सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
पञ्चमेऽनुवाके द्वादश सूक्तानि । तत्र ‘यो यजाति ’ इत्यष्टादशर्चं प्रथमं सूक्तम् । वैवस्वतो मनुर्ऋषिः । नवमीचतुर्दश्यावनुष्टुभौ शिष्टाः पञ्चदश्याद्याश्चतस्रः पङ्क्तयः । दशमी पादनिचृत् । ‘ त्रयः सप्तकाः पादनिचृत् ’ (अनु. ४. ४ ) इति तल्लक्षणात् । शिष्टा एकादश प्राग्वत्सप्रपरिभाषया गायत्र्यः । आद्यासु चतसृषु यज्ञस्ततो यजमानप्रशंसा च श्रूयते । अतस्तद्देवताकाः । ‘ या दंपती’ इत्याद्यासु पञ्चम्यादिषु दंपती प्रशस्येते अतस्तद्देवताकाः । अवशिष्टासु नवसु दंपत्योराशिषः प्रतिपाद्यन्ते । अतस्ता एव देवताः । तथा चानुक्रम्यते - ‘ यो यजाति द्व्यूनात्रेज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च येत्यादिपञ्च दंपत्योः शिष्टास्तदाशिषोऽनुष्टुप् चतुष्पङ्क्त्यन्तं नवम्यनुब्दशमी पादनिचृत् ’ इति ॥
Jamison Brereton
31 (651)
Yajamāna + Patnı̄[Praise of Offering and Laud of the Sacrificer 1–4; Household 5–9; Blessings for the Household Pair 10–18]
Manu Vaivasvata
18 verses: gāyatrī 1–8, 10–13; anuṣṭubh 9, 14; paṅkti 15–18
This last hymn of the small Manu Vaivasvata collection shows its composite nature by its length, its mixture of meters, and, especially, by its themes. The first nine verses contain two parallel treatments of the same subject; verses 10–14 seem unconnected both with what precedes and what follows, and resemble some of the disordered All God sequences in earlier Manu Vaivasvata hymns (VIII.27.1–8 and VIII.28) in calling on an odd assortment of gods for protection; the final four verses (15–18) return to the topic of the beginning of the hymn, the benefits accruing to the punctilious sacrificer, though in rather general terms.
The beginning of the hymn, especially verses 5–9, are of extraordinary rit ual interest, for they contain the only clear reference to the participation of the Sacrificer’s Wife in R̥gvedic ritual—participation which is, in our view, a ritual innovation in the late R̥gveda. (For indirect references to her presence in R̥gvedic ritual, see Jamison 2011 and forthcoming a and b, and discussion ad VIII.33.) As the Anukramaṇī states, verses 5–9 are dedicated to the “household pair” (dámpatī), who are depicted as jointly participating in soma preparation (vs. 5). Their rewards are great and appropriately domestic (see esp. vs. 8). Indeed, the mention of the “milk-mixture” (āśír, vs. 5) makes it quite likely that the ritual depicted is the Third Pressing, itself likely a ritual innovation, found only among certain R̥gvedic clans, the pressing in which the participation of the Sacrificer’s Wife is particularly promi
nent in later śrauta ritual (see Jamison 1996a: 126–46). The first four verses of the hymn mention only the Sacrificer, with no mention of the Wife, but a reference to the milk-mixture in verse 2 and to the benefits to his house (vs. 4) makes it likely that these four verses treat the same topic, though without the radical overt mention of the Wife.
The Anukramaṇī considers the final four verses (15–18) to be blessings for the same household pair (dampatyor āśiṣaḥ), but again there is no overt mention of the Wife, and, in contrast to verses 1–4 with its reference to the milk-mixture, the ritual that the successful sacrificer performed is left unclear.
Jamison Brereton Notes
Yajamāna and patnī, etc.
01 यो यजाति - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो यजा॑ति॒ यजा॑त॒ इत्सु॒नव॑च्च॒ पचा॑ति च ।
ब्र॒ह्मेदिन्द्र॑स्य चाकनत् ॥
मूलम् ...{Loading}...
यो यजा॑ति॒ यजा॑त॒ इत्सु॒नव॑च्च॒ पचा॑ति च ।
ब्र॒ह्मेदिन्द्र॑स्य चाकनत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ईज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
यो꣡ य꣡जाति य꣡जात इ꣡त्
सुन꣡वच् च प꣡चाति च
ब्रह्मे꣡द् इ꣡न्द्रस्य चाकनत्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ít ← ít (invariable)
{}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yájāte ← √yaj- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
yájāti ← √yaj- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
{}
ca ← ca (invariable)
{}
pácāti ← √pac- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
sunávat ← √su- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
brahmā́ ← brahmán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
cākanat ← √kanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
índrasya ← índra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ít ← ít (invariable)
{}
पद-पाठः
यः । यजा॑ति । यजा॑ते । इत् । सु॒नव॑त् । च॒ । पचा॑ति । च॒ ।
ब्र॒ह्मा । इत् । इन्द्र॑स्य । चा॒क॒न॒त् ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- yajāti ← yaj
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sacrifice; worship; worship.”
- yajāta ← yajāte ← yaj
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sacrifice; worship; worship.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- sunavac ← sunavat ← su
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “press out; su.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- pacāti ← pac
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “heat; cook; digest; boil; ripen; fester; burn; boil; cauterize; fry; cook; suppurate; inflame.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- brahmed ← brahmā ← brahman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Brahma; Brahmin; dhak; Brahman; brahman [word]; Brahman; Brahmin; Brahmapurāṇa; Vishnu; Brihaspati.”
- brahmed ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- indrasya ← indra
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- cākanat ← kan
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “like; delight; desire.”
सायण-भाष्यम्
यः यजमानः सकृत् यजाति यागं करोति हविर्भिर्देवान् पूजयति स देवेभ्यो लब्धधनादिकः सन् यजात इत् पुनरभीष्टप्राप्तये देवेभ्यो हवींषि प्रयच्छत्येव । तथा स एव यजमानः सुनवच्च सोमाभिषवं करोति च । स एव पचाति च पशुपुरोडाशादिकं पचति च । सर्वत्र यजादिषु लेट्यडागमाः । स यजमानः इन्द्रस्य ब्रह्म ब्रह्माणि । इत् अवधारणे । इन्द्रसंबन्धीनि स्तोत्राण्येव चाकनत् पुनःपुनः कामयते । कनतेः कान्त्यर्थात् यङ्लुकि अभ्यासत्वं छान्दसम् । ततो लेट्यडागमः । अत्र यागे यजमानो धनादि लभत इति यज्ञप्रशंसा । स एव दृष्टफलः सन् सोमाभिषवादीन् करोतीति यजमानप्रशंसा ॥
Wilson
English translation:
“He who offers oblations (to the gods, again) offers them; he pours forth libations and presents (thesacred cake), he delights in reiterating the praise verily of Indra.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Sacred cake: paśu puroḷāśa, the cake is anessential part of the animal sacrifice in the jyotiṣṭoma: paśu devatā sanskāraḥ: Nyāyamalavistara
Jamison Brereton
Whoever will sacrifice for another and will also sacrifice for himself, who will press (soma) and will cook (the oblation),
just that formulator will find pleasure of Indra.
Griffith
THAT Brahman pleases Indra well, who worships, sacrifices, pours Libation, and prepares the meal.
Geldner
Wer für andere und für sich selbst opfern und Soma auspressen und Opferspeisen kochen wird, der Brahmane wird des Indra froh werden.
Grassmann
Wer opfert und wer recht verehrt, wer Soma braut, wer kocht und bäckt, Solch Beter ist dem Indra lieb.
Elizarenkova
Кто жертвует для других (и) жертвует для себя,
Выжимает (сому) и варит (жертву),
(Тот) брахман нравится Индре.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ईज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च
- मनुर्वैवस्वतः
- गायत्री
- षड्जः
02 पुरोळाशं यो - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पु॒रो॒ळाशं॒ यो अ॑स्मै॒ सोमं॒ रर॑त आ॒शिर॑म् ।
पादित्तं श॒क्रो अंह॑सः ॥
मूलम् ...{Loading}...
पु॒रो॒ळाशं॒ यो अ॑स्मै॒ सोमं॒ रर॑त आ॒शिर॑म् ।
पादित्तं श॒क्रो अंह॑सः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ईज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
पुरोळा꣡शं यो꣡ अस्मै
सो꣡मं र꣡रत आशि꣡रम्
पा꣡द् इ꣡त् तं꣡ शक्रो꣡ अं꣡हसः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
asmai ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
puroḷā́śam ← puroḷā́ś- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
āśíram ← āśír- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
rárate ← √rā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
áṁhasaḥ ← áṁhas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
ít ← ít (invariable)
{}
pā́t ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
śakráḥ ← śakrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
पु॒रो॒ळाश॑म् । यः । अ॒स्मै॒ । सोम॑म् । रर॑ते । आ॒ऽशिर॑म् ।
पात् । इत् । तम् । श॒क्रः । अंह॑सः ॥
Hellwig Grammar
- puroᄆāśaṃ ← puroᄆāśam ← puroḍāśa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “puroḍāśa; puroḍāśa [word].”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- asmai ← idam
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- somaṃ ← somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- rarata ← rarate ← rā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “give; impart.”
- āśiram ← āśir
- [noun], accusative, singular, feminine
- “mixture.”
- pād ← pāt ← pā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “protect; govern.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- śakro ← śakraḥ ← śakra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; Terminalia arjuna (Roxb.) Wight et Arn.; ivory tree.”
- aṃhasaḥ ← aṃhas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “trouble; sin.”
सायण-भाष्यम्
यः यजमानः अस्मै इन्द्राय पशुपुरोळाशं तथा आशिरं तृतीयसवने गोक्षीरेणामिश्रित सोमं ररते प्रयच्छति । रातेर्लटि शपः श्लुः। अडागमः। शक्रः समर्थः स इन्द्रः तं यष्टारम् अंहसः पापात् तद्रूपाद्रक्षसो वा पात् । इत् अवधारणे । अपादेव । रक्षत्येव । पातेर्लुङि रूपम् ॥
Wilson
English translation:
“Indra protects from sin that man who offers him cakes and presents Soma mixed with milk.”
Jamison Brereton
Whoever will give the offering cake to him and the soma with its milk-mixture,
able (Indra) will protect just him from difficult straits.
Jamison Brereton Notes
The word order of c is slightly skewed. All things being equal, forms of the sá/tám pronoun, esp. in correlative usage, tend to take 1st position in the pāda/clause. This expectation is reinforced here by 2nd position íd ‘just, only’, which really should limit tám (as my tr. reflects), but the verb pā́t seems to have displaced the pronoun to the right of íd.
Griffith
Sakra protects from woe the man who gives him sacrificial cake.
And offers Soma blent with milk.
Geldner
Wer ihm Reiskuchen, Soma und Mischmilch spendet, den wird der Mächtige vor Not schützen.
Grassmann
Wer Opferkuchen ihm verehrt, und Soma und der Milch Gemisch, Den schützt der starke vor Gefahr.
Elizarenkova
Кто ему жертвенную лепешку,
Сому с добавлением молока предоставляет,
Того могучий всегда сохраняет от беды.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ईज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
फिर वही विषय आ रहा है।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - ईश्वर को ही लक्ष्य करके निखिल शुभकर्म कर्तव्य हैं, यह इससे शिक्षा दी जाती है। यथा−(यः) जो उपासक (अस्मै) सर्वत्र विद्यमान इस परमात्मा को प्रथम समर्पित कर (पुरोडाशम्) दरिद्रों के आगे अन्न (ररते) देता रहता है और (सोमम्) परम पवित्र अन्न को और (आशिरम्) विविध द्रव्यों से मिश्रित अन्न को जो देता रहता है, (तम्) उसको (अंहसः) पाप से (शक्रः) सर्वशक्तिमान् ईश्वर (पात्+इत्) पालता ही है ॥२॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - संसार में दरिद्रता और अज्ञान अधिक हैं, इस कारण ज्ञानी पुरुष ज्ञान और धनी जन विविध प्रकार के अन्न और द्रव्य इच्छुक जनों को सदा दिया करें। ईश्वर दाताओं को सर्व दुःखों से बचाया करता है, क्योंकि वह सर्वशक्तिमान् है ॥२॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
पुनस्तदनुवर्तते।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - ईश्वरमेव लक्षीकृत्य शुभानि कर्माणि विद्यातव्यानीति अनया शिक्षते। यथा यः खलु उपासकः अस्मै सर्वत्र विद्यमानाय महेश्वराय। समर्प्य पुरोडाशं पुरोऽन्नं दरिद्रेभ्यो दातव्यमन्नम्। श्रद्धया पुरोऽग्रे यद्दाश्यते दीयते। तं पुरोडाशम्। ररते ददाति। यः सोमं पवित्रतमं वस्तु। ररते। यः आशिरं विविधद्रव्याणि मिश्रयित्वा परिपक्वमन्नम्। ररते। तम् उपासकम्। अंहसः पापात्। शक्रः सर्वशक्तिमान् ईशः। पात्+इत्। पात्येव ॥२॥
03 तस्य द्युमाँ - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तस्य॑ द्यु॒माँ अ॑स॒द्रथो॑ दे॒वजू॑तः॒ स शू॑शुवत् ।
विश्वा॑ व॒न्वन्न॑मि॒त्रिया॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
तस्य॑ द्यु॒माँ अ॑स॒द्रथो॑ दे॒वजू॑तः॒ स शू॑शुवत् ।
विश्वा॑ व॒न्वन्न॑मि॒त्रिया॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ईज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
त꣡स्य द्युमाँ꣡ असद् र꣡थो
देव꣡जूतः स꣡ शूशुवत्
वि꣡श्वा वन्व꣡न्न् अमित्रि꣡या
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
asat ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
dyumā́n ← dyumánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tásya ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
devájūtaḥ ← devájūta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śūśuvat ← √śū- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
amitríyā ← amitríya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vanván ← √vanⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
तस्य॑ । द्यु॒ऽमान् । अ॒स॒त् । रथः॑ । दे॒वऽजू॑तः । सः । शू॒शु॒व॒त् ।
विश्वा॑ । व॒न्वन् । अ॒मि॒त्रिया॑ ॥
Hellwig Grammar
- tasya ← tad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- dyumāṃ ← dyumān ← dyumat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bright; brilliant; brilliant; loud.”
- asad ← asat ← as
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- devajūtaḥ ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devajūtaḥ ← jūtaḥ ← jū
- [verb noun], nominative, singular
- “animate; encourage; impel; inspire.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- śūśuvat ← śvi
- [verb], singular, Perfect conjunctive (subj.)
- “swell; grow.”
- viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- vanvann ← vanvan ← van
- [verb noun], nominative, singular
- “obtain; gain; desire; get; like; love; overcome.”
- amitriyā ← amitriya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “hostile.”
सायण-भाष्यम्
तस्य देवान् पूजयतो यजमानस्य देवजूतः देवैरिन्द्रादिभिः प्रेरितः द्युमान् दीप्तिमान् रथः रंहणशीलः स्यन्दनो देवानां हविष्प्रदानरूपेण यज्ञेन असत् भवति आगच्छति । ततस्तेन रथेन अमित्रिया अमित्रियान् शत्रुभिः कृतान् विश्वा सर्वान् बाधान् वन्वन् । ‘वनोतिर्हिंसाकर्मा ’ इति यास्कः । हिंसन् सः एव शूशुवत् पुत्रादिभिर्धनैश्च वर्धते । अत्र येन मे रथो बाधाभावश्चाभूदिति यागप्रशंसा येन सम्यगिष्टदेवा रथं दत्तवन्त इति यजमानप्रशंसा ॥
Wilson
English translation:
“A brilliant chariot comes to him, sent by the gods, with which, baffling all hostilities, he prospers.”
Jamison Brereton
His chariot will be brilliant; god-sped, he will swell up,
winning all (the things) of the enemy.
Griffith
His chariot shall be glorious, sped by Gods, and mighty shall he be,
Subduing all hostilities.
Geldner
Dessen Wagen wird ruhmvoll sein, von den Göttern zur Eile getrieben wird er überlegen sein, alle Feindseligkeiten überwindend.
Grassmann
Dess Wagen ist mit Glanz begabt, er selbst gedeihet gotterregt, Besiegend aller Feinde Schar.
Elizarenkova
Его колесница будет блистательной,
Погоняемой богами, (сам) он будет победоносным,
Преодолевая все проявления враждебности.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ईज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च
- मनुर्वैवस्वतः
- गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो ईश्वर के निकट सर्वभाव से पहुँचता है, (तस्य) उस उपासकजन का (रथः) शरीररूप रथ अथवा अश्वादियुक्त रथ (द्युमान्) दीप्तिमान् और (देवजूतः) शिष्टेन्द्रियों अथवा श्रेष्ठ अश्वों से प्रेरित (असत्) होता है अथवा जिस रथ के चलानेवाले अच्छे-२ विद्वान् होते हैं, तथा (विश्वा) समस्त (अमित्रिया) बाधाओं को (वन्वन्) विनष्ट करता हुआ वह उपासक (शूशुवत्) ज्ञानों, धनों और जनों से संसार में बढ़ता ही रहता है। उसका कदापि भी अधःपतन नहीं होता। यह शिक्षा इस ऋचा से देते हैं ॥३॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - संसार में उस भक्तजन का परम अभ्युदय फैलता है, शत्रु भी उसके वशीभूत होते हैं, जो अन्तःकरण से परोपकार में लगे रहते हैं और आस्तिकता से जगत् को सुखी करते हैं ॥३॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - यः खलु ईश्वरसान्निध्यमुप धावति। तस्य। रथः शरीररूपः अश्वादियुक्तो वा। द्युमान् दीप्तिमान्। देवजूतः देवैः शिष्टेन्द्रियैः श्रेष्ठैरश्वैर्वा प्रेरितो भवति। शरीरे इन्द्रियाणि सर्वदेवेष्टमाचरन्ति। स पुनरुपासकः। विश्वा=विश्वानि सर्वाणि। अमित्रिया=अमित्रियान् परोत्पादितान् बाधान्। वन्वन् हिंसन् सन्। शूशुवत् धनैर्ज्ञानैर्लोकैश्च वर्धत एव। न कदापि तस्याधः पतनं भवतीति अनया शिक्षते ॥३॥
04 अस्य प्रजावती - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अस्य॑ प्र॒जाव॑ती गृ॒हेऽस॑श्चन्ती दि॒वेदि॑वे ।
इळा॑ धेनु॒मती॑ दुहे ॥
मूलम् ...{Loading}...
अस्य॑ प्र॒जाव॑ती गृ॒हेऽस॑श्चन्ती दि॒वेदि॑वे ।
इळा॑ धेनु॒मती॑ दुहे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - ईज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
अ꣡स्य प्रजा꣡वती गृहे꣡
अ꣡सश्चन्ती दिवे꣡-दिवे
इ꣡ळा धेनुम꣡ती दुहे
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ásya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
gr̥hé ← gr̥há- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
prajā́vatī ← prajā́vant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ásaścantī ← ásaścant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
divé-dive ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
dhenumátī ← dhenumánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
duhe ← √duh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
íḷā ← íḷā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
अस्य॑ । प्र॒जाऽव॑ती । गृ॒हे । अस॑श्चन्ती । दि॒वेऽदि॑वे ।
इळा॑ । धे॒नु॒ऽमती॑ । दु॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- prajāvatī ← prajāvat
- [noun], nominative, singular, feminine
- “prolific.”
- gṛhe ← gṛha
- [noun], locative, singular, neuter
- “house; palace; temple; home; place; family; family; stable.”
- ‘saścantī ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- ‘saścantī ← saścantī ← sac
- [verb noun], nominative, singular
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- dive ← diva
- [noun], locative, singular, neuter
- “day; sky; Svarga.”
- dive ← diva
- [noun], locative, singular, neuter
- “day; sky; Svarga.”
- iᄆā ← iḍā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “refreshment; iḍā [word]; comfort; cow.”
- dhenumatī ← dhenumat
- [noun], nominative, singular, feminine
- duhe ← duh
- [verb], singular, Present indikative
- “milk.”
सायण-भाष्यम्
प्रजावती पुत्रादियुक्तम् असश्चन्ती । सश्चतिर्गतिकर्मा । अगमनशीलं तादृशं धेनुमती । पयसा सर्वान् धिनोति प्रणयतीति धेनुर्गौः । तत्सहितम् इळा अन्नम् अस्य यष्टुः गृहे दिवेदिवे अहरहः दुहे देवैः दुह्यते । यद्वा । इळेति गवां देवता । सा स्थिरा धेनुमती । गवां पतित्वात् धेनुभिर्धेनुमती । इळा गोदेवता । देवैः प्रेरिता सती अस्य यजमानस्य गृहे दोग्धा । पुत्रादिकमस्मै ददातीत्यर्थः । दुहेर्लटि ‘लोपस्त आत्मनेपदेषु ’ इति तलोपः । अत्र इज्यास्तवः ॥
Wilson
English translation:
“In his house perpetual abundance, accompanied by progeny, (is present), and kine are milked day byday.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
In his house perpetual abundance, accompanied by progeny and cattle, is milked day by day; or, Iḷā =goddess of cows; hence, duhe = milks forth, bestows
Jamison Brereton
In his house inexhaustible Refreshment, possessed of offspring
and milk-cows, gives milk day after day.
Griffith
Each day that passes, in his house flows his libation, rich in milk,
Exhaustless, bringing progeny.
Geldner
In seinem Hause gibt die kinder- und kuhreiche Ila ohne zu versiegen Tag um Tag Milch.
Grassmann
In dessen Haus wird Tag für Tag der Trunk gemelkt, der nie versiegt, Der reichlich Milch und Kinder gibt.
Elizarenkova
У того в доме богатая потомством,
Богатая дойными коровами Ида,
Не иссякая доится каждый день.
अधिमन्त्रम् (VC)
- ईज्यास्तवो यजमानप्रशंसा च
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो मन से ईश्वर की उपासना करता है (अस्य) इसके (गृहे) गृह में (दिवेदिवे) दिन-दिन (प्रजावती) पुत्रादिकों से संयुक्त (असश्चन्ती) अचला और (धेनुमती) गौ आदि पशुओं से प्रशस्त (इला) अन्नराशि (दुहे) दुही जाती है। जैसे गौ दुही जाती है अर्थात् स्वेच्छानुसार दूध निकाल अपने काम में लाते हैं, तद्वत् उस उपासक के गृह में उतने अन्न होते हैं, जिनसे बहुत खर्च करने पर भी कभी क्षीण नहीं होता है ॥४॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - यः खलु मनसेश्वरमुपास्ते। अस्योपासकस्य। गृहे। दिवेदिवे दिनेदिने प्रतिदिनम्। इला अन्नम्। दुहे दुह्यते। यथा गौः पयसा स्वामिनं पुष्णाति तथैव अन्नमपि सदा वर्धमानम्। कीदृशी इला। प्रजावती पुत्रादिसंयुक्ता। तथा असश्चन्ती सश्चतिर्गतौ अवलेत्यर्थः। धेनुमती धेनुप्रभृतिपशुभिर्युक्ता भवति ॥४॥
05 या दम्पती - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
या दम्प॑ती॒ सम॑नसा सुनु॒त आ च॒ धाव॑तः ।
देवा॑सो॒ नित्य॑या॒शिरा॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
या दम्प॑ती॒ सम॑नसा सुनु॒त आ च॒ धाव॑तः ।
देवा॑सो॒ नित्य॑या॒शिरा॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपती
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
या꣡ द꣡म्पती स꣡मनसा
सुनुत꣡ आ꣡ च धा꣡वतः
दे꣡वासो नि꣡त्ययाशि꣡रा
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
dámpatī ← dámpati- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
sámanasā ← sámanas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ca ← ca (invariable)
{}
dhā́vataḥ ← √dhāv- 2 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sunutáḥ ← √su- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
āśírā ← āśír- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
dévāsaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
nítyayā ← nítya- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
या । दम्प॑ती॒ इति॒ दम्ऽप॑ती । सऽम॑नसा । सु॒नु॒तः । आ । च॒ । धाव॑तः ।
देवा॑सः । नित्य॑या । आ॒ऽशिरा॑ ॥
Hellwig Grammar
- yā ← yad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- dampatī ← dampati
- [noun], nominative, dual, masculine
- “couple.”
- samanasā ← samanas
- [noun], nominative, dual, masculine
- “consentaneous.”
- sunuta ← sunutaḥ ← su
- [verb], dual, Present indikative
- “press out; su.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- dhāvataḥ ← dhāv
- [verb], dual, Present indikative
- “run; run; wash.”
- devāso ← devāsaḥ ← deva
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- nityayāśirā ← nityayā ← nitya
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “continuous; own(a); changeless; everlasting; continual; devoted(p); permanent; obligatory; continuing; indispensable; native; addicted; connatural; necessary; durable; ageless; invariable; biological.”
- nityayāśirā ← āśirā ← āśir
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “mixture.”
सायण-भाष्यम्
अत्र यजने दंपत्योः स्तुतिः । हे देवासः देवाः समनसा समनसौ कर्मणि समानमनस्कौ या यौ दंपती यज्ञकारिणौ जायापती सुनुतः सोमाभिषवं कुरुतः । यौ दंपती ततस्तमभिषुतं सोमम् आ धावतः च दशापवित्रेण शोधयतः । ‘ धावु गतिशुद्धयोः ‘। तथा नित्यया । यत्र तृतीयसवने सोमोऽस्ति तत्राश्रयणद्रव्यं गोक्षीरमस्त्येव । तस्मात् नित्यसंबन्धेन आशिरा आश्रयणेन गोक्षीरेण संयुतं सोमं यौ प्रयच्छतः तावन्नादीन् प्राप्नुत इत्युत्तरत्र संबन्धः ॥ ॥ ३८ ॥
Wilson
English translation:
“Gods, may the husband and wife, who with one mind offer libations and purify them, and (propitiateyou) with the Soma ever mixed with milk.”
Jamison Brereton
The household couple who with one mind press and rinse (the soma) with its own proper milk-mixture, o gods,
Jamison Brereton Notes
As noted in the published introduction, vss. 1-4 and 5-9 present loosely parallel treatments of the rewards of sacrifice, with 1-4 applying to the sacrificer alone and 5-9 to the sacrificer and his wife. In this vs. sunutáḥ (5b) reprises sunávat of 1b, and the structure of those two b pādas is roughly the same: sunávac ca pácāti ca and sunutá ā́ca dhā́vataḥ, with two ritual verbs conjoined by ca(s). The nítyāśirā ‘with its own proper milk-mixture’ referring to soma echoes sómam … āśíram in 2b.
Griffith
O Gods, with constant draught of milk, husband and wife with one accord
Press out and wash the Soma juice.
Geldner
Wenn die beiden Ehegatten einträchtig Soma auspressen und umschütteln und mit der notwendigen Milch mischen, o Götter,
Grassmann
Das Ehepaar, was gleichen Sinn’s den Soma presst und knetend spült, O Götter, stets mit Milch ihn mischt,
Elizarenkova
Когда супруги-домохозяева единодушно
Выжимают и прополаскивают (сому),
О боги, (смешивая его) с необходимым добавлением молока,
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पती
- मनुर्वैवस्वतः
- गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवासः) हे देवो ! हे विद्वानो ! (या) जो (दम्पती) स्त्री और पुरुष (समनसा) शुभकर्म में समानमनस्क होकर (सुनुतः) यज्ञ करते हैं (च) और (आ धावतः) ईश्वर की उपासना से अपने आत्मा को पवित्र करते हैं और (नित्यया) पवित्र (आशिरा) मिश्रित अन्न को दरिद्रों में बाँटते हैं, वे सदा सुख पाते हैं। इसका सम्बन्ध उत्तर ऋचा से है ॥५॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे देवासः हे देवाः विद्वांसः ! या=यौ दम्पती=जायापती। समनसा=समनसौ शुभकर्मणि समानमनस्कौ भूत्वा। सुनुतः=कर्माणि कुरुतः। च पुनः। आधावतः आत्मानश्चैश्वरोपासनया शोधयतः। पुनः नित्यया पवित्रेण। आशिरा मिश्रितान्नम्। दरिद्रेभ्यो दत्तः। तौ सुखं प्राप्नुतः इत्युत्तरेण सम्बन्धः ॥५॥
06 प्रति प्राशव्याँ - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रति॑ प्राश॒व्याँ॑ इतः स॒म्यञ्चा॑ ब॒र्हिरा॑शाते ।
न ता वाजे॑षु वायतः ॥
मूलम् ...{Loading}...
प्रति॑ प्राश॒व्याँ॑ इतः स॒म्यञ्चा॑ ब॒र्हिरा॑शाते ।
न ता वाजे॑षु वायतः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपती
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
प्र꣡ति प्राशवि꣡याँ इतः
सम्य꣡ञ्चा बर्हि꣡र् आशते°
न꣡ ता꣡ वा꣡जेषु वायतः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
itaḥ ← √i- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
prāśavyā̀n ← prāśavyà- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
práti ← práti (invariable)
{}
āśāte ← √naś- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
barhíḥ ← barhís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
samyáñcā ← samyáñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ná ← ná (invariable)
{}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vā́jeṣu ← vā́ja- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
vāyataḥ ← √vā- 2 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
प्रति॑ । प्रा॒श॒व्या॑न् । इ॒तः॒ । स॒म्यञ्चा॑ । ब॒र्हिः । आ॒शा॒ते॒ इति॑ ।
न । ता । वाजे॑षु । वा॒य॒तः॒ ॥
Hellwig Grammar
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- prāśavyāṃ ← prāśavyān ← prāśavya
- [noun], accusative, plural, masculine
- itaḥ ← i
- [verb], dual, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- samyañcā ← samyañc
- [noun], nominative, dual, masculine
- “conjugate; united.”
- barhir ← barhiḥ ← barhis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- āśāte ← aś
- [verb], dual, Perfect indicative
- “get; reach; enter (a state).”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- tā ← tad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vājeṣu ← vāja
- [noun], locative, plural, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- vāyataḥ ← vā
- [verb], dual, Present indikative
- “blow; blow; emit.”
सायण-भाष्यम्
तौ देवेभ्यो हविषां दातारौ दंपती प्राशव्यान् । ’ अश भोजने ‘। प्रपूर्वस्यास्यौणादिको भाव उण्प्रत्ययः । प्राशुर्भक्षणम् । तस्मै साधून् हितान् वा अन्नादीन् प्रति इतः प्रतिगच्छतः । यद्वा । प्राशितव्यान् । अत्र वर्णलोपः । तावेव सम्यञ्चा सम्यञ्चौ समीचीनौ संगतौ बर्हिः यज्ञम् आशाते आनशाते । तत्र द्रव्यैर्व्याप्नुतः । तस्मात् तौ यष्टारौ भार्यापती वाजेषु देवैर्दत्तेष्वन्नेषु न वायतः । वयतिर्गत्यर्थः । न गच्छतः । सर्वदान्नसहितौ तिष्ठेतामित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Constantly associated, may they acquire appropriate (sacrificial) viands; may they be able to offersacrifice; may the never be wanting in food (given by the gods).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Na tā vājeṣu vāyataḥ =devairdatteṣvanneṣu na gacchataḥ sarvadā annasahitau tiṣṭhatām
Jamison Brereton
Those two go up against the puffed-up (rival pressers?); united they attain to the ritual grass.
They do not fade out when prizes (are at stake).
Jamison Brereton Notes
prāśavyā̀n has been subject to various analyses. Sāyaṇa suggests ‘nourishment’, which is tentatively accepted by Renou Geldner tr. “die für die Pünktlichen bestimmten (Belohnungen)” without comment, leaving it unclear (at least to me) even what root he assigns it to. With Oldenberg (also EWA s.v. ŚĀVI , Hoffmann apud Gotō 304 n. 723, Scarlatta 539-40), I take it to the root √śū ‘swell’ and connect it to the root noun cmpd prāśū́- in the following hymn (though attributed to a different poet), VIII.32.16. (Contra Renou explicitly.) In both passages the lexeme seems to have a negative connotation, ‘swollen (with pride), puffed up’. Here the sacrificing married couple successfully ‘go up against’ (práti √i), that is, compete with, these puffed-up rivals. The passage reminds us of the Agastya and Lopāmudrā hymn, I.179.3 … víśvā spṛ́dho abhy àśnavāva / … yát samyáñcā mithunā́v abhyájāva “Let us two take on all contenders … when as a united couple we will drive on,” depicting another sacrificing pair competing with rivals. Our vs. and I.179.3 contain the only two masc.
du. samyáñcā in the RV. The triumph over hostile rivals is also expressed in the parallel section of this hymn (vss. 1-4) in 3c víśvā vanvánn amitríyā “winning all (the things) of the enemy.”
Griffith
They gain sufficient food: they come united to the sacred grass,
And never do they fail in strength.
Geldner
Dann empfangen sie die für die Pünktlichen bestimmten Belohnungen; gemeinsam haben sie an dem Barhis teil; nicht kommen sie bei den Belohnungen zu kurz.
Grassmann
Das dringt zu reicher Nahrung hin, vereint bereiten sie die Streu, Bei Opfern werden sie nicht matt.
Elizarenkova
Оба они получают (за это) питание,
Оба вместе достигают жертвенной соломы –
Они не устают, когда речь идет о наградах.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पती
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - पुनरपि दम्पती का वर्णन है। जो स्त्री और पुरुष (सम्यञ्चा) अच्छे प्रकार सङ्गत होकर (बर्हिः) यज्ञ (आशाते) करते हैं, (ता) वे (प्राशव्यान्) भोज्य पदार्थ (प्रतीतः) पाते हैं और (वाजेषु) अन्नों के लिये (न+वायतः) कहीं अन्यत्र नहीं जाते ॥६॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - पुनरपि दम्पती विशिनष्टि। यथा−यौ दम्पती। सम्यञ्चा=सम्यञ्चौ समीचीनतया संगतौ भूत्वा। बर्हिर्यज्ञम्। आशाते द्रव्यादिभिर्व्याप्नुतः कुरुत इत्यर्थः। ता=तौ सुप्रसिद्धौ दम्पती। प्राशव्यान् अश भोजने। प्राशनं प्राशुः प्राशौ साधून् हितान् वा प्राशव्यान् भोज्यान् पदार्थान्। प्रतीतः प्रतिगच्छतः प्राप्नुतः। पुनः तौ वाजेषु अन्नेषु न वायतः वयतिर्गत्यर्थः न गच्छतः। नान्यत्रान्नार्थं गच्छतः ॥६॥
07 न देवानामपि - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न दे॒वाना॒मपि॑ ह्नुतः सुम॒तिं न जु॑गुक्षतः ।
श्रवो॑ बृ॒हद्वि॑वासतः ॥
मूलम् ...{Loading}...
न दे॒वाना॒मपि॑ ह्नुतः सुम॒तिं न जु॑गुक्षतः ।
श्रवो॑ बृ॒हद्वि॑वासतः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपती
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
न꣡ देवा꣡नाम् अ꣡पि ह्नुतः
सुमतिं꣡ न꣡ जुगुक्षतः
श्र꣡वो बृह꣡द् विवासतः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ápi ← ápi (invariable)
{}
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
hnutaḥ ← √hnu- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
{}
jugukṣataḥ ← √guh- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
ná ← ná (invariable)
{}
sumatím ← sumatí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śrávaḥ ← śrávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vivāsataḥ ← √vanⁱ- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
पद-पाठः
न । दे॒वाना॑म् । अपि॑ । ह्नु॒तः । सु॒ऽम॒तिम् । न । जु॒घु॒क्ष॒तः॒ ।
श्रवः॑ । बृ॒हत् । वि॒वा॒स॒तः॒ ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- api
- [adverb]
- “besides; even; surely; though; furthermore; among; contrastingly; assuredly.”
- hnutaḥ ← hnu
- [verb], dual, Present indikative
- sumatiṃ ← sumatim ← sumati
- [noun], accusative, singular, feminine
- “benevolence; favor; Sumati.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- jugukṣataḥ ← jugukṣ ← √guh
- [verb], dual, Present indikative
- śravo ← śravaḥ ← śravas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fame; glory; ear.”
- bṛhad ← bṛhat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- vivāsataḥ ← vivās ← √van
- [verb], dual, Present indikative
- “invite; endeavor; try for.”
सायण-भाष्यम्
एतौ दंपती देवानाम् इन्द्रादीनां न अपि ह्नुतः अपलापं न कुरुतः । अपिह्नवोऽपलापः । देवेभ्यो हविः प्रदास्याम इति प्रतिज्ञाय पुनरदानमपलापः । ‘ ह्नुङ् अपनये ‘। कथं नापलपन्तीत्यवसीयते । तदाह । सुमतिं युष्मदीयां शोभनां मतिं न जुगुक्षतः जुघुक्षतः न संवरीतुमिच्छतः । संवारणमाच्छादनम् । न छादयत इत्यर्थः । किंतु स्तुतिं कुरुतः । ‘ गुहू संवरणे ‘। सनिग्रहगुहोश्च । (पा. सू. ७. २. १२ ) इति इट्प्रतिषेधः । ढत्वषत्वभावौ । संहिताकाले भष्भावो नास्ति छान्दसत्वात् । किंच बृहत् देवेभ्यो दीयमानत्वात् महत् श्रवः । श्रव इत्यन्ननाम । महदन्नं विवासतः युष्मभ्यं प्रयच्छतः । विवासतिः परिचरणकर्मा । दानमपि च परिचरणमेव । देवैर्दत्तमन्नं घृतादिभिर्मिश्रीकृत्य पुनःपुनर्यजत इत्यर्थः॥
Wilson
English translation:
“They retract not (their promises) to the gods, they withhold not your praise, but offer abundant(sacrificial) food.”
Jamison Brereton
Those two do not spurn the favor of the gods, nor seek to conceal it; they seek to win lofty fame.
Jamison Brereton Notes
vivāsataḥ ‘the two seek to win’ is matched in the parallel by 3c vanván ‘winning’.
Griffith
Never do they deny or seek to hide the favour of the Gods:
They win high glory for themselves.
Geldner
Nicht verleugnen sie der Götter Gunst, noch suchen sie sie zu verheimlichen; hohen Ruhm suchen sie zu gewinnen.
Grassmann
Sie weisen nimmer von sich ab, verschmähen nie der Götter Gunst Und grosses Gut gewinnen sie.
Elizarenkova
Они не пренебрегают милостью
Богов, не стремятся скрыть (её) –
Они хотят добиться высокой славы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पती
- मनुर्वैवस्वतः
- गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - पुनरपि दम्पती के विशेषण में यह ऋचा कही गई है। यथा−जो स्त्री पुरुष ईश्वरानुरागी होते हैं, वे (देवानाम्) देवों से (न+अपि+ह्नुतः) अपलाप नहीं करते हैं। प्रतिज्ञा करके न देने का नाम अपलाप है और (सुमतिम्) ईश्वर-प्रदत्त सुबुद्धि को (न+जुगुक्षतः) नहीं छिपाते हैं। अर्थात् निज बुद्धि द्वारा अन्यान्य जनों का उपकार करते हैं और इस प्रकार शुभाचरणों से जगत् में (विवासतः) विस्तार करते हैं या देते हैं ॥७॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - पुनरपि दम्पती विशिष्येते−यौ दम्पती ईश्वरानुरागिणौ भवतः। तौ। देवानां विदुषाम्। न अपिह्नुतो नापलापं कुरुतः। अपिह्नवोऽपह्नवोऽपलापः। देवेभ्यो दास्यामीति प्रतिज्ञाय पुनरदानमपलापः। तथा सुमतिं परमेश्वरात्प्राप्तां सुबुद्धिं न जुगुक्षतः न जुघुक्षतः। न संवरीतुमिच्छतः। संवरणमाच्छादनम्। न आच्छादयः। अपि च। शुभाचरणैः। जगति। बृहत् श्रवो यशोऽन्नं वा। विवासतः परिचरतः परितो विस्तारयतः प्रयच्छतो वा ॥७॥
08 पुत्रिणा ता - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पु॒त्रिणा॒ ता कु॑मा॒रिणा॒ विश्व॒मायु॒र्व्य॑श्नुतः ।
उ॒भा हिर॑ण्यपेशसा ॥
मूलम् ...{Loading}...
पु॒त्रिणा॒ ता कु॑मा॒रिणा॒ विश्व॒मायु॒र्व्य॑श्नुतः ।
उ॒भा हिर॑ण्यपेशसा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपती
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
पुत्रि꣡णा ता꣡ कुमारि꣡णा
वि꣡श्वम् आ꣡युर् वि꣡ अश्नुतः
उभा꣡ हि꣡रण्यपेशसा
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
kumāríṇā ← kumārín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
putríṇā ← putrín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
aśnutaḥ ← √naś- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ā́yuḥ ← ā́yus- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ví ← ví (invariable)
{}
víśvam ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
híraṇyapeśasā ← híraṇyapeśas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ubhā́ ← ubhá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
पु॒त्रिणा॑ । ता । कु॒मा॒रिणा॑ । विश्व॑म् । आयुः॑ । वि । अ॒श्नु॒तः॒ ।
उ॒भा । हिर॑ण्यऽपेशसा ॥
Hellwig Grammar
- putriṇā ← putrin
- [noun], nominative, dual, masculine
- tā ← tad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- kumāriṇā ← kumārin
- [noun], nominative, dual, masculine
- viśvam ← viśva
- [noun], accusative, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- āyur ← āyuḥ ← āyus
- [noun], accusative, singular, neuter
- “life; longevity; āyus; life; āyus [word]; Āyus.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- aśnutaḥ ← aś
- [verb], dual, Present indikative
- “get; reach; enter (a state).”
- ubhā ← ubh
- [noun], nominative, dual, masculine
- “both(a).”
- hiraṇyapeśasā ← hiraṇya
- [noun], neuter
- “gold; jewelry; hiraṇya [word]; gold.”
- hiraṇyapeśasā ← peśasā ← peśas
- [noun], nominative, dual, masculine
- “decoration; shape.”
सायण-भाष्यम्
पुत्रिणा पुत्रवन्तौ तत्रापि कुमारिणा षोडशवर्षदेशीयपुत्रवन्तौ हिरण्यपेशसा हिरण्मयैराभरणैरलंकृतरूपौ उभा उभौ ता तौ दंपती विश्वं सर्वम् आयुः आयुष्यं व्यश्नुतः व्याप्नुतः । यज्ञेन तयोः पुत्रादिकं धनमायुश्च संभवतीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Blessed with youthful and adolescent offsprin, and both having their person ns richly ornamented, theypass (happily) their whole life.”
Jamison Brereton
Possessing sons, possessing children they attain a complete lifespan, both decorated with gold.
Jamison Brereton Notes
putríṇā … kumāríṇā “possessing sons, possessing children” expands on prajā́vatī ‘possessing offspring’ in the parallel, 4a.
Griffith
With sons and daughters by their side they reach their full extent of life,
Both decked with ornaments of gold.
Geldner
Im Besitz von Söhnen und Kindern erreichen sie das volle Lebensalter, alle beide goldgeschmückt.
Grassmann
An Söhnen und an Töchtern reich erreichen sie des Lebens Ziel, Sie beide reich mit Gold geschmückt.
Elizarenkova
С сыновьями и детьми
Они достигают полного срока жизни,
Оба украшенные золотом.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पती
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - पुनरपि दम्पती के विशेषण में कहा जाता है−जो स्त्री-पुरुष सदा ईश्वर की आज्ञापालन करते हुए शुभकर्म में निरत रहते हैं, (ता) वे स्त्री, पुरुष (पुत्रिणा) अच्छे पुत्रवाले और (कुमारिणा) सदा महोत्सवों से चित्तविनोदशील होते हैं और (विश्वम्) सम्पूर्ण (आयुः) आयु (व्यश्नुतः) पाते हैं। तथा (उभा) वे स्त्री, पुरुष दोनों (हिरण्यपेशसा) सुवर्णों से सुभूषित रूपवाले होते हैं अर्थात् ऐहिक सम्पूर्ण सुखों से सदा संयुक्त रहते हैं ॥८॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - पुनरपि दम्पती विशिष्येते। यौ दम्पती शुभकर्मरतौ भवतः। ता=तौ पुत्रिणा पुत्रवन्तौ। कुमारिणा=कुमारयितुं क्रीडितुं शीलमनयोरिति कुमारिणौ क्रीडावन्तौ सदा महोत्सवैः। चित्तविनोदिनावित्यर्थः। पुनः। विश्वं सर्वम्। आयुः। व्यश्नुतः व्याप्नुतः। पुनस्तावुभौ। हिरण्यपेशसा हिरण्यैः कनकैर्भूयितरूपौ भवतः ॥८॥
09 वीतिहोत्रा कृतद्वसू - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वी॒तिहो॑त्रा कृ॒तद्व॑सू दश॒स्यन्ता॒मृता॑य॒ कम् ।
समूधो॑ रोम॒शं ह॑तो दे॒वेषु॑ कृणुतो॒ दुवः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
वी॒तिहो॑त्रा कृ॒तद्व॑सू दश॒स्यन्ता॒मृता॑य॒ कम् ।
समूधो॑ रोम॒शं ह॑तो दे॒वेषु॑ कृणुतो॒ दुवः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपती
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
वीति꣡होत्रा कृत꣡द्वसू
दशस्य꣡न्तामृ꣡ताय क꣡म्
स꣡म् ऊ꣡धो रोमशं꣡ हतो
देवे꣡षु कृणुतो दु꣡वः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
kr̥tádvasū ← kr̥tádvasu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vītíhotrā ← vītíhotra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
amŕ̥tāya ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
daśasyántā ← √daśasy- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
kám ← kám (invariable)
{}
hataḥ ← √han- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
romaśám ← romaśá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sám ← sám (invariable)
{}
ū́dhaḥ ← ū́dhar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
dúvaḥ ← dúvas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kr̥ṇutaḥ ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
वी॒तिऽहो॑त्रा । कृ॒तद्व॑सू॒ इति॑ कृ॒तत्ऽव॑सू । द॒श॒स्यन्ता॑ । अ॒मृता॑य । कम् ।
सम् । ऊधः॑ । रो॒म॒शम् । ह॒तः॒ । दे॒वेषु॑ । कृ॒णु॒तः॒ । दुवः॑ ॥
Hellwig Grammar
- vītihotrā ← vīti
- [noun], feminine
- vītihotrā ← hotrā ← hotra
- [noun], nominative, dual, masculine
- “yajña; sacrifice.”
- kṛtadvasū ← kṛtadvasu
- [noun], nominative, dual, masculine
- daśasyantāmṛtāya ← daśasyantā ← daśasy
- [verb noun], nominative, dual
- daśasyantāmṛtāya ← amṛtāya ← amṛta
- [noun], dative, singular, neuter
- “amṛta; immortality; vatsanābha; ambrosia; mercury; medicine; vighasa; calcium hydroxide.”
- kam ← kaṃ
- [adverb]
- “kaṃ [word].”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- ūdho ← ūdhaḥ ← ūdhas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “udder; ūdhas [word]; night.”
- romaśaṃ ← romaśam ← romaśa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hairy; green.”
- hato ← hataḥ ← han
- [verb], dual, Present indikative
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
- deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- kṛṇuto ← kṛṇutaḥ ← kṛ
- [verb], dual, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- duvaḥ ← duvas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “worship.”
सायण-भाष्यम्
वीतिहोत्रा वीतिहोत्रौ । वीतिः प्रियकरो होत्रा यज्ञो ययोस्तौ । अनेन यज्ञेन तयोः सुखादिकं संभवति । तादृशौ । यद्वा । वीतिः कान्त्यर्थः । होत्रेति वाङ्नाम । अस्मद्विषयां स्तुतिं कुरुतमिति पृथक्पृथग्देवैः काम्यमानस्तुती । अत एव कं सुखप्रदं हवीरूपमन्नं दशस्यन्ता देवेभ्यः प्रयच्छन्तौ कृतद्वसू । तकारोपजनश्छान्दसः । याचमानकृतधनौ । पात्रेषूपयुक्तधनावित्यर्थः । एवंविधौ दंपती अमृताय अमरणाय संतानाभिवृद्धये रोमशं रोमवन्तं वृषणम् ऊधः योनिं च सं हतः संयोजयत इति मैथुनमनूद्यते । ततः सपुत्रादिकौ तौ देवेषु दुवः स्तुत्यन्नदानरूपां परिचर्यां कृणुतः कुरुतः । पञ्चभिर्दंपती अस्तूयेताम् ॥
Wilson
English translation:
“Offering acceptable sacrifices, obtaining the wealth they solicit, presenting gratifying (oblations to thegods), for the sake of immortality enjoying person nal union, they (wife and husband) worship the gods.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Offeringacceptable sacrifices: vītihotrā = they whose sacrifices procure them happiness;
Kṛtadvasū =pātreṣūpayuktadhanau, bestowing your wealth on the suppliant; for the sake of immortality: amṛtāya = forthe increase of descendants, santānābhivṛddhaye
Jamison Brereton
The two whose oblations are worth pursuing, divvying up goods, doing honor, for the sake of immortality,
they slam together the hairy udder; they perform friendly service to
the gods.
Jamison Brereton Notes
With Geldner and Renou, I take pāda c as referring to sex, though in a devotional context (Geldner: “Kinderzeugung als verdienstliches Werk”). The point of the Agastya and Lopāmudrā hymn I.179, already cited ad vs. 6, is of course that ascetic practice must yield to sex as a duty even for the very devout.
Griffith
Serving the Immortal One with gifts of sacrificial meal and wealth,
They satisfy the claims of love and pay due honour to the Gods.
Geldner
Opfereifrig, Schätze sammelnd, dem Unsterblichen willfahrend drücken sie das behaarte Euter fest zusammen. Sie tuen ihre Schuldigkeit gegen die Götter.
Grassmann
Durch Opfermahl mit reichem Gut verehrend die Unsterblichen, Verleihn den Göttern Gaben sie.
Elizarenkova
Приглашающие (богов) на жертвы, создающие себе блага,
Почитающие (богов) для бессмертия,
(Эти) двое соединяют вымя (и) член,
Они выказывают уважение к богам.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पती
- मनुर्वैवस्वतः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - वे दम्पती पुनः कैसे हैं−(वीतिहोत्रा) यज्ञप्रिय। यद्वा जिसकी वाणी सब ही सुनना चाहते हैं। पुनः (कृतद्वसू) सत्पात्रों में धन वितीर्ण करनेवाले। पुनः (अमृताय) अविनश्वर ईश्वर के उद्देश्य से अथवा मुक्ति की प्राप्ति के उद्देश्य से (कम्) सुख को (दशस्यन्तौ) सबमें देनेवाले। पुनः (ऊधः) गवादि और (रोमशम्) रोमयुक्त मेषादि पशुओं को (सम्+हतः) वे दोनों प्राप्त करते हैं तथा (देवेषु) माता, पिता, आचार्य, गुरु, पुरोहित तथा परमदेव ईश्वर के निमित्त (दुवः) सेवा (कृणुतः) करते हैं। पाँच ऋचाओं से दम्पती का वर्णन किया गया है ॥९॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - पुनस्तौ दम्पती कीदृशौ। वीतिहोत्रा=वीतिहोत्रौ। वीतिः प्रियकरी होत्रा यज्ञो ययोस्तौ यज्ञप्रियावित्यर्थः। यद्वा। वीतिः कान्त्यर्थः। होत्रेति वाङ्नाम। वीतिरभिलषिता होत्रा वाणी ययोस्तौ। सर्वे जना ययोर्वाचं श्रोतुमभिलषन्त इत्यर्थः। पुनः। कृतद्वसू=कृतवसू=दकारोपजनश्छान्दसः। पात्रेषु कृतानि निक्षिप्तानि वसूनि धनानि ययोस्तौ दातारौ। पुनः। कं सुखम्। अमृताय मोक्षधर्मप्राप्तये। दशस्यन्ता सर्वेभ्यो ददतौ। पुनः ऊधः गवादिस्तनम्। तेन गवादिकं लक्ष्यते रोमशपदेन रोममय मेषादि लक्ष्यम्। ऊधो गवादिकम्। रोमशं रोमयुक्तं मेषादिकं प्राणिजातम्। संहतः संगच्छतः। संप्राप्नुतः इत्यर्थः। पुनः। देवेषु दुवः परिचर्य्यां सेवाम्। कुणुतः कुरुतः ॥९॥
10 आ शर्म - पादनिचृत्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ शर्म॒ पर्व॑तानां वृणी॒महे॑ न॒दीना॑म् ।
आ विष्णोः॑ सचा॒भुवः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ शर्म॒ पर्व॑तानां वृणी॒महे॑ न॒दीना॑म् ।
आ विष्णोः॑ सचा॒भुवः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - पादनिचृत्
Thomson & Solcum
आ꣡ श꣡र्म प꣡र्वतानां᳐
वृणीम꣡हे नदी꣡ना᳐म्
आ꣡ वि꣡ष्णोः सचाभु꣡वः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
párvatānām ← párvata- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
śárma ← śárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
nadī́nām ← nadī́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
vr̥ṇīmáhe ← √vr̥- ~ vr̥̄- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
sacābhúvaḥ ← sacābhū́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
víṣṇoḥ ← víṣṇu- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । शर्म॑ । पर्व॑तानाम् । वृ॒णी॒महे॑ । न॒दीना॑म् ।
आ । विष्णोः॑ । स॒चा॒ऽभुवः॑ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- śarma ← śarman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- parvatānāṃ ← parvatānām ← parvata
- [noun], genitive, plural, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- vṛṇīmahe ← vṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “choose; ask.”
- nadīnām ← nadī
- [noun], genitive, plural, feminine
- “river; nadī; nadī [word]; Premna spinosa Roxb..”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- viṣṇoḥ ← viṣṇu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Vishnu; Krishna; Viṣṇu; Om; Shiva.”
- sacābhuvaḥ ← sacābhū
- [noun], genitive, singular, masculine
- “ally.”
सायण-भाष्यम्
एतदादिषु दंपत्योराशिषः । यष्टारो वयं पर्वतानां फलपुष्पसहितलताभिर्युक्तानां यत् शर्म सुखं तत्तेषां स्थैर्यलक्षणं सुखं वा नदीनां चोभयकूलवासिभिर्मुनिभिर्मनुष्यैर्वा जपाद्यनुष्ठाने कृते यत्सुखं तासां भवति तत्सुखमेकत्र स्थित्वा सकलपदार्थभोक्तृत्वलक्षणमनुष्ठानलक्षणं सुखम् आ वृणीमहे संभजामहे । सचाभुवः देवैः सह भवतो देवसहितस्य विष्णोः अपि शत्रुहननलक्षणं यत्सुखं तदपि वयम् आ वृणीमहे । बाधाभावाद्धविष्प्रदानेन देवैः सह वर्तामह इत्यर्थः ॥ ॥ ३९ ॥
Wilson
English translation:
“We solicit the happiness (afforded) by the mountains, the rivers, and Viṣṇu, associated (with thegods).”
Jamison Brereton
We would choose the shelter of the mountains, of the rivers,
of Viṣṇu, who stays by.
Jamison Brereton Notes
Flg. Geldner, I take svastí sarvadhā́tamaḥ as if containing a dvandva svastisarva-. Geldner convincingly cites other svastí √dhā passages. It might be possible to take it instead as a (short) instr.: “best establishing wholeness along with well-being,” though the status of svastí as an instr. seems shaky to me. Scarlatta (264) takes it as an acc., with sarva- in the cmpd functioning as a predicative acc. to it: “der am besten das Glück vollständig macht.”
Griffith
We claim protection from the Hills, we claim protection of the Floods,
Of him who stands by Visnu’s side.
Geldner
Wir erbitten den Schutz der Berge, der Flüsse, des Vishnu, des Beistehers.
Grassmann
Der Berge Schutz begehren wir, den Schutz der Ströme wünschen wir, Und Vischnu’s, der uns hülfreich sei.
Elizarenkova
Мы просим о защите
Гор и рек,
(О защите) Вишну, (с ними) связанного.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- पादनिचृद्गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पर्वतानाम्) हिमालय आदि पर्वतों के निवासियों का अथवा पर्वतों का जो (शर्म) सुख है और (नदीनाम्) नदीतटनिवासियों का या नदियों का जो सुख है, उस शर्म=कल्याण को (सचाभुवः) सबके साथ होनेवाले सर्वव्यापी (विष्णोः) परमात्मा के निकट (आ+वृणीमहे) माँगते हैं ॥१०॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - द्रष्टव्य−प्रत्येक मनुष्य को उचित है कि वह ईश्वर की परम विभूतियों को देखे, जाने, विचारे, पृथिवी पर पर्वत कैसा विस्तृत सुगठित और वृक्षादिकों से सुशोभायमान प्रतीत होता है, नदी का जल कितना जीव-हितकारी है, नदी के तट सदा शीतल और घासादि से युक्त रहते हैं, इसी प्रकार इस पृथिवी पर शतशः पदार्थ द्रष्टव्य हैं। इन्हें देख इनसे गुण ग्रहण करना चाहिये, इति शम् ॥१०॥
शिव शंकर शर्मा - पादटिप्पनी
टिप्पणी: आ शर्म पर्वतानामोतापां वृणीमहे। द्यावाक्षामारे अस्मद्रपस्कृतम् ॥ ऋ० ८।१८।१६॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - पर्वतानाम् हिमालयादिपर्वतनिवासिनाम् यद्वा हिमालयादीनामेव। नदीनाञ्च नदीतटनिवासिनां यद्वा नदीनामेव। यत् शर्मसुखं फलादिभिर्जायते। तत् शर्म कल्याणम् वयमुपासकाः। आवृणीमहे याचामहे। पुनः। सचाभुवः सचा सर्वैः पदार्थैः सह भवतीति सचाभूः सहभूः सर्वव्यापी। तस्य विष्णोः सर्वगतस्य परमात्मनो निकटे। शर्म आवृणीमहे ॥१०॥
11 ऐतु पूषा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ऐतु॑ पू॒षा र॒यिर्भगः॑ स्व॒स्ति स॑र्व॒धात॑मः ।
उ॒रुरध्वा॑ स्व॒स्तये॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
ऐतु॑ पू॒षा र॒यिर्भगः॑ स्व॒स्ति स॑र्व॒धात॑मः ।
उ॒रुरध्वा॑ स्व॒स्तये॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
अइ꣡तु पूषा꣡ रयि꣡र् भ꣡गः
सुअस्ति꣡ सर्वधा꣡तमः
उरु꣡र् अ꣡ध्वा सुअस्त꣡ये
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
bhágaḥ ← bhága- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
etu ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rayíḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sarvadhā́tamaḥ ← sarvadhā́tama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svastí ← svastí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
ádhvā ← ádhvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svastáye ← svastí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
urúḥ ← urú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । ए॒तु॒ । पू॒षा । र॒यिः । भगः॑ । स्व॒स्ति । स॒र्व॒ऽधात॑मः ।
उ॒रुः । अध्वा॑ । स्व॒स्तये॑ ॥
Hellwig Grammar
- aitu ← e ← √i
- [verb], singular, Present imperative
- “come; travel.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- rayir ← rayiḥ ← rayi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wealth; property.”
- bhagaḥ ← bhaga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- svasti
- [noun], accusative, singular, neuter
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sarvadhātamaḥ ← sarva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- sarvadhātamaḥ ← dhātamaḥ ← dhātama
- [noun], nominative, singular, masculine
- “giving.”
- urur ← uruḥ ← uru
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- adhvā ← adhvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “way; journey; adhvan [word]; time; path; method; road; time; distance.”
- svastaye ← svasti
- [noun], dative, singular, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
सायण-भाष्यम्
रयिः धनानां दाता भगः भजनीयः सर्वैः सर्वधातमः सर्वेषां धारयितृतमः सर्वेषां धनादिभिः पोषयितृतमः पूषा एतन्नामको देवः स्वस्ति क्षेमेण आ एतु अस्मान् प्रत्यागच्छतु । ततो मार्गरक्षके पूषण्यागते सति उरुः विस्तीर्णः अध्वा मार्गः स्वस्तये अस्माकमविनाशाय भवतु ॥
Wilson
English translation:
“May the adorable Pūṣan, the possessor of opulence, the most benevolent patron to all, comeauspiciously; may a wide path (be open) for our prosperity.”
Jamison Brereton
Let Pūṣan come here, let Wealth, let Fortune, best establishing
well-being and whole(ness),
a broad road toward well-being.
Griffith
May Pusan come, and Bhaga, Lord of wealth, All-bounteous, for our weal
Broad be the path that leads to bliss:
Geldner
Pusan soll kommen, der Reichtum, Bhaga, der am ehesten Glück und alles gewährt, der breite Weg zum Heil,
Grassmann
Komm Puschan, Raji, Bhaga her, zum Heil der Segen spendende, Zum Glücke sei der Weg gebahnt;
Elizarenkova
Пусть придет Пушан, Богатство, Бхага,
Лучше всех наделяющий счастьем и полнотой (здоровья),
Широкий путь к счастью,
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- विराड्गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (रयिः) सब जीवों को स्वस्वकर्मानुसार फल देनेवाला (भगः) सब का सेव्य तथा (सर्वधातमः) अपने आधार से सब पदार्थ को धारण करनेवाला (पूषा) पोषणकर्ता परमात्मा (स्वस्ति) कल्याण के साथ (ऐतु) हम उपासकों के निकट आवे। उसके आने के पश्चात् (अध्वा) हम लोगों का मार्ग (स्वस्तये) कल्याण के लिये (उरुः) विस्तीर्ण होवे ॥११॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - सर्वं पुष्णाति दधातीति पूषा परमात्मा, ऐतु अस्मान् उपासकान् प्रति आगच्छतु। कीदृशः। रयिः। राति जीवेभ्यः स्वस्वकर्मानुसारेण फलानि ददातीति रयिः परमदाता। पुनः। भगो भजनीयः सेवनीयः। पुनः सर्वधातमः सर्वेषां धातृतमः। आधारेण सर्वपदार्थानां धारयितृतमः। ईदृक् सः। स्वस्ति कल्याणं करोतु। तस्मिन् आगते। अस्माकम्। स्वस्तये कल्याणाय अध्वा गमनमार्गः। उरु विस्तीर्णो निरुपद्रवो भवतु ॥११॥
12 अरमतिरनर्वणो विश्वो - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒रम॑तिरन॒र्वणो॒ विश्वो॑ दे॒वस्य॒ मन॑सा ।
आ॒दि॒त्याना॑मने॒ह इत् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒रम॑तिरन॒र्वणो॒ विश्वो॑ दे॒वस्य॒ मन॑सा ।
आ॒दि॒त्याना॑मने॒ह इत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
अर꣡मतिर् अनर्व꣡णो
वि꣡श्वो देव꣡स्य म꣡नसा
आदित्या꣡नाम् अनेह꣡ इ꣡त्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
anarváṇaḥ ← anarváṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
arámatiḥ ← arámati- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
devásya ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
víśvaḥ ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ādityā́nām ← ādityá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
aneháḥ ← anehás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ít ← ít (invariable)
{}
पद-पाठः
अ॒रम॑तिः । अ॒न॒र्वणः॑ । विश्वः॑ । दे॒वस्य॑ । मन॑सा ।
आ॒दि॒त्याना॑म् । अ॒ने॒हः । इत् ॥
Hellwig Grammar
- aramatir ← aramatiḥ ← aramati
- [noun], nominative, singular, feminine
- anarvaṇo ← anarvaṇaḥ ← anarvaṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- viśvo ← viśvaḥ ← viśva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- devasya ← deva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- ādityānām ← āditya
- [noun], genitive, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- aneha ← anehaḥ ← anehas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “faultless; anehas [word]; incomparable.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
सायण-भाष्यम्
देवानां मध्ये पूषणमाह । अनर्वणः । अर्वा गन्तव्यः । शत्रुभिरगन्तव्यस्य अप्रत्यृतस्य देवस्य द्योतमानस्य पूष्णः विश्वः सर्वः स्तोतृजनः मनसा श्रद्धया भक्त्यैव अरमतिः अलंमतिः पर्याप्तस्तुतिर्भवति । तथा हि आदित्यानाम् अदितेः पुत्राणां देवानां दानम् अनेह इत् अपापमेव खलु । तस्मादन्नादिप्राप्तये स्तोतृजनः पूषणं स्तौतीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“All men with (devout) minds are the unwearied (praisers) of the irresistible deity (Pūṣan), verily the(most) sinless of the Ādityas.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Unwearied praisers: aramatiḥ = alam matiḥ, paryāpta stutiḥ; sinless of theĀdityas: verily (the gifts) of the Ādityas are void of evil, therefore we praise Pūṣan for the attainment offooḍ..
Jamison Brereton
(Let) Aramati [/Devotion] (come), (let) every unassailing one with the mind of a god,
the faultless (gift?) of the Ādityas.
Jamison Brereton Notes
This vs. consisting entirely of nominals is surprisingly hard to interpret, primarily because of the unclear grammatical identity of anarváṇaḥ and the lack of parallelism between the animates of ab and the neut. aneháḥ of c.
To deal with the first problem first, beside the -n-stem anarván- we must reckon with a thematized form anarváṇa- (so Grassmann, Lubotsky), the latter of which is attested twice as apparent nom. sg. masculine anarváṇaḥ (V.51.11 [or pl?] and this passage) and once as apparent acc. sg. masculine anarváṇam (X.92.14). Unfortunately all three forms immediately follow feminine singulars (áditiḥ, arámatiḥ, áditim respectively). Despite this clear pattern, I was reluctant to interpr. the apparent masc.
forms as fem., esp. in the case of the nominative forms, and therefore contrived ad hoc fixes for those passages. Here the fix is not too difficult: the immediately following word (beginning the next pāda) is masc. víśvaḥ. I take this as referring to another entity who should come here, with anarváṇaḥ modifying it, rather than arámatiḥ. The referent is in fact open-ended: “every” or “any” one with the mind of a god. Note the evocation of the All Gods through the phrase víśvo devásya, though the words are in different cases.
Although this will (barely) work, on reexamining the evidence I am not at all sure that it is worth denying the apparent pattern of feminine reference with this stem, and I might substitute (with Geldner) “Aramati, the unassailing one,” though in this passage that leaves masc. víśvaḥ orphaned. Both Oldenberg (ad V.51.11; see his careful disc.
there) and Renou in their different ways take anarváṇaḥ here as a nom. pl., but the nom. pl. to the athem. stem is anarvā́ṇaḥ, and in this passage the immediately following sg.
víśvaḥ makes further trouble. It is worth noting that the bahuvrīhi anarván- and its derivatives have a troubled relationship with gender in general; see comm. ad I.37.2, 185.3, VI.48.15, II.40.6. In several instances, masc. forms are used to qualify neuters (I.37.2 and VI.48.15), and the supposed masc. nom. sg. of the -n-stem seems to have fem. reference in II.40.6 and VII.40.4. This may have led to a certain cavalier tendency to use masc. forms to cover all genders, even when not morphologically necessary.
As for aneháḥ, Geldner and Renou supply ‘protection’ (Geldner “der unfelhbare (Schirm) der Ādityas”) on the basis of VIII.18.21, while Oldenberg (ad V.51.11) takes it as an adv.
(construing ādityā́nām with víśvaḥ), though in his comm. on this passage he rescinds this in favor of its depending on aneháḥ (without tr.). On the basis of I.185.3 anehó dātrám áditer anarvám “the faultless gift of Aditi, which is unassailable” I tentatively supply ‘gift’ (note the presence also of another apparently variant stem, anarvá-; see comm. there). However, the Geldner/Renou solution is quite possible.
Griffith
Aramati, and, free from foes, Visva with spirit of a God,
And the Adityas’ peerless might.
Geldner
Aramati, die Unerreichbaren, ein jeder mit des Gottes Sinn, der unfehlbare Schirm der Aditya´s.
Grassmann
Aramati, Anarvana und jeder unvergleichliche Aditja mit der Götter Sinn.
Elizarenkova
Арамати, (эти) неодолимые,
Каждый с божественным промыслом,
Непробиваемый (щит) Адитьев.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अनवर्णः) अविनश्वर अगम्य अगाध (देवस्य) परमदेव का (विश्वः) सकल भक्तजन (मनसा) मानसिक श्रद्धा से (अरमतिः) पूर्ण बुद्धिवाला होता है और (आदित्यानाम्) प्रत्येक मास के १२ (द्वादश) सूर्य के समान भक्तजनों का कर्म (अनेहः+इत्) निष्पाप होता है ॥१२॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - अनवर्णः अर्वा गम्यो गमनीयः न अर्वा अनर्वा तस्य। अगम्यस्य। देवस्य परमदेवस्य ईशस्य। विश्वः सर्वः खलु भक्तः। मनसा श्रद्धया। अरमतिः अलमतिः पर्य्याप्तबुद्धिः। जायत इति शेषः। आदित्यानाम् आदित्यानामिव अत्र लुप्तोपमा। द्वादशमासिकसूर्य्याणामिव। भक्तानां कर्म। अनेह इत् अपापकमेव भवति ॥१२॥
13 यथा नो - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यथा॑ नो मि॒त्रो अ॑र्य॒मा वरु॑णः॒ सन्ति॑ गो॒पाः ।
सु॒गा ऋ॒तस्य॒ पन्थाः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
यथा॑ नो मि॒त्रो अ॑र्य॒मा वरु॑णः॒ सन्ति॑ गो॒पाः ।
सु॒गा ऋ॒तस्य॒ पन्थाः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
य꣡था नो मित्रो꣡ अर्यमा꣡
व꣡रुणः स꣡न्ति गोपाः᳐꣡
सुगा꣡ ऋत꣡स्य प꣡न्थाः᳐
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
aryamā́ ← áryaman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yáthā ← yáthā (invariable)
{}
gopā́ḥ ← gopā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sánti ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pánthāḥ ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
sugā́ḥ ← sugá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
यथा॑ । नः॒ । मि॒त्रः । अ॒र्य॒मा । वरु॑णः । सन्ति॑ । गो॒पाः ।
सु॒ऽगाः । ऋ॒तस्य॑ । पन्थाः॑ ॥
Hellwig Grammar
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- aryamā ← aryaman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- santi ← as
- [verb], plural, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- gopāḥ ← gopā
- [noun], nominative, plural, masculine
- “herder; defender.”
- sugā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sugā ← gāḥ ← gā
- [noun], nominative, singular, masculine
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- panthāḥ ← pathin
- [noun], nominative, singular, masculine
- “way; road; path [word]; journey; method.”
सायण-भाष्यम्
मित्रोऽर्यमा वरुणः एते त्रयो देवाः नः अस्माकं गोपाः गोपायितारः यथा सन्ति भवन्ति यैर्मार्गैर्वयमेतैः पालयितव्या भवाम ते ऋतस्य सत्यभूतस्य यज्ञस्य पन्थाः पन्थानः सुगाः एषां सुगमना भवन्तु । तैरागत्य अस्मान् यज्ञमार्गे स्थापयन्त्वित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Since Mitra, Aryaman and Varuṇa are our protectors, may the paths of the sacrifice be easily traversed(by them).”
Jamison Brereton
Just as Mitra, Aryaman, and Varuṇa are our protectors, (so) are the paths of truth, which are easy to travel.
Griffith
Seeing that Mitra, Aryaman, and Varuna are guarding us,
The paths of Law are fair to tread.
Geldner
So wie Mitra, Aryaman, Varuna unsere Behüter sind, sind die Wege des Gesetzes leicht zu wandeln.
Grassmann
So oft uns Mitra, Arjaman und Varuna Beschützer sind, Ist uns des Rechtes Pfad gebahnt.
Elizarenkova
Подобно тому как нам Митра, Арьяман,
Варуна являются хранителями,
(Так) пути закона легко проходимы (для нас).
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- विराड्गायत्री
- षड्जः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - वेदों में बहुत नामों से परमात्मा गाया गया है। किसी-२ ऋचा में बहुत नाम आ गए हैं। वहाँ नामकृत बहुवचन भी है। अतः नाम पृथक्-२ देवों के हैं। ऐसा भ्रम भाष्यकारों को हुआ है। वे ईश्वर के ही नाम हैं, क्योंकि उसका चिह्न पाया जाता है। (मित्रः) सबके साथ स्नेहकर्ता जो मित्र-वाच्य परमात्मा है, (अर्य्यमा) गृहस्थ पुरुषों से माननीय जो अर्य्यमा-वाच्य ईश्वर है, (वरुणः) सबका स्वीकरणीय जो वरुण-वाच्य ब्रह्म है, वे (यथा) जिस प्रकार (नः) हम उपासकों के (गोपाः सन्ति) रक्षक होवें। ऐसी सुबुद्धि हम लोगों को देवें और जैसे हम लोगों के (ऋतस्य) सत्य के (पन्थाः) मार्ग (सुगाः) सुगमनीय=सरल होवें, ऐसी कृपा करें ॥१३॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - वेदेषु बहुभिर्नामभिः परमात्मा गीयते। कस्यांचिदृचि अनेकानि नामानि कीर्त्यन्ते। तत्र नामकृतबहुवचनमपि भवति अतस्तानि खलु पृथग् देवानां नामानि सन्तीति भ्रम एव भाष्यकाराणाम्, तानि ईश्वरनामानि लिङ्गदर्शनात्। मित्रः सर्वैः सह स्नेहकर्ता यो मित्रवाच्य ईशोऽस्ति। अर्य्यमा अर्य्यैर्गृहस्थैः पुरुषैर्मान्यो योऽर्य्यमन् वाच्योऽस्ति। वरुणः सर्वैः स्वीकरणीयो यो वरुणवाच्य ईशः। एते। नोऽस्माकं गोपा रक्षकाः। यथा सन्ति सन्तु तादृशीं सुबुद्धिं अस्मभ्यं दत्त। अपि च यथा अस्माकम् क्रतस्य सत्यस्य पन्थाः पन्थानो मार्गाः। सुगाः। सुगमनाः। सरला भवेयुः, तथा कृपां कुरुत ॥१३॥
14 अग्निं वः - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒ग्निं वः॑ पू॒र्व्यं गि॒रा दे॒वमी॑ळे॒ वसू॑नाम् ।
स॒प॒र्यन्तः॑ पुरुप्रि॒यं मि॒त्रं न क्षे॑त्र॒साध॑सम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निं वः॑ पू॒र्व्यं गि॒रा दे॒वमी॑ळे॒ वसू॑नाम् ।
स॒प॒र्यन्तः॑ पुरुप्रि॒यं मि॒त्रं न क्षे॑त्र॒साध॑सम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
अग्निं꣡ वः पूर्वियं꣡ गिरा꣡
देव꣡म् ईळे व꣡सूना᳐म्
सपर्य꣡न्तः पुरुप्रिय꣡म्
मित्रं꣡ न꣡ क्षेत्रसा꣡धसम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
girā́ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
pūrvyám ← pūrvyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
devám ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
īḷe ← √īḍ- ~ √īḷ- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vásūnām ← vásu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
purupriyám ← purupriyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
saparyántaḥ ← √sapary- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
kṣetrasā́dhasam ← kṣetrasā́dhas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mitrám ← mitrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
पद-पाठः
अ॒ग्निम् । वः॒ । पू॒र्व्यम् । गि॒रा । दे॒वम् । ई॒ळे॒ । वसू॑नाम् ।
स॒प॒र्यन्तः॑ । पु॒रु॒ऽप्रि॒यम् । मि॒त्रम् । न । क्षे॒त्र॒ऽसाध॑सम् ॥
Hellwig Grammar
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- pūrvyaṃ ← pūrvyam ← pūrvya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “first; precedent; age-old; excellent; former(a).”
- girā ← gir
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- īᄆe ← īḍe ← īḍ
- [verb], singular, Present indikative
- “praise; invite; raise.”
- vasūnām ← vasu
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- saparyantaḥ ← sapary
- [verb noun], nominative, plural
- “worship.”
- purupriyam ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purupriyam ← priyam ← priya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- mitraṃ ← mitram ← mitra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- kṣetrasādhasam ← kṣetrasādhas
- [noun], accusative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे देवाः वः युष्माकं पूर्व्यं मुख्यं पुरतो गन्तारं वा देवं स्वभासा दीप्यमानम् अग्निं वसूनां प्राप्तये गिरा स्तुतिलक्षणया वाचा ईळे अहं स्तौमि । किंच सपर्यन्तः युष्मान् परिचरन्तो मनुष्याः पुरुप्रियं बहविधप्रियं बहूनामभिमतदानेन प्रीणयितारं वा क्षेत्रसाधसम् । क्षियन्ति निवसन्ति कर्मकरणार्थमत्रेति क्षेत्रो यज्ञः । तस्य साधकम् । साधने दृष्टान्तः । मित्रं न । यथा मित्रं सुहृदन्यस्य क्षेत्रं केदारादिकं साधयति तद्वद्यज्ञसाधकमग्निं वसुप्राप्तये स्तुवन्ति ॥
Wilson
English translation:
“I worship the divine Agni, the preceder of you, (gods), with praise, (for the sake) of riches; theworshippers (cherish him), the bountiful perfector of the sacrifice, like a friend.”
Jamison Brereton
Agni, the foremost god of the good ones do I invoke for you all with a hymn—
(I and you all) serving him, dear to many, like an ally who brings
success to the cultivated lands.
Jamison Brereton Notes
The 1st sg. īḷe in b does not match the nom. pl. part. saparyántaḥ in c. I take the pl. as including the vaḥ, the fellow ritualists for whom the poet invoked the god. As Geldner points out, V.21.3 has saparyántaḥ … īḷate, with number congruence.
Griffith
I glorify with song, for wealth, Agni the God, the first of you.
We honour as a well-loved Friend the God who prospereth our fields.
Geldner
Agni berufe ich euch, den Gott als Ersten der Vasu´s mit meiner Lobrede, den Viellieben in Ehren haltend wie einen Freund und Mittler, der den Streit um die Felder schlichtet.
Grassmann
Den Agni preise ich zuerst mit Lied, den Gott der Schätze gibt, den Hort des Feldes ehren wir, wie einen vielgeliebten Freund.
Elizarenkova
Агни для вас я первым призываю
Как бога богатств (своей) хвалебной песнью,
Почитая многолюбимого,
Как Митру, приводящего в порядок поля.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वज्जनो ! (वः) आप लोगों के मध्य जैसे मैं (पूर्व्यम्) पुरातन (वसूनाम्+देवम्) धनों के देव महाधनेश (अग्निम्) परमात्मा की (ईळे) स्तुति करता हूँ, वैसे ही आप लोग भी (मित्रम्+न) सबके मित्र अतएव (पुरुप्रियम्) बहुप्रिय=सर्वप्रिय (क्षेत्रसाधसम्) पृथिवी आदि लोक-लोकान्तर के उत्पादक परमात्मा को (सपर्यन्तः) पूजते हुए स्तुति कीजिये। अर्थात् कुपथ को त्याग सुपथ पर आइए ॥१४॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वांसः ! वो युष्माकं मध्ये यथाऽहम्। पूर्व्यं पुरातनम्। वसूनाम् धनानां देवमीशं धनेशमित्यर्थः (अग्निम्) महेशम्। गिरा=वाण्या। ईळे स्तौमि। तथा यूयमपि। मित्रं न मित्रमिव सर्वेषां मित्रभूतम्। अतः पुरुप्रियम् बहुप्रियं सर्वप्रियम्। तथा क्षेत्रसाधसम्। क्षियन्ति निवसन्ति जीवा यत्र तत्र क्षेत्रं जगद्रूपं भूमिः। तत्साधयितारम् सर्वोत्पादकमित्यर्थः। ईदृशं महेशम् सपर्यन्तः पूजयन्तः सन्तः। स्तुतः ॥१४॥
15 मक्षू देववतो - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
म॒क्षू दे॒वव॑तो॒ रथः॒ शूरो॑ वा पृ॒त्सु कासु॑ चित् ।
दे॒वानां॒ य इन्मनो॒ यज॑मान॒ इय॑क्षत्य॒भीदय॑ज्वनो भुवत् ॥
मूलम् ...{Loading}...
म॒क्षू दे॒वव॑तो॒ रथः॒ शूरो॑ वा पृ॒त्सु कासु॑ चित् ।
दे॒वानां॒ य इन्मनो॒ यज॑मान॒ इय॑क्षत्य॒भीदय॑ज्वनो भुवत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
मक्षू꣡ देव꣡वतो र꣡थः
शू꣡रो वा पृत्सु꣡ का꣡सु चित्
देवा꣡नां᳐ य꣡ इ꣡न् म꣡नो
य꣡जमान इ꣡यक्षति
अभी꣡द् अ꣡यज्वनो भुवत्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
devávataḥ ← devávant- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
makṣú ← makṣú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
{}
kā́su ← ká- (pronoun)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
pr̥tsú ← pŕ̥t- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
śū́raḥ ← śū́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā ← vā (invariable)
{}
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
ít ← ít (invariable)
{}
mánaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
íyakṣati ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yájamānaḥ ← √yaj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
abhí ← abhí (invariable)
{}
áyajvanaḥ ← áyajvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
bhuvat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
{}
पद-पाठः
म॒क्षु । दे॒वऽव॑तः । रथः॑ । शूरः॑ । वा॒ । पृ॒त्ऽसु । कासु॑ । चि॒त् ।
दे॒वाना॑म् । यः । इत् । मनः॑ । यज॑मानः । इय॑क्षति । अ॒भि । इत् । अय॑ज्वनः । भु॒व॒त् ॥
Hellwig Grammar
- makṣū
- [adverb]
- “promptly; soon; quickly.”
- devavato ← devavataḥ ← devavat
- [noun], genitive, singular, masculine
- rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- śūro ← śūraḥ ← śūra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hero; cock; śūra; Śūra; Vatica robusta; Plumbago zeylanica; warrior; hero; attacker; lentil; wild boar; lion; dog.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- pṛtsu ← pṛt
- [noun], locative, plural, feminine
- “battle.”
- kāsucit ← kāsucid ← kaścit
- [noun], locative, plural, feminine
- “any(a); some(a); some(a); some(a); some(a).”
- devānāṃ ← devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- in ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- mano ← manaḥ ← manas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- yajamāna ← yajamānaḥ ← yaj
- [verb noun], nominative, singular
- “sacrifice; worship; worship.”
- iyakṣaty ← iyakṣati ← iyakṣ ← √yaj
- [verb], singular, Present indikative
- “endeavor.”
- abhīd ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- abhīd ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- ayajvano ← ayajvanaḥ ← ayajvan
- [noun], accusative, plural, masculine
- bhuvat ← bhū
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
सायण-भाष्यम्
देववतः । देवा यष्टव्यतया यस्य सन्ति स देववान् । तस्य रथः देवैर्दत्त: मक्षु शीघ्रं दुर्गमं मार्गमपि प्रविशति । सर्वत्राप्रतिहतगतिरित्यर्थः । तत्र दृष्टान्तः । वा इतिशब्दोऽत्र उपमानवाची । यथा शूरः योद्धा कासु चित् पृत्सु पृतनासु तद्वत् । यः देवानाम् । इत् अवधारणे । मनः एव इयक्षति स्तुतिभिः पूजयितुमिच्छति । यद्वा । देवानां मन इयक्षति हविर्भिर्यष्टुमिच्छति । सः यजमानः अयज्वनः यागमकुर्वतो जनान् अभि भुवत् स्वसामर्थ्येनाभिभवत्येव ॥ इयक्षति । ‘ यक्ष पूजायाम् ‘। यज देवपूजादिषु । उभयोरभ्यासस्य संप्रसारणं छान्दसम् । पूर्वस्य ‘ स्कोः संयोगाद्योः ’ इति ककारलोपः ॥
Wilson
English translation:
“The chariot of the devout worshipper quickly (prevails), as the hero (prevails) in all combats whatever;the celebrator of the sacrifice, who desires to propitiate the mind of the gods, overcomes those who are nosacrificers.”
Jamison Brereton
Quick is the chariot of the one with god on his side, or a champion in battles of every sort.
– Just he who, as sacrificer, seeks to attain the mind of the gods will
surpass non-sacrificers.
Griffith
As in all frays the hero, so swift moves his car whom Gods attend.
The man who, sacrificing, strives to win the heart of Deities will conquer those who worship not.
Geldner
Schnell ist der Wagen des Göttergünstlings oder der Held in jedweden Kämpfen. Wer opfernd das Herz der Götter gewinnen will, der wird über die Opferlosen obsiegen.
Grassmann
Des Frommen Wagen wie ein Held eilt schnell voran in jedem Kampf; Wer recht der Götter Sinn verehrt, und Opfer darzubringen strebt, der wird der Opferlosen Herr.
Elizarenkova
У любимца богов колесница быстрая,
Как герой в любых сражениях.
Жертвователь, который жертвами
Хочет покорить сердце богов,
Одерживает верх над тем, кто не приносит жертв.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- विराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देववतः) देववान् अर्थात् एक परमात्मोपासक जन का (रथः) रमणीय वाहन (मक्षु) शीघ्र सर्वत्र सुप्रसिद्ध होता है (वा) अथवा वह स्वयम् (कासुचित्) किन्हीं (पृत्सु) सेनाओं में (शूरः) नायक होता है और (यः) जो (यजमानः) सदा परमात्मा के गुणों का यजन करनेवाला है और जो (देवानाम्) दिव्यगुणसम्पन्न पुरुषों के (मन+इत्) मन को ही (इयक्षति) अपने अनुकूल आचरणों से तथा ईश्वर की आज्ञा पर चलने से पूजता है अर्थात् आदर-सत्कार करता है, वह (अयज्वनः) न यज्ञ करनेवाले नास्तिकों का (अभि+भुवत्+इत्) अवश्य ही अभिभव करता है ॥१५॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - देववतः देवः परमात्मा आराध्यतया विद्यते यस्य स देवान् तस्य देवोपासकस्य पुरुषस्य। रथो रमणीयो वाहनो मक्षु शीघ्रं प्रसिद्धतरो जायते। वा अथवा। स स्वयम् कासुचित् पृत्सु पृतनासु सेनासु मध्ये। शूरो नायको भवति। ये यजमान उपासकः यश्च। देवानां दिव्यगुणसम्पन्नानाम्। मन इत् मन एव। इयक्षति यष्टुमिच्छति। सः। अयज्वनो नास्तिकान् जनान्। अभि+भुवत्+इत्=अभिभवत्येव ॥१५॥
16 न यजमान - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न य॑जमान रिष्यसि॒ न सु॑न्वान॒ न दे॑वयो ।
दे॒वानां॒ य इन्मनो॒ यज॑मान॒ इय॑क्षत्य॒भीदय॑ज्वनो भुवत् ॥
मूलम् ...{Loading}...
न य॑जमान रिष्यसि॒ न सु॑न्वान॒ न दे॑वयो ।
दे॒वानां॒ य इन्मनो॒ यज॑मान॒ इय॑क्षत्य॒भीदय॑ज्वनो भुवत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
न꣡ यजमान रिष्यसि
न꣡ सुन्वान न꣡ देवयो
देवा꣡नां᳐ य꣡ इ꣡न् म꣡नो
य꣡जमान इ꣡यक्षति
अभी꣡द् अ꣡यज्वनो भुवत्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
ná ← ná (invariable)
{}
riṣyasi ← √riṣ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yajamāna ← √yaj- (root)
{case:VOC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
devayo ← devayú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
ná ← ná (invariable)
{}
sunvāna ← √su- (root)
{case:VOC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
ít ← ít (invariable)
{}
mánaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
íyakṣati ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yájamānaḥ ← √yaj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
abhí ← abhí (invariable)
{}
áyajvanaḥ ← áyajvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
bhuvat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
{}
पद-पाठः
न । य॒ज॒मा॒न॒ । रि॒ष्य॒सि॒ । न । सु॒न्वा॒न॒ । न । दे॒व॒यो॒ इति॑ देवऽयो ।
दे॒वाना॑म् । यः । इत् । मनः॑ । यज॑मानः । इय॑क्षति । अ॒भि । इत् । अय॑ज्वनः । भु॒व॒त् ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yajamāna ← yaj
- [verb noun], vocative, singular
- “sacrifice; worship; worship.”
- riṣyasi ← riṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “suffer; harm.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- sunvāna ← su
- [verb noun], vocative, singular
- “press out; su.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- devayo ← devayu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “devout; devoted.”
- devānāṃ ← devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- in ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- mano ← manaḥ ← manas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- yajamāna ← yajamānaḥ ← yaj
- [verb noun], nominative, singular
- “sacrifice; worship; worship.”
- iyakṣaty ← iyakṣati ← iyakṣ ← √yaj
- [verb], singular, Present indikative
- “endeavor.”
- abhīd ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- abhīd ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- ayajvano ← ayajvanaḥ ← ayajvan
- [noun], accusative, plural, masculine
- bhuvat ← bhū
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
सायण-भाष्यम्
हे यजमान यः भवान् देवानां मनः इयक्षति स त्वं न रिष्यसि विनष्टो न भवसि । किंतु पुत्रपौत्रादिभिर्वर्धसे । हे सुन्वान सोमाभिषवं कुर्वन् यः सुन्वंस्तेषां मन इयक्षति स त्वमपि न रिष्यसि । हे देवयो देवान् कामयमान यो देवानियक्षति तादृशस्त्वमपि न रिष्यसि किंतु धनादिभिर्वर्धसे । देवानां मनो यो यजमानो यष्टुमिच्छति स यागमकुर्वतो जनानभिभवति ॥
Wilson
English translation:
“Devoted to the gods, pouring out to them libations, you, worshipper, shall not perish; the celebrator ofthe sacrifice, who desires to propitiate the mind of the gods, overcomes those who are no sacrificers.”
Jamison Brereton
You suffer no harm, o sacrificer, nor do you, o presser, nor you, o seeker of the gods.
– Just he who, as sacrificer, seeks to attain the mind of the gods will
surpass non-sacrificers.
Griffith
Ne’er are ye injured, worshipper, presser of juice, or pious man.
The man who, sacrificing, strives to win the heart of Deities will conquer those who worship not.
Geldner
Nicht nimmst du, Opfernder, Schaden, nicht du Somapresser, nicht du Gottergebener. Wer opfernd das Herz der Götter gewinnen will, der wird über die Opferlosen obsiegen.
Grassmann
Nicht trifft dich Schaden, Opferer, nicht Somapresser, Frommer dich; Wer recht der Götter, Sinn verehrt, und Opfer darzubringen strebt, der wird der Opferlosen Herr.
Elizarenkova
Ты не потерпишь вреда, о жертвователь,
Ни (ты,) о выжимающий (сому), ни (ты,) о преданный богам!
Жертвователь, который жертвами
Хочет покорить сердце богов,
Одерживает верх над тем. кто не приносит жертв.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- विराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यजमान) हे यजमान ईश्वरपूजक जन ! यदि आप सदा परमात्मा का ही यजन करते हैं, तो (न रिष्यसि) न कदापि विनष्ट होंगे। (सुन्वान) हे शुभकर्म सम्पादक जन ! यदि आप सदा शुभकर्म ही करते रहेंगे, तो (न+रिष्यसि) आपका विनाश कदापि न होगा तथा (देवयो) हे देवाभिलाषीजन ! यदि आप सदा एक देव की ही इच्छा करेंगे तो (न+रिष्यसि) आप कभी नष्ट न होंगे। इसी प्रकार (यः+यजमानः) पूर्ववत् ॥१६॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे यजमान ! ईश्वरपूजकजन ! यदि त्वम्। परमात्मानमेव यजसि। तर्हि त्वं। न रिष्यसि विनष्टो न भवति। न तव नाशो भविष्यतीत्यर्थः। हे सुन्वान ! हे शुभकर्मसम्पादक ! यदि त्वम्। सदा शुभान्येव कर्म्माणि करोषि तदा त्वं न रिष्यसि न विनश्यसि। हे देवयो ! परमात्मानम् कामयते यः स देवयुः। तस्य सम्बोधने हे देवयो सदा देवकामिन्। यदि त्वम्। सर्वं विहाय केवलमेकमेव ईशम् कामयसे। तदा त्वं न रिष्यसि। यश्च यजमान उपासकः। यश्च देवानाम्। इत्यादि पूर्ववत् ॥१६॥
17 नकिष्थं कर्मणा - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नकि॒ष्टं कर्म॑णा नश॒न्न प्र यो॑ष॒न्न यो॑षति ।
दे॒वानां॒ य इन्मनो॒ यज॑मान॒ इय॑क्षत्य॒भीदय॑ज्वनो भुवत् ॥
मूलम् ...{Loading}...
नकि॒ष्टं कर्म॑णा नश॒न्न प्र यो॑ष॒न्न यो॑षति ।
दे॒वानां॒ य इन्मनो॒ यज॑मान॒ इय॑क्षत्य॒भीदय॑ज्वनो भुवत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
न꣡किष् टं꣡ क꣡र्मणा नशन्
न꣡ प्र꣡ योषन् न꣡ योषति
देवा꣡नां᳐ य꣡ इ꣡न् म꣡नो
य꣡जमान इ꣡यक्षति
अभी꣡द् अ꣡यज्वनो भुवत्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
kármaṇā ← kárman- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
nákiḥ ← nákiḥ (invariable)
{}
naśat ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
ná ← ná (invariable)
{}
prá ← prá (invariable)
{}
yoṣat ← √yu- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
yoṣati ← √yu- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
ít ← ít (invariable)
{}
mánaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
íyakṣati ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yájamānaḥ ← √yaj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
abhí ← abhí (invariable)
{}
áyajvanaḥ ← áyajvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
bhuvat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
{}
पद-पाठः
नकिः॑ । तम् । कर्म॑णा । न॒श॒त् । न । प्र । यो॒ष॒त् । न । यो॒ष॒ति॒ ।
दे॒वाना॑म् । यः । इत् । मनः॑ । यज॑मानः । इय॑क्षति । अ॒भि । इत् । अय॑ज्वनः । भु॒व॒त् ॥
Hellwig Grammar
- nakiṣ ← nakir
- [adverb]
- “not.”
- ṭaṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- karmaṇā ← karman
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “action; saṃskāra; ritual; procedure; karman; treatment; object; function; production; job; operation; karman [word]; act; job; passive voice; activity; consequence; function; yajña; pañcakarman; cooking; occupation; profession; construction; duty; method; natural process; duty; therapy.”
- naśan ← naśat ← naś
- [verb], singular, Present injunctive
- “reach; achieve; enter (a state); reach.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- yoṣan ← yoṣat ← yu
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “keep away; separate; ward off.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yoṣati ← yu
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “keep away; separate; ward off.”
- devānāṃ ← devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- in ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- mano ← manaḥ ← manas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- yajamāna ← yajamānaḥ ← yaj
- [verb noun], nominative, singular
- “sacrifice; worship; worship.”
- iyakṣaty ← iyakṣati ← iyakṣ ← √yaj
- [verb], singular, Present indikative
- “endeavor.”
- abhīd ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- abhīd ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- ayajvano ← ayajvanaḥ ← ayajvan
- [noun], accusative, plural, masculine
- bhuvat ← bhū
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
सायण-भाष्यम्
यः यजमानः देवानां मनः यष्टुमिच्छति तं नकिः न कश्चिदपि नशत् स्वकीयेन कर्मणा न व्याप्नोति । नशतिव्याप्तिकर्मा । किंच स यष्टा न प्र योषत् स्वस्मात् स्थानान्न विभक्तः पृथक्कृतो न भवति । किंच न योषति पुत्रादिभिर्धनादिभिश्च न विभक्तो भवति । ‘यु मिश्रणामिश्रणयोः’ इत्यस्य उभयत्र लेट्यडागमः । शिष्टं व्याख्यातम् ॥
Wilson
English translation:
“No one obstructs him by his acts, he is never driven (from his station), he is never separated (from hisfamily); the celebrator of the sacrifice, who desires to propitiate the mind of the gods, overcomes those who areno sacrificers.”
Jamison Brereton
Because of his (ritual) work no one can catch up to him, nor send him away, nor keep him away.
– Just he who, as sacrificer, seeks to attain the mind of the gods will
surpass non-sacrificers.
Griffith
None in his action equals him, none holds him far or keeps him off.
The man who, sacrificing, strives to win the heart of Deities will conquer those who worship not.
Geldner
Keiner holt den mit seinem Werk ein, noch wird er ihn davon ablenken oder abhalten, wer opfernd das Herz der Götter gewinnen will, der wird über die Opferlosen obsiegen.
Grassmann
Niemand verletzet durch sein Thun, noch scheucht er den, noch wehrt ihn ab; Wer recht der Götter Sinn verehrt, und Opfer darzubringen strebt, der wird der Opferlosen Herr.
Elizarenkova
Никто ни действием не настигнет его.
Ни в стороне он не останется и не отстранится.
Жертвователь, который жертвами
Хочет покорить сердце богов,
Одерживает верх над тем, кто не приносит жертв.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- विराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो केवल परमात्मा के आश्रय पर रहता है, (तम्) उस सुप्रसिद्ध भक्त को (नकिः) कोई नहीं (कर्मणा) अपने कर्म से (नशत्) व्यापता है अर्थात् स्वकर्म के द्वारा कोई उसके तुल्य नहीं होता है और वह स्वयम् (न+प्र+योषत्) अपने स्थान से और भक्ति आदि से कभी प्रचलित नहीं होता है तथा (न+योषति) पुत्र-पौत्रादिकों से तथा विविध प्रकार के धनों से वह कदापि पृथक् नहीं होता। अर्थात् वह सदा ऐहिक सुखों से युक्त रहता है। (देवानाम्) इत्यादि पूर्ववत् ॥१७॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - केवलं महेशमुपाश्रित्य तिष्ठति। तं सुप्रसिद्धं जनम्। नकिः नहि कश्चित् पुरुषः। कर्मणा। नशत् व्याप्नोति। नशतिर्व्याप्तिकर्मा। न तेन तुल्यः कश्चिद् भवतीत्यर्थः। पुनः। स जनः। न प्रयोषत् स्वस्थानात् प्रचलितो न भवति। किञ्च। न योषति। पुत्रादिभिर्धनादिभिश्च पृथक्कृतो न भवति। सदा ऐहिकसुखैः संयुक्तो भवतीत्यर्थः। यः देवानां पूर्ववत् ॥१७॥
18 असदत्र सुवीर्यमुत - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अस॒दत्र॑ सु॒वीर्य॑मु॒त त्यदा॒श्वश्व्य॑म् ।
दे॒वानां॒ य इन्मनो॒ यज॑मान॒ इय॑क्षत्य॒भीदय॑ज्वनो भुवत् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अस॒दत्र॑ सु॒वीर्य॑मु॒त त्यदा॒श्वश्व्य॑म् ।
दे॒वानां॒ य इन्मनो॒ यज॑मान॒ इय॑क्षत्य॒भीदय॑ज्वनो भुवत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - दंपत्योराशिषः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
अ꣡सद् अ꣡त्र सुवी꣡रियम्
उत꣡ त्य꣡द् आशुअ꣡श्वियम्
देवा꣡नां᳐ य꣡ इ꣡न् म꣡नो
य꣡जमान इ꣡यक्षति
अभी꣡द् अ꣡यज्वनो भुवत्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
ásat ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
átra ← átra (invariable)
{}
suvī́ryam ← suvī́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
āśváśvyam ← āśváśvya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tyát ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
utá ← utá (invariable)
{}
devā́nām ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
ít ← ít (invariable)
{}
mánaḥ ← mánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
íyakṣati ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
yájamānaḥ ← √yaj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
abhí ← abhí (invariable)
{}
áyajvanaḥ ← áyajvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
bhuvat ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
{}
पद-पाठः
अस॑त् । अत्र॑ । सु॒ऽवीर्य॑म् । उ॒त । त्यत् । आ॒शु॒ऽअश्व्य॑म् ।
दे॒वाना॑म् । यः । इत् । मनः॑ । यज॑मानः । इय॑क्षति । अ॒भि । इत् । अय॑ज्वनः । भु॒व॒त् ॥
Hellwig Grammar
- asad ← asat ← as
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- atra
- [adverb]
- “now; there; then; then; there; here; here; in the following; alternatively; now.”
- suvīryam ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvīryam ← vīryam ← vīrya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- tyad ← tya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “that.”
- āśvaśvyam ← āśu
- [noun]
- “quick; fast; immediate; agile.”
- āśvaśvyam ← aśvyam ← aśvya
- [noun], nominative, singular, neuter
- devānāṃ ← devānām ← deva
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- in ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- mano ← manaḥ ← manas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- yajamāna ← yajamānaḥ ← yaj
- [verb noun], nominative, singular
- “sacrifice; worship; worship.”
- iyakṣaty ← iyakṣati ← iyakṣ ← √yaj
- [verb], singular, Present indikative
- “endeavor.”
- abhīd ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- abhīd ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- ayajvano ← ayajvanaḥ ← ayajvan
- [noun], accusative, plural, masculine
- bhuvat ← bhū
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
सायण-भाष्यम्
यः यजमानः देवानां मनः यष्टुमिच्छति अत्र अस्मिन् यजमाने सुवीर्यं शोभनवीर्योपेतं पुत्रादिकम् असत् भवत्येव । उत अपि च आश्वश्व्यम् आशुगमनाश्वसंघयुक्तं त्यत् तद्धनादिकं तस्मिन् यजमाने भवति । देवानां मनो यो जनो हविर्भिर्यष्टुमिच्छति यद्वा पूजयितुमिच्छति स जनः अयज्वनः सर्वानभिभवत्येव ॥ ॥ ४० ॥
Wilson
English translation:
“To him in this life is a valiant progeny, to him are swift herds of horses; the celebrator of the sacrifice,who desires to propitiate the mind of the gods, overcomes those who are no sacrificers.”
Jamison Brereton
There will be (a mass) of good heroes here and also (a mass) of swift horses.
– Just he who, as sacrificer, seeks to attain the mind of the gods will
surpass non-sacrificers.
Hymns 32–34 form a small collection, with all three hymns devoted to Indra, and frequently mentioning the Kaṇvas internally (and attributed by the Anukramaṇī to three different Kāṇva poets). See Oldenberg (1888: 215).
Jamison Brereton Notes
A nice etymological pun in āśv-áśvya-.
Griffith
Such strength of heroes shall be his, such mastery of fleet-foot steeds.
The man who, sacrificing, strives to win the heart of Deities will conquer those who worship not.
Geldner
Bei ihm wird Besitz von guten Söhnen und der Besitz schneller Rosse sein, wer opfernd das Herz der Götter gewinnen will, der wird über die Opferlosen obsiegen.
Grassmann
Bei ihm muss Heldenfülle sein und schneller Rosse Vollbesitz; Wer recht der Götter Sinn verehrt, und Opfer darzubringen strebt, der wird der Opferlosen Herr.
Elizarenkova
У него будет владение прекрасными мужами,
А также владение быстрыми конями.
Жертвователь, который жертвами
Хочет покорить сердце богов,
Одерживает верх над тем, кто не приносит жертв.
अधिमन्त्रम् (VC)
- दम्पत्योराशिषः
- मनुर्वैवस्वतः
- आर्चीभुरिक्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अत्र) इस परमात्मोपासक जन में (सुवीर्यम्) शारीरिक और मानसिक बल (असत्) सदा बढ़ता ही रहता है (उत) और (आश्वश्व्यम्) शीघ्रगामी घोड़े आदि पशुसमूह (त्यत्) प्रसिद्ध धन उस उपासक के निकट बहुत होता है। पूर्ववत्। (यजमानः) जो यजमान (देवानाम्) विद्वानों के (मनः+इत्) मन को ही (इयक्षति) अपने आचरणों से वश में करता है (अयज्वनः) वह अयजनशील नास्तिकों का (अभि+भुवत्+इत्) अवश्य ही अभिभव करता है ॥१८॥
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - अत्र अस्मिन् परमात्मोपासके जने। सुवीर्यम्। असत् भवति। शारीरं मानसिकञ्च बलं तस्मिन् सदा वर्धते। उत अपि च। आश्वश्व्यम् आशुगामि अश्वादिप्राणिजातम्। त्यत् तत्प्रसिद्धं धनम्। तस्मिन् जायते। यश्च यजमानः देवानां विदुषाञ्च। मन इत् मन एव स्वाचरणैः। इयक्षति पूजयति वशीकरोति। सः अयज्वनो नास्तिकान्। अभि। भुवत्+इत्=अभिभवत्येव ॥१८॥