि च साश्वरूपिणी सरण्यूस्तदा अश्विनावभरत् । स्वोदरे गर्भभूतौ धारितवती । यत् यदा तत् जायापतिभ्यामश्वरूपात्मना संभोगकाले रेतः पतितम् आसीत् तदाश्विनौ जनयामासेत्यर्थः। तथा सरण्यूः सरणवत्येतन्नामिका द्वा मिथुना द्वौ मिथुनौ यमयम्यौ अजहात् त्यक्तवती । जनितवतीत्यर्थः । यद्वा । सरण्यूरेतन्नामिका मध्यमस्थाना देवता मध्यममग्निं माध्यमिकां वाचं चोत्पादितवती ॥
Wilson
English translation:
“The gods concealing the immortal (Sarṇyū) for th esake of mortals and having formed her, gave herto Vivasvat. She bore the two Aśvins when this had happened and then Saraṇyū gave birth to two twins.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Forthe sake of mortals: maryebhyaḥ = manuṣyebhyas tadutpattyartham, for men, i.e. that men might be born. Manuwas the offspring of Vivasvat and the woman resembling Saraṇyū and all men are descended from Manu; thetwo twins: Yama and Yamī, but dvā mithunā, may mean two pairs of twins, Yama and Yamī, the first pairand the Aśvins the second
Jamison Brereton
They hid her away, the immortal, from the mortals. Having made a female of the same appearance, they gave her to Vivasvant.
And she was carrying the Aśvins (in the womb), as it happened, and she left behind the two, the paired ones [=Yama and Yamī?]—Saraṇyū.
Griffith
From mortal men they hid the Immortal Lady, made one like her and gave her to Vivasvan.
Saranyu brought to him the Asvin brothers, and then deserted both twinned pairs of children.
Geldner
Sie verbargen die Unsterbliche vor den Sterblichen, machten eine Gleichaussehende und gaben sie dem Vivasvat. Auch ging sie mit den beiden Asvin schwanger, als dies geschah, und sie ließ die Zwei, die ein Paar waren, im Stich, die Saranyu.
Grassmann
[Die Götter] verbargen die Unsterbliche vor den Sterblichen; und eine ähnlich aussehende bildend gaben sie dieselbe dem Vivasvat, und als dies geschah trug Saranju die beiden Açvinen als Leibesfrucht und gebar die beiden Zwillinge.
Elizarenkova
Они спрятали бессмертную от смертных.
Создав (женщину) такого же вида, они дали (ее) Вивасвату.
А также она носила двоих Ашвинов, когда это случилось.
И Саранью покинула двоих, образующих пару.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सरण्यूः
- देवश्रवा यामायनः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मर्त्येभ्यः-अमृताम्-अपागूहन्) मरणधर्मवाले मनुष्यादि के लिये उससे भिन्न अनश्वर प्रकृति को परमात्मा की रचनशक्तियाँ या सूर्य की रश्मियाँ रात्रि को छिपा देती हैं-भोगप्राप्ति के लिए (सवर्णां कृत्वी विवस्वते-अददुः) सूर्य-उदयानन्तर उषा की जैसी वर्णवाली प्रभा को करके ये रश्मियाँ सूर्य के लिये दे देती हैं दिवस आभा के रूप में, इसी प्रकार प्रकृति अपनी जैसी जड़ सृष्टि को व्यापक परमात्मा के लिये उसकी रचनशक्तियाँ स्थापित करती हैं (उत-अश्विनौ-अभरत्)अपि च अश्विनौ-अर्थात् ज्योति से अन्य, रस से अन्य, आग्नेय और सोम्य विभागों को धारण करता है (तत्-यत् आसीत्) वह जो यह थी (द्वा मिथुना सरण्यूः-अजहात्) दो मिथुनों-एक साथ प्रकट होनेवालों को सरणशील उषा मध्यम अर्थात् वायु और माध्यमिक अर्थात् वाणी-विश्ववाणी विद्युत् को अन्तरिक्ष में छोड़ा या उस फैलनेवाली प्रकृति ने आग्नेय और सोम्यमयी सृष्टि को प्रकट किया ॥२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों के हितार्थ सूर्य की रश्मियों ने उषा को भी छिपा दिया या परमात्मा की शक्तियों ने प्रकृति को भी विलीन कर दिया। प्रकृति जड़ है उससे जड़ सृष्टि का विस्तार होता है-उषा प्रकाशवती है, उससे दिन का प्रकाश होता है। सृष्टि में वायु और विद्युत् प्रकट हो जाते हैं ॥२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मर्त्येभ्यः-अमृताम्-अपागूहन्) मरणधर्मेभ्यो मनुष्यादिभ्यस्तद्धितार्थम् अमृतामुषसम् “अमृता-उषाः” [निघ०२।२] प्रकृतिर्वा, रश्मयो रचनप्रवाहाः-रचनशक्तयो वाऽन्तर्हितामकुर्वन् प्रकृतिरूपामलोपयन् भोगप्राप्तये (सवर्णां कृत्वी विवस्वते-अददुः) सूर्योदयानन्तरमुषसः सवर्णां प्रभां कृत्वा ते रश्ययः सूर्याय दत्तवन्तो दिवसाभारूपे, तथाभूतां जडां सृष्टिं विशिष्टतया व्यापिने परमात्मने तद्रचनशक्तयः स्थापितवत्यः (उत-अश्विनौ-अभरत्) अपि खल्वश्विनौ ज्योतिषान्यं रसेनान्यं चाग्नेयं सोम्यं चाधारयत्-धारयति (तत्-यत्-आसीत्) याऽऽसीत् (द्वा मिथुना सरण्यूः-अजहात्) द्वौ मिथुनौ सरण्यूः-अत्यजत् सरणशीला सैवोषाः “सरण्यूः सरणात् [निरु०१२।९] मध्यमं वायुं माध्यमिकां वाचं विद्युतं चान्तरिक्षे त्यक्तवती “मध्यमं च माध्यमिकां च वाचमिति” [निरु०१०।१०] तावेवाश्विनावाग्नेयसोम्यौ पदार्थौ सृष्टवती प्रकृतिः-आग्नेयसोम्यमयी सृष्टिः ॥२॥
03 पूषा त्वेतश्च्यावयतु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पू॒षा त्वे॒तश् च्या॑वयतु॒ प्र वि॒द्वान्
अन॑ष्ट-पशु॒र् भुव॑नस्य गो॒पाः ।
स त्वै॒तेभ्यः॒ परि॑ ददत् पि॒तृभ्यो॒
ऽग्निर् दे॒वेभ्यः॑ सुविद॒त्रिये॑भ्यः ॥
मूलम् ...{Loading}...
पू॒षा त्वे॒तश्च्या॑वयतु॒ प्र वि॒द्वानन॑ष्टपशु॒र्भुव॑नस्य गो॒पाः ।
स त्वै॒तेभ्यः॒ परि॑ ददत्पि॒तृभ्यो॒ऽग्निर्दे॒वेभ्यः॑ सुविद॒त्रिये॑भ्यः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
पूषा꣡ त्वेत꣡श् च्यावयतु प्र꣡ विद्वा꣡न्
अ꣡नष्टपशुर् भु꣡वनस्य गोपाः꣡
स꣡ त्वैते꣡भ्यः प꣡रि ददत् पितृ꣡भ्यो
अग्नि꣡र् देवे꣡भ्यः सुविदत्रि꣡येभ्यः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
cyāvayatu ← √cyu- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
itás ← itás (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vidvā́n ← √vid- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
ánaṣṭapaśuḥ ← ánaṣṭapaśu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhúvanasya ← bhúvana- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
gopā́ḥ ← gopā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dadat ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
etébhyaḥ ← eṣá (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
pári ← pári (invariable)
{}
pitŕ̥bhyaḥ ← pitár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
devébhyaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
suvidatríyebhyaḥ ← suvidatríya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
पू॒षा । त्वा॒ । इ॒तः । च्य॒व॒य॒तु॒ । प्र । वि॒द्वान् । अन॑ष्टऽपशुः । भुव॑नस्य । गो॒पाः ।
सः । त्वा॒ । ए॒तेभ्यः॑ । परि॑ । द॒द॒त् । पि॒तृऽभ्यः॑ । अ॒ग्निः । दे॒वेभ्यः॑ । सु॒ऽवि॒द॒त्रिये॑भ्यः ॥
Hellwig Grammar
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- tvetaś ← tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- tvetaś ← itas
- [adverb]
- “from here; therefore.”
- cyāvayatu ← cyāvay ← √cyu
- [verb], singular, Present imperative
- “chase away; remove; move.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vidvān ← vid
- [verb noun], nominative, singular
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- anaṣṭapaśur ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- anaṣṭapaśur ← naṣṭa ← naś
- [verb noun]
- “disappear; vanish; gasify; fail; perish; lose; bhasmībhū.”
- anaṣṭapaśur ← paśuḥ ← paśu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “domestic animal; sacrificial animal; animal; cattle; Paśu; stupid; Paśu; herd; goat.”
- bhuvanasya ← bhuvana
- [noun], genitive, singular, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- gopāḥ ← gopā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “herder; defender.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- tvaitebhyaḥ ← tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- tvaitebhyaḥ ← etebhyaḥ ← etad
- [noun], dative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- dadat ← dā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- pitṛbhyo ← pitṛbhyaḥ ← pitṛ
- [noun], dative, plural, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- ‘gnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- devebhyaḥ ← deva
- [noun], dative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- suvidatriyebhyaḥ ← suvidatriya
- [noun], dative, plural, masculine
- “gracious.”
सायण-भाष्यम्
पूषा पोषयितैतन्नामको देवः त्वा त्वाम् इतः अस्माद्देशाल्लोकात् प्र च्यावयतु प्रकर्षेणोत्तमलोकं गमयतु । कीदृशः । विद्वान् अस्मद्भक्ततां विजानानः अनष्टपशुः अविनश्वरपशुयुक्तः । यस्मिन् सर्वे पशवस्तिष्ठन्ति न तु नश्यन्तीत्यर्थः। भुवनस्य भूतजातस्य गोपाः गोपायिता । किंच प्रक्रमय्य सः पूषा एतेभ्यः पितृभ्यः त्वा त्वां परि ददत् परिप्रयच्छतु । तथा अग्निः च सुविदत्रियेभ्यः । सुविदत्रं ज्ञानं धनं वा । तदर्हाः सुविदत्रियाः। छान्दसो घप्रत्ययः । शोभन ज्ञानेभ्यः सुधनेभ्यो वा देवेभ्यः त्वां प्रयच्छतु । तेषां लोके स्थापयत्वित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“May the discriminating Pūṣan, whose cattle are never lost, the protector of all beings, transfer youhence (to a better world); may he give you to these Pitṛs; may Agni (give) you to the beneficent gods.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
This andthe following three ṛcas are to be recited at the funeral rites of a man who has been duly initiated, dīkṣita
Jamison Brereton
Let Pūṣan stir you forth from here—the wise one, whose livestock doesn’t get lost, the herdsman of the world.
He will deliver you to these forefathers; Agni (will deliver you) to the gods who are good to find.
Griffith
Guard of the world, whose cattle ne’er are injured, may Pusan bear thee hence, for he hath knowledge.
May he consign thee to these Fathers’ keeping, and to the gracious Gods let Agni give thee.
Geldner
Pusan soll dich von hier befördern, der Kundige, dem kein Vieh verloren geht, der Hirt der Welt. Er übergebe dich diesen Vätern, Agni den leichtauffindbaren Göttern.
Grassmann
Dich führe Puschan fort von hier, der kund’ge, der Hirt der Welt, der nie ein Reich verlieret, Dich mög’ er diesen Ahnen übergeben, und Agni dich den gabenreichen Göttern.
Elizarenkova
Пушан препроводит тебя отсюда, (он,) знаток,
У кого скот не пропадет, пастух мироздания.
Пусть передаст тебя этим отцам
Агни – отцам, которых легко найти.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- देवश्रवा यामायनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषा भुवनस्य गोपाः) सूर्य भूतमात्र उत्पन्नमात्र प्राणियों का रक्षक है, (अनष्टपशुः) अनष्टपशु व अनश्वर रश्मिवाला है, उसकी रश्मियों का कभी लोप नहीं होता (प्र विद्वान्) वह प्रसिद्ध जाना जानेवाला है (त्वा-इतः प्रच्यावयतु) हे मरणासन्नप्राणी ! तुझे इस देह से पृथक् करता है (सः-अग्निः) वह अग्रणायक परमात्मा (त्वा) तुझे (एतेभ्यः पितृभ्यः) इन प्रसिद्ध माता-पिताओं आदि से पुनर्जन्मार्थ (सुविदत्रियेभ्यः-देवेभ्यः) शोभनज्ञान ऐश्वर्यवाले मुक्तात्माओं के लिये (परिददत्) समर्पित करता है-सम्प्रेरित करता है ॥ अथवा (पूषा भुवनस्य गोपाः) पोषण करनेवाला प्राणिमात्र का रक्षक परमात्मा (अनष्टपशुः) अनश्वर देखनेवाले जीव जिसके अधीन हैं, वह (प्रविद्वान्) उन देखनेवाले जीवों के मध्य में प्रकृष्ट ज्ञानवाला है (त्वा-इतः प्रच्यावयतु) हे पुत्र या शिष्य ! तुझे प्रकृष्ट मार्ग में चलावे (सः-अग्निः) वह अग्रणायक परमात्मा (त्वा) तुझे (एतेभ्यः पितृभ्यः) इन माता-पिता आदि के लिए पुनर्जन्मार्थ अथवा (सुविदत्रियेभ्यः-देवेभ्यः) शोभन ऐश्वर्यवाले मुक्त आत्माओं के लिए मोक्षलाभार्थ (परिददत्) तुझे प्रकृष्ट में-पूरे में प्रेरित करता है, क्योंकि वह तेरा उपास्य देव है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - १−सूर्य उत्पन्नमात्र प्राणियों का रक्षक है, उसकी रश्मियाँ नष्ट नहीं होतीं, वह रश्मियों के द्वारा प्रसिद्धरूप में जाना जाता है। म्रियमाण-मरते हुए प्राणी को इस देह से पृथक् कर देता है। परन्तु परमात्मा माता-पिताओं आदि के लिये पुनर्जन्मार्थ देता है और मुक्ति के पात्र उत्तम अधिकारी को मुक्तों में सौंप देता है ॥ २- प्राणी मात्र का पोषक रक्षक परमात्मा नित्य वर्तमान ज्ञानदृष्टि से देखनेवालों का स्वामी है, वह उन मुक्त जीवात्माओं के मध्य में प्रकृष्ट ज्ञानवान् अर्थात् सर्वज्ञ है। वह ही संसार के मातापिताओंमें जीवात्मा को जन्मार्थ भेजता है और शोभन ऐश्वर्यवाले मुक्तों में भी मोक्षार्थ भेजता है ॥३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषा भुवनस्य गोपाः) आदित्यो भूतमात्रस्य-जातमात्रस्य रक्षकः “भूतानां गोपायितादित्यः” [निरु०७।१०] (अनष्टपशुः) अनश्वरदृश्यरश्मिमान् (प्रविद्वान्) प्रख्यातवेद्यमानः ‘कर्मणि कर्तृप्रत्ययो व्यत्ययेन’ (त्वा-इतः च्यावयतु) हे म्रियमाण प्राणिन् ! त्वामितो देहात् पृथक् करोति (सः-अग्निः) स अग्रणायकः परमात्मा (त्वा) त्वाम् (एतेभ्यः पितृभ्यः) एभ्योऽत्रत्येभ्यः प्रसिद्धेभ्यो मातापितृभ्यो जनकेभ्यः पुनर्जन्मार्थम्, यद्वा (सुविदत्रियेभ्यः-देवेभ्यः) शोभनज्ञानैश्वर्यवद्भ्यो मोक्षैश्वर्यवद्भ्यो मुक्तेभ्यः (परिददत्) समर्पयति सम्प्रेरयति ॥ यद्वा (पूषा भुवनस्य गोपाः) पोषयिता प्राणिमात्रस्य रक्षकः परमात्मा (अनष्टपशुः) अनश्वराः पश्यन्तो जीवा यस्याधीनं सन्ति तथाभूतः (प्रविद्वान्) तेषां पश्यतां जीवानां मध्ये प्रकृष्टज्ञानवान् (त्वा इतः प्रच्यावयतु) हे पात्र ! पुत्र ! शिष्य ! त्वां प्रकृष्टं मार्गं गमयतु (सः-अग्निः) स खलु ह्यग्रणायकः परमात्मा (त्वा) त्वाम् ( एतेभ्यः पितृभ्यः) अत्रत्येभ्यो जनकेभ्यः पुनर्जन्मार्थम्, यद्वा (सुविदत्रियेभ्यः-देवेभ्यः) शोभनैश्वर्यवद्भ्यो मुक्तेभ्यो मोक्षलाभार्थम् (परिददत्) परिप्रेरयतु स त्वया खलूपास्यः ॥३॥
04 आयुर्विश्वायुः परि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आयु॑र्वि॒श्वायुः॒ परि॑ पासति त्वा पू॒षा त्वा॑ पातु॒ प्रप॑थे पु॒रस्ता॑त् ।
यत्रास॑ते सु॒कृतो॒ यत्र॒ ते य॒युस्तत्र॑ त्वा दे॒वः स॑वि॒ता द॑धातु ॥
मूलम् ...{Loading}...
आयु॑र्वि॒श्वायुः॒ परि॑ पासति त्वा पू॒षा त्वा॑ पातु॒ प्रप॑थे पु॒रस्ता॑त् ।
यत्रास॑ते सु॒कृतो॒ यत्र॒ ते य॒युस्तत्र॑ त्वा दे॒वः स॑वि॒ता द॑धातु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ꣡युर् विश्वा꣡युः प꣡रि पासति त्वा
पूषा꣡ त्वा पातु प्र꣡पथे पुर꣡स्तात्
य꣡त्रा꣡सते सुकृ꣡तो य꣡त्र ते꣡ ययु꣡स्
त꣡त्र त्वा देवः꣡ सविता꣡ दधातु
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ā́yuḥ ← ā́yu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pári ← pári (invariable)
{}
pāsati ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
viśvā́yuḥ ← viśvā́yu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pātu ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
prápathe ← prápatha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
purástāt ← purástāt (invariable)
{}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
ā́sate ← √ās- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sukŕ̥taḥ ← sukŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yátra ← yátra (invariable)
{}
yátra ← yátra (invariable)
{}
yayúḥ ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
dadhātu ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tátra ← tátra (invariable)
{}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
पद-पाठः
आयुः॑ । वि॒श्वऽआ॑युः । परि॑ । पा॒स॒ति॒ । त्वा॒ । पू॒षा । त्वा॒ । पा॒तु॒ । प्रऽप॑थे । पु॒रस्ता॑त् ।
यत्र॑ । आस॑ते । सु॒ऽकृतः॑ । यत्र॑ । ते । य॒युः । तत्र॑ । त्वा॒ । दे॒वः । स॒वि॒ता । द॒धा॒तु॒ ॥
Hellwig Grammar
- āyur ← āyuḥ ← āyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- viśvāyuḥ ← viśvāyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “lifelong.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- pāsati ← pā
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “protect; govern.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- pātu ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; govern.”
- prapathe ← prapatha
- [noun], locative, singular, masculine
- “journey; way.”
- purastāt
- [adverb]
- “ahead; eastward; earlier; above; above.”
- yatrāsate ← yatra
- [adverb]
- “wherein; once [when].”
- yatrāsate ← āsate ← ās
- [verb], plural, Present indikative
- “sit; stay; sit down; dwell; lie; lie; exist.”
- sukṛto ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sukṛto ← kṛtaḥ ← kṛt
- [noun], nominative, plural, masculine
- “causing; making; performing; promotive; producing; doing; acting; writing; transforming; effecting.”
- yatra
- [adverb]
- “wherein; once [when].”
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- yayus ← yayuḥ ← yā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- tatra
- [adverb]
- “there; now; then; then; there; in that place; then; locative; respectively; there; tatra [word]; inside; therefore.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- dadhātu ← dhā
- [verb], singular, Present imperative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
विश्वायुः सर्वान्नः सर्वत्र गमनशीलो वा आयुः । वकारलोपश्छान्दसः। वायुः । यद्वा । ‘छन्दसीणः’ इत्युण्प्रत्यये वृद्धौ च कृतायां रूपम् । गन्ता वायुः । त्वा त्वां परि पासति परिपातु । पूषानुज्ञया परितो रक्षतु । ‘पा रक्षणे ‘। लेटि सिप्यडागमः। प्रपथे प्रकृष्टे मार्गे स्वर्गे पुरस्तात् सर्वेषां प्रथममेव वर्तमानः पूषा स्वयमेव त्वा त्वां प्रमितं यजमानं पातु रक्षतु । सुकृतः पुण्यकर्माणः यत्र यस्मिन् देशे आसते तिष्ठन्ति यत्र वा ते सुकृतः ययुः प्राप्ताः तत्र तस्मिन् स्थाने देवः दीप्यमानः सविता सर्वस्य स्वस्वकर्मणि प्रेरक एतन्नामको देवः त्वा त्वां दधातु निदधातु ॥
Wilson
English translation:
“May the all-pervading Vāyu protect you, may Pūṣan (preserve) you, (going) first on the excellentpath (to heaven); may the divine Savitā plural ce you, where the virtuous abide, whither they have gone.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Āyu =Vāyu
Jamison Brereton
Āyu (“Lifetime”) having a complete lifetime will protect you all around. Let Pūṣan protect you from in front on the path forward.
Where those of good action sit, where they have gone, there let god
Savitar place you.
Griffith
May Ayu, giver of all life, protect thee, and bear thee forward on the distant pathway.
Thither let Savitar the God transport thee, where dwell the pious who have passed-before thee.
Geldner
Ayus möge dich lebenslänglich schützen, Pusan soll dich auf der weiten Reise von vorne behüten. Wo die Frommen ihren Sitz haben, wohin sie gegangen sind, dorthin soll dich Gott Savitri bringen.
Grassmann
Es schütze dich der Allbeleber Aju, und Puschan vor dir her auf deinem Wege, Wohin die Frommen gingen, wo sie weilen, dahin soll dich Gott Savitar versetzen.
Elizarenkova
Аю, наделенный полным сроком жизни, пусть защищает тебя со всех сторон!
Пушан пусть защищает тебя спереди на дальнем пути!
Где сидят свершители благих деяний, куда они ушли,
Туда пусть поместит тебя бог Савитар.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- देवश्रवा यामायनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्वायुः) सब प्रकार की आयु-सांसारिक और मोक्षपथ की आयु जिसमें प्राप्त हो, वह ऐसा परमात्मा (आयुः) आश्रयरूप है (त्वा) हे पात्र ! शिष्य ! तुझे (पासति) सुरक्षित रखता है (प्रपथे पुरस्तात्) पथाग्र पर पूर्व से ही (पूषा पातु) वह पोषणकर्ता परमात्मा तेरी रक्षा करे (सुकृतः) पुण्यकर्मवाले मुमुक्षुजन-मुमुक्षु आत्माएँ (यत्र-आसते) जहाँ मोक्ष में रहते हैं, (यत्र ते ययुः) जहाँ मोक्ष में वे गयेहैं, (तत्र त्वा देवः सविता दधातु) वहाँ तुझे वह उत्पादक परमात्मदेव स्थापित करता है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सब प्रकार की आयु देनेवाला स्वयं आयुरूप शरण परमात्मा उपासक या सत्पात्र आत्मा की रक्षा करता है। वह जीवनयात्रा के पथाग्र-मार्ग के मुख पर प्रथम ही रक्षण करता है, पुण्य आत्माओं को मोक्ष में पहुँचाता है ॥४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्वायुः) विश्वं सर्वं प्रकारकमायुः सांसारिकं मोक्षगतं चायुर्यस्मात् प्राप्यते तथाभूतः सः (आयुः) आश्रयः परमात्मा (त्वा) हे पात्र ! शिष्य ! त्वाम् (पासति) रक्षेत् “पाधातोर्लेटि सिपि’ (प्रपथे) पथाग्रे (पुरस्तात्) पूर्वतः (पूषा पातु) पोषयिता परमात्मा रक्षतु (सुकृतः) सुकर्माणो मुमुक्षवः (यत्र-आसते) यत्र मोक्षे तिष्ठन्ति (यत्र ते ययुः) यत्र मोक्षे ते गताः (तत्र त्वा देवः सविता दधातु) तत्र त्वां स उत्पादकः परमात्मदेवः-स्थापयतु-स्थापयति ॥४॥
05 पूषेमा आशा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पू॒षेमा आशा॒ अनु॑ वेद॒ सर्वाः॒ सो अ॒स्माँ अभ॑यतमेन नेषत् ।
स्व॒स्ति॒दा आघृ॑णिः॒ सर्व॑वी॒रोऽप्र॑युच्छन्पु॒र ए॑तु प्रजा॒नन् ॥
मूलम् ...{Loading}...
पू॒षेमा आशा॒ अनु॑ वेद॒ सर्वाः॒ सो अ॒स्माँ अभ॑यतमेन नेषत् ।
स्व॒स्ति॒दा आघृ॑णिः॒ सर्व॑वी॒रोऽप्र॑युच्छन्पु॒र ए॑तु प्रजा॒नन् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
पूषे꣡मा꣡ आ꣡शा अ꣡नु वेद स꣡र्वाः
सो꣡ अस्माँ꣡ अ꣡भयतमेन नेषत्
सुअस्तिदा꣡ आ꣡घृणिः स꣡र्ववीरो
अ꣡प्रयुछन् पुर꣡ एतु प्रजान꣡न्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ánu ← ánu (invariable)
{}
ā́śāḥ ← ā́śā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
imā́ ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sárvāḥ ← sárva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
veda ← √vid- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ábhayatamena ← ábhayatama- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
asmā́n ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
neṣat ← √nī- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
sáḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ghr̥ṇiḥ ← ā́ghr̥ṇi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sárvavīraḥ ← sárvavīra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svastidā́ḥ ← svastidā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áprayuchan ← áprayuchant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
etu ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
prajānán ← √jñā- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
purás ← purás (invariable)
{}
पद-पाठः
पू॒षा । इ॒माः । आशाः॑ । अनु॑ । वे॒द॒ । सर्वाः॑ । सः । अ॒स्मान् । अभ॑यऽतमेन । ने॒ष॒त् ।
स्व॒स्ति॒ऽदाः । आघृ॑णिः । सर्व॑ऽवीरः । अप्र॑ऽयुच्छन् । पु॒रः । ए॒तु॒ । प्र॒ऽजा॒नन् ॥
Hellwig Grammar
- pūṣemā ← pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- pūṣemā ← imāḥ ← idam
- [noun], accusative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- āśā ← āśāḥ ← āśā
- [noun], accusative, plural, feminine
- “quarter; region; geographical area; sky; space.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- veda ← vid
- [verb], singular, Perfect indicative
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- sarvāḥ ← sarva
- [noun], accusative, plural, feminine
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- so ← saḥ ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- asmāṃ ← mad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “I; mine.”
- abhayatamena ← abhayatama
- [noun], instrumental, singular, masculine
- neṣat ← nī
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “bring; lead; spend; decant; enter (a state); remove; take out; take away; enforce; marry; carry; fill into; bring; learn; go out; add.”
- svastidā ← svasti
- [noun], neuter
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- svastidā ← dāḥ ← dā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “giving.”
- āghṛṇiḥ ← āghṛṇi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “aglow(p).”
- sarvavīro ← sarva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- sarvavīro ← vīraḥ ← vīra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
- ‘prayucchan ← aprayucchan ← aprayucchat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “ceaseless; attentive.”
- pura ← puras
- [adverb]
- “ahead; puras [word]; easterly; eastward; east; earlier.”
- etu ← i
- [verb], singular, Present imperative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- prajānan ← prajñā ← √jñā
- [verb noun], nominative, singular
- “know; perceive; understand; detect.”
सायण-भाष्यम्
पूषा देवः इमाः सर्वाः आशाः प्राच्याद्या दिशः अनु वेद आनुपूर्व्येण जानाति । इमाः सुखेन गन्तव्या असुखेनेति वैवमनुक्रमेण जानातीत्यर्थः । एवं सति अस्मान् प्रमिते यजमानो ब्रवीति पुत्रमुखेन याजकमुखेन वा। अस्मान्न अभयतमेन अत्यन्तं भयरहितेन मार्गेण नेषत् नयतु । कथम् । स्वस्तिदाः कल्याणस्य दाता अघृणिः आगतदीप्तियुक्तः सर्ववीरः सर्वैर्वीरैः कर्मणि समर्थैर्ऋत्विग्भिरुपेतः अप्रयुच्छन् अप्रमाद्यन् प्रजानन् अस्माकं फलाफले विजानानः सन् पुरः एतु अस्माकं पुरस्ताद्गच्छतु । यथास्माकं भयं न भवति तथा गच्छत्वित्यर्थः ॥ ॥ २३ ॥
Wilson
English translation:
“Pūṣan knows all these regions severally; met him conduct us by (the path) that is most free fromperil; let him precede us, who is the giver of prosperity, endowed with radiance, accompanied by all pious men,ever vigilant, and knowing our (deserts).”
Jamison Brereton
Pūṣan knows all these regions through and through: he will lead us along the least perilous (way).
Granting well-being, the glowing one, possessing hale heroes—not
keeping distant, let him go in front, foreknowing.
Griffith
Pusan knows all these realms: may he conduct us by ways that are most free from fear and danger.
Giver of blessings, glowing, all-heroic, may he, thewise and watchful, go before us.
Geldner
Pusan kennt diese Gegenden alle genau; er möge uns auf gefahrlosestem Wege führen, der Glückverleihende, …….., dessen Mannen vollzählig sind, soll aufmerksam vorausgehen, des Weges kundig.
Grassmann
Es kennet Puschan alle diese Orte, er führe uns mit sicherstem Geleite Mit ganzer Schar, erstrahlend, Segen spendend, er geh voran mit Achtsamkeit, der kund’ge.
Elizarenkova
Пушан знает все эти стороны света.
Пусть поведет он нас самым безопасным (путем)!
Дающий счастье, пылающий, с целыми мужами,
Внимательный, пусть идет он впереди, зная путь!
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- देवश्रवा यामायनः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषा) पोषण करनेवाला परमात्मा (इमाः सर्वाः-आशाः-अनुवेद) इन सारी दिशाओं को प्राप्त होकर जानता है (सः-अस्मान्-अभयतमेन नेषत्) वह हम उपासकों को अत्यन्त भयरहित मार्ग से ले जाता है (स्वस्तिदाः) वह कल्याणदाता (आघृणिः) समन्तरूप से प्राप्त दीप्तिवाला है (सर्ववीराः) सर्वबलयुक्त (अप्रयुच्छन्) सदा सावधान तथा अनुपेक्षमाण है, वह (प्रजानन्) हमें बोध देता हुआ (पुरः एतु) साक्षात् प्राप्त हो ॥५॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा हमारा पोषण करता है, वह सारी दिशाओं में वर्तमान प्राणी अप्राणी को जानता है। भयरहित मार्ग से उपासकों को जीवन-यात्रा कराता है, प्रसिद्ध ज्योति और समस्त बलों से युक्त हुआ बिनाप्रमाद या उपेक्षा के हमें बोध देता है। हमें सबसे पूर्व उसकी उपासना करनी चाहिए ॥५॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषा) पोषयिता परमात्मा (इमाः-आशाः-सर्वाः-अनुवेद) एताः सर्वा खलु दिशोऽनुगत्य जानाति “आशा दिङ्नाम” [निघ०१।६] (सः-अस्मान्-अभयतमेन नेषत्) सोऽस्मान्-उपासकानत्यन्तं भयरहितेन मार्गेण नयेत्-नयति “णीञ् प्रापणे” [भ्वादिः] लेटि सिपि (स्वस्तिदाः) स कल्याणदाता (आघृणिः) आगतघृणिः-समन्तात् प्राप्तज्योतिष्को प्राप्तदीपिको वा (सर्ववीरः) सर्वबलयुक्तः (अप्रयुच्छन्) सावधानोऽनुपेक्षमाणः (प्रजानन्) अस्मान् प्रजानन् प्रबोधयन् सन् (पुरः-एतु) साक्षात् प्राप्तो भवतु ॥५॥
06 प्रपथे पथामजनिष्थ - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रप॑थे प॒थाम॑जनिष्ट पू॒षा प्रप॑थे दि॒वः प्रप॑थे पृथि॒व्याः ।
उ॒भे अ॒भि प्रि॒यत॑मे स॒धस्थे॒ आ च॒ परा॑ च चरति प्रजा॒नन् ॥
मूलम् ...{Loading}...
प्रप॑थे प॒थाम॑जनिष्ट पू॒षा प्रप॑थे दि॒वः प्रप॑थे पृथि॒व्याः ।
उ॒भे अ॒भि प्रि॒यत॑मे स॒धस्थे॒ आ च॒ परा॑ च चरति प्रजा॒नन् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र꣡पथे पथा꣡म् अजनिष्ट पूषा꣡
प्र꣡पथे दिवः꣡ प्र꣡पथे पृथिव्याः꣡
उभे꣡ अभि꣡ प्रिय꣡तमे सध꣡स्थे
आ꣡ च प꣡रा च चरति प्रजान꣡न्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ajaniṣṭa ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
pathā́m ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
prápathe ← prápatha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
prápathe ← prápatha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
prápathe ← prápatha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
pr̥thivyā́ḥ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
{}
priyátame ← priyátama- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:DU}
sadhásthe ← sadhástha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:DU}
ubhé ← ubhá- (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ca ← ca (invariable)
{}
ca ← ca (invariable)
{}
carati ← √carⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
párā ← párā (invariable)
{}
prajānán ← √jñā- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
प्रऽप॑थे । प॒थाम् । अ॒ज॒नि॒ष्ट॒ । पू॒षा । प्रऽप॑थे । दि॒वः । प्रऽप॑थे । पृ॒थि॒व्याः ।
उ॒भे इति॑ । अ॒भि । प्रि॒यत॑मे॒ इति॑ प्रि॒यऽत॑मे । स॒धऽस्थे॑ । आ । च॒ । परा॑ । च॒ । च॒र॒ति॒ । प्र॒ऽजा॒नन् ॥
Hellwig Grammar
- prapathe ← prapatha
- [noun], locative, singular, masculine
- “journey; way.”
- pathām ← pathin
- [noun], genitive, plural
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- ajaniṣṭa ← jan
- [verb], singular, Athematic is aor. (Ind.)
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- prapathe ← prapatha
- [noun], locative, singular, masculine
- “journey; way.”
- divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- prapathe ← prapatha
- [noun], locative, singular, masculine
- “journey; way.”
- pṛthivyāḥ ← pṛthivī
- [noun], genitive, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- ubhe ← ubh
- [noun], accusative, dual, neuter
- “both(a).”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- priyatame ← priyatama
- [noun], accusative, dual, neuter
- “beloved; dearest.”
- sadhasthe ← sadhastha
- [noun], accusative, dual, neuter
- “dwelling; location; home.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- parā
- [adverb]
- “away.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- carati ← car
- [verb], singular, Present indikative
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
- prajānan ← prajñā ← √jñā
- [verb noun], nominative, singular
- “know; perceive; understand; detect.”
सायण-भाष्यम्
पथाम् अन्तरिक्षगमनहेतुभूतानां मार्गाणां मध्ये प्रपथे यः प्रकृष्टः पन्थास्ति तत्र पूषा अजनिष्ट प्रादुरभूत् । पुण्यकर्मणां सुगतिप्रापणार्थमवस्थित इति भावः । तथा दिवः द्युलोकस्य च मार्गाणां मध्ये प्रपथे प्रकृष्टे मार्गे जातः । तथा पृथिव्याः प्रपथे प्रकृष्टे मार्गे मनुष्याणां तत्तत्कर्मणि प्रवर्तनार्थं प्रादुर्भूत इत्यर्थः । सोऽयं पूषा प्रियतमे सर्वस्येष्टतमे सधस्थे सर्वेषां सहावस्थानभूते उभे द्यावापृथिव्यावभिलक्ष्य आ चरति आभिमुख्येन चरति । सुकृतिनां सुकृतफलप्रदर्शनायानुकूलं चरतीत्यर्थः। तथा परा चरति । दुष्कर्मणां प्रतिकूलं गच्छति । किं कुर्वन् । प्रजानन् अनेनेदं कर्म कृतमस्य कर्मण इदं फलमित्यविशेषेण जानानः ॥
Wilson
English translation:
“Pūṣan has been born on the best path of paths, on the best path of heaven on the best path ofearth, he goes forward and backward over both (worlds), the assemblies longed for by all, discriminating (themerits of the dead).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Pūṣan has been born: i.e., manifested in order to conduct men after death to theirdestination, according to their merits; he goes forward: i.e., favourably to the virtuous to show the fruit of goodowrks, backward, i.e., he walks adversely to the wicked; discriminating the merits: i.e., he walks adversely to thewicked
Jamison Brereton
On the forward path of paths was Pūṣan born, on the forward path of heaven, on the forward path of earth.
He wanders back and forth to both the dearest seats, foreknowing.
Griffith
Pusan was born to move on distant pathways, on the road far from earth and far from heaven.
To both most wonted places of assembly he travels and returns with perfect knowledge.
Geldner
In der Ferne der Wege ist Pusan geboren, in der Ferne des Himmels, in der Ferne der Erde. Zu beiden liebsten Stätten geht er hin und her, des Weges kundig.
Grassmann
Erzeugt ist Puschan auf der Bahn der Pfade auf Himmels Bahn und auf der Bahn der Erde, Zu beiden Stätten, zu den liebsten Sitzen geht hin er und zurück, des Weges kundig.
Elizarenkova
В дальнем краю родился Пушан,
В дальнем краю неба, в дальнем краю земли.
К обоим самым приятным местам
Странствует он туда и сюда, зная путь.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- देवश्रवा यामायनः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषा)पोषणकर्ता परमात्मा (पथां प्रपथे-अजनिष्ट) मार्गों के सांसारिक जीवनयात्रा के पथाग्र पर मानवमात्र को समर्थ बनाता है (दिवः-प्रपथे पृथिव्याः प्रपथे) मोक्षमार्ग के लक्ष्य पर तथा पुनर्जन्म के लक्ष्य पर सफल और समर्थ बनाता है (उभे प्रियतमे सधस्थे) दोनों प्रियतमों अर्थात् अभ्युदय और सधस्थ-समानस्थान मोक्ष में (अभि) अभिप्राप्त होकर (प्रजानन्) अनुभव करता हुआ (आचरति पराचरति) अनुष्ठान करता है और पुनर्वैराग्य से त्यागता भी है ॥६॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपासकों को जीवनयात्रा के पथाग्र पर समर्थ बनाता है। मोक्षमार्ग में भी और संसार के मार्ग में भी जो सुख प्राप्त होता है, आत्मा वह परमात्मा की कृपा से अभ्युदय और निःश्रेयस को अनुभव करता है। संसार में संसार के सुखों का सेवन करता है और वैराग्य से उनको त्यागकर मोक्ष को प्राप्त करता है ॥६॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषा) पोषणकर्ता परमात्मा (पथां प्रपथे-अजनिष्ट) मार्गाणामैहिकजीवनमार्गाणां पथाग्रभागे लक्ष्ये मानवमजनयत्-समर्थं करोति ‘अन्तर्गतणिजर्थः’ (दिवः प्रपथे पृथिव्याः प्रपथे) मोक्षमार्गस्य लक्ष्ये पुनर्जन्मनि च सफलं समर्थं करोति (उभे प्रियतमे सधस्थे) उभे-अभ्युदयं निःश्रेयसञ्चानुकूलसहस्थाने (अभि) अभ्याप्य (प्रजानन्) अनुभवन् सुखेन यापयन्-यापयितुं (आचरति पराचरति) अनुतिष्ठति पुनर्वैराग्येण त्यजति च ॥६॥
07 सरस्वतीं देवयन्तो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सर॑स्वतीं देव॒यन्तो॑ हवन्ते॒ सर॑स्वतीमध्व॒रे ता॒यमा॑ने ।
सर॑स्वतीं सु॒कृतो॑ अह्वयन्त॒ सर॑स्वती दा॒शुषे॒ वार्यं॑ दात् ॥
मूलम् ...{Loading}...
सर॑स्वतीं देव॒यन्तो॑ हवन्ते॒ सर॑स्वतीमध्व॒रे ता॒यमा॑ने ।
सर॑स्वतीं सु॒कृतो॑ अह्वयन्त॒ सर॑स्वती दा॒शुषे॒ वार्यं॑ दात् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सरस्वती
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स꣡रस्वतीं देवय꣡न्तो हवन्ते
स꣡रस्वतीम् अध्वरे꣡ ताय꣡माने
स꣡रस्वतीं सुकृ꣡तो अह्वयन्त
स꣡रस्वती दाशु꣡षे वा꣡रियं दात्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
devayántaḥ ← √devay- (UNK_TYPE)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
havante ← √hū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sárasvatīm ← sárasvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
adhvaré ← adhvará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sárasvatīm ← sárasvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
tāyámāne ← √tan- (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:PASS}
ahvayanta ← √hvā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:MED}
sárasvatīm ← sárasvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
sukŕ̥taḥ ← sukŕ̥t- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dāt ← √dā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
sárasvatī ← sárasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vā́ryam ← vā́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
सर॑स्वतीम् । दे॒व॒ऽयन्तः॑ । ह॒व॒न्ते॒ । सर॑स्वतीम् । अ॒ध्व॒रे । ता॒यमा॑ने ।
सर॑स्वतीम् । सु॒ऽकृतः॑ । अ॒ह्व॒य॒न्त॒ । सर॑स्वती । दा॒शुषे॑ । वार्य॑म् । दा॒त् ॥
Hellwig Grammar
- sarasvatīṃ ← sarasvatīm ← sarasvatī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- devayanto ← devayantaḥ ← devay
- [verb noun], nominative, plural
- “solicit.”
- havante ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- sarasvatīm ← sarasvatī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- adhvare ← adhvara
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- tāyamāne ← tan
- [verb noun], locative, singular
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- sarasvatīṃ ← sarasvatīm ← sarasvatī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- sukṛto ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sukṛto ← kṛtaḥ ← kṛt
- [noun], nominative, plural, masculine
- “causing; making; performing; promotive; producing; doing; acting; writing; transforming; effecting.”
- ahvayanta ← hvā
- [verb], plural, Imperfect
- “raise; call on; call; summon.”
- sarasvatī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- vāryaṃ ← vāryam ← vārya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth.”
- dāt ← dā
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
सायण-भाष्यम्
देवयन्तः देवान् यष्टुं स्तोतुं च कामयमाना यजमानाः सरस्वतीम् एतन्नामिकां मध्यमस्थानदेवतां हवन्ते कर्मावयवत्वाय आह्वयन्ति । तथा तायमाने स्तुतिभिर्हविभिश्च विस्तीर्यमाणे अध्वरे यज्ञे सरस्वतीं यजन्तीति शेषः। सुकृतः पुण्यकर्माणः सरस्वतीम् अह्वयन्त फलप्रदानाय ह्वयन्ते । यत एवमतः कारणात् सरस्वती देवी दाशुषे हवींषि दत्तवते यजमानाय वार्यं वरणीयं कर्मफलं दात् प्रयच्छतु ।
Wilson
English translation:
“The devout invoke Sarasvatī; they worship Sarasvatī at the strewn sacrifice; the virtuous call uponSarasvatī; may Sarasvatī bestow blessings upon the donor (of the oblation).”
Jamison Brereton
Sarasvatī do those seeking the gods invoke, Sarasvatī when the ceremony is being extended.
Sarasvatī did those of good action invoke. Sarasvatī will give a thing of value to the pious.
Griffith
The pious call Sarasvati, they worship Sarasvati while sacrifice proceedeth.
The pious called Sarasvati aforetime. Sarasvati send bliss to him who giveth.
Geldner
Sarasvati rufen die Gottverlangenden an, die Sarasvati, während die heilige Handlung vollzogen wird. Die Sarasvati riefen die Frommen, Sarasvati möge dem Opferspender Wünschenswertes geben.
Grassmann
Sarasvati, sie rufen an die Frommen, Sarasvati, wenn sie das Opfer weben, Sarasvati rief einst die Schar der Sel’gen, Sarasvati verleihe Gut dem Opfrer.
Elizarenkova
Сарасвати зовут (люди,) стремящиеся к богам,
Сарасвати, когда тянется обряд.
Сарасвати позвали свершители благих деяний,
Сарасвати пусть даст почитателю избранный дар!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सरस्वती
- देवश्रवा यामायनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवयन्तः) अपने इष्टदेव परमात्मा को चाहते हुए मुमुक्षुजन (सरस्वतीं हवन्ते) स्तुतिवाणी का सेवन करते हैं (तायमाने-अध्वरे सरस्वतीम्) विस्तृत किये हुये अध्यात्म-यज्ञ के निमित्त स्तुति वाणी को आश्रित करते हैं (सुकृतः सरस्वतीम्-अह्वयन्त) पुण्यकर्मी स्तुतिवाणी का स्मरण करते हैं (सरस्वती दाशुषे वार्यं दात्) स्तुतिवाणी आत्मसमर्पण करनेवाले के लिये रमणीय मोक्षपद देती है ॥७॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्तुतिवाणी के द्वारा पुण्यात्मा या मुमुक्षुजन अपना परमात्मा को समर्पण करके अभीष्ट मोक्ष पद को प्राप्त होते हैं ॥७॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवयन्तः) आत्मनो देवमिष्टदेवं परमात्मानमिच्छन्तो जना मुमुक्षवः (सरस्वतीं हवन्ते) स्तुतिवाचमनुतिष्ठन्ति (तायमाने-अध्वरे सरस्वतीम्) यज्ञेऽध्यात्मज्ञे विस्तार्यमाणे-विस्तार्यमाणाध्यात्मयज्ञनिमित्तं सरस्वतीं स्तुतिवाचमाश्रयन्ति मुमुक्षवः (सुकृतः सरस्वतीम्-अह्वयन्त) पुण्यकर्माणः स्तुतिवाचं स्मरन्ति (सरस्वती दाशुषे वार्यं दात्) स्तुतिवाणी खल्वात्मसमर्पणं कृतवते वरणीयं मोक्षपदं ददाति ॥७॥
08 सरस्वति या - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सर॑स्वति॒ या स॒रथं॑ य॒याथ॑ स्व॒धाभि॑र्देवि पि॒तृभि॒र्मद॑न्ती ।
आ॒सद्या॒स्मिन्ब॒र्हिषि॑ मादयस्वानमी॒वा इष॒ आ धे॑ह्य॒स्मे ॥
मूलम् ...{Loading}...
सर॑स्वति॒ या स॒रथं॑ य॒याथ॑ स्व॒धाभि॑र्देवि पि॒तृभि॒र्मद॑न्ती ।
आ॒सद्या॒स्मिन्ब॒र्हिषि॑ मादयस्वानमी॒वा इष॒ आ धे॑ह्य॒स्मे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सरस्वती
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स꣡रस्वति या꣡ सर꣡थं यया꣡थ
स्वधा꣡भिर् देवि पितृ꣡भिर् म꣡दन्ती
आस꣡द्यास्मि꣡न् बर्हि꣡षि मादयस्व
अनमीवा꣡ इ꣡ष आ꣡ धेहि अस्मे꣡
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
sárasvati ← sárasvant- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
sarátham ← sarátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yayā́tha ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
devi ← devī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
mádantī ← √mad- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
pitŕ̥bhiḥ ← pitár- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
svadhā́bhiḥ ← svadhā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
āsádya ← √sad- (root)
{non-finite:CVB}
asmín ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
barhíṣi ← barhís- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
mādayasva ← √mad- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
anamīvā́ḥ ← anamīvá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
dhehi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
íṣaḥ ← íṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
सर॑स्वति । या । स॒ऽरथ॑म् । य॒याथ॑ । स्व॒धाभिः॑ । दे॒वि॒ । पि॒तृऽभिः॑ । मद॑न्ती ।
आ॒ऽसद्य॑ । अ॒स्मिन् । ब॒र्हिषि॑ । मा॒द॒य॒स्व॒ । अ॒न॒मी॒वाः । इषः॑ । आ । धे॒हि॒ । अ॒स्मे इति॑ ॥
Hellwig Grammar
- sarasvati ← sarasvatī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- yā ← yad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- sarathaṃ ← sa
- [adverb]
- “with; little; together.”
- sarathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- yayātha ← yā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- svadhābhir ← svadhābhiḥ ← svadhā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “free will; offering; libation; nature; svadhā [word]; comfort; power.”
- devi ← devī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Parvati; queen; goddess; Devi.”
- pitṛbhir ← pitṛbhiḥ ← pitṛ
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- madantī ← mad
- [verb noun], nominative, singular
- “rut; intoxicate; delight; revel; rejoice; drink; ramp; exult.”
- āsadyāsmin ← āsadya ← āsad ← √sad
- [verb noun]
- “approach; attack; sit down; approach; find; arrive.”
- āsadyāsmin ← asmin ← idam
- [noun], locative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- barhiṣi ← barhis
- [noun], locative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- mādayasvānamīvā ← mādayasva ← māday ← √mad
- [verb], singular, Present imperative
- “delight; enjoy; intoxicate.”
- mādayasvānamīvā ← anamīvā ← anamīva
- [noun], accusative, plural, feminine
- “healthy; comfortable; beneficial.”
- iṣa ← iṣaḥ ← iṣ
- [noun], accusative, plural, feminine
- “refreshment; enjoyment; stores.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- dhehy ← dhehi ← dhā
- [verb], singular, Present imperative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- asme ← mad
- [noun], locative, plural, masculine
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे सरस्वति हे देवि या त्वं सरथं पितृभिः सह समानेन रथेन युक्तं यथा भवति तथा ययाथ। अस्मदीयं यज्ञं प्राप्तासि । किं कुर्वती। पितृभिः सह स्वधाभिः हविर्लक्षणैरन्नैः मदन्ती माद्यन्ती यज्ञं गच्छसीति संबन्धः । स त्वं बर्हिषि अस्मिन् वेदिस्तरणे यज्ञे आसद्य उपविश्य मादयस्व हविर्भिस्तृप्ता भव । आत्मानं तर्पय वा । ततस्तृप्ता सती त्वम् अनमीवाः । अमीवा रोगः । तद्वर्जितान्यारोग्यजननानि इषः अन्नानि अस्मे अस्मभ्यम् आ धेहि पर्याप्तं प्रयच्छ ॥ ।
Wilson
English translation:
“Divine Sarasvatī, who rides in the same chariot with the Pitṛs, and delighted (along with them) by the(sacrificial) viands, seated on the sacred grass gratified (by our offering, and grant us wholesome food. worshippers at this sacrifice a portion of food fit for thousands, and increase of riches.”
Jamison Brereton
O Sarasvatī, you who drove on the same chariot with the forefathers, becoming exhilarated at the svadhā(-calls), o goddess—
having taken your seat here on this ritual grass, bring yourself to
exhilaration. Provide us refreshments that bring no disease.
Griffith
Sarasvati, who camest with the Fathers, with them rejoicing thee in our oblations,
Seated upon this sacred grass be joyful, and give us strengthening food that brings no sickness.
Geldner
O Sarasvati, die du auf gleichem Wagen gekommen bist mit den Vätern nach eigenem Ermessen dich ergötzend, o Göttin, setze dich auf dieses Barhis und schwelge und gewähre uns Speisegenüsse, die keine Krankheit bringen.
Grassmann
Sarasvati, die du auf gleichem Wagen dich mit den Vätern gern berauschend, nahtest, Setz heute dich auf diese Streu, berausch dich, gesunde Tränke spende uns, o Göttin.
Elizarenkova
О Сарасвати, (ты,) которая приехала на одной колеснице
По собственной склонности, о богиня, радуясь вместе с отцами,
Радуйся, сев на эту жертвенную солому!
Надели нас жертвенными усладами, дающими здоровье!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सरस्वती
- देवश्रवा यामायनः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सरस्वति देवि) हे दिव्या स्तुतिवाणी ! (या) जो ये तू (पितृभिः सरथं ययाथ) मनोभावों के साथ समानरमणीय परमात्मा के प्रति जाती है (स्वधाभिः-मदन्ती) वहाँ के आनन्दरसों के साथ हर्षित करती हुई (अस्मिन् बर्हिषि-आसद्य) इस मानस ज्ञानयज्ञ में विराजकर (मादयस्व) हमें हर्षित कर (अस्मे-अनमीवाः-इष-आ धेहि) हमारे लिये रोगरहित कमनीय भोगों को भलीभाँति धारण करा ॥८॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मानसिक भावनाओं के साथ जब परमात्मा की स्तुति अध्यात्मयज्ञ में की जाती है, तो वह हमें सब रोगों से अलग रखती हुई कमनीय भोगों को धारण कराती है ॥८॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सरस्वति देवि) हे स्तुतिवाणि ! देवि ! (या) यैषा त्वम् (पितृभिः सरथं ययाथ) मनोभावैः सह “मनः पितरः” [श०१४।४।३।१३] समानरमणीयं परमात्मानं प्रति गच्छसि (स्वधाभिः-मदन्ती) तत्रत्यैः-आनन्दरसैः “स्वधायै त्वेति रसाय त्वेत्येवैतदाह” [श०५।४।३।७] माद्यन्ती (अस्मिन् बर्हिषि-आसद्य) अस्मिन् मानसे ज्ञानयज्ञे “बर्हिषि-मानसे ज्ञानयज्ञे” [यजु०३१।९ दयानन्दः] विराज्य (मादयस्व) अस्मान् हर्षय (अस्मे-अनमीवाः-इषः-आधेहि) अस्मभ्यं रोगवर्जिताः-रोगवर्जकान् कमनीयभोगान्-आधारय प्रापय ॥८॥
09 सरस्वतीं याम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सर॑स्वतीं॒ यां पि॒तरो॒ हव॑न्ते दक्षि॒णा य॒ज्ञम॑भि॒नक्ष॑माणाः ।
स॒ह॒स्रा॒र्घमि॒ळो अत्र॑ भा॒गं रा॒यस्पोषं॒ यज॑मानेषु धेहि ॥
मूलम् ...{Loading}...
सर॑स्वतीं॒ यां पि॒तरो॒ हव॑न्ते दक्षि॒णा य॒ज्ञम॑भि॒नक्ष॑माणाः ।
स॒ह॒स्रा॒र्घमि॒ळो अत्र॑ भा॒गं रा॒यस्पोषं॒ यज॑मानेषु धेहि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सरस्वती
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स꣡रस्वतीं या꣡म् पित꣡रो ह꣡वन्ते
दक्षिणा꣡ यज्ञ꣡म् अभिन꣡क्षमाणाः
सहस्रअर्घ꣡म् इळो꣡ अ꣡त्र भागं꣡
राय꣡स् पो꣡षं य꣡जमानेषु धेहि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
hávante ← √hū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
pitáraḥ ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sárasvatīm ← sárasvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
yā́m ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
abhinákṣamāṇāḥ ← √nakṣ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
dakṣiṇā́ ← dakṣiṇā́ (invariable)
{}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
átra ← átra (invariable)
{}
bhāgám ← bhāgá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
iḷáḥ ← íḍ- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
sahasrārghám ← sahasrārghá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dhehi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
póṣam ← póṣa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yájamāneṣu ← √yaj- (root)
{case:LOC, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
सर॑स्वतीम् । याम् । पि॒तरः॑ । हव॑न्ते । द॒क्षि॒णा । य॒ज्ञम् । अ॒भि॒ऽनक्ष॑माणाः ।
स॒ह॒स्र॒ऽअ॒र्घम् । इ॒ळः । अत्र॑ । भा॒गम् । रा॒यः । पोष॑म् । यज॑मानेषु । धे॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- sarasvatīṃ ← sarasvatīm ← sarasvatī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- yām ← yad
- [noun], accusative, singular, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- pitaro ← pitaraḥ ← pitṛ
- [noun], nominative, plural
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- havante ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- dakṣiṇā
- [adverb]
- “southward; dakṣiṇā [word]; right.”
- yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- abhinakṣamāṇāḥ ← abhinakṣ ← √nakṣ
- [verb noun], nominative, plural
- “approach.”
- sahasrārgham ← sahasra
- [noun], neuter
- “thousand; one-thousandth; sahasra [word].”
- sahasrārgham ← argham ← argha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “cordial reception; argha [word]; price.”
- iḍo ← iḍaḥ ← iḍ
- [noun], genitive, singular, feminine
- “refreshment; libation.”
- atra
- [adverb]
- “now; there; then; then; there; here; here; in the following; alternatively; now.”
- bhāgaṃ ← bhāgam ← bhāga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “part; part; part; parcel; quarter; body part; location; region; allotment; part; numerator; division; application; function; outside; bhāga [word]; volume; helping.”
- rāyas ← rāyaḥ ← rai
- [noun], genitive, singular
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- poṣaṃ ← poṣam ← poṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prosperity; poṣa [word].”
- yajamāneṣu ← yajamāna
- [noun], locative, plural, masculine
- “Yajamāna.”
- dhehi ← dhā
- [verb], singular, Present imperative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
यां त्वां सरस्वतीं पितरो हवन्ते आह्वयन्ति। कीदृशाः । दक्षिणा । दक्षिणादाच्’, (पा.सू. ५. ३.३६) इत्याच्प्रत्ययः । दक्षिणत आगत्य यज्ञमभिनक्षमाणाः अभितो गच्छन्तो व्याप्नुवन्तः । अत्र अस्मिन् यज्ञे सहस्रार्घं बहुभिः पूजनीयमुपयोज्यम् इळ: अन्नस्य भागं रायः धनस्य पोषं पुष्टिं च यजमानेषु त्वं धेहि स्थापय ॥”
Jamison Brereton
Sarasvatī, whom the forefathers invoke, as they arrive at the sacrifice in the south—
provide here a portion of refreshment worth thousands and thriving of wealth among the sacrificers.
Griffith
Thou, called on as Sarasvati by Fathers who come right forward to our solemn service,
Give food and wealth to present sacrificers, a portion, worth a thousand, of refreshment.
Geldner
Sarasvati, die die Väter anrufen, von rechts zum Opfer antretend, gib du dabei den tausendwertigen Teil der Opferspende, gib den Opfernden Zunahme des Reichtums!
Grassmann
Sarasvati, die unsre Ahnen rufen, die rechter Hand zum Opfer jetzt erscheinen, Gib tausendfachen Antheil an der Labung und Reichthums Mehrung denen, die dir opfern.
Elizarenkova
Сарасвати, которую призывают отцы,
Приближаясь к жертве справа,
(Дай) тут долю в жертвенной усладе ценой в тысячу,
Дай жертвователям процветание богатства!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सरस्वती
- देवश्रवा यामायनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पितरः-यज्ञम्-अभिनक्षमाणाः) मनोभाव अध्यात्मयज्ञ को प्राप्त होते हुए (दक्षिण यां सरस्वतीं हवन्ते) आत्मदान-आत्मसमर्पण से जिस स्तुति का आचरण करते हैं (अत्र सहस्रार्घम्-इळः-भागम्) यहाँ वह स्तुति इस जीवन में सहस्रगुणित भजनीय सुख को (रायः पोषम्) धन के पोषक फल को (यजमानेषु धेहि) हम आत्मयाजी मुमुक्षुओं में धारण करा ॥९॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अध्यात्मयज्ञ को मनोभाव जब प्राप्त हो जाते हैं और आत्मसमर्पण परमात्मा के प्रति कर दिया जाता है, तो सहस्रगुणित सुखलाभ पोषण आत्मयाजी मुमुक्षु को मिलता है ॥९॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पितरः यज्ञम्-अभिनक्षमाणाः) मनः-मनोभावा अध्यात्मयज्ञ-मभ्याप्नुवन्तः ‘नक्षति व्याप्तिकर्मा” [निघ०२।१८] (दक्षिणा यां सरस्वतीं हवन्ते) आत्मदानेन-आत्मसमर्पणेन “सुपां सुलुक्……” [अष्टा०७।१।३९] इति तृतीयाया लुक्, यां स्तुतिमाचरन्ति (अत्र-सहस्रार्घम्-इळः-भागम्) सा स्तुतिः-अस्मिन् जीवने स्तुत्यस्य भोगस्य “इळः-ईडेः स्तुतिकर्मणः” [निरु०८।८] सहस्रगुणितं भजनीयं सुखम् (रायः पोषम्) धनस्य पोषकं फलम् (यजमानेषु धेहि) अस्मासु-आत्मयाजिषु धारय-स्थापय ॥९॥
10 आपो अस्मान्मातरः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आपो॑ अ॒स्मान् मा॒तरः॑ शुन्धयन्तु
घृ॒तेन॑ नो घृत॒प्वः॑ पुनन्तु ।
विश्वं॒ हि रि॒प्रं प्र॒वह॑न्ति दे॒वीर्
उद् इदा॑भ्यः॒ शुचि॒रा पू॒त ए॑मि ॥
मूलम् ...{Loading}...
आपो॑ अ॒स्मान्मा॒तरः॑ शुन्धयन्तु घृ॒तेन॑ नो घृत॒प्वः॑ पुनन्तु ।
विश्वं॒ हि रि॒प्रं प्र॒वह॑न्ति दे॒वीरुदिदा॑भ्यः॒ शुचि॒रा पू॒त ए॑मि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - आपः
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ꣡पो अस्मा꣡न् मात꣡रः शुन्धयन्तु
घृते꣡न नो घृतपु꣡वः पुनन्तु
वि꣡श्वं हि꣡ रिप्र꣡म् प्रव꣡हन्ति देवी꣡र्
उ꣡द् इ꣡द् आभ्यः शु꣡चिर् आ꣡ पूत꣡ एमि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
asmā́n ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
mātáraḥ ← mātár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
śundhayantu ← √śudh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ghr̥tapvàḥ ← ghr̥tapū́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ghr̥téna ← ghr̥tá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
punantu ← √pū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
devī́ḥ ← devī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
hí ← hí (invariable)
{}
praváhanti ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
riprám ← riprá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
víśvam ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ābhyaḥ ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:F, number:PL}
emi ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
{}
pūtáḥ ← √pū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
śúciḥ ← śúci- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
út ← út (invariable)
{}
पद-पाठः
आपः॑ । अ॒स्मान् । मा॒तरः॑ । शु॒न्ध॒य॒न्तु॒ । घृ॒तेन॑ । नः॒ । घृ॒त॒ऽप्वः॑ । पु॒न॒न्तु॒ ।
विश्व॑म् । हि । रि॒प्रम् । प्र॒ऽवह॑न्ति । दे॒वीः । उत् । इत् । आ॒भ्यः॒ । शुचिः॑ । आ । पू॒तः । ए॒मि॒ ॥
Hellwig Grammar
- āpo ← āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- asmān ← mad
- [noun], accusative, plural, masculine
- “I; mine.”
- mātaraḥ ← mātṛ
- [noun], nominative, plural, feminine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- śundhayantu ← śundhay ← √śudh
- [verb], plural, Present imperative
- “purify.”
- ghṛtena ← ghṛta
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “ghee; fat.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- ghṛtapvaḥ ← ghṛta
- [noun], neuter
- “ghee; fat.”
- ghṛtapvaḥ ← pvaḥ ← pu
- [noun], nominative, plural, feminine
- “purifying.”
- punantu ← pū
- [verb], plural, Present imperative
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- viśvaṃ ← viśvam ← viśva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- ripram ← ripra
- [noun], accusative, singular, neuter
- “impurity.”
- pravahanti ← pravah ← √vah
- [verb], plural, Present indikative
- “take away; issue.”
- devīr ← devīḥ ← devī
- [noun], nominative, plural, feminine
- “Parvati; queen; goddess; Devi.”
- ud
- [adverb]
- “up.”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- ābhyaḥ ← idam
- [noun], ablative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- śucir ← śuciḥ ← śuci
- [noun], nominative, singular, masculine
- “clean; clean; pure; bright; clear; honest; śuci [word]; clear; impeccant.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- pūta ← pūtaḥ ← pū
- [verb noun], nominative, singular
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- emi ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
सायण-भाष्यम्
मातरः जगतो मातृस्थानीयाः आपः अस्मान् शुन्धयन्तु प्रोक्षणेन शोधयन्तु। तथा घृतप्वः। घृतमुदकम् । तेनान्यान् पुनन्तीति । तास्तथोक्ता आपः। यद्वा घृतप्वः । घृतं गव्यम् । तेन पुनन्ति । तथा ब्राह्मणं– घृतेन नो घृतप्वः पुनन्तीति तद्वै सुपूतं यद्घृतेन पूयते’ (श. ब्रा. ३.१.२.११ ) इति । ता आपः घृतेन प्रत्यक्षेणोदकेन नः अस्मान् पुनन्तु । हि यस्मात् देवीः देव्यो देवनशीला आपः विश्वं सर्वं रिप्रं पापं प्रवहन्ति पुरुषसकाशात् प्रगमयन्ति । अपनयन्तीति यावत् । अनन्तरम् आभ्यः अद्भ्यः आ पूतः अभिमुख्येन शुद्धः सन् स्तोताहम् उत् एमि उद्गच्छामि । ऊर्ध्वं स्वर्गं गच्छामीत्यर्थः ॥ ॥ २४ ॥
Wilson
English translation:
“May the maternal waters, purify us; may the shedders of water purify us with the effusion; for thedivine (waters) bear away all sin; I come away from them purified (to heaven).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Shedders of wateṛ..with effusioṅghṛtena no ghṛtapvaḥ punantu: waters which purify others by water;
Ghṛta = effused water;
Ghṛtapvaḥ =divinities presiding over effused water; or, ghṛta = oiled butter (Yajus. 4.2);
Udemi = I go to heaven (ŚatapathaBrāhmaṇa 3.1.2.11)
Jamison Brereton
Let the waters, the mothers cleanse us; let them, ghee-pure, purify us with their ghee,
for the goddesses carry forth every defilement. I rise up from them
gleaming, purified.
Griffith
The Mother Floods shall make us bright and shining, cleansers of holy oil, with oil shall cleanse us:
For, Goddesses, they bear off all defilement: I, rise up from them purified and brightened.
Geldner
Die mütterlichen Gewässer sollen uns reinigen, sie sollen uns mit Schmalz läutern, die wie Schmalz Geläuterten, denn alles Unreine führen die Göttinnen fort, aus ihnen komme ich rein und lauter heraus.
Grassmann
Die Gewässer, die Mütter, mögen uns reinigen, die Butter läuternden mögen uns mit Butter läutern; denn sie, die Göttinnen, führen jede Unreinigkeit hinweg; aus ihnen gehe ich rein geklärt hervor.
Elizarenkova
Воды-матери пусть сделают нас чистыми!
Пусть очистят нас жиром (эти) очищающие жиром!
Ведь все грязное увозят богини,
И выхожу я из них очищенный и чистый!
अधिमन्त्रम् (VC)
- आपः
- देवश्रवा यामायनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मातरः-आपः-अस्मान् शुन्धयन्तु) माता के समान स्नेह शान्तिप्रद, जीवनकला निमार्ण करनेवाले जन या आप्त विद्वान् हमें पवित्र करते हैं (घृतप्वः-घृतेन नः पुनन्तु) घृत से सींचते हुए जैसे पवित्र करते हुए जल अथवा तेज से पवित्र करनेवाले आप्त विद्वान् हमें पवित्र करें (विश्वं रिप्रं देवीः प्रवहन्ति) सारे मल दोष को दिव्यगुणवाले जल तथा आप्त विद्वान् पाप को दूर बहाते हैं-दूर करते हैं (इत्) अनन्तर (आभ्यः-“आपूतः शुचिः-उत्-एमि) इनके साथ भलीभाँति सङ्गत होकर पवित्र निर्मल या निष्पाप होता हुआ उन्नत हूँ ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जल अपने स्नेह से तथा आप्त विद्वान् अपने तेज-ज्ञान से हमें पवित्र किया करते हैं। उनसे यथोचित लाभ लेकर मानव निर्मल व निष्पाप हो जाते हैं और उन्नति के पथ को प्राप्त करते हैं ॥१०॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मातरः-आपः-अस्मान् शुन्धयन्तु) मातृवत् स्नेहशान्तिप्रदाः, जीवनकलानिर्मात्र्यः-आपः-आप्तविद्वांसो वा “मनुष्या वा आपश्चन्द्राः” [श०७।३।१।२७] “आपः-आप्ताः” [यजु०६।२७ दयानन्दः] अस्मान् शोधयन्तु-पवित्रीकुर्वन्तीति भावः “शुन्ध शौचकर्मणि” [चुरादिः] (घृतप्वः-घृतेन नः पुनन्तु) सेचनेन पवित्रीकुर्वत्य आपः, यद्वा तेजसा पवित्रीकुर्वन्त आप्तविद्वांसः “तेजौ वै घृतम्” [मै०१।६।८] सेचनधर्मेण “घृ सेचने” [भ्वादिः] “नपुंसके भावे क्तः” [अष्टा०३।३।११४] तेजसा वाप्तजनाः पवित्रीकुर्वन्त्वस्मान् (विश्वं हि रिप्रं देवीः प्रवहन्ति) सर्वं ह्यमेध्यं मलं “तद्यदमेध्यं रिप्रं तत्” [श०३।१।२।११] दिव्यगुणा आपो दूरीकुर्वन्ति, उपदेशेन सर्वपापान् पृथक् कुर्वन्त्याप्ता दिव्यगुणाः “रिप्रं पापनाम” [निरु०४।२१] (इत्) अनन्तरम् (आभ्यः “आभिः” आपूतः शुचिः-उत्-एमि) एतैः सह सङ्गत्य समन्तात् प्रगतिप्राप्तः पवित्रो निर्मलो निष्पापो वा सन्नुत्सहे-उच्चत्वं प्राप्नोमि वा ॥१०॥
11 द्रप्सश्चस्कन्द प्रथमाँ - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
द्र॒प्सश्च॑स्कन्द प्रथ॒माँ अनु॒ द्यूनि॒मं च॒ योनि॒मनु॒ यश्च॒ पूर्वः॑ ।
स॒मा॒नं योनि॒मनु॑ सं॒चर॑न्तं द्र॒प्सं जु॑हो॒म्यनु॑ स॒प्त होत्राः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
द्र॒प्सश्च॑स्कन्द प्रथ॒माँ अनु॒ द्यूनि॒मं च॒ योनि॒मनु॒ यश्च॒ पूर्वः॑ ।
स॒मा॒नं योनि॒मनु॑ सं॒चर॑न्तं द्र॒प्सं जु॑हो॒म्यनु॑ स॒प्त होत्राः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - आपः सोमो वा
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
द्रप्स꣡श् चस्कन्द प्रथमाँ꣡ अ꣡नु द्यू꣡न्
इमं꣡ च यो꣡निम् अ꣡नु य꣡श् च पू꣡र्वः
समानं꣡ यो꣡निम् अ꣡नु संच꣡रन्तं
द्रप्सं꣡ जुहोमि अ꣡नु सप्त꣡ हो꣡त्राः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
ánu ← ánu (invariable)
{}
caskanda ← √skand- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
drapsáḥ ← drapsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dyū́n ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
prathamā́n ← prathamá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ánu ← ánu (invariable)
{}
ca ← ca (invariable)
{}
ca ← ca (invariable)
{}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pū́rvaḥ ← pū́rva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yónim ← yóni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ánu ← ánu (invariable)
{}
samānám ← samāná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
saṁcárantam ← √carⁱ- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
yónim ← yóni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ánu ← ánu (invariable)
{}
drapsám ← drapsá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
hótrāḥ ← hótrā- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
juhomi ← √hu- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
saptá ← saptá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
द्र॒प्सः । च॒स्क॒न्द॒ । प्र॒थ॒मान् । अनु॑ । द्यून् । इ॒मम् । च॒ । योनि॑म् । अनु॑ । यः । च॒ । पूर्वः॑ ।
स॒मा॒नम् । योनि॑म् । अनु॑ । स॒म्ऽचर॑न्तम् । द्र॒प्सम् । जु॒हो॒मि॒ । अनु॑ । स॒प्त । होत्राः॑ ॥
Hellwig Grammar
- drapsaś ← drapsaḥ ← drapsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “drop; banner.”
- caskanda ← skand
- [verb], singular, Perfect indicative
- “clot; ejaculate; spill; ride.”
- prathamāṃ ← prathama
- [noun], accusative, plural, masculine
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- dyūn ← div
- [noun], accusative, plural
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- imaṃ ← imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- yonim ← yoni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- yaś ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- pūrvaḥ ← pūrva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- samānaṃ ← samānam ← samāna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “like; identical; common; like; alike(p); same; samāna [word]; akin(p); comparable; identical; mutual; equal.”
- yonim ← yoni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- saṃcarantaṃ ← saṃcarantam ← saṃcar ← √car
- [verb noun], accusative, singular
- “wander; approach; meet.”
- drapsaṃ ← drapsam ← drapsa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “drop; banner.”
- juhomy ← juhomi ← hu
- [verb], singular, Present indikative
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- sapta ← saptan
- [noun], accusative, singular, neuter
- “seven; seventh.”
- hotrāḥ ← hotrā
- [noun], accusative, plural, feminine
- “hotrā [word]; Hautra.”
सायण-भाष्यम्
द्रप्सः अभिषूयमाणस्य सोमस्य रसः प्रथमान् पूर्वभाविनः पार्थिवाँल्लोकान् द्यून् दीप्यमानान् द्युलोकांश्च अनु लक्षीकृत्य चस्कन्द स्कन्नवान् गतवान् । तदेवाह । इमं परिदृश्यमानं योनिं स्थानभूतं लोकं च यश्च अस्मात् पूर्वः अस्ति तम् अनु गतवान्। समानं साधारणं योनिं द्यावापृथिवीलक्षणं स्थानम् अनु संचरन्तं सम्यग्गच्छन्तं द्रप्सं सोमरसं विप्रुड्लक्षणं सप्त होत्राः सप्तसंख्याका विप्रुड्ढोमस्य कर्तारो होतृप्रभृतयो वयम् अनु आनुपूर्व्येण जुहोमि जुहुमः । यद्वा । होत्राः । सप्तहोतृभिः क्रियमाणा यागक्रिया होत्राः। ता अनु पश्चादध्वर्युरहं जुहोमि । यद्वा । द्रप्सः । द्रुतगामित्वाद्द्रप्स आदित्य उच्यते । स आदित्यः पृथिवीं च दिवं च गच्छति समानं योनिमन्तरिक्षं लक्षीकृत्य । सम्यक्चरन्तं तं द्रप्समादित्यमुद्दिश्य सप्त होत्राः सप्तसंख्याका दिशः । यस्यां दिशि सूर्यों वर्तते तद्व्यतिरिक्ताः सप्तसंख्याका दिशः । अनु पश्चाज्जुहोमि । यत्र यत्र वर्तते तां तां दिशं द्रव्यत्वेन प्रयच्छामि । प्रतिष्ठापयामीत्यर्थः । अत्र वाजसनेयकम्-’ असौ वा आदित्यो द्रप्सः स दिवं च पृथिवीं च स्कन्दतीमं च योनिमनु यश्च पूर्वं इतीमं च लोकममुं चेत्येतत् समानं योनिमनु संचरन्तमिति समानं ह्येष एतं योनिमनु संचरति द्रप्सं जुहोम्यनु सप्त होत्रा इत्यसौ वा आदित्यो द्रप्सो दिशः सप्त होत्रा अमुं तदादित्यं दिक्षु प्रतिष्ठापयति’ ( श. ब्रा. ७. ४. १. २०) इति ।
Wilson
English translation:
“The Soma has risen to the earthly and heavenly (worlds), both this visible world, and that which(existed) before (it); I offer that Soma flowing through the common region (of heaven and earth) after the sacrifice(offered by the) seven (officiating priests).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Drapsam = a name of the Sun (Śatapatha Brāhmaṇa: 8.4.1.20);
Hotrāḥ = ditaḥ, which are seven: zenith, nadir, centre and four cardinal points
Jamison Brereton
The drop spurted through the first days, both through this womb here and the former one.
I offer the drop circling around through the same womb, according to the seven priestly functions.
Griffith
Through days of earliest date the Drop descended on this place and on that which was before it.
I offer up, throughout the seven oblations, the Drop which still to one same place is moving.
Geldner
Der Tropfen fiel daneben an den ersten Tagen, in diesen Schoß und in den, der es vorher war. Den Tropfen, der dem gemeinsamen Schoße zustrebt, den opfere ich für jedes der sieben Priesterämter.
Grassmann
Der Tropfen ist wie in den ersten Tagen herabgefallen in diesen Schooss, und in den der früher war; die Tropfen, die nach dem gleichen Schoosse gemeinsam wandern, giesse ich aus gemäss den [üblichen] sieben Opfergüssen.
Elizarenkova
Капля падала в первые дни
На это лоно и на (то,) что прежнее.
Стремящуюся присоединиться к общему лону каплю
Я возливаю в соответствии с семью обязанностями хотара.
अधिमन्त्रम् (VC)
- आपः सोमो वा
- देवश्रवा यामायनः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (द्रप्सः) सूर्य या ओषधिरस (प्रथमान् द्यून्-अनु चस्कन्द) प्रकृष्टतम प्रकाशित लोकों को लक्ष्य करके प्राप्त होता है (यः-च पूर्वः)और जो पुरातन-शाश्वतिक या पूर्वभावी है, (इमं योनिं च-अनु) इस पृथिवीलोक को पीछे प्राप्त होता है (समानं योनिम्-अनु) समान अन्तरिक्षस्थान में प्राप्त होते हुए उस (द्रप्सम्) सूर्य और ओषधिरस को (सप्त होत्राः-अनु) सात रश्मियों को लक्ष्य करके (जुहोमि) स्वजीवनोत्कर्ष के लिए मैं ग्रहण करता हूँ-प्रयुक्त करता हूँ ॥११॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - द्युस्थानीय लोकों को सूर्य उनकी अपेक्षा पूर्वभावी रूप से प्राप्त होता है और इस पृथिवी पर पश्चात् प्राप्त होता है। सात रश्मियाँ उस सूर्य के साथ विचरण करती हैं। उनका उपयोग मनुष्यों को चिकित्सा के लिये करना चाहिए। इसी प्रकार पृथिवी पर ओषधिरस को भी चिकित्सा के लिए उपयोग में लाना चाहिये ॥११॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (द्रप्सः)आदित्यः “असौ वा आदित्यो द्रप्सः” [श०७।४।१।२०] रसो जलमोषधिरसो वा “यो वा अस्याः पृथिव्या रसः स द्रप्सः” [मै०४।१।१०] (प्रथमान् द्यून्-अनु चस्कन्द) प्रकृष्टतमान् द्योतमानान् लोकान् लक्ष्यीकृत्य प्राप्नोति (यः-च पूर्वः) यः खलु पुरातनः शाश्वतिकः पूर्वेभावी वा (इमं योनिं च-अनु) इमं पृथिवीलोकञ्च पश्चात् प्राप्नोति “योनिः इयं पृथिवी” [जै०१।५३] (समानं योनिं सञ्चरन्तं द्रप्सम्) समानमन्तरिक्षं स्थानं सञ्चरन्तं प्राप्नुवन्तं खलु तमादित्यं पृथिवीरसं वा (सप्त होत्राः-अनु) सप्त रश्मीन् अनुलक्ष्य “रश्मयो वाव होत्राः” [गो०२।६।६।] (जुहोमि) आददे-प्रयुञ्जे-स्वजीवनोत्कर्षाय खल्वोषधिरसम्, सूर्यचिकित्सापद्धत्या जलचिकित्सापद्धत्या वा ओषधिचिकित्सया वा ॥११॥
12 यस्ते द्रप्स - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यस्ते॑ द्र॒प्सः स्कन्द॑ति॒ यस्ते॑ अं॒शुर्बा॒हुच्यु॑तो धि॒षणा॑या उ॒पस्था॑त् ।
अ॒ध्व॒र्योर्वा॒ परि॑ वा॒ यः प॒वित्रा॒त्तं ते॑ जुहोमि॒ मन॑सा॒ वष॑ट्कृतम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
यस्ते॑ द्र॒प्सः स्कन्द॑ति॒ यस्ते॑ अं॒शुर्बा॒हुच्यु॑तो धि॒षणा॑या उ॒पस्था॑त् ।
अ॒ध्व॒र्योर्वा॒ परि॑ वा॒ यः प॒वित्रा॒त्तं ते॑ जुहोमि॒ मन॑सा॒ वष॑ट्कृतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - आपः सोमो वा
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य꣡स् ते द्रप्स꣡ स्क꣡न्दति य꣡स् ते अंशु꣡र्
बाहु꣡च्युतो धिष꣡णाया उप꣡स्थात्
अध्वर्यो꣡र् वा प꣡रि वा यः꣡ पवि꣡त्रात्
तं꣡ ते जुहोमि म꣡नसा व꣡षट्कृतम्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular
popular
popular
popular
Morph
aṁśúḥ ← aṁśú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
drapsáḥ ← drapsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
skándati ← √skand- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bāhúcyutaḥ ← bāhúcyuta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dhiṣáṇāyāḥ ← dhiṣáṇā- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
upásthāt ← upástha- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
adhvaryóḥ ← adhvaryú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pári ← pári (invariable)
{}
pavítrāt ← pavítra- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
vā ← vā (invariable)
{}
vā ← vā (invariable)
{}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
juhomi ← √hu- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
váṣaṭkr̥tam ← váṣaṭkr̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यः । ते॒ । द्र॒प्सः । स्कन्द॑ति । यः । ते॒ । अं॒शुः । बा॒हुऽच्यु॑तः । धि॒षणा॑याः । उ॒पऽस्था॑त् ।
अ॒ध्व॒र्योः । वा॒ । परि॑ । वा॒ । यः । प॒वित्रा॑त् । तम् । ते॒ । जु॒हो॒मि॒ । मन॑सा । वष॑ट्ऽकृतम् ॥
Hellwig Grammar
- yas ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- drapsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “drop; banner.”
- skandati ← skand
- [verb], singular, Present indikative
- “clot; ejaculate; spill; ride.”
- yas ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- aṃśur ← aṃśuḥ ← aṃśu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sunbeam; beam; aṃśu [word]; thread.”
- bāhucyuto ← bāhu
- [noun], masculine
- “arm; bāhu [word]; elbow; forefoot.”
- bāhucyuto ← cyutaḥ ← cyu
- [verb noun], nominative, singular
- “fall down; issue; shoot; ejaculate; deviate; banish; drop; dislodge; miss; deprive.”
- dhiṣaṇāyā ← dhiṣaṇāyāḥ ← dhiṣaṇā
- [noun], genitive, singular, feminine
- “heaven and earth.”
- upasthāt ← upastha
- [noun], ablative, singular, neuter
- “genitalia; lap; sexual desire; anus.”
- adhvaryor ← adhvaryoḥ ← adhvaryu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Adhvaryu; adhvaryu [word]; Yajur-Veda.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- pavitrāt ← pavitra
- [noun], ablative, singular, neuter
- “strainer.”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- juhomi ← hu
- [verb], singular, Present indikative
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- vaṣaṭkṛtam ← vaṣaṭkṛ ← √kṛ
- [verb noun], accusative, singular
सायण-भाष्यम्
हे सोम ते त्वदीयः यः द्रप्सः रसः स्कन्दति अधिषवणचर्मणोऽन्यत्र गच्छति । यः च ते त्वदीयः अंशुः रसादितरः सन् स्कन्दति। बाहुच्युतः अध्वर्योर्बाहुभ्यां प्रच्युतः सन् स्कन्दति । यद्वा । बाहुवत्साधनभूता ग्रावाणः । तैः प्रच्युतोऽभिषुतः सन् धिषणायाः । धिषणेत्यधिषवणफलकनाम । प्रत्येकविवक्षयैकवचनम्। अधिषवणफलकयोः उपस्थात् समीपस्थात् प्रदेशादन्यत्र गच्छति। तथा अध्वर्योर्वा अभिषुण्वतोऽध्वर्योर्हस्तात् स्कन्दति। वा अपि वा पवित्रात् दशापवित्रात् परि स्कन्दति । तं सर्वं द्रप्सं ते त्वदीयं रसं मनसा अन्तःकरणेन स्तोत्रेण वा सह वषट्कृतं वषट्कारेण स्वाहाकारेण कृतं जुहोमि अग्नौ प्रक्षिपामि ॥
Wilson
English translation:
“Soma, which escapes (from the hide), your filaments which let fall from the hands (of the priestescape) from the vicinity of the plural nks (of the press), or (from the hand) of the Adhvaryu, or from the filter; I offer itall with my mind (to Agni) with the word vaṣat.”
Jamison Brereton
Your drop that spurts and your plant that is set in motion by the arms, from the lap of the Holy Place,
or from the Adhvaryu or from the filter, that one of yours I offer with my mind when the vaṣaṭ-cry is made.
Griffith
The Drop that falls, thy stalk which arms have shaken, which from the bosom of the press hath fallen,
Or from the Adhvaryu’s purifying filter, I offer thee with heart and cry of Vasat!
Geldner
Welcher Tropfen von dir daneben fällt, welche Stengel den Armen entfallen, aus dem Schoße der Dhisana oder aus der Hand des Adhvaryu oder von der Seihe, den opfere ich dir im Geiste mit Vasatrufe gesegnet.
Grassmann
Dein Tropfen, welcher herabfällt, dein von den Armen in Bewegung gesetzter Saft, der aus dem Schoosse der Schale herabfällt, sei es von dem Opferpriester her oder aus der Seihe, den giesse ich mit Verstand aus, den Opferruf sprechend. [Das Versmass verlangt vaṣaṭkŕt statt váṣaṭkṙtam].
Elizarenkova
Какая капля проливается у тебя, какой сок у тебя,
Приведенный в движение руками, (вылился) из лона Дхишаны,
Или же у адхварью, или из цедилки,
Его я мыслью приношу в жертву с возгласом: Вашат!
अधिमन्त्रम् (VC)
- आपः सोमो वा
- देवश्रवा यामायनः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते) हे परमात्मन् ! तेरा (द्रप्सः) रस (स्कन्दति) पृथिवी पर प्राप्त होता है (ते) तेरा (यः अंशुः) वाष्परूप (बाहुच्युतः) बलवीर्यद्वारा प्राप्त (धिषणायाः उपस्थात्) वाणी के स्थान से (अध्वर्योः) द्युलोक से परे (यः पवित्रात्-वा) और जो अन्तरिक्ष से परे (ते-तं वषट्कृतम्) तेरे उस वज्रघोषकृत या क्रिया से निष्पादित शिल्पविद्याजन्य को (मनसा जुहोमि) मन से विचार करता हूँ-मन में धारण करता हूँ ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा का रचा सूर्य या रसरूप जलांशु अन्तरिक्ष के माध्यम से पृथिवी पर प्राप्त होता है, उस सूर्य या जल का मन से विचार करके अधिकाधिक उपयोग करना चाहिए ॥१२॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते) हे परमात्मन् ! तव (द्रप्सः) रसः (स्कन्दति) पृथिव्यां प्रगच्छति-प्रवहति (ते) तव (यः-अंशुः) वाष्परूपः (बाहुच्युतः) बलवीर्याभ्यां प्राप्तः (धिषणायाः-उपस्थात्) वाचः स्थानात् मेघात् “धिषणा वाक्” [निघ०१।११] (अध्वर्योः-परि वा) द्युलोकञ्च “द्यौरध्वर्युः” [मै०१।९।१] (यः-वा पवित्रात्) यश्चान्तरिक्षात् “अन्तरिक्षं वै पवित्रम्” [काठ०२६।१०] (ते) तव (तं वषट्कृतम्) तं वज्रघोषकृतं यद्वा “क्रियानिष्पादितम्” [ऋ०१।१६३।१५ दयानन्दः] शिल्पविद्याजन्यम् “वषट्कृतस्य शिल्पविद्याजन्यस्य” [ऋ०१।१२०।४ दयानन्दः] (मनसा जुहोमि) मनसा विचारयामि-स्वीकरोमि ॥१२॥
13 यस्ते द्रप्स - अनुष्टुप्पुरस्ताद्बृहती वा
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यस्ते॑ द्र॒प्सः स्क॒न्नो यस्ते॑ अं॒शुर॒वश्च॒ यः प॒रः स्रु॒चा ।
अ॒यं दे॒वो बृह॒स्पतिः॒ सं तं सि॑ञ्चतु॒ राध॑से ॥
मूलम् ...{Loading}...
यस्ते॑ द्र॒प्सः स्क॒न्नो यस्ते॑ अं॒शुर॒वश्च॒ यः प॒रः स्रु॒चा ।
अ॒यं दे॒वो बृह॒स्पतिः॒ सं तं सि॑ञ्चतु॒ राध॑से ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - आपः सोमो वा
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - अनुष्टुप्पुरस्ताद्बृहती वा
Thomson & Solcum
य꣡स् ते द्रप्स꣡ स्कन्नो꣡ य꣡स् ते अंशु꣡र्
अव꣡श् च यः꣡ परः꣡ स्रुचा꣡
अयं꣡ देवो꣡ बृ꣡हस्प꣡तिः
सं꣡ तं꣡ सिञ्चतु रा꣡धसे
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; uneven lyric; see Arnold (1905) 154, 244 (Appendix III).
popular;; uneven lyric; see Arnold (1905) 154, 244 (Appendix III).
popular;; uneven lyric; see Arnold (1905) 154, 244 (Appendix III).
popular;; uneven lyric; see Arnold (1905) 154, 244 (Appendix III).
Morph
aṁśúḥ ← aṁśú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
drapsáḥ ← drapsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
skannáḥ ← √skand- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
avás ← avás (invariable)
{}
ca ← ca (invariable)
{}
parás ← parás (invariable)
{}
srucā́ ← srúc- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bŕ̥haspátiḥ ← bŕ̥haspáti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rā́dhase ← rā́dhas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
sám ← sám (invariable)
{}
siñcatu ← √sic- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यः । ते॒ । द्र॒प्सः । स्क॒न्नः । यः । ते॒ । अं॒शुः । अ॒वः । च॒ । यः । प॒रः । स्रु॒चा ।
अ॒यम् । दे॒वः । बृह॒स्पतिः॑ । सम् । तम् । सि॒ञ्च॒तु॒ । राध॑से ॥
Hellwig Grammar
- yas ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- drapsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “drop; banner.”
- skanno ← skannaḥ ← skand
- [verb noun], nominative, singular
- “clot; ejaculate; spill; ride.”
- yas ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- aṃśur ← aṃśuḥ ← aṃśu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sunbeam; beam; aṃśu [word]; thread.”
- avaś ← avas
- [adverb]
- “down.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- paraḥ ← paras
- [adverb]
- “beyond; away; farther.”
- srucā ← sruc
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Sruc.”
- ayaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- devo ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- bṛhaspatiḥ ← bṛhaspati
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Brihaspati; Jupiter; Bṛhaspati.”
- saṃ ← sam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sam; together; together; saṃ.”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- siñcatu ← sic
- [verb], singular, Present imperative
- “submerge; sprinkle; pour; wet; decant; impregnate.”
- rādhase ← rādhas
- [noun], dative, singular, neuter
- “gift; munificence; liberality; bounty.”
सायण-भाष्यम्
हे सोम ते त्वदीयः यः द्रप्सः रसोऽन्यत्र स्कन्नः गतः यः च त्वदीयस्तव कारणभूतः अंशुः लताखण्डो रसादितरो भवति स्रुचा पात्रविशेषण गृहीतः सोमः अवः अवस्तात् स्कन्दते परः परस्ताद्वातिरिक्तो भवति तम् इमं सोमम् अयं बृहस्पतिः एतन्नामकः देवः सं सिञ्चतु सम्यक् प्रक्षारयतु । किमर्थम् । राधसे अस्माकं धनार्थम् । स्कन्ने हि सोमे प्रजापश्वादिकमपस्कन्नं भवति खलु ॥
Wilson
English translation:
“Your juice and your filaments, (Soma), which escape, and which fall from the ladle on this side or onthat; may this divine Bṛhaspati sprinkle it for our enrichment.”
Jamison Brereton
Your drop that has spurted, your plant, and what is below and what beyond the ladle—
let this god Br̥haspati pour it all together for benefit.
Griffith
That fallen Drop of thine, the stalk which from the ladle fell away,
This present God Brhaspati shall pour it forth to make us rich.
Geldner
Dein Tropfen, der daneben fiel, dein Stengel, der vom Löffel herab oder über den Löffel hinaus fiel, den soll dieser Gott Brihaspati hinzugießen zur Opferspende.
Grassmann
Dein Tropfen, dein Saft, der später und früher mit dem Löffel [ausgegossen ist], den möge dieser Gott Brihaspati strömen lassen zu reicher Gabe.
Elizarenkova
Какая капля пролита у тебя,
Какой у тебя сок – (с ложки) вниз и какой через ложку, -
Этот бог Брихаспати
Пусть сольет его для жертвенного дара!
अधिमन्त्रम् (VC)
- आपः सोमो वा
- देवश्रवा यामायनः
- ककुम्मतीबृहती
- मध्यमः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते) हे परमात्मन् ! तेरा (यः-द्रप्सः-स्कन्नः) प्राप्त आनन्दप्रद रस (ते) तेरा (यः अंशुः) जो रश्मि ज्योति (स्रुचा) स्तुति वाणी द्वारा (यः-अवः-च परः-च) जो इस लोक में-इस जीवन में और परलोक में-परजीवन में प्राप्त होता है (अयं देवः-बृहस्पतिः) यह दिव्य प्राण (राधसे) सुखसमृद्धि के लिये (तं संसिञ्चतु) उस आनन्दरश्मि और ज्ञानरश्मि को मेरे में सम्यक् प्रवाहित करे ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - आध्यात्मिक दृष्टि में परमात्मा का आनन्दरस और ज्ञानज्योति स्तुति करने से इस जीवन में और परजीवन में प्राप्त होते हैं। प्राण उन्हें सुखसमृद्धि के लिए जीवन में प्रवाहित कर देता है ॥१३॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते) हे परमात्मन् ! तव (यः-द्रप्सः स्कन्नः) आनन्दरसः प्राप्तः (ते) तव (यः-अंशुः) यो रश्मिः-ज्योतिः (स्रुचा) वाचा स्तुत्या “वाग्वै स्रुक्” [श०६।३।१।८] (यः-अवः-च-परः च) अवरेऽस्मिन् लोके जीवने परस्मिन् लोके जीवने वा प्राप्तो भवति (अयं देवः-बृहस्पतिः) एष दिव्यः प्राणः “एष प्राणः उ एव बृहस्पतिः” [श०१४।४।१।२२] (राधसे) सुखसमृद्धये (तं संसिञ्चतु) तमानन्दरसं ज्ञानरश्मिं च मयि सम्यक् प्रवाहयतु ॥१३॥
14 पयस्वतीरोषधयः पयस्वन्मामकम् - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पय॑स्वती॒रोष॑धयः॒ पय॑स्वन्माम॒कं वचः॑ ।
अ॒पां पय॑स्व॒दित्पय॒स्तेन॑ मा स॒ह शु॑न्धत ॥
मूलम् ...{Loading}...
पय॑स्वती॒रोष॑धयः॒ पय॑स्वन्माम॒कं वचः॑ ।
अ॒पां पय॑स्व॒दित्पय॒स्तेन॑ मा स॒ह शु॑न्धत ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - आपः
- ऋषिः - देवश्रवा यामायनः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
प꣡यस्वतीर् ओ꣡षधयः
प꣡यस्वन् मामकं꣡ व꣡चः
अपा꣡म् प꣡यस्वद् इ꣡त् प꣡यस्
ते꣡न मा सह꣡ शुन्धत
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
óṣadhayaḥ ← óṣadhi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
páyasvatīḥ ← páyasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
māmakám ← māmaká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
páyasvat ← páyasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vácaḥ ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
apā́m ← áp- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
ít ← ít (invariable)
{}
páyaḥ ← páyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
páyasvat ← páyasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mā ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
sahá ← sahá (invariable)
{}
śundhata ← √śudh- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
téna ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
पय॑स्वतीः । ओष॑धयः । पय॑स्वत् । मा॒म॒कम् । वचः॑ ।
अ॒पाम् । पय॑स्वत् । इत् । पयः॑ । तेन॑ । मा॒ । स॒ह । शु॒न्ध॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- payasvatīr ← payasvatīḥ ← payasvat
- [noun], nominative, plural, feminine
- “sappy; watery; milk(a).”
- oṣadhayaḥ ← oṣadhi
- [noun], nominative, plural, feminine
- “herb; plant; drug; simple; oṣadhi [word]; remedy.”
- payasvan ← payasvat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “sappy; watery; milk(a).”
- māmakaṃ ← māmakam ← māmaka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “mine; māmaka [word].”
- vacaḥ ← vacas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- apām ← ap
- [noun], genitive, plural, neuter
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- payasvad ← payasvat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “sappy; watery; milk(a).”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- payas ← payaḥ ← payas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “milk; milky juice; water; fluid; juice; payas [word]; drink.”
- tena ← tad
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- mā ← mad
- [noun], accusative, singular
- “I; mine.”
- saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- śundhata ← śudh
- [verb], plural, Present imperative
- “become pure; purify; wash; expiate; clean; cleanse.”
सायण-भाष्यम्
इयं प्रत्यक्षकृता । हे आपः ओषधयः पयस्वतीः पयस्वत्यो वृष्टिलक्षणेनोदकेन सारवत्यो भवन्ति । मामकं मदीयं वचः वचनं वृष्टिप्रार्थनवचनं पयस्वत् सारवत् भवति । किं बहुना। यच्च इह किंचित् अपाम् उदकानां पयः क्षीरवत् सारभूतं यदस्ति तत्सर्वं पयस्वत् सारवदेव । तेन उदकसारेण सह मा मां शुन्धत यूयं शोधयत । ‘आपो अद्यान्वचारिषं रसेन समगस्महि’ (ऋ. सं. १. २३. २३) इति निगमान्तरम् ॥ ॥ २५ ॥
Wilson
English translation:
“(Waters)! the plural nts flourish by means of water my prayer is effectual through water; the essence ofwater is vigorous through water; purify me with it.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Payasvat = having water; or, sāravat, having pith or vigour;being vigorous b\y means of water in the shape of rain
Jamison Brereton
Full of milk are the plants, full of milk my little speech.
Full of milk indeed is the milk of the waters. With it cleanse me
altogether.
Griffith
The plants of earth are rich in milk, and rich in milk is this my speech;
And rich in milk the essence of the Waters: make me pure therewith.
Geldner
Saftreich sind die Pflanzen, saftreich ist mein Wort; saftreich ist des Wassers Saft, mit dem zusammen reinigt mich!
Grassmann
Nahrungsreich sind die Kräuter, nahrungsreich ist mein Lied, nahrungsreich auch ist der Saft der Gewässer, durch den reiniget mich allesammt.
Elizarenkova
Полны сока растения,
Полна сока речь моя,
И влага вод полна сока –
С его помощью сделайте меня чистым!
अधिमन्त्रम् (VC)
- आपः
- देवश्रवा यामायनः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ओषधयः पयस्वतीः) ओष-ताप को पीनेवाली समाप्त करनेवाली रसभरी ओषधियाँ सारवती गुणवती होवें (मामकं वचः पयस्वत्) उनके सेवन से मेरा स्तुतिवचन रसवाला हो (अपां पयः पयस्वत्) जलों का रस भी बहुत गुणवाला हो (तेन सह मा शुन्धत) उस गुणवाले रस से मुझे शुद्ध कर ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा की कृपा से ओषधियाँ मानवों के लिए गुणवती एवं ताप को-रोग को दूर करनेवाली होती हैं। उनके ठीक सेवन से परमात्मा का स्तुतिवचन सफल होता है। इसी प्रकार जल भी बहुत गुणवाला होता है, जो हमारा अनेक प्रकार से शोधन करता है ॥१४॥
ब्रह्ममुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ओषधयः पयस्वतीः) ओषं तापं धयन्त्य आपो रसवत्यः सारवत्यो गुणवत्यः सन्तु “रसो वै पयः” [श०४।४।४।८] (मामकं वचः पयस्वत्) तत्सेवनेन मदीयं वचनं स्तुतिवचनं तव परमात्मन् रसवत् स्यात् (अपां पयः पयस्वत्) अपामुदकानां रसोऽपि रसवान् बहुगुणवान् भवतु (तेन सह मा शुन्धत) तेन गुणवता रसेन मां शोधयतु ॥१४॥