सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘असावि’ इति पञ्चर्चं पञ्चदशं सूक्तम् । ऋष्याद्याः पूर्ववत् । अत्रानुक्रमणिका– असावीति त्रिष्टुबन्ते’ इति । अनेन द्विवचनेन प्रकृतयोः ‘प्र सोमस्य’ इत्यादिकयोर्द्वयोरपि त्रिष्टुबन्तता प्रतिपादिता । गतो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
82 (794)
Soma Pavamāna
Vasu Bhāradvāja
5 verses: jagatī, except triṣṭubh 5
The first two verses of this hymn are conventional treatments of Soma’s journey across the filter and his mixing with milk (here called ghee). Verse 3, however, is more cryptically phrased, and the name Soma is not mentioned. He appears as a buffalo with feathers and/or leaves, and his father is Parjanya (“thunder”): the image is of a plant produced by the rains. As often, his home is in the mountains, here identified as the navel of the earth. And the rinsing waters, the milk, and the pressing stones of the ritual preparation appear in the second half of the verse. Verse 4 is notable for its 1st-person singular speaker; the abrupt phrase “Listen: I am speaking to you” is reminiscent of the famous command given by the goddess Speech (Vāc) in X.125.4 “Listen to me, you who are listened to. It’s a trustworthy thing I tell you.” First-person singular speech is quite rare in Maṇḍala IX. The combination of a rid dling middle verse and the poet’s announcement of his own speech is reminiscent of omphalos hymns, though there is little other support for such a structure.
Jamison Brereton Notes
068-086 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
The trimeter portion of the IXth Maṇḍala begins with IX.68, and the Jagatī section goes through IX.86.
01 असावि सोमो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓सावि सो᳓मो अरुषो᳓ वृ᳓षा ह᳓री
रा᳓जेव दस्मो᳓ अभि᳓ गा᳓ अचिक्रदत्
पुनानो᳓ वा᳓रम् प᳓रि एति अव्य᳓यं
श्येनो᳓ न᳓ यो᳓निं घृत᳓वन्तम् आस᳓दम्
मूलम् ...{Loading}...
असा॑वि॒ सोमो॑ अरु॒षो वृषा॒ हरी॒ राजे॑व द॒स्मो अ॒भि गा अ॑चिक्रदत् ।
पु॒ना॒नो वारं॒ पर्ये॑त्य॒व्ययं॑ श्ये॒नो न योनिं॑ घृ॒तव॑न्तमा॒सद॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - वसुर्भारद्वाजः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अ᳓सावि सो᳓मो अरुषो᳓ वृ᳓षा ह᳓री
रा᳓जेव दस्मो᳓ अभि᳓ गा᳓ अचिक्रदत्
पुनानो᳓ वा᳓रम् प᳓रि एति अव्य᳓यं
श्येनो᳓ न᳓ यो᳓निं घृत᳓वन्तम् आस᳓दम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aruṣáḥ ← aruṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ásāvi ← √su- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
hárī ← hári- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
sómaḥ ← sóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vŕ̥ṣā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
acikradat ← √krand- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
dasmáḥ ← dasmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
iva ← iva (invariable)
rā́jā ← rā́jan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
avyáyam ← avyáya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
eti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
pári ← pári (invariable)
punānáḥ ← √pū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
vā́ram ← vā́ra- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
āsádam ← √sad- (root)
{case:ACC, number:SG}
ghr̥távantam ← ghr̥távant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
śyenáḥ ← śyená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yónim ← yóni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
असा॑वि । सोमः॑ । अ॒रु॒षः । वृषा॑ । हरिः॑ । राजा॑ऽइव । द॒स्मः । अ॒भि । गाः । अ॒चि॒क्र॒द॒त् ।
पु॒ना॒नः । वार॑म् । परि॑ । ए॒ति॒ । अ॒व्यय॑म् । श्ये॒नः । न । योनि॑म् । घृ॒तऽव॑न्तम् । आ॒ऽसद॑म् ॥
Hellwig Grammar
- asāvi ← su
- [verb], singular, Aorist passive
- “press out; su.”
- somo ← somaḥ ← soma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- aruṣo ← aruṣaḥ ← aruṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “red; red.”
- vṛṣā ← vṛṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bullocky; potent; powerful; strong; manly; aroused; potent; much(a); male; large.”
- harī ← hariḥ ← hari
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vishnu; monkey; Krishna; horse; lion; Indra; Hari; Surya; Hari; haritāla; Hari; snake; frog.”
- rājeva ← rājā ← rājan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- rājeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- dasmo ← dasmaḥ ← dasma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “overlord.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- gā ← gāḥ ← go
- [noun], accusative, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- acikradat ← krand
- [verb], singular, Redupl. Aorist (Ind.)
- “roar; neigh; cry; howl; shout.”
- punāno ← punānaḥ ← pū
- [verb noun], nominative, singular
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- vāram ← vāra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “strainer.”
- pary ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- ety ← eti ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- avyayaṃ ← avyayam ← avyaya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sheep.”
- śyeno ← śyenaḥ ← śyena
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yoniṃ ← yonim ← yoni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- ghṛtavantam ← ghṛtavat
- [noun], accusative, singular, masculine
- “buttery.”
- āsadam ← āsad ← √sad
- [verb noun]
- “approach; attack; sit down; approach; find; arrive.”
सायण-भाष्यम्
सोमः असावि अभिषुतोऽभूत्। कीदृशः सोमः । अरुषः आरोचमानः वृषा वर्षकः हरिः हरितवर्णः । स च राजेव दस्मः दर्शनीयः सन् गाः उदकानि अभिलक्ष्य अचिक्रदत् शब्दं करोति स्वरसनिर्मोकसमये । पश्चात् पुनानः पूयमानः अव्ययम् अविमयं वारं वालं दशापवित्रं पर्येति । ततः श्येनो न श्येन इव योनिं स्वकीयं स्थानं घृतवन्तम् उदकवन्तम् आसदम् आसदनाय पवत इति शेषः ॥
Wilson
English translation:
“The Soma has been effused radiant, the showerer, green-inted; magnificent as a king, he cries aloud when approaching the waters; purified, he passes through the sheep’s fleece, to alight on the water-moistened seat like a hawk (on its nest).”
Jamison Brereton
Soma has been pressed—the ruddy, tawny bull. Wondrous like a king, he has roared to the cows.
While being purified, he circles around the sheep’s fleece, to sit, like a falcon, on his ghee-filled womb.
Griffith
EVEN as a King hath Soma, red and tawny Bull, been pressed: the Wondrous One hath bellowed to the kine.
While purified he passes through the filtering fleece to seat him hawk-like on the place that drops with oil.
Geldner
Ausgepreßt ward der rötliche Soma, der starke Falbe. Ein Meister gleich einem König hat er nach Kühen gebrüllt. Während er sich klärt, umkreist er das Schafhaar, um sich auf den schmalzigen Schoß zu setzen wie ein Falke ins Nest.
Grassmann
Erzeugt ist Soma, er, der rothe, goldne Hengst gleich kräft’gem König schrie er jetzt die Kühe an, Sich klärend geht er durch die Widderwolle hin, zu setzen sich dem Adler gleich aufs reiche Nest.
Elizarenkova
Выжат сома красноватый, бык золотистый.
Словно царь замечательный, он взревел навстречу коровам.
Очищаясь, он проходит сквозь сито из овечьей шерсти,
Чтобы сесть на (свое) лоно, полное жира, словно сокол ( – в гнездо).
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- वसुर्भारद्वाजः
- विराड्जगती
- निषादः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सोमः) जो सर्वोत्पादक (अरुषः) प्रकाशस्वरूप (वृषा) सद्गुणों कीवृष्टि करनेवाला (हरिः) पापों के हरण करनेवाला है, वह (राजेव) राजा के समान (दस्मः) दुःखों व कष्टों को क्षीण करनेवाला है और वह (गाः) पृथिव्यादि लोक-लोकान्तरों के चारों ओर (अभि, अचिक्रदत्) शब्दायमान हो रहा है। वह(वारं)वरणीय पुरुष को जो (अव्ययं) दृढभक्त है, उसको (पुनानः) पवित्र करता हुआ (पर्य्येति) प्राप्त होता है। (न) जिस प्रकार (श्येनः) विद्युत् (घृतवन्तं) स्नेहवाले (आसदं) स्थानों को (योनिं) आधार बनाकर प्राप्त होता है। इसी प्रकार उक्तगुणवाले परमात्मा ने (असावि) इस ब्रह्माण्ड को उत्पन्न किया॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - “सूते चराचरं जगदिति सोमः” जो इस चराचर ब्रह्माण्ड को उत्पन्न करता है, उसका नाम सोम है। यह शब्द “षूङ् प्राणिगर्भविमोचने” से सिद्ध होता है और उसी धातु से असावि यह प्रयोग है। जिसके अर्थ किसी वस्तु को उत्पन्न करने के हैं और सायणाचार्य्य ने जो इसके अर्थ सोम के कुटे जाने के किये हैं, वह कदापि ठीक नहीं हो सकते, क्योंकि सोम तो यहाँ कर्ता है, कर्म्म नहीं और यदि कोई यह कहे कि यहाँ कर्म्म में प्रत्यय है, तो सोम में तृतीया क्यों नहीं, तो इसका उत्तर यह है कि यह वैदिक प्रयोग है ॥१॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सोमः) यः सर्वोत्पादकः परमात्मा (अरुषः) प्रकाशस्वरूपः (वृषा) सद्गुणानां वृष्टिकर्ता (हरिः) पापनाशकश्चाऽस्ति। स (राजेव) राजतुल्यः (दस्मः) दुःखानां दुष्टानाञ्चोपक्षेता अस्ति। स च (गाः) लोकलोकान्तराणाञ्चतुर्दिक्षु (अभि अचिक्रदत्) शब्दायमानो भवति। स (वारम्) वरणीयपुरुषं यो (अव्ययम्) दृढभक्तोऽस्ति तं (पुनानः) पवित्रयन् (पर्य्येति) प्राप्नोति (न) येन प्रकारेण (श्येनः) विद्युत् (घृतवन्तम्) स्नेहवन्तं (आसदम्) स्थानानां (योनिम्) समाश्चित्यं प्राप्नोति। एवमुक्तगुणयुक्तः परमात्मा (असावि) निर्म्ममे ॥१॥
02 कविर्वेधस्या पर्येषि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
कवि᳓र् वेधस्या᳓ प᳓रि एषि मा᳓हिनम्
अ᳓त्यो न᳓ मृष्टो᳓ अभि᳓ वा᳓जम् अर्षसि
अपसे᳓धन् दुरिता᳓ सोम मॄळय+
घृतं᳓ व᳓सानः प᳓रि यासि निर्णि᳓जम्
मूलम् ...{Loading}...
क॒विर्वे॑ध॒स्या पर्ये॑षि॒ माहि॑न॒मत्यो॒ न मृ॒ष्टो अ॒भि वाज॑मर्षसि ।
अ॒प॒सेध॑न्दुरि॒ता सो॑म मृळय घृ॒तं वसा॑नः॒ परि॑ यासि नि॒र्णिज॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - वसुर्भारद्वाजः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
कवि᳓र् वेधस्या᳓ प᳓रि एषि मा᳓हिनम्
अ᳓त्यो न᳓ मृष्टो᳓ अभि᳓ वा᳓जम् अर्षसि
अपसे᳓धन् दुरिता᳓ सोम मॄळय+
घृतं᳓ व᳓सानः प᳓रि यासि निर्णि᳓जम्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
eṣi ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
kavíḥ ← kaví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mā́hinam ← mā́hina- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pári ← pári (invariable)
vedhasyā́ ← vedhasyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
arṣasi ← √arṣ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
átyaḥ ← átya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mr̥ṣṭáḥ ← √mr̥j- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ná ← ná (invariable)
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
apasédhan ← √sidh- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
duritā́ ← duritá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
mr̥ḷaya ← √mr̥ḍ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
soma ← sóma- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ghr̥tám ← ghr̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
nirṇíjam ← nirṇíj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
pári ← pári (invariable)
vásānaḥ ← √vas- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
yāsi ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
क॒विः । वे॒ध॒स्या । परि॑ । ए॒षि॒ । माहि॑नम् । अत्यः॑ । न । मृ॒ष्टः । अ॒भि । वाज॑म् । अ॒र्ष॒सि॒ ।
अ॒प॒ऽसेध॑न् । दुः॒ऽइ॒ता । सो॒म॒ । मृ॒ळ॒य॒ । घृ॒तम् । वसा॑नः । परि॑ । या॒सि॒ । निः॒ऽनिज॑म् ॥
Hellwig Grammar
- kavir ← kaviḥ ← kavi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- vedhasyā
- [noun], instrumental, singular, feminine
- pary ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- eṣi ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- māhinam ← māhina
- [noun], accusative, singular, neuter
- “mighty; large.”
- atyo ← atyaḥ ← atya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; steed.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- mṛṣṭo ← mṛṣṭaḥ ← mṛj
- [verb noun], nominative, singular
- “purify; polish; rub; remove.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- arṣasi ← ṛṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “run.”
- apasedhan ← apasidh ← √sidh
- [verb noun], nominative, singular
- “chase away; ward off.”
- duritā ← durita
- [noun], accusative, plural, neuter
- “danger; sin; difficulty; difficulty; evil.”
- soma
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- mṛᄆaya ← mṛḍaya ← mṛḍay ← √mṛḍ
- [verb], singular, Present imperative
- “pardon.”
- ghṛtaṃ ← ghṛtam ← ghṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “ghee; fat.”
- vasānaḥ ← vas
- [verb noun], nominative, singular
- “wear.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- yāsi ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- nirṇijam ← nirṇij
- [noun], accusative, singular, feminine
- “attire; garment.”
सायण-भाष्यम्
हे सोम कविः क्रान्तदर्शी सन् वेधस्या यागविधानेच्छया माहिनं मंहनीयं पवित्रं पर्येषि परिगच्छसि । पश्चात् मृष्टः प्रक्षालितः अत्यो न अश्व इव वाजं संग्रामम् अभि अर्षसि । हे सोम दुरिता अस्माकं दुरितानि अपसेधन परिहरन् मृळय सुखय । घृतम् उदकं वसानः आच्छादयन् परि यासि अभिगच्छसि । किम् । निर्णिजं निर्णेजकं पवित्रम् ॥
Wilson
English translation:
“You, who are wise, pass through the adorable (filter) with a desire to perform the sacrifice; being cleansed you rush like a horse to the cattle. Driving away misfortunes be gracious (to us), Soma; clothed in water you proceed to the cleansing (vessel).”
Jamison Brereton
As a poet with ritual expertise, you circle around the great (filter). Groomed like a steed, you rush to the prize.
Warding off difficulties, o Soma, be merciful. Wearing ghee as your
raiment, you drive around.
Griffith
To glory goest thou, Sage with disposing skill, like a groomed steed thou rusbest forward to the prize.
O Soma, be thou gracious, driving off distress: thou goest, clothed in butter, to a robe of state.
Geldner
Ein Seher an Meisterschaft umkreisest du die umfängliche Seihe. Wie ein Roß sauber gemacht eilst du auf den Siegerpreis los. Die Fährlichkeiten beseitigend sei barmherzig, Soma! In Schmalz als dein Festgewand dich kleidend kreisest du um.
Grassmann
Du weiser gehst mit Eifer durch das weite Netz, gestriegelt wie ein Renner eilst du zu dem Preis; Verjagend, Soma, die Gefahren, sei uns hold, in Fett gekleidet gehst du durch dein Schmuckgewand.
Elizarenkova
Поэт по (своему) умению, ты движешься кругами по огромной (цедилке).
Начищенный, словно конь, ты течешь к награде.
Помилуй, о сома, устраняя трудности!
Ты делаешь круги, рядясь в жир как в праздничный наряд.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- वसुर्भारद्वाजः
- निचृज्जगती
- निषादः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे परमात्मन् ! (वेधस्या) उपदेश करने की इच्छा से आप (माहिनं) महापुरुषों को (पर्येषि) प्राप्त होते हो और आप (अत्यः) अत्यन्त गतिशील पदार्थ के (न) समान (अभिवाजं) हमारे आध्यात्मिक यज्ञ को (अभ्यर्षसि) प्राप्त होते हैं। आप (कविः) सर्वज्ञ हैं (मृष्टः) शुद्धस्वरूप हैं (दुरिता) हमारे पापों को (अपसेधन्) दूर करके (सोम) हे सोम ! (मृळय) आप हमको सुख दें और (घृतं वसानः) प्रेमभाव को उत्पन्न करते हुए (निर्णिजं) पवित्रता को (परियासि) उत्पन्न करें॥२॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में सर्वज्ञ परमात्मा से यह प्रार्थना है कि हे परमात्मन् ! आप हमको शुद्ध करें और सब प्रकार के सुख प्रदान करें। यहाँ सोम के लिये कवि शब्द आया है। सायण के मत में यहाँ सोमलता को ही कवि=सर्वज्ञ कथन किया गया है। वास्तव में वेदों में कवि शब्द जड़ के लिये कहीं भी नहीं आता। इतना ही नहीं, किन्तु“कविर्मनीषी, परिभूः, स्वयम्भूः” य० ४०।८ इत्यादि वाक्यों में कवि शब्द परमात्मा के लिये आया है, इस प्रकार उक्त मन्त्र में कवि शब्द से परमात्मा का ग्रहण करना चाहिये, जड़ सोम का नहीं ॥२॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे परमात्मन् ! (वेधस्या) उपदेष्टुमिच्छया भवान् (माहिनम्) महापुरुषान् (पर्येषि) प्राप्नोति अथ च त्वं (अत्यो, न) अतिगत्वरपदार्थ इव (अभिवाजम्) मदाध्यात्मिकयज्ञं (अभ्यर्षि) प्राप्नोषि। त्वं (कविः) सर्वज्ञोऽसि (मृष्टः) तथा शुद्धस्वरूपोऽसि। (दुरिता) मदीयदुष्कृतानि (अपसेधन्) विदूरं कृत्वा (सोम) हे परमात्मन् ! (मृळय) मां सुखय अथ च (घृतं वसानः) प्रेमभावमुत्पादयन् (निर्निजम्) पवित्रताम् (परियासि) उत्पादयसि ॥२॥
03 पर्जन्यः पिता - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पर्ज᳓न्यः पिता᳓ महिष᳓स्य पर्णि᳓नो
ना᳓भा पृथिव्या᳓ गिरि᳓षु क्ष᳓यं दधे
स्व᳓सार आ᳓पो अभि᳓ गा᳓ उता᳓सरन्
सं᳓ ग्रा᳓वभिर् नसते वीते᳓ अध्वरे᳓
मूलम् ...{Loading}...
प॒र्जन्यः॑ पि॒ता म॑हि॒षस्य॑ प॒र्णिनो॒ नाभा॑ पृथि॒व्या गि॒रिषु॒ क्षयं॑ दधे ।
स्वसा॑र॒ आपो॑ अ॒भि गा उ॒तास॑र॒न्त्सं ग्राव॑भिर्नसते वी॒ते अ॑ध्व॒रे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - वसुर्भारद्वाजः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
पर्ज᳓न्यः पिता᳓ महिष᳓स्य पर्णि᳓नो
ना᳓भा पृथिव्या᳓ गिरि᳓षु क्ष᳓यं दधे
स्व᳓सार आ᳓पो अभि᳓ गा᳓ उता᳓सरन्
सं᳓ ग्रा᳓वभिर् नसते वीते᳓ अध्वरे᳓
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
mahiṣásya ← mahiṣá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
parjányaḥ ← parjánya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
parṇínaḥ ← parṇín- (nominal stem)
{case:GEN, number:SG}
pitā́ ← pitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dadhe ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
giríṣu ← girí- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
kṣáyam ← kṣáya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
nā́bhā ← nā́bhi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
pr̥thivyā́ḥ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
asaran ← √sr̥- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
svásāraḥ ← svásar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
utá ← utá (invariable)
adhvaré ← adhvará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
grā́vabhiḥ ← grā́van- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
nasate ← √nas- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sám ← sám (invariable)
vīté ← √vī- 1 (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
पद-पाठः
प॒र्जन्यः॑ । पि॒ता । म॒हि॒षस्य॑ । प॒र्णिनः॑ । नाभा॑ । पृ॒थि॒व्याः । गि॒रिषु॑ । क्षय॑म् । द॒धे॒ ।
स्वसा॑रः । आपः॑ । अ॒भि । गाः । उ॒त । अ॒स॒र॒न् । सम् । ग्राव॑ऽभिः । न॒स॒ते॒ । वी॒ते । अ॒ध्व॒रे ॥
Hellwig Grammar
- parjanyaḥ ← parjanya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “cloud; Parjanya; Indra; nimbus.”
- pitā ← pitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- mahiṣasya ← mahiṣa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Old World buffalo; Mahiṣa; Mahiṣa.”
- parṇino ← parṇinaḥ ← parṇin
- [noun], genitive, singular, masculine
- “winged; plumed.”
- nābhā ← nābhi
- [noun], locative, singular, feminine
- “navel; hub; kinship; beginning; origin; umbilical cord; nābhi [word]; friendship; center.”
- pṛthivyā ← pṛthivyāḥ ← pṛthivī
- [noun], genitive, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- giriṣu ← giri
- [noun], locative, plural, masculine
- “mountain; adri; rock; giri [word]; hill; śilājatu.”
- kṣayaṃ ← kṣayam ← kṣaya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “dwelling; house; kṣaya [word]; home; family.”
- dadhe ← dhā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- svasāra ← svasāraḥ ← svasṛ
- [noun], nominative, plural, feminine
- “sister; svasṛ [word].”
- āpo ← āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- gā ← gāḥ ← go
- [noun], accusative, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- utāsaran ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- utāsaran ← asaran ← sṛ
- [verb], plural, Thematic aorist (Ind.)
- “sṛ; liquefy; run; spread; stretch out.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- grāvabhir ← grāvabhiḥ ← grāvan
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “stone; millstone; grindstone; mountain.”
- nasate ← nas
- [verb], singular, Present indikative
- vīte ← vī
- [verb noun], locative, singular
- “approach; ask; desire; go; drive.”
- adhvare ← adhvara
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
सायण-भाष्यम्
यस्य महिषस्य महतः पर्णिनः पर्णवतः पतनवतो वा सोमस्य पर्जन्यः पिता जनकः स सोमः पृथिव्याः नाभा नाभौ नाभिस्थानीये हविर्धाने गिरिषु गिरिसंबन्धिग्रावसु क्षयं निवासं दधे धारयत्यभिषवसमये । उत अपि च स्वसारः अङ्गुलयः आपः वसतीवर्यः गाः आशिरार्थाः स्तुतयो वा अभि असरन् अभिसरन्ति । सं नसते संगच्छते च ग्रावभिः साकम् । कुत्र । वीते कान्ते अध्वरे यज्ञे ॥
Wilson
English translation:
“The mighty winged (Soma) whose father is Parjanya has plural ced his dwelling on the navel of the earth among the mountains; the sisters, the waters flow to (the produce of) the kine; he meets with the stones at the beloved sacrifice.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Parjanya: i.e., the rain; somaḥ is implied in mahiṣasya parṇinaḥ and is the subject of dadhe. The mountains are the grinding-stones; the navel of the earth is the oblation. svasaraḥ = fingers
Jamison Brereton
Parjanya is the father of the feathered [/leafy] buffalo. In the navel of the earth, on the mountains he has established his dwelling place.
The sister waters have also flowed to the cows. He will unite with the stones when the ceremony is undertaken.
Griffith
Parjanya is the Father of the Mighty Bird: on mountains, in earth’s centre hath he made his home.
The waters too have flowed, the Sisters, to the kine: he meets the pressing-stones at the beloved rite.
Geldner
Parjanya ist der Vater des befiederten, des belaubten Büffels; im Mittelpunkt der Erde, auf den Bergen hat er seinen Wohnsitz genommen. Auch die verschwisterten Gewässer sind zu den Kühen geeilt. Mit den Steinen kommt er in Berührung, wenn das Opfer zugerichtet ist.
Grassmann
Des grossen Adlers Vater ist das Blitzgewölk; im Schooss der Erde, auf den Bergen nahm er Platz, Die Wasser, seine Schwestern, rannen hin zur Milch, und mit den Steinen buhlt er bei dem Opferwerk.
Elizarenkova
Парджанья – отец буйвола крылатого.
На пупе земли, в горах он устроил себе жилье.
Сестры-воды тоже поспешили к коровам.
Он обнимается с давильными камнями, когда подготовлен обряд.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- वसुर्भारद्वाजः
- जगती
- निषादः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वीते, अध्वरे) पवित्र यज्ञों में (ग्रावभिः) रक्षा से आप (नसते) प्राप्त होते हैं (उत) और (गाः) पृथिव्यादि लोक-लोकान्तरों में (अभि असरन्) गति करते हुए (आपः) सर्वव्यापक आप (स्वसारः) स्वयं गतिशील होकर विराजमान होते हैं। आप कैसे हैं (पर्जन्यः) सबके तर्पक हैं और (पिता) सबके रक्षक हैं और (महिषस्य, पर्णिनः) बड़े से बड़े गतिशील पदार्थों के नियन्ता हैं और (पृथिव्याः, नाभा) पृथिव्यादि लोक-लोकान्तरों के केन्द्र होकर (गिरिषु) सब पदार्थों में (क्षयं, दधे) रक्षा को उत्पन्न करतेहैं॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा इस चराचर ब्रह्माण्ड का उत्पादक है और पर्जन्य के समान सबका तृप्तिकारक है।उसी परमात्मा से सब प्रकार की शान्ति और रक्षा उत्पन्न होती हैं ॥३॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वीते अध्वरे) पवित्रेषु यज्ञेषु (ग्रावभिः) रक्षया भवान्(नसते) प्राप्तो भवति (उत) अथ च (गाः) पृथिव्यादिलोकलोकान्तरेषु (अभि असरन्) गच्छन् (आपः) सर्वव्यापको भवान् (स्वसारः) स्वयं गतिशीलः सन् विराजमानो भवति। कथं भूतो भवान् (पर्जन्यः) सर्वतर्पकोऽस्ति अथ च (पिता) सर्वरक्षकोऽस्ति। तथा (महिषस्यपर्णिनः) महागतिशीलपदार्थानां नियन्तास्ति अथ च (पृथिव्याः, नाभा) पृथिव्यादिलोकलोकान्तराणां केन्द्रो भूत्वा (गिरिषु) सकलपदार्थेषु (क्षयं दधे) रक्षामुत्पादयति ॥३॥
04 जायेव पत्यावधि - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
जाये᳓व प᳓त्याव् अ᳓धि शे᳓व मंहसे
प᳓ज्राया गर्भ शृणुहि᳓ ब्र᳓वीमि ते
अन्त᳓र् वा᳓णीषु प्र᳓ चरा सु᳓ जीव᳓से
अनिन्दियो᳓ वृज᳓ने सोम जागृहि
मूलम् ...{Loading}...
जा॒येव॒ पत्या॒वधि॒ शेव॑ मंहसे॒ पज्रा॑या गर्भ शृणु॒हि ब्रवी॑मि ते ।
अ॒न्तर्वाणी॑षु॒ प्र च॑रा॒ सु जी॒वसे॑ऽनि॒न्द्यो वृ॒जने॑ सोम जागृहि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - वसुर्भारद्वाजः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
जाये᳓व प᳓त्याव् अ᳓धि शे᳓व मंहसे
प᳓ज्राया गर्भ शृणुहि᳓ ब्र᳓वीमि ते
अन्त᳓र् वा᳓णीषु प्र᳓ चरा सु᳓ जीव᳓से
अनिन्दियो᳓ वृज᳓ने सोम जागृहि
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ádhi ← ádhi (invariable)
iva ← iva (invariable)
jāyā́ ← jāyā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
maṁhase ← √maṁh- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
pátyau ← páti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
śéva ← śéva- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
brávīmi ← √brū- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
garbha ← gárbha- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
pájrāyāḥ ← pajrá- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
śr̥ṇuhí ← √śru- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
antár ← antár (invariable)
cara ← √carⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
jīváse ← √jīv- (root)
{case:DAT, number:SG}
prá ← prá (invariable)
sú ← sú (invariable)
vā́ṇīṣu ← vā́ṇī- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
anindyáḥ ← anindyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
jāgr̥hi ← √gr̥- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
soma ← sóma- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
vr̥jáne ← vr̥jána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
जा॒याऽइ॑व । पत्यौ॑ । अधि॑ । शेव॑ । मं॒ह॒से॒ । पज्रा॑याः । ग॒र्भ॒ । शृ॒णु॒हि । ब्रवी॑मि । ते॒ ।
अ॒न्तः । वाणी॑षु । प्र । च॒र॒ । सु । जी॒वसे॑ । अ॒नि॒न्द्यः । वृ॒जने॑ । सो॒म॒ । जा॒गृ॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- jāyeva ← jāyā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “wife; jāyā [word].”
- jāyeva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- patyāv ← patyau ← pati
- [noun], locative, singular, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- śeva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “friendly; favorable; dear.”
- maṃhase ← mah
- [verb], singular, Present indikative
- “give; accord.”
- pajrāyā ← pajrāyāḥ ← pajra
- [noun], genitive, singular, feminine
- “steadfast.”
- garbha
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fetus; garbha; inside; cavity; embryo; uterus; child; pit; garbhadruti; filling; pregnancy; room; abdomen; fertilization; inside; hole; baby; calyx; midst.”
- śṛṇuhi ← śru
- [verb], singular, Present imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- bravīmi ← brū
- [verb], singular, Present indikative
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
- vāṇīṣu ← vāṇī
- [noun], locative, plural, feminine
- “voice; Sarasvati; words; language.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- carā ← cara ← car
- [verb], singular, Present imperative
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- jīvase ← jīv
- [verb noun]
- “survive; be; exist; live on; dwell.”
- ’nindyo ← anindyaḥ ← anindya
- [noun], nominative, singular, masculine
- vṛjane ← vṛjana
- [noun], locative, singular, neuter
- “community; settlement.”
- soma
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- jāgṛhi ← jāgṛ
- [verb], singular, Present imperative
- “wake; watch; awaken; wake up; oversee.”
सायण-भाष्यम्
जायेव पत्यौ जाया यथा स्वभार्यां भर्तरि सुखं प्रयच्छति तद्वत् शेव शेवम्। द्वितीयाया अम्भावाभावश्छान्दसः । सुखं मंहसे प्रयच्छसि यजमाने । हे पज्राया गर्भं सोम शृणुहि शृणु स्तुतीर्याः ते तुभ्यं ब्रवीमि । पजिर्गतिकर्मा । पज्रा पृथिवीत्याहुः । अपि वा माध्यमिका वाक् पज्रा । भूमावोषधिरूपेण जातवात्तद्गर्भत्वम् । माध्यमिकाया वाचोऽपि वृष्टिसाधनत्वात् तत्पुत्रत्वम् । स त्वं वाणीषु वाक्षु स्तुतिषु अन्तः मध्ये सु सुष्ठु प्र चर जीवसे अस्माकं जीवनाय ।
Wilson
English translation:
“As a wife to her husband, so you (afford) delight to your worshipper; (Soma), offspring of Pajra, listen (to the praises) I address to you; in the midst of our adorations advance to grant us life; Soma, who are irreproachable, be vigilant against (our) foe.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Pajra: i.e., the earth; Soma is its offspring, because it is produced in the ground
Jamison Brereton
(Kindly) like a wife to her husband, you, kindly one, are generous of yourself. O embryo of the steadfast (earth?), listen: I am speaking to you: amid the choir I shall advance to good living. O Soma, irreproachable, be watchful in the ritual enclosure [/community].
Griffith
Thou givest pleasure as a wife delights her lord. Listen, O Child of Pajri, for to thee I speak.
Amid the holy songs go on that we may live: in time of trouble, Soma, watch thou free from blame.
Geldner
Freundlich wie die Gattin gegen den Gatten gibst du Freundlicher dich willig hin. O Kind der Pajra, höre zu, ich sage dir: Unter Gesangesstimmen zieh in uns ein zum Leben! Wache untadelhaft über dem Opferbund, o Soma!
Grassmann
Wie beim Gemahl die Gattin bist du froh, o lieblicher, o Sohn der feisten, höre, denn ich sprech’ zu dir, Zum Leben schreite unter Klängen munter vor, sei wach, o Soma, hier beim Feste tadellos.
Elizarenkova
О (сома) дружелюбный, ты проявляешь щедрость, как жену к мужу.
О зародыш Паджры, слушай – я говорю тебе:
Под музыку (голосов) упорно продвигайся вперед внутри (нас), чтобы мы жили!
Безупречный, бодрствуй в общине, о сома!
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- वसुर्भारद्वाजः
- विराड्जगती
- निषादः
आर्यमुनि - विषयः
अब परमात्मा सदाचार का उपदेश करता है।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (गर्भ) हे गर्भ ! हे सद्गुणों के ग्रहण करनेवाले जीवात्मन् ! (ते) तुमको (ब्रवीमि)मैंकहता हूँ कि (शृणुहि) तुम सुनो (पज्रायाः) जिस प्रकार पृथिवी की (पत्यौ, अधि) पर्जन्यरूप पति में अत्यन्त प्रीति होती है (जाया, इव) जैसे कि सदाचारिणी स्त्री की अपने पति में प्रीति होती है, वैसे ही सब स्त्रियों को अपने-अपने पतियों में प्रीति करनी चाहिए। ऐसा करने पर (शेव मंहसे) प्रत्येक अधिकारी के लिये सुख की प्राप्ति होती है। (अनिन्द्यः) सब दोषों से दूर होकर (वृजने) अपने लक्ष्यों में सावधान होकर (सोम) हे सोमस्वभाव जीवात्मन् ! (जागृहि) तुम जागो और (अन्तर्वाणीषु) विद्यारूपी वाणी में (प्रचरासु) जो सबमें प्रचार पाने योग्य है, उसमें (जीवसे) अपने जीने के लिये जागृति को धारण करो॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करता है कि हे जीव ! तुमको अपने कर्तव्य में सदैव जागृत रहना चाहिये। जो पुरुष अपने कर्तव्य में नहीं जागता, उसका संसार में जीना निष्फल है। यहाँ सोम शब्द का अर्थ जीवात्मा है। जैसे कि “स्याच्चैकस्य ब्रह्मशब्दवत्” ब्र० सू० २।३।५॥ यहाँ ब्रह्मसूत्र के अनुसार प्रकरणभेद में अर्थ का भेद हो जाता है, इसी प्रकार यहाँ शिक्षा देने के प्रकरण से सोम नाम जीवात्मा का है ॥४॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ परमात्मा शीलमुपदिशति।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (गर्भ) गृह्णातीति गर्भः, हे सद्गुणग्राहिन् जीवात्मन् ! (ते) त्वां (ब्रवीमि) कथयामि। त्वं (शृणुहि) शृणु (पज्रायाः) यथा पृथिव्याः (पत्यौ, अधि) पर्जन्यरूपपत्यौ अतिप्रीतिर्भवति। (जाया इव) यथा साध्वी स्त्री स्वपतिं प्रीणयति तथा सर्वाभिः स्त्रीभिः कर्तव्यम् एवं कृते (शेव मंहसे) प्रत्यधिकारिभ्यः सुखप्राप्तिर्भवति। (अनिन्द्यः) सर्वदोषपरित्यक्तः (वृजने) स्वलक्ष्येषु सावधानीभूय (सोम) हे सौम्यस्वभाव जीवात्मन् ! (जागृहि) जागृहि। अथ च (अन्तर्वाणीषु) विद्यारूपवाणीषु (प्रचरासु) सर्वत्र व्याप्तासु (जीवसे) स्वजीवनाय (प्रचर) प्रकर्षेण जागृहि ॥४॥
05 यथा पूर्वेभ्यः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓था पू᳓र्वेभ्यः शतसा᳓ अ᳓मृध्रः
सहस्रसाः᳓ पर्य᳓या वा᳓जम् इन्दो
एवा᳓ पवस्व सुविता᳓य न᳓व्यसे
त᳓व व्रत᳓म् अ᳓नु आ᳓पः सचन्ते
मूलम् ...{Loading}...
यथा॒ पूर्वे॑भ्यः शत॒सा अमृ॑ध्रः सहस्र॒साः प॒र्यया॒ वाज॑मिन्दो ।
ए॒वा प॑वस्व सुवि॒ताय॒ नव्य॑से॒ तव॑ व्र॒तमन्वापः॑ सचन्ते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - वसुर्भारद्वाजः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य᳓था पू᳓र्वेभ्यः शतसा᳓ अ᳓मृध्रः
सहस्रसाः᳓ पर्य᳓या वा᳓जम् इन्दो
एवा᳓ पवस्व सुविता᳓य न᳓व्यसे
त᳓व व्रत᳓म् अ᳓नु आ᳓पः सचन्ते
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ámr̥dhraḥ ← ámr̥dhra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pū́rvebhyaḥ ← pū́rva- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
śatasā́ḥ ← śatasā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
indo ← índu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
paryáyāḥ ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
sahasrasā́ḥ ← sahasrasā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
evá ← evá (invariable)
návyase ← návyas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
pavasva ← √pū- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
suvitā́ya ← suvitá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
ánu ← ánu (invariable)
ā́paḥ ← áp- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
sacante ← √sac- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vratám ← vratá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
यथा॑ । पूर्वे॑भ्यः । श॒त॒ऽसाः । अमृ॑ध्रः । स॒ह॒स्र॒ऽसाः । प॒रि॒ऽअयाः॑ । वाज॑म् । इ॒न्दो॒ इति॑ ।
ए॒व । प॒व॒स्व॒ । सु॒वि॒ताय॑ । नव्य॑से । तव॑ । व्र॒तम् । अनु॑ । आपः॑ । स॒च॒न्ते॒ ॥
Hellwig Grammar
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- pūrvebhyaḥ ← pūrva
- [noun], dative, plural, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- śatasā ← śata
- [noun], neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- śatasā ← sāḥ ← sā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “winning.”
- amṛdhraḥ ← amṛdhra
- [noun], nominative, singular, masculine
- sahasrasāḥ ← sahasra
- [noun], neuter
- “thousand; one-thousandth; sahasra [word].”
- sahasrasāḥ ← sāḥ ← sā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “winning.”
- paryayā ← paryayāḥ ← pariyā ← √yā
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- indo ← indu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “moon; Soma; drop; anusvāra; one; Candra; silver; camphor; point; juice.”
- evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- pavasva ← pū
- [verb], singular, Present imperative
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- suvitāya ← suvita
- [noun], dative, singular, neuter
- “prosperity; well-being.”
- navyase ← navyas
- [noun], dative, singular, neuter
- “new.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- vratam ← vrata
- [noun], accusative, singular, neuter
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- anv ← anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- āpaḥ ← ap
- [noun], nominative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- sacante ← sac
- [verb], plural, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
सायण-भाष्यम्
हे इन्दो सोम त्वं यथा पूर्वेभ्यः महर्षिभ्यः स्तोतृभ्यः शतसाः शतसंख्याकस्य धनस्य दाता तथा सहस्रसाः च सन् पर्ययाः परिगच्छेः एव एवमिदानीमपि नव्यसे नवतराय सुविताय अभ्युदयाय पवस्व क्षर। तव व्रतं कर्म अन्वापः वसतीवर्यः सचन्ते। अतः पवस्व ॥ ॥ ७ ॥
Wilson
English translation:
“As you, Indu, did attain strength for the ancient (ṛṣis), giving them hundred-fold (wealth), invulnerable, giving them thousand-fold (wealth); so now flow for (our) modern prosperity; the waters wait upon your functions.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Vājam = strength;
Amṛdhraḥ = invulnerable
Jamison Brereton
Just as for the earlier ones you encompassed the prize as a winner of hundreds, of thousands, not shirking, o drop,
so purify yourself for renewed good progress. The waters follow your commandment.
Griffith
As to the men of old thou camest, Indu unharmed, to strengthen, winning hundreds, thousands,
So now for new felicity flow onward: the waters follow as thy law ordaineth.
Geldner
Wie du für die Vorfahren Hundert und Tausend gewinnend, nie zurückstehend den Siegespreis einholtest, o Saft, so läutere dich zu erneuter Wohlfahrt! Deinem Geheiß folgen die Gewässer.
Grassmann
Wie hundertfach und tausendfach den Vätern du Labung schafftest, Indu, unermüdlich, So riesle nun zu neuem Wohlergehen, auch die Gewässer folgen deinem Willen.
Elizarenkova
Как для предков – неустанный покоритель сотен,
Покоритель тысяч – ты добивался награды, о сок,
Так очищайся для новой удачи!
Твоему завету следуют воды.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- वसुर्भारद्वाजः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्दो) हे जीवात्मन् ! (यथा) जैसे (पूर्वेभ्यः) पूर्व जन्मों के लिये (शतसाः) सैकड़ों (सहस्रसाः) हजारों प्रकार के (वाजं) बलों को (पर्ययाः) तुम प्राप्त हुए (एव) इसी प्रकार (नव्यसे) इस नवीन जन्म के लिये (सुविताय)अभ्युदयार्थ (तव, व्रतं) तुम्हारे व्रत को (अनु, आपः)सत्कर्म्म (सचन्ते) संगत हों, इसलिये आप (पवस्व) पवित्र करें॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करता है कि हे जीवों ! तुम्हारे पूर्व जन्म बहुत व्यतीत हुए हैं, तुम इस नूतन जन्म में सत्कर्म करके अभ्युदयशाली और तेजस्वी बनो। यहाँ और उत्तर जन्मों का कथन सृष्टि को प्रवाहरूप से अनादि मानकर है और यही भाव ‘सूर्य्याचन्द्रमसौ धाता यथापूर्वमकल्पयत्” इस मन्त्र में वर्णन किया गया है ॥५॥ यह ८२वाँ सूक्त और ७ वाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्दो) हे जीवात्मन् (यथा) येन प्रकारेण (पूर्वेभ्यः) पूर्वजन्मभ्यः (शतसाः) शतशः तथा (सहस्रसाः) सहस्रशः (वाजम्) बलानि (पर्ययाः) त्वं प्राप्नोषि (एव) इत्थं (नव्यसे) अस्मै नव्यजन्मने (सुविताय) अभ्युदयाय (तव व्रतम्) भवद्व्रतं (अन्वापः) सत्कर्म (सचन्ते) सङ्गतं भवति अतस्त्वं (पवस्व) पवित्रय ॥५॥ इति द्व्यशीतितमं सूक्तं सप्तमो वर्गश्च समाप्तः ॥