सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘आ गोमता’ इति पञ्चर्चं द्वितीयं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाश्विनम्। अनुक्रम्यते च– ’आ गोमता पञ्च’ इति । विनियोगः प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोरुक्तः । आश्विने पशावाद्याश्चतस्रो याज्यानुवाक्याः। सूत्रितं च-– आ गोमता नासत्या रथेनेति चतस्रः’ (आश्व. श्रौ. ३. ८) इति ॥
Jamison Brereton
72 (588)
Aśvins
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
5 verses: triṣṭubh
The hymn is marked by the repeated invitations to the Aśvins to “journey here” (ā́…yātam, vss. 1, 2, and 5), which create a ring of the hymn’s beginning and end. The urgent pleas that the Aśvins come here to this place, to this sacrifice and not to another, is reinforced by other words meaning “near” or “this way” (arvā́k, 2a) and “here” (áchā, 3d). Only verse 4 counters by opening with ví, here translated “forth,” but more exactly signifying “away, apart.” This verse shifts the attention to the spreading light of dawn (pādas a, c), which is matched in pāda d by the spreading light of the sacrificial fires and in b by the poetic formulations rising from the sing ers. The last verse joins the expansiveness of verse 4 to the invitation to the Aśvins by describing the four directions in which the Aśvins are present and from which they can come to the sacrifice at the center.974 VII.73
The four directions and the implicit center in verse 4 are reflected in the “wealth belonging to the five peoples” (vs. 5c), that is, the wealth belonging to all the Vedic clans and tribes. This wish also suggests that this hymn is recited on behalf of one who sees himself, his tribe, or his clan at the center of the Vedic peoples. The Vasiṣṭha poet is not shy about pointing to his family’s connection to the center either, since he speaks of the familial formulations that “awaken” in order to bring the Aśvins (vs. 3ab).
01 आ गोमता - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ गो᳓मता नासतिया र᳓थेन
अ᳓श्वावता पुरुश्चन्द्रे᳓ण यातम्
अभि᳓ वां वि᳓श्वा नियु᳓तः सचन्ते
स्पार्ह᳓या श्रिया᳓ तनु᳓वा शुभाना᳓
मूलम् ...{Loading}...
आ गोम॑ता नासत्या॒ रथे॒नाश्वा॑वता पुरुश्च॒न्द्रेण॑ यातम् ।
अ॒भि वां॒ विश्वा॑ नि॒युतः॑ सचन्ते स्पा॒र्हया॑ श्रि॒या त॒न्वा॑ शुभा॒ना ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ गो᳓मता नासतिया र᳓थेन
अ᳓श्वावता पुरुश्चन्द्रे᳓ण यातम्
अभि᳓ वां वि᳓श्वा नियु᳓तः सचन्ते
स्पार्ह᳓या श्रिया᳓ तनु᳓वा शुभाना᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
gómatā ← gómant- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
áśvāvatā ← áśvāvant- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
puruścandréṇa ← puruścandrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
abhí ← abhí (invariable)
niyútaḥ ← niyút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
sacante ← √sac- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
víśvāḥ ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
spārháyā ← spārhá- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
śriyā́ ← śrī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
śubhānā́ ← √śubh- (root)
{case:ACC, gender:M, number:DU, tense:AOR, voice:MED}
tanvā̀ ← tanū́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
आ । गोऽम॑ता । ना॒स॒त्या॒ । रथे॑न । अश्व॑ऽवता । पु॒रु॒ऽच॒न्द्रेण॑ । या॒त॒म् ।
अ॒भि । वा॒म् । विश्वाः॑ । नि॒ऽयुतः॑ । स॒च॒न्ते॒ । स्पा॒र्हया॑ । श्रि॒या । त॒न्वा॑ । शु॒भा॒ना ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gomatā ← gomat
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “rich in cattle; bovine.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- rathenāśvāvatā ← rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- rathenāśvāvatā ← aśvāvatā ← aśvāvat
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “rich in horses.”
- puruścandreṇa ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- puruścandreṇa ← ścandreṇa ← ścandra
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “shining; glistening; brilliant.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- viśvā ← viśvāḥ ← viśva
- [noun], nominative, plural, feminine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- niyutaḥ ← niyut
- [noun], nominative, plural, feminine
- “gift; team.”
- sacante ← sac
- [verb], plural, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- spārhayā ← spārha
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “desirable.”
- śriyā ← śrī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
- tanvā ← tanū
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- śubhānā ← śubh
- [verb noun], accusative, dual
- “look; shine; beautify.”
सायण-भाष्यम्
हे नासत्या अश्विनौ गोमता गोयुक्तेन अश्वावता अश्वयुक्तेन । अश्वैर्वृषभैश्चोढेनेत्यर्थः । यद्वा। गोमता गोप्रदेन । पुरुश्चन्द्रेण बहुधनेन । धनप्रदेनेत्यर्थः । तादृशेन रथेन आ यातम् आगच्छतम् । वां विश्वाः बह्यःेत नियुतः स्तुतयः सचन्ते सेवन्तेऽस्मत्प्रेरिताः । हे स्पार्हया स्पृहणीयया श्रिया शोभया तन्वा शरीरेण च शुभाना दीप्यमानौ युवाम् ॥
Wilson
English translation:
“Come, Nāsatyās, with your cattle-giving, horse-bestowing, wealth- yielding chariot; all praises gatherround you, who are resplendent with admirable beauty of a person n.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
All praises: viśva niyutaḥ: niyutaḥ = stuti,praise
Jamison Brereton
Journey here, Nāsatyas, by your much gleaming chariot filled with cattle, filled with horses.
All your teams accompany you, having beautified your bodies with your eagerly sought glory.
Griffith
COME, O Nasatyas, on your car resplendent, rich in abundant wealth of kine and horses.
As harnessed steeds, all our laudations follow you whose forms shine with most delightful beauty.
Geldner
Kommet, Nasatya´s, auf rinder- und rossebegleitetem, goldreichem Wagen! Euch begleiten alle Gaben, die ihr am Leibe in beneidenswerter Schönheit pranget.
Grassmann
Kommt her, ihr treuen, auf dem rinderreichen, dem rossereichen, glanzbegabten Wagen; Euch streben zu der Lieder Vielgespanne, die ihr mit holder Pracht euch schmückt die Leiber.
Elizarenkova
Приезжайте, о Насатьи, на колеснице, сопровождаемой коровами,
Сопровождаемой конями, распространяющей много блеска!
Все упряжки стремятся к вам.
Красующимся телом завидною красотою.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब इस सूक्त में यज्ञों का वर्णन करते हुए यजमानों की प्रार्थना कथन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) सत्यवादी अध्यापक तथा उपदेशक (गोमता) प्रकाशवाले (अश्ववता) शीघ्रगामी (पुरुश्चन्द्रेण) अत्यन्त आनन्द उत्पन्न करनेवाले (रथेन) रथ=यान द्वारा (आयातं) हमारे यज्ञ में आयें और (श्रिया तन्वा) सुशोभित शरीर से (शुभाना) शोभा को प्राप्त हुए (वां) उनको (अभि) सब ओर से (स्पार्हया) प्रेमयुक्त (विश्वाः) सम्पूर्ण (नियुतः) स्तुतियें (सचन्ते) सङ्गत हों॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे यजमानो ! आप लोग सदैव मन, वाणी तथा शरीर से ऐसे यत्नवान् हों, जिससे तुम्हारे यज्ञों को सत्यवादी विद्वान् आकर सुशोभित करें और आप लोग सब ओर से उनकी स्तुति करते हुए अपने आचरणों को पवित्र बनायें, क्योंकि सत्यवादी विद्वानों की सङ्गति से ही पुरुषों में उच्च भाव उत्पन्न होते हैं, अन्यथा नहीं ॥१॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अस्मिन् सूक्ते यज्ञान् निरूपयन् यजमानस्य प्रार्थनामाह।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) सत्यवादिनोध्यापकास्तथोपदेशकाः (गोमता) प्रकाशयुक्तेन (अश्ववता) शीघ्रगामिना (पुरुश्चन्द्रेण) आनन्दप्रदेन (रथेन) यानेन (आ यातम्) आगच्छन्तु अन्यच्च (श्रिया) शोभायुक्तेन (तन्वा) शरीरेण (शुभाना) शोभितान् (वाम्) तान् अध्यापकोपदेशकान् (अभि) सर्वतः (स्पार्हया) प्रेमयुक्ताः सत्यः (विश्वाः) सम्पूर्णाः (नियुतः) स्तुतयः (सचन्ते) प्राप्ता भवन्तु। अध्यापकोपदेशकाः सर्वैर्जनैः स्तोतव्याः स्युरिति भावः ॥१॥
02 आ नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ नो देवे᳓भिर् उ᳓प यातम् अर्वा᳓क्
सजो᳓षसा नासतिया र᳓थेन
युवो᳓र् हि᳓ नः सखिया᳓ पि᳓त्रियाणि
समानो᳓ ब᳓न्धुर् उत᳓ त᳓स्य वित्तम्
मूलम् ...{Loading}...
आ नो॑ दे॒वेभि॒रुप॑ यातम॒र्वाक्स॒जोष॑सा नासत्या॒ रथे॑न ।
यु॒वोर्हि नः॑ स॒ख्या पित्र्या॑णि समा॒नो बन्धु॑रु॒त तस्य॑ वित्तम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ नो देवे᳓भिर् उ᳓प यातम् अर्वा᳓क्
सजो᳓षसा नासतिया र᳓थेन
युवो᳓र् हि᳓ नः सखिया᳓ पि᳓त्रियाणि
समानो᳓ ब᳓न्धुर् उत᳓ त᳓स्य वित्तम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
arvā́k ← arvā́ñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
devébhiḥ ← devá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
úpa ← úpa (invariable)
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
sajóṣasā ← sajóṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
hí ← hí (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pítryāṇi ← pítrya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sakhyā́ ← sakhyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
yuvóḥ ← tvám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:DU}
bándhuḥ ← bándhu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
samānáḥ ← samāná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tásya ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
utá ← utá (invariable)
vittam ← √vid- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
आ । नः॒ । दे॒वेभिः॑ । उप॑ । या॒त॒म् । अ॒र्वाक् । स॒ऽजोष॑सा । ना॒स॒त्या॒ । रथे॑न ।
यु॒वोः । हि । नः॒ । स॒ख्या । पित्र्या॑णि । स॒मा॒नः । बन्धुः॑ । उ॒त । तस्य॑ । वि॒त्त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- devebhir ← devebhiḥ ← deva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- arvāk
- [adverb]
- “here.”
- sajoṣasā ← sajoṣas
- [noun], nominative, dual, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- yuvor ← yuvoḥ ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- sakhyā ← sakhya
- [noun], nominative, plural, neuter
- “friendship; aid; company.”
- pitryāṇi ← pitrya
- [noun], nominative, plural, neuter
- “ancestral; paternal.”
- samāno ← samānaḥ ← samāna
- [noun], nominative, singular, masculine
- “like; identical; common; like; alike(p); same; samāna [word]; akin(p); comparable; identical; mutual; equal.”
- bandhur ← bandhuḥ ← bandhu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “relative; bandhu [word]; association; friend; kin.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- tasya ← tad
- [noun], genitive, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vittam ← vid
- [verb], dual, Present imperative
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
सायण-भाष्यम्
हे नासत्या अश्विनौ युवां देवेभिः इतरैर्देवैः सह सजोषसा समानप्रीतौ परस्परं सन्तौ नः अस्माकम् अर्वाक् अभिमुखं रथेन आ यातम् आगच्छतम् । आगमने बन्धुत्वातिशयमाह। युवोः युवयोः नः अस्माकं च सख्या सख्यानि पित्र्याणि पितृतः प्राप्तानि । नेदानीं स्तुत्याद्युपाधिना प्राप्तानि भवन्तीत्यर्थः । तदेवाह । उत अपि च युवयोर्मम च बन्धुः। बन्धकः पितामहः समानः एक एव । तस्य वित्तम् । तस्येति कर्मणि षष्ठी । तं बन्धुं तद्बन्धुत्वं वा वित्तं जानीतम्। विवस्वान् वरुणश्चोभावपि कश्यपादितेर्जातौ विवस्वानश्विनोर्जनको वरुणो वसिष्ठस्येतीत्येवं समानबन्धुत्वम् । तथा च बृहद्देवतायामुक्तम्-’अभवन्मिथुनं त्वष्टुः सरण्यूस्त्रिशिराः सह । स वै सरण्यूं प्रायच्छत्स्वयमेव विवस्वते ॥ ततः सरण्य्वां जाते ते यमयम्यौ विवस्वतः । तावप्युभौ यमावेव ह्यास्तां यम्या च वै यमः ॥ सृष्ट्वा भर्तुः परोक्षं तु सरण्यूः सदृशीं स्त्रियम् । निक्षिप्य मिथुनं तस्यामश्वा भूत्वा प्रचक्रमे । अविज्ञानाद्विवस्वांस्तु तस्यामजनयन्मनुम् । राजर्षिरासीत्स मनुर्विवस्वानिव तेजसा ॥ स विज्ञाय अपक्रान्तां सरण्यूमात्मरूपिणीम्। त्वाष्ट्रीं प्रतिजगामाशु वाजी भूत्वा सलक्षणः । सरण्यूस्तु विवस्वन्तं विज्ञाय हयरूपिणम्। मैथुनायोपचक्राम तां च तत्रारुरोह सः ॥ ततस्तयोस्तु वेगेन शुक्रं तदपतद्भुवि। उपाजिघ्रच्च सा त्वश्वा तच्छुक्रं गर्भकाम्यया ॥ आघ्राणमात्राच्छुक्रं तत्कुमारौ संबभूवतुः । नासत्यश्चैव दस्रश्च यौ स्तुतावश्विनावपि ’ (बृहद्दे. ६. १६२-७. ६) इति ॥
Wilson
English translation:
“Sharing in satisfaction with the gods, come to our presence, Nāsatyās, with your chariot, for thefriendship (that prevails) between you and us is from our forefathers; a common ancestor (is ours); acknowledgehis affinity.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
A common ancestor: vivasvat and varuṇa were both sons of Kāśyapa and Aditi; Ādityas are hesons of the former, Vasiṣṭha of the latter, making them first cousins
Jamison Brereton
Journey here near to us by your chariot, Nāsatyas, along with
the gods,
for in you two are our ancestral companionships and common kinship. Be aware of this!
Griffith
Come with the Gods associate, come ye hither to us, Nasatyas, with your car accordant.
‘Twixt you and us there is ancestral friendship and common kin: remember and regard it.
Geldner
Kommet mit den Göttern vereint zu uns heran zu Wagen, ihr Nasatya´s, denn mit euch verbindet uns väterliche Freundschaft und die gleiche Sippe. Sei dessen eingedenk!
Grassmann
Kommt her zu uns, euch nahend mit den Göttern auf eurem Wagen im Verein, o treue; Denn euch und uns ist väterliche Freundschaft und gleiche Sippe, daran auch gedenket.
Elizarenkova
Приезжайте в наши края единодушные
С богами, о Насатьи, на колеснице!
Ведь с вами у нас дружеские связи, идущие (еще) от отцов,
И общее родство. Помните же об этом!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवेभिः) दिव्यशक्तिसम्पन्न (नासत्या) सत्यवादी विद्वान् (रथेन) यान द्वारा (नः) हमको (आ) भले प्रकार (उपयातं) प्राप्त हों (उत) और (अर्वाक् सजोषसा) अपनी दिव्यवाणी से (नः) हमें (तस्य वित्तं) उस ज्ञानरूप धन को प्रदान करें (हि) निश्चय करके (युवोः) तुम्हारी (सख्या) मैत्री (पित्र्याणि बन्धुः) पिता तथा बन्धु के (समानः) समान हो॥२॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे यजमानो ! तुम सत्यवादी विद्वानों का भले प्रकार सत्कार करो और उनको पिता तथा बन्धु की भाँति मानकर उनसे ब्रह्मविद्यारूप धन का लाभ करो, जो तुम्हारे जीवन का उद्देश्य है अर्थात् तुम उन अध्यापक तथा उपदेशकों की सेवा में प्रेमपूर्वक प्रवृत्त रहो, जिससे वे प्रसन्न हुए तुम्हें ब्रह्मज्ञान का उपदेश करें ॥ कई एक टीकाकार इस मन्त्र से अश्विनीकुमारों की उत्पत्ति निकालते हैं कि विवस्वान् की सरण्यु नामक स्त्री ने किसी कारण से घोड़ी का रूप धारण कर लिया, पुनः विवस्वान् उसके मोह में आकर घोड़ा बन गया। उन दोनों के समागम से जो सन्तान उत्पन्न हुई, उसका नाम ‘अश्विनीकुमार’ वा ‘नासत्या’ है ॥ इसीप्रसङ्ग मेंयह भी लिखा है कि विवस्वान्रूप पिता तथा सरण्युरूप माता से पहले-पहल जो सन्तान उत्पन्न हुई, उसका नाम यम-यमी था अर्थात्यम भाई और यमी बहिन थी और दोनों के विवाह का उल्लेख भी है ॥ उपर्य्युक्त मन्त्र से यह कथा घड़ना सर्वथा मिथ्या है, क्योंकि वास्तव में कोई विवस्वान् पिता और न कोई सरण्यु माता थी। यह अलङ्कारहै,जिसको आधुनिक टीकाकारों ने न समझ कर कुछ का कुछ लिख दिया है। विवस्वान् नाम सूर्य्य और सरण्यु नाम प्रकृति का है। जब कालक्रम से सूर्य्य द्वारा प्रकृति में संसाररूप सन्तति उत्पन्न होती है, तब प्रथम उसमे यम=काल और यमी=वृद्धि इन दोनों का जोड़ा उत्पन्न होता है। किसी पदार्थ को वृद्धिकाल में भोगना पाप है, इसीलिये इसके भोगने का निषेध किया है और अलङ्कार द्वारा यह भी दर्शाया है कि एक कुल में उत्पन्न हुए भाई-बहिन का विवाह निषिद्ध है, अस्तु, हम इसअलङ्कारका वर्णन यम-यमी सूक्त में विस्तारपूर्वक करेंगे, यहाँ इतना लिखना ही पर्याप्त है कि अश्विनीकुमारों की उत्पत्तिविषयक इस कथा का मन्त्र में लेश भी नहीं ॥२॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (देवेभिः) दिव्यशक्तिभिर्युक्ताः (नासत्या) हे सत्यवादिनो विद्वांसः ! यूयं (रथेन) यानेन यानमारुह्य इत्यर्थः (नः) अस्मान् (आ) सम्यक् (उप यातम्) अगच्छत (उत) अन्यच्च (अर्वाक् सजोषसा) आत्मनो दिव्यशक्तिभिः (तस्य वित्तम्) तज्ज्ञानात्मकं धनं (नः) अस्मभ्यं प्रयच्छत। यतः (युवोः) युष्माकं (सख्या) मैत्री (हि) निश्चयेन (पित्र्याणि बन्धुः) पितृभिर्बन्धुभिश्च (समानः) तुल्या भवतीत्यर्थः ॥२॥
03 उदु स्तोमासो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ᳓द् उ स्तो᳓मासो अश्वि᳓नोर् अबुध्रञ्
जामि᳓ ब्र᳓ह्माणि उष᳓सश् च देवीः᳓
आवि᳓वासन् रो᳓दसी धि᳓ष्णियेमे᳓
अ᳓छा वि᳓प्रो ना᳓सतिया विवक्ति
मूलम् ...{Loading}...
उदु॒ स्तोमा॑सो अ॒श्विनो॑रबुध्रञ्जा॒मि ब्रह्मा॑ण्यु॒षस॑श्च दे॒वीः ।
आ॒विवा॑स॒न्रोद॑सी॒ धिष्ण्ये॒मे अच्छा॒ विप्रो॒ नास॑त्या विवक्ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उ᳓द् उ स्तो᳓मासो अश्वि᳓नोर् अबुध्रञ्
जामि᳓ ब्र᳓ह्माणि उष᳓सश् च देवीः᳓
आवि᳓वासन् रो᳓दसी धि᳓ष्णियेमे᳓
अ᳓छा वि᳓प्रो ना᳓सतिया विवक्ति
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abudhran ← √budh- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
aśvínoḥ ← aśvín- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:DU}
stómāsaḥ ← stóma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
u ← u (invariable)
út ← út (invariable)
bráhmāṇi ← bráhman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
ca ← ca (invariable)
devī́ḥ ← devī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
jāmí ← jāmí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
uṣásaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
āvívāsan ← √vanⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
dhíṣṇye ← dhíṣṇya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:DU}
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:DU}
ácha ← ácha (invariable)
nā́satyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vípraḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vivakti ← √vañc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
उत् । ऊं॒ इति॑ । स्तोमा॑सः । अ॒श्विनोः॑ । अ॒बु॒ध्र॒न् । जा॒मि । ब्रह्मा॑णि । उ॒षसः॑ । च॒ । दे॒वीः ।
आ॒ऽविवा॑सन् । रोद॑सी॒ इति॑ । धिष्ण्ये॒ इति॑ । इ॒मे इति॑ । अच्छ॑ । विप्रः॑ । नास॑त्या । वि॒व॒क्ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- ud
- [adverb]
- “up.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- stomāso ← stomāsaḥ ← stoma
- [noun], nominative, plural, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- aśvinor ← aśvinoḥ ← aśvin
- [noun], genitive, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- abudhrañ ← abudhran ← budh
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “understand; notice; wake up; observe; detect; attend to; awaken; attend.”
- jāmi
- [noun], nominative, singular, neuter
- “related; ancestral; customary; usual.”
- brahmāṇy ← brahmāṇi ← brahman
- [noun], nominative, plural, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- uṣasaś ← uṣasaḥ ← uṣas
- [noun], nominative, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- devīḥ ← devī
- [noun], nominative, plural, feminine
- “Parvati; queen; goddess; Devi.”
- āvivāsan ← āvivās ← √van
- [verb noun], nominative, singular
- rodasī
- [noun], accusative, dual, feminine
- “heaven and earth; Earth.”
- dhiṣṇyeme ← dhiṣṇyā ← dhiṣṇya
- [noun], accusative, dual, feminine
- “wise; beneficent.”
- dhiṣṇyeme ← ime ← idam
- [noun], accusative, dual, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
- vipro ← vipraḥ ← vipra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- vivakti ← vac
- [verb], singular, Present indikative
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
सायण-भाष्यम्
स्तोमासः स्तोमाः स्तवाः अश्विनाश्विनौ उदु अबुध्रन् उत्कृष्टं बोधयन्ति । उ इति पूरणः । जामि । बन्धुनामैतत् । बन्धुस्थानीयानि ब्रह्माणि परिवृढानि कर्माणि देवीः द्योतमानाः उषसः । चकारादश्विनौ च । अबुध्रन्। विप्रः मेधावी वसिष्ठः इमे रोदसी द्यावापृथिव्यौ धिष्ण्ये धिषणार्हे स्तुत्ये आविवासन परिचरन् नासत्या अश्विनौ अच्छ अभिमुखं विवक्ति स्तौति ॥
Wilson
English translation:
“Praises wakn up the Aśvins, kindred adorations (arouse them) and the celestial dawns; the sage,addressing these laudations to the adorable heaven and earth glorifies the Nāsatyās in their presence.”
Jamison Brereton
The praise songs of the Aśvins have awakened, also our family
formulations and the Dawns, the goddesses.
Seeking to gain these two world-halves, the inspired poet summons here the two holy Nāsatyas.
Griffith
Awakened are the songs that praise the Asvins, the kindred prayers and the Celestial Mornings.
Inviting those we long for, Earth and Heaven, the singer calleth these Nasatyas hither.
Geldner
Die Loblieder auf die Asvin sind erwacht, die in der Familie erblichen Kraftreden und die Göttinnen Usas`. Indem ihr diese beiden Rodasi, die …… herbittet, lädt der Beredte die Nasatya´s ein.
Grassmann
Schon wurden wach der Ritter Lobgesänge, zugleich Gebete mit den Morgenröthen; Der Sänger ruft herbei die treuen Ritter, geneigt sich machend beide reichen Welten.
Elizarenkova
Пробудились восхваления Ашвинов –
Священные слова, хранимые в семье, и божественные утренние зори.
Стремясь покорить эти две половины вселенной, возбуждающие вдохновение,
Поэт приглашает Насатьев.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब उन सत्यवादी विद्वानों का उपदेश कथन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विनोः) अध्यापक तथा उपदेशक (अबुध्रन्) बोधन करते हैं कि (जामि) हे सम्बन्धिजनो ! तुम लोग (उषसः) उषःकाल में (ब्रह्माणि देवीः) वेद की दिव्यवाणी का (आविवासन्) अभ्यास करो (उत) और (इमे) इन (स्तोमासः) वेद के स्तोत्रों को (अच्छ) भली-भाँति (रोदसी) द्युलोक तथा पृथिवीलोक के मध्य (धिष्ण्ये) फैलाओ (च) और (विप्रः) मेधावी पुरुष (नासत्या विवक्ति) सत्यवादी विद्वानों को उपदेश करें॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे विद्वज्जनों ! तुम लोग ब्रह्ममुहूर्त्त में वेद की पवित्र वाणी का अभ्यास करते हुए वैदिक स्तोत्रों का उच्च स्वर से पाठ करो और वेद के ज्ञाता पुरुषों को उचित है कि वे विद्वानों को इस वेदवाणी का उपदेश करें, ताकि अज्ञान का नाश होकर ज्ञान की वृद्धि हो ॥३॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
इदानीं तेषां सत्यवादिनां विदुषामुपदेशमाह।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विनोः) अध्यापकास्तथोपदेशकाः (अबुध्रन्) सर्वान् बोधयन्ति यत् (जामि) हे सम्बन्धिनो जनाः ! यूयं (उषसः) उषःकाले (ब्रह्माणि देवीः) वेदवाणीः (आविवासन्) समभ्यस्यत (उत) अन्यच्च (इमे) इमानि (स्तोमासः) वैदिकस्तोत्राणि (अच्छ) सम्यक् (रोदसी) द्युलोकपृथिव्योर्मध्ये (धिष्ण्ये) विस्तारयत (च) तथा च विप्रः मेधावी पुरुषः (नासत्या) सत्यवादिनो जनान् (विवक्ति) उपदिशति (ऊँ) इति पादपूरणार्थः ॥३॥
04 वि चेदुच्छन्त्यश्विना - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि᳓ चे᳓द् उछ᳓न्ति अश्विना उषा᳓सः
प्र᳓ वाम् ब्र᳓ह्माणि कार᳓वो भरन्ते
ऊर्ध्व᳓म् भानुं᳓ सविता᳓ देवो᳓ अश्रेद्
बृह᳓द् अग्न᳓यः समि᳓धा जरन्ते
मूलम् ...{Loading}...
वि चेदु॒च्छन्त्य॑श्विना उ॒षासः॒ प्र वां॒ ब्रह्मा॑णि का॒रवो॑ भरन्ते ।
ऊ॒र्ध्वं भा॒नुं स॑वि॒ता दे॒वो अ॑श्रेद्बृ॒हद॒ग्नयः॑ स॒मिधा॑ जरन्ते ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
वि᳓ चे᳓द् उछ᳓न्ति अश्विना उषा᳓सः
प्र᳓ वाम् ब्र᳓ह्माणि कार᳓वो भरन्ते
ऊर्ध्व᳓म् भानुं᳓ सविता᳓ देवो᳓ अश्रेद्
बृह᳓द् अग्न᳓यः समि᳓धा जरन्ते
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M
Morph
aśvinau ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ca ← ca (invariable)
ít ← ít (invariable)
uchánti ← √vas- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
uṣā́saḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ví ← ví (invariable)
bharante ← √bhr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
bráhmāṇi ← bráhman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
kārávaḥ ← kārú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
prá ← prá (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
aśret ← √śri- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
bhānúm ← bhānú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ūrdhvám ← ūrdhvá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
agnáyaḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
jarante ← √gr̥- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
samídhā ← samídh- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
वि । च॒ । इत् । उ॒च्छन्ति॑ । अ॒श्वि॒नौ॒ । उ॒षसः॑ । प्र । वा॒म् । ब्रह्मा॑णि । का॒रवः॑ । भ॒र॒न्ते॒ ।
ऊ॒र्ध्वम् । भा॒नुम् । स॒वि॒ता । दे॒वः । अ॒श्रे॒त् । बृ॒हत् । अ॒ग्नयः॑ । स॒म्ऽइधा॑ । ज॒र॒न्ते॒ ॥
Hellwig Grammar
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- ced
- [adverb]
- “if; once [when].”
- ucchanty ← ucchanti ← vas
- [verb], plural, Present indikative
- “dawn; shine.”
- aśvinā ← aśvinau ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- uṣāsaḥ ← uṣas
- [noun], nominative, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- brahmāṇi ← brahman
- [noun], accusative, plural, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- kāravo ← kāravaḥ ← kāru
- [noun], nominative, plural, masculine
- “poet; singer.”
- bharante ← bhṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- ūrdhvam ← ūrdhva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “upper; up(a); upper; upward; erect; more(a); raised; ūrdhva [word]; acclivitous; overturned; loud; eminent; high.”
- bhānuṃ ← bhānum ← bhānu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sun; Surya; Calotropis gigantea Beng.; sunbeam; beam; luminosity; copper; light; twelve; appearance; Bhānu; flare.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- devo ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- aśred ← aśret ← śri
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “situate; dwell; go; lurk; reach; rear; repose; cling to.”
- bṛhad ← bṛhat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- agnayaḥ ← agni
- [noun], nominative, plural, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- samidhā ← samidh
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “firewood; kindling; fuel; fire.”
- jarante ← jṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “sing.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ उषासः उषसः वि उच्छन्ति चेत् तमांसि विवासयन्ति । चेदिति पूरणश्चार्थे वा । स च वक्ष्यमाणसूर्याद्यपेक्षकः । चेद्योगादनिघातः। अतो युवयोः स्तुतिसमयत्वात् ब्रह्माणि स्तोत्राणि कारवः स्तोतारः प्र भरन्ते प्रकर्षेण संपादयन्ति । ऊर्ध्वम् अश्रेत् आश्रयति भानुं तेजः सविता देवः। अग्नयः अपि समिधा समिन्धनेन बृहत् अतिमहत् जरन्ते स्तूयन्ते ॥
Wilson
English translation:
“When the dawns arise, your worshippers, Aśvins, profer you praises; the divine Savitā casts hissplendours on high; the fires, with their (kindled) fuel, greatly glorify you.”
Jamison Brereton
When the dawns break forth, Aśvins, the singers present to you their formulations.
The god Savitar has fixed the radiant beam on high. The fires awaken aloft by kindling.
Griffith
What time the Dawns break forth in light, O Asvins, to you the poets offer their devotions.
God Savitar hath sent aloft his splendour, and fires sing praises with the kindled fuel.
Geldner
Wenn die Morgenröten aufleuchten, o Asvins´, so tragen euch die Dichter ihre erbaulichen Worte vor. Gott Savitri hat sein Licht emporgerichtet; die Feuer wachen hoch auf durch das Brennholz.
Grassmann
Da nun, o Ritter, hell die Morgen strahlen, so tragen euch die Sänger vor Gebete, Hoch streckt empor Gott Savitar die Arme; durch Holz entzündet rauschen laut die Feuer.
Elizarenkova
Когда ярко вспыхивают, о Ашвины, утренние зори,
Певцы исполняют для вас священные слова.
Бог Савитар направил вверх (свой) свет.
Мощно трещат костры благодаря дровам.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब अध्यापक तथा उपदेशकों के लिये उपदेश का काल कथन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विनौ) हे अध्यापक तथा उपदेशको ! (चेत्) जब (वि) विशेषतया (सविता देवः) परमात्म देव (भानुं) सूर्य्य को (ऊर्ध्वम् अश्रेत्) ऊपर को आश्रय=उदय करता (उच्छन्ति उषसः) जब उषःकाल का विकास होता, जब (बृहत् अग्नयः) बड़ी अग्नि (समिधा जरन्ते) समिधाओं द्वारा प्रज्वलित की जाती और जब (कारवः) स्तोता लोग (ब्रह्माणि) वेद को (प्र भरन्ते) भले प्रकार धारण करते हैं, उस काल में (वां) आप लोग ब्रह्मज्ञान का उपदेश करें॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में परमात्मदेव उपदेश करते हैं कि हे विद्वान् उपदेशको ! आपका कर्तव्य यह है कि आप प्रातः सूर्य्योदयकाल में जब प्रजाजन अग्निहोत्र करते तथा स्तोता लोग वेद का पाठ करते हैं, उस काल में अज्ञान का मार्जन करके जिज्ञासुओं को सत्योपदेश करो, जिससे वे विद्याध्यन तथा वेदोक्त कर्तव्यपालन में सदा तत्पर रहें। इस मन्त्र में परमात्मा ने ब्रह्मविद्याध्यनका सूर्य्योदयकाल ही बतलाया है अर्थात् यह उपदेश किया है कि प्रजाजन उषःकाल में निद्रा से निवृत्त होकर शरीर को शुद्ध करके सन्ध्या अग्निहोत्र के पश्चात् ब्रह्मविद्या के अध्ययन तथा उपदेशश्रवण में तत्पर हों ॥४॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथोपदेशसमय उपदिश्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विनौ) हे अध्यापकाः तथोपदेशकाः ! (चेत्) यदा (सविता देवः) सर्वोत्पादकः परमात्मा (भानुम्) सूर्य्यम् (ऊर्ध्वम् अश्रेत्) उपरिष्टाद् उदयं कारयति यदा (उषसः उच्छन्ति) उषसः प्रकाशो भवति, यस्मिन्काले (बृहत् अग्नयः) महान्तोऽग्नयः (समिधा जरन्ते) समिद्भिः दीप्यन्ते अथ च यदा (कारवः) स्तोतारः (ब्रह्माणि) वेदान् (प्रभरन्ते) पठन्ति तदा (वाम्) यूयंब्रह्मज्ञानम् उपदिशत ॥४॥
05 आ पश्चातान्नासत्या - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ पश्चा᳓तान् नासतिया᳓ पुर᳓स्ताद्
आ᳓श्विना यातम् अधरा᳓द् उ᳓दक्तात्
आ᳓ विश्व᳓तः पा᳓ञ्चजन्येन राया᳓
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
मूलम् ...{Loading}...
आ प॒श्चाता॑न्नास॒त्या पु॒रस्ता॒दाश्वि॑ना यातमध॒रादुद॑क्तात् ।
आ वि॒श्वतः॒ पाञ्च॑जन्येन रा॒या यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ पश्चा᳓तान् नासतिया᳓ पुर᳓स्ताद्
आ᳓श्विना यातम् अधरा᳓द् उ᳓दक्तात्
आ᳓ विश्व᳓तः पा᳓ञ्चजन्येन राया᳓
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
paścā́tāt ← paścā́tāt (invariable)
purástāt ← purástāt (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
adharā́t ← adharā́t (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
údaktāt ← údaktāt (invariable)
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
pā́ñcajanyena ← pā́ñcajanya- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
rāyā́ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
viśvátas ← viśvátas (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
आ । प॒श्चाता॑त् । ना॒स॒त्या॒ । आ । पु॒रस्ता॑त् । आ । अ॒श्वि॒ना॒ । या॒त॒म् । अ॒ध॒रात् । उद॑क्तात् ।
आ । वि॒श्वतः॑ । पाञ्च॑ऽजन्येन । रा॒या । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- paścātān ← paścātāt
- [adverb]
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- purastād ← purastāt
- [adverb]
- “ahead; eastward; earlier; above; above.”
- āśvinā ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- āśvinā ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- adharād ← adharāt
- [adverb]
- “below; south.”
- udaktāt
- [adverb]
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- viśvataḥ ← viśvatas
- [adverb]
- “everywhere; around; about.”
- pāñcajanyena ← pāñcajanya
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “worldwide.”
- rāyā ← rai
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे नासत्या अश्विनौ पश्चातात् पश्चाद्देशात् आ यातम् । तथा पुरस्तात् पूर्वस्माद्देशात् तथा अधरात् अधस्तयाद्देशाद्दक्षिणतः उदक्तात् उदग्देशात् । सर्वत्र आ यातमिति संबन्धः। किं बहुना विश्वतः सर्वस्माद्देशाद् पाञ्चजन्येन पञ्चजनहितेन राया धनेन सह आ यातम् । निषाद माश्चत्वारो वर्णाः पञ्चजनाः ॥ ॥ १९ ॥
Wilson
English translation:
“Come, Nāsatyās, from the west, from the east; (come), Aśvins, from the south, from the north, comefrom every quarter with riches beneficial for the five classes of men; and do you ever cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
Journey here from the west or from the east, Nāsatyas, here from the south or from the north, Aśvins,
here from everywhere with the wealth belonging to the five peoples. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
Come from the west, come from the cast, Nasatyas, come, Asvins, from below and from above us.
Bring wealth from all sides for the Fivefold People. Preserve us evermore, ye Gods, with blessings.
Geldner
Von West, ihr Nasatya´s, und von Ost, von Süd und von Nord kommet, Asvin, her, von allen Seiten mit dem Reichtum der fünf Völker!-Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Von vorne kommt von hinten her, ihr treuen, von oben kommt von unten her, o Ritter, Allüberall mit Gut für alle Menschen; ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
С запада, о Насатьи, (и) с востока,
С юга (и) с севера приезжайте, о Ашвины, –
Со всем сторон с богатством для пяти народов!
Защищайте вы нас всегда своими милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब विद्वान् उपदेशकों द्वारा मनुष्यमात्र का कल्याण कथन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादी विद्वानों ! तुम लोग (आ पश्चातात्) भले प्रकार पश्चिम दिशा से (आ पुरस्तात्) पूर्व दिशा से (अधरात्) नीचे की ओर से (उदक्तात्) ऊपर की ओर से (आ विश्वतः) सब ओर से (पाञ्चजन्येन)पाँचों प्रकार के मनुष्यों का (राया) ऐश्वर्य्य बढ़ाओ और (अश्विना) हे अध्यापक तथा उपदेशको ! आप लोग पाँचों प्रकार के मनुष्यों को (आ) भले प्रकार (यातं) प्राप्त होकर सब यह प्रार्थना करो कि हे परमात्मन् ! (यूयं) आप (सदा) सदा (स्वस्तिभिः)मङ्गलरूपवाणियों द्वारा (नः) हमारे ऐश्वर्य्य की (पात) रक्षा करें॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मन्त्र में जो“पञ्चजनाः”पद आया है, वह वैदिक सिद्धान्तानुसार पाँच प्रकार के मनुष्यों का वर्णन करता है अर्थात् ब्राह्मण, क्षत्रिय, वैश्य, शूद्र और पाँचवें दस्यु, जिनको ‘निषाद’ भी कहते हैं। वास्तव में वर्ण चार ही हैं, परन्तु मनुष्यमात्र का कल्याण अभिप्रेत होने के कारण पाँचवें दस्युओं को भी सम्मिलित करके परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे सत्यवादी विद्वानों ! आप लोग सब ओर से मनुष्यमात्र को प्राप्त होकर वैदिक धर्म का उपदेश करो, जिससे सब प्रजाजन सुकर्मों में प्रवृत्त होकर ऐश्वर्य्यशाली हों ॥ तात्पर्य्य यह है कि जो पुरुष सदा विद्वानों की सङ्गति में रहते और जिनको विद्वज्जन सब ओर से आकर प्राप्त होते हैं, वे पवित्र भावोंवाले होकर सदा ऐश्वर्य्यसम्पन्न हुए सङ्गतिको प्राप्त होते हैं ॥ यहाँ “पञ्चजनाः”शब्द से यह भी है कि जिनमें गुण कर्म स्वभाव से कोई वर्ण स्थिर नहीं किया जा सकता था, उनको दस्यु वा निषाद कहते थे, क्योंकि वेद में चारों वर्णों का वर्णन स्पष्ट है। इससे सिद्ध है कि आर्यों में वर्णव्यवस्था वैदिक समय से गुणकर्मानुसार मानी जाती थी, जन्म से नहीं ॥ जिन लोगों का यह कथन है कि सनातन समय में वर्णव्यवस्था जन्म पर निर्भर थी, यह सर्वथा मिथ्या है, क्योंकि “ब्रह्मा देवानां पदवीं” ॥ ऋ० मं० ९।९६ ॥ और “तमेव ऋषिं तमु ब्रह्माणमाहुः” ॥ ऋ० म० १०।१०७ ॥ इत्यादि मन्त्रों मेंस्पष्ट है कि ब्रह्मा, ऋषि वा ब्राह्मणत्वादि धर्म वेद में सब गुण-कर्मानुसार माने गये हैं, जन्म से नहीं ॥ और जो लोग यह कहते हैं कि वैदिक समय में वर्णव्यवस्था थी ही नहीं और पुरुषसूक्तादि स्थल जिनमें वर्णव्यवस्था पाई जाती है, वे पीछे से मिलाये गये हैं, यह कथन भी ठीक नहीं, क्योंकि यदि पुरुषसूक्त पीछे से मिलाया हुआ होता, तो किसी एक वेद में होता, परन्तु चारों वेदों में पाये जाने और “पञ्चजनाः” आदि शब्दों से पाँच प्रकार के मनुष्यों का ग्रहण होने से स्पष्ट है कि “ब्राह्मणोऽस्य मुखमासीत्” ॥यजु० ३१।१४॥ इत्यादि मन्त्रों में परमात्मा ने गुणकर्मानुसार वर्णों का विभाग किया है, जन्मानुसार नहीं और यह भाव पुरुषसूक्त में स्पष्ट है अथवा इसके अर्थ ये भी हैं कि जो लोग प्राण, अपान, व्यान, समान, उदान इन पाँचों में होनेवाली प्राणविद्या के ऐश्वर्य्य को जाननेवाले योगीजन हैं। उनसे शिक्षा लेने का विधान उक्त मन्त्र में है। वर्णविषयक जो इस मन्त्र के अर्थ हैं, वे आधिभौतिक हैं और प्राणविद्याविषयक जो अर्थ किये हैं, वे आध्यात्मिक हैं, इसलिए कोई विरोध नहीं ॥५॥ यह ७२वाँ सूक्त और १९वाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ विद्वदुपदेशकैः कल्याणं कर्तुमुपदिशति।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादिनो विद्वांसः ! भवन्तः (आ पश्चातात्) प्रतीच्याः (आ पुरस्तात्) पूर्वस्याः (अधरात्) अधस्तात् (उदक्तात्) उपरिष्टात् किं बहुना (आ विश्वतः) सर्वतः (पाञ्चजन्येन) पञ्चविधमनुष्याणां हितं (राया) धनेन वर्द्धयन्तु अथ (अश्विना) हे अध्यापकोपदेशकाः ! यूयं पञ्चप्रकारान् जनान् (आयातम्) प्राप्नुत प्राप्य च इदं प्रार्थयत “हे परमात्मन् ! (यूयम्) भवान् (सदा) सर्वदा (स्वस्तिभिः) शुभप्रदाभिः वाग्भिः (नः) अस्माकमैश्वर्य्यं (पात) रक्षतु” ॥५॥ इति द्वासप्ततितमं सूक्तमेकोनविंशो वर्गश्च समाप्तः ॥