सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
पञ्चमेऽनुवाके एकोनविंशतिसूक्तानि । तत्र ‘अप स्वसुः’ इति षडृचं प्रथमं सूक्तं त्रैष्टुभमाश्विनम् । अनुक्रम्यते च -– अप स्वसुः षट्’ इति । गतो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
71 (587)
Aśvins
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
6 verses: triṣṭubh
In its final verse this hymn repeats the last verse of the previous hymn, and as that verse says, it too is an intricate one (suvr̥ktí). The first verse marks this as an early morning hymn. Since the ruddy light of early dawn is elsewhere associated with the ruddy cattle, the poet echoes that connection by describing the horses and cattle that the Aśvins bring. There is also a second possible reading: the two compounds áśvāmaghā[ḥ] gómaghā[ḥ] “having bounties of horses, bounties of cattle” could be nominative plurals as well as duals and be taken as proleptic adjectives modify ing the 1st-person “we.” This grammatical ambiguity can imply that the horses and
cattle that the Aśvins bring will become the horses and cattle that we will have. In verses 1–2 the Aśvins are asked also for rescue from enemies, want, and dis ease. In verses 3–4 the poet then turns especially to the chariot of the Aśvins, and, as often, the chariot is linked to the sacrifice itself. In 3c its horses are “in the harness of truth,” that is, joined to the hymns and even to the rites, which may also be expres sions of truth. The chariot is also syū́magabhasti, an elusive hapax. Geldner among others connects gábhasti “hands” to the rays of the sun, but there is no clear instance of such a use elsewhere in the R̥gveda. We propose, therefore, that the hands, which normally hold reins, have themselves become the reins (syū́man) of the chariot because they are the hands of the priests, who control the ritual. In verse 4 the analy sis and reference of viśvápsnya, perhaps “containing all milk,” are obscure. Geldner wonders whether the word might describe the praise hymn or Agni. The gharma vessel suggested here is uncertain at best. Verse 5 then returns to the Aśvins’ ability to save from danger by describing four great acts of rescue. The last, the rescue of Jāhuṣa, is the least familiar and can be only tentatively reconstructed. The best sug gestion is that of Oldenberg, who says that by combining verse 5d and I.116.20cd we can get the following: Jāhuṣa was trapped by his enemies is a wild, rocky area, but the Aśvins brought him out and set him down on light, soft soil.
01 अप स्वसुरुषसो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अप॒ स्वसु॑रु॒षसो॒ नग्जि॑हीते रि॒णक्ति॑ कृ॒ष्णीर॑रु॒षाय॒ पन्था॑म् ।
अश्वा॑मघा॒ गोम॑घा वां हुवेम॒ दिवा॒ नक्तं॒ शरु॑म॒स्मद्यु॑योतम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अप॒ स्वसु॑रु॒षसो॒ नग्जि॑हीते रि॒णक्ति॑ कृ॒ष्णीर॑रु॒षाय॒ पन्था॑म् ।
अश्वा॑मघा॒ गोम॑घा वां हुवेम॒ दिवा॒ नक्तं॒ शरु॑म॒स्मद्यु॑योतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡प स्व꣡सुर् उष꣡सो न꣡ग् जिहीते
रिण꣡क्ति कृष्णी꣡र् अरुषा꣡य प꣡न्थाम्
अ꣡श्वामघा गो꣡मघा वां हुवेम
दि꣡वा न꣡क्तं श꣡रुम् अस्म꣡द् युयोतम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ápa ← ápa (invariable)
{}
jihīte ← √hā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
nák ← nákt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
svásuḥ ← svásar- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
uṣásaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
aruṣā́ya ← aruṣá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
kr̥ṣṇī́ḥ ← kr̥ṣṇī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
pánthām ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
riṇákti ← √ric- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
áśvāmaghā ← áśvāmagha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
gómaghā ← gómagha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
huvema ← √hū- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
asmát ← ahám (pronoun)
{case:ABL, number:PL}
dívā ← dívā (invariable)
{}
náktam ← nákt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
śárum ← śáru- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
yuyotam ← √yu- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
अप॑ । स्वसुः॑ । उ॒षसः॑ । नक् । जि॒ही॒ते॒ । रि॒णक्ति॑ । कृ॒ष्णीः । अ॒रु॒षाय॑ । पन्था॑म् ।
अश्व॑ऽमघा । गोऽम॑घा । वा॒म् । हु॒वे॒म॒ । दिवा॑ । नक्त॑म् । शरु॑म् । अ॒स्मत् । यु॒यो॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- apa
- [adverb]
- “away.”
- svasur ← svasuḥ ← svasṛ
- [noun], ablative, singular, feminine
- “sister; svasṛ [word].”
- uṣaso ← uṣasaḥ ← uṣas
- [noun], ablative, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- nag ← naś
- [noun], nominative, singular, feminine
- “night; night.”
- jihīte ← hā
- [verb], singular, Present indikative
- “abandon; decrease; want; kill; deteriorate; get rid of; exclude; lose; avoid; remove; leave; abandon; neglect; leave; discard; apostatize; discontinue; weaken; abandon; assail; subtract; foreswear; pour away; withdraw; depart; reduce.”
- riṇakti ← ric
- [verb], singular, Present indikative
- “empty; liberate; concede; surrender; purge.”
- kṛṣṇīr ← kṛṣṇīḥ ← kṛṣṇī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “night; night.”
- aruṣāya ← aruṣa
- [noun], dative, singular, masculine
- “red; red.”
- panthām ← pathin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- aśvāmaghā ← aśvāmagha
- [noun], accusative, dual, masculine
- gomaghā ← go
- [noun], masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- gomaghā ← maghā ← magha
- [noun], accusative, dual, masculine
- “gift; wealth; reward; wages; reward.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- huvema ← hvā
- [verb], plural, Present optative
- “raise; call on; call; summon.”
- divā
- [adverb]
- “by day; divā [indecl.].”
- naktaṃ ← naktam ← nakta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “night; night.”
- śarum ← śaru
- [noun], accusative, singular, masculine
- “arrow.”
- asmad ← asmat ← mad
- [noun], ablative, plural
- “I; mine.”
- yuyotam ← yu
- [verb], dual, Present imperative
- “keep away; separate; ward off.”
सायण-भाष्यम्
स्वसुः स्वसृस्थानीयायाः उषसः सकाशात् नक् नक्तं रात्रिः अप जिहीते अपगच्छति । तस्या अवकाशं दत्वा स्वयमपगतेत्यर्थः। ‘स्वसा स्वस्रे ज्यायस्यै योनिमारैक्’ (ऋ. सं. १. १२४. ८) इत्युक्तम् । कृष्णीः कृष्णवर्णा रात्रिः अरुषाय आरोचमानायाह्ने सूर्याय वा पन्थां पन्थानं मार्गं रिणक्ति रेचयति । यस्मादेवं तस्माद्युवयोरागमनसमयत्वात् हे अश्वामघा अश्वधनौ हे गोमघा गोधनौ । उभयोः प्रदातारावित्यर्थः । ईदृशौ वां युवां हुवेम स्तुमः । आह्वयामः । दिवा नक्तं सर्वदा शरुं हिंसकम् अस्मत् अस्मत्तः युयोतं पृथक्कुरुतम् ॥
Wilson
English translation:
“Night retires before the dawn, the sister (of the Aśvins); the dark night leaves the path clear for theradiant (sun); upon you, who are affluent in horses, affluenet in cattle, we call day and night; keep away from usthe malevolent.”
Jamison Brereton
Night recedes from her sister Dawn. The dark leaves behind the path to the ruddy.
We would call upon you, having bounties of horses, bounties of cattle. By day and during the night keep the arrow away from us.
Griffith
THE Night retireth from the Dawn her Sister; the Dark one yieldeth to the Red her pathway.
Let us invoke you rich in steeds and cattle - by day and night keep far from us the arrow.
Geldner
Vor ihrer Schwester Usas weicht die Nacht, die Dunkle räumt dem rötlichen Surya den Weg. Wir wollen euch, die Rosseschenker, Rinderschenker rufen. Haltet Tag und Nacht von uns das Geschoß ab!
Grassmann
Es weicht die Nacht der Schwester Morgenröthe, die schwarze räumt den Pfad dem rothentflammten, Wir rufen euch, die reich an Ross und Rindern, bei Tag und Nacht lasst fern von uns den Pfeil sein.
Elizarenkova
От сестры (своей) Ушас отступает Ночь,
Темная освобождает путь для алого,
О дарители коней, дарители коров, вас двоих мы хотим призвать!
Днем и ночью отвращайте от нас выстрел!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब इस सूक्त में ब्राह्ममुहूर्त्तकाल में उपदेश श्रवण करने का विधान करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्वामघा गोमघा) हे अश्व तथा गोरूप धनसम्पन्न (वां) अध्यापक तथा उपदेशको ! हम आपसे (हुवेम) प्रार्थना करते हैं कि आप (दिवा नक्तं) दिन-रात्रि (अस्मत्) हमसे (शरुं) हिंसारूप पाप को (युयोतं)दूर करें (अप) और जिस समय (कृष्णीः) रात्रि (स्वसुः उषसः) अपनी उषारूप पुत्री का (नक् अप जिहीते) त्याग करके (अरुषाय पन्थांरिणक्ति) सूर्य्य के लिए मार्ग देती है, उस समय उपदेश करें॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे प्रजाजनों ! तुम उन ऐश्वर्य्यसम्पन्न अध्यापक तथा उपदेशकों से यह प्रार्थना करो कि आप अपने सदुपदेशों द्वारा हमको पवित्र करते हुए हिंसारूप पापपङ्कको हमसे सदैव के लिए छुड़ाकर शुद्ध करें और हे विद्वानों ! आप हम लोगों को उषःकाल=ब्राह्ममुहूर्त्त में उपदेश करें, जिस समय प्रकृति का सम्पूर्ण सौन्दर्य्य अपनी नूतन अवस्था को धारण करता और जिस समय पक्षीगण मधुरस्वर से अपने-अपने भावों द्वारा जगन्नियन्ता जगदीश के भावों को प्रकाशित करते हैं ॥ तात्पर्य्य यह है कि उत्तम शिक्षा ग्रहण करने के लिए ब्राह्म मुहूर्त्त ही अत्युत्तम काल है, क्योंकि रात्रि के विश्राम के अनन्तर उस समय बुद्धि निर्मल होने के कारण सूक्ष्म विषय को भी ग्रहण करने में समर्थ होती है, इसीलिए वेद भगवान् ने आज्ञा दी है कि तुम ब्राह्म मुहूर्त्त में उपदेश श्रवण करो ॥१॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अस्मिन् सूक्ते ब्राह्मे मुहूर्ते उपदेशश्रवणस्य विधानं कथ्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्वामघा गोमघा) हे अश्वगोरूपधनसम्पन्नौ (वाम्) अध्यापकोपदेशकौ ! वयं युवां (हुवेम) प्रार्थयामहे यद्युवां (दिवा नक्तम्) अहर्निशं (शरुम्) हिंसारूपं पापं (अस्मत्) अस्मत्तः (युयोतम्) दूरीकुरुतम्, अन्यच्च यदा (कृष्णीः) रात्रिः (स्वसुः उषसः) आत्मनः उषोरूपायाः पुत्र्याः (नक् अप जिहीते) त्यागं कृत्वा (अरुषाय) सूर्य्याय (पन्थाम्) मार्गं (रिणक्ति) ददाति, तदैवोपदेशं कुरुतमित्यर्थः ॥१॥
02 उपायातं दाशुषे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ॒पाया॑तं दा॒शुषे॒ मर्त्या॑य॒ रथे॑न वा॒मम॑श्विना॒ वह॑न्ता ।
यु॒यु॒तम॒स्मदनि॑रा॒ममी॑वां॒ दिवा॒ नक्तं॑ माध्वी॒ त्रासी॑थां नः ॥
मूलम् ...{Loading}...
उ॒पाया॑तं दा॒शुषे॒ मर्त्या॑य॒ रथे॑न वा॒मम॑श्विना॒ वह॑न्ता ।
यु॒यु॒तम॒स्मदनि॑रा॒ममी॑वां॒ दिवा॒ नक्तं॑ माध्वी॒ त्रासी॑थां नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उपा꣡यातं दाशु꣡षे म꣡र्तियाय
र꣡थेन वाम꣡म् अश्विना व꣡हन्ता
युयुत꣡म् अस्म꣡द् अ꣡निराम् अ꣡मीवां
दि꣡वा न꣡क्तम् माधुवी त्रा꣡सीथां नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
mártyāya ← mártya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
upā́yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
váhantā ← √vah- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
vāmám ← vāmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ámīvām ← ámīvā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ánirām ← ánirā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
asmát ← ahám (pronoun)
{case:ABL, number:PL}
yuyutám ← √yu- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dívā ← dívā (invariable)
{}
mādhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
náktam ← nákt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
trā́sīthām ← √trā- (root)
{number:DU, person:2, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
पद-पाठः
उ॒प॒ऽआया॑तम् । दा॒शुषे॑ । मर्त्या॑य । रथे॑न । वा॒मम् । अ॒श्वि॒ना॒ । वह॑न्ता ।
यु॒यु॒तम् । अ॒स्मत् । अनि॑राम् । अमी॑वाम् । दिवा॑ । नक्त॑म् । मा॒ध्वी॒ इति॑ । त्रासी॑थाम् । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- upāyātaṃ ← upāyātam ← upāyā ← √yā
- [verb], dual, Present imperative
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- martyāya ← martya
- [noun], dative, singular, masculine
- “man; people; martya [word]; Earth.”
- rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vāmam ← vāma
- [noun], accusative, singular, neuter
- “agreeable; vāma [word]; beautiful.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vahantā ← vah
- [verb noun], nominative, dual
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- yuyutam ← yu
- [verb], dual, Present imperative
- “keep away; separate; ward off.”
- asmad ← asmat ← mad
- [noun], ablative, plural
- “I; mine.”
- anirām ← anirā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “languor.”
- amīvāṃ ← amīvām ← amīvā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “disease; affliction.”
- divā
- [adverb]
- “by day; divā [indecl.].”
- naktam ← nakta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “night; night.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- trāsīthāṃ ← trāsīthām ← trā
- [verb], dual, Aorist optative
- “protect; help.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवाम् उपायातम् उपागच्छतमस्मदाह्वानं प्रति । किमर्थम् । दाशुषे हविषां दात्रे यजमानाय तदर्थं रथेन वामं वननीयं धनं वहन्ता वहन्तौ । अस्मत् अस्मत्तः युयुतं पृथकुरुतम् । किम् । अनिराम् । इरान्नम् । तदभावं दारिद्र्यमित्यर्थः । अमीवां रोगं च । हे माध्वी मधुमन्तौ युवां नः अस्मान् दिवा नक्तं सर्वदा त्रासीथां रक्षतम् ॥
Wilson
English translation:
“Come to the mortal, the donor (of oblations) bringing desired wealth in your chariot; keep afar from usfamine and sickness; day and night, Mādhvis, protect us.”
Jamison Brereton
Journey to the pious mortal, conveying what is desirable by your chariot, Aśvins.
By day and during the night keep thirst and affliction from us, o you rich in honey. You two should deliver us.
Griffith
Bearing rich treasure in your car, O Asvins, come to the mortal who presents oblation.
Keep at a distance penury and sickness; Lovers of Sweetness, day and night preserve us.
Geldner
Kommet her zum opfernden Sterblichen und bringet auf dem Wagen Gutes mit, Asvin! Haltet von uns Verdorrung und Krankheit Tag und Nacht, ihr Süßesliebende, ab und schirmet uns!
Grassmann
O kommt herbei zum sterblichen Verehrer, im Wagen fahrend schönes Gut, o Ritter, Wehrt ab von uns die Mattigkeit und Krankheit, seid Retter uns bei Tag und Nacht, o holde.
Elizarenkova
Приезжайте к почитающему (вас) смертному,
Везя на колеснице, о Ашвины, ценное добро!
Держите в стороне от нас бессилие (и) болезнь
Днем и ночь, о любители меда, и охраняйте нас!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे विद्वज्जनों ! (रथेन वामम् उपायातं) अपने आभावाले शीघ्रगामी यानों द्वारा हमें प्राप्त होकर (मर्त्याय दाशुषे) हम यजमानों की मनःकामना (वहन्ता) पूर्ण करते हुए (अस्मत्) हमसे (अनिराम् अमीवां) दरिद्रता तथा सब प्रकार के रोगों को (युयुतं) पृथक् करो और (माध्वी) हे मधुरभाषी विद्वानों ! (नक्तं दिवा) रात्रि-दिन (नः) हमारी (त्रासीथां) सब ओर से रक्षा करो॥२॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे प्रजाजनों ! तुम उन विद्वानों से प्रार्थना करो कि हे भगवन् ! आप हमें प्राप्त होकर हमको वह उपाय बतलावें, जिससे हमारी दरिद्रता दूर हो हमारा शरीर नीरोग रहे, हम मधुरभाषी हों और ईर्ष्या-द्वेष से सर्वथा पृथक् रहें अर्थात् अपनी चिकित्सारूप विद्या द्वारा हमको नीरोग करके ऐसे साधन बतलावें, जिससे हम रोगी कभी न हों औरपदार्थविद्या के उपदेश द्वारा हमें कला-कौशलरूप ज्ञान का उपदेश करें, जिससे हमारी दरिद्रता दूर हो। हम ऐश्वर्य्यशाली हों और साथ ही हमें आत्मज्ञान का भी उपदेश करें, जिससे हमारा आत्मा पवित्र भावों में परिणत होकर आपकी आज्ञा का सदैव पालन करनेवाला हो ॥२॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे विद्वज्जनाः ! यूयं (रथेन वामम्) स्वकीयेनाभायुक्तेन रथेन अस्मान् (उपायातम्) प्राप्नुत अन्यच्च (मर्त्याय दाशुषे) अस्माकं मनोरथान् (वहन्ता) पूरयन्तः (अनिराम्) दरिद्रताम् (अमीवाम्) रोगान् (अस्मत्) अस्मत्तः (युयुतम्) दूरीकुरुत तथा च (माध्वी) हे मधुरवाचिनो विद्वांसः (नक्तम् दिवा) रात्रिन्दिवं (नः) अस्मान् (त्रासीथाम्) रक्षत ॥२॥
03 आ वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ वां॒ रथ॑मव॒मस्यां॒ व्यु॑ष्टौ सुम्ना॒यवो॒ वृष॑णो वर्तयन्तु ।
स्यूम॑गभस्तिमृत॒युग्भि॒रश्वै॒राश्वि॑ना॒ वसु॑मन्तं वहेथाम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ वां॒ रथ॑मव॒मस्यां॒ व्यु॑ष्टौ सुम्ना॒यवो॒ वृष॑णो वर्तयन्तु ।
स्यूम॑गभस्तिमृत॒युग्भि॒रश्वै॒राश्वि॑ना॒ वसु॑मन्तं वहेथाम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ꣡ वां र꣡थम् अवम꣡स्यां वि꣡उष्टौ
सुम्नाय꣡वो वृ꣡षणो वर्तयन्तु
स्यू꣡मगभस्तिम् ऋतयु꣡ग्भिर् अ꣡श्वैर्
आ꣡ अश्विना व꣡सुमन्तं वहेथाम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
avamásyām ← avamá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vyùṣṭau ← vyùṣṭi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
sumnāyávaḥ ← sumnāyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vartayantu ← √vr̥t- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vŕ̥ṣaṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
áśvaiḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
r̥tayúgbhiḥ ← r̥tayúj- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
syū́magabhastim ← syū́magabhasti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vahethām ← √vah- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
vásumantam ← vásumant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । वा॒म् । रथ॑म् । अ॒व॒मस्या॑म् । विऽउ॑ष्टौ । सु॒म्न॒ऽयवः॑ । वृष॑णः । व॒र्त॒य॒न्तु॒ ।
स्यूम॑ऽगभस्तिम् । ऋ॒त॒युक्ऽभिः॑ । अश्वैः॑ । आ । अ॒श्वि॒ना॒ । वसु॑ऽमन्तम् । व॒हे॒था॒म् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- avamasyāṃ ← avamasyām ← avama
- [noun], locative, singular, feminine
- “avama [word]; bottom; last.”
- vyuṣṭau ← vyuṣṭi
- [noun], locative, singular, feminine
- “dawn; happiness; consequence.”
- sumnāyavo ← sumnāyavaḥ ← sumnāyu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “gracious.”
- vṛṣaṇo ← vṛṣaṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- vartayantu ← vartay ← √vṛt
- [verb], plural, Present imperative
- “pound; tell; exist; bring; spill; mix; survive; melt; roll; explain; perform; turn; chop; sustain; spend; roll up; produce.”
- syūmagabhastim ← syūma ← syūman
- [noun], neuter
- syūmagabhastim ← gabhastim ← gabhasti
- [noun], accusative, singular, masculine
- “beam; hand; sun.”
- ṛtayugbhir ← ṛta
- [noun], neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- ṛtayugbhir ← yugbhiḥ ← yuj
- [noun], instrumental, plural
- “ally; friend; pair; two; companion.”
- aśvair ← aśvaiḥ ← aśva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- āśvinā ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- āśvinā ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vasumantaṃ ← vasumantam ← vasumat
- [noun], accusative, singular, masculine
- “deluxe; affluent; rich.”
- vahethām ← vah
- [verb], dual, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
सायण-भाष्यम्
अवमस्याम् आसन्नायां व्युष्टौ व्युच्छन उषसि वां युवयोः रथं सुम्नायवः सुखेन योजयन्तोऽश्वाः वृषणः वर्षका युवाम् आ वर्तयन्तु । स्यूमगभस्तिं सुखरश्मिं स्यूतरश्मिं वसुमन्तं प्रदेयधनयुक्तं रथं हे अश्विना अश्विनौ ऋतयुग्भिः उदकयुक्तैः अश्वैः उदकप्रदैरश्वैः आ वहेथाम् ॥
Wilson
English translation:
“May your docile and vigorous (horses) bring hither your chariot at the approaching dawn; conducthither, Aśvins, your radiating, wealth-laden chariot, with your rain-bestowing steeds.”
Jamison Brereton
Let your bulls [=horses], showing us favor, turn your chariot here at the nearest dawn.
Convey here your (chariot) bearing good things, for which the hands (of the priests?) are its reins, with its horses in the harness of truth,
Aśvins.
Griffith
May your strong horses, seeking bliss, bring hither your chariot at the earliest flush of morning.
With coursers yoked by Law drive hither, Asvins, your car whose reins are light, laden with treasure.
Geldner
Euren Wagen sollen am jüngsten Morgen die wohlwollenden Bullen, die Hengste herfahren. Lenket, ihr Asvin, den gutreichen Wagen, bei dem die Zügel die Hände, die Strahlen sind, mit den zu rechter Zeit geschirrten Rossen her!
Grassmann
Die lieben Hengste mögen euren Wagen herbei nun rollen in der jüngsten Dämmrung, Der güterreich mit Riemenwerk versehn ist, den fahret her mit wohlgeschirrten Rossen.
Elizarenkova
Пусть на самом раннем рассвете вашу колесницу
Прикатят благожелательные бычьи (кони)!
О Ашвины, приезжайте (на колеснице,) полной добра,
(Управляемой) руками (как) поводьями с правильно запряженными конями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे विद्वानों ! आप (ऋतयुग्भिः अश्वैः) दो प्रकार के ज्ञानों से हमको (आ) भले प्रकार (वसुमन्तं वहेथां) ऐश्वर्य्यसम्पन्न करें, ताकि हम (सुम्नावयः) सुखपूर्वक (वृषणः वर्तयन्तु) आनन्द को अनुभव कर सकें (वां रथं) आप अपने रथ=यानों को (अवमस्यां व्युष्टौ) विघ्नरहित मार्गों में चलायें और वह सुन्दर रथ (स्यूमगभस्तिम्) ऐश्वर्य्य की रासोंवाले हों॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में यह प्रार्थना की गई है कि हे परमात्मा ! आप हमारे उपदेशकों को ऐश्वर्य्य की रासोंवाले रथ प्रदान करें अर्थात् वे सब प्रकार से सम्पत्तिसम्पन्न हों, दरिद्र न हों, ताकि वह हमको ऐहलौकिक दोनों प्रकार के सुख का उपदेश करें अर्थात् हम उनसे अभ्युदय तथा निःश्रेयस दोनों प्रकार के ज्ञान प्राप्त करके आनन्द अनुभव कर सकें ॥३॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे विद्वांसः ! भवन्तः (ऋतयुग्भिः अश्वैः) द्विविधैर्ज्ञानैः अस्मान् (आ) सम्यक्तया (वसुमन्तम्) ऐश्वर्य्ययुक्तान् (वहेथाम्) कुर्वन्तु यतो वयं (सुम्नायवः) सुखयुक्ताः सन्तः (वृषणः वर्त्तयन्तु) आनन्दमनुभवाम (वाम्) यूयं (रथम्) स्वकीयं यानं (अवमस्याम् व्युष्टौ) निर्विघ्ने मार्गे सञ्चारयत तथा च तानि यानानि (स्यूमगभस्तिम्) रश्मियुक्तानि बभूवुः ॥३॥
04 यो वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो वां॒ रथो॑ नृपती॒ अस्ति॑ वो॒ळ्हा त्रि॑वन्धु॒रो वसु॑माँ उ॒स्रया॑मा ।
आ न॑ ए॒ना ना॑स॒त्योप॑ यातम॒भि यद्वां॑ वि॒श्वप्स्न्यो॒ जिगा॑ति ॥
मूलम् ...{Loading}...
यो वां॒ रथो॑ नृपती॒ अस्ति॑ वो॒ळ्हा त्रि॑वन्धु॒रो वसु॑माँ उ॒स्रया॑मा ।
आ न॑ ए॒ना ना॑स॒त्योप॑ यातम॒भि यद्वां॑ वि॒श्वप्स्न्यो॒ जिगा॑ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
यो꣡ वां र꣡थो नृपती अ꣡स्ति वोळ्हा꣡
त्रिवन्धुरो꣡ व꣡सुमाँ उस्र꣡यामा
आ꣡ न एना꣡ नासतियो꣡प यातम्
अभि꣡ य꣡द् वां विश्व꣡प्स्निओ जि꣡गाति
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ásti ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
nr̥patī ← nr̥páti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
voḷhā́ ← voḷhár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
trivandhuráḥ ← trivandhurá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
usráyāmā ← usráyāman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vásumān ← vásumant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
enā́ ← ayám (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
úpa ← úpa (invariable)
{}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
abhí ← abhí (invariable)
{}
jígāti ← √gā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
viśvápsnyaḥ ← viśvápsnya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
यः । वा॒म् । रथः॑ । नृ॒प॒ती॒ इति॑ नृऽपती । अस्ति॑ । वो॒ळ्हा । त्रि॒ऽव॒न्धु॒रः । वसु॑ऽमान् । उ॒स्रऽया॑मा ।
आ । नः॒ । ए॒ना । ना॒स॒त्या॒ । उप॑ । या॒त॒म् । अ॒भि । यत् । वा॒म् । वि॒श्वऽप्स्न्यः॑ । जिगा॑ति ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- nṛpatī ← nṛpati
- [noun], vocative, dual, masculine
- “king.”
- asti ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- voᄆhā ← voḍhā ← voḍhṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “charioteer.”
- trivandhuro ← tri
- [noun]
- “three; tri/tisṛ [word].”
- trivandhuro ← vandhuraḥ ← vandhura
- [noun], nominative, singular, masculine
- “seat; seat.”
- vasumāṃ ← vasumat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “deluxe; affluent; rich.”
- usrayāmā ← usra
- [noun], masculine
- “beam; Asvins.”
- usrayāmā ← yāmā ← yāman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “expedition; path; expedition; arrival.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- enā ← idam
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- nāsatyopa ← nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- nāsatyopa ← upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- viśvapsnyo ← viśvapsnyaḥ ← viśvapsnya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “alimentary.”
- jigāti ← gā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); arrive.”
सायण-भाष्यम्
हे नृपती नृणां यजमानानां पालकावश्विनौ वां युवयोः यः रथः वोळ्हा युवयोर्वाहकः अस्ति सर्वदा संनिहितो वर्तते । कीदृशोऽसौ । त्रिवन्धुरः सारथ्यधिष्ठानस्थानत्रयोपेतः वसुमान् धनवान् उस्रयामा उस्रं दिवसं प्रति गन्ता । एना एतेन रथेन हे नासत्या अश्विनौ नः अस्मान् उप आ यातम् । यत् रथः यश्च रथः वां विश्वप्स्न्यः व्याप्तरूपः अभि जिगाति अभिगच्छति । अन्य आह । यद्यस्माद्विश्वप्स्न्यो वसिष्ठो वां जिगाति स्तौति अत उपा यातम् ॥
Wilson
English translation:
“With that chariot, lords of men, which is your vehicle, which has three benches, is laden with wealth,and is the precursor of day, come Nāsatyās, to us; with that chariot which traverses (the sky) as yourall-pervading form.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Lord of men: nṛpatī nṛṇām yajamānānām pālakau; with that chariot: abhi yad vamviśvapsnyo jigāti = yo ratho vam vyāptarūpo abhigacchati; or, since Vasiṣṭha praises you, viśvapsnyaḥ =vasiṣṭha
Jamison Brereton
The chariot that is the conveyor for you, o lords of men, having three chariot-boxes, bearing good things, journeying at dawn—
by this (chariot) journey here to us, Nāsatyas, when what contains all milk [=the hot-milk vessel?] goes to you.
Griffith
The chariot, Princes, that conveys you, moving at daylight, triple-seated, fraught with riches,
Even with this come unto us, Nasatyas, that laden with all food it may approach us.
Geldner
Der Wagen, der euch fährt, der dreisitzige, gutreiche, am Morgen ausfahrende, ihr Fürsten, auf dem kommet zu uns, Nasatya´s, wenn der Allgestaltige zu euch geht.
Grassmann
Mit diesem Wagen, der euch fährt, o Fürsten, der früh erscheint, dreisitzig, reich an Gütern, Mit dem nun fahrt zu uns herbei, ihr treuen, wenn zu euch kommt der Trank, der alles nähret.
Elizarenkova
(Та) колесница, о два владыки, что служит вам перевозчиком,
С тремя сиденьями, полная добра, выезжающая на заре,
Приезжайте на ней к нам, о Насатьи,
Когда к вам направляется принимающий разные формы.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे सत्यवादी विद्वानों ! (वां) आप (नः) हमको (एना) उस मार्ग द्वारा (उपयातं) प्राप्त हों, (यः) जो (विश्वप्स्न्यः) परमात्मा ने (जिगाति) कथन किया है। (नृपती) हे मनुष्यों के पति विद्वानों ! (वां) आपका (यत्) जो (रथः) रथ (वोळ्हा आ) तुम्हें भले प्रकार लानेवाला है, वह (त्रिवन्धुरः) तीन बन्धनोंवाला (वसुमान्) ऐश्वर्य्यवाला और (उस्रयामा) आकाशमार्ग में चलनेवाला (अस्तु) हो ॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में यह प्रार्थना की गई है कि हे विद्वज्जनों ! आप परमात्मा के कथन किये हुए मार्ग द्वारा हमें प्राप्त हों अर्थात् परमात्मा ने उपदेशकों के लिये कर्तव्य कथन किया है, उसका आप पालन करें या यों कहो कि आप हमें परमात्मपरायण करके हमारे जीवन को उच्च बनावें और हमें वेदों का उपदेश सुनावें, जो परमात्मा ने हमारे लिये प्रदान किया है ॥४॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादिनो विद्वांसः ! (वाम्) यूयं (नः) अस्मान् (एना) एतेन मार्गेण (उपयातम्) प्राप्नुत (यः) यो मार्गः (विश्वप्स्न्यः) परमात्मना (जिगाति) उपगीतोऽस्ति। (नृपती) हे मनुष्याणां पतयो विद्वज्जनाः (वाम्) युष्माकं (यत् रथः) यो रथः युष्माकं (आ) सम्यक् (वोळ्हा) वाहकोऽस्ति सः (त्रिवन्धुरः) बन्धनत्रययुक्तः (वसुमान्) ऐश्वर्य्यवान् (उस्रयामा) नभोगमनशीलश्च (अस्तु) भूयात् ॥४॥
05 युवं च्यवानम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यु॒वं च्यवा॑नं ज॒रसो॑ऽमुमुक्तं॒ नि पे॒दव॑ ऊहथुरा॒शुमश्व॑म् ।
निरंह॑स॒स्तम॑सः स्पर्त॒मत्रिं॒ नि जा॑हु॒षं शि॑थि॒रे धा॑तम॒न्तः ॥
मूलम् ...{Loading}...
यु॒वं च्यवा॑नं ज॒रसो॑ऽमुमुक्तं॒ नि पे॒दव॑ ऊहथुरा॒शुमश्व॑म् ।
निरंह॑स॒स्तम॑सः स्पर्त॒मत्रिं॒ नि जा॑हु॒षं शि॑थि॒रे धा॑तम॒न्तः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
युवं꣡ च्य꣡वानं जर꣡सो ऽमुमुक्तं
नि꣡ पेद꣡व ऊहथुर् आशु꣡म् अ꣡श्वम्
नि꣡र् अं꣡हसस् त꣡मस स्पर्तम् अ꣡त्रिं
नि꣡ जाहुषं꣡ शिथिरे꣡ धातम् अन्तः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
amumuktam ← √muc- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PLUPRF, voice:ACT}
cyávānam ← cyávāna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jarásaḥ ← jarás- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
āśúm ← āśú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
áśvam ← áśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
{}
pedáve ← pedú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ūhathuḥ ← √vah- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
áṁhasaḥ ← áṁhas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
átrim ← átri- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
nís ← nís (invariable)
{}
spartam ← √spr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
támasaḥ ← támas- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
antár ← antár (invariable)
{}
dhātam ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
jāhuṣám ← jāhuṣá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
{}
śithiré ← śithirá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यु॒वम् । च्यवा॑नम् । ज॒रसः॑ । अ॒मु॒मु॒क्त॒म् । नि । पे॒दवे॑ । ऊ॒ह॒थुः॒ । आ॒शुम् । अश्व॑म् ।
निः । अंह॑सः । तम॑सः । स्पर्त॑म् । अत्रि॑म् । नि । जा॒हु॒षम् । शि॒थि॒रे । धा॒त॒म् । अ॒न्तरिति॑ ॥
Hellwig Grammar
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- cyavānaṃ ← cyavānam ← cyavāna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Cyavana.”
- jaraso ← jarasaḥ ← jaras
- [noun], ablative, singular, feminine
- “old age.”
- ‘mumuktaṃ ← amumuktam ← muc
- [verb], dual, Plusquamperfect
- “liberate; emit; get rid of; shoot; release; put; tousle; secrete; fill into; shoot; spill; lose; ejaculate; exclude; free; remove; loosen; let go of; add; shed; want; save; defecate; heal; fart; open; abandon; discard; precipitate; reject; lay; unleash; exhale; discharge.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- pedava ← pedave ← pedu
- [noun], dative, singular, masculine
- ūhathur ← ūhathuḥ ← vah
- [verb], dual, Perfect indicative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- āśum ← āśu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “quick; fast; immediate; agile.”
- aśvam ← aśva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- nir ← niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- aṃhasas ← aṃhasaḥ ← aṃhas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “trouble; sin.”
- tamasa ← tamasaḥ ← tamas
- [noun], ablative, singular, neuter
- “dark; darkness; Tamas; tamas [word]; faint; tamas; gloom; ignorance.”
- spartam ← spṛ
- [verb], dual, Aorist inj. (proh.)
- atriṃ ← atrim ← atri
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Atri; Atri; atri [word].”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- jāhuṣaṃ ← jāhuṣam ← jāhuṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- śithire ← śithira
- [noun], locative, singular, masculine
- “flexible; flexible.”
- dhātam ← dhā
- [verb], dual, Aorist inj. (proh.)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- antaḥ ← antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना युवं युवां च्यवानं जरसः जीर्णाद्रूपात् अमुमुक्तम् अमुञ्चतम् ।’ युवं च्यवानमश्विना जरन्तं पुनर्युवानम्’ (ऋ. सं. १. ११७. १३) इति ह्यन्यत्र । तथा पेदवे एतन्नामकाय राज्ञे आशुं शीघ्रगामिनम् अश्वं निः ऊहथुः न्यवहतं युद्धे । युवं श्वेतं पेदवे’ (ऋ. सं. १. ११८. ९) इति निगमः । तथा अत्रिं महर्षिम् अंहसः ऋबीसादग्नेः सकाशात् तमसः च गुहान्तःस्थिताच्च सकाशात् निः स्पर्त न्यपारयतम् । ‘युवमृबीसमुत तप्तमत्रय ओमन्वन्तं चक्रथुः’ (ऋ. सं. १०. ३९. ९) इति निगमः । तथा जाहुषं शिथिरे शिथिले भ्रष्टे स्वराष्ट्रे अन्तः मध्ये पुनः नि धातं न्यधातम् । परिविष्टं जाहुषं विश्वतः सीम्’ (ऋ. सं. १. ११६. २०) इति ह्युक्तम् ॥
Wilson
English translation:
“You exempted Cyavana from decay; you mounted Pedu upon a swift charger; you extricated Atri fromtorture and darkness; you replaced Jāhuṣa in his rebellious kingdom.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Mounted Pedu: niramhasastamasahspartam atrim = amhasaḥ: ribisat tuṣagneḥ sakāśāt tamasaśca guhantaḥ sthitaccha
Jamison Brereton
You two released Cyavāna from old age. You brought a swift horse to Pedu.
You recovered Atri from difficulty and darkness. You set Jāhuṣa down on soft (soil).
Griffith
Ye freed Cyavana from old age and weakness: ye brought the courser fleet of food to Pedu.
Ye rescued Atri from distress and darkness, and loosed for Jahusa the bonds that bound him.
Geldner
Ihr befreitet den Cyavana vom Alter; dem Pedu führet ihr das schnelle Roß zu. Den Atri erlöstet ihr aus Not, aus der Finsternis; den Jahusa setztet ihr in Freiheit.
Grassmann
Ihr machtet frei vom Alter den Tschjavana und fuhrt herbei das schnelle Ross dem Pedu, Entrisst den Atri aus des Unglücks Dunkel, den Dschahuscha verbarget ihr im Buschwerk.
Elizarenkova
Вы Чьявану избавили от старости,
Для Педу вы принесли быстрого коня,
Атрии вы вызволили из беды, из мрака,
Джахушу устроили на свободе.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानों ! (युवं) तुम्हारा (जरसः अमुमुक्तं) जीर्णता से रहित (च्यवानं) ज्ञान (नि) निरन्तर (पेदवे) हमारी रक्षा के लिये हो और (निः) निस्सन्देह (अश्वं आशुं ऊहथुः) राष्ट्र को शीघ्र प्राप्त कराये (अन्धसः तमसः) अज्ञानरूप तम से (अत्रिं) अरक्षित राष्ट्र को (जाहुषं) निकाले और उसके (शिथिरे) शिथिल होने पर (अन्तः धातं) आत्मा बनकर धारण करे॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानों ! आपका जीर्णता से रहित नित नूतन ज्ञान हमारी सब ओर से रक्षा करे और वह पवित्र ज्ञान हमें राष्ट्र=ऐश्वर्य्य प्राप्त कराये और आपके ज्ञान द्वारा हम अपने गिरे हुए राष्ट्र को भी पुनः जीवित करें ॥ तात्पर्य्य यह है कि विद्वानों के उपदेशों से ज्ञान को प्राप्त हुए प्रजाजन अपने ऐश्वर्य्य को बढ़ाते और गिरे हुए राष्ट्र को भी फिर उठाते हैं अर्थात् जिस प्रकार इस अस्थिमय चर्मावगुण्ठित शरीर को केवल अपनी सत्ता से जीवात्मा ही उठाता है, इस प्रकार राष्ट्ररूप कलेवर को उठानेवाला एकमात्र ज्ञान ही है, इसलिये इस मन्त्र में विद्वानों से प्रार्थना है। आप ऐसी कृपा करें कि हम लोग ज्ञानी तथा विज्ञानी बनकर राष्ट्र को शरीरवत् धारण करते हुए सुखपूर्वक रहें ॥५॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वांसः (युवम्) युष्माकं (जरसः) जीर्णतया (अमुमुक्तम्) रहितं (च्यवानम्) ज्ञानं (नि) निरन्तरं (पेदवे) अस्मान् रक्षितुं भवतु अन्यच्च (निः) निःसंशयं (अश्वम्) राष्ट्रं (आशुम्) शीघ्रं (ऊहथुः) प्रापयतु (अन्धसः तमसः) अज्ञानरूपादन्धकारात् (अत्रिम्) अरक्षितं राष्ट्रं (जाहुषम्) निवर्तयतु तथा च (शिथिरे) राष्ट्रे शिथिले सति (अन्तः धातम्) आत्मरूपं सत् धारयतु ॥५॥
06 इयं मनीषा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इ॒यं म॑नी॒षा इ॒यम॑श्विना॒ गीरि॒मां सु॑वृ॒क्तिं वृ॑षणा जुषेथाम् ।
इ॒मा ब्रह्मा॑णि युव॒यून्य॑ग्मन्यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
मूलम् ...{Loading}...
इ॒यं म॑नी॒षा इ॒यम॑श्विना॒ गीरि॒मां सु॑वृ॒क्तिं वृ॑षणा जुषेथाम् ।
इ॒मा ब्रह्मा॑णि युव॒यून्य॑ग्मन्यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इय꣡म् मनीषा꣡ इय꣡म् अश्विना गी꣡र्
इमां꣡ सुवृक्तिं꣡ वृषणा जुषेथाम्
इमा꣡ ब्र꣡ह्माणि युवयू꣡नि अग्मन्
यूय꣡म् पात सुअस्ति꣡भिः स꣡दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gī́ḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
iyám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
iyám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
manīṣā́ ← manīṣā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
imā́m ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
juṣethām ← √juṣ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
suvr̥ktím ← suvr̥ktí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vr̥ṣaṇā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
agman ← √gam- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
bráhmāṇi ← bráhman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
imā́ ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
yuvayū́ni ← yuvayú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
{}
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
इ॒यम् । म॒नी॒षा । इ॒यम् । अ॒श्वि॒ना॒ । गीः । इ॒माम् । सु॒ऽवृ॒क्तिम् । वृ॒ष॒णा॒ । जु॒षे॒था॒म् ।
इ॒मा । ब्रह्मा॑णि । यु॒व॒ऽयूनि॑ । अ॒ग्म॒न् । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- iyam ← idam
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- manīṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “hymn; inspiration; idea; thinking; wish; consideration; intelligence.”
- iyam ← idam
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- gīr ← gīḥ ← gir
- [noun], nominative, singular, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- imāṃ ← imām ← idam
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- suvṛktiṃ ← suvṛktim ← suvṛkti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “praise.”
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- juṣethām ← juṣ
- [verb], dual, Present imperative
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- imā ← idam
- [noun], nominative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- brahmāṇi ← brahman
- [noun], nominative, plural, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- yuvayūny ← yuvayūni ← yuvayu
- [noun], nominative, plural, neuter
- agman ← gam
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
इयम्मनीषेति षष्ठी गता ॥ ६ ॥आगोमतेति पञ्चर्चं द्वितीयं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाश्विनं अनुक्रम्यतेच-आगोमतापञ्चेति । विनियोगः प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयो- रुक्तः । आश्विनेपशावाद्याश्चतस्रोयाज्यानुवाक्याः । सूत्रितञ्च-आगोमतानासत्यारथेनेतिचतस्रइति ।
Wilson
English translation:
“This adoration, Aśvins, this praise (is for you), be gratified, showerer (of benefits), by this laudation;may these eulogies, addressed to you, reach you; and do you ever cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
Here is the inspired thought, here the song, Aśvins—take pleasure in this intricate (hymn), o bulls.
These formulations have gone, seeking you. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
This is the thought, this is the song, O Asvins: accept this hymn of ours, ye Steers, With favour.
May these our prayers addressed to you come nigh you. Preserve us evermore, ye Gods, with blessings.
Geldner
Dies Gedicht, diese Lobrede ist für euch, ihr Asvin. Erfreuet euch an diesem Lobpreis, ihr Bullen! Diese feierlichen Worte sind ausgezogen nach euch verlangend.-Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Hier tönt das Lied, hier das Gebet, o Ritter, nehmt an mit Huld, o Helden, dieses Preislied; Zu euch ist liebend dies Gebet gedrungen; ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
(Вот) эта молитва, о Ашвины, эта хвалебная песнь.
Радуйтесь, о два быка, этому гимну.
Отправились эти священные слова, стремящиеся к вам.
Защищайте вы нас всегда своими милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब सब प्रजाजन अध्यापक तथा उपदेशक मिलकर परमात्मा की इस प्रकार प्रार्थना, उपासना करो कि−
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृषणा) हे विद्यादि की कामनाओं को पूर्ण करनेवाले (अश्विना) अध्यापक तथा उपदेशको ! (इयं मनीषा) यह बुद्धि (इयं गीः) यह वाणी (इमांसुवृक्तिम्) इन परमात्मस्तुतियों को (जुषेथां) आप सेवन करें, (युवयूनि) जो तुमसे सम्बन्ध रखती हैं और (इमा ब्रह्माणि) ये ब्रह्मप्रतिपादक स्तोत्र (अग्मन्) तुम्हें प्राप्त हों और तुम सदैव यह प्रार्थना करो कि (नः) हमको (यूयं) आप (सदा) सर्वदा (स्वस्तिभिः) स्वस्तिवाचनों से (पात) पवित्र करें॥६॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे श्रोताजन तथा उपदेशको ! तुम मिलकर वैदिक स्तोत्रों से परमात्मा की स्तुति, प्रार्थना तथा उपासना करते हुए यह वर माँगो कि हे जगदीश्वर ! हम वेदों के अनुसार अपना आचरण बनावें, जिससे हमारा जीवन पवित्र हो ॥६॥ यह ७१वाँ सूक्त और १८वाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथाध्यापकादिभिः सर्वैर्मिलित्वा परमात्मा एवम् उपासनीय इत्युपदिश्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृषणा) हे विद्यादिसत्कामनापूरयितारः (अश्विना) अध्यापकोपदेशकाः ! यूयं (इयम् मनीषा) इमां बुद्धिं (इयम् गीः) इमां वेदवाणीं (इमाम् सुवृक्तिम्) एताः परमात्मस्तुतीः (जुषेथाम्) सेवयत या एताः (युवयूनि) भवत्सम्बन्धिन्यः सन्ति अन्यच्च (इमा) इमानि (ब्रह्माणि) ब्रह्मप्रतिपादकानि स्तोत्राणि (अग्मन्) भवतः प्राप्नुवन्तु अन्यच्च भवन्तः प्रार्थयन्तां यत् (नः) अस्मान् (यूयम्) भवन्तः (सदा) सर्वकाले (स्वस्तिभिः) स्वस्तिवाचनादिभिः (पात) पवित्रान् कुरुत इत्यर्थः ॥६॥ इत्येकसप्ततितमं सूक्तमष्टादशो वर्गश्च समाप्तः ॥