सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘अतारिष्म ’ इति पञ्चर्चं तृतीयं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाश्विनम् । अतारिष्म’ इत्यनुक्रमणिका। प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोरुक्तो विनियोगः ।।।
Jamison Brereton
73 (589)
Aśvins
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
5 verses: triṣṭubh
This short hymn is a summons to the Aśvins at the break of dawn, “the further shore of …darkness.” In verse 2 the poet calls the Aśvins’ attention to Agni, the sacrificial fire and the Hotar of the sacrifice, who has been installed and stands ready to give the offerings to the Aśvins (2ab). All is ready for the Aśvins to con
sume the soma and the other offerings presented to them (2cd). In verse 3a the poet compares this sacrifice to a chariot speeding to the Aśvins. This image is answered in verse 4ab, which looks forward to the arrival of the váhnī, the “two chariot horses.” The term can refer to the horses of the Aśvins, but it might also refer to the Aśvins themselves as chariot-horses (cf. VIII.8.12). But in either case the idea is that the fully prepared sacrifice races to the Aśvins, and the Aśvins, with or as fully equipped horses, race to the sacrifice. Again, in verse 4cd the poet draws attention to the ritual preparations made for the Aśvins and begs the Aśvins not to ignore his call and overlook his sacrifice. The last verse repeats the final verse of the preceding hymn. Here it is not so closely tied to the themes of the hymn, but it appropriately continues the plea to the Aśvins to travel from wherever they are to the sacrifice.
01 अतारिष्म तमसस्पारमस्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अता॑रिष्म॒ तम॑सस्पा॒रम॒स्य प्रति॒ स्तोमं॑ देव॒यन्तो॒ दधा॑नाः ।
पु॒रु॒दंसा॑ पुरु॒तमा॑ पुरा॒जाम॑र्त्या हवते अ॒श्विना॒ गीः ॥
मूलम् ...{Loading}...
अता॑रिष्म॒ तम॑सस्पा॒रम॒स्य प्रति॒ स्तोमं॑ देव॒यन्तो॒ दधा॑नाः ।
पु॒रु॒दंसा॑ पुरु॒तमा॑ पुरा॒जाम॑र्त्या हवते अ॒श्विना॒ गीः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡तारिष्म त꣡मसस् पार꣡म् अस्य꣡
प्र꣡ति स्तो꣡मं देवय꣡न्तो द꣡धानाः
पुरुदं꣡सा पुरुत꣡मा पुराजा꣡
अ꣡मर्तिया हवते अश्वि꣡ना गीः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M
genre M
genre M
Morph
asyá ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
átāriṣma ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
pārám ← pārá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
támasaḥ ← támas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
dádhānāḥ ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
devayántaḥ ← √devay- (UNK_TYPE)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
práti ← práti (invariable)
{}
stómam ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
purājā́ ← purājā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
purudáṁsā ← purudáṁsa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
purutámā ← purutáma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
ámartyā ← ámartya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
gī́ḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
havate ← √hū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
अता॑रिष्म । तम॑सः । पा॒रम् । अ॒स्य । प्रति॑ । स्तोम॑म् । दे॒व॒ऽयन्तः॑ । दधा॑नाः ।
पु॒रु॒ऽदंसा॑ । पु॒रु॒ऽतमा॑ । पु॒रा॒ऽजा । अम॑र्त्या । ह॒व॒ते॒ । अ॒श्विना॑ । गीः ॥
Hellwig Grammar
- atāriṣma ← tṛ
- [verb], plural, Athematic is aor. (Ind.)
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- tamasas ← tamasaḥ ← tamas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “dark; darkness; Tamas; tamas [word]; faint; tamas; gloom; ignorance.”
- pāram ← pāra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “shore; pāra [word]; end; excellence.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- stomaṃ ← stomam ← stoma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- devayanto ← devayantaḥ ← devay
- [verb noun], nominative, plural
- “solicit.”
- dadhānāḥ ← dhā
- [verb noun], nominative, plural
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- purudaṃsā ← purudaṃsa
- [noun], accusative, dual, masculine
- purutamā ← purutama
- [noun], accusative, dual, masculine
- “most(a).”
- purājāmartyā ← purājā
- [noun], accusative, dual, masculine
- purājāmartyā ← amartyā ← amartya
- [noun], accusative, dual, masculine
- “immortal.”
- havate ← hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- gīḥ ← gir
- [noun], nominative, singular, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
सायण-भाष्यम्
अस्य तमसः अज्ञानस्य तत्कार्यस्य जननमरणवतः संसारदुःखस्य अथवा प्रकृतत्वात् प्रयोगविषयाज्ञानस्य पारम् अतारिष्म तीर्णाः स्म । किं कुर्वन्तः । देवयन्तः देवकामाः स्तोमं स्तुतिं प्रति दधानाः देवेषु कुर्वाणाः । पुरुदंसा बहुकर्माणौ पुरुतमा प्रभूततमौ पुराजा पूर्वजातौ अत एव अमर्त्या अमरणधर्माणौ अश्विना अश्विनौ गीः गरिता स्तोता वसिष्ठः हवते स्तौति आह्वयति वा ॥
Wilson
English translation:
“Devoted to the gods, and hymning their praise, we have crossed to the opposite shore of this (state of)darkness; the worshipper invokes the Aśvins, the doers of many deeds, the most mighty, the first born, theimmortal.”
Jamison Brereton
We have crossed to the further shore of this darkness, aiming our praise song as we seek the gods.
My song calls to those having many wondrous powers, foremost among many, born in the distant past, to the immortal Aśvins.
Griffith
WE have o’erpassed the limit of this darkness while, worshipping the Gods, we sang their praises.
The song invoketh both Immortal Asvins far-reaching, born of old, great WonderWorkers.
Geldner
Wir sind ans andere Ufer dieser Finsternis hinübergelangt und heben gottverlangend ein Loblied an. Die viele Meisterstücke machen, die Ersten unter vielen, vor alters geborenen unsterblichen Asvin ruft das Loblied an.
Grassmann
Wir sind gedrungen zu des Dunkels Ende, wir frommen, euch das Lob entgegenbringend, Die wunderthät’gen, reichen, früh gebornen, unsterblichen, die Ritter ruft das Lied an.
Elizarenkova
Мы переправились на другой берег этого мрака,
Принося восхваление, преданные богам.
Зовет песнь бессмертных Ашвинов,
Совершающих много чудес, первых среди многих, испокон веку рожденных.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब यज्ञविद्या जाननेवाले विद्वानों से याज्ञिक बनने के लिये प्रार्थना कथन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे यज्ञविद्या जाननेवाले विद्वानों ! आप लोग हमको (अस्य) इस संसार के (तमसः पारं) अज्ञानरूप तम से पार (अतारिष्म) तरायें (प्रति स्तोमं देवयन्तः) इस ब्रह्मयज्ञ की कामना करते हुए हम लोग (दधानाः) उत्तम गुणों को धारण करें (गीः) हमारी वाणी पवित्र हो और हम (पुरुदंसा) कर्मकाण्डी (पुरुतमा) उत्तम गुणोंवाले (पुराजा) प्राचीन और (अमर्त्या) मृत्युराहित्यादि सद्गुणों को धारण करते हुए (हवते) यज्ञकर्म में प्रवृत्त रहें॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे यजमानो ! तुम लोग यज्ञविद्या जाननेवाले विद्वानों से याज्ञिक बनने के लिए जिज्ञासा करो और उनसे यह प्रार्थना करो कि आप हमको याज्ञिक बनायें, जिससे हम इस अविद्यारूप अज्ञान से निवृत्त होकर ज्ञानमार्ग पर चलें। हम उत्तम गुणों के धारण करनेवाले हों और अन्ततः हमको मुक्तिपद प्राप्त हो, क्योंकि यज्ञ ही मुक्ति का साधन है और याज्ञिक पुरुष ही चिरायु होकर अमृत पद को प्राप्त होते हैं, या यों कहो कि जो पुरुष कर्म तथा ज्ञान दोनों साधनों से जिज्ञासा करता है, वही अमृतरूप पद का अधिकारी होता है, इसलिए मुक्ति की इच्छावाले पुरुषों को सदा ही यज्ञ का अनुष्ठान करना श्रेयस्कर है ॥१॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ विदुषो याज्ञिको भवितुं प्रार्थयते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे यज्ञविद्यावेत्तारो विद्वांसः ! भवन्तः अस्मान् (अस्य) एतस्य संसारस्य (तमसः) अज्ञानात् (पारम्) पारं (अतारिष्म) गमयन्तु(स्तोमम् प्रति देवयन्तः) इमं ब्रह्मयज्ञं कामयमाना वयं (दधानाः) उत्तमगुणान् धारयाम, (गीः) अस्माकं वाक् पवित्रा भवतु किञ्च वयं (पुरुदंसा) कर्मकाण्डिनः (पुरुतमा) उत्तमगुणवन्तः (पुराजा) प्राचीनाः (अमर्त्या) मरणादिदुःखरहिताः सन्तः (हवते) यज्ञं करवाम ॥१॥
02 न्यु प्रियो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न्यु॑ प्रि॒यो मनु॑षः सादि॒ होता॒ नास॑त्या॒ यो यज॑ते॒ वन्द॑ते च ।
अ॒श्नी॒तं मध्वो॑ अश्विना उपा॒क आ वां॑ वोचे वि॒दथे॑षु॒ प्रय॑स्वान् ॥
मूलम् ...{Loading}...
न्यु॑ प्रि॒यो मनु॑षः सादि॒ होता॒ नास॑त्या॒ यो यज॑ते॒ वन्द॑ते च ।
अ॒श्नी॒तं मध्वो॑ अश्विना उपा॒क आ वां॑ वोचे वि॒दथे॑षु॒ प्रय॑स्वान् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
नि꣡ उ प्रियो꣡ म꣡नुषः सादि हो꣡ता
ना꣡सत्या यो꣡ य꣡जते व꣡न्दते च
अश्नीत꣡म् म꣡ध्वो अश्विना उपाक꣡
आ꣡ वां वोचे विद꣡थेषु प्र꣡यस्वान्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hótā ← hótar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mánuṣaḥ ← mánus- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
{}
priyáḥ ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sādi ← √sad- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
u ← u (invariable)
{}
ca ← ca (invariable)
{}
nā́satyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vándate ← √vandⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yájate ← √yaj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
aśnītám ← √aśⁱ- (root)
{number:DU, person:2, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
aśvinau ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
mádhvaḥ ← mádhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
upāké ← upāká- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
práyasvān ← práyasvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
vidátheṣu ← vidátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
voce ← √vac- (root)
{number:SG, person:1, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
पद-पाठः
नि । ऊं॒ इति॑ । प्रि॒यः । मनु॑षः । सा॒दि॒ । होता॑ । नास॑त्या । यः । यज॑ते । वन्द॑ते । च॒ ।
अ॒श्नी॒तम् । मध्वः॑ । अ॒श्वि॒नौ॒ । उ॒पा॒के । आ । वा॒म् । वो॒चे॒ । वि॒दथे॑षु । प्रय॑स्वान् ॥
Hellwig Grammar
- ny ← ni
- [adverb]
- “back; down.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- priyo ← priyaḥ ← priya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- manuṣaḥ ← manus
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Manu; man.”
- sādi ← sad
- [verb], singular, Aorist passive
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- hotā ← hotṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- yajate ← yaj
- [verb], singular, Present indikative
- “sacrifice; worship; worship.”
- vandate ← vand
- [verb], singular, Present indikative
- “worship; laud.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- aśnītam ← aś
- [verb], dual, Present imperative
- “eat; consume; chew; feed.”
- madhvo ← madhvaḥ ← madhu
- [noun], genitive, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- aśvinā ← aśvinau ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- upāka ← upāke ← upāka
- [noun], locative, singular, masculine
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- voce ← vac
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- vidatheṣu ← vidatha
- [noun], locative, plural, neuter
- “meeting; wisdom; council.”
- prayasvān ← prayasvat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “offering.”
सायण-भाष्यम्
प्रियः युवयोः प्रियभूतः मनुषः मानुषो मनुषः सकाशाज्जातो वा होता देवानामाह्वाता स्तोतायं नि षादि न्यसादि निषण्णो भवति । युवयोः कर्मणि वर्तत इत्यर्थः । हे नासत्या अश्विनौ यः यजते यागं करोति वन्दते स्तौति च तस्य संबन्धिनं मध्वः मधुरं सोमरसं हे अश्विना अश्विनौ उपाके अन्तिक एव समीपे स्थित्वैव अश्नीतम् । पिबतमित्यर्थः । विदथेषु यज्ञेषु वां युवा प्रयस्वान् अन्नवान् सन् आ वोचे आह्वये ॥
Wilson
English translation:
“The man who is dear to you, Nāsatyās, the invoker of the gods, has taken his seat, he who offersworship and repeats praise; be near, Aśvins, and partake of the libation; supplied with food, I address you atsacrifices.”
Jamison Brereton
Manu’s own dear Hotar [=Agni] has been set down, he who sacrifices to the Nāsatyas and extols them.
Eat of the honey [=soma], Aśvins, nearby to us. Bringing pleasing
offerings, I call on you two at the ritual distributions.
Griffith
And, O Nasatyas, man’s dear Priest is seated, who brings to sacrifice and offers worship,
Be near and taste the pleasant juice, O Asvins: with food, I call you to the sacrifices.
Geldner
Der liebe Hotri des Manu hat sich niedergesetzt, der die Nasatya´s verehrt und lobt. Genießet, ihr Asvin, in nächster Nähe vom Süßtrank! Ich rufe euch her bei weisen Reden euch labend.
Grassmann
Hin setzte sich der Menschen lieber Priester, der die getreuen feiert und verehret; Geniesst bei uns-den süssen Trank, o Ritter; ich ruf euch an, beim Feste Labung bringend.
Elizarenkova
Вот уселся милый хотар человека,
Который почитает Насатьев и восхваляет.
Вкушайте мед, о Ашвины, (здесь,) совсем близко.
Я призываю вас, принося подкрепление на жертвенных раздачах.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादी विद्वानों ! (यः) जो (होता) जिज्ञासु (यजते) यज्ञ करता (च) और (वन्दते) वन्दना करता है, वह (प्रियः) परमात्मा का प्रिय (मनुषः) पुरुष (निसादि) उसी में स्थित होकर (अश्नीतं मध्वं) मधुविद्या का रसपान करता अर्थात् मधुविद्या का जाननेवाले होता है। (अश्विना) हे अध्यापक तथा उपदेशको ! वह पुरुष (विदथेषु) यज्ञों में (प्रयस्वान्) अन्नादि पदार्थों का पान करके (वां) तुम्हारा (वोचे) आह्वान करता (आ) और (उपाके) तुम्हारे समीप स्थिर होकर ब्रह्मविद्या का लाभ करता है॥२॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो पुरुष यज्ञादि कर्म करता हुआ परमात्मा की उपासना में प्रवृत्त रहता है, वह परमात्मा का प्रिय पुरुष परमात्माज्ञापालन करता हुआ मधुविद्या का रसपान करनेवाला होता है। मधुविद्या का विस्तारपूर्वक वर्णन “बृहदारण्यकोपनिषद्” में किया गया है। विशेष जाननेवाले वहाँ देख लें, यहाँ विस्तारभय से उद्घृत नहीं किया, वही पुरुष ऐश्वर्य्यशाली होकर यज्ञों में दान देनेवाला होता, वही विद्वानों का सत्कार करनेवाला होता और वही ब्रह्मविद्या का अधिकारी होता है। इससे सिद्ध है कि याज्ञिक पुरुष ही ब्रह्म का समीपी होता है, अन्य नहीं ॥२॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादिनो विद्वांसः ! (यः) यः (होता) जिज्ञासुः (यजते) यज्ञं करोति (वन्दते च) स्तौति च, सः (प्रियः) परमात्मप्रियः (मनुषः) मनुष्यः (निसादि) तत्रैव स्थितिं लभते लब्ध्वा च (मध्वम्) मधुविद्यारसं (अश्नीतम्) अनुभवति। (अश्विना) हे अध्यापकोपदेशकौ ! स पुरुषः (विदथेषु) यज्ञेषु (प्रयस्वान्) अन्नादिकं दत्त्वा (वाम्) युष्मान् (आ वोचे) आह्वयति (उपाके) भवत्समीपे स्थितो ब्रह्मविद्यां लभते ॥२॥
03 अहेम यज्ञम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अहे॑म य॒ज्ञं प॒थामु॑रा॒णा इ॒मां सु॑वृ॒क्तिं वृ॑षणा जुषेथाम् ।
श्रु॒ष्टी॒वेव॒ प्रेषि॑तो वामबोधि॒ प्रति॒ स्तोमै॒र्जर॑माणो॒ वसि॑ष्ठः ॥
मूलम् ...{Loading}...
अहे॑म य॒ज्ञं प॒थामु॑रा॒णा इ॒मां सु॑वृ॒क्तिं वृ॑षणा जुषेथाम् ।
श्रु॒ष्टी॒वेव॒ प्रेषि॑तो वामबोधि॒ प्रति॒ स्तोमै॒र्जर॑माणो॒ वसि॑ष्ठः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡हेम यज्ञ꣡म् पथा᳐꣡म् उराणा꣡
इमां꣡ सुवृक्तिं꣡ वृषणा जुषेथाम्
श्रुष्टीवे꣡व प्रे꣡षितो वाम् अबोधि
प्र꣡ति स्तो꣡मैर् ज꣡रमाणो व꣡सिष्ठः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
áhema ← √hi- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
pathā́m ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
urāṇā́ḥ ← √vr̥- ~ vr̥̄- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:AOR, voice:MED}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
imā́m ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
juṣethām ← √juṣ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
suvr̥ktím ← suvr̥ktí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vr̥ṣaṇā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
abodhi ← √budh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
iva ← iva (invariable)
{}
préṣitaḥ ← √iṣ- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
śruṣṭīvā́ ← śruṣṭīván- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
járamāṇaḥ ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
práti ← práti (invariable)
{}
stómaiḥ ← stóma- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
vásiṣṭhaḥ ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अहे॑म । य॒ज्ञम् । प॒थाम् । उ॒रा॒णाः । इ॒माम् । सु॒ऽवृ॒क्तिम् । वृ॒ष॒णा॒ । जु॒षे॒था॒म् ।
श्रु॒ष्टी॒वाऽइ॑व । प्रऽइ॑षितः । वा॒म् । अ॒बो॒धि॒ । प्रति॑ । स्तोमैः॑ । जर॑माणः । वसि॑ष्ठः ॥
Hellwig Grammar
- ahema ← hi
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “impel; send; spur; stimulate; urge.”
- yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- pathām ← pathin
- [noun], genitive, plural, masculine
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- urāṇā ← urāṇāḥ ← vṛ
- [verb noun], nominative, plural
- “choose; ask.”
- imāṃ ← imām ← idam
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- suvṛktiṃ ← suvṛktim ← suvṛkti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “praise.”
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- juṣethām ← juṣ
- [verb], dual, Present imperative
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- śruṣṭīveva ← śruṣṭīvā ← śruṣṭīvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “obedient; heedful; attentive.”
- śruṣṭīveva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- preṣito ← preṣitaḥ ← preṣ ← √iṣ
- [verb noun], nominative, singular
- “order; send; impel; propel.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- abodhi ← budh
- [verb], singular, Aorist passive
- “understand; notice; wake up; observe; detect; attend to; awaken; attend.”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- stomair ← stomaiḥ ← stoma
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- jaramāṇo ← jaramāṇaḥ ← jṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “jṛ; digest; age; cook; boil down; decay; decay; ripen.”
- vasiṣṭhaḥ ← vasiṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vasiṣṭha; vasiṣṭha [word].”
सायण-भाष्यम्
उराणाः उरु स्तोत्रं कुर्वाणाः स्तोतारो वयं पथां पततामागच्छतां देवानामर्थाय यज्ञं यागं तत्साधनं हविर्वा अहेम वर्धयेम । हे वृषणा वर्षकौ कामानाम् इमां सुवृक्तिं शोभनस्तुतिं जुषेथां सेवेथाम् । वां युवां श्रुष्टीवेव। श्रुष्टीति क्षिप्रनाम । क्षिप्रगन्ता दूत इव प्रेषितः अहम् अबोधि । बोधयति शीघ्रं गन्तव्यमिति । किं कुर्वन् । स्तोमैः स्तोत्रैः प्रति जरमाणः प्रतिस्तुवन् । कः। वसिष्ठः अहमबोधीति ॥
Wilson
English translation:
“Praising (the gods), we preparers the sacrifice for their coming; showerers (of benefits), be propitiatedby this pious laudation; despatched like a swift messenger, Vasiṣṭha arouses you, glorifying you with hymns.”
Jamison Brereton
We have sped the sacrifice, choosing among the paths. Take pleasure in this intricate (hymn), o bulls.
Sent forth like an obedient servant, Vasiṣṭha has been roused for you two—(he) awakening in response to you with his praise songs.
Griffith
We choosing you, have let our worship follow its course: ye Steers, accept this hymn with favour.
Obeying you as your appointed servant, Vasistha singing hath with lauds aroused you.
Geldner
Wir haben das Opfer in Gang gebracht, unter den Wegen den besten auswählend. Erfreuet euch an diesem Lobpreis, ihr Bullen! Wie ein folgsamer Diener angewiesen ist Vasistha munter, euch mit Lobliedern heranwachend.
Grassmann
Die Wege wählend haben wir das Opfer bereitet, nehmt, o Helden, an das Preislied; Euch hat erweckt, wie ein gefäll’ger Bote, mit Lobgesang der preisende Vasischtha.
Elizarenkova
Мы направили жертву, выбрав (лучший) из путей.
Наслаждайтесь, о два быка, эти гимном.
Как слуга, получивший указание, деятелен
Васиштха, приветствующий вас восхвалениями.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब परमात्मा यज्ञकर्त्ता पुरुष को वेदाध्ययन का विधान करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उराणाः) हे वेदवाणियों के वक्ता याज्ञिक लोगो ! तुम (इमां सुवृक्तिम्) इस सुन्दर वाणी को (जुषेथां) सेवन करते हुए (यज्ञं पथां अहेम) यज्ञ के मार्ग को बढ़ाओ और (वसिष्ठः) सर्वोत्तम गुणोंवाला (श्रुष्टीवेव प्रेषितः) सर्वत्र व्यापक और (वृषणा) सब कामनाओं को पूर्ण करनेवाला परमात्मा (स्तोमैः जरमाणः) जो वेदवाणियों द्वारा वर्णन किया जाता है, वह (वां प्रति) तुम्हारे प्रति (अबोधि) बोधन करे॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र का भाव स्पष्ट है अर्थात् यज्ञनिधि परमात्मा याज्ञिक लोगों को उपदेश करते हैं कि तुम लोग वेदों का अध्ययन करते हुए यज्ञ की वृद्धि करो अर्थात् यज्ञ के सूक्ष्मांशों को वेद के अभ्यास द्वारा जानकर यज्ञविषयक उन्नति में प्रवृत्त होओ और सर्वगुणसम्पन्न तथा सब कामनाओं को पूर्ण करनेवाले परमात्मा की उपासना करते हुए प्रार्थना करो कि वह हमारी इस कामना को पूर्ण करे ॥३॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ याजका वेदाध्ययनं कुर्युरित्युपदिश्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उराणाः) हे वेदवाग्वक्तारो विद्वांसः ! यूयम् (इमाम् सुवृक्तिम्) इमां सुन्दरीं गिरं (जुषेथाम्) सेवध्वं (यज्ञम् पथाम्) यज्ञमार्गं (अहेम) वर्द्धयत अन्यच्च (वसिष्ठः) सर्वोत्तमगुणसम्पन्नः (श्रुष्टीवेव प्रेषितः) सर्वव्यापकः (वृषणा) समस्तमनोरथपूरकश्च परमात्मा (स्तोमैः जरमाणः) यो वेदवाणिभिर्वर्ण्यते, सः (वाम् प्रति) युष्मान् (अबोधि) बोधयतु ॥३॥
04 उप त्या - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उप॒ त्या वह्नी॑ गमतो॒ विशं॑ नो रक्षो॒हणा॒ सम्भृ॑ता वी॒ळुपा॑णी ।
समन्धां॑स्यग्मत मत्स॒राणि॒ मा नो॑ मर्धिष्ट॒मा ग॑तं शि॒वेन॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
उप॒ त्या वह्नी॑ गमतो॒ विशं॑ नो रक्षो॒हणा॒ सम्भृ॑ता वी॒ळुपा॑णी ।
समन्धां॑स्यग्मत मत्स॒राणि॒ मा नो॑ मर्धिष्ट॒मा ग॑तं शि॒वेन॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उ꣡प त्या꣡ व꣡ह्नी गमतो वि꣡शं नो
रक्षोह꣡णा स꣡म्भृता वीळु꣡पाणी
स꣡म् अ꣡न्धांसि अग्मत मत्सरा꣡णि
मा꣡ नो मर्धिष्टम् आ꣡ गतं शिवे꣡न
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gamataḥ ← √gam- (root)
{number:DU, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
tyā́ ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
úpa ← úpa (invariable)
{}
váhnī ← váhni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
víśam ← víś- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
rakṣoháṇā ← rakṣohán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
sámbhr̥tā ← √bhr̥- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, non-finite:PPP}
vīḷúpāṇī ← vīḷúpāṇi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
agmata ← √gam- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
ándhāṁsi ← ándhas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
matsarā́ṇi ← matsará- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sám ← sám (invariable)
{}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
gatam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
mā́ ← mā́ (invariable)
{}
mardhiṣṭam ← √mr̥dh- (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śivéna ← śivá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
उप॑ । त्या । वह्नी॒ इति॑ । ग॒म॒तः॒ । विश॑म् । नः॒ । र॒क्षः॒ऽहना॑ । सम्ऽभृ॑ता । वी॒ळुपा॑णी॒ इति॑ वी॒ळुऽपा॑णी ।
सम् । अन्धां॑सि । अ॒ग्म॒त॒ । म॒त्स॒राणि॑ । मा । नः॒ । म॒र्धि॒ष्ट॒म् । आ । ग॒त॒म् । शि॒वेन॑ ॥
Hellwig Grammar
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- tyā ← tya
- [noun], nominative, dual, masculine
- “that.”
- vahnī ← vahni
- [noun], nominative, dual, masculine
- “fire; digestion; Plumbago zeylanica; Agni; vahni; draft horse; three; sacrificial fire; Vahni; gold; southeast; citron; charioteer; leader.”
- gamato ← gamataḥ ← gam
- [verb], dual, Aorist conj./subj.
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- viśaṃ ← viśam ← viś
- [noun], accusative, singular, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- rakṣohaṇā ← rakṣaḥ ← rakṣas
- [noun], neuter
- “Rākṣasa; Rakṣas; rakṣas [word].”
- rakṣohaṇā ← haṇā ← han
- [noun], nominative, dual, masculine
- “killing; curative; destroying; removing; māraka; stabbing.”
- sambhṛtā ← sambhṛta
- [noun], nominative, dual, masculine
- vīᄆupāṇī ← vīᄆu ← vīḍu
- [noun]
- “hard; firm.”
- vīᄆupāṇī ← pāṇī ← pāṇi
- [noun], nominative, dual, masculine
- “hand; hoof; pāṇi [word].”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- andhāṃsy ← andhāṃsi ← andhas
- [noun], nominative, plural, neuter
- “Soma; drink; amṛta.”
- agmata ← gam
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- matsarāṇi ← matsara
- [noun], nominative, plural, neuter
- “intoxicant; invigorating; hostile.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- mardhiṣṭam ← mṛdh
- [verb], dual, Aorist inj. (proh.)
- “neglect.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gataṃ ← gatam ← gam
- [verb], dual, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- śivena ← śiva
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “saindhava; bliss; sea salt; śvetaṭaṅkaṇa; silver; iron; benediction.”
सायण-भाष्यम्
त्या त्यौ तौ वह्नी हविषां वोढारौ नः अस्माकं विशं प्रजामृत्विजम् उप गमतः उपगच्छताम् । कीदृशौ तौ। रक्षोहणा रक्षसां हन्तारौ संभृता सम्यग्भृतौ पुष्टाङ्गौ वीळुपाणी दृढपाणी । यद्वा । अयमर्धर्चोऽश्वपरतया व्याख्येयः । तथा सति तौ रथस्य वोढारौ दृढपादावश्विनोरश्वावुपगच्छतामिति तस्यार्थः। अन्धांसि अन्नानि मत्सराणि मदकराणि सोमान् सम् अग्मत समगच्छतं युवाम् । नः अस्मान् मा मर्धिष्टं मा हिंस्तम्। किंतु शिवेन मङ्गलेन धनेन सार्धम् आ गतम् आगच्छतम् ॥ १.
Wilson
English translation:
“May those two, the bearers (of oblations), approach our people, destroyers of rākṣasas,well-nourished, strong-handed; accept our exhilarating (sacrificial) viands; injure us not, but come with goodfortune.”
Jamison Brereton
These two chariot-horses—demon-smashing, fully equipped, having hard hooves—will come near our clan.
The exhilarating (soma-)stalks have gathered together. Do not overlook us! Come with benevolence!
Griffith
And these Two Priests come nigh unto our people, united, demon-slayers, mighty-handed.
The juices that exhilarate are mingled. Injure us not, but come with happy fortune.
Geldner
Diese beiden Zugrosse mögen zu unserem Clane kommen, die Unholdtöter, in voller Ausrüstung, die Starkhufigen. Die berauschenden Tränke sind beisammen; verschmähet uns nicht, kommet mit freundlichem Sinne!
Grassmann
Sie kommen stürmend her zu unserrn Hause mit starker Hand vereint Gespenster schlagend, Sie sind genaht die rauschbegabten Tränke, verschmäht uns nicht und kommt mit reichem Segen.
Elizarenkova
Эти два коня пусть приходят к нашему племени,
Убийцы ракшасов, снаряженные, (как надо,) с твердыми копытами.
Подступили пьянящие напитки.
Не пренебрегайте нами, придите с дружелюбным (духом)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब दुष्टों से रक्षार्थ उपदेश करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (रक्षोहणा) हे राक्षसों के हन्ता (वीळुपाणी) दृढ भुजाओंवाले विद्वानों ! (त्या) आप लोग (संभृता) उत्तमगुणसम्पन्न (नः) हमारी (विशं) प्रजा को (गमतः) प्राप्त होकर (वह्नी) प्रज्वलित अग्नि में (उप) भले प्रकार (अन्धांसि अग्मत) उत्तमोत्तम हवि प्रदान करते हुए (मा मत्सराणि) मदकारक द्रव्यों से हमारी रक्षा करें, (नः) हमारी (सं मर्धिष्टं) किसी प्रकार भी हिंसा न करें, (शिवेन) कल्याणरूप से (आगतं) हमको सदा प्राप्त हों॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे शूरवीर विद्वानों ! आप लोग धर्मिक प्रजा को प्राप्त होकर उत्तमोत्तम पदार्थों से नित्य यज्ञ कराओ, प्रजा को सदाचारी बनाओ, मदकारक द्रव्यों से उन्हें बचाओ, उनमें अहिंसा का उपदेश करो और दुष्ट राक्षसों से सदा उनकी रक्षा करते रहो, जिससे उनके यज्ञादि कर्मों में विघ्न न हो अर्थात् आप लोग प्रजा को सदा ही कल्याणरूप से प्राप्त हों ॥४॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ दुष्टेभ्यः स्वं रक्षितुमुपदिशति।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (रक्षोहणा) हे राक्षसहन्तारः (वीळुपाणी) दृढभुजावन्तः (सम्भृता) उत्तमगुणसम्पन्ना विद्वांसः ! (त्या) ते यूयं (नः) अस्माकं (विशम्) प्रजाः (गमतः) सम्प्राप्य (वह्नी) प्रदीप्ताग्नौ (अन्धांसि) हव्यानि (उप अग्मत)जुहुत (मा मत्सराणि) मादकैर्द्रव्यैर्मां रक्षत (सम् मर्धिष्टम्) मा पीडयत (शिवेन) कल्याणरूपेण (आगतम्) मां सदा प्राप्नुत ॥४॥
05 आ पश्चातान्नासत्या - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ प॒श्चाता॑न्नास॒त्या पु॒रस्ता॒दाश्वि॑ना यातमध॒रादुद॑क्तात् ।
आ वि॒श्वतः॒ पाञ्च॑जन्येन रा॒या यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ प॒श्चाता॑न्नास॒त्या पु॒रस्ता॒दाश्वि॑ना यातमध॒रादुद॑क्तात् ।
आ वि॒श्वतः॒ पाञ्च॑जन्येन रा॒या यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ꣡ पश्चा꣡तान् नासतिया꣡ पुर꣡स्ताद्
आ꣡श्विना यातम् अधरा꣡द् उ꣡दक्तात्
आ꣡ विश्व꣡तः पा꣡ञ्चजन्येन राया꣡
यूय꣡म् पात सुअस्ति꣡भिः स꣡दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
paścā́tāt ← paścā́tāt (invariable)
{}
purástāt ← purástāt (invariable)
{}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
adharā́t ← adharā́t (invariable)
{}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
údaktāt ← údaktāt (invariable)
{}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
pā́ñcajanyena ← pā́ñcajanya- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
rāyā́ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
viśvátas ← viśvátas (invariable)
{}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
{}
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
आ । प॒श्चाता॑त् । ना॒स॒त्या॒ । आ । पु॒रस्ता॑त् । आ । अ॒श्वि॒ना॒ । या॒त॒म् । अ॒ध॒रात् । उद॑क्तात् ।
आ । वि॒श्वतः॑ । पाञ्च॑ऽजन्येन । रा॒या । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- paścātān ← paścātāt
- [adverb]
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- purastād ← purastāt
- [adverb]
- “ahead; eastward; earlier; above; above.”
- āśvinā ← āśvina
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asin.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- adharād ← adharāt
- [adverb]
- “below; south.”
- udaktāt
- [adverb]
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- viśvataḥ ← viśvatas
- [adverb]
- “everywhere; around; about.”
- pāñcajanyena ← pāñcajanya
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “worldwide.”
- rāyā ← rai
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
आपश्चा दिति पञ्चम्याविनियोगोव्याख्यातचरः ॥ ५ ॥इमाउवामिति षळृचं चतुर्थं सूक्तमाश्विनं वसिष्ठस्यार्षं आद्यातृतीयापञ्चम्योबृहत्यः शिष्टाः सतोबृहत्यः तथाचानुक्रान्तम्-इमाउवां षट्प्रागाथमिति । प्रातरनुवाके आश्विनेक्रतौ बार्हतेछन्दस्याश्विनशस्त्रेच सूक्तम् सूत्रितञ्च-इमाउवामयंवामिति । दशरात्रे पञ्चमेहनि प्रउगशस्त्रे इमाउवामित्ययमाश्विनस्तृचः सूत्रितञ्च-इमाउवान्दिविष्टयःपिबासुतस्यरसिनइति ।
Wilson
English translation:
“Come, Nāsatyās, from the west, from the east; come, Aśvins, from the south, from the north, comefrom every quarter with riches beneficial for the five classes of men; and do you ever cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
Journey here from the west or from the east, Nāsatyas, here from the south or from the north, Aśvins,
here from everywhere with the wealth belonging to the five peoples. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
Come from the west, come from the cast, Nasatyas, come, Asvins, from below and from above us.
Bring wealth from all sides for the Fivefold People. Preserve us evermore, ye Gods, with blessings.
Geldner
Von West, ihr Nasatya´s, und von Ost, von Süd und von Nord kommet, Asvin, her, von allen Seiten mit dem Reichtum der fünf Völker!-Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Von vorne kommt von hinten her, ihr treuen, von oben kommt von unten her, o Ritter, Allüberall mit Gut für alle Menschen; ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
С запада, о Насатьи, (и) с востока,
С юга (и) с севера приезжайте, о Ашвины, –
Со всем сторон с богатством для пяти народов!
Защищайте вы нас всегда своими милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब परमात्मा समष्टिरूप से उन्नति करने का उपदेश करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादी अध्यापक तथा उपदेशको ! तुम लोग (आ पश्चातात्) भले प्रकार पश्चिम दिशा से (आ पुरस्तात्) पूर्वदिशा से (अधरात्) नीचे की ओर से (उदक्तात्) ऊपर की ओर से (आ विश्वतः) सब ओर से (पाञ्चजन्येन)पाँचों प्रकार के मनुष्यों का (राया) ऐश्वर्य्य बढ़ाओ और (अश्विना) हे अध्यापक तथा उपदेशकों ! आप लोग पाँचों प्रकार के मनुष्यों को (आ) भले प्रकार (यातं) प्राप्त होकर सब यह प्रार्थना करो कि हे भगवन् ! (यूयं) आप (सदा) सदा(स्वस्तिभिः) मङ्गलरूप वाणियों द्वारा (नः) हमको (यात) पवित्र करें॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मन्त्र में “पञ्चजना”शब्द से ब्राह्मणादि चारों वर्ण और पाँचवें दस्युओं से तात्पर्य है, जैसा कि पीछे लिख आये हैं। परमात्मा आज्ञा देते हैं कि हे अध्यापक तथा उपदेशको ! आप लोग सब ओर से सम्पूर्ण प्रजा को प्राप्त होकर अपने उपदेशों द्वारा मनुष्यमात्र की रक्षा करो और सब यजमान मिलकर कल्याणरूप वेदवाणियों से यह प्रार्थना करो कि हमारे उपदेशक हमको अपने सदुपदेशों से सदा पवित्र करें ॥ जो मनुष्य अध्यापक तथा उपदेशकों द्वारा सदैव उत्तमोत्तम गुणों को उपलब्ध करते और वेदवाणियों से अपने आपको पवित्र करते रहते हैं, वे सदाचारी होकर सदैव उन्नतिशील होते हैं ॥५॥ यह ७३वाँ सूक्त और २०वाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ समष्टिरूपेणोन्नतिः कर्तव्या इत्युपदिशति।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादिनौ अध्यापकोपदेशकौ ! युवां (आ पश्चातात्) पश्चिमदिशा (आ पुरस्तात्) पूर्वतः (अधरात्) अधस्तात् (उदक्तात्) उपरिष्टात् (आ विश्वतः) किं बहुना समन्तात् (पाञ्चजन्येन) पञ्चविधमनुष्यहितकारकं (राया) धनं वर्द्धयतम् अथ च (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ, भवन्तौ पञ्चविधमनुष्यान् (आयातम्) प्राप्य सर्वे मिलित्वा इदं प्रार्थयन्तां यत् हे भगवन् ! (यूयम्) भवान् (सदा) सर्वदा (स्वस्तिभिः) माङ्गलिकैर्वचोभिः (नः) अस्मान् (पात) रक्ष ॥५॥ इति त्रिसप्ततितमं सूक्तं विंशो वर्गश्च समाप्तः ॥