सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘एष प्र कोशे’ इति पञ्चर्च दशमं सूक्तम् । ऋष्यांद्याः पूर्ववत् । ‘एषः’ इत्यनुक्रान्तम् । गतो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
77 (789)
Soma Pavamāna
Kavi Bhārgava
5 verses: jagatī
In addition to familiar tropes of soma-preparation (e.g., vss. 1, 3, 4), the hymn briefly treats the famous myth in which a falcon steals soma from heaven (vs. 2), with one of the few R̥gvedic mentions of the heavenly archer Kr̥śānu, who attempted retaliation. As noted, verse 4 for the most part is a standard soma verse, but pāda c skates fleetingly and unemphatically over an apparent paradox, with a male Soma conceiving himself as his own embryo. In the final verse Soma is com pared to Varuṇa, because of his control over truth and deceit, and to Mitra, in his role as mediator among communities.
Jamison Brereton Notes
The word sóma- is absent from this hymn, although four of the five vss. (all but c) open with a nom. sg. masc. referring to the soma and inviting that word.
As mentioned above, Kavi Bhārgava briefly treats the Somaraub here (vs. 2) and in his dimeter hymn IX.48 - a myth otherwise rarely mentioned in Maṇḍala IX.
068-086 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
The trimeter portion of the IXth Maṇḍala begins with IX.68, and the Jagatī section goes through IX.86.
01 एष प्र - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
एष᳓ प्र᳓ को᳓शे म᳓धुमाँ अचिक्रदद्
इ᳓न्द्रस्य व᳓ज्रो व᳓पुषो व᳓पुष्टरः
अभी᳓म् ऋत᳓स्य सुदु᳓घा घृतश्चु᳓तो
वाश्रा᳓ अर्षन्ति प᳓यसेव धेन᳓वः
मूलम् ...{Loading}...
ए॒ष प्र कोशे॒ मधु॑माँ अचिक्रद॒दिन्द्र॑स्य॒ वज्रो॒ वपु॑षो॒ वपु॑ष्टरः ।
अ॒भीमृ॒तस्य॑ सु॒दुघा॑ घृत॒श्चुतो॑ वा॒श्रा अ॑र्षन्ति॒ पय॑सेव धे॒नवः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - कविः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
एष᳓ प्र᳓ को᳓शे म᳓धुमाँ अचिक्रदद्
इ᳓न्द्रस्य व᳓ज्रो व᳓पुषो व᳓पुष्टरः
अभी᳓म् ऋत᳓स्य सुदु᳓घा घृतश्चु᳓तो
वाश्रा᳓ अर्षन्ति प᳓यसेव धेन᳓वः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
acikradat ← √krand- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
eṣá ← eṣá (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kóśe ← kóśa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
mádhumān ← mádhumant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
índrasya ← índra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vájraḥ ← vájra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vápuṣaḥ ← vápus- (nominal stem)
{case:ABL, number:SG}
vápuṣṭaraḥ ← vápuṣṭara- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
ghr̥taścútaḥ ← ghr̥taścút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
īm ← īm (invariable)
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
sudúghāḥ ← sudúgha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
arṣanti ← √arṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dhenávaḥ ← dhenú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
iva ← iva (invariable)
páyasā ← páyas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
vāśrā́ḥ ← vāśrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
ए॒षः । प्र । कोशे॑ । मधु॑ऽमान् । अ॒चि॒क्र॒द॒त् । इन्द्र॑स्य । वज्रः॑ । वपु॑षः । वपुः॑ऽतरः ।
अ॒भि । ई॒म् । ऋ॒तस्य॑ । सु॒ऽदुघाः॑ । घृ॒त॒ऽश्चुतः॑ । वा॒श्राः । अ॒र्ष॒न्ति॒ । पय॑साऽइव । धे॒नवः॑ ॥
Hellwig Grammar
- eṣa ← etad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- kośe ← kośa
- [noun], locative, singular, masculine
- “treasury; sheath; Kośa; scrotum; bud; vessel; kośa [word]; treasure; calyx; container; bucket; box.”
- madhumāṃ ← madhumat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sweet; honeyed; sweet; pleasant.”
- acikradad ← acikradat ← krand
- [verb], singular, Redupl. Aorist (Ind.)
- “roar; neigh; cry; howl; shout.”
- indrasya ← indra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- vajro ← vajraḥ ← vajra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vajra; Vajra; vajra; vajra; lightning; abhra; vajramūṣā; diamond; vajra [word]; vajrakapāṭa; vajra; vaikrānta.”
- vapuṣo ← vapuṣaḥ ← vapus
- [noun], ablative, singular, neuter
- “body; form; miracle; human body; beauty; look; spectacle; figure; embodiment.”
- vapuṣṭaraḥ ← vapuṣṭara
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fantastic.”
- abhīm ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- abhīm ← īm ← īṃ
- [adverb]
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- sudughā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sudughā ← dughāḥ ← dugha
- [noun], nominative, plural, feminine
- “yielding.”
- ghṛtaścuto ← ghṛtaścutaḥ ← ghṛtaścut
- [noun], nominative, plural, feminine
- “ghee-dripping.”
- vāśrā ← vāśrāḥ ← vāśrā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “cow.”
- arṣanti ← ṛṣ
- [verb], plural, Present indikative
- “run.”
- payaseva ← payasā ← payas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “milk; milky juice; water; fluid; juice; payas [word]; drink.”
- payaseva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- dhenavaḥ ← dhenu
- [noun], nominative, plural, feminine
- “cow; dhenu [word]; milk.”
सायण-भाष्यम्
एषः अयं सोमः मधुमान् मधुररसः कोशे द्रोणकलशे “ अचिक्रदत् प्रकर्षेण शब्दायते । कीदृश एषः । इन्द्रस्य वज्रः वज्रस्थानीयः । बलकरत्वेन वज्रवत् प्रहरणसधनत्वात् वज्रत्वोपचारः । एष एव हि सोमो वज्र इन्द्रस्य साधने । तथा वपुषः बीजानां वप्तुः अन्यस्मात् वपुष्टरः अतिशयेन वप्ता । बीजवापस्य सोमकर्तृकत्वात् ’ सोमो वै रेतोधाः’ (तै. सं. २. १. १. ६) इति श्रुतेः । ईम् अस्य ऋतस्य सत्यफलस्य सोमस्य । धारा इति शेषः । ताः अभि अर्षन्ति अभिगच्छन्ति । कीदृश्यस्ताः । सुदुघाः सुष्टुं दोग्ध्यः फलाना घृतश्रुतः उदकस्य रसस्य वा क्षारथियः वाश्राः शब्दयन्त्यः । किमिव । पयसा युक्ता वाश्रः धेनवः इव इति ॥
Wilson
English translation:
“The sweet-flavoured beverage sounds in the pitcher, the thunderbolt of Indra, more beautiful than the beautiful; (the stream) of this veracious (Soma) approach yielding much milk, dropping water, lowing like kine (laden) with milk.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
More beautiful: vapuṣo vapuṣṭaraḥ = sowing seed more than any other sower of seed
Jamison Brereton
This honeyed one has cried out in the bucket, the mace of Indra, more wondrous than any wonder.
The good milkers of truth, dripping with ghee, rush bellowing to him, like milk-cows with their milk.
Griffith
MORE beauteous than the beautiful, as Indra’s bolt, this Soma, rich in sweets, hath clamoured in the vat.
Dropping with oil, abundant, streams of sacrifice flow unto him like milch-kine, lowing, with their milk.
Geldner
Dieser Süße hat in der Kufe aufgebrüllt, Indra´s Keule, schaubarer als jedes Schaustück. Zu ihm strömen die gutmelken schmalztriefenden Kühe der Opferordnung, brüllend wie die Kühe mit ihrer Milch.
Grassmann
Jetzt brüllte dieser honigsüsse in dem Fass wie Indra’s Blitz, noch schöner als der Schönheit Glanz, Des Opfers Tränke rinnen buttertriefend hin in vollem Strom wie Kühe brüllend mit der Milch.
Elizarenkova
Этот медовый взревел в сосуде,
Ваджра Инры, чудеснее, чем (само) чудо.
К нему текут хорошо доящиеся (струи коров) (вселенского) закона,
Сочащиеся жиром, как дойные коровы, мычащие со (своим) молоком.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- कविः
- जगती
- निषादः
आर्यमुनि - विषयः
अब वाणियों का सदाचार वर्णन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वाश्राः) शब्द करती हुई (धेनवः) वाणियें जो (पयसेव) जलप्रवाह के समान (अभ्यर्षन्ति) चलती हैं, वे वाणियें (ईम्) इस (ऋतस्य) सत्य की (सुदुघाः) दोहन करनेवाली हैं और (घृतश्चुतः) माधुर्य को देनेवाली हैं। (एषः) उक्त परमेश्वर (कोशे) अन्तःकरण में (मधुमान्) आनन्दस्वरूप से वर्तमान परमात्मा (प्राचिक्रदत्) साक्षीरूप से उपदेश करता है और वह (वपुष्टरः) सबका आदिबीज है तथा (इन्द्रस्य) कर्मयोगी के (वपुषः) शरीर का (वज्रः) वज्र है॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सब सच्चाइयों का आश्रय एकमात्र वाणी है। जो पुरुष वाणी को मीठा और सब कामनाओं की दोहन करनेवाली बनाते हैं, वे इस संसार में सदैव सुखलाभ करते हैं ॥१॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ वाचां सदाचारो वर्ण्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वाश्राः) शबदवत्यः (धेनवः) वाण्यः याः (पयसेव) जलप्रवाह इव (अभ्यर्षन्ति) अभिगच्छन्ति ताः (ईम्) अस्य (ऋतस्य) सत्यस्य (सुदुघाः) दोग्ध्र्यः सन्ति। तथा (घृतश्चुतः) माधुर्यदात्र्यः सन्ति। (एषः) उक्तः परमेश्वरः (कोशे) अन्तःकरणे (मधुमान्) आनन्दस्वरूपेण वर्तमानः सन् (प्राचिक्रदत्) साक्षित्वेनोपदिशति। स (वपुष्टरः) सर्वेषामादिबीजमस्ति। तथा (इन्द्रस्य) कर्मयोगिनः (वपुषः) शरीरस्य (वज्रः) वज्रोऽस्ति ॥१॥
02 स पूर्व्यः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ पूर्वियः᳓ पवते यं᳓ दिव᳓स् प᳓रि
श्येनो᳓ मथाय᳓द् इषित᳓स् तिरो᳓ र᳓जः
स᳓ म᳓ध्व आ᳓ युवते वे᳓विजान इ᳓त्
कृशा᳓नोर् अ᳓स्तुर् म᳓नसा᳓ह बिभ्यु᳓षा
मूलम् ...{Loading}...
स पू॒र्व्यः प॑वते॒ यं दि॒वस्परि॑ श्ये॒नो म॑था॒यदि॑षि॒तस्ति॒रो रजः॑ ।
स मध्व॒ आ यु॑वते॒ वेवि॑जान॒ इत्कृ॒शानो॒रस्तु॒र्मन॒साह॑ बि॒भ्युषा॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - कविः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
स᳓ पूर्वियः᳓ पवते यं᳓ दिव᳓स् प᳓रि
श्येनो᳓ मथाय᳓द् इषित᳓स् तिरो᳓ र᳓जः
स᳓ म᳓ध्व आ᳓ युवते वे᳓विजान इ᳓त्
कृशा᳓नोर् अ᳓स्तुर् म᳓नसा᳓ह बिभ्यु᳓षा
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
pári ← pári (invariable)
pavate ← √pū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
pūrvyáḥ ← pūrvyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
iṣitáḥ ← √iṣ- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
mathāyát ← √mathⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
rájaḥ ← rájas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śyenáḥ ← śyená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tirás ← tirás (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
ít ← ít (invariable)
mádhvaḥ ← mádhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vévijānaḥ ← √vij- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
yuvate ← √yu- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
áha ← áha (invariable)
ástuḥ ← ástar- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
bibhyúṣā ← √bhī- (root)
{case:INS, gender:N, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
kr̥śā́noḥ ← kr̥śā́nu- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
सः । पू॒र्व्यः । प॒व॒ते॒ । यम् । दि॒वः । परि॑ । श्ये॒नः । म॒था॒यत् । इ॒षि॒तः । ति॒रः । रजः॑ ।
सः । मध्वः॑ । आ । यु॒व॒ते॒ । वेवि॑जानः । इत् । कृ॒शानोः॑ । अस्तुः॑ । मन॑सा । अह॑ । बि॒भ्युषा॑ ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- pūrvyaḥ ← pūrvya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “first; precedent; age-old; excellent; former(a).”
- pavate ← pū
- [verb], singular, Present indikative
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- divas ← divaḥ ← div
- [noun], ablative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- śyeno ← śyenaḥ ← śyena
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- mathāyad ← mathāyat ← mathāy ← √math
- [verb], singular, Present injunctive
- iṣitas ← iṣitaḥ ← iṣ
- [verb noun], nominative, singular
- “send.”
- tiro ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- rajaḥ ← rajas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- sa
- [adverb]
- “with; little; together.”
- madhva ← madhvaḥ ← madhu
- [noun], ablative, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- ā ← āḥ ← as
- [verb], singular, Imperfect
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- yuvate ← yu
- [verb], singular, Present indikative
- “unite.”
- vevijāna ← vevijānaḥ ← vevij ← √vij
- [verb noun], nominative, singular
- “quiver.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- kṛśānor ← kṛśānoḥ ← kṛśānu
- [noun], ablative, singular, masculine
- “fire; Agni; Plumbago zeylanica.”
- astur ← astuḥ ← astṛ
- [noun], ablative, singular, masculine
- “archer; shot.”
- manasāha ← manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- manasāha ← aha
- [adverb]
- “aha [word]; indeed.”
- bibhyuṣā ← bhī
- [verb noun], instrumental, singular
- “fear; fear.”
सायण-भाष्यम्
सः सोमः पूर्व्यः प्रत्नः पवते पूयते । अभिषूयत इत्यर्थः । यं सोमं दिवः द्युलोकात्, श्येनः इषितः स्वमात्रा प्रेषितः सन् परि मथायत् पर्यमथ्नात् तिरः तीर्णं तिरस्कुर्वन् । किम् । रजः तृतीयं लोकम् । सः एव सोमः मध्वः मधुररसं सोमम् आ युवते यौति पृथक्करोति द्युलोकात् । स्वयं वेविजान इत् चलन् अधो गच्छन् कृशानोः सोमपालस्य अस्तुः शरक्षेप्तुः सकाशात् बिभ्युषा भीतेन मनसाह । मध्व आ युवत इति संबन्धः । कृशानोः सोमपालत्वं ब्राह्मणे स्पष्टमुक्तं- कृशानुः सोमपालः सव्यस्य पदः’ (ऐ. ब्रा. ३. २६ ) ॥
Wilson
English translation:
“The ancient (Soma) flows, which the hawk, despatched (for the purpose), brought down from heaven passing through the (third) world; he detaches the sweet-flavoured (Soma) flying downwards, with mind full of fear of the archer Kṛśānu.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
He detaches: saḥ = Soma; a reference to the hawk, who is afraid of Kṛśānu, the protector of Soma. The legend is in Aitareya Brāhmaṇa 3.26
Jamison Brereton
The primordial one purifies himself—he whom the falcon, propelled across the airy realm, stole from heaven.
Quivering, with a mind fearing Kr̥śānu the archer, it [=falcon] binds on the honey.
Jamison Brereton Notes
The gen. obj. of ā́yuvate, mádhvaḥ, is hard to interpret; it certainly doesn’t seem likely to be a partitive.
I don’t know what to do with the particle áha, which is oddly positioned in the middle of a pāda interrupting an NP. Renou’s “d’un coeur, ah! rempli de crainte” is appealing, but áha doesn’t ordinarily have such an exclamatory value, as far as I can see - and it’s a little too conveniently superimposable on our (both French and English) “ah!”
Griffith
On flows that Ancient One whom, hitherward, from heaven, sped through the region of the air, the Falcon snatched.
He, quivering with alarm and terrified in heart before bow-armed Krsanu, holdeth fast the sweet.
Geldner
Er läutert sich erstmals, den der ausgesandte Falke vom Himmel durch die Lüfte raubte. Er rafft fliehend von der Süßigkeit an sich, mit vor dem Schützen Krisanu bangendem Herzen.
Grassmann
Es rieselt hell der alte, den vom Himmel her der Adler holte, schiessend durch den Raum der Luft; Er hält ihn fest, den süssen Trank, ob zitternd auch, im Herzen bebend vor des Bogenspanners Schuss.
Elizarenkova
Очищается этот (сома) изначальный, кого с неба
Похитил орел, кинувшийся, пересекая пространство.
Он хватает себе меду, бросаясь прочь,
С сердцем, переполненным страхом перед стрелком Кришану.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- कविः
- निचृज्जगती
- निषादः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) पूर्वोक्त परमात्मा (पूर्व्यः) अनादि है और (पवते) सबको पवित्र करता है। जो (रजः) प्रकृति के रजोगुण को (तिरः) तिरस्कार करके (परिमथायत्) सबको मथन करता है, (सः) वह (मध्वः) मधुरूप है और (आयुवते) परमाणुरूप प्रकृति को आपस में मिलानेवाला है। (वेविजानः) गतिशील है। (कृशानोः) अपनी तेजरूप शक्ति से (अस्तुः) आक्षेप्ता पुरुषों को (मनसा) अपनी मननरूप शक्ति से (बिभ्युषा) भय को देनेवाला है॥२॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा प्रकृति के रजोरूप परमाणुओं का संयोग करके इस सृष्टि को उत्पन्न करता है ॥२॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) असौ परमेश्वरः (पूर्व्यः) अनादिरस्ति। तथा (पवते) पवित्रयति। यः (रजः) प्रकृते रजोगुणं (तिरः) तिरस्कृत्य (परिमथायत्) सर्वान् मथ्नाति (सः) अयं परमात्मा (मध्वः) मधुरूपोऽस्ति। तथा (आयुवते) परमाणुरूपप्रकृतिं मिथो मेलयति च। अथ च (वेविजानः) गतिशीलोऽस्ति (कृशानोः) स्वीयतेजोरूपशक्त्या (अस्तुः) आक्षेपकारि- जनेभ्यः (मनसा) आत्मीयमननरूपबलेन (बिभ्युषा) भयं ददाति ॥२॥
03 ते नः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ते᳓ नः पू᳓र्वास उ᳓परास इ᳓न्दवो
महे᳓ वा᳓जाय धनुवन्तु गो᳓मते
ईक्षेणि᳓यासो अहि᳓यो न᳓ चा᳓रवो
ब्र᳓ह्म-ब्रह्म ये᳓ जुजुषु᳓र् हवि᳓र्-हविः
मूलम् ...{Loading}...
ते नः॒ पूर्वा॑स॒ उप॑रास॒ इन्द॑वो म॒हे वाजा॑य धन्वन्तु॒ गोम॑ते ।
ई॒क्षे॒ण्या॑सो अ॒ह्यो॒३॒॑ न चार॑वो॒ ब्रह्म॑ब्रह्म॒ ये जु॑जु॒षुर्ह॒विर्ह॑विः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - कविः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ते᳓ नः पू᳓र्वास उ᳓परास इ᳓न्दवो
महे᳓ वा᳓जाय धनुवन्तु गो᳓मते
ईक्षेणि᳓यासो अहि᳓यो न᳓ चा᳓रवो
ब्र᳓ह्म-ब्रह्म ये᳓ जुजुषु᳓र् हवि᳓र्-हविः
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
índavaḥ ← índu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pū́rvāsaḥ ← pū́rva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
úparāsaḥ ← úpara- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
dhanvantu ← √dhanv- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
gómate ← gómant- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
mahé ← máh- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
vā́jāya ← vā́ja- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ahyàḥ ← ahī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
cā́ravaḥ ← cā́ru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
īkṣeṇyā̀saḥ ← īkṣeṇyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL, mood:DES}
ná ← ná (invariable)
bráhma-brahma ← bráhman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
havír-haviḥ ← havís- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
jujuṣúḥ ← √juṣ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yé ← yá- (pronoun)
पद-पाठः
ते । नः॒ । पूर्वा॑सः । उप॑रासः । इन्द॑वः । म॒हे । वाजा॑य । ध॒न्व॒न्तु॒ । गोऽम॑ते ।
ई॒क्षे॒ण्या॑सः । अ॒ह्यः॑ । न । चार॑वः । ब्रह्म॑ऽब्रह्म । ये । जु॒जु॒षुः । ह॒विःऽह॑विः ॥
Hellwig Grammar
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- pūrvāsa ← pūrvāsaḥ ← pūrva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- uparāsa ← uparāsaḥ ← upara
- [noun], nominative, plural, masculine
- “later(a); future(a); nether.”
- indavo ← indavaḥ ← indu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “moon; Soma; drop; anusvāra; one; Candra; silver; camphor; point; juice.”
- mahe ← mah
- [noun], dative, singular, masculine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- vājāya ← vāja
- [noun], dative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- dhanvantu ← dhanv
- [verb], plural, Present imperative
- “run.”
- gomate ← gomat
- [noun], dative, singular, masculine
- “rich in cattle; bovine.”
- īkṣeṇyāso ← īkṣeṇyāsaḥ ← īkṣeṇya
- [noun], nominative, plural, masculine
- ahyo ← ahyaḥ ← ahī
- [noun], nominative, plural, masculine
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- cāravo ← cāravaḥ ← cāru
- [noun], nominative, plural, masculine
- “pleasant; beautiful; beloved; agreeable; cāru [word].”
- brahma ← brahman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- brahma ← brahman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- jujuṣur ← jujuṣuḥ ← juṣ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- havir ← haviḥ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- haviḥ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
सायण-भाष्यम्
ते वक्ष्यमाणाः पूर्वासः पूर्वे उपरासः । उपरता अत्रेत्युपराः । तादृशाः इन्दवः सोमाः महे महते गोमते नः मह्यं वाजाय अन्नाय अन्नलाभार्थं धन्वन्तु गच्छन्तु प्राप्नुवन्तु । कीदृशा इन्दवः । ईक्षेण्यासः ईक्षणीयाः संदर्शनीयाः अह्यो न । अह्यः स्त्रिय आहननात् । ता इव सुवेषाः स्त्रिय इव चारवः रमणीयाः । त इत्युक्तं क इत्याह । ये इन्दवः ब्रह्मब्रह्म सर्वमपि स्तावकमन्त्रजातं हविर्हविः सर्वमपि हविर्जातं च जुजुषुः सेवन्ते ॥
Wilson
English translation:
“May the former and the latter Soma-juices flow to give us abundant food and milk, plural asing to look upon like beautiful well-adorned (women), which (juices) perform every prayer and every oblation.”
Jamison Brereton
Let these drops, those ahead and those behind, run to a great prize of cows for us—
those drops worth looking at, cherished like fertile cows, which take pleasure in every sacred formulation, every oblation.
Jamison Brereton Notes
Both Geldner and Renou take pū́rvāsa úparāsaḥ as temporal designations: the earlier and later drops. If so, it is hard to understand how we can order both types (esp. the earlier ones, which should be beyond our control) to run. I prefer to see them as spatial. For such a usage cf. V.31.11 pū́rvaṃ karad úparam “(what is) in front … he will put behind.” As has long been known (see Oldenberg, citing Barth., as well as EWA s.v.), ahī́- is etymologically identical to Aves. azī (OA, YA), which characterizes cows - contra Grassmann’s ‘Schlange’. It’s not clear to me why Geldner and Renou seem so uncertain about it, esp.
as Geldner cites Aves. azī in n. 3c.
Griffith
May those first freshest drops of Soma juice effused flow on, their way to bring us mighty strength in kine.
Beauteous as serpents, worthy to be looked upon, they whom each sacred gift and all our prayers have pleased.
Geldner
Diese früheren und späteren Säfte sollen für uns zu großem rinderreichem Gewinn rinnen; die sehenswert, wie schöne weibliche Tiere, an jeder feierlichen Rede, an jedem Opfer Freude haben.
Grassmann
Die früheren, die spätern Tropfen mögen uns zu rinderreicher grosser Gabe strömen stets, Sie, die wie schöne Schlangen herrlich sind zu schaun, die jedes Opfer und Gebet mit Huld empfahn.
Elizarenkova
Эти первые (и) последующие капли сомы
Пусть текут для нашей великой награды, состоящей из коров,
Достойные внимания, приятные, как коровы-матери,
(Капли,) которые радуются каждому священному слову, каждому возлиянию.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- कविः
- पादनिचृज्ज्गती
- निषादः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते) पूर्वोक्त विद्वान् (नः) जो हमारे (पूर्वासः) पूर्वज (उपरासः) और जो भविष्य में होनेवाले हैं, (इन्दवः) वे ज्ञानी (महे गोमते) बड़े ज्ञान के लिये और (वाजाय) बल के लिये (धन्वन्तु) उस परमात्मा को प्राप्त हों और (ये) जो (ब्रह्म ब्रह्म) ब्रह्मप्राप्ति के लिये और (हविर्हविः) हवि के लिए (जुजुषुः) सेवन करते हैं, वे (चारवो न) श्रेष्ठ लोगों के समान (अह्यः) सुन्दर और (ईक्षेण्यासः) दर्शनीय होते हैं॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्राचीन और अर्वाचीन अर्थात् पुराने और नये दोनों प्रकार के विद्वान् जो वेद को ईश्वर प्राप्ति के लिये पढ़ते हैं और हवनादि यज्ञों को कर्म्मकाण्ड के लिये करते हैं, वे इस संसार में दर्शनीय और सदाचार फैलाने के हेतु होते हैं, अन्य नहीं ॥३॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ते) पूर्वोक्ता विद्वांसो ये (नः) अस्माकं (पूर्वासः) पूर्वजाः सन्ति तथा (उपरासः) ये भविष्यन्ति ते (इन्दवः) ज्ञानिनः (महे गोमते) महते ज्ञानाय अथ च (वाजाय) बलाय (धन्वन्तु) तं परमात्मानं प्राप्नुवन्तु। अथ च (ये) ये (ब्रह्म ब्रह्म) ब्रह्मप्राप्तये (हविर्हविः) तथाहविष्यार्थं (जुजुषुः) संसेवन्ते ते (चारवो न) श्रेष्ठजना इव (अह्यः) सुरूपाः (ईक्षेण्यासः) दर्शनीयाश्च भवन्ति ॥३॥
04 अयं नो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अयं᳓ नो विद्वा᳓न् वनवद् वनुष्यत᳓
इ᳓न्दुः सत्रा᳓चा म᳓नसा पुरुष्टुतः᳓
इन᳓स्य यः᳓ स᳓दने ग᳓र्भम् आदधे᳓
ग᳓वाम् उरुब्ज᳓म् अभि᳓ अ᳓र्षति व्रज᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒यं नो॑ वि॒द्वान्व॑नवद्वनुष्य॒त इन्दुः॑ स॒त्राचा॒ मन॑सा पुरुष्टु॒तः ।
इ॒नस्य॒ यः सद॑ने॒ गर्भ॑माद॒धे गवा॑मुरु॒ब्जम॒भ्यर्ष॑ति व्र॒जम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - कविः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
अयं᳓ नो विद्वा᳓न् वनवद् वनुष्यत᳓
इ᳓न्दुः सत्रा᳓चा म᳓नसा पुरुष्टुतः᳓
इन᳓स्य यः᳓ स᳓दने ग᳓र्भम् आदधे᳓
ग᳓वाम् उरुब्ज᳓म् अभि᳓ अ᳓र्षति व्रज᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vanavat ← √vanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
vanuṣyatáḥ ← √vanuṣ(y)- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
vidvā́n ← √vid- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
índuḥ ← índu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
puruṣṭutáḥ ← puruṣṭutá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
satrā́cā ← satrā́ñc- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ādadhé ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
gárbham ← gárbha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
inásya ← iná- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sádane ← sádana- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
árṣati ← √arṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
gávām ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
urubjám ← urubjá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vrajám ← vrajá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒यम् । नः॒ । वि॒द्वान् । व॒न॒व॒त् । व॒नु॒ष्य॒तः । इन्दुः॑ । स॒त्राचा॑ । मन॑सा । पु॒रु॒ऽस्तु॒तः ।
इ॒नस्य॑ । यः । सद॑ने । गर्भ॑म् । आ॒ऽद॒धे । गवा॑म् । उ॒रु॒ब्जम् । अ॒भि । अर्ष॑ति । व्र॒जम् ॥
Hellwig Grammar
- ayaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- vidvān ← vid
- [verb noun], nominative, singular
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- vanavad ← vanavat ← van
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “obtain; gain; desire; get; like; love; overcome.”
- vanuṣyata ← vanuṣyataḥ ← vanuṣy
- [verb noun], accusative, plural
- induḥ ← indu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “moon; Soma; drop; anusvāra; one; Candra; silver; camphor; point; juice.”
- satrācā ← satrāc
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “focused; attentive.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- puruṣṭutaḥ ← puruṣṭuta
- [noun], nominative, singular, masculine
- inasya ← ina
- [noun], genitive, singular, masculine
- “mighty; powerful.”
- yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- sadane ← sadana
- [noun], locative, singular, neuter
- “seat; weakness; inertness; dwelling; exhaustion; numbness; home; residence; seat; inanition; location.”
- garbham ← garbha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fetus; garbha; inside; cavity; embryo; uterus; child; pit; garbhadruti; filling; pregnancy; room; abdomen; fertilization; inside; hole; baby; calyx; midst.”
- ādadhe ← ādhā ← √dhā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “put; conceive; ignite; keep; effect; fuel; lend; cover; direct.”
- gavām ← go
- [noun], genitive, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- urubjam ← urubja
- [noun], accusative, singular, masculine
- abhy ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- arṣati ← ṛṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “run.”
- vrajam ← vraja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “cow pen; Vraja; battalion; Vraja; Vraja; vraja [word]; vraj; herd; flock; group.”
सायण-भाष्यम्
अयम् इन्दुः सोमः नः अस्मान् वनुष्यतः हन्तुमिच्छतः शत्रून् विद्वान् जानन् हन्तुं वनवत् हन्तु तान् । केन साधनेन । सत्राचा सहाञ्चता मनसा । कीदृशः । पुरुष्टुतः बहुभिः स्तुतः । यः सोमः इनस्य ईश्वरस्याग्नेः सदने स्थाने भूमौ वेद्यां वा वर्तमानः गर्भमादधे धारयत्योषधीषु । यश्च गवाम् अस्मदीयानां शत्रुभिरपहृतानाम् उरुब्जं प्रभूतानामपां पयसां जनकं व्रजम् अभ्यर्षति गच्छति । स वनवदिति ॥
Wilson
English translation:
“May this Indu, praised of many, knowing those who desire to slay us, slay them with united mind; who being in the dwelling of the lord (Agni) deposits a germ (in the herds) and hastens to (our) milk-giving herd of cattle.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Milk-giving: urubja = from uru+ap+jan, producing abundant water (milk)
Jamison Brereton
This one here, knowing how, will win against those who seek to win—the drop praised by many with fully focused mind,
who has conceived the embryo in the seat of the powerful one and rushes to the wide-open pen of cows.
Jamison Brereton Notes
As noted in the published introduction, the vs. seems to contain a paradox, whereby the masc. Soma conceives an embryo, most likely of himself. See Geldner’s n. 4c.
The hapax urubjá- is puzzling. Grassmann’s suggestion that it derives from a phonological deformation of *ud-ubjá- seems reasonable, esp., as Mayrhofer points out (EWA s.v. UBJ), with the interference of urú-. Verbal forms of úd √ubj are found in AVŚ and TS.
Griffith
May that much-lauded Indu, with a heart inclined to us, well-knowing, fight against our enemies.
He who hath brought the germ beside the Strong One’s seat moves onward to the widely-opcned stall of kine.
Geldner
Dieser Saft soll kundig unsere Neider überbieten, von ganzem Herzen vielgepriesen, der am Sitz des Gebieters die Leibesfrucht empfangen hat und auf den geöffneten Pferch der Kühe losstürzt.
Grassmann
Der viel gerühmte Indu überwältige uns alle Feinde mit gespannter Geisteskraft, Der Leibesfrucht gelegt hat in des starken Sitz, und hin zum weiten Stall der Kühe sich ergiesst.
Elizarenkova
Эта капля пусть одержит верх как знаток
Над нашими завистниками, восхваленная многими, с мыслью, устремленная на одно,
(Та,) что восприняла зародыша в сидении могучего (бога)
(И) течет в открывающийся загон с коровами.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- कविः
- निचृज्जगती
- निषादः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयम्) यह जो (नः) हमारे मध्य में (विद्वान्) विद्वान् है, वह (वनुष्यतः) हमारे शत्रुओं को (सत्राचा मनसा) समाहित मन से (वनवत्) नाश कर सकता है और वह परमात्मा (इन्दुः) प्रकाशस्वरूप है (पुरुष्टुतः) तथा माननीय है। (यः) जो पुरुष (इनस्य) ईश्वर की (सदने) सन्निधि में (गर्भम्) शिक्षा को (आदधे) धारण करता है, वह (गवाम्) इन्द्रियों के (व्रजम्) फल को (उरुब्जम्) जो सर्वोपरि है, उसको (अभ्यर्षति) प्राप्त होता है॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वान् इश्वरीयज्ञान पर विश्वास करता है, वह मनुष्यजन्म के फल को प्राप्त करता है ॥४॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयम्) असौ यः (नः) अस्माकं मध्ये (विद्वान्) मनीष्यस्ति सः (वनुष्यतः) अस्माकं शत्रून् (सत्राचा मनसा) समाहितमनसा (वनवत्) नाशयतु। स परमात्मा (इन्दुः) प्रकाशस्वरूपोऽस्ति। तथा (पुरुष्टुतः) मान्योऽस्ति (यः) यो जनः (इनस्य) ईश्वरस्य (सदने) सन्निधौ (गर्भम्) शिक्षां (आदधे) दधाति सः (गवाम्) इन्द्रियाणां (व्रजम्) फलानि (उरुब्जम्) यानि श्रेष्ठतराणि सन्ति तानि (अभ्यर्षति) प्राप्नोति ॥४॥
05 चक्रिर्दिवः पवते - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
च᳓क्रिर् दिवः᳓ पवते कृ᳓त्वियो र᳓सो
महाँ᳓ अ᳓दब्धो व᳓रुणो हुरु᳓ग् यते᳓
अ᳓सावि मित्रो᳓ वृज᳓नेषु यज्ञि᳓यो
अ᳓त्यो न᳓ यूथे᳓ वृषयुः᳓ क᳓निक्रदत्
मूलम् ...{Loading}...
चक्रि॑र्दि॒वः प॑वते॒ कृत्व्यो॒ रसो॑ म॒हाँ अद॑ब्धो॒ वरु॑णो हु॒रुग्य॒ते ।
असा॑वि मि॒त्रो वृ॒जने॑षु य॒ज्ञियोऽत्यो॒ न यू॒थे वृ॑ष॒युः कनि॑क्रदत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पवमानः सोमः
- ऋषिः - कविः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
च᳓क्रिर् दिवः᳓ पवते कृ᳓त्वियो र᳓सो
महाँ᳓ अ᳓दब्धो व᳓रुणो हुरु᳓ग् यते᳓
अ᳓सावि मित्रो᳓ वृज᳓नेषु यज्ञि᳓यो
अ᳓त्यो न᳓ यूथे᳓ वृषयुः᳓ क᳓निक्रदत्
Vedaweb annotation
Strata
Normal
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cákriḥ ← cákri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
kŕ̥tvyaḥ ← kŕ̥tvya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pavate ← √pū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
rásaḥ ← rása- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ádabdhaḥ ← ádabdha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hurúk ← hurúk (invariable)
mahā́n ← mahā́nt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yaté ← √i- 1 (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
ásāvi ← √su- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vr̥jáneṣu ← vr̥jána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
yajñíyaḥ ← yajñíya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átyaḥ ← átya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kánikradat ← √krand- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
vr̥ṣayúḥ ← vr̥ṣayú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yūthé ← yūthá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
चक्रिः॑ । दि॒वः । प॒व॒ते॒ । कृत्व्यः॑ । रसः॑ । म॒हान् । अद॑ब्धः । वरु॑णः । हु॒रुक् । य॒ते ।
असा॑वि । मि॒त्रः । वृ॒जने॑षु । य॒ज्ञियः॑ । अत्यः॑ । न । यू॒थे । वृ॒ष॒ऽयुः । कनि॑क्रदत् ॥
Hellwig Grammar
- cakrir ← cakriḥ ← cakri
- [noun], nominative, singular, masculine
- “doing; active.”
- divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- pavate ← pū
- [verb], singular, Present indikative
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- kṛtvyo ← kṛtvyaḥ ← kṛtvya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “confident.”
- raso ← rasaḥ ← rasa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “mercury; juice; medicine; rasa; alchemy; liquid; Rasa; mahārasa; taste; broth; elixir; resin; rasa; essence; six; water; soup; liquid body substance; rasa; formulation; myrrh; rasa [word]; amṛta; purpose; delight; solution; milk; beverage; alcohol; sap; nectar; Rasātala.”
- mahāṃ ← mahat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “large; eminent; great; loud; dangerous; strong; long; high; much(a); mahant [word]; ample; very; great; adult; important; dark; high; abundant; violent; remarkable; mighty; big; long.”
- adabdho ← adabdhaḥ ← adabdha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “unfailing; unimpaired.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- hurug ← huruk
- [adverb]
- yate ← i
- [verb noun], dative, singular
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- asāvi ← su
- [verb], singular, Aorist passive
- “press out; su.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- vṛjaneṣu ← vṛjana
- [noun], locative, plural, neuter
- “community; settlement.”
- yajñiyo ← yajñiyaḥ ← yajñiya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sacrificial; divine; devoted.”
- ’tyo ← atyaḥ ← atya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; steed.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yūthe ← yūtha
- [noun], locative, singular, masculine
- “herd; troop; battalion.”
- vṛṣayuḥ ← vṛṣayu
- [noun], nominative, singular, masculine
- kanikradat ← kanikrad ← √krand
- [verb noun], nominative, singular
- “roar; neigh.”
सायण-भाष्यम्
चक्रिः सर्वस्य कर्ता कृत्व्यः कर्मण्यः रसः रसात्मकः महान् गुणैरधिकः अदब्धः अहिंस्यः हुरुक् कुटिलं यते गच्छते । इतस्ततः परिचरत इत्यर्थः । तदर्थं दिवः सकाशात् पवते पूयते । अन्तरिक्षस्थाद्दशापवित्रादित्यर्थः । किंचासौ सोमः असावि सूयते । कदा । वृजनेषु अरिष्टेषु सत्सु तत्परिहारार्थम् । कीदृशः सः । मित्रः सर्वेषां मित्रभूतः यज्ञियः यष्टव्यः अत्यो न अश्व इव यूथे वडवायूथे स यथा वृषयुः सन् शब्दं करोति तद्वदसौ वृषभो रसस्य वर्षिता कनिक्रदत् शब्दं कुर्वन् असावीति ॥ ॥ २ ॥
Wilson
English translation:
“The maker of all, clever in work, the juice, mighty unassailable Varuṇa flows from heaven for the sake of him who go hither and thither; the friend of the adorable (Soma) is effused in affliction uttering a sound like an ardent horse amidst a herd (of mares). [”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The maker of all, clever in work, the juice, mighty unassailable Varuṇa flows from heaven for the sake of him who go hither and thither; the friend of the adorable (Soma) is effused in affliction uttering a sound like an ardent horse amidst a herd (of mares). [
Jamison Brereton
The active, effective sap of heaven purifies himself as great Varuṇa, not to be deceived by one who goes astray.
The one worthy of the sacrifice has been pressed as Mitra in the (ritual) enclosures [/communities], constantly whinnying like a charger acting the bull in the herd.
Jamison Brereton Notes
Soma is notably identified with Varuṇa and Mitra in this vs. - the former because he cannot be deceived by the crooked (hurúg yaté), the latter because (implicitly) he mediates between the ritual communities (vṛjána-).
With Mayr. (EWA s.v. híruk), I take hurúk to √hvar ‘go crookedly’ (also in a moral sense). The expression hurúg yaté contrasts with ṛtáṃ yaté “going to truth” in the same metrical position in nearby IX.69.3, 74.3 and four other times.
Griffith
The active potent juice of heaven is flowing on, great Varuna whom the forward man can ne’er deceive.
Mitra, the Holy, hath been pressed for troubled times, neighing like an impatient horse amid the herd,
Geldner
Des Himmels wirksamer, den Sieg entscheidender Saft wird geläutert, der der große unbetörte Varuna für den ist, der krumme Wege wandelt. Der Verehrungswürdige ward als Mitra, als Mittler, unter den Opferparteien ausgepreßt, wiehernd wie ein brünstiger Hengst in der Herde.
Grassmann
Vom Himmel rieselt hell der starke thät’ge Saft, dem irrenden ein Führer, gross als Varuna; Erzeugt ist Mitra, in den Stätten Opfers werth, er, brünstig wiehernd in der Heerde wie ein Hengst.
Elizarenkova
Очищается деятельный, действенный сок неба,
Великий безобманный Варуна для того, кто сбивается с пути.
Он выжат как Митра в (наших) общинах, достойных жертв.
Он громко заржал, как пылкий жеребец в стаде.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पवमानः सोमः
- कविः
- निचृज्जगती
- निषादः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (चक्रिः) वह पुरुष अनुष्ठानपरायण होता है और (दिवः) द्युलोक को (पवते) पवित्र करता है (कृत्व्यः) और कर्तव्यशील (रसः) आनन्दस्वरूप (महान्) बड़ा (अदब्धः) किसी से न दबाये जानेवाला परमेश्वर (हुरुग्यते) कुटिलता से चलनेवाले पुरुष को (वरुणः) अपने विद्याबल से आच्छादन करता है और (असावि) ज्ञानरूपी बल को उत्पन्न करता है (मित्रः) सर्वमित्र है (वृजनेषु) सब विषयों में (अत्यः) गमन कर सकता है (यज्ञियः) और यज्ञसम्बन्धी कर्म्मों में योग्य (वृषयुः) सब कामनाओं के (यूथे) देनेवाले गण के (न) समान (कनिक्रदत्) गर्जता हुआ इस संसार में यात्रा करता है॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वान् धीर, वीर, दृढव्रती और अपने विद्याप्रभाव से कुटिल वा मायावी पुरुषों को दबाने की शक्ति रखता है। वह इस मनुष्यसमाज में वृषभ के समान गर्जता हुआ अपने सदाचारी समाज की रक्षा करता है ॥५॥ यह ७७ वाँ सूक्त और दूसरा वर्ग समाप्त हुआ ॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (चक्रिः) स पुरुषः अनुष्ठानपरायणो भवति तथा (दिवः) द्युलोकं (पवते) पवित्रयति च। अथ च (कृत्व्यः) कर्तव्यशीलः (रसः) आमोदरूपः (महान्) बृहत् (अदब्धः) अदम्भनीयःपरमेश्वरः (हुरुग्यते)कुटिलजनं (वरुणः) स्वीयविद्याबलेनाच्छादयति तथा (असावि) ज्ञानबलमुत्पादयति। (मित्रः) सर्वेभ्यः प्रियोऽस्ति। (वृजनेषु) सर्वत्र (अत्यः) गन्तुं शक्नोति। अथ च (यज्ञियः) यज्ञकर्मसु योग्यः (वृषयुः) सर्वासां कामनानां (यूथे) वर्षकगणः (न) इव (कनिक्रदत्) गर्जन् अस्मिन् संसारे यात्रां करोति ॥५॥ इति सप्तसप्ततितमं सूक्तं द्वितीयो वर्गश्च समाप्तः।