सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘कनिक्रन्ति’ इति पञ्चर्चं दशमं सूक्तं कण्वपुत्रस्य प्रस्कवस्यार्षम् । तथानुक्रम्यते— कनिक्रन्ति प्रस्कण्वः’ इति । पूर्ववच्छन्दोदेवते । गतो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
95 (807)
Soma Pavamāna
Praskaṇva Kāṇva
5 verses: triṣṭubh
As in the preceding hymn, IX.94, the complementarity and interaction between Soma’s poetic efforts and those of the ritualists provide the subject of this hymn. Soma’s speech is the topic of the first two verses, culminating in 2cd in his revelation of the “hidden names of the gods” that will be proclaimed aloud on the ritual ground. But the verbal compositions of the mortals take center stage in verses 3–4. In the final verse (5), Soma both prompts the speech of others and (it seems) produces his own.
Jamison Brereton Notes
This hymn is attributed to Praskaṇva Kāṇva, the poet of I.44-50, the group of hymns that follow those of Kaṇva Ghaura, the poet of immediately preceding IX.94.
087-097 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
The section containing Triṣṭubh hymns
01 कनिक्रन्ति हरिरा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
क᳓निक्रन्ति ह᳓रिर् आ᳓ सृज्य᳓मानः
सी᳓दन् व᳓नस्य जठ᳓रे पुनानः᳓
नृ᳓भिर् यतः᳓ कृणुते निर्णि᳓जं गा᳓
अ᳓तो मती᳓र् जनयत स्वधा᳓भिः
मूलम् ...{Loading}...
कनि॑क्रन्ति॒ हरि॒रा सृ॒ज्यमा॑नः॒ सीद॒न्वन॑स्य ज॒ठरे॑ पुना॒नः ।
नृभि॑र्य॒तः कृ॑णुते नि॒र्णिजं॒ गा अतो॑ म॒तीर्ज॑नयत स्व॒धाभिः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
क᳓निक्रन्ति ह᳓रिर् आ᳓ सृज्य᳓मानः
सी᳓दन् व᳓नस्य जठ᳓रे पुनानः᳓
नृ᳓भिर् यतः᳓ कृणुते निर्णि᳓जं गा᳓
अ᳓तो मती᳓र् जनयत स्वधा᳓भिः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
háriḥ ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kánikranti ← √krand- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sr̥jyámānaḥ ← √sr̥j- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:PASS}
jaṭháre ← jaṭhára- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
punānáḥ ← √pū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
sī́dan ← √sad- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
vánasya ← vána- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
kr̥ṇute ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
nirṇíjam ← nirṇíj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
nŕ̥bhiḥ ← nár- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yatáḥ ← √yam- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
átas ← átas (invariable)
janayata ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
matī́ḥ ← matí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
svadhā́bhiḥ ← svadhā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
कनि॑क्रन्ति । हरिः॑ । आ । सृ॒ज्यमा॑नः । सीद॑न् । वन॑स्य । ज॒ठरे॑ । पु॒ना॒नः ।
नृऽभिः॑ । य॒तः । कृ॒णु॒ते॒ । निः॒ऽनिज॑म् । गाः । अतः॑ । म॒तीः । ज॒न॒य॒त॒ । स्व॒धाभिः॑ ॥
Hellwig Grammar
- kanikranti ← kanikrad ← √krand
- [verb], singular, Present indikative
- “roar; neigh.”
- harir ← hariḥ ← hari
- [noun], nominative, singular, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sṛjyamānaḥ ← sṛj
- [verb noun], nominative, singular
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- sīdan ← sad
- [verb noun], nominative, singular
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- vanasya ← vana
- [noun], genitive, singular, neuter
- “forest; wood; tree; grove; vana [word]; forest; brush.”
- jaṭhare ← jaṭhara
- [noun], locative, singular, neuter
- “abdomen; udara; Jaṭhara; edema; garbha; inside; stomach; belly.”
- punānaḥ ← pū
- [verb noun], nominative, singular
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- nṛbhir ← nṛbhiḥ ← nṛ
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- yataḥ ← yam
- [verb noun], nominative, singular
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- kṛṇute ← kṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- nirṇijaṃ ← nirṇijam ← nirṇij
- [noun], accusative, singular, feminine
- “attire; garment.”
- gā ← gāḥ ← go
- [noun], accusative, plural, feminine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- ato ← atas
- [adverb]
- “now; therefore; then; from there; hence; consequently; then; hence; henceforth.”
- matīr ← matīḥ ← mati
- [noun], accusative, plural, feminine
- “intelligence; decision; mind; hymn; purpose; idea; opinion; belief; desire; wish; conviction; plan; devotion.”
- janayata ← janay ← √jan
- [verb], singular, Present injunctive
- “cause; give birth; produce; beget; generate; originate; create; create; make.”
- svadhābhiḥ ← svadhā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “free will; offering; libation; nature; svadhā [word]; comfort; power.”
सायण-भाष्यम्
सृज्यमानः आ समन्ताद्विसृज्यमानोऽभियूयमाणः हरिः हरितवर्णः सोमः कनिक्रन्ति पुनःपुनः शब्दायते । क्रन्दतेर्यङ्लुकि तिपीडभावे ‘ दाधर्ति दर्धर्ति इत्यादिना निपातनादभ्यासस्य निगागमः । अभ्यस्तस्वरः । तथा पुनानः पूयमानः वनस्य वननीयस्य द्रोणकलशस्य जठरे सीदन् उपविशन् शब्दायते । किंच नृभिः कर्मनेतृभिर्ऋत्विग्भिः यतः संयतः सोमः गाः गोविकारान् क्षीरादीन्याच्छादयन् निर्णिजम् आत्मनो रूपं कृणुते ग्रहादिषु करोति । अतः अस्मै सोमाय मतीः मननीयाः स्तुतीः स्वधाभिः हविर्भिः सह जनयत स्तोतारः अजनयन्। झस्यान्तादेशाभावः छान्दसः। यद्वा । हे स्तोतारः अस्मै सोमाय स्तुतीर्जनयत उत्पादयत । कुरुतेति यावत्॥
Wilson
English translation:
“The green-tinted Soma cries aloud when let loose, sitting when filtered in the belly of the pitcher; collected by the priests, he assumes his shape, (putting on) the products of the kine, therefore raise praises (to him) with oblations.”
Jamison Brereton
The tawny one keeps roaring as he is being set loose, as he is sitting in the belly of the wood, as he is being purified.
Guided by men, he makes cows his raiment. Thereupon he generates poetic thoughts through his own powers.
Jamison Brereton Notes
Geldner takes the participles in b (sī́dan … punānáḥ) as implicitly predicated (“er läutert sich und setzt sich …”), but there seems no reason to do so. They are surely parallel to the part. in pāda a (sṛjyámānaḥ) and detail the various circumstances under which Soma keeps roaring.
The verb in b, 3rd sg. mid. janayata, seems to be a true middle with selfinvolvement of the subj. – “he generates (his own) thoughts through his own powers.” - not dependent on the purely formal 3rd pl. -anta replacement janáyanta (see my “Voice fluctuation in the Rig Veda: Medial 3rd plural -anta in active paradigms,” IIJ 21 ([1979] 146-69). The self-involvement of the subj. is even clearer in the near-twin passage I.95.4 vatsó mātṝ́r janayata svadhā́bhiḥ “ The calf [=Agni] begets his (own) mothers with his own powers.” See comm. ad loc.
Griffith
Loud neighs the Tawny Steed when started, settling deep in the wooden vessel while they cleanse him.
Led by the men he takes the milk for raiment: then shall he, through his powers, engender praise-songs.
Geldner
Der Falbe wiehert laut, wenn er hersprengt; er läutert sich und setzt sich in den Bauch des Holzgefäßes. Von den Männern gezügelt macht er die Kuhmilch zu seinem Festgewand. Dann erzeugt er aus eigener Kraft die dichterischen Gedanken.
Grassmann
Der Goldhengst wiehert, wenn er ausgesandt wird, er setzt sich flammend in den Bauch des Fasses, Gelenkt von Männern legt er Milch als Schmuck an, dann zeuge er aus eigner Kraft Gebete.
Elizarenkova
Громко ржет буланый (конь), когда его выпускают,
Когда сидит в животе деревянного (сосуда), когда очищается.
Направленный мужами, он делает коровье молоко (своим) праздничным нарядом.
Затем своими силами он порождает (поэтические) мысли.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- प्रस्कण्वः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरिः) हरणशील शक्तियोंवाला परमात्मा (सृज्यमानः) साक्षात्कार को प्राप्त होता है। तब (वनस्य) भक्त के (जठरे) अन्तःकरण में (सीदन्) ठहरता हुआ और (पुनानः) उसको पवित्र करता हुआ विराजमान होता है। (यतः) जिसलिये (नृभिः) मनुष्यों द्वारा (निर्णिजं कृणुते) साक्षात्कार किया जाता है, तब (गाः) इन्द्रियों कोशुद्ध करके (मतिर्जनयत) अच्छे प्रकार की बुद्धि उत्पन्न करता है (स्वधाभिः) स्वशक्तियों के द्वारा और(कनिक्रन्ति) पुनः शब्दायमान के समान साक्षात्कार को प्राप्त होता है॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वास्तव में परमात्मा सर्वव्यापक है। उसके लिये विराजमान होना और विराजमान न होना कथन नहीं किया जा सकता। विराजमान होना यहाँ साक्षात्कार के अभिप्राय से कथन किया गया है॥१॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरिः) हरणशीलशक्तिमान् परमात्मा (सृज्यमानः) साक्षात्कारं प्राप्नोति तदा (वनस्य) भक्तस्य (जठरे) अन्तःकरणे (सीदन्) स्थितिं कुर्वन् (पुनानः) तं पावयंश्च विराजते (यतः) यस्मात् (नृभिः) मनुष्यैः (निर्णिजं, कृणुते) साक्षात्क्रियते तदा (गाः) इन्द्रियाणि शोधयन् (मतीः, जनयत) सुमतिमुत्पादयति (स्वधाभिः) स्वशक्तिभिः (कनिक्रन्ति) पुनः पुनः शब्दायमान इव साक्षात्कारं लभते॥१॥
02 हरिः सृजानः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ह᳓रिः सृजानः᳓ पथि᳓याम् ऋत᳓स्य
इ᳓यर्ति वा᳓चम् अरिते᳓व ना᳓वम्
देवो᳓ देवा᳓नां गु᳓हियानि ना᳓म
आवि᳓ष् कृणोति बर्हि᳓षि प्रवा᳓चे
मूलम् ...{Loading}...
हरिः॑ सृजा॒नः प॒थ्या॑मृ॒तस्येय॑र्ति॒ वाच॑मरि॒तेव॒ नाव॑म् ।
दे॒वो दे॒वानां॒ गुह्या॑नि॒ नामा॒विष्कृ॑णोति ब॒र्हिषि॑ प्र॒वाचे॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ह᳓रिः सृजानः᳓ पथि᳓याम् ऋत᳓स्य
इ᳓यर्ति वा᳓चम् अरिते᳓व ना᳓वम्
देवो᳓ देवा᳓नां गु᳓हियानि ना᳓म
आवि᳓ष् कृणोति बर्हि᳓षि प्रवा᳓चे
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
háriḥ ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pathyā̀m ← pathyā̀- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sr̥jānáḥ ← √sr̥j- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
aritā́ ← aritár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
íyarti ← √r̥- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
nā́vam ← naú- ~ nā́v- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vā́cam ← vā́c- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
gúhyāni ← gúhya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
nā́ma ← nā́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
āvís ← āvís (invariable)
barhíṣi ← barhís- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
kr̥ṇoti ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
pravā́ce ← √vac- (root)
{case:DAT, number:SG}
पद-पाठः
हरिः॑ । सृ॒जा॒नः । प॒थ्या॑म् । ऋ॒तस्य॑ । इय॑र्ति । वाच॑म् । अ॒रि॒ताऽइ॑व । नाव॑म् ।
दे॒वः । दे॒वाना॑म् । गुह्या॑नि । नाम॑ । आ॒विः । कृ॒णो॒ति॒ । ब॒र्हिषि॑ । प्र॒ऽवाचे॑ ॥
Hellwig Grammar
- hariḥ ← hari
- [noun], nominative, singular, masculine
- “reddish brown; yellow; pale; yellow; aureate.”
- sṛjānaḥ ← sṛj
- [verb noun], nominative, singular
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- pathyām ← pathyā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Terminalia chebula Retz.; path; Pathyā; way.”
- ṛtasyeyarti ← ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- ṛtasyeyarti ← iyarti ← ṛch
- [verb], singular, Present indikative
- “enter (a state); travel; shoot; send; hit; originate; get; raise; begin; harm.”
- vācam ← vāc
- [noun], accusative, singular, feminine
- “speech; statement; voice; voice; speech; language; vāc [word]; word; literary composition; conversation; sound; Sarasvati; cry; assurance; spell.”
- ariteva ← aritā ← aritṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- ariteva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- nāvam ← nau
- [noun], accusative, singular, feminine
- “ship; boat; nau [word].”
- devo ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devānāṃ ← devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- guhyāni ← guhya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “secret; concealed.”
- nāmāviṣkṛṇoti ← nāmā ← nāman
- [noun], accusative, plural, neuter
- “name; appellation; nāman [word]; nāmakaraṇa; surname; noun; word.”
- nāmāviṣkṛṇoti ← āviṣkṛṇoti ← āviṣkṛ ← √kṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “show; uncover.”
- barhiṣi ← barhis
- [noun], locative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- pravāce ← pravac ← √vac
- [verb noun]
- “describe; name; enumerate; call; explain; teach; state; tell; impart; convey; address; proclaim.”
सायण-भाष्यम्
सृजानः सृज्यमानः हरिः हरितवर्णः सोमः ऋतस्य सत्यभूतस्य पथ्यां पथि भवां वाचं दैवीम् इयर्ति प्रेरयति । तत्र दृष्टान्तः । अरितेव जनांस्तीरं प्रापयन्नाविकः नावं यथा प्रेरयति तद्वत् । ‘ऋ गतौ । जौहोत्यादिकः । ‘ अर्तिपिपर्त्योः ० इत्यभ्यासस्येत्वम् । ततः देवः दीप्यमानः सोमः देवानाम् इन्द्रादीनां गुह्यानि अन्तर्हितानि नाम नामानि शरीराणि प्रवाचे प्रकर्षेण वाचयित्रे स्तोत्रे बर्हिषि यज्ञे आविष्कृणोति स्तोतुमाविष्करोति ॥
Wilson
English translation:
“The green-tinted Soma being let loose propels the voice that indicates the path of truth as the boatman (propels his) boat; the bright Soma reveals to his worshipper on the sacred grass the secret names of the god. [”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The green-tinted Soma being let loose propels the voice that indicates the path of truth as the boatman (propels his) boat; the bright Soma reveals to his worshipper on the sacred grass the secret names of the god. [
Jamison Brereton
The tawny one, having been set loose on the path of truth, directs his speech, like an oarsman his boat.
The god reveals the hidden names of the gods to be proclaimed on the ritual grass.
Jamison Brereton Notes
The opening of this vs., háriḥ sṛjānáḥ, echoes 1a … hárir ā́sṛjyámānaḥ#. I do not know if the root aor. part. here is meant to convey anterior value, as opposed to the pres. pass. part. in 1a, or if it’s just a variant.
For the infinitival use of the dative of this rt. noun cmpd pravā́c- see Scarlatta (470).
Griffith
As one who rows drives on his boat, he, Gold-hued, sends forth his voice, loosed on the path of Order.
As God, the secret names of Gods he utters, to be declared on sacred grass more widely.
Geldner
Indem der Falbe auf den Weg der Ordnung lossprengt, treibt er die Rede vor wie der Ferge das Schiff. Der Gott offenbart der Götter geheime Namen, um sie auf dem Barhis zu verkünden.
Grassmann
Der Goldhengst, auf des Opfers Pfad entlassen, bewegt die Stimme, wie das Schiff der Rudrer; Der Götterschar geheimnissvolle Namen macht kund der Gott, zu nennen auf der Streu sie.
Elizarenkova
Буланый (конь,) выпущенный по пути закона,
Приводит речь в движение, как весло лодку.
Бог делает явными тайные имена
Богов, чтобы провозгласили (их) на жертвенной соломе.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- प्रस्कण्वः
- संस्तारपङ्क्ति
- पञ्चमः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरिः) वह पूर्वोक्त परमात्मा (सृजानः) साक्षात्कार को प्राप्त हुआ (ऋतस्य, पथ्यां, वाचम्) वाक् द्वारा मुक्तिमार्ग की (इयर्ति) प्रेरणा करता है। (अरितेव नावम्) जैसा कि नौका के पार लगाने के समय में नाविक प्रेरणा करता है और (देवानां देवः) सब देवों का देव (गुह्यानि) गुप्त (नामाविष्कृणोति) संज्ञायों को प्रगट करता है (बहिर्षि प्रवाचे) वाणीरूपी यज्ञ के लिये॥२॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा ने ब्रह्मयज्ञ के लिये बहुत सी संज्ञाओं को निर्माण किया, अर्थात् शब्दब्रह्म जो वेद है, उसका निर्माण अर्थात् आविर्भाव संज्ञा-संज्ञिभाव पर निर्भर करता है, इसीलिये संज्ञा-संज्ञिभाव को रहस्यरूप से कथन किया गया है ॥२॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हरिः) स पूर्वोक्तः परमात्मा (सृजानः) साक्षात्क्रियमाणः (ऋतस्य, पथ्यां, वाचम्) वाग्द्वारा मुक्तिमार्गं (इयर्त्ति) प्रेरयति (अरिता, इव, नावं) यथा नावस्तरणकाले नाविकः प्रेरणां करोति, स परमात्मा (देवानां देवः) सर्वदेवानामधिष्ठाता (गुह्यानि) गुप्ताः (नाम, आविः, कृणोति) संज्ञाः प्रकटयति (बर्हिषि, प्रवाचे) वाग्यज्ञार्थम्॥२॥
03 अपामिवेदूर्मयस्तर्तुराणाः प्र - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अपा᳓म् इवे᳓द् ऊर्म᳓यस् त᳓र्तुराणाः
प्र᳓ मनीषा᳓ ईरते सो᳓मम् अ᳓छ
नमस्य᳓न्तीर् उ᳓प च य᳓न्ति सं᳓ च
आ᳓ च विशन्ति उशती᳓र् उश᳓न्तम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒पामि॒वेदू॒र्मय॒स्तर्तु॑राणाः॒ प्र म॑नी॒षा ई॑रते॒ सोम॒मच्छ॑ ।
न॒म॒स्यन्ती॒रुप॑ च॒ यन्ति॒ सं चा च॑ विशन्त्युश॒तीरु॒शन्त॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अपा᳓म् इवे᳓द् ऊर्म᳓यस् त᳓र्तुराणाः
प्र᳓ मनीषा᳓ ईरते सो᳓मम् अ᳓छ
नमस्य᳓न्तीर् उ᳓प च य᳓न्ति सं᳓ च
आ᳓ च विशन्ति उशती᳓र् उश᳓न्तम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
apā́m ← áp- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
ít ← ít (invariable)
iva ← iva (invariable)
tárturāṇāḥ ← √tūr(v)- ~ tur- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
ūrmáyaḥ ← ūrmí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ácha ← ácha (invariable)
īrate ← √r̥- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
manīṣā́ḥ ← manīṣā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
prá ← prá (invariable)
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
ca ← ca (invariable)
namasyántīḥ ← √namasy- (root)
{case:NOM, gender:F, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
sám ← sám (invariable)
úpa ← úpa (invariable)
yánti ← √i- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
ca ← ca (invariable)
uśántam ← √vaś- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
uśatī́ḥ ← √vaś- (root)
{case:NOM, gender:F, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
viśanti ← √viś- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
अ॒पाम्ऽइ॑व । इत् । ऊ॒र्मयः॑ । तर्तु॑राणाः । प्र । म॒नी॒षाः । ई॒र॒ते॒ । सोम॑म् । अच्छ॑ ।
न॒म॒स्यन्तीः॑ । उप॑ । च॒ । यन्ति॑ । सम् । च॒ । आ । च॒ । वि॒श॒न्ति॒ । उ॒श॒तीः । उ॒शन्त॑म् ॥
Hellwig Grammar
- apām ← ap
- [noun], genitive, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- ived ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- ived ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- ūrmayas ← ūrmayaḥ ← ūrmi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wave; billow.”
- tarturāṇāḥ ← tartar ← √tṛ
- [verb noun], nominative, plural
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- manīṣā ← manīṣāḥ ← manīṣā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “hymn; inspiration; idea; thinking; wish; consideration; intelligence.”
- īrate ← īr
- [verb], plural, Present indikative
- “go.”
- somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- accha ← acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
- namasyantīr ← namasyantīḥ ← namasy
- [verb noun], nominative, plural
- “worship; respect.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- yanti ← i
- [verb], plural, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- cā ← ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- cā ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- viśanty ← viśanti ← viś
- [verb], plural, Present indikative
- “enter; penetrate; settle; settle.”
- uśatīr ← uśatīḥ ← vaś
- [verb noun], nominative, plural
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- uśantam ← vaś
- [verb noun], accusative, singular
- “desire; agree; call; care; like; love.”
सायण-भाष्यम्
अपामिव यथोदकानाम् ऊर्मयः त्वरन्ते । इत् इति पूरणः । तद्वत् तर्तुराणाः कर्मणि देवान् स्तोतुं त्वरमाणाः । ‘तुर त्वरणे’ । जौहोत्यादिकः । यङ्लुगन्तस्य शानचि रूपम् । अभ्यासस्यावर्णश्च रेफादेशश्छान्दसः । अभ्यस्तस्वरः। तादृशा ऋत्विजः मनीषाः मनस ईशित्रीः स्तुतीः सोममच्छ सोमं प्रति प्र ईरते प्रेरयन्ति। नमस्यन्तीः नमस्यन्त्यः सोमं पूजयन्त्यः सत्यः तम् उप यन्ति च उपगच्छन्ति तमेव सं यन्ति च । ‘ चवायोगे प्रथमा’ इति न निघातः । ततः उशतीः कामयमानाः स्तुतयः उशन्तं कामयमानं सोमम् आ विशन्ति च ॥
Wilson
English translation:
“The priests hurrying like the waves of the waters dispatch praises towards Soma; adoring him they approach and come up together, longing for him who longs for them they enter him.”
Jamison Brereton
Constantly overtaking each other like the waves of the waters, the inspired thoughts press forward to Soma.
Doing homage, they come close to him and come together with him, and desirous they enter him, who is also desirous.
Jamison Brereton Notes
Pada b prá manīṣā́īrate sómam ácha “The inspired thoughts press forward to Soma” is the intrans. equivalent of 2b íyarti vā́cam “He [=Soma] directs his speech,” with act. transitive redupl. pres. íyarti corresponding to its weak form, medial intrans. ī́rte. This connection is obscured by the Engl. tr.
The deployment of ca, first conjoining two preverbs enfolding their joint verb (c … úpa ca yánti sáṃ ca), and then in the next pāda conjoining a new preverb, but with a different verb (d ā́ca viśanti), is a striking effect. The contrastive preverbs in c of course account for the accent on the main-cl. verb yánti.
Griffith
Hastening onward like the waves of waters, our holy hymns are pressing nigh to Soma.
To him they come with lowly adoration, and, longing, enter him who longs to meet them.
Geldner
Wie die Wogen der Gewässer sich überstürzend eilen die dichterischen Gedanken hervor auf Soma zu. Ehrfürchtig nahen sie sich und gesellen sich ihm und gehen verlangend in den Verlangenden ein.
Grassmann
Gleichwie der Wasser wildbewegte Wellen, so eilen vor zu Soma die Gebete, Anbetend gehn sie zu ihm, gehen mit ihm und dringen ein zum liebenden ihn liebend.
Elizarenkova
Словно волны вод, обгоняя друг друга,
(Поэтические) мысли устремляются вперед, к соме.
Они приближаются и присоединяются (к нему), поклоняясь,
И входят, жаждущие, в жаждущего.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- प्रस्कण्वः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उशतीः) शोभावाली स्तुतियें (उशन्तम्) शोभावाले को (संविशान्ति) प्राप्त होती हैं, जैसे कि (तर्तुराणाः) शीघ्र करनेवाले लोगों को (मनीषा) बुद्धियें (प्रेरते) प्रेरणा करती हैं, इसी प्रकार (सोमम्) परमात्मा को (अच्छ) भली-भाँति प्राप्त होती हैं (च) और (अपामिवोर्मयः) जैसे कि जलों की लहरें जलों को सुशोभित करती हैं, इसी प्रकार परमात्मा की विभूतियें परमात्मा को सुशोभित करती हैं (च) और (नमस्यन्ति) परमात्मा की विभूतियें सत्कार करती हैं और (उपयन्ति) उसको प्राप्त होती हैं॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इसमें परमात्मा की विभूतियों का वर्णन है कि परमात्मा की विभूतियें परमात्मा के भावों को प्रतिक्षण द्योतन करती हैं, जिनसे परमात्मपरायण पुरुष परमात्मा का साक्षात्कार करते हैं॥३॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उशतीः) शोभमानस्तुतयः (उशन्तं) शोभमानं (सं, विशन्ति) प्राप्नुवन्ति यथा (तर्तुराणाः) शीघ्रकारिणां (मनीषा) बुद्धयः (प्र, ईरते) प्रेरयन्ति एवं हि (सोमं) परमात्मानं (अच्छ) सम्यक् प्राप्नुवन्ति (च) तथा (अपां, इव, ऊर्मयः) यथा जलवीचयः जलं भूषयन्ति एवं हि परमात्मविभूतयः परमात्मानं मण्डयन्ति (च) तथा (नमस्यन्ति) ताः परमात्मविभूतयः सत्कुर्वन्ति (च) तथा (उप, यन्ति) तं लभन्ते॥३॥
04 तं ममृड़्जानम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त᳓म् मर्मृजान᳓म् महिषं᳓ न᳓ सा᳓ना
अंशुं᳓ दुहन्ति उक्ष᳓णं गिरिष्ठा᳓म्
तं᳓ वावशान᳓म् मत᳓यः सचन्ते
त्रितो᳓ बिभर्ति व᳓रुणं समुद्रे᳓
मूलम् ...{Loading}...
तं म॑र्मृजा॒नं म॑हि॒षं न साना॑वं॒शुं दु॑हन्त्यु॒क्षणं॑ गिरि॒ष्ठाम् ।
तं वा॑वशा॒नं म॒तयः॑ सचन्ते त्रि॒तो बि॑भर्ति॒ वरु॑णं समु॒द्रे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
त᳓म् मर्मृजान᳓म् महिषं᳓ न᳓ सा᳓ना
अंशुं᳓ दुहन्ति उक्ष᳓णं गिरिष्ठा᳓म्
तं᳓ वावशान᳓म् मत᳓यः सचन्ते
त्रितो᳓ बिभर्ति व᳓रुणं समुद्रे᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
mahiṣám ← mahiṣá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
marmr̥jānám ← √mr̥j- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
ná ← ná (invariable)
sā́nau ← sā́nu- ~ snú- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aṁśúm ← aṁśú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
duhanti ← √duh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
giriṣṭhā́m ← giriṣṭhā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ukṣáṇam ← ukṣán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
matáyaḥ ← matí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
sacante ← √sac- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vāvaśānám ← √vāś- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
bibharti ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samudré ← samudrá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
tritáḥ ← tritá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váruṇam ← váruṇa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
तम् । म॒र्मृ॒जा॒नम् । म॒हि॒षम् । न । सानौ॑ । अं॒शुम् । दु॒ह॒न्ति॒ । उ॒क्षण॑म् । गि॒रि॒ऽस्थाम् ।
तम् । वा॒व॒शा॒नम् । म॒तयः॑ । स॒च॒न्ते॒ । त्रि॒तः । बि॒भ॒र्ति॒ । वरु॑णम् । स॒मु॒द्रे ॥
Hellwig Grammar
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- marmṛjānam ← marmṛj ← √mṛj
- [verb noun], accusative, singular
- “groom; wash; rub.”
- mahiṣaṃ ← mahiṣam ← mahiṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Old World buffalo; Mahiṣa; Mahiṣa.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- sānāv ← sānau ← sānu
- [noun], locative, singular, masculine
- “tableland; ridge; peak; back; ridge; guru.”
- aṃśuṃ ← aṃśum ← aṃśu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sunbeam; beam; aṃśu [word]; thread.”
- duhanty ← duhanti ← duh
- [verb], plural, Present indikative
- “milk.”
- ukṣaṇaṃ ← ukṣaṇam ← ukṣan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bull; ukṣan [word].”
- giriṣṭhām ← giriṣṭhā
- [noun], accusative, singular, masculine
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vāvaśānam ← vaś
- [verb noun], accusative, singular
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- matayaḥ ← mati
- [noun], nominative, plural, feminine
- “intelligence; decision; mind; hymn; purpose; idea; opinion; belief; desire; wish; conviction; plan; devotion.”
- sacante ← sac
- [verb], plural, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- trito ← tritaḥ ← trita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Trita.”
- bibharti ← bhṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- varuṇaṃ ← varuṇam ← varuṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- samudre ← samudra
- [noun], locative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
सायण-भाष्यम्
मर्मजानं यष्टृभिः परिचर्यमाणं महिषं न महिषाख्यं मृगमिव सानौ समुच्छ्रिते देशे वर्तमानम् उक्षणं कामानां सेक्तारं गिरिष्ठाम् अभिषवार्थं ग्रावसु निष्ठितं तं तादृशं प्रसिद्धम् अंशुं सोमं दुहन्ति ऋत्विजो दुहते । ‘ ग्रावाणो वत्सा ऋत्विजो दुहन्ति’ (तै. सं. ६.२.११.४ ) इति तैत्तिरीयब्राह्मणम् । तं तादृशं वावशानं कामयमानं सोमं मतयः मन्तव्याः स्तुतयः सचन्ते समवयन्ति । सेवन्त इति यावत् । ततः त्रितः त्रिषु स्थानेषु वर्तमान इन्द्रः वरुणं शत्रूणां निवारकमेनं सोमं समुद्रे अन्तरिक्षे बिभर्ति शत्रुवधार्थं धारयति । यद्वा । त्रितस्त्रिषु स्थानेषु द्रोणाधवनीयपूतभृदाख्येषु कलशेषु ततो विततः सोमः शत्रूणां निवारकमिन्द्रं द्युलोके बिभर्ति पोषयति ॥
Wilson
English translation:
“(The priests) milk forth the Soma cleansed (dwelling) on a high plural ce like a buffalo, the sprinkler, plural ces between the grinding-stones; praises attend upon the longing Soma; (Indra) who dwells in three abodes supports him, the defeater of enemies, in the firmament.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The priests milk forth: grāvaṇo vatsā ṛtvijo duhanti (Taittirīya Saṃhitā: 6.2.11.4); who dwells in three abodes: or, tritaḥ may be an epithet of somaḥ; varuṇam may be an epithet of indram
Jamison Brereton
They milk him, constantly being groomed like a buffalo on the back (of the filter), the plant, the mountain-dwelling ox.
The poetic thoughts accompany him as he bellows. Trita carries Varuṇa in the sea.1334 IX.96
Jamison Brereton Notes
The ‘back’ (sā́nā́) is the back of the filter; the fuller expression is sā́no ávye “on the sheep’s back,” as in nearby IX.97.3 mr̥jyate sā́no ávye.
Geldner renders vāvaśānám as “dem Verlangenden” (to √vaś ‘desire’), in contrast to Renou and the published translation, which take it to √vāś ‘bellow’. In actual fact it is probably a pun. On the one hand, in this vs. Soma is strongly typed as bovine (a: mahiṣám ‘buffalo’, b: ukṣánam ‘ox’), which favors ‘bellow’. On the other, the end of the previous vs. contains a reciprocal expression from √vaś: 3d uśatī́r uśántam “(they) desiring, (him) desiring.” So both roots are in play here and equally applicable to Soma. For a similar situation see nearby IX.93.4 and comm. thereon.
For Trita as the archetypal soma-preparer, see comm. ad IX.37.4. Here Soma is identified with Varuṇa because of Varuṇa’s (developing) association with water and the sea. See Lüders (52, 268), Ober (II.100 and n. 406).
Griffith
They drain the stalk, the Steer who dwells on mountains, even as a Bull who decks him on the upland.
Hymns follow and attend him as he bellows: Trita bears Varuna aloft in ocean.
Geldner
Ihn, der sich sauber macht auf dem Rücken der Seihe wie ein Büffel auf dem Rücken des Berges, den Stier, den Stengel, der auf dem Berge wächst, melken sie. Dem Verlangenden schließen sich die Gebete an. Trita trägt den Varuna im Meere.
Grassmann
Ihn, welcher prangt wie auf dem Berg der Büffel, ihn melken sie, den Saft, den Stier der Höhen, Ihn, wenn er brüllt, geleiten die Gebete, und Trita bringt den Varuna zum Meere.
Elizarenkova
Его, начищаемого на спине (цедилки), словно буйвола,
Стебель сомы они доят, быка, находящегося на горе.
Его, громко ревущего, сопровождают молитвы.
Трита уносит Варуну в море.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- प्रस्कण्वः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तं मर्मृजानम्) उन भक्तों द्वारा उपासित परमात्मा को (सानौ) सर्वोपरि शिखर पर (महिषं न) महापुरुष के समान विराजमान को (अंशुम्) जो सूक्ष्म से सूक्ष्म है, (उक्षणम्) जो सर्वोपरि बलप्रद है, (गिरिष्ठाम्) जो वेदरूपी वाणी का अधिष्ठाता है, (तं वावशानम्) उस सर्वोपरि कमनीय परमात्मा को (मतयः) सुमति लोग (सचन्ते) संगत होते हैं और जो परमात्मा (समुद्रे) अन्तरिक्ष में (वरुणम्) वरणीय पदार्थों को (बिभर्ति) धारण करता है और (त्रितः) प्रकृति, जीव और महत्तत्त्वरूप सूक्ष्म जगत्कारणों का अधिष्ठाता है अथवा (त्रितः) भूत, भविष्यत्, वर्त्तमान तीनों कालों का अधिष्ठाता है॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में परमात्मा के स्वरूप का वर्णन है कि वह अत्यन्त सूक्ष्म और दुर्विज्ञेय है। उसको संयमी पुरुष साक्षात्कार कर सकते हैं॥४॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तं, मर्मृजानम्) तं भक्तैरुपास्यमानं परमात्मानं (सानौ) सर्वोपरि शिखरे (महिषं, न) महापुरुषमिव विराजमानं (अंशुं) सूक्ष्मादपि सूक्ष्मं (उक्षणं) सर्वाधिकबलदं (गिरिष्ठां) वेदवागधिष्ठातारं (तं, वावशानं) सर्वोपरि कमनीयं (मतयः, सचन्ते) सुमतयः सेवन्ते यश्च (समुद्रे) अन्तरिक्षे (वरुणं) वरणीयपदार्थान् (बिभर्ति) पोषयति (त्रितः) जीवप्रकृतिमहत्तत्त्वरूपसूक्ष्मजगत्कारणानामधिष्ठातास्ति अथवा (त्रितः) कालत्रयाधिष्ठातास्ति॥४॥
05 इष्यन्वाचमुपवक्तेव होतुः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ᳓ष्यन् वा᳓चम् उपवक्ते᳓व हो᳓तुः
पुनान᳓ इन्दो वि᳓ षिया मनीषा᳓म्
इ᳓न्द्रश् च य᳓त् क्ष᳓यथः सउ᳓भगाय
सुवी᳓रियस्य प᳓तयः सियाम
मूलम् ...{Loading}...
इष्य॒न्वाच॑मुपव॒क्तेव॒ होतुः॑ पुना॒न इ॑न्दो॒ वि ष्या॑ मनी॒षाम् ।
इन्द्र॑श्च॒ यत्क्षय॑थः॒ सौभ॑गाय सु॒वीर्य॑स्य॒ पत॑यः स्याम ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - प्रस्कण्वः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इ᳓ष्यन् वा᳓चम् उपवक्ते᳓व हो᳓तुः
पुनान᳓ इन्दो वि᳓ षिया मनीषा᳓म्
इ᳓न्द्रश् च य᳓त् क्ष᳓यथः सउ᳓भगाय
सुवी᳓रियस्य प᳓तयः सियाम
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
hótuḥ ← hótar- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
íṣyan ← √iṣ- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
upavaktā́ ← upavaktár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā́cam ← vā́c- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
indo ← índu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
manīṣā́m ← manīṣā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
punānáḥ ← √pū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
sya ← √sā- ~ si- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
ca ← ca (invariable)
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kṣáyathaḥ ← √kṣā- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
saúbhagāya ← saúbhaga- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pátayaḥ ← páti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
suvī́ryasya ← suvī́rya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
syāma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
इष्य॑न् । वाच॑म् । उ॒प॒व॒क्ताऽइ॑व । होतुः॑ । पु॒ना॒नः । इ॒न्दो॒ इति॑ । वि । स्य॒ । म॒नी॒षाम् ।
इन्द्रः॑ । च॒ । यत् । क्षय॑थः । सौभ॑गाय । सु॒ऽवीर्य॑स्य । पत॑यः । स्या॒म॒ ॥
Hellwig Grammar
- iṣyan ← iṣ
- [verb noun], nominative, singular
- “desire; recommend; approve; seek; call; search; try; prefer; love; commend; assent; permit; choose.”
- vācam ← vāc
- [noun], accusative, singular, feminine
- “speech; statement; voice; voice; speech; language; vāc [word]; word; literary composition; conversation; sound; Sarasvati; cry; assurance; spell.”
- upavakteva ← upavaktā ← upavaktṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- upavakteva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- hotuḥ ← hotṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- punāna ← punānaḥ ← pū
- [verb noun], nominative, singular
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- indo ← indu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “moon; Soma; drop; anusvāra; one; Candra; silver; camphor; point; juice.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- ṣyā ← sya ← sā
- [verb], singular, Present imperative
- “tie.”
- manīṣām ← manīṣā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “hymn; inspiration; idea; thinking; wish; consideration; intelligence.”
- indraś ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- kṣayathaḥ ← kṣi
- [verb], dual, Present indikative
- “govern; inhabit; dwell; stay; predominate; bide; own.”
- saubhagāya ← saubhaga
- [noun], dative, singular, neuter
- “well-being.”
- suvīryasya ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvīryasya ← vīryasya ← vīrya
- [noun], genitive, singular, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- patayaḥ ← pati
- [noun], nominative, plural, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्दो सोम वाचं स्तुतिम् इष्यन् प्रेरयन् होतुः उपवक्तेव यथाध्वर्युः प्रतिगरं कुर्वन् प्रोत्साहयति तद्वत् स्तोतॄणां शंसनाय प्रोत्साहं कुर्वन् पुनानः पूयमानस्त्वं मनीषां बुद्धि वि ष्य विमुञ्च । किंतु बुद्धिं धनप्रदानाभिमुखीं कुरु । किंच यत् यदा इन्द्रश्च त्वं च सह यज्ञे क्षथथः निवसथः तदा स्तोतारो वयं सौभगाय सौभाग्याय स्याम । किंच सुवीर्यस्य शोभनवीर्योपेतस्य धनस्य पतयः स्वामिनः स्याम भवेम ॥ ॥ ५ ॥
Wilson
English translation:
“Indu, being purified, stimulating the praise (of the worshippers) like the answer of the hotā set free the understanding; when (you) and Indra are present together (at the sacrifice) may we be prosperous, may we become the possessors of excellent male progeny.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Set free the understanding: i.e., make his (?Indra’s) mind favourably disposed to grant wealth
Jamison Brereton
Inciting speech, as the Upavaktar incites the speech of the Hotar, while being purified, o drop, unleash the inspired thought.
Since (you) and Indra have the power for good fortune, might we be
lords of an abundance of heroes.
Jamison Brereton Notes
The Upavaktar priest prompts the Hotar to speak. On this priestly title and its relationship to the Maitrāvaruṇa priest, see Minkowski, Priesthood in Ancient India, 118-27. It may be no accident that this priestly title, found only 3x in the RV (IV.9.5, VI.71.5, and here), occurs directly after a mention of Varuṇa.
Griffith
Sending thy voice out as Director, loosen the Invoker’s thought, O Indu, as they cleanse thee.
While thou and Indra rule for our advantage, may we be masters of heroic vigour.
Geldner
Zur Rede auffordernd, wie der Upavaktri zur Rede des Hotri, entbinde bei deiner Läuterung die Dichtung, o Saft! Da du und Indra, ihr beide, die Macht zum Glück habt, so möchten wir die Herren der Meisterschaft sein.
Grassmann
Die Stimm erhebend wie des Priesters Mahner mach flammend, Indu, frei des Herzens Andacht, Wenn du und Indra herrscht zu hohem Glücke, so lasst uns Herren sein von Heldenscharen.
Elizarenkova
Побуждая к речи, как упавактар, (-речь) хотара,
Очищаясь, о сок сомы, развяжи поэтическую мысль!
Если Индра и (ты) царствуете (нам) на благо,
Пусть станем мы повелителями богатства из прекрасных мужей!
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- प्रस्कण्वः
- पादनिचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्दो) हे प्रकाशस्वरूप परमात्मन् ! आप (मनीषाम्) बुद्धि को हमारेलिये (विष्य) प्रदान कीजिये और (वाचमिष्यन्) वाणी की इच्छा करते हुए (उपवक्तेव) वक्ता के समान (होतुः) उपासक को सदुपदेश करें (च) और (यत्) जो (इन्द्रः) कर्म्मयोगी और आप (क्षयथः) दोनों अद्वैतभाव को प्राप्त हैं, (सौभगाय) इस सौभाग्य के लिये हम आपका धन्यवाद करते हैं और आपसे प्रार्थना करते हैं कि(सुवीर्य्यस्य, पतयः, स्याम) सर्वोपरि बल के पति हों॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उक्त परमात्मा से बल की प्रार्थना की गयी है॥५॥ यह ९५ वाँ सूक्त और पाँचवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्दो) हे प्रकाशस्वरूप परमात्मन् ! भवान् (मनीषां) अस्मभ्यं बुद्धिं (वि, स्य) प्रयच्छतु तथा (वाचं, इष्यन्) वाणीं कामयमानः (उपवक्ता, इव) वक्ता इव तथा (होतुः) उपासकं सदैवोपदिशतु (च) तथा (यत्) यद्धि (इन्द्रः) कर्मयोगी भवांश्च (क्षयथः) उभावपि अद्वैतभावं प्राप्तौ (सौभगाय) अस्मै सौभाग्याय धन्यं मन्ये भवन्तं प्रार्थये च (सुवीर्यस्य) सर्वोपरि बलस्य (पतयः, स्याम) पतयो भवेम॥५॥ इति पञ्चनवतितमं सूक्तं पञ्चमो वर्गश्च समाप्तः॥