सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘अग्निरुक्थे ’ इति द्वाविंशत्यृचं सप्तमं सूक्तम् । अत्रानुक्रमणिका– अग्निरुक्थे द्व्यधिका मनुर्वैवस्वतो वैश्वदेवं ह प्रागाथम्’ इति । विवस्वतः पुत्रो मनुर्ऋषिः। प्रथमातृतीयाद्ययुजो बृहत्यो द्वितीयाचतुर्थादियुजः सतोबृहत्यः । इदमादीनां चतुर्णां सूक्तानां विश्वे देवा देवता । सूक्तविनियोगो लैङ्गिकः ॥
Jamison Brereton
27 (647)
All Gods
Manu Vaivasvata
22 verses: br̥hatī alternating with satobr̥hatī, arranged in pragāthas
This hymn to the All Gods falls roughly into three parts on the basis of the gods addressed. The first eight verses contain a number of named gods, whose associa tions seem random, rather than ordered into the usual functional groups—with, for example, the Maruts mentioned next to the Ādityas, singly or jointly, or to Agni. In contrast to this jumble of divine names, the middle section (vss. 9–14) mentions no gods except Savitar (vs. 12), and he is in service of the unnamed plural “you” used of the gods as a corporate entity. The unity and superimposability of the vari ous gods in this section is made clear in verses 13–14. The final section (vss. 15–22) mentions only the Ādityas, though in fact they appear only in verses 15, 17, and 22.
Despite these differences in divine address, the hymn is unified by its concerns, especially the desire for protection and shelter offered by the gods (see, e.g., vss. 4, 9, 20), and by its vocabulary—in particular the epithet viśvá-vedas “affording all possessions” (vss. 2, 4, 11, 19, 20, 21) or, according to others, “having all knowledge, which is a near phonological match to víśve devā́ḥ “All Gods,” to whom the hymn is dedicated. The ritual context is also very much present in the hymn.
On the basis of verse 12 and the sketch of Savitar’s functions there, Geldner suggests that this is an evening hymn. But later in the hymn the poet insistently mentions various times of day (vss. 19–21), and so it seems rather that he is seeking the aid and protection of the gods round-the-clock, as it were.
The language of the hymn is fairly simple and straightforward, and the lexicon often repetitive. But the effect is pleasing, and the poem hardly deserves Renou’s judgment (EVP IV: 106) that it is “banal” and “facile.”
Jamison Brereton Notes
All Gods
01 अग्निरुक्थे पुरोहितो - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अग्नि᳓र् उक्थे᳓ पुरो᳓हितो
ग्रा᳓वाणो बर्हि᳓र् अध्वरे᳓
ऋचा᳓ यामि मरु᳓तो ब्र᳓ह्मणस् प᳓तिं
देवाँ᳓ अ᳓वो व᳓रेणियम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निरु॒क्थे पु॒रोहि॑तो॒ ग्रावा॑णो ब॒र्हिर॑ध्व॒रे ।
ऋ॒चा या॑मि म॒रुतो॒ ब्रह्म॑ण॒स्पतिं॑ दे॒वाँ अवो॒ वरे॑ण्यम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
अग्नि᳓र् उक्थे᳓ पुरो᳓हितो
ग्रा᳓वाणो बर्हि᳓र् अध्वरे᳓
ऋचा᳓ यामि मरु᳓तो ब्र᳓ह्मणस् प᳓तिं
देवाँ᳓ अ᳓वो व᳓रेणियम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
puróhitaḥ ← puróhita- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ukthé ← ukthá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
adhvaré ← adhvará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
barhíḥ ← barhís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
grā́vāṇaḥ ← grā́van- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
bráhmaṇaḥ ← bráhman- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pátim ← páti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
r̥cā́ ← ŕ̥c- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
yāmi ← √yā- 2 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ávaḥ ← ávas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
váreṇyam ← váreṇya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अ॒ग्निः । उ॒क्थे । पु॒रःऽहि॑तः । ग्रावा॑णः । ब॒र्हिः । अ॒ध्व॒रे ।
ऋ॒चा । या॒मि॒ । म॒रुतः॑ । ब्रह्म॑णः । पति॑म् । दे॒वान् । अवः॑ । वरे॑ण्यम् ॥
Hellwig Grammar
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- ukthe ← uktha
- [noun], locative, singular, neuter
- “hymn; praise; uktha [word]; encomium.”
- purohito ← purohitaḥ ← purohita
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Purohita; purohita [word].”
- grāvāṇo ← grāvāṇaḥ ← grāvan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “stone; millstone; grindstone; mountain.”
- barhir ← barhiḥ ← barhis
- [noun], nominative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- adhvare ← adhvara
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- ṛcā ← ṛc
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Rig-Veda; Mantra; verse; ṛc [word]; ṛc.”
- yāmi ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- brahmaṇaspatiṃ ← brahmaṇaspatim ← brahmaṇaspati
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Brahmaṇaspati.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- avo ← avaḥ ← avas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- vareṇyam ← vareṇya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “excellent; desirable.”
सायण-भाष्यम्
मनुः प्रार्थयते । उक्थे स्तोत्रशस्त्रात्मके अध्वरे हिंसारहितेऽस्मिन् यज्ञे अग्निः पुरोहितः यज्ञार्थं पुरत उत्तरवेद्यामृत्विग्भिर्निहितोऽभूत् । तथा ग्रावाणः च सोमाभिषवार्थं पुरतो निहिताः । बर्हिः च पुरतो निहितमासादितम् । एवं सामग्र्यां सत्यां मरुतः एकोनपञ्चाशन्मरुद्गणान् ब्रह्मणस्पतिं स्तोत्रस्य पालयितारमेतन्नामकं देवं देवान् इन्द्रादींश्च एतान् सर्वान् देवान् वरेण्यं वरणीयं भजनीयम् अवः रक्षणम् ऋचा सूक्तरूपया स्तुत्या यामि मनुरहं याचामि। याचतेर्लटि रूपम् । वर्णलोपश्छान्दसः ॥
Wilson
English translation:
“Agni is the Purohita at the sacrifice; the stones, the sacred grass (are prepared) for the ceremony. Iinvoke with the holy verse the Maruts, Brahmaṇaspati, and all the gods, for their desirable protection.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Purohita= plural ced in front, (or on the east), on the uttara vedi
Jamison Brereton
Agni has been set in front while the solemn speech (is being recited), as have the pressing stones and the ritual grass while the ceremony (is
going forth).
With a verse I implore the Maruts, Brahmaṇaspati, and the gods for help worthy to be chosen.
Jamison Brereton Notes
I take both ukthé and adhvaré as functional loc. absolutes. Cf. śasyámāna ukthé (VI.23.1, also IV.20.10, X.45.10), prayaty ádhvaré (I.16.3 [=VIII.3.5], V.28.6 [=VIII.71.12], etc.). The latter expression appears as a full phrase in 3a prá sú na etv adhvaráḥ.
Griffith
CHEIF Priest is Agni at the laud, as stones and grass at sacrifice:
With song I seek the Maruts, Brahmanaspati, Gods for help much to be desired.
Geldner
Agni ist zum Leiter des Lobliedes bestellt, die Preßsteine, das Barhis zum Leiter der Opferhandlung. In gebundner Rede wende ich mich an die Marut, an Brihaspati, an die Götter um ihre vielbegehrte Gunst.
Grassmann
Dem Spruch ist Agni vorgesetzt, dem Opfer Steine und die Streu; Ich geh mit Lied die Maruts, den Gebetes Herrn, um schönen Schutz die Götter an.
Elizarenkova
Агни поставлен во главе при произнесении хвалы,
Давильные камни, жертвенная солома – при обряде,
С гимном я обращаюсь к Марутам, к Брахманаспати,
К богам за избранной помощью.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृद्बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
यज्ञ में प्रयोजनीय वस्तुओं को दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उक्थे) स्तुति के लिये (अग्निः) सर्वाधार ईश्वर (पुरोहितः) अग्रगण्य और प्रथम स्थापनीय है (अध्वरे) यज्ञ के लिये (ग्रावाणः) प्रस्तर के खण्ड भी स्तुत्य होते हैं। (बर्हिः) कुश आदि तृण का भी प्रयोजन होता है, इसलिये मैं (ऋचा) स्तोत्र द्वारा (मरुतः) वायु से (ब्रह्मणस्पतिम्) स्तोत्राचार्य्य से (देवान्) और अन्यान्य विद्वानों से (वरेण्यम्) श्रेष्ठ (अवः) रक्षण की (यामि) याचना करता हूँ ॥१॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यज्ञ के लिये बहुत वस्तुओं की आवश्यकता होती है, इसलिये सब सामग्रियों की योजना जिस समय हो सके, उसमें यज्ञ करे ॥१॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
यज्ञे प्रयोजनीयानि वस्तूनि दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - उक्थे=स्तोत्रे। तदर्थम्। अग्निः=ईश्वरः। पुरोहितः=अग्रगण्यः। अध्वरे=अहिंसात्मके यज्ञे। ग्रावाणः=पर्वताः पर्वतखण्डाः। निर्जीवा अपि पदार्थाः स्तोतव्याः। बर्हिः=कुशादितृणमपि योजनीयम्। अतोऽहम्। मरुतः=वायुम्। ब्रह्मणस्पतिम्=स्तुतिपाठकाचार्य्यम्। देवान्=अन्यान् विदुषश्च। वरेण्यम्=श्रेष्ठम्। अवः=रक्षणम्। ऋचा=स्तोत्रेण। यामि=याचामि ॥१॥
02 आ पशुम् - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ पशुं᳓ गासि पृथिवीं᳓ व᳓नस्प᳓तीन्
उषा᳓सा न᳓क्तम् ओ᳓षधीः
वि᳓श्वे च नो वसवो विश्ववेदसो
धीना᳓म् भूत प्राविता᳓रः
मूलम् ...{Loading}...
आ प॒शुं गा॑सि पृथि॒वीं वन॒स्पती॑नु॒षासा॒ नक्त॒मोष॑धीः ।
विश्वे॑ च नो वसवो विश्ववेदसो धी॒नां भू॑त प्रावि॒तारः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
आ᳓ पशुं᳓ गासि पृथिवीं᳓ व᳓नस्प᳓तीन्
उषा᳓सा न᳓क्तम् ओ᳓षधीः
वि᳓श्वे च नो वसवो विश्ववेदसो
धीना᳓म् भूत प्राविता᳓रः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
gāsi ← √gā(y)- (root)
{number:SG, person:1, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
paśúm ← paśú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vánaspátīn ← vánaspáti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
náktam ← nákt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
óṣadhīḥ ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
uṣā́sā ← uṣás- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:DU}
ca ← ca (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vasavaḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
viśvavedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
víśve ← víśva- (nominal stem)
bhūta ← √bhū- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
dhīnā́m ← dhī́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
prāvitā́raḥ ← prāvitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
आ । प॒शुम् । गा॒सि॒ । पृ॒थि॒वीम् । वन॒स्पती॑न् । उ॒षसा॑ । नक्त॑म् । ओष॑धीः ।
विश्वे॑ । च॒ । नः॒ । व॒स॒वः॒ । वि॒श्व॒ऽवे॒द॒सः॒ । धी॒नाम् । भू॒त॒ । प्र॒ऽअ॒वि॒तारः॑ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- paśuṃ ← paśum ← paśu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “domestic animal; sacrificial animal; animal; cattle; Paśu; stupid; Paśu; herd; goat.”
- gāsi ← gā
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “sing; praise; jap; recite; describe.”
- pṛthivīṃ ← pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- vanaspatīn ← vanaspati
- [noun], accusative, plural, masculine
- “tree; banyan; vanaspati [word]; vanaspativarga; vaṭādi.”
- uṣāsā ← uṣas
- [noun], accusative, dual
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- naktam ← nakta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “night; night.”
- oṣadhīḥ ← oṣadhi
- [noun], accusative, plural, feminine
- “herb; plant; drug; simple; oṣadhi [word]; remedy.”
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- vasavo ← vasavaḥ ← vasu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- viśvavedaso ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedaso ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “knowledge.”
- dhīnām ← dhī
- [noun], genitive, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- bhūta ← bhū
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- prāvitāraḥ ← prāvitṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
सायण-भाष्यम्
पूर्वार्धर्चेऽग्निः संबोध्यते पश्वादिशब्दसद्भावात् । हे अग्ने नोऽस्मदीये यज्ञे पशुम् अग्नीषोमीयं पशुं प्रति आ गासि आगच्छसि। गाङ् गतौ । व्यत्ययेन परस्मैपदम् । तथा पृथिवीम् इदं देवसदनं प्रति किंच वनस्पतीन् मथनसाधनानरणिरूपान् वनस्पतीन् प्रति तथा उषासा होतव्यत्वेन उषःकालं तथा नक्तं यष्टव्यतया रात्रिं च प्रति किंच ओषधीः । ‘उष दाहे’ अत्र मादनकर्मा । ओषन्ति माद्यन्त्यनेनेत्योषः सोमः । स धीयते निधीयते येष्वित्योषधयो ग्रावाणः । तान् प्रत्यागच्छसि । यद्वा । ओषध्यः फलपाकान्ता लताः । ताः प्रत्यायाहि। अथवा हे स्तोतः पश्वादीन् आ गासि समन्तात् स्तुहि । ‘कै गै शब्दे’ इति धातुः । ततो हे वसवः वासयितारः विश्ववेदसः सर्वधनाः सर्वज्ञाना वा हे विश्वे सर्वेऽपि देवाः नः अस्मदीयानां कर्मणां प्रावितारः भूत । अनेनाग्निना सह यूयं प्रकर्षेण रक्षका भवत ॥
Wilson
English translation:
“You come (Agni) to the victim, to the dwelling (of the worshipper), to the touchwood, to the Soma, atdawn and at night; universal deities, givers of wealth, knowing all things, be the defenders of our pious actṣ”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Dwelling of the worshipper: pṛthivīm = idam devasadanam, this chamber of the gods;
Oṣadhiḥ = may alsoimply, annual plural nts; uṣāsā naktam oṣadhiḥ = you come to dawn and might (these being the times for theoffering), and the Soma-grinding stones;
Vasavaḥ = vāsayitāraḥ, causers of habitations
Jamison Brereton
Here I have sung the (sacrificial) animal, the earth, the trees, Dawn and Night, the plants.
And do you all, good ones affording all possessions, become furtherers of our poetic insights.
Jamison Brereton Notes
uṣā́sā náktam is a curious variant of the dual dvandva uṣā́sā-náktā, occurring only here. Oldenberg suggests that it is an ex. of a singular 2nd member following a dual in the 1st (cf. AiG II.1.154), which seems a description not an explanation. I think two factors entered into its creation: on the one hand, all forms of uṣā́sā-náktā precede a consonant; here that form would be in hiatus with vowel-initial óṣadhīḥ.
(Acdg. to Oldenberg, BR think that the original form was in fact náktā, but it was altered to avoid hiatus.) But all forms of uṣā́sā-náktā are also initial in trimeter verse, where a heavy fifth syllable is fine. This is dimeter verse, and a heavy fifth syllable would produce a bad cadence; light -am V̄allows an iambic cadence.
Here and elsewhere through the hymn I render viśvávedas- as ‘affording all possessions’, not ‘possessing all knowledge’, because it is usually found in the context of the gods’ generosity.
Griffith
I sing to cattle and to Earth, to trees, to Dawns, to Night, to plants.
O all ye Vasus, ye possessors of all wealth, be ye the furtherers of our thoughts.
Geldner
Ich mache durch Gesang geneigt das Tier, die Erde, die Bäume, Morgen und Nacht, die Pflanzen. Und ihr allwissenden Götter seid alle Förderer unserer frommen Gedanken!
Grassmann
Besingen will ich Erde, Bäume und das Vieh, die Kräuter, Nacht und Morgenroth; Und all ihr guten Götter, ihr allwissenden, seid unsrer Andacht Förderer.
Elizarenkova
Я хочу воспеть скот, землю, лесные деревья,
Утро и Ночь, (целебные) растения.
А вы все, о Васу всеведущие,
Будьте поощрителями наших поэтических мыслей!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
यज्ञसम्बन्धी वस्तुओं को अन्य प्रकार से दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे देवगणो ! हम उपासकगण (पशुम्) पशुओं (पृथिवीम्) पृथिवी (वनस्पतीन्) वनस्पतियों (उषासा) प्रातःकाल (नक्तम्) रात्रि (ओषधीः) गेहूँ, यव आदि ओषधियों के गुणों का (आगासि) गान और प्रकाश करते हैं। इसलिये (वसवः) हे सबको वास देनेवाले (विश्ववेदसः) हे सर्वधनज्ञानसम्पन्न ! (विश्वे) हे सर्व विद्वानों आप सब (नः) हमारी (धीनाम्) बुद्धियों और विचारों के (प्रावितारः+भूत) रक्षक और वर्धक होवें ॥२॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यज्ञ में दुग्ध और घृतादि के लिये पशुओं, मृत्तिका, प्रस्तर और ऊखल आदि का भी प्रयोजन होता है। इन सामग्रियों से सम्पन्न होने से यज्ञ सफल होता है ॥२॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
यज्ञियवस्तूनि प्रकारान्तरेण दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - वयम्। पशुं पृथिवीं वनस्पतीन्। उषासा=उषःकालम्। नक्तम्। ओषधीश्च। आगासि=समन्तादागायामः। अतः। हे वसवः=वासयितारः ! विश्ववेदसः=सर्वधनाः सर्वज्ञाना वा। हे विश्वे=सर्वेऽपि देवाः। यूयम्। नोऽस्माकम्। धीनाम्=मतीनां विचाराणां च। प्रावितारः=रक्षका वर्धकाश्च भूत=भवत ॥२॥
03 प्र सू - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ सू᳓ न एतु अध्वरो᳓
अग्ना᳓ देवे᳓षु पूर्वियः᳓
आदित्ये᳓षु प्र᳓ व᳓रुणे धृत᳓व्रते
मरु᳓त्सु विश्व᳓भानुषु
मूलम् ...{Loading}...
प्र सू न॑ एत्वध्व॒रो॒३॒॑ऽग्ना दे॒वेषु॑ पू॒र्व्यः ।
आ॒दि॒त्येषु॒ प्र वरु॑णे धृ॒तव्र॑ते म॒रुत्सु॑ वि॒श्वभा॑नुषु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
प्र᳓ सू᳓ न एतु अध्वरो᳓
अग्ना᳓ देवे᳓षु पूर्वियः᳓
आदित्ये᳓षु प्र᳓ व᳓रुणे धृत᳓व्रते
मरु᳓त्सु विश्व᳓भानुषु
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
adhvaráḥ ← adhvará- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
etu ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prá ← prá (invariable)
sú ← sú (invariable)
agnā́ ← agní- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
pūrvyáḥ ← pūrvyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ādityéṣu ← ādityá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
dhr̥távrate ← dhr̥távrata- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
váruṇe ← váruṇa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
marútsu ← marút- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
viśvábhānuṣu ← viśvábhānu- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
प्र । सु । नः॒ । ए॒तु॒ । अ॒ध्व॒रः । अ॒ग्ना । दे॒वेषु॑ । पू॒र्व्यः ।
आ॒दि॒त्येषु॑ । प्र । वरु॑णे । धृ॒तऽव्र॑ते । म॒रुत्ऽसु॑ । वि॒श्वऽभा॑नुषु ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- sū ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- etv ← etu ← i
- [verb], singular, Present imperative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- adhvaro ← adhvaraḥ ← adhvara
- [noun], nominative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- ‘gnā ← agnā ← agni
- [noun], locative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- pūrvyaḥ ← pūrvya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “first; precedent; age-old; excellent; former(a).”
- ādityeṣu ← āditya
- [noun], locative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- varuṇe ← varuṇa
- [noun], locative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- dhṛtavrate ← dhṛta ← dhṛ
- [verb noun]
- “keep; put; hold; assume; wear; take; promise; stay; exist; hold; begin; dip.”
- dhṛtavrate ← vrate ← vrata
- [noun], locative, singular, masculine
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- marutsu ← marut
- [noun], locative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- viśvabhānuṣu ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvabhānuṣu ← bhānuṣu ← bhānu
- [noun], locative, plural, masculine
- “sun; Surya; Calotropis gigantea Beng.; sunbeam; beam; luminosity; copper; light; twelve; appearance; Bhānu; flare.”
सायण-भाष्यम्
पूर्व्यः पुरातनः । पूर्व्यान् पुरातनानिन्द्रादीन् देवान् प्रति क्रियमाणत्वात् यज्ञोऽपि पूर्व्यं इत्युच्यते । तादृशो मुख्यः नः अस्मदीयः अध्वरः यज्ञः अग्ना। ‘सुपां सुलुक्’ इति सप्तम्या डादेशः । अग्नौ । अग्निर्देवानां मुख्यत्वात् प्रथममभिहितः । तस्मिन्नग्नौ सर्वेष्वन्येषु देवेषु च सु सुष्ठु प्र एतु प्रकर्षेण गच्छतु । देवान् विशिनष्टि। आदित्येषु अदितेः पुत्रेष्विन्द्रादिषु धृतवते धृतकर्मणि वरुणे च विश्वभानुषु सर्वतो व्याप्ततेजस्केषु मरुत्सु च प्र एतु ॥
Wilson
English translation:
“Let the ancient sacrifice proceed first to Agni, then to the gods, – to the Ādityas, to Varuṇa, observantof obligations, to the all-resplendent Maruts.”
Jamison Brereton
Let our ceremony go forth first to Agni among the gods,
forth to the Ādityas, to Varuṇa of firm commandments, to the
all-radiant Maruts,
Griffith
Forth go, with Agni, to the Gods our sacrifice of ancient use,
To the Adityas, Varuna whose Law stands fast, and the all-lightening Marut troop.
Geldner
Unser Opfer soll fein zuerst unter den Göttern zu Agni gehen, zu den Aditya´s, zu Varuna, der die Gebote aufrecht hält, zu den allglänzenden Marut.
Grassmann
Das alte Opfer schreit’ uns schön zu Agni, zu den Göttern vor, Zu den Aditja’s, Varuna, dem Schirm des Rechts, den Maruts, den allglänzenden.
Elizarenkova
Наш обряд пусть прекрасно продвигается:
Сначала к Агни среди богов,
(Затем пусть) про(двигается) к Адитьям, к Варуне, чей завет крепок,
К Марутам всесверкающим!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- शङ्कुम्मतीबृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
यज्ञ-विस्तार के लिये प्रार्थना करते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे भगवन् ! (नः) हमारे (पूर्व्यः+अध्वरः) पूर्ण यज्ञ प्रथम (अग्ना) तुझ में तथा (देवेषु) अन्यान्य देवों में (सु) अच्छे प्रकार (प्रैतु) प्राप्त हो और (आदित्येषु) आदित्यगणों में (धृतव्रते+वरुणे) व्रतधारी वरुण में और (विश्वभानुषु+मरुत्सु) विश्वव्यापी तेजोयुक्त वायुगणों में (प्रैतु) प्राप्त हो ॥३॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यज्ञ का फल इस पृथिवी से लेकर सूर्य्यपर्य्यन्त विस्तीर्ण हो, यह इससे प्रार्थना है ॥३॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
यज्ञविस्ताराय प्रार्थयते।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे भगवन् ! तव कृपया। नोऽस्माकम्। पूर्व्यः=पूर्णः। अध्वरः=यज्ञः। अग्ना=अग्नौ। सु=सुष्ठु। प्रैतु। देवेषु=आदित्येषु। धृतव्रते वरुणे। विश्वभानुषु= सर्वव्याप्ततेजस्केषु मरुत्सु च। प्रैतु ॥३॥
04 विश्वे हि - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि᳓श्वे हि᳓ ष्मा म᳓नवे विश्व᳓वेदसो
भु᳓वन् वृधे᳓ रिशा᳓दसः
अ᳓रिष्टेभिः पायु᳓भिर् विश्ववेदसो
य᳓न्ता नो अवृकं᳓ छर्दिः᳓
मूलम् ...{Loading}...
विश्वे॒ हि ष्मा॒ मन॑वे वि॒श्ववे॑दसो॒ भुव॑न्वृ॒धे रि॒शाद॑सः ।
अरि॑ष्टेभिः पा॒युभि॑र्विश्ववेदसो॒ यन्ता॑ नोऽवृ॒कं छ॒र्दिः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
वि᳓श्वे हि᳓ ष्मा म᳓नवे विश्व᳓वेदसो
भु᳓वन् वृधे᳓ रिशा᳓दसः
अ᳓रिष्टेभिः पायु᳓भिर् विश्ववेदसो
य᳓न्ता नो अवृकं᳓ छर्दिः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hí ← hí (invariable)
mánave ← mánu- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
sma ← sma (invariable)
viśvávedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
víśve ← víśva- (nominal stem)
bhúvan ← √bhū- (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
riśā́dasaḥ ← riśā́das- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vr̥dhé ← vŕ̥dh- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
áriṣṭebhiḥ ← áriṣṭa- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
pāyúbhiḥ ← pāyú- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
viśvavedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
avr̥kám ← avr̥ká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
chardíḥ ← chardís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yánta ← √yam- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
विश्वे॑ । हि । स्म॒ । मन॑वे । वि॒श्वऽवे॑दसः । भुव॑न् । वृ॒धे । रि॒शाद॑सः ।
अरि॑ष्टेभिः । पा॒युऽभिः॑ । वि॒श्व॒ऽवे॒द॒सः॒ । यन्त॑ । नः॒ । अ॒वृ॒कम् । छ॒र्दिः ॥
Hellwig Grammar
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- ṣmā ← sma
- [adverb]
- manave ← manu
- [noun], dative, singular, masculine
- “Manu; mantra; Manusmṛti; fourteen; man; manu [word]; Vaivasvata; incantation; sacred text.”
- viśvavedaso ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedaso ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “knowledge.”
- bhuvan ← bhū
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- vṛdhe ← vṛdh
- [verb noun]
- “increase; grow; vṛdh; increase; succeed; strengthen; grow up; spread.”
- riśādasaḥ ← riśādas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “superior; superior; proud.”
- ariṣṭebhiḥ ← ariṣṭa
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “safe; unharmed.”
- pāyubhir ← pāyubhiḥ ← pāyu
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “guard; pāyu [word]; Pāyu.”
- viśvavedaso ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedaso ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], vocative, plural, masculine
- “knowledge.”
- yantā ← yanta ← yam
- [verb], plural, Aorist imperative
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- ‘vṛkaṃ ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- ‘vṛkaṃ ← vṛkam ← vṛka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wolf; Vṛka; vṛka [word]; Vṛka.”
- chardiḥ ← chardis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering.”
सायण-भाष्यम्
विश्ववेदसः सर्वतो व्याप्तधनाः । बहुधना इत्यर्थः। तादृशाः रिशादसः रिशतां हिंसतां शत्रूणामसितार उपक्षपयितारो वा विश्वे हि ष्म सर्वे खलु देवाः मनवे । षष्ट्यर्थे चतुर्थी। मनोः वृधे वर्धनाथ भुवन् भवन्तु । स्तोत्रे मनुष्याय धनं दत्वा तं वर्धयन्तु इत्याशास्ते । ततो हे विश्ववेदसः सर्वधनाः सर्वज्ञा वा देवाः अरिष्टेभिः परैरहिंसितैः पायुभिः पालनैः सह अवृकम् । वृकः स्तेनः । तद्रहितम्। बाधारहितमित्यर्थः । तादृशं छर्दिः गृहं नः अस्मभ्यं यन्त प्रयच्छत । शत्रून् हृत्वा गृहेष्वस्माभिः कर्माणि कारयतेत्यर्थः । यन्तेति यमेर्लोटि छान्दसो विकरणस्य लुक् । तस्य तबादेशः । तेनानुनासिकलोपाभावः ॥
Wilson
English translation:
“May the universal deities, possessors of all opulence, destroyers of foes, be (near) to Manu for hisprosperity; do you, who know all things, secure to us an abode safe from robbers through unassailableprotections.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Safe from robbers: avṛkam stenarahitam = free from any annoyances, bādhārahitam
Jamison Brereton
For they all, affording all possessions, caring for the stranger, will be there for Manu, to increase him.
With invulnerable protectors, you who afford all possessions—hold out to us shelter that keeps the wolf away.
Griffith
Lords of all wealth, may they be strengtheners of man, destroyers of his enemies.
Lords of all wealth, do ye, with guards which none may harm, preserve our dwelling free from foes.
Geldner
Denn alle die Allwissenden mögen dem Manu zum Gedeihen gereichen, die Herren-stolzen. Durch eure unverletzbaren Schützer reichet uns, ihr Allwissende, wolfs-sicheren Schutz!
Grassmann
Denn die allweisen sollen alle sein zum Heil dem Mann, die Feindvertilgenden; Mit unversehrten Hütern reicht, allweise, uns den Schutz, der vor dem Bösen schirmt.
Elizarenkova
Пусть же все вы всеведущие для Ману
Станете усилением, (вы,) заботящиеся о чужом (?)!
С (вашими) невредимыми защитниками, о всеведущие,
Даруйте нам щит, (охраняемый) от волков!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
गृह या यज्ञशाला को शुद्ध बनाकर रक्खे, यह दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मनवे+वृधे) मनुष्यजाति के कल्याण और वृद्धि के लिये (विश्ववेदसः) सर्वधन और विज्ञानसहित (विश्वे+हि+स्म) सब ही विद्वद्गण (भुवन्) होवें और (रिशादसः) उनके शत्रुओं और विघ्नों के नाश करनेवाले होवें और (विश्ववेदसः) हे सर्वधनविज्ञानसम्पन्न बुद्धिमान् मनुष्यों ! आप सब (अरिष्टेभिः+पायुभिः) बाधारहित रक्षाओं से युक्त होकर (नः) हमारे (छर्दिः) निवासस्थान को (अवृकम्+यन्त) पाप और बाधारहित कीजिये ॥४॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्रत्येक पुरुष को उचित है कि वह अपने गृह को शुद्ध पवित्र बना रक्खे ॥४॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
गृहं शोधनीयमिति दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - विश्ववेदसः=सर्वधनज्ञानाः। रिशादसः=शत्रूणां विनाशकाश्च। विश्वे=सर्वे देवाः। मनवे=मनोः। वृधे=वर्धनाय। भुवन्=भवन्तु। अपि च। हे विश्ववेदसः ! अरिष्टेभिः=बाधारहितैः। पायुभिः=पालनैः सह। नः=अस्मभ्यम्। अवृकम्=चोरादिरहितं पापादिविरहितम्। छर्दिः=गृहम्। यन्त=प्रयच्छत ॥४॥
05 आ नो - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ नो अद्य᳓ स᳓मनसो
ग᳓न्ता वि᳓श्वे सजो᳓षसः
ऋचा᳓ गिरा᳓ म᳓रुतो दे᳓वि अ᳓दिते
स᳓दने प᳓स्तिये महि
मूलम् ...{Loading}...
आ नो॑ अ॒द्य सम॑नसो॒ गन्ता॒ विश्वे॑ स॒जोष॑सः ।
ऋ॒चा गि॒रा मरु॑तो॒ देव्यदि॑ते॒ सद॑ने॒ पस्त्ये॑ महि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
आ᳓ नो अद्य᳓ स᳓मनसो
ग᳓न्ता वि᳓श्वे सजो᳓षसः
ऋचा᳓ गिरा᳓ म᳓रुतो दे᳓वि अ᳓दिते
स᳓दने प᳓स्तिये महि
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
adyá ← adyá (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sámanasaḥ ← sámanas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
gánta ← √gam- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
sajóṣasaḥ ← sajóṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
víśve ← víśva- (nominal stem)
ádite ← áditi- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
dévi ← devī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
girā́ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
márutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
r̥cā́ ← ŕ̥c- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
mahi ← máh- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
pástye ← pastyā̀- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
sádane ← sádana- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
आ । नः॒ । अ॒द्य । सऽम॑नसः । गन्त॑ । विश्वे॑ । स॒ऽजोष॑सः ।
ऋ॒चा । गि॒रा । मरु॑तः । देवि॑ । अदि॑ते । सद॑ने । पस्त्ये॑ । म॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- samanaso ← samanasaḥ ← samanas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “consentaneous.”
- gantā ← ganta ← gam
- [verb], plural, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- sajoṣasaḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
- ṛcā ← ṛc
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “Rig-Veda; Mantra; verse; ṛc [word]; ṛc.”
- girā ← gir
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- devy ← devi ← devī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Parvati; queen; goddess; Devi.”
- adite ← aditi
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- sadane ← sadana
- [noun], locative, singular, neuter
- “seat; weakness; inertness; dwelling; exhaustion; numbness; home; residence; seat; inanition; location.”
- pastye ← pastyā
- [noun], vocative, singular, feminine
- “river; dwelling.”
- mahi ← mahī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Earth; floor; Earth; land; real property; heaven and earth; space; Mahī; soil; earth; estate; area.”
सायण-भाष्यम्
समनसः सर्वेषु स्तोतृषु समानमनस्काः विश्वे सर्वे देवा यूयं सजोषसः परस्परं संगताः सन्तः गिरा। शुश्रूषुतया प्राप्तव्ययेत्यर्थः । तया ऋचा सह अद्य अस्मिन् यागदिने नः यष्टॄन् अस्मान् आ गन्त आगच्छत । अनन्तरं हे मरुतः देवि द्योतमाने महि महति देवानां मातृत्वान्महत्वयुक्ते हे अदिते अदीने एतन्नामिके देवि सदने स्थाने पस्त्ये अम्मदीये गृहे स्तोतव्यतयोपविशत ॥ मरुत इत्यादेर्वाक्यभेदादनिघातः । उत्तरत्र पूर्वस्यामन्त्रितस्याविद्यमानवत्त्वेन वाक्यादित्वादनिघातः ॥ ॥ ३१ ॥
Wilson
English translation:
“Universal deities, united together and of one mind, come this day to us, (attracted) by the sacred praiseaddressed to you; and do you, Maruts, and the mighty goddess Aditi, (come) to the dwelling, (our) abode.”
Jamison Brereton
Come to us here today, all of like mind and like delight—
o Maruts, goddess Aditi, great House-Goddess—at our verse and our song to our seat.
Griffith
Come to us with one mind to-day, come to us all with one accord,
Maruts with holy song, and, Goddess Aditi, Mighty One, to our house and home.
Geldner
Kommet heute alle einmütig, vereint zu uns mit der gebundenen Rede, mit dem Loblied, ihr Marut, Göttin Aditi, in unser Haus, große Pastya;
Grassmann
O kommet heute gleichgesinnt, vereinigt alle her zu uns, Durch Lied und Preis, o Maruts, Göttin Aditi, zum Sitz, o grosse, heimische.
Elizarenkova
К нам сегодня единодушные
Приходите все в согласии
С гимном (и) хвалебной песнью, о Маруты, о богиня Адити,
На (это) сидение, о великая Пастья!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- विराड्बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
यज्ञ में सब ही पूजनीय हैं, यह दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्वे) हे सर्व विद्वानो ! (समनसः) आप सब एकमन होकर और (सजोषसः) समान कार्य्य के लिये सब कोई मिलकर (अद्य+नः) आज हमारे साथ (आगन्त) आवें और कार्य्य में सहयोग देवें तथा (मरुतः) हे बन्धु बान्धवो तथा (महि+देवि+अदिते) माननीय देवी माताओ ! (गिरा) सुन्दर वचन (ऋचा) और स्तुतिसहित होकर हमारे (सदने+पस्त्ये) स्थानों और गृहों में बैठें ॥५॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो छोट़े, बड़े, मूर्ख, विद्वान्, राजा और प्रजा यज्ञ में श्रद्धा से आवें, वे सब ही सत्कारयोग्य हैं ॥५॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
यज्ञे सर्वे पूजनीया इति दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विश्वे=सर्वे विद्वांसः ! समनसः=समानमनस्काः=एकमनसो भूत्वा। सजोषसः=परस्परं समानकार्य्याय संगताश्च भूत्वा। अद्य=अस्मिन् दिने। नोऽस्मान्। आगन्त=आगच्छत। ततः। हे मरुतः=सर्वे सम्बन्धिनः ! यूयम्। गिरा+ऋचा=वाण्या स्तोत्रेण च सह। अपि च। हे महि=देवि अदिते ! सदने=स्थाने। पस्त्ये=गृहे च। उपविशत ॥५॥
06 अभि प्रिया - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अभि᳓ प्रिया᳓ मरुतो या᳓ वो अ᳓श्विया
हव्या᳓ मित्र प्रयाथ᳓न
आ᳓ बर्हि᳓र् इ᳓न्द्रो व᳓रुणस् तुरा᳓ न᳓र
आदित्या᳓सः सदन्तु नः
मूलम् ...{Loading}...
अ॒भि प्रि॒या म॑रुतो॒ या वो॒ अश्व्या॑ ह॒व्या मि॑त्र प्रया॒थन॑ ।
आ ब॒र्हिरिन्द्रो॒ वरु॑णस्तु॒रा नर॑ आदि॒त्यासः॑ सदन्तु नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
अभि᳓ प्रिया᳓ मरुतो या᳓ वो अ᳓श्विया
हव्या᳓ मित्र प्रयाथ᳓न
आ᳓ बर्हि᳓र् इ᳓न्द्रो व᳓रुणस् तुरा᳓ न᳓र
आदित्या᳓सः सदन्तु नः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhí ← abhí (invariable)
áśvyā ← áśvya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
priyā́ ← priyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yā́ ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
havyā́ ← havyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
mitra ← mitrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
prayāthána ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
barhíḥ ← barhís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
turā́ḥ ← turá- 1 (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ādityā́saḥ ← ādityá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sadantu ← √sad- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
अ॒भि । प्रि॒या । म॒रु॒तः॒ । या । वः॒ । अश्व्या॑ । ह॒व्या । मि॒त्र॒ । प्र॒ऽया॒थन॑ ।
आ । ब॒र्हिः । इन्द्रः॑ । वरु॑णः । तु॒राः । नरः॑ । आ॒दि॒त्यासः॑ । स॒द॒न्तु॒ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- priyā ← priya
- [noun], nominative, plural, neuter
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- yā ← yad
- [noun], nominative, plural, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- aśvyā ← aśvya
- [noun], nominative, plural, neuter
- “equine.”
- havyā ← havya
- [noun], nominative, plural, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- mitra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- prayāthana ← prayā ← √yā
- [verb], plural, Present indikative
- “go; depart; travel; enter (a state); repair to; advance; elapse; leave; drive; walk; disappear; die; heal.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- barhir ← barhiḥ ← barhis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- indro ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- varuṇas ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- turā ← turāḥ ← tura
- [noun], nominative, plural, masculine
- “powerful; noble; noble.”
- nara ← naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- ādityāsaḥ ← āditya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- sadantu ← sad
- [verb], plural, Aorist imperative
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः प्रिया प्रियाणि या यानि वः युष्माकम् अश्व्या अश्व्यानि प्रियानश्वसंघान् अभि प्रयाथन अस्मद्यज्ञं प्रति प्रापयत । यूयमश्वैर्युक्ताः सन्त आगच्छतेत्यर्थः । अथ हे मित्र। मित्रशब्देनान्ये वरुणादयोऽप्युच्यन्ते । हे मित्रादयो देवाः हव्या हव्यानि हवनयोग्यानि हवींषि स्वीकर्तुमागच्छतेत्यर्थः। स्तूयमाना आगच्छत । प्रपूर्वाद्यातेर्लोटि तप्तनप्तनथनाश्च’ इति थनादेशः । आगत्य च इन्द्रो वरुणः इन्द्रावरुणौ तुराः संग्रामे शत्रुवधार्थं त्वरमाणाः नरः नेतारः आदित्यासः अदितेः पुत्रा मरुदादयो देवाश्च नः अस्मदीये यज्ञे बर्हिः बर्हिषि आसादिते आ सदन्तु आसीदन्तु प्रविशन्तु । सदेः सीदादेशाभावश्छन्दसः ॥
Wilson
English translation:
“Direct, Maruts, your beloved horses (to our rite); Mitra, (come to our) oblations; and may Indra, andVaruṇa, and the swift leaders, the Ādityas, sit down on our sacred grass.”
Jamison Brereton
Dear are those equine (gifts) of yours and dear to you the oblations to which you drive, o Maruts and Mitra.
Let Indra, Varuṇa, the powerful men [=Maruts?], (and?) the Ādityas sit on this ritual grass of ours.
Jamison Brereton Notes
The syntax of ab is oddly muddled for what seems on the surface a banal sentiment. The problem is the position of the relative and its relationship both to the priyā́earlier in the verse and accented verb prayāthána later. The key, I think, is neut.
pl. áśvyā ‘equine’. Contra Geldner I don’t think that it should be construed with havyā́, with “equine oblations” as a reference to the Aśvamedha – an interpr. that Renou rightly calls “adventurous.” The stem áśvya-, esp. in the neut. pl., is generally used of gifts (rā́dhas-, maghá-) consisting of horses that gods (or patrons) give to mortals (e.g., VII.16.10 yé rā́dhāṃsi dádaty áśvyā maghā́), whereas havyā́are of course oblations given by mortals to gods. I think we therefore must reckon with two different constructions in this hemistich, which accounts for the fractured word order.
On the one hand I see a nominal clause (or rather a nominal clause whose subject is itself a relative clause): “which equine gifts are yours (i.e., come from you), (they) are dear (to us).” On the other, the same predicate priyā́has as subject a full rel.
clause whose verb is prayāthána: “which oblations you drive to, (they) are dear to you.” The vaḥ is used both as a genitive (in the first construction) and as a dative (in the second). Unfortunately it is wrongly placed in the relative clause for this second interpr., but I can only imagine that the poet allowed this small breach to avoid doubling the vaḥ, or rather that the dative could be integrated into the rel. cl.: “which oblations for you you drive to, they are dear.” Note that two different entities are dear to two different groups of beings. I have not yet solved the problem of abhí, however. Renou’s interpr. requires prá √yā to be transitive and also intermingles the main and relative clauses in an illegitimate way and should be rejected: “Di(riger) vers (nos) oblations les chères troupes de chevaux que vous mettez en marche.” Geldner takes turā́náraḥ as a qualifier of the immediately following Ādityas.
Although both turá- and nṛ́- can sometimes apply to the Ādityas, they are more frequently used of the Maruts, who are somewhat dominant in this part of the hymn (1c, 3d, 5c, 6a, 8a).
Griffith
Send us delightful things, ye Maruts, on your steeds: come ye, O Mitra, to our gifts.
Let Indra, Varuna, and the Adityas sit, swift Heroes, on our sacred grass.
Geldner
Zu euren lieben Roßopfern, zu denen ihr Marut und du Mitra euch aufmachet! Indra, Varuna, die mächtigen Herren Aditya´s sollen sich auf unser Barhis setzen.
Grassmann
O Maruts, Mitra zu den lieben Opfern kommt, die passend sind für eur Gespann, Auf unsre Streu, Aditja’s, Indra, Varuna, ihr starken Männer, setzet euch.
Elizarenkova
На(правьте), о Маруты, о Митра, на жертвоприношения
Ваши милые табуны коней, на которых вы (обычно) приезжаете!
Пусть Индра, Варуна, могучие мужи
Адитьи усядутся у нас на жертвенную солому!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
पुनः वही विषय आ रहा है।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मरुतः+मित्र) हे बन्धुबान्धवो ! हे मित्रों ! (वः+या+प्रिया) आप लोगों के निकट जो-२ प्रिय वस्तु हैं, (अश्व्या) अश्वयुक्त (हव्या) विविध खाद्यपदार्थ जो आपके हैं, उनको (अभि) चारों तरफ (प्रयाथन) मनुष्यों में फैलाइये और (इन्द्रः+वरुणः) सेनानायक और राजप्रतिनिधि (आदित्यासः+नरः) तजोयुक्त अन्यान्य नेतागण सब कोई मिलकर और (तुराः) अपने-२ कार्य्य में शीघ्रता करते हुए (नः) हम प्रजाओं के (बर्हिः+आ+सदन्तु) आसनों पर बैठें ॥६॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मरुत्, मित्र, वरुण और आदित्य आदि शब्द अधिलोकार्थ में बन्धु और मित्रादिवाचक हैं। शुभकर्म में इन सबका सत्कार होना चाहिये ॥६॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
पुनस्तदनुवर्तते।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मरुतः=बान्धवाः ! तथा हे मित्र ! वः=युष्माकम्। या=यानि। प्रिया=प्रियाणि। वस्तूनि सन्ति। यानि। अश्व्या=अश्वयुक्तानि। हव्या=हव्यानि च। सन्ति। तानि। अभि=अभितः। प्रयाथन=इतस्ततो मनुष्येषु प्रापयत। इन्द्रः=सेनानायकः। वरुणः=राजप्रतिनिधिः। आदित्यासः= दीप्यमानाः। नरः=नेतारश्च। सर्वे मिलित्वा। तुराः=त्वरमाणाः। नोऽस्माकम्। बर्हिः=आसनम्। आसदन्तु=सीदन्तु=प्राप्नुवन्तु ॥६॥
07 वयं वो - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वयं᳓ वो वृक्त᳓बर्हिषो
हित᳓प्रयस आनुष᳓क्
सुत᳓सोमासो वरुण हवामहे
मनुष्व᳓द् इद्ध᳓अग्नयः
मूलम् ...{Loading}...
व॒यं वो॑ वृ॒क्तब॑र्हिषो हि॒तप्र॑यस आनु॒षक् ।
सु॒तसो॑मासो वरुण हवामहे मनु॒ष्वदि॒द्धाग्न॑यः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
वयं᳓ वो वृक्त᳓बर्हिषो
हित᳓प्रयस आनुष᳓क्
सुत᳓सोमासो वरुण हवामहे
मनुष्व᳓द् इद्ध᳓अग्नयः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
vr̥ktábarhiṣaḥ ← vr̥ktábarhis- (nominal stem)
{case:NOM, number:PL}
ānuṣák ← ānuṣák (invariable)
hitáprayasaḥ ← hitáprayas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
havāmahe ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sutásomāsaḥ ← sutásoma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
varuṇa ← váruṇa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
iddhā́gnayaḥ ← iddhā́gni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
manuṣvát ← manuṣvát (invariable)
पद-पाठः
व॒यम् । वः॒ । वृ॒क्तऽब॑र्हिषः । हि॒तऽप्र॑यसः । आ॒नु॒षक् ।
सु॒तऽसो॑मासः । व॒रु॒ण॒ । ह॒वा॒म॒हे॒ । म॒नु॒ष्वत् । इ॒द्धऽअ॑ग्नयः ॥
Hellwig Grammar
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- vṛktabarhiṣo ← vṛkta ← vṛj
- [verb noun]
- vṛktabarhiṣo ← barhiṣaḥ ← barhis
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Barhis; barhis [word].”
- hitaprayasa ← hita ← dhā
- [verb noun]
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- hitaprayasa ← prayasaḥ ← prayas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “food; dainty; enjoyment.”
- ānuṣak
- [adverb]
- “correctly; in sequence; punctually.”
- sutasomāso ← suta ← su
- [verb noun]
- “press out; su.”
- sutasomāso ← somāsaḥ ← soma
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- varuṇa
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- havāmahe ← hvā
- [verb], plural, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- manuṣvad ← manuṣvat
- [adverb]
- iddhāgnayaḥ ← iddha ← indh
- [verb noun]
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- iddhāgnayaḥ ← agnayaḥ ← agni
- [noun], nominative, plural, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
सायण-भाष्यम्
हे वरुण वरुणादयो हे देवाः वृक्तबर्हिषः ऋत्विजः वयम् आनुषक् स्रुगादिष्वनुषक्तं यथा भवति तथा हितप्रयसः । प्रीणातीति प्रयोऽन्नम् । तेषु निहितहविष्काः सन्तः वः युष्मान् हवामहे एतानि हवींष्यादातुमाह्वयामः । कीदृशाः । सुतसोमासः अभिषुतसोमाः इद्धाग्नयः आहुतिभिः समिद्धाग्नयो वयमाह्वयामः । तत्र दृष्टान्तः । मनुष्वत् । मनुर्यथा यज्ञे युष्मानाजुहाव तद्वत् ॥
Wilson
English translation:
“Bearing the clipped sacred grass, offering in due order the (sacrificial) food, presenting the effusedSoma, and having the fires kindled, we invoke you, Varuṇa, (and the rest), as did Manus.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Varuṇa: when Mitraand Varuṇa are named singly, both are intended, and sometimes even more of the Viśvadevas; cf. ŚathapathaBrāhmaṇa 1.8.1, Manu’s sacrifice
Jamison Brereton
We who have ritual grass twisted for you and pleasurable offerings set out in due order,
who have soma pressed and the fire kindled, like Manu, invoke (you), o Varuṇa.
Griffith
We who have trimmed the grass for you, and set the banquet in array,
And pressed the Soma, call you, Varuina, like men, with sacrificial fires aflame.
Geldner
Wir rufen euch, nachdem wir ordnungsgemäß das Barhis herumgelegt, die Opfer-genüsse bereitet, Soma ausgepreßt haben, o Varuna, wie Manu tat, bei entzündetem Feuer.
Grassmann
Wir rufen euch der Reihe nach, die Streu und Opfer wir besorgt, Den Somatrank gebraut und Agni’s Glut entflammt, nach Menschen Art, o Varuna.
Elizarenkova
Мы зовем вас, расстелив жертвенную солому,
Выставив по порядку жертвенную пищу,
Выжав сому, о Варуна,
Подобно Ману, зажегши огонь.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृद्बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
पुनः वही विषय आ रहा है।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वरुण) हे राजप्रतिनिधे ! (वः) आप लोगों को (वयम्) हम सब (आनुषक्) सर्वदा और क्रम से (हवामहे) न्यायार्थ बुलाते हैं। जो हम (वृक्तबर्हिषः) आसनादि सामग्रीसम्पन्न हैं, (हितप्रयसः) जिनके अन्न हितकार्य्य में लगे रहते हैं (सुतसोमासः) सोमादि यज्ञ करनेवाले (मनुष्वत्) विज्ञानी पुरुष के समान (इद्धाग्नयः) और जो सदा अग्निहोत्रादि कर्म में लगे रहते हैं ॥७॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अपने निकट जो वस्तु हों, उनसे अपना और पर का हित सिद्ध करे और समय-२ पर अच्छे पुरुषों को बुलाकर अपने गृह पर सत्कार करे ॥७॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
पुनस्तदनुवर्तते।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - वरुण=हे राजप्रतिनिधे ! वयम्। मनुष्वद्=विज्ञानिवत्। वः=युष्मान्। आनुषक्=क्रमशः सर्वदा वा। हवामहे। कीदृशा वयम्। वृक्तबर्हिषः=बर्हिरादिसाधनसम्पन्नाः। हितप्रयसः= हितधनाः। सुतसोमासः=सोमादियज्ञकारिणः। पुनः। इद्धाग्नयः। समिद्धाग्नयः ॥७॥
08 आ प्र - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ प्र᳓ यात म᳓रुतो वि᳓ष्णो अ᳓श्विना
पू᳓षन् मा᳓कीनया धिया᳓
इ᳓न्द्र आ᳓ यातु प्रथमः᳓ सनिष्यु᳓भिर्
वृ᳓षा यो᳓ वृत्रहा᳓ गृणे᳓
मूलम् ...{Loading}...
आ प्र या॑त॒ मरु॑तो॒ विष्णो॒ अश्वि॑ना॒ पूष॒न्माकी॑नया धि॒या ।
इन्द्र॒ आ या॑तु प्रथ॒मः स॑नि॒ष्युभि॒र्वृषा॒ यो वृ॑त्र॒हा गृ॒णे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
आ᳓ प्र᳓ यात म᳓रुतो वि᳓ष्णो अ᳓श्विना
पू᳓षन् मा᳓कीनया धिया᳓
इ᳓न्द्र आ᳓ यातु प्रथमः᳓ सनिष्यु᳓भिर्
वृ᳓षा यो᳓ वृत्रहा᳓ गृणे᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
áśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
márutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
prá ← prá (invariable)
víṣṇo ← víṣṇu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
yāta ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dhiyā́ ← dhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
mā́kīnayā ← mā́kīna- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
pū́ṣan ← pūṣán- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
índraḥ ← índra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
prathamáḥ ← prathamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
saniṣyúbhiḥ ← saniṣyú- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yātu ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
gr̥ṇé ← √gr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vŕ̥ṣā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vr̥trahā́ ← vr̥trahán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । प्र । या॒त॒ । मरु॑तः । विष्णो॒ इति॑ । अश्वि॑ना । पूष॑न् । माकी॑नया । धि॒या ।
इन्द्रः॑ । आ । या॒तु॒ । प्र॒थ॒मः । स॒नि॒ष्युऽभिः॑ । वृषा॑ । यः । वृ॒त्र॒ऽहा । गृ॒णे ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- yāta ← yā
- [verb], plural, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- viṣṇo ← viṣṇu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Vishnu; Krishna; Viṣṇu; Om; Shiva.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- pūṣan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- mākīnayā ← mākīna
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “mine.”
- dhiyā ← dhī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- indra ← indraḥ ← indra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra; leader; best; king; first; head; self; indra [word]; Indra; sapphire; fourteen; guru.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yātu ← yā
- [verb], singular, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- prathamaḥ ← prathama
- [noun], nominative, singular, masculine
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- saniṣyubhir ← saniṣyubhiḥ ← saniṣyu
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “eager; plundering.”
- vṛṣā ← vṛṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vṛtrahā ← vṛtrahan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Indra.”
- gṛṇe ← gṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “praise.”
सायण-भाष्यम्
हे विश्वे देवाः प्र यात प्रकर्षेणास्मदीयकर्मण्यागच्छत । हे मरुतः हे विष्णो स्वबलेन सर्वतो व्याप्तैतन्नामक देव हे अश्विना अश्विनौ पूषन् । स्तोतॄन् धनादिना पोषयतीति पूषा । एतन्नामक देव मरुदादयो हे देवाः माकीनया मामकीनया। अस्मच्छब्दात् ’ युष्मदस्मदोः’ (पा. सू. ४, ३,१) इति खञ् शैषिकः । एकवचने ’ तवकममकौ ’ इति ममकादेशः । वर्णलोपश्छन्दसः । मया क्रियमाणया धिया स्तुत्या सहास्मद्यज्ञं प्रत्यागच्छत । मरुदादेरामन्त्रितस्य वाक्यभेदादनिघातः । किंच प्रथमः देवानां मुख्यः सः इन्द्रः च आ यातु । वृषा कामाना सेक्ता यः इन्द्रः सनिष्युभिः । सनिः संभजनम् । तदात्मन इच्छद्भिः स्तोतृभिः वृत्रहा अपामावरकस्य वृत्रासुरस्य हन्तेति गृणे स्तूयते ।’ गॄ शब्दे’ इत्यस्य कर्मणि लिटि छान्दसो विकरणः ॥
Wilson
English translation:
“Maruts, Viṣṇu, Aśvins, Pūṣan, come here (induced) by my praise; may Indra, the first (of the gods),also come, the showerer (of benefits), he who is praised by (his) worshippers as the slayer of Vṛtra.”
Jamison Brereton
Drive forth hither, o Maruts, Viṣṇu, Aśvins, Pūṣan, by reason of the poetic insight belonging to me.
Let Indra drive here first, with those desirous of gain—he who is sung as the Vr̥tra-smashing bull.
Griffith
O Maruts, Visinu, Asvins, Pusan, haste away with minds turned hitherward to Me.
Let the Strong Indra, famed as Vrtra’s slayer, come first with the winners of the spoil.
Geldner
Machet euch auf den Weg herwärts mit meiner Dichtung, ihr Marut, Vishnu, ihr Asvin, Pusan! Indra soll als Erster kommen mit den Beutelustigen, der Bulle, der als Vritratöter gefeiert wird.
Grassmann
O kommt herbei, ihr Maruts, Vischnu, Ritterpaar, Puschan, durch mein Gebet gelockt, Als erster komme Indra mit den brünstigen, Der Stier als Vritraheld gerühmt.
Elizarenkova
Прибывайте, о Маруты, Вишну, Ашвины,
Пушан с моей молитвой!
О Индра, приезжай первым вместе со стремящимися к добыче (Марутами),
(Этот) бык, которого воспевают как убийцу Вритры!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
पुनः उसी को दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मरुतः) हे सैनिकजनो ! तथा हे बान्धवो (विष्णो) हे सभाध्यक्ष (अश्विना) हे वैद्यगण (पूषन्) हे मार्गरक्षक तथा पोषणकर्ता ! आप सब (माकीनया+धिया) मेरी क्रिया और बुद्धि से प्रसन्न होकर (आ) चारों ओर से (प्रयात) आइये और (प्रथमः+इन्द्रः) सर्वश्रेष्ठ सेनानायक (सनिष्युभिः) लाभेच्छु पुरुषों के साथ (आयातु) प्रजाओं की रक्षा के लिये हम लोगों के गृह पर आवें। (यः+वृषा+वृत्रहा) जो इन्द्र सुखों का वर्षा करनेवाला और सर्वविघ्नविनाशक है, (गृणे) उन सब महाशयों से मेरी प्रार्थना है ॥८॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो प्रजाहितचिन्तक हैं, वे सबके सत्कारयोग्य हैं ॥८॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
पुनस्तदेव दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मरुतः=बान्धवाः ! हे विष्णो=सभाध्यक्ष ! हे अश्विना=वैद्यौ ! हे पूषन्=मार्गरक्षक दूत ! माकीनया=मामकीनया=मम सम्बन्धिन्या। धिया=क्रियया। प्रसन्नाः सन्तः। यूयं प्रायात। प्रथमः=सर्वश्रेष्ठः। इन्द्रः=सेनानायकः। सनिष्युभिः=लाभेच्छुभिः सह। आयातु। यः। वृषा=कामानाम्। वर्षिता। वृत्रहा=विघ्नविनाशकः। तान् सर्वान्। गृणे=स्तौमि ॥८॥
09 वि नो - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि᳓ नो देवासो अद्रुहो
अ᳓छिद्रं श᳓र्म यछत
न᳓ य᳓द् दूरा᳓द् वसवो नू᳓ चिद् अ᳓न्तितो
व᳓रूथम् आदध᳓र्षति
मूलम् ...{Loading}...
वि नो॑ देवासो अद्रु॒होऽच्छि॑द्रं॒ शर्म॑ यच्छत ।
न यद्दू॒राद्व॑सवो॒ नू चि॒दन्ति॑तो॒ वरू॑थमाद॒धर्ष॑ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
वि᳓ नो देवासो अद्रुहो
अ᳓छिद्रं श᳓र्म यछत
न᳓ य᳓द् दूरा᳓द् वसवो नू᳓ चिद् अ᳓न्तितो
व᳓रूथम् आदध᳓र्षति
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adruhaḥ ← adrúh- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
devāsaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ví ← ví (invariable)
áchidram ← áchidra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śárma ← śárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yachata ← √yam- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ántitas ← ántitas (invariable)
cit ← cit (invariable)
dūrā́t ← dūrá- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
nú ← nú (invariable)
vasavaḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ādadhárṣati ← √dhr̥ṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRF, voice:ACT}
várūtham ← várūtha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
वि । नः॒ । दे॒वा॒सः॒ । अ॒द्रु॒हः॒ । अच्छि॑द्रम् । शर्म॑ । य॒च्छ॒त॒ ।
न । यत् । दू॒रात् । व॒स॒वः॒ । नु । चि॒त् । अन्ति॑तः । वरू॑थम् । आ॒ऽद॒धर्ष॑ति ॥
Hellwig Grammar
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- devāso ← devāsaḥ ← deva
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- adruho ← adruhaḥ ← adruh
- [noun], vocative, plural, masculine
- “friendly; benign.”
- ‘cchidraṃ ← acchidram ← acchidra
- [noun], accusative, singular, neuter
- “uninjured; unbroken.”
- śarma ← śarman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering; refuge; joy.”
- yacchata ← yam
- [verb], plural, Present imperative
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yad ← yat ← yad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- dūrād ← dūrāt
- [adverb]
- “far.”
- vasavo ← vasavaḥ ← vasu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- nū ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- antito ← antitas
- [adverb]
- “nearby.”
- varūtham ← varūtha
- [noun], accusative, singular, neuter
- “defense; protective covering.”
- ādadharṣati ← ādhṛṣ ← √dhṛṣ
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “overcome; suppress.”
सायण-भाष्यम्
हे अद्रुहः स्तोतॄणामद्रोग्धारः । यद्वा । द्रुहेरौणादिकः कर्मणि क्विप् । शत्रुभिरहिंस्याः । हे देवासः मरुदादयो देवाः अच्छिद्रं बाधकरहितं साधीयो वा शर्म । शृणाति दुःखादिकमिति शर्म गृहम् । तत् नः अस्मभ्यं वि यच्छत । हे वसवः शत्रूणां वासयितारो मरुदादयः दूरात् दूरदेशात् अन्तितः अन्तिकदेशाद्वा कश्चिदागत्य नू चित् कदाचिदपि वरूथं वरणीयं संभजनीयं यत् गृहं न आदधर्षति आधर्षणं हिंसनं न करोति तद्गृहं प्रयच्छतेति समन्वयः। ‘धृष प्रसहने’ इत्यस्य विभाषितणिच्त्वात् यदा णिच् नास्ति तदा रूपम् ॥
Wilson
English translation:
“Unoppressive deities, bestow upon us a mansion without defect, so that, subduers (of foes), no onemay injure our defences, whether from afar or near.”
Jamison Brereton
O gods without deceit, hold out to us unbroken shelter,
a defense that neither from afar, nor even from nearby will (anyone)
venture against, o good ones.
Griffith
Ye Guileless Gods, bestow on us a refuge strong on every side,
A sure protection, Vasus, unassailable from near at hand or from afar.
Geldner
Ihr truglosen Götter, breitet über uns euren lückenlosen Schirm aus, die Schutzwehr, die keiner aus der Ferne noch aus der Nähe anzutasten wagt, ihr Guten!
Grassmann
O reichet, holde Götter, uns die Schutzwehr, welche nimmer bricht, Den Schirm, o gute, welchem keiner keck sich naht, nicht aus der Nähe, noch von fern.
Elizarenkova
О боги, безобманные, распространите
Над нами непрерывный щит,
Укрытие, на которое никто бы не покусился
Ни издалека, о Васу, ни изблизи!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृद्बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
इस ऋचा से प्रार्थना करते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अद्रुहः+देवासः) हे द्रोहरहित देवगणो ! (नः) हम लोगों को (अच्छिद्रम्+शर्म) बाधारहित कल्याण और गृह (वि+यच्छत) अच्छे प्रकार दीजिये (यत्+वरूथम्) जिस प्रशंसनीय गृह को (दूरात्) दूर से (अन्तितः) समीप से आकर कोई शत्रु (नू+चित्) कदापि भी (न+आ+दधर्षति) नष्ट-भ्रष्ट न कर सके ॥९॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - उत्तमोत्तम वासगृह, यज्ञशाला, धर्मशाला, पाठशाला आदि बनावें और उनसे यथायोग्य काम लेवें ॥९॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
अनयर्चा प्रार्थयते।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अद्रुहः=द्रोहरहिताः। देवासः=विद्वद्गणाः। नः=अस्मभ्यम्। अच्छिद्रम्=बाधारहितम्। शर्म=कल्याणं गृहं च। वि+यच्छत=विशेषेण दत्त। यद्। वरूथम्=गृहम्। हे वसवः=वासयितारो देवाः। नृ+चित्=कदाचिदपि। दूरात्। अन्तितः=अन्तिकदेशाद्वा। कश्चिदागत्य। न+आदधर्षति= नोत्खातयेत=न भङ्क्तुं शक्नुयात् ॥९॥
10 अस्ति हि - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓स्ति हि᳓ वः सजाति᳓यं रिशादसो
दे᳓वासो अ᳓स्ति आ᳓पियम्
प्र᳓ णः पू᳓र्वस्मै सुविता᳓य वोचत
मक्षू᳓ सुम्ना᳓य न᳓व्यसे
मूलम् ...{Loading}...
अस्ति॒ हि वः॑ सजा॒त्यं॑ रिशादसो॒ देवा॑सो॒ अस्त्याप्य॑म् ।
प्र णः॒ पूर्व॑स्मै सुवि॒ताय॑ वोचत म॒क्षू सु॒म्नाय॒ नव्य॑से ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
अ᳓स्ति हि᳓ वः सजाति᳓यं रिशादसो
दे᳓वासो अ᳓स्ति आ᳓पियम्
प्र᳓ णः पू᳓र्वस्मै सुविता᳓य वोचत
मक्षू᳓ सुम्ना᳓य न᳓व्यसे
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ásti ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
hí ← hí (invariable)
riśādasaḥ ← riśā́das- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
sajātyàm ← sajātyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ā́pyam ← ā́pya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ásti ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dévāsaḥ ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prá ← prá (invariable)
pū́rvasmai ← pū́rva- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
suvitā́ya ← suvitá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
vocata ← √vac- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
makṣú ← makṣú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
návyase ← návyas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
sumnā́ya ← sumná- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अस्ति॑ । हि । वः॒ । स॒ऽजा॒त्य॑म् । रि॒शा॒द॒सः॒ । देवा॑सः । अस्ति॑ । आप्य॑म् ।
प्र । नः॒ । पूर्व॑स्मै । सु॒वि॒ताय॑ । वो॒च॒त॒ । म॒क्षु । सु॒म्नाय॑ । नव्य॑से ॥
Hellwig Grammar
- asti ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- sajātyaṃ ← sajātyam ← sajātya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “relatedness.”
- riśādaso ← riśādasaḥ ← riśādas
- [noun], vocative, plural, masculine
- “superior; superior; proud.”
- devāso ← devāsaḥ ← deva
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- asty ← asti ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- āpyam ← āpya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “friendship.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- ṇaḥ ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- pūrvasmai ← pūrva
- [noun], dative, singular, neuter
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- suvitāya ← suvita
- [noun], dative, singular, neuter
- “prosperity; well-being.”
- vocata ← vac
- [verb], plural, Aorist imperative
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- makṣū
- [adverb]
- “promptly; soon; quickly.”
- sumnāya ← sumna
- [noun], dative, singular, neuter
- “favor; benevolence; sumna [word]; entreaty; favor.”
- navyase ← navyas
- [noun], dative, singular, neuter
- “new.”
सायण-भाष्यम्
हे रिशादसः रिशतां हिंसतामसितारः देवासः देवा द्योतमाना मरुदादयः वः युष्माकं सजात्यम् अस्ति परस्परं समानजातिभावोऽस्ति खलु । किंच आप्यम् । आपिर्बन्धुः । तस्य भाव आप्यम् । स्तोतृषु स्तुत्यलक्षणेन संबन्धात् वैवस्वतेन मनुना मया स्तोत्रा सह युष्माकं बन्धुभावः अस्ति खलु । ततः पूर्वस्मै प्रथमभाविने सुविताय । सुष्ठु ईयते सर्वैरागम्यत इति सुवितोऽभ्युदयः । तस्मै नव्यसे नवीयसे नवतराय सुम्नाय च उभयं मक्षु शीघ्रं नः अस्माकं प्र वोचत प्रकर्षेण ब्रूत । अभ्युदयधनानि प्रयच्छतेत्यर्थः ॥ ॥ ३२ ॥
Wilson
English translation:
“There is identity of race among you, deities, destroyers of foes; there is kindred (with me yourworshipper); therefore, utter at once the command for our former prosperity and for new happiness.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Kindred withme your worshipper: asti āpyam: i.e., with the ṛṣi of the hymn
Jamison Brereton
For there exists for you a common birth (with us), you gods who care for the stranger; there exists friendship.
Commend us for previous good faring; right away (re)commend (us) for newer favor.
Griffith
Kinship have I with you, and close alliance O ye Gods, destroyers of our foes.
Call us to our prosperity of former days, and soon to new klicity.
Geldner
Denn mit euch besteht Bekanntschaft, Bundesgenossenschaft, ihr herrenstolzen Götter. Machet uns Aussicht auf das frühere Wohlergehen und recht bald auf erneutes Glück!
Grassmann
Denn ihr, o Götter, seid verwandt, befreundet uns, die die Verderber ihr verzehrt, O lasst zu altem Wohlergehn gelangen uns und eilig auch zu neuer Huld.
Elizarenkova
Ведь сейчас ради вкушения желанного,
Сейчас ваше восхваление,
О всеведущие, я, склоняюсь перед вами,
Выпустил течь, как неиссякающую (реку).
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- पादनिचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
प्राचीन और नवीन दोनों का ग्रहण करे, यह उपदेश इसमें देते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (रिशादसः) हे हमारे निखिल विघ्नविनाशक (देवासः) विद्वानो ! हमारे साथ (वः) आप लोगों का (सजात्यम्+अस्ति+हि) समानजातित्व अवश्य है और (आप्यम्+अस्ति) बन्धुत्व भी है। हे विद्वानो ! इस हेतु (नः) हम लोगों को (पूर्वस्मै) प्राचीन (सुविताय) परमैश्वर्य्य की ओर आप (प्र+वोचत) ले चलें और (नव्यसे) अतिनवीन (सुम्नाय) अभ्युदय की ओर भी (मक्षु) शीघ्र ले चलें ॥१०॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो वस्तु प्राचीनकाल की अच्छी और लाभकारी हों, उनकी रक्षा करना और जो नूतन-२ विषय प्रचलित हों, उनको ग्रहण करना मनुष्यधर्म है ॥१०॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
प्राचीननवीनोभयग्रहणायोपदिशति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे रिशादसः=अस्माकं रिशतां हिंसतां विघ्नानामसितारः प्रक्षेप्तारः। देवासः=देवा विद्वांसः। वः=युष्माकम्। अस्माभिः सह। सजात्यम्=समानजातित्वम्। अस्ति+हि=विद्यत एव। आप्यम्=बन्धुत्वमप्यस्ति। आपिर्बन्धुस्तस्य भाव आप्यम्। हे देवास्तस्माद्धेतोर्यूयम्। पूर्वस्मै=पुराणाय। सुविताय= परमैश्वर्य्याय। नः=अस्मान्। प्रवोचत=प्रकर्षेण नयत। अपि च। नव्यसे=नवीयसे=नवतराय। सुम्नाय=सुखाय च। मक्षु=शीघ्रम्। प्रवोचत ॥१०॥
11 इदा हि - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इदा᳓ हि᳓ व उ᳓पस्तुतिम्
इदा᳓ वाम᳓स्य भक्त᳓ये
उ᳓प वो विश्ववेदसो नमस्यु᳓र् आँ᳓
अ᳓सृक्षि अ᳓नियाम् इव
मूलम् ...{Loading}...
इ॒दा हि व॒ उप॑स्तुतिमि॒दा वा॒मस्य॑ भ॒क्तये॑ ।
उप॑ वो विश्ववेदसो नम॒स्युराँ असृ॒क्ष्यन्या॑मिव ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
इदा᳓ हि᳓ व उ᳓पस्तुतिम्
इदा᳓ वाम᳓स्य भक्त᳓ये
उ᳓प वो विश्ववेदसो नमस्यु᳓र् आँ᳓
अ᳓सृक्षि अ᳓नियाम् इव
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hí ← hí (invariable)
idā́ ← idā́ (invariable)
úpastutim ← úpastuti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
bhaktáye ← bhaktí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
idā́ ← idā́ (invariable)
vāmásya ← vāmá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
namasyúḥ ← namasyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
úpa ← úpa (invariable)
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
viśvavedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ányām ← ánya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ásr̥kṣi ← √sr̥j- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
iva ← iva (invariable)
पद-पाठः
इ॒दा । हि । वः॒ । उप॑ऽस्तुतिम् । इ॒दा । वा॒मस्य॑ । भ॒क्तये॑ ।
उप॑ । वः॒ । वि॒श्व॒ऽवे॒द॒सः॒ । न॒म॒स्युः । आ । असृ॑क्षि । अन्या॑म्ऽइव ॥
Hellwig Grammar
- idā
- [adverb]
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- va ← vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- upastutim ← upastuti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “praise; applause.”
- idā
- [adverb]
- vāmasya ← vāma
- [noun], genitive, singular, neuter
- “agreeable; vāma [word]; beautiful.”
- bhaktaye ← bhakti
- [noun], dative, singular, feminine
- “Bhakti; devotion; bhakti [word]; friendliness; attachment; devotion.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- viśvavedaso ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedaso ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], vocative, plural, masculine
- “knowledge.”
- namasyur ← namasyuḥ ← namasyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “bowed.”
- āṃ ← ām ← āṃ
- [adverb]
- asṛkṣy ← asṛkṣi ← sṛj
- [verb], singular, Athematic s aor. (Ind.)
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- anyām ← anya
- [noun], accusative, singular, feminine
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
सायण-भाष्यम्
हे विश्ववेदसः सर्वधना हे देवाः नमस्युः अन्नमिच्छन् मनुरहं वः युष्मद्विषयाम् उपस्तुतिम् अन्यामिव अदृष्टपूर्वामिव स्थिताम् । कैश्चिदप्यकृतामित्यर्थः । तादृशीमुपस्तुतिम् इदा हि । हिरवधारणे । इदानीमेव उप आ असृक्षि उपासृजामि करोमीत्यर्थः । किमर्थम् । वः युष्मत्संबन्धिनः वामस्य वननीयस्य इदा इदानीमेव भक्तये संभजनाय । लाभायेत्यर्थः । असृक्षीति सृजेर्लुङि रूपम् । पादादित्वादनिघातः ॥
Wilson
English translation:
“Deities, possessed of all wealth, I, desirous of offering worship, address to you verily unprecedentedpraise, for the sake of obtaining desired affluence.”
Jamison Brereton
Because just now (I have dispatched) a praise invocation to you, just now for the distribution of desirable goods—
to you who afford all possessions have I, doing homage, dispatched (it) like a lead(-cow).
Jamison Brereton Notes
On áni yām see comm. ad VIII.1.10.
Griffith
For now have I sent forth to you, that I may win a fair reward,
Lords of all wealth, with homage, this my song of praise. like a milch-cow that faileth not.
Geldner
Denn jetzt habe ich an euch ein Preislied, jetzt um Anteil an dem Gut zu erlangen, ehrerbietig losgelassen, ihr Allwissende, wie eine zweite Kuh zum Kalb.
Grassmann
Denn hier hab’ ich ergossen euch das Lob, um Schönes zu empfahn, Vor euch mich beugend, o die ihr allwissend seid, wie einen Strom, der nie versiegt.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- विराड्बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
अभीष्ट वस्तुओं के लाभ के लिये नवीन-२ प्रार्थना बनानी चाहिये, यह उपदेश देते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्ववेदसः) हे सर्वधनसम्पन्न विद्वानो ! (वः) आप लोगों के निकट (वामस्य+भक्तये) अतिकमनीय वस्तु की प्राप्ति के लिये (नमस्युः) नमस्कारपूर्वक या अभीष्टकामी मैं उपासक (इदा+हि) इस समय ही (इदा) इसी समय (वः) आप लोगों के लिये (अन्याम्+इव) अन्यान्य अक्षयधारा नदी के समान (उपस्तुतिम्) इस मनोहर प्रार्थना को (उप+आ+असृक्षि) विधिपूर्वक रच रहा हूँ। कृपया इसे ग्रहणकर प्रसन्न हूजिये ॥११॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - नवीन-२ स्तुतिरचना करने में अनेक लाभ हैं। प्रथम तो अपनी वाणी पवित्र होती, वारंवार विचारने से अन्तःकरण शुद्ध होता है, साहित्य की उन्नति और भावी सन्तान के लिये सुपथ बनता जाता है ॥११॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
ईप्सितवस्तुलाभाय प्रार्थनारचनोपदेशः।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विश्ववेदसः=निखिलधनसम्पन्ना देवाः। नमस्युः= नमस्कारयुक्तो नम्रः सन् अन्नमिच्छन् वा। अहमुपासकः। वः=युष्माकम्। वामस्य=वननीयस्य=कमनीयस्य वस्तुनः। भक्तये=भजनाय=लाभाय। इदा=इदानीम्। हि=एव। इदा=इदानीमेव। वः=युष्माकम्=युष्मदर्थम्। अन्यामिव= अक्षयधारां नदीमिव। उपस्तुतिम्=मनोहरप्रार्थनाम्। उप+आ+असृक्षि=उपासृजामि=विरचयामि। तामादाय प्रसीदतेत्यर्थः ॥११॥
12 उदु ष्य - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ᳓द् उ ष्य᳓ वः सविता᳓ सुप्रणीतयो
अ᳓स्थाद् ऊर्ध्वो᳓ व᳓रेणियः
नि᳓ द्विपा᳓दश् · च᳓तुष्पादो अर्थि᳓नो
अ᳓विश्रन् पतयिष्ण᳓वः
मूलम् ...{Loading}...
उदु॒ ष्य वः॑ सवि॒ता सु॑प्रणीत॒योऽस्था॑दू॒र्ध्वो वरे॑ण्यः ।
नि द्वि॒पाद॒श्चतु॑ष्पादो अ॒र्थिनोऽवि॑श्रन्पतयि॒ष्णवः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
उ᳓द् उ ष्य᳓ वः सविता᳓ सुप्रणीतयो
अ᳓स्थाद् ऊर्ध्वो᳓ व᳓रेणियः
नि᳓ द्विपा᳓दश् · च᳓तुष्पादो अर्थि᳓नो
अ᳓विश्रन् पतयिष्ण᳓वः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
supraṇītayaḥ ← supráṇīti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
syá ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
út ← út (invariable)
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ásthāt ← √sthā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
ūrdhváḥ ← ūrdhvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váreṇyaḥ ← váreṇya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
arthínaḥ ← arthín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
cátuṣpādaḥ ← cátuṣpad- (nominal stem)
{case:NOM, number:PL}
dvipā́daḥ ← dvipád- (nominal stem)
{case:NOM, number:PL}
ní ← ní (invariable)
áviśran ← √viś- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
patayiṣṇávaḥ ← patayiṣṇú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
उत् । ऊं॒ इति॑ । स्यः । वः॒ । स॒वि॒ता । सु॒ऽप्र॒नी॒त॒यः । अस्था॑त् । ऊ॒र्ध्वः । वरे॑ण्यः ।
नि । द्वि॒ऽपादः॑ । चतुः॑ऽपादः । अ॒र्थिनः॑ । अवि॑श्रन् । प॒त॒यि॒ष्णवः॑ ॥
Hellwig Grammar
- ud
- [adverb]
- “up.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣya ← sya ← tya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “that.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- supraṇītayo ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- supraṇītayo ← praṇītayaḥ ← praṇīti
- [noun], vocative, plural, masculine
- “guidance; guidance.”
- ‘sthād ← asthāt ← sthā
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- ūrdhvo ← ūrdhvaḥ ← ūrdhva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “upper; up(a); upper; upward; erect; more(a); raised; ūrdhva [word]; acclivitous; overturned; loud; eminent; high.”
- vareṇyaḥ ← vareṇya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “excellent; desirable.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- dvipādaś ← dvipādaḥ ← dvipād
- [noun], nominative, plural, masculine
- “biped; Vishnu.”
- catuṣpādo ← catuṣpādaḥ ← catuṣpād
- [noun], nominative, plural, masculine
- “quadruped.”
- arthino ← arthinaḥ ← arthin
- [noun], nominative, plural, masculine
- “desirous; active; suppliant; busy.”
- ‘viśran ← aviśran ← viś
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “enter; penetrate; settle; settle.”
- patayiṣṇavaḥ ← patayiṣṇu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “flying.”
सायण-भाष्यम्
हे सुप्रणीतयः । शोभनप्रणीतिः स्तुतिः । शोभनप्रणयनाः शोभनस्तुतयो मरुतः वः युष्माकं मध्ये ऊर्ध्वः ऊर्ध्वं गन्ता वरेण्यः सर्वैर्वरणीयः संभजनीयः सः सविता सर्वस्य स्वकर्मणि प्रेरक एतन्नामकः स देवो यदा उत् अस्थात् स्वतेजसोद्गतोऽभूत् तदा अर्थिनः द्विपादः पादद्वययुक्ताः पुरुषाः चतुष्पादः पादचतुष्टययुक्ता अश्वादयः पतयिष्णवः पतनशीलाः पक्षिणश्च नि अविश्रन् स्वस्वकार्येषु निविशन्ते । सूर्य उदिते केचन पुरुषा अग्निहोत्रादिकं कुर्वन्ति केचन देवताविषयं स्तोत्रं कुर्वते । पश्वादयस्तृणादिभक्षणार्थं सर्वत्र संचरन्ति । न्यविश्रन् । निपूर्वाद्विशतेर्लङि व्यत्ययेन परस्मैपदम् । ‘बहुलं छन्दसि ’ इति रुडागमः ॥ पञ्चमेऽहनि प्रउगशस्त्रे ‘देवदेवम्’ इति वैश्वदेवस्तृचः । सूत्रितं च– देवंदेवं बृहदु गायिषे वचः’ (आश्व. श्रौ. ७. १२) इति ॥
Wilson
English translation:
“Devoutly praised (Maruts), when the adorable Savitā has risen above you, then bipeds andquadrupeds, and the flying birds, seeking (their objects), enter (upon their functions).”
Jamison Brereton
O you of good guidance, for you has this Savitar, worthy to be chosen, stood up, erect.
Down have settled the busy two-footed and four-footed, and those that fly about.
Griffith
Excellent Savitar hath mounted up on high for you, ye sure and careful Guides.
Bipeds and quadrupeds, with several hopes and aims, and birds have settled to their tasks.
Geldner
Jener Savitri, der Auserwählte, hat sich jetzt für euch hoch aufgerichtet, ihr guten Führer. Die geschäftigen Zwei- und Vierfüßler haben sich jetzt zur Ruhe begeben und die Fliegenden.
Grassmann
Erhoben hat sich Savitar, schönleitende, der liebenswerthe hoch vor euch; Was zwei und was vier Füsse hat, was fliegen kann, was strebt, hat sich zur Ruh gelegt.
Elizarenkova
Вон тот Савитар, о прекрасные вожди,
Поднялся для вас прямо, (он) избранный.
Двуногие (и) четвероногие, занятые делами,
Отправились (теперь) на покой, (а также) летающие.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- आर्चीस्वराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
सूर्य्य के समान अनलस हो, यह इससे शिक्षा देते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुप्रणीतयः) हे शोभननीतिविशारद विद्वानो ! (वः) आप लोगों के हित के लिये (उ) निश्चय (वरेण्यः) सर्वश्रेष्ठ (ऊर्ध्वः) और सर्वोपरि विराजमान (स्यः+सविता) वह सूर्य्य (उद्+अस्थात्) उदित होता है, तब (द्विपादः) द्विचरण मनुष्य (चतुष्पादः) चतुश्चरण गो महिषादि पशु और (पतयिष्णवः) उड्डयनशील पक्षी प्रभृति एवं अन्यान्य सब ही जीव (अर्थिनः) निज-२ प्रयोजन के अभिलाषी होकर (नि+अविश्रन्) अपने-२ कार्य्य में लग पड़ते हैं। इसी प्रकार आप भी अपने कार्य्य के लिये सन्नद्ध हो जावें ॥१२॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो जन प्रणीति=प्रणयन रचना में निपुण हैं, वे भी सुप्रणीति कहाते हैं या जिनके लिये स्तुतिवचन अच्छे हैं, वे सुप्रणीति विद्वद्वर्ग। प्रायः विद्वज्जन आलसी होते हैं, अतः उनको आलस्यत्याग के लिये यह शिक्षा दी गई है ॥१२॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
सूर्य्य इवानलसो भवेत्यनया शिक्षते।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सुप्रणीतयः=हे शोभननीतिविशारदा विद्वांसः ! वः=युष्माकम्। हिताय। उ=निश्चयेन। वरेण्यः=वरणीयः= श्रेष्ठः। ऊर्ध्वः=उपरि विराजमानः। स्य=सः। सविता=सूर्य्यः। उदस्थाद्=उदेति। तदा द्विपादः। चतुष्पादः। पतयिष्णवः= पतनशीला विहगादयश्च। अर्थिनः=स्वस्वप्रयोजनायाभिलाषिणो भूत्वा। न्यविश्रन्=स्वस्वकार्य्येषु निविशन्ते। तथा यूयमपि स्वस्वकार्य्याय सन्नद्धा भवतेत्यर्थः ॥१२॥
13 देवन्देवं वोऽवसे - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
देवं᳓-देवं वो अ᳓वसे
देवं᳓-देवम् अभि᳓ष्टये
देवं᳓-देवं हुवेम वा᳓जसातये
गृण᳓न्तो देविया᳓ धिया᳓
मूलम् ...{Loading}...
दे॒वन्दे॑वं॒ वोऽव॑से दे॒वन्दे॑वम॒भिष्ट॑ये ।
दे॒वन्दे॑वं हुवेम॒ वाज॑सातये गृ॒णन्तो॑ दे॒व्या धि॒या ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
देवं᳓-देवं वो अ᳓वसे
देवं᳓-देवम् अभि᳓ष्टये
देवं᳓-देवं हुवेम वा᳓जसातये
गृण᳓न्तो देविया᳓ धिया᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M
genre M
genre M
Morph
ávase ← ávas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
deváṁ-devam ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
abhíṣṭaye ← abhíṣṭi- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
deváṁ-devam ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
deváṁ-devam ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
huvema ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
vā́jasātaye ← vā́jasāti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
devyā́ ← devī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
dhiyā́ ← dhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
gr̥ṇántaḥ ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
दे॒वम्ऽदे॑वम् । वः॒ । अव॑से । दे॒वम्ऽदे॑वम् । अ॒भिष्ट॑ये ।
दे॒वम्ऽदे॑वम् । हु॒वे॒म॒ । वाज॑ऽसातये । गृ॒णन्तः॑ । दे॒व्या । धि॒या ॥
Hellwig Grammar
- devaṃ ← devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devaṃ ← devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- ‘vase ← avase ← avas
- [noun], dative, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- devaṃ ← devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- abhiṣṭaye ← abhiṣṭi
- [noun], dative, singular, feminine
- “prevalence; protection.”
- devaṃ ← devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devaṃ ← devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- huvema ← hvā
- [verb], plural, Present optative
- “raise; call on; call; summon.”
- vājasātaye ← vājasāti
- [noun], dative, singular, feminine
- “victory; battle.”
- gṛṇanto ← gṛṇantaḥ ← gṛ
- [verb noun], nominative, plural
- “praise.”
- devyā ← deva
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “divine.”
- dhiyā ← dhī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
सायण-भाष्यम्
वयं देव्या द्योतमानया धिया स्तुत्या गृणन्तः स्तुवन्तः सन्तः वः युष्माकं मध्ये देवंदेवं दीप्यमानं देवम् अवसे कर्मरक्षणाय आह्वयाम। अनुक्रमेणाह। अभिष्टये अभिलषितप्राप्त्यर्थं च देवदेवं वयमाह्वयाम । ततः वाजसातये अन्नलाभाय हुवेम ह्वयाम ॥
Wilson
English translation:
“We would invoke each deity among you (gods) for protection, each deity for the attainment of ourdesires, each deity for the acquisition of food, glorifying you with divine praise.”
Jamison Brereton
Every god among you for help, every god for dominance,
every god for prizewinning would we invoke, singing with poetic insight (as our) goddess.
Griffith
Singing their praise with God-like thought let us invoke each God for grace,
Each God to bring you help, each God to strengthen you.
Geldner
Jeden Gott wollen wir zu eurem Beistand, jeden Gott, damit wir zur Geltung kommen, jeden Gott zum Lohngewinn rufen, ihn mit der göttlichen Dichtung feiernd.
Grassmann
Zum Schutze rufen Gott für Gott, zum Beistand Gott für Gott wir her, Mit göttlichem Gebete flehend Gott für Gott, um reihe Beute zu empfahn.
Elizarenkova
Одного бога за другим вам на помощь,
Одного бога за другим для поддержки,
Одного бога за другим мы хотим призвать для захвата добычи,
Воспевая (их) в божественном произведении.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- विराड्बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
प्रत्येक विद्वान् आदरणीय है, इससे यह दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानो ! (देव्या) शुद्ध, पवित्र और देव समान (धिया) मन, क्रिया और स्तुति से युक्त हो (गृणन्तः) स्तुति करते हुए हम (वः) आप लोगों में से प्रत्येक (देवं देवम्) विद्वान् को (अवसे) साहाय्य के लिये (हुवेम) निमन्त्रित करते हैं, (अभिष्टये) निज-२ अभिलषित वस्तुओं की प्राप्ति के लिये (देवं देवम्) प्रत्येक विद्वान् का सत्कार करते हैं (सातये) एवं अन्यान्य विविध लाभों के लिये (देवं देवम्) प्रत्येक विद्वान् को पूजते हैं, अतः आप हमारे ऊपर कृपा करें ॥१३॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों का सत्कार करके उत्तमोत्तम शिक्षा गृहस्थ ग्रहण करें ॥१३॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
प्रत्येकं विद्वान् सभाजनीय इत्यनया दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - देव्या=शुद्धया=पवित्रया। धिया=स्तुत्या मनसा च। युक्ता वयम्। गृणन्तः=स्तुतिं कुर्वाणाः सन्तः। अवसे=रक्षणाय। वः=युष्माकं मध्ये प्रत्येकम्। देवं देवम्। हुवेम=आह्वयामः। अभिष्टये=अभिलषितवस्तुप्राप्तये। देवं देवं हुवेम। सातये=लाभाय च। देवं देवं हुवेम ॥१३॥
14 देवासो हि - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
देवा᳓सो हि᳓ ष्मा म᳓नवे स᳓मन्यवो
वि᳓श्वे साकं᳓ स᳓रातयः
ते᳓ नो अद्य᳓ ते᳓ अपरं᳓ तुचे᳓ तु᳓ नो
भ᳓वन्तु वरिवोवि᳓दः
मूलम् ...{Loading}...
दे॒वासो॒ हि ष्मा॒ मन॑वे॒ सम॑न्यवो॒ विश्वे॑ सा॒कं सरा॑तयः ।
ते नो॑ अ॒द्य ते अ॑प॒रं तु॒चे तु नो॒ भव॑न्तु वरिवो॒विदः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
देवा᳓सो हि᳓ ष्मा म᳓नवे स᳓मन्यवो
वि᳓श्वे साकं᳓ स᳓रातयः
ते᳓ नो अद्य᳓ ते᳓ अपरं᳓ तुचे᳓ तु᳓ नो
भ᳓वन्तु वरिवोवि᳓दः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
devā́saḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
hí ← hí (invariable)
mánave ← mánu- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
sámanyavaḥ ← sámanyu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sma ← sma (invariable)
sākám ← sākám (invariable)
sárātayaḥ ← sárāti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
víśve ← víśva- (nominal stem)
adyá ← adyá (invariable)
aparám ← aparám (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
té ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tú ← tú (invariable)
tucé ← túc- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
bhávantu ← √bhū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
varivovídaḥ ← varivovíd- (nominal stem)
पद-पाठः
दे॒वासः॑ । हि । स्म॒ । मन॑वे । सऽम॑न्यवः । विश्वे॑ । सा॒कम् । सऽरा॑तयः ।
ते । नः॒ । अ॒द्य । ते । अ॒प॒रम् । तु॒चे । तु । नः॒ । भव॑न्तु । व॒रि॒वः॒ऽविदः॑ ॥
Hellwig Grammar
- devāso ← devāsaḥ ← deva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- ṣmā ← sma
- [adverb]
- manave ← manu
- [noun], dative, singular, masculine
- “Manu; mantra; Manusmṛti; fourteen; man; manu [word]; Vaivasvata; incantation; sacred text.”
- samanyavo ← samanyavaḥ ← samanyu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “consentaneous.”
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- sākaṃ ← sākam
- [adverb]
- “together; jointly; simultaneously.”
- sarātayaḥ ← sa
- [adverb]
- “with; little; together.”
- sarātayaḥ ← rātayaḥ ← rāti
- [noun], nominative, plural, masculine
- “gift; bounty; favor.”
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- te ← tad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- aparaṃ ← aparam ← apara
- [noun], accusative, singular, neuter
- “other; another(a); following; western; future; apara [word]; elder; remaining; some(a); later(a); back(a).”
- tuce ← tuc
- [noun], dative, singular, feminine
- tu
- [adverb]
- “now; then; but; and; now; however; then; then; surely.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- bhavantu ← bhū
- [verb], plural, Present imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- varivovidaḥ ← varivaḥ ← varivas
- [noun], neuter
- “room; varivas [word]; space; escape.”
- varivovidaḥ ← vidaḥ ← vid
- [noun], nominative, plural, masculine
- “finding.”
सायण-भाष्यम्
समन्यवः समानमनसः यद्वा संग्रामेषु शत्रुहननार्थं समानक्रोधयुक्ताः विश्वे सर्व एव देवासो हि ष्म मरुदादयो देवाः खलु मनवे एतान्नामकाय ऋषये मह्यं साकं सह युगपदेव सरातयः धनादिदानेन सहिताः भवन्तु । पुनरपि प्रार्थ्यते । ते देवाः नः अस्माकम् अद्य अस्मिन् दिने अपरं च किं बहुना सर्वेषु दिवसेषु धनदातारो भवन्तु। न केवलमस्माकमेव किंतु तुचे । तुमि(तुगि)त्यपत्यनाम। तुजि पिजि हिंसादाननिकेतनेषु’। तोजयति हिनस्ति पितुर्दुःखादिकमिति तुक् पुत्रः । तस्मै नः अस्माकं पुत्राय वरिवोविदः वरणीयस्य धनस्य लम्भयितारः भवन्तु ॥
Wilson
English translation:
“May the universal gods with one consent be together the givers (of riches) to Manu; may they, bothtoday and hereafter, be the bestowers of wealth upon us and upon our posterity.”
Jamison Brereton
For the gods, all as one, are of like fervor for Manu, of like generosity. Let them be for us now, let them be in the future for our progeny, the finders of a wide realm.
Griffith
For of one spirit are the Gods with mortal man, co-sharers all of gracious gifts.
May they increase our strength hereafter and to-day, providing case and ample room.
Geldner
Denn alle Götter insgesamt sind einmütig dem Manu gleich günstig. Diese sollen heute, diese in Zukunft unserem Samen aus der Not einen Ausweg finden.
Grassmann
Denn alle Götter sind dem Menschen gleichgesinnt, an Gaben gleich sie allesammt; Sie mögen Segen schenken uns und unserm Haus, für heut und für die künft’ge Zeit.
Elizarenkova
Ведь боги для человека одинаково ревностные,
Все они вместе одинаково готовы давать.
Пусть они сегодня, пусть они в будущем для нашего потомства
Будут создателями широкого простора!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
इससे विद्वानों का उदारत्व दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (मनवे) ईश्वरीय विभूतियों के मनन और जाननेवाले पुरुष के लिये (विश्वे+देवासः) सब ही विद्वान् (समन्यवः+हि+स्म) समान रीति से प्रीति और सम्मान करते आए हैं और (साकम्+सरातयः) साथ-२ उनको धन, ज्ञान और उत्तमोत्तम शिक्षा भी देते आए हैं। (ते) वे विद्वद्वर्ग (अद्य) आज (अपरम्) और आगामी दिनों में अर्थात् सदा (नः) वर्तमानकालिक हमको (तु+नः+तुचे) और हमारे भावी सन्तान के लिये (वरिवोविदः+भवन्तु) सब प्रकार के सुख पहुँचानेवाले होवें ॥१४॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वद्वर्ग कदापि आलस्य और घृणा न करके प्रजाओं में जा-जाकर सद्विद्या का बीज बोया करें ॥१४॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
विदुषामुदारत्वं दर्शयत्यनया।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - मनवे=ईश्वरीयविभूतीनां मन्त्रे विज्ञात्रे च पुरुषाय। विश्वे+देवासः=सर्वे विद्वांसः। समन्यवः=समानमनसः= समानप्रीतयः। हि स्म। साकम्+सरातयः=सार्धमेव दानसहिता भवन्ति। ते देवाः। अद्य=अस्मिन् दिने। ते। अपरम्=आगामिषु च दिवसेषु। नः=अस्माकम्। तु=पुनः। नस्तुचे=अस्माकमपत्याय च। वरिवोविदः=वरिवसां धनानां लम्भयितारः। भवन्तु ॥१४॥
15 प्र वः - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ वः शंसामि अद्रुहः
संस्थ᳓ उ᳓पस्तुतीना᳐म्
न᳓ तं᳓ धूर्ति᳓र् वरुण मित्र म᳓र्तियं
यो᳓ वो धा᳓मभ्यो अ᳓विधत्
मूलम् ...{Loading}...
प्र वः॑ शंसाम्यद्रुहः सं॒स्थ उप॑स्तुतीनाम् ।
न तं धू॒र्तिर्व॑रुण मित्र॒ मर्त्यं॒ यो वो॒ धाम॒भ्योऽवि॑धत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
प्र᳓ वः शंसामि अद्रुहः
संस्थ᳓ उ᳓पस्तुतीना᳐म्
न᳓ तं᳓ धूर्ति᳓र् वरुण मित्र म᳓र्तियं
यो᳓ वो धा᳓मभ्यो अ᳓विधत्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adruhaḥ ← adrúh- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
prá ← prá (invariable)
śaṁsāmi ← √śaṁs- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
saṁsthé ← saṁsthā́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
úpastutīnām ← úpastuti- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
dhūrtíḥ ← dhūrtí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
mártyam ← mártya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mitra ← mitrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
varuṇa ← váruṇa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ávidhat ← √vidh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
dhā́mabhyaḥ ← dhā́man- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
प्र । वः॒ । शं॒सा॒मि॒ । अ॒द्रु॒हः॒ । स॒म्ऽस्थे । उप॑ऽस्तुतीनाम् ।
न । तम् । धू॒र्तिः । व॒रु॒ण॒ । मि॒त्र॒ । मर्त्य॑म् । यः । वः॒ । धाम॑ऽभ्यः । अवि॑धत् ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- śaṃsāmy ← śaṃsāmi ← śaṃs
- [verb], singular, Present indikative
- “recommend; tell; praise; approve; communicate; recite; commend; bode; name; agree.”
- adruhaḥ ← adruh
- [noun], accusative, plural, masculine
- “friendly; benign.”
- saṃstha ← saṃsthe ← saṃstha
- [noun], locative, singular, masculine
- upastutīnām ← upastuti
- [noun], genitive, plural, feminine
- “praise; applause.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- dhūrtir ← dhūrtiḥ ← dhūrti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “fraud; damage.”
- varuṇa
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- mitra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- martyaṃ ← martyam ← martya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “man; people; martya [word]; Earth.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- dhāmabhyo ← dhāmabhyaḥ ← dhāman
- [noun], dative, plural, neuter
- “domain; dwelling; law; appearance; light; race; agreement; color; location.”
- ‘vidhat ← avidhat ← vidh
- [verb], singular, Imperfect
- “worship; offer.”
सायण-भाष्यम्
हे अद्रुहः अद्रोग्धारोऽहिंस्या वा मरुदादयः उपस्तुतीनाम् उपस्तोत्राणां संस्थे तासां यज्ञे क्रियमाणत्वादस्मत्संस्थानभूतेऽस्मिन् यज्ञे वः युष्मान् प्र शंसामि प्रकर्षेण स्तौमि। हे वरुण मित्र मित्रावरुणौ तं मर्त्यं मनुष्यं धूर्तिः । धुर्वी हिंसार्थः। शत्रुभ्यो हिंसा तं न बाधते यः मनुष्यः वः युष्माकं धामभ्यः तेजोभ्यः । धीयतेऽस्मिन्निति धाम शरीरं वा । तेभ्यः अविधत् ॥ ‘विध विधाने’। हवींषि विदधाति प्रयच्छति । एतेन तेजसामपि हविर्भाक्त्वमस्तीति ज्ञायते ॥
Wilson
English translation:
“I glorify you, inoxious deities, in the plural ce of praises; no harm befalls the man who, Mitra and Varuṇa,offers (oblations) to your glories.”
Jamison Brereton
I recite to you, o you without deceit, at the concourse of praise invocations. No injury (comes) to that mortal who has done honor to your
ordinances, o Varuṇa, Mitra, (and Aryaman).
Jamison Brereton Notes
I assume that Aryaman is tacitly included with Mitra and Varuṇa in c, given the vaḥ in d (and a). In the phrase varuṇa mitra márti yam, trisyllabic márti yam is a sort of scrambling of Aryaman.
On the apparent bad cadence produced by ávidhat, see remarks ad II.1.7, where Arnold’s suggestion to read a long augment is adopted.
Griffith
I laud you, O ye Guileless Gods, here where we meet to render praise.
None, Varuna and Mitra, harins the mortal, man who honours and obeys your laws.
Geldner
Ich preise euch, ihr Truglosen, im Wettstreit der Loblieder. Nicht trifft den Sterblichen die Hinterlist, Mitra und Varuna, der euren Personen gehuldigt hat.
Grassmann
Euch, holdgesinnte, preise ich in dieser Lieder Chorgesang; Nicht trifft, o Mitra-Varuna, Verletzung den, der euren Satzungen gehorcht.
Elizarenkova
Я прославляю вас, о лишенные обмана,
В состязании восхвалений.
Не (настигнет) зло того смертного, о Варуна, о Митра,
Кто почтил ваши установления!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- आर्चीबृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
यह प्रार्थना विद्वानों की गोष्ठी के लाभ के लिये है।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अद्रुहः) हे द्रोहरहित हिंसाशून्य विद्वानो ! मैं उपासक (उपस्तुतीनाम्) मनोहर स्तोत्रों के (संस्थे) स्थान में अर्थात् यज्ञादिस्थलों में (वः) तुम्हारी ही (प्रशंसामि) प्रशंसा करता हूँ। (वरुण+मित्र) हे वरणीय हे मित्र विद्वानो ! (यः) जो मनुष्य (धामभ्यः) मन, वचन और कार्य से (वः+विधत्) तुम्हारी सेवा करता है, (तम्+मर्त्यम्) उस मनुष्य के (धूर्तिः) शत्रुओं की ओर से वध (न) प्राप्त नहीं होता है ॥१५॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - निश्छल निष्कपट हो प्रेम से विद्वानों की सेवा करो और उनसे उत्तमोत्तम शिक्षा ग्रहण करो ॥१५॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
विद्वद्गोष्ठीलाभाय प्रार्थना।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अद्रुहः=द्रोहशून्याः। उपस्तुतीनाम्=प्रियस्तोत्राणाम्। संस्थे=स्थाने यज्ञे। वः=युष्मान्। प्रशंसामि। हे वरुण=वरणीय ! हे मित्र ! यः पुरुषः। वः=युष्मान्। धामभ्यः=धामभ्यो मनोवचनकायैः। विधत्=परिचरति=सेवते। तं मर्त्यम्। धूर्तिः=वधः। न प्राप्नोति ॥१५॥
16 प्र स - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ स᳓ क्ष᳓यं तिरते वि᳓ मही᳓र् इ᳓षो
यो᳓ वो व᳓राय दा᳓शति
प्र᳓ प्रजा᳓भिर् जायते ध᳓र्मणस् प᳓रि
अ᳓रिष्टः स᳓र्व एधते
मूलम् ...{Loading}...
प्र स क्षयं॑ तिरते॒ वि म॒हीरिषो॒ यो वो॒ वरा॑य॒ दाश॑ति ।
प्र प्र॒जाभि॑र्जायते॒ धर्म॑ण॒स्पर्यरि॑ष्टः॒ सर्व॑ एधते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
प्र᳓ स᳓ क्ष᳓यं तिरते वि᳓ मही᳓र् इ᳓षो
यो᳓ वो व᳓राय दा᳓शति
प्र᳓ प्रजा᳓भिर् जायते ध᳓र्मणस् प᳓रि
अ᳓रिष्टः स᳓र्व एधते
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
íṣaḥ ← íṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
kṣáyam ← kṣáya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mahī́ḥ ← máh- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:PL}
prá ← prá (invariable)
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tirate ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ví ← ví (invariable)
dā́śati ← √dāś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
várāya ← vára- 1 (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dhármaṇaḥ ← dhárman- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
jāyate ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
pári ← pári (invariable)
prá ← prá (invariable)
prajā́bhiḥ ← prajā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
áriṣṭaḥ ← áriṣṭa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
edhate ← √idh- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sárvaḥ ← sárva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
प्र । सः । क्षय॑म् । ति॒र॒ते॒ । वि । म॒हीः । इषः॑ । यः । वः॒ । वरा॑य । दाश॑ति ।
प्र । प्र॒ऽजाभिः॑ । जा॒य॒ते॒ । धर्म॑णः । परि॑ । अरि॑ष्टः । सर्वः॑ । ए॒ध॒ते॒ ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- kṣayaṃ ← kṣayam ← kṣaya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “dwelling; house; kṣaya [word]; home; family.”
- tirate ← tṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- mahīr ← mahīḥ ← mahi
- [noun], accusative, plural, feminine
- “great; firm.”
- iṣo ← iṣaḥ ← iṣ
- [noun], accusative, plural, feminine
- “refreshment; enjoyment; stores.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- varāya ← vara
- [noun], dative, singular, masculine
- “gift; favor; wish; privilege; varac; wages.”
- dāśati ← dāś
- [verb], singular, Present indikative
- “sacrifice; give.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- prajābhir ← prajābhiḥ ← prajā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “people; offspring; being; national; man; prajā [word]; creature; child; descendants; population; race; animal.”
- jāyate ← jan
- [verb], singular, Present indikative
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- dharmaṇas ← dharmaṇaḥ ← dharman
- [noun], ablative, singular, neuter
- “regulation; Dharma; law; property.”
- pary ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- ariṣṭaḥ ← ariṣṭa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “safe; unharmed.”
- sarva ← sarvaḥ ← sarva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- edhate ← edh
- [verb], singular, Present indikative
- “boom; get; thrive; increase; increase.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुदादयः सः मनुष्यः क्षयम्। क्षियन्ति निवसन्त्यत्रेति क्षयो गृहम् । तत् स मनुष्यः प्र तिरते प्रकर्षेण वर्धयति । तिरतिर्वृद्धिकर्मा । स एव महीः महान्ति इषः अन्नानि च वि वर्धयति यः मनुष्यः वराय वरणीयाय धनाय तदर्थं वः युष्मभ्यं दाशति हवींषि प्रयच्छति । धनादिभिर्वर्धयतीत्यन्वयः। किंच धर्मेणः । ध्रियते ऋत्विग्भिरिति धर्म कर्म । युष्मद्विषयात् कर्मणः सकाशात् स मनुष्यः प्रजाभिः पुत्रपौत्रादिभिः परि परितः सर्वतः प्र जायते प्रकर्षेणाविर्भवति । ‘आत्मा वै पुत्रनामासि’ (श. ब्रा. १४. ९. ४. २६) इति श्रुतेः। ततः अरिष्टः अन्यैरहिंसितः सर्वः युष्माकं हविष्प्रदानात् सकलो जनः एधते धनादिभिर्वर्धते ॥ ॥ ३३ ॥
Wilson
English translation:
“He enlarges his dweling, he has abundant food who offers you (oblations) to obtain a blessing; throughhis pious acts he is born on every side in his children; all prosper (through your favour) unharmed (by enemies).”
Jamison Brereton
He furthers his dwelling place, ex(tends) his great refreshments, who does ritual service to your liking.
He is propagated through progeny forth from his foundation.
Unharmed and whole, he thrives.
Jamison Brereton Notes
prá prajā́bhir jāyate is a nice figure in which prá doubles the first part of the cmpd. and jāyate the second.
dhármaṇas pári receives quite varied interpr. I take it as a spatial metaphor: the fortunate pious man is propagated through his progeny “from his foundation,” that is, starting from himself and spreading out by children and grandchildren (etc.).
Griffith
He makes his house endure, he gathers plenteous food who pays obedience to your will.
Born in his sons anew he spreads as Law commands, and prospers every way unharmed.
Geldner
Der vergrößert sein Haus, vermehrt seinen großen Speisesegen, wer eurem Wunsch entspricht. Er pflanzt sich pflichtgemäß durch Kinder fort, er gedeiht ganz und gar ohne Schaden.
Grassmann
Der mehrt sein Gut und häuft sich grosse Nahrung an, wer eurem Willen huldiget, Der pflanzt sich nach der Reihe fort durch Kindeskind, gedeiht vollkommen, unversehrt.
Elizarenkova
Он увеличивает (свое) жилище, у(множает) великие жертвенные услады,
(Тот,) кто почитает (вас) по вашему желанию.
Он возрождается в потомстве, как положено,
Он процветает, целый и невредимый.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
विद्वानों की सेवा का माहात्म्य दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानो ! (यः) जो मनुष्य (वराय) निज-२ कल्याण के लिये (वः) आप लोगों के निकट (दाशति) सब कुछ अच्छे भाव से समर्पित करता है (सः) वह (क्षयम्+प्रतिरते) अपने गृह को दृढ़ और मनोहर बनाकर बढ़ाता है। पुनः वह (इषः+महीः) सम्पत्तियों को बहुत (वि+तिरते) विशेष रूप से संचय करता जाता है और (धर्मणः+परि) धर्म के अनुसार (प्रजाभिः+प्रजायते) पुत्र पौत्रादिकों के साथ जगत् में विख्यात होता है। बहुत क्या कहें, (सर्वः) विद्वानों के सब ही सेवक (अरिष्टः) अहिंसित, उपद्रवरहित और आह्लादित हो (एधते) समाज में उन्नति की ओर बढ़ते जाते हैं ॥१६॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यों ! विद्वानों की सेवा करो, विद्या से ही तुम्हारी सब प्रकार की उन्नति होगी ॥१६॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
विद्वत्सेवामाहात्म्यं विवृणोति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - स पुरुषः। क्षयम्=स्वगृहम्। “क्षयन्ति निवसन्त्यत्रेति क्षयः” प्र+तिरते=दृढतरं मनोहरञ्च कृत्वा वर्धयति। पुनः सः। इषः=सम्पत्तीः। महीः=महतीः। वितिरते=विशेषेण जगति विस्तारयति। पुनः। धर्मणः+परि=यथा धर्मशास्त्रं शिक्षते तं विधिमाश्रित्य। प्रजाभिः=पुत्रपौत्रादिभिः सह। जायते। किं बहुना। सः। अरिष्टः=अहिंसितः सन्। सर्वः=सर्वः खलु विद्वत्सेवकः। एधते=सदा वर्धत एव। यः खलु। वराय=स्वस्वकल्याणाय। वः=युष्मभ्यम्। दाशति=सर्वं समर्पयति ॥१६॥
17 ऋते स - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ऋते᳓ स᳓ विन्दते युधः᳓
सुगे᳓भिर् याति अ᳓ध्वनः
अर्यमा᳓ मित्रो᳓ व᳓रुणः स᳓रातयो
यं᳓ त्रा᳓यन्ते सजो᳓षसः
मूलम् ...{Loading}...
ऋ॒ते स वि॑न्दते यु॒धः सु॒गेभि॑र्या॒त्यध्व॑नः ।
अ॒र्य॒मा मि॒त्रो वरु॑णः॒ सरा॑तयो॒ यं त्राय॑न्ते स॒जोष॑सः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
ऋते᳓ स᳓ विन्दते युधः᳓
सुगे᳓भिर् याति अ᳓ध्वनः
अर्यमा᳓ मित्रो᳓ व᳓रुणः स᳓रातयो
यं᳓ त्रा᳓यन्ते सजो᳓षसः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
r̥té ← r̥té (invariable)
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vindate ← √vid- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yudháḥ ← yúdh- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
ádhvanaḥ ← ádhvan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
sugébhiḥ ← sugá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
yāti ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
aryamā́ ← áryaman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sárātayaḥ ← sárāti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sajóṣasaḥ ← sajóṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
trā́yante ← √trā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
ऋ॒ते । सः । वि॒न्द॒ते॒ । यु॒धः । सु॒ऽगेभिः॑ । या॒ति॒ । अध्व॑नः ।
अ॒र्य॒मा । मि॒त्रः । वरु॑णः । सऽरा॑तयः । यम् । त्राय॑न्ते । स॒ऽजोष॑सः ॥
Hellwig Grammar
- ṛte
- [adverb]
- “without; ṛte [word].”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vindate ← vid
- [verb], singular, Present indikative
- “find; detect; marry; get; think.”
- yudhaḥ ← yudh
- [noun], ablative, singular, feminine
- “battle; fight; war; combat.”
- sugebhir ← sugebhiḥ ← suga
- [noun], instrumental, plural, neuter
- yāty ← yāti ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- adhvanaḥ ← adhvan
- [noun], accusative, plural, masculine
- “way; journey; adhvan [word]; time; path; method; road; time; distance.”
- aryamā ← aryaman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- sarātayo ← sa
- [adverb]
- “with; little; together.”
- sarātayo ← rātayaḥ ← rāti
- [noun], nominative, plural, masculine
- “gift; bounty; favor.”
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- trāyante ← trā
- [verb], plural, Present indikative
- “protect; help.”
- sajoṣasaḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
सायण-भाष्यम्
सः अर्यमादीनां हविर्दाता मनुष्यः युधः । ‘युध संप्रहारे । भावे क्विप् । युद्धात् ऋते विनापि विन्दते धनानि लभते । किंच सुगेभिः शोभनगमनैः सुष्ठु गन्तृभिवाश्वैः सह अध्वनः मार्गान् । गन्तव्यान् देशानित्यर्थः। तान् याति गच्छति। यं जनम् अर्यमा सततं गच्छन् मित्रः स्तोतॄणां यष्टॄणां च धनप्रदानेन मित्रभूतः वरुणः निवारयिता शत्रूणां यद्वा वरणीयः संभजनीय एतन्नामकाः सरातयः समानदानास्त्रयो देवाः सजोषसः परस्परं संगताः सन्तः यं हव्यप्रदातारं त्रायन्ते स्वरक्षणैः पालयन्ति स धनादीनि विन्दतीत्यन्वयः ॥
Wilson
English translation:
“He gains (wealth) without war, he travels along the roads with quick (horses), whom Aryaman, Mitraand Varuṇa, alike munificent, and acting in concert, protect.”
Jamison Brereton
That one acquires without fighting; along (paths) easy to go on he travels his routes,
whom Mitra, Varuṇa, and Aryaman protect—they of like generosity and like delight.
Griffith
E’en without war he gathers wealth, and goes hisway on pleasant paths,
Whom Mitra, Varuna and Aryaman protect, sharing the gift,of one accord.
Geldner
Der erwirbt ohne Kampf, er geht seine Wege auf guter Straße, wen Aryaman, Mitra, Varuna gleich günstig, einträchtig schützen.
Grassmann
Auch ohne Kampf gewinnt er Gut, geht auf gebahnten Pfaden hin, Wen gleich an Huld Arjaman, Mitra, Varuna beschützen alle im Verein.
Elizarenkova
Без борьбы он находит (богатства),
Он проходит (свой) путь по легким (дорогам), –
(Тот,) кого Арьяман, Митра, Варуна, одинаково готовые дарить,
Охраняют в согласии.
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- विराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
विद्वानों की रक्षा का माहात्म्य दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यम्) जिस पुरुष के प्रति (अर्य्यमा) वैश्यप्रतिनिधि (मित्रः) ब्राह्मणप्रतिनिधि (वरुणः) राजप्रतिनिधि, ये तीनों मिलकर (सरातयः) समानरूप से दान देते हैं और (सजोषसः) जिसके ऊपर समान प्रीति करते हैं या जिसके गृह पर मिलते रहते हैं, (सः) वह पुरुष (युधः+ऋते) मानसिक और लौकिक युद्ध के बिना ही (विन्दते) नाना सम्पत्तियों का सञ्चय करता है और (सुगेभिः) अपने समाज में उत्तम धर्म, उत्तम शिक्षा, नम्रता, वाणी की मधुरता और सौजन्य आदि जो अच्छे गमन हैं, उनके साथ (अध्वनः+याति) पैतृक मार्ग पर चलता है अथवा (सुगेभिः+अध्वनः+याति) हय, गन्न आदि सुन्दर यानों से मार्ग पर चलता है ॥१७॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्रत्येक नर समाज और देश के विचारशील पुरुषों के साथ सत्सङ्ग करे और उनकी सम्मति लेकर अपने आचरण बनावे, तब ही उसकी महती समृद्धि होती है ॥१७॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
विद्वद्रक्षामाहात्म्यं प्रदर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - यं पुरुषम्। अर्य्यमा=वैश्यप्रतिनिधिः। मित्रः=ब्राह्मणप्रतिनिधिः। वरुणः=राजप्रतिनिधिः। एते। सरातयः=समानदानाः। सजोषसः=परस्परं संमिलिताः सप्रीतयश्च। त्रायन्ते=रक्षन्ति। सः। युधः=संग्रामात्। “युध संहारे भावे क्विप्”। ऋते=विनापि। विन्दते=ज्ञानधनादि लभते। पुनः। सुगेभिः=शोभनगमनैः। अध्वनो याति ॥१७॥
18 अज्रे चिदस्मै - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓ज्रे चिद् अस्मै कृणुथा निअ᳓ञ्चनं
दुर्गे᳓ चिद् आ᳓ सुसरण᳓म्
एषा᳓ चिद् अस्माद् अश᳓निः परो᳓ नु᳓ सा᳓
अ᳓स्रेधन्ती वि᳓ नश्यतु
मूलम् ...{Loading}...
अज्रे॑ चिदस्मै कृणुथा॒ न्यञ्च॑नं दु॒र्गे चि॒दा सु॑सर॒णम् ।
ए॒षा चि॑दस्माद॒शनिः॑ प॒रो नु सास्रे॑धन्ती॒ वि न॑श्यतु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
अ᳓ज्रे चिद् अस्मै कृणुथा निअ᳓ञ्चनं
दुर्गे᳓ चिद् आ᳓ सुसरण᳓म्
एषा᳓ चिद् अस्माद् अश᳓निः परो᳓ नु᳓ सा᳓
अ᳓स्रेधन्ती वि᳓ नश्यतु
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ájre ← ájra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
asmai ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
kr̥ṇutha ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
nyáñcanam ← nyáñcana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
cit ← cit (invariable)
durgé ← durgá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
susaraṇám ← susaraṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
aśániḥ ← aśáni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
asmāt ← ayám (pronoun)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
eṣā́ ← eṣá (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
nú ← nú (invariable)
parás ← parás (invariable)
sā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ásredhantī ← ásredhant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
naśyatu ← √naś- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
पद-पाठः
अज्रे॑ । चि॒त् । अ॒स्मै॒ । कृ॒णु॒थ॒ । नि॒ऽअञ्च॑नम् । दुः॒ऽगे । चि॒त् । आ । सु॒ऽस॒र॒णम् ।
ए॒षा । चि॒त् । अ॒स्मा॒त् । अ॒शनिः॑ । प॒रः । नु । सा । अस्रे॑धन्ती । वि । न॒श्य॒तु॒ ॥
Hellwig Grammar
- ajre ← ajra
- [noun], locative, singular, masculine
- “plain.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- asmai ← idam
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- kṛṇuthā ← kṛṇutha ← kṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- nyañcanaṃ ← nyañcanam ← nyañcana
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hiding place.”
- durge ← durga
- [noun], locative, singular, neuter
- “fortress; stronghold; difficulty; danger; passage.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- susaraṇam ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- susaraṇam ← saraṇam ← saraṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “flow.”
- eṣā ← etad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- asmād ← asmāt ← idam
- [noun], ablative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- aśaniḥ ← aśani
- [noun], nominative, singular, feminine
- “lightning; Vajra; vajra; thunderbolt.”
- paro ← paras
- [adverb]
- “beyond; away; farther.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- sāsredhantī ← sā ← tad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- sāsredhantī ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- sāsredhantī ← sredhantī ← sridh
- [verb noun], nominative, singular
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- naśyatu ← naś
- [verb], singular, Present imperative
- “disappear; vanish; gasify; fail; perish; lose; bhasmībhū.”
सायण-भाष्यम्
हे देवाः अज्रे चित् । ‘ज्रि अभिभवे’। परैरनभिभवनीयेऽपि परपुरे न्यञ्चनं नितरां गमनम् अस्मै मनवे कृणुथ यूयं कुरुत । यद्वा । अज्रे ऋजुगमने प्रस्थे गमनं कुस्त । तथा दुर्गे चित् अगन्तव्येऽपि स्थले सुसरणम् । सृ गतौ’ । शोभनगमनम् आ समन्तात् कुरुत । एवं सति सा एषा अशनिः शत्रूणां तदेतदायुधम् अस्मात् सर्वतो गन्तुर्मनोः नु क्षिप्रं परः परस्ताद्भवेत् । पश्चात् सा अशनिः अस्रेधन्ती कांश्चिदप्यहिंसती वि नश्यतु विनष्टा भवेत् ॥
Wilson
English translation:
“You enable him (Manu) to proceed by an unobstructed road; you grant him easy access to difficultpasses; may the weapon (of the foe) be far from him, and, inflicting no injury, perish.”
Jamison Brereton
Even in the flat plain you make a niche for him; even in difficult going (you make for him) smooth flowing.
Also this missile—it is now far from him—let it go unfaltering to
destruction.
Jamison Brereton Notes
The 2nd hemistich presents some niggling syntactic and lexical problems.
To start with the latter, by most interpr. ásredhantī is transitive (Geldner “ohne Schaden anzurichten,” Renou “sans causer de nuisance”). But the verb to which this negated participle belongs is consistently intransitive, meaning ‘fail’, not ‘cause to fail’, and though Grassmann glosses ásredhant- (and related stems) as transitive ‘nicht schädigend’, hence ‘heilsam’, all passages are compatible with intransitive ‘unfailing, unfaltering’.
Although in this particular case ‘not harming’ might be tempting, the point here must be that the missile should go to destruction without pause or deviation in its trajectory.
I am disturbed by the pleonastic+++(=redundant)+++ pāda-final sā́, doubling initial eṣā́, as well as what looks like a self-contained clausette in which it is found: paró nú sā́. Neither Geldner nor Renou takes any notice of the oddly constructed c pāda; Geldner takes c and d as independent clauses, while Renou treats cd as a unified clause. My tr. tries to mirror the construction by taking asmāt … paró nú sā́as a parenthetical. I remain concerned about two things: 1) This is the only passage in which paráḥ seems to mean ‘far from’; other passages containing paráḥ + ABL. mean ‘beyond, other than’ (see also the 1st verse of the next hymn, VIII.28.1, with paráḥ ‘beyond’ without abl.). However, ‘far from X’ and ‘beyond X’ are close enough semantically to allay my concerns, and in fact a tr. “it is now beyond him” would work fine. 2) I do not like the position of asmāt, but I must assume that it was extracted from the paró nú sā́clausette in order to conform to the pattern set in pāda a: x x cid asmai matched by c: x x cid asmāt.
I have reluctantly rendered cid in c as ‘also’ (so also Geldner), though it does not match the two cids in a and b (‘even’) because I cannot make ‘even’ work. (I suppose “even this missile …” is possible, but it is not favored.)
Griffith
E’en on the plain for him ye make a sloping path, an easy way where road is none:
And far away from him the ineffectual shaft must vanish, shot at him in vain.
Geldner
Auch in der Ebene macht ihr dem einen Schlupfwinkel, auch im Gebirge leichtes Fortkommen. Auch jener Schleuderstein soll weit weg von ihm sein, er soll ohne Schaden anzurichten verschwinden.
Grassmann
Auf ebner Flur auch schafft ihr eine Zuflucht ihm und im Gebirge schöne Bahn; Das fliegende Geschoss auch sinke fern von ihm zu Boden, nicht ihn schädigend.
Elizarenkova
Даже на равнине вы создаете ему укромный уголок,
Даже в труднопроходимом месте – удобный проход.
Пусть эта самая молния исчезнет
Далеко от него, не причиняя вреда!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
मननकर्ता जन सदा रक्षणीय है, यह इससे दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानो ! आप सब मिलकर (अस्मै) जो सदा ईश्वरीय विभूतियों के मनन में लगा हुआ है, उस इस विज्ञानी के लिये (अज्रे+चित्) सरल मार्ग में भी (न्यञ्चनम्+कृणुथ) नीचा न बनावें अथवा (अज्रे+चित्) जिस नगर में कोई नहीं जा सकता, वहाँ भी इसके गमन का मार्ग बनावें। (दुर्गे+चित्) अरण्य समुद्र आदि जो दुर्गमनीय स्थान हैं और राजकीय प्राकार आदि जो अगम्य स्थान हैं, वहाँ भी (सुसरणम्) इसका सुगमन (आ) अच्छे प्रकार करावें (एषा+अशनिः+चित्) यह ईश्वरीय वज्रादिक आयुध भी (अस्मात्) इस जन से (परः) दूर जाकर गिरे (नु) और पश्चात् (सा+अस्रेधन्ती) वह किसी की हिंसा न करती हुई अशनि (विनश्यतु) विनष्ट हो जाए ॥१८॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों से भी मननकर्ता पुरुष अधिक माननीय हैं, उनको सर्व बाधाओं से बचाना सबका कर्तव्य है, क्योंकि वे नूतन-२ विद्या प्रकाशित कर लोगों का महोपकार करते हैं ॥१८॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
मननकर्ता जनो रक्षणीय इत्यनया दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वांसः ! यूयम्। अस्मै=मननकर्त्रे जनाय। अज्रे+चित्=ऋजुगमनेऽपि स्थाने। न्यञ्चनम्=नितरां शोभनगमनम्। कृणुथ=कुरुत। यद्वा “ज्रि अभिभवे” परैरनभिभवनीयेऽपि शत्रुनगरे। अस्मै। न्यञ्चनं कुरुत। दुर्गे+चित्। अस्य सुसरणम्। आकुरुत। एषा+चित्=ईश्वरीयाप्येषा। अशनिः=वज्रम्। अस्माज्जनात्। परः=परस्ताद्। भवतु। तु=पश्चात्। साशनिः। अस्रेधन्ती=अहिंसन्ती सती। विनश्यतु ॥१८॥
19 यदद्य सूर्य - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓द् अद्य᳓ सू᳓र्य उद्यति᳓
प्रि᳓यक्षत्रा ऋतं᳓ दध᳓
य᳓न् निम्रु᳓चि प्रबु᳓धि विश्ववेदसो
य᳓द् वा मध्यं᳓दिने दिवः᳓
मूलम् ...{Loading}...
यद॒द्य सूर्य॑ उद्य॒ति प्रिय॑क्षत्रा ऋ॒तं द॒ध ।
यन्नि॒म्रुचि॑ प्र॒बुधि॑ विश्ववेदसो॒ यद्वा॑ म॒ध्यन्दि॑ने दि॒वः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
य᳓द् अद्य᳓ सू᳓र्य उद्यति᳓
प्रि᳓यक्षत्रा ऋतं᳓ दध᳓
य᳓न् निम्रु᳓चि प्रबु᳓धि विश्ववेदसो
य᳓द् वा मध्यं᳓दिने दिवः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
sū́rye ← sū́rya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
udyatí ← √i- 1 (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dadhá ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
príyakṣatrāḥ ← priyakṣatra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
r̥tám ← r̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
nimrúci ← nimrúc- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
prabúdhi ← prabúdh- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
viśvavedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
madhyáṁdine ← madhyáṁdina- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
vā ← vā (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
यत् । अ॒द्य । सूर्यः॑ । उ॒त्ऽय॒ति । प्रिय॑ऽक्षत्राः । ऋ॒तम् । द॒ध ।
यत् । नि॒ऽम्रुचि॑ । प्र॒ऽबुधि॑ । वि॒श्व॒ऽवे॒द॒सः॒ । यत् । वा॒ । म॒ध्यन्दि॑ने । दि॒वः ॥
Hellwig Grammar
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- sūrya ← sūrye ← sūrya
- [noun], locative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- udyati ← udi ← √i
- [verb noun], locative, singular
- “rise; originate; rise; increase.”
- priyakṣatrā ← priya
- [noun]
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- priyakṣatrā ← kṣatrāḥ ← kṣatra
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Kshatriya; dominion; Kshatriya; kṣatra [word]; power.”
- ṛtaṃ ← ṛtam ← ṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- dadha ← dhā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- yan ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- nimruci ← nimruc
- [noun], locative, singular, feminine
- “sunset.”
- prabudhi ← prabudh
- [noun], locative, singular, feminine
- “dawn.”
- viśvavedaso ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedaso ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], vocative, plural, masculine
- “knowledge.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- madhyandine ← madhyaṃdina
- [noun], locative, singular, masculine
- “noon; Pentapetes phoenicea Linn..”
- divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
सायण-भाष्यम्
हे प्रियक्षत्राः प्रीणयितृबला देवाः सूर्ये सर्वस्य स्वस्वकर्मणि प्रेरके सवितरि उद्यति उद्गच्छति सति अद्य अस्मिन् दिने यत् यदा ऋतं कल्याणभूतं गृहं दध धारयत । दधातेर्लिटि मध्यमबहुवचने रूपम्। यत् यदा हे विश्ववेदसः सर्वधना देवाः निम्रुचि । म्रुचिर्गत्यर्थः । सूर्यस्य निम्रोचने नितरां गमने । सायमित्यर्थः । तस्मिन् धारयथ । यद्वा प्रबुधि तस्य प्रबोधने प्रातःकाले। यद्वा दिवः सूर्यतेजसा दीप्यमानस्याह्नः मध्यंदिने मध्ये धनं मनवे धत्तेत्युत्तरत्र संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“Divinities of benevolent vigour, since you preside over the rite today, at the rising of the sun, since,possessors of all wealth, (you are present) at his setting, or at his waking, or at the meridian of the day.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Presideover the rite: since you uphold the house (rendered prosperous), gṛham kalyāṇabhūtam dhārayatha
Jamison Brereton
Since today as the sun was rising you established truth, o you of dear dominion,
since at (sun)set, at awakening, or since at midday of the day, you
affording all possessions,
Griffith
If ye appoint the rite to-day, kind Rulers, when the Sun ascends,
Lords of all wealth, at sunset or at wakingtime, or be it at the noon of day,
Geldner
Wenn ihr heute bei Sonnenaufgang das Gesetz feststellet, ihr beliebten Herrscher, wenn bei Sonnenuntergang, am Morgen, ihr Allwissende, oder wenn am Mittag,
Grassmann
Wenn ihr bei Sonnenaufgang heut, geliebte Herrscher Gutes schenkt, Beim Untergang, allweise, zur Erwachens Zeit, und in des Tages Mitte auch,
Elizarenkova
Когда сегодня на восходе солнца,
О любящие власть, вы установили закон,
Когда при заходе (солнца), на заре
Или же в середине дня,
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
उपकार के लिये कालनियम नहीं, इससे यह दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रियक्षत्राः) हे प्रियबल, हे कृपालु (विश्ववेदसः) हे सर्वधन विद्वानो ! (अद्य) इस क्षण (यद्) यद्वा (सूर्य्ये+उद्यति) सूर्य्य के उदय होने पर प्रातःकाल (यद्) यद्वा (निम्रुचि) सूर्य्यास्तवेला में (प्रबुधि) प्रबोधकाल या अति प्रातःसमय (दिवः) यद्वा दिन के (मध्यन्दिने) मध्यसमय में अर्थात् किसी समय में आप प्रजाओं में (ऋतम्+दध) सत्यता की स्थापना कीजिये ॥१९॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - शक्ति वा बल वही है, जिससे प्रजा के उत्तम लाभदायी कार्य हों। धन भी वही है, जिस से सर्वोपकार हो। बहुत लोग किसी विशेष स्थान में, विशेष पात्र में और नियत तिथि में ही दानादि उपकार करना चाहते हैं, परन्तु वेदभगवान् कहते हैं कि उपकार का कोई समय नियत नहीं ॥१९॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
उपकाराय न कालनियमोऽस्तीत्यनया दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे प्रियक्षत्राः=प्रियबला दयालवः ! हे विश्ववेदसः=सर्वधना विद्वांसः ! यूयम्। यद्=यद्वा। अद्य=अस्मिन् काले। यद्वा। सूर्य्ये। उद्यति सति। यद्=यद्वा। निम्रुचि=सायंकाले। यद्वा। प्रबुधि=प्रबोधे प्रातःकाले। यद्वा दिवो मध्यन्दिने। ऋत्यम्=सत्यनियमं सत्योपदेशं सत्यमार्गमित्येवंविधं वस्तु प्रजासु। दध=धत्त=स्थापयत ॥१९॥
20 यद्वाभिपित्वे असुरा - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓द् वाभिपित्वे᳓ असुरा ऋतं᳓ यते᳓
छर्दि᳓र् येम᳓ वि᳓ दाशु᳓षे
वयं᳓ त᳓द् वो वसवो विश्ववेदस
उ᳓प स्थेयाम म᳓ध्य आ᳓
मूलम् ...{Loading}...
यद्वा॑भिपि॒त्वे अ॑सुरा ऋ॒तं य॒ते छ॒र्दिर्ये॒म वि दा॒शुषे॑ ।
व॒यं तद्वो॑ वसवो विश्ववेदस॒ उप॑ स्थेयाम॒ मध्य॒ आ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
य᳓द् वाभिपित्वे᳓ असुरा ऋतं᳓ यते᳓
छर्दि᳓र् येम᳓ वि᳓ दाशु᳓षे
वयं᳓ त᳓द् वो वसवो विश्ववेदस
उ᳓प स्थेयाम म᳓ध्य आ᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhipitvé ← abhipitvá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
asurāḥ ← ásura- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
r̥tám ← r̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vā ← vā (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yaté ← √i- 1 (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
chardíḥ ← chardís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yemá ← √yam- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vasavaḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
viśvavedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
mádhye ← mádhya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
stheyāma ← √sthā- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
úpa ← úpa (invariable)
पद-पाठः
यत् । वा॒ । अ॒भि॒ऽपि॒त्वे । अ॒सु॒राः॒ । ऋ॒तम् । य॒ते । छ॒र्दिः । ये॒म । वि । दा॒शुषे॑ ।
व॒यम् । तत् । वः॒ । व॒स॒वः॒ । वि॒श्व॒ऽवे॒द॒सः॒ । उप॑ । स्थे॒या॒म॒ । मध्ये॑ । आ ॥
Hellwig Grammar
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vābhipitve ← vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- vābhipitve ← abhipitve ← abhipitva
- [noun], locative, singular, neuter
- asurā ← asurāḥ ← asura
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Asura; lord; asura [word]; sulfur.”
- ṛtaṃ ← ṛtam ← ṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “timely; honest.”
- yate ← i
- [verb noun], dative, singular
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- chardir ← chardiḥ ← chardis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “protection; protective covering.”
- yema ← yam
- [verb], plural, Perfect indicative
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- vasavo ← vasavaḥ ← vasu
- [noun], vocative, plural, masculine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- viśvavedasa ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedasa ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], vocative, plural, masculine
- “knowledge.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- stheyāma ← sthā
- [verb], plural, Aorist optative
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- madhya ← madhye ← madhya
- [noun], locative, singular, neuter
- “midst; center; cavity; inside; middle; center; waist; group; pulp; torso; time interval; area; series; madhya [word]; Madhya; noon; middle; middle age; span; belly.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
सायण-भाष्यम्
हे असुराः प्राज्ञाः संग्राम आयुधानां क्षेप्तारो वा देवाः यद्वा अभिपित्वे अस्मद्यज्ञं प्रति युष्माकमभिप्राप्तौ ऋतं सत्यभूतं यज्ञं यते । इणः शतरि रूपम् । गच्छते दाशुषे हवींषि दत्तवते यजमानाय छर्दिः । ‘छर्दिर्दीप्तिदेवनयोः’। दीप्यतेऽनेनेति छर्दिस्तेजः । यद्वा । छर्दन्ति दीव्यन्ते अत्रेति छर्दिर्गृहम् । तद्गृहं तेजो वा वि येम प्रयच्छथ। यद्येवं यूयं कुरुथ तर्हि वयं हे वसवः स्तोतॄणां धनादिभिराच्छादयितारः यद्वा शत्रूणां विवासयितारः विश्ववेदसः सर्वधनाः सर्वज्ञाना वा हे देवाः वः युष्मत्संबन्धि तत् कल्याणं गृहम् । षष्ट्यर्थे द्वितीया । भवद्भिः प्रत्तस्य गृहस्य मध्ये उप स्थेयाम उपतिष्ठेम । युष्मान् हविर्भिः पूजयेम ॥ तिष्ठतेराशीर्लिङि लिङयाशिष्यङ्’ इत्यङ्प्रत्ययः ॥
Wilson
English translation:
“Or since all-wise deities, you accept the sacrifice, bestowing on the zealous donor (of the oblation) aswelling (such as we may worship in) then, possessors of all wealth, distributors of riches, may we worshp you inthe midst (of that dwelling).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Yadvābhipitve asurā ṛtam yate chardir yema vidāsuṣe = yadvā asmadyajñamprati yuṣmākam abhiprāptau yajñam gacchate havīṃsi dattavate yajamānāya gṛham prayacchatha,since you give a dwelling to the donor of the oblation proceeding to the rite, which is to bring you to our sacrifice;or, on your approach to our sacrifice
Jamison Brereton
Or since at evening, o lords, you held out shelter to the pious man who pursues truth,
so might we stay nearby you, you good ones affording all possessions, in your midst.
Jamison Brereton Notes
Most interpr. take mádhya ā́as indicating “in the midst (of the shelter)” (chárdiḥ, of pāda b). This is certainly possible, though I weakly prefer my own rendering.
Griffith
Or, Asuras, when ye have sheltered the worshipper who goes to sacrifice, at eve
may we, O Vasus, ye possessors of all wealth, come then into the midst of You.
Geldner
Oder wenn ihr Asura´s am Abend über den rechtwandelnden Opferer euren Schirm haltet, so wollen wir, ihr Gute, Allwissende, mitten unter diesen Schirm von euch treten.
Grassmann
Wenn in der Dämmrung, Götter, ihr habt Schutz gereicht dem Frommen, der zum Opfer geht, So lasst in diesen euren Schirm uns treten ein, o gute, o allwissende.
Elizarenkova
Или когда вечером, о Асуры, для идущего по закону (человека)
Вы простерли щит, для (вашего) почитателя,
О благие всеведущие (боги), мы хотели бы оказаться
Под этим вашим (щитом) – (прямо) посередине!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
यह प्रार्थना विद्वानों की गोष्ठी के लाभ के लिये है।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यद्वा) अथवा (असुराः) हे महाबलप्रद सर्वप्रतिनिधियो ! जब आप (अभिपित्वे) सायंकाल अथवा अन्य समयों में अथवा किसी समय में (ऋतम्+यते) सत्यनियम, सत्यव्रत, सत्यबोध आदिकों को प्राप्त और (दाशुषे) यथाशक्ति दानदाता के लिये (छर्दिः) गृह, दारा, पुत्र और बहुविध पदार्थ (वि+येम) देते हैं (वसवः) हे सबके वास देनेवाले (विश्ववेदसः) हे सर्वधनसम्पन्न विद्वानो ! (तत्) तब (वयम्) हम चाहते हैं कि (वः+मध्ये) आप लोगों के मध्य (आ) सब प्रकार से (उपस्थेयाम) उपस्थित होवें, क्योंकि आपके सङ्ग-२ हम भी उदार होवें ॥२०॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों के साथ-२ रहने से बहुविध लाभ हैं। आत्मा पवित्र होता, उदारता आती, बहुज्ञता बढ़ती और परोपकार करने से जन्मग्रहण की सफलता होती है ॥२०॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
विद्वद्गोष्ठीलाभाय प्रार्थना।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - यद्वा। हे असुराः=“असून् प्राणान् रान्ति ददति ये तेऽसुराः” महाप्राणप्रदातारः ! यूयम्। यदा। अभिपित्वे=सायंकाले। अन्येषु समयेषु वा। ऋतम्+यते=सत्यं गच्छते। “इणः शतरि रूपम्”। दाशुषे=दत्तवते जनाय। छर्दिः=गृहम्। अन्यानि विविधानि वित्तानि च। वियेम=प्रयच्छथ। हे वसवः ! हे विश्ववेदसः ! तत्=तदा। वः=युष्माकं मध्ये। वयम्। आ=समन्तात्। उपस्थेयाम=उपतिष्ठेम ॥२०॥
21 यदद्य सूर - बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓द् अद्य᳓ सू᳓र उ᳓दिते
य᳓न् मध्यं᳓दिन आतु᳓चि
वामं᳓ धत्थ᳓ म᳓नवे विश्ववेदसो
जु᳓ह्वानाय प्र᳓चेतसे
मूलम् ...{Loading}...
यद॒द्य सूर॒ उदि॑ते॒ यन्म॒ध्यन्दि॑न आ॒तुचि॑ ।
वा॒मं ध॒त्थ मन॑वे विश्ववेदसो॒ जुह्वा॑नाय॒ प्रचे॑तसे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - बृहती
Thomson & Solcum
य᳓द् अद्य᳓ सू᳓र उ᳓दिते
य᳓न् मध्यं᳓दिन आतु᳓चि
वामं᳓ धत्थ᳓ म᳓नवे विश्ववेदसो
जु᳓ह्वानाय प्र᳓चेतसे
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
sū́re ← sū́ra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
údite ← √i- 1 (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ātúci ← ātúc- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
madhyáṁdine ← madhyáṁdina- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhatthá ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
mánave ← mánu- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
vāmám ← vāmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
viśvavedasaḥ ← viśvávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
júhvānāya ← √hu- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
prácetase ← prácetas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यत् । अ॒द्य । सूरे॑ । उत्ऽइ॑ते । यत् । म॒ध्यन्दि॑ने । आ॒ऽतुचि॑ ।
वा॒मम् । ध॒त्थ । मन॑वे । वि॒श्व॒ऽवे॒द॒सः॒ । जुह्वा॑नाय । प्रऽचे॑तसे ॥
Hellwig Grammar
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- sūra ← sūre ← sūra
- [noun], locative, singular, masculine
- “sun.”
- udite ← udi ← √i
- [verb noun], locative, singular
- “rise; originate; rise; increase.”
- yan ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- madhyandina ← madhyandine ← madhyaṃdina
- [noun], locative, singular, masculine
- “noon; Pentapetes phoenicea Linn..”
- ātuci ← ātuc
- [noun], locative, singular, feminine
- “evening.”
- vāmaṃ ← vāmam ← vāma
- [noun], accusative, singular, neuter
- dhattha ← dhā
- [verb], plural, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- manave ← manu
- [noun], dative, singular, masculine
- “Manu; mantra; Manusmṛti; fourteen; man; manu [word]; Vaivasvata; incantation; sacred text.”
- viśvavedaso ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavedaso ← vedasaḥ ← vedas
- [noun], vocative, plural, masculine
- “knowledge.”
- juhvānāya ← hu
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- pracetase ← pracetas
- [noun], dative, singular, masculine
- “intelligent; mindful; attentive; wise; apt; observant.”
सायण-भाष्यम्
हे विश्ववेदसः सर्वतो व्याप्तधना हे देवाः यत् यदा अद्य इदानीम् । यद्वा सूर्ये उदिते सति । यत् यदा मध्यंदिने दिवसस्य मध्ये । यद्वा आतुचि । आतुचिर्गमनार्थः । सूर्यस्य निम्रोचने । सायमित्यर्थः । जुह्वानाय अग्नौ हवींषि जुह्वते अत एव प्रचेतसे प्रकृष्टज्ञानाय मनवे एतन्नामकायर्षये मह्यं वामं वननीयं धनं धत्थ दत्थ तद्वृणीमह इत्युत्तरत्र संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“(Gods), who are possessed of all wealth, bestow the desired (opulence) upon the intelligent Manu,offering oblations to you at sunrise, mid-day and sunset.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Connecting this to the next ṛca: since you give thedesired (opulence) to Manu, therefore, we solicit of you…
Jamison Brereton
Since today when the sun rose, since at midday, since at the (time of) covering [=evening?],
you establish a thing of value for Manu the discerning oblator, o you affording all possessions,
1088 VIII.28–29
Jamison Brereton Notes
The hapax ātúc- is difficult. See EWA s.v. Mostly for contextual reasons it is generally taken as referring to evening or night, and it has been connected to tvác- ‘skin’, with the sense of ‘covering over’. I have followed this interpr., though with full awareness of how fragile it is. For one thing ‘cover as if with skin’ (which must be the presumed semantic channel, one way or another) is not an altogether compelling way to get to ‘evening’. For another, tvác- ‘skin’ has no zero-grade forms.
Scarlatta (182-83) discusses several possibilities. Besides the ‘covering’ hypothesis, he suggests, citing Schindler and Kümmel, that tvác- may belong with a root √*tuek̯ ‘sichtbar werden’ to which ātúc- could also belong, and that ātúc- might better be taken as an adj. with madhyáṃdine “when midday is clearly visible.” He is less disturbed than I am that this would leave the verse without a third temporal period; furthermore, given that midday is the most “clearly visible” of the three standard time periods, it seems unnecessary to mark it as such. Another problem with ātúc- is that one is reluctant to separate it from the dat. tucé ‘for progeny’ in 14c. However, it is difficult to connect them and still maintain sensible semantics in our verse. Scarlatta makes a creative attempt: evening is the time when one goes back to one’s children, so ‘zu den Kindern hin’ becomes ‘Rückkehr nach Hause’. I admire the ingenuity but I think the unlikeliness speaks for itself.
Griffith
If ye to-day at sunrise, or at noon, or in the gloom of eve,
Lords of all riches, give fair treasure to the man, the wise man who hath sacrificed,
Geldner
Wenn ihr heute bei Sonnenaufgang, wenn ihr am Mittag, bei Sonnenuntergang für Manu Gutes bestellt, für den opfernden Vorsorglichen, ihr Allwissende,
Grassmann
Wenn heut bei Sonnenaufgang ihr, zu Mittag, und wenn’s dunkel wird, Dem Menschen Reichthum schenkt, o allbesitzende, dem weisen, der geopfert hat,
Elizarenkova
Если сегодня на восходе солнца,
Если в полдень (или) когда стемнеет,
Вы даете желанное человеку, о всеведущие,
(Тому,) кто совершает возлияния, прозорлив,
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- बृहती
- मध्यमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
विद्वानों की उदारता दिखलाते हैं।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्ववेदसः) हे सर्वधन हे सर्वज्ञान विद्वानो ! (यद्) जिस कारण (अद्य) इस क्षण (सूरे+उदिते) सूर्य्योदयकाल (यत्) जिस कारण (मध्यन्दिने) मध्याह्न (आतुचि) और सायंकाल अर्थात् प्रतिक्षण आप (जुह्वानाय) कर्मनिरत (प्रचेतसे) ज्ञानी और जिसकी (मनवे) पुरुष को (वामम्+धत्थ) अच्छे-२ पदार्थ धन और लौकिक सुख देते हैं। अतः आपकी गोष्ठी हम चाहते हैं, जिससे हम भी उदार होवें ॥२१॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - दानपात्र अनुग्राह्य और उत्थाप्य वे पुरुष हैं, जो जुह्वान और प्रचेता हों। ईश्वरीयेच्छा के अनुकूल शुभकर्मों में जिनकी प्रवृत्ति हो, वे जुह्वान और तदीय विभूतियों के अध्ययन और ज्ञान में निपुण जन प्रचेता हैं ॥२१॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
विदुषामुदारतां दर्शयति।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विश्ववेदसः=सर्वधनाः सर्वज्ञानाः ! यद्=यस्मात्। अद्य। सूरे=सूर्य्ये। उदिते। यद्=यस्मात्। मध्यन्दिने। आतुचि=सायंकाले वा। जुह्वानाय=जुह्वते=कर्मनिरताय। प्रचेतसे=प्रकृष्टज्ञानाय। मनवे=पुरुषाय। वामम्=वननीयम्= कमनीयं धनम्। धत्थ=धारयथ। तस्माद् युष्माकं गोष्ठीं वयं कामयामहै। वयमप्युदारा भवेमेति प्रार्थना ॥२१॥
22 वयं तद्वः - सतो बृहती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वयं᳓ त᳓द् वः सम्राज आ᳓ वृणीमहे
पुत्रो᳓ न᳓ बहुपा᳓यियम्
अश्या᳓म त᳓द् आदित्या जु᳓ह्वतो हवि᳓र्
ये᳓न व᳓स्यो ऽन᳓शामहै
मूलम् ...{Loading}...
व॒यं तद्वः॑ सम्राज॒ आ वृ॑णीमहे पु॒त्रो न ब॑हु॒पाय्य॑म् ।
अ॒श्याम॒ तदा॑दित्या॒ जुह्व॑तो ह॒विर्येन॒ वस्यो॒ऽनशा॑महै ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - विश्वेदेवाः
- ऋषिः - मनुर्वैवस्वतः
- छन्दः - सतो बृहती
Thomson & Solcum
वयं᳓ त᳓द् वः सम्राज आ᳓ वृणीमहे
पुत्रो᳓ न᳓ बहुपा᳓यियम्
अश्या᳓म त᳓द् आदित्या जु᳓ह्वतो हवि᳓र्
ये᳓न व᳓स्यो ऽन᳓शामहै
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
samrājaḥ ← samrā́j- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
vr̥ṇīmahe ← √vr̥- ~ vr̥̄- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
bahupā́yyam ← bahupā́yya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
putráḥ ← putrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ādityāḥ ← ādityá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
aśyā́ma ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
havíḥ ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
júhvataḥ ← √hu- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
náśāmahai ← √naś- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:AOR, voice:MED}
vásyaḥ ← vásyaṁs- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yéna ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
व॒यम् । तत् । वः॒ । स॒म्ऽरा॒जः॒ । आ । वृ॒णी॒म॒हे॒ । पु॒त्रः । न । ब॒हु॒ऽपाय्य॑म् ।
अ॒श्याम॑ । तत् । आ॒दि॒त्याः॒ । जुह्व॑तः । ह॒विः । येन॑ । वस्यः॑ । अ॒नशा॑महै ॥
Hellwig Grammar
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], accusative, plural
- “you.”
- samrāja ← samrājaḥ ← samrāj
- [noun], vocative, plural, masculine
- “sovereign; ruler.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vṛṇīmahe ← vṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “choose; ask.”
- putro ← putraḥ ← putra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “son; putra [word]; male child; Putra; Bodhisattva.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- bahupāyyam ← bahu
- [noun]
- “many; much(a); bahu [word]; abundant; long; large; abounding in(p); perennial.”
- bahupāyyam ← pāyyam ← pāyya
- [noun], accusative, singular, neuter
- aśyāma ← aś
- [verb], plural, Aorist optative
- “get; reach; enter (a state).”
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ādityā ← āditya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sun; Aditya; Surya; āditya [word].”
- juhvato ← juhvataḥ ← hu
- [verb noun], nominative, plural
- “sacrifice; offer; pour; worship.”
- havir ← haviḥ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- yena ← yad
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- vasyo ← vasyaḥ ← vasyas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “good fortune; well-being.”
- ’naśāmahai ← anaśāmahai ← aś
- [verb], plural, Perfect conjunctive (subj.)
- “get; reach; enter (a state).”
सायण-भाष्यम्
हे सम्राजः सम्यग्दीप्यमाना देवाः पुत्रो न । एकवचनं छान्दसम् । युष्माकं पुत्रा इव स्थिताः पुत्रा यथा पितृभिः पोष्यास्तद्वद्युष्माभिः पोष्याः वयम् । बहुपाय्यं बहुभिर्भोज्य वः युष्मत्संबन्धि तत् धनम् अश्याम प्राप्नुयाम । येन धनेन वस्यः वसीयोऽतिशयेन वसुमत्वम् अनशामहै अश्नवामहै प्राप्नुमः ॥ अश्नोतेर्लोटि व्यत्ययेन श्नम्प्रत्ययः ॥ ॥ ३४ ॥
Wilson
English translation:
“We solicit of you, resplendent deities, as a son (of a father), that which is to be enjoyed by many;offering oblations, may we obtain that (wealth), Ādityas, by which we may possess abundance.”
Jamison Brereton
We would choose this much-protecting (shelter) of yours, o sovereign kings, as a son would (his father’s shelter).
May we, pouring the oblation, reach that by which we shall reach a
better (state), o Ādityas.
Griffith
Then we, imperial Rulers, claim of you this boon, your wide protection, as a son.
May we, Adityas, offering holy gifts, obtain that which shall bring us greater bliss.
Geldner
So erbitten wir von euch, ihr Allherrscher, diesen viele schützenden Schirm wie ein Sohn. Wir wollen Opfer opfernd das erreichen, ihr Aditya´s, daß wir zum Glück kommen.
Grassmann
So wünschen wir von euch den Schutz, der viele schirmt, o Allgebieter, wie ein Sohn; Uns Opfergiessern schenkt, Aditja’s, solches Gut, wodurch noch schönres wir empfahn.
Elizarenkova
Мы у вас, о вседержители, выбираем это,
Дающее большую защиту, как сын (у отца).
Совершая возлияние, о Адитьи, да получим мы то,
Благодаря чему мы достигли бы лучшего!
अधिमन्त्रम् (VC)
- विश्वेदेवा:
- मनुर्वैवस्वतः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
शिव शंकर शर्मा - विषयः
विद्वानों के निकट विनयवचन बोले।
शिव शंकर शर्मा - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सम्राजः) हे सबके ऊपर धर्मपूर्वक शासन करनेवाले हे महाधिपति विद्वानो ! (तत्) जिस हेतु आप परमोदार हैं, उस हेतु (वयम्+वः+आवृणीमहे) क्या हम भी आपके निकट माँग सकते हैं ? (पुत्रः+न+बहुपाय्यम्) जैसे पुत्र अपने पिता के निकट बहुत से भोज्य, पेय, लेह्य, चोष्य और परिधेय वस्तु माँगा करता है, (आदित्याः) हे अखण्ड व्रत हे सत्यप्रकाशको ! (हविः+जुह्वतः) शुभकर्म करते हुए हम (तत्+अश्याम) क्या उस धन को पा सकते हैं, (येन) जिससे (वस्यः) धनिकत्व को (अनशामहै) प्राप्त करें अर्थात् हम भी संसार में धनसम्पन्न होवें ॥२२॥
शिव शंकर शर्मा - भावार्थः
भावार्थभाषाः - प्रथम हम ऐहलौकिक और पारलौकिक कर्मों में परमनिपुण होवें, पूर्ण योग्यता प्राप्त करें, तब ही हम पुरस्कार के भी अधिकारी होवेंगे। विद्वानों के निकट सदा नम्र होकर विद्याधन ग्रहण करें ॥२२॥
शिव शंकर शर्मा (सं) - विषयः
विदुषां निकटे विनयवचनं ब्रूयात्।
शिव शंकर शर्मा (सं) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे सम्राजः=हे सर्वेषां धर्मेण शासकाः, हे महाधिपतयो विद्वांसः ! तत्=तस्माद्धेतोः। वः=युष्माकम्। निकटे। वयमावृणीमहे। अत्र दृष्टान्तः। पुत्रः+न+बहुपाय्यम्=यथा पुत्रः पितृसमीपे। बहुभोज्यपेयादि वस्तु याचते। तद्वत्। हे आदित्याः=हे अखण्डव्रताः ! हविर्जुह्वतः=कर्माणि कुर्वन्तो वयम्। तत्प्रियं वस्तु। अश्याम=प्राप्नुयाम। येन वस्तुना। वस्यः=वसीयः=अतिशयेन वसुमत्वम्। अनशामहै= अश्नवामहै=प्राप्नुमः ॥२२॥