सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘आ विश्ववारा’ इति सप्तर्चं पञ्चदशं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाश्विनम् । अनुक्रम्यते च– ’आ विश्ववारा सप्त’ इति । प्रातरनुवाक आश्विनशस्त्रे च विनियोग उक्तः । आद्यस्तृचस्तृतीये छन्दोमे प्रउगशस्त्रे विनियुक्तः । विश्ववाराश्विना गतं नोऽयं सोम इन्द्र’ (आश्व. श्रौ. ८. ११ ) इति सूत्रितत्वात् ॥
Jamison Brereton
70 (586)
Aśvins
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
7 verses: jagatī
In the last verse the poet calls the attention of the Aśvins to his hymn, calling it “intricate” or “well-twisted” (suvr̥ktí). He is quite right: his hymn is complex, since it presents metaphors of unclear reference and ellipses of uncertain interpretation. Such intricacy is attractive to gods like the Aśvins, and the purpose of the poet is to get the attention of the Aśvins by means of the hymn and to cause them to take notice of the offerings and other elements of the sacrifice so that they will be present at it.
In verse 1 the poet summons the Aśvins to take their place at the sacrifice, but 1cd, in which he describes the coming of the Aśvins, can be variously interpreted. In 1c something “stood” when the Aśvins took their place. We have suggested that this is the sacrificial fire kindled in the early morning, but other interpreters have offered other reasonable possibilities: the hot milk offered to the Aśvins (Oldenberg, Renou [EVP XVI: 49]) or the liquid offerings more generally (Geldner), the vessel for the hot milk (Oldenberg), the “good favor” mentioned in verse 2a (Renou), or the place itself (Geldner, Velankar [1963]). Of these, the gharma or hot milk offer ing, which is mentioned in 2b, is the strongest possibility, and of course, the sup pression of the subject in 1cd might have allowed hearers to recall several or all of these things that welcome the Aśvins.
In verse 3 the poet shifts attention to the rewards that the Aśvins will bring. The sacrificer hopes to find prosperity for the sacrificer from the rivers, plants, and clans, among which the Aśvins find a place, over which they sit “at the peak of the moun tain”—in heaven perhaps? In verse 4a the “plants and the waters” recall the rivers, plants, and clans of verse 3 and verbally connect the two verses, even though the poet again shifts the theme back to the sacrifice being offered to the Aśvins. Here the waters and plants represent sacrificial libations and offerings. In 4b it is not clear what are the “harness cords” (yogyā́). They might be rites or offerings (especially the hot milk offering), or hymns. That is, they are elements of the sacrifice of one kind or another. Whatever these cords are, the image carries forward the descrip
tion of the Aśvins in 2cd as “well-harnessed” horses and therefore should represent what attaches the Aśvins to the sacrifice. In 4cd the Aśvins reward the present sacri ficers while keeping in mind the ancient ones. The present sacrifices are the equal to the ones of the past and therefore deserve the reward of the Aśvins.
In the last verses the poet becomes more straightforward in calling the Aśvins’ attention to his hymn, his “formulations,” which he has sent out in search of them (vs. 7), and to the sacrifice which stands ready for them (vs. 6).
01 आ विश्ववाराश्विना - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ विश्ववारा अश्विना गतं नः
प्र᳓ त᳓त् स्था᳓नम् अवाचि वाम् पृथिव्या᳓म्
अ᳓श्वो न᳓ वाजी᳓ शुन᳓पृष्ठो अस्थाद्
आ᳓ य᳓त् सेद᳓थुर् ध्रुव᳓से न᳓ यो᳓निम्
मूलम् ...{Loading}...
आ वि॑श्ववाराश्विना गतं नः॒ प्र तत्स्थान॑मवाचि वां पृथि॒व्याम् ।
अश्वो॒ न वा॒जी शु॒नपृ॑ष्ठो अस्था॒दा यत्से॒दथु॑र्ध्रु॒वसे॒ न योनि॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ विश्ववारा अश्विना गतं नः
प्र᳓ त᳓त् स्था᳓नम् अवाचि वाम् पृथिव्या᳓म्
अ᳓श्वो न᳓ वाजी᳓ शुन᳓पृष्ठो अस्थाद्
आ᳓ य᳓त् सेद᳓थुर् ध्रुव᳓से न᳓ यो᳓निम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gatam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
viśvavārā ← viśvávāra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
avāci ← √vac- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
prá ← prá (invariable)
pr̥thivyā́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
sthā́nam ← sthā́na- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
asthāt ← √sthā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
áśvaḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
śunápr̥ṣṭhaḥ ← śunápr̥ṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vājī́ ← vājín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
dhruváse ← dhruvás- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
sedáthuḥ ← √sad- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yónim ← yóni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । वि॒श्व॒ऽवा॒रा॒ । अ॒श्वि॒ना॒ । ग॒त॒म् । नः॒ । प्र । तत् । स्थान॑म् । अ॒वा॒चि॒ । वा॒म् । पृ॒थि॒व्याम् ।
अश्वः॑ । न । वा॒जी । शु॒नऽपृ॑ष्ठः । अ॒स्था॒त् । आ । यत् । से॒दथुः॑ । ध्रु॒वसे॑ । न । योनि॑म् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- viśvavārāśvinā ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvavārāśvinā ← vārā ← vāra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “time; day of the week; turn.”
- viśvavārāśvinā ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- gataṃ ← gatam ← gam
- [verb], dual, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- sthānam ← sthāna
- [noun], nominative, singular, neuter
- “location; body part; social station; temple; seat; standing; sthāna [word]; region; stay; chapter; stable; substitution; passage; site; book; goal; dignity; stead; state; position; treatise; note; branch; home; post; topographic point; floor; situation; situation; circumstance; occurrence; duration; āśaya; sthaṇḍila; agency.”
- avāci ← vac
- [verb], singular, Aorist passive
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- pṛthivyām ← pṛthivī
- [noun], locative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- aśvo ← aśvaḥ ← aśva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- vājī ← vājin
- [noun], nominative, singular, masculine
- “victorious; triumphant; strong; gainful.”
- śunapṛṣṭho ← śuna
- [noun], neuter
- “well-being; success.”
- śunapṛṣṭho ← pṛṣṭhaḥ ← pṛṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “back; top; top; surface; shell; peak; Pṛṣṭha; flat roof; pṛṣṭha [word]; back; roof.”
- asthād ← asthāt ← sthā
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- sedathur ← sedathuḥ ← sad
- [verb], dual, Perfect indicative
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- dhruvase ← dhruvas
- [noun], dative, singular, neuter
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yonim ← yoni
- [noun], accusative, singular, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
सायण-भाष्यम्
हे विश्ववारा सर्वैर्वरणीयौ अश्विना अश्विनौ नः अस्माकं यत् यं यागम् आ गतम् आगच्छतं वां युवथोः तत्स्थानं पृथिव्यां वेद्यां प्र अवाचि प्रोच्यते । तदर्थं शुनपृष्ठः सुखकरपृष्ठभागः । अत्यन्तविपुलत्वात् आरूढानां सुखकरपृष्ठभाग इत्यर्थः। वाजी वेगवान् अश्वः अस्थात् तिष्ठतु युवयोः समीपे । यत् । यमित्यर्थः । यमश्वम् आ सेदथुः आसीदथः सोऽश्वः । यद्वा । यत्स्थानमासीदथः तत्स्थानमश्व आश्रयत्वितो गमनाय । स्थितौ दृष्टान्तः । ध्रुवसे धुवाय निवासाय योनिं न योनिं स्थानमिव ॥
Wilson
English translation:
“All-adored Aśvins, come to our (sacrifice), to that plural ce on earth which has been designated yours,which, like a swift, broad-backed horse, awaits you, and on which you are seated as firmly as in a dwelling.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Likea… broad- backed horse: śuna-pṛṣṭhaḥ = sukhakara, plural asant, delightful, vipulatvāt, from its breadth; as firmlyas in a dwelling: a yat sadhatur dhruvase na yonik: dhruvāya nivāsāya sthānam iva, like a plural ce for adurable soil
Jamison Brereton
Come to us, Aśvins, who grant all desires: this has been proclaimed as your place on earth.
Having prosperity on its back like a prizewinning horse, it [=the fire?] stood up when you two sat down here as if (sitting) upon your womb to remain steadfast.
Griffith
RICH in all blessings, Asvins come ye hither: this place on earth is called your own possession,
Like a strong horse with a fair back it standeth, whereon, as in a lap, ye seat you firmly.
Geldner
Ihr allbegehrten Asvin kommet zu uns! Dieser Platz auf Erden ward euch angeboten. Er steht da wie ein sieggekröntes Roß, daß das Glück auf dem Rücken trägt, wenn ihr euch darauf gesetzt habt wie auf einen Schoß zum Bleiben.
Grassmann
Kommt her zu uns, o gabenreiche Ritter, gepriesen ist euch dieser Ort auf Erden; Es steht euch wie ein Ross, das reich beladen, der Schooss bereit, auf dem ihr sitzt und bleibet.
Elizarenkova
Приезжайте к нам, о Ашвины, дающие все желанное!
Названо вам это место на земле.
Он встал, словно конь, завоевывающий награды, неся удачу на спине,
Когда вы уселись будто бы на лоно, чтобы остаться.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब ज्ञानी तथा विज्ञानियों द्वारा यज्ञों का सुशोभित होना कथन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्ववारा, अश्विना) हे वरणीय विद्वज्जनों ! (आगतं) आप आकर (नः) हमारे यज्ञ को (आ) भले प्रकार सुशोभित करें (वां) तुम्हारे लिए (तत्) उस (पृथिव्यां) पृथिवी में (शुनपृष्ठः) सुखपूर्वक बैठने के लिए (स्थानं) स्थान=वेदि (अवाची) बनाई गई है, (यत्) जो (योनिं, न) केवल बैठने को ही नहीं, किन्तु (ध्रुवसे, सेदथुः) दृढ़ता में स्थिर करनेवाली है। आप लोग (प्र) हर्षपूर्वक (वाजी, अश्वः, न) बलवान् अश्व के समान (अस्थात्) शीघ्रता से आयें॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि याज्ञिक लोगो ! तुम अपने यज्ञों में ज्ञानी और विज्ञानी दोनों प्रकार के विद्वानों को सत्कारपूर्वक बुलाकर यज्ञवेदि पर बिठाओ और उनसे नाना प्रकार के सदुपदेश ग्रहण करो, क्योंकि यह वेदि केवल बैठने के लिए ही नहीं, किन्तु यज्ञकर्मों की दृढ़ता में स्थिर करानेवाली है ॥ तात्पर्य्य यह है कि जिन यज्ञों में ज्ञानी और विज्ञानी दोनों प्रकार के विद्वानों को निमन्त्रित कर सत्कार किया जाता है, वे यज्ञ सुशोभित और कृतकार्य्य होते हैं। आध्यात्मिक विद्या के जाननेवाले “ज्ञानी” और कला-कौशल की विद्या को जाननेवाले “विज्ञानी” कहाते हैं, अथवा पदार्थों के ज्ञाता को “ज्ञानी” और अनुष्ठाता को “विज्ञानी” कहते हैं। वह विद्वान्, पुरुषार्थी तथा अश्व के समान शीघ्रगामी केवल तुम्हारे स्थानों को ही सुशोभित करनेवाले न हों, किन्तु दृढ़तारूप व्रत में स्थिर करें। उक्त दोनों प्रकार के विज्ञानों से ही यज्ञ सफल होता है, अन्यथा नहीं ॥१॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ ज्ञानभिर्विज्ञानिभिश्च यज्ञाः सम्भावनीया इत्युपदिश्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्ववारा, अश्विना) हे वर्य्या विद्वज्जनाः, यूयं (आगतम्) आगत्य (नः) अस्माकं यज्ञं (आ) सम्यक् सम्भावयत (वाम्) युष्मभ्यं (तत्) तत्र (पृथिव्याम्) धरातले (शुनपृष्ठः) सुखेनासितुं (स्थानम्) वेदिरूपं स्थलं (अवाची) निर्वाचितमस्ति (यत्) स्थानं (न, योनिम्) न केवलमासनं किन्तु (ध्रुवसे, सेदथुः) दृढतायै स्थैर्यदायकमपि वर्त्तते, भवन्तः (प्र) हर्षेण (वाजी, अश्वः, न) वल्गन्तोऽश्वा इव शीघ्रतया (अस्थात्) आगच्छत ॥१॥
02 सिषक्ति सा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सि᳓षक्ति सा᳓ वां सुमति᳓श् च᳓निष्ठा
अ᳓तापि घर्मो᳓ म᳓नुषो दुरोणे᳓
यो᳓ वां समुद्रा᳓न् सरि᳓तः पि᳓पर्ति
ए᳓तग्वा चिन् न᳓ सुयु᳓जा युजानः᳓
मूलम् ...{Loading}...
सिष॑क्ति॒ सा वां॑ सुम॒तिश्चनि॒ष्ठाता॑पि घ॒र्मो मनु॑षो दुरो॒णे ।
यो वां॑ समु॒द्रान्त्स॒रितः॒ पिप॒र्त्येत॑ग्वा चि॒न्न सु॒युजा॑ युजा॒नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
सि᳓षक्ति सा᳓ वां सुमति᳓श् च᳓निष्ठा
अ᳓तापि घर्मो᳓ म᳓नुषो दुरोणे᳓
यो᳓ वां समुद्रा᳓न् सरि᳓तः पि᳓पर्ति
ए᳓तग्वा चिन् न᳓ सुयु᳓जा युजानः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cániṣṭhā ← cániṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
síṣakti ← √sac- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sumatíḥ ← sumatí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
átāpi ← √tap- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
duroṇé ← duroṇá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
gharmáḥ ← gharmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mánuṣaḥ ← mánus- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
píparti ← √pr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samudrā́n ← samudrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
sarítaḥ ← sarít- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
étagvā ← étagva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
ná ← ná (invariable)
suyújā ← suyúj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
yujānáḥ ← √yuj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
पद-पाठः
सिस॑क्ति । सा । वा॒म् । सु॒ऽम॒तिः । चनि॑ष्ठा । अता॑पि । घ॒र्मः । मनु॑षः । दु॒रो॒णे ।
यः । वा॒म् । स॒मु॒द्रान् । स॒रितः॑ । पिप॑र्ति । एत॑ऽग्वा । चि॒त् । न । सु॒ऽयुजा॑ । यु॒जा॒नः ॥
Hellwig Grammar
- siṣakti ← sac
- [verb], singular, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- sā ← tad
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- sumatiś ← sumatiḥ ← sumati
- [noun], nominative, singular, feminine
- “benevolence; favor; Sumati.”
- caniṣṭhātāpi ← caniṣṭhā ← caniṣṭha
- [noun], nominative, singular, feminine
- “gracious.”
- caniṣṭhātāpi ← atāpi ← tap
- [verb], singular, Aorist passive
- “heat; burn; grieve; afflict; burn; afflict; trouble; boil.”
- gharmo ← gharmaḥ ← gharma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sunlight; heat; summer; Gharma; Gharma; boiler; perspiration; caldron.”
- manuṣo ← manuṣaḥ ← manus
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Manu; man.”
- duroṇe ← duroṇa
- [noun], locative, singular, neuter
- “home; dwelling.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- samudrān ← samudra
- [noun], accusative, plural, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- saritaḥ ← sarit
- [noun], accusative, plural, feminine
- “river; stream.”
- piparty ← piparti ← pṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “protect; promote; rescue; help.”
- etagvā ← etagva
- [noun], accusative, dual, masculine
- “shining.”
- cin ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- suyujā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suyujā ← yujā ← yuj
- [noun], accusative, dual, masculine
- “amalgamated; harnessed.”
- yujānaḥ ← yuj
- [verb noun], nominative, singular
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
सायण-भाष्यम्
सा सुमतिः अस्माभिः क्रियमाणा शोभना स्तुतिः चनिष्ठा कमनीयतमातिशयेनान्नवती वा वां युवां सिषक्ति सेवते । किंच घर्मः प्रवर्ग्यश्च मनुषः मनुष्यस्य यजमानस्य दुरोणे यागग्रहे अतापि तप्तोऽभूत् । यत् घ्राँ इत्यपतत्तद्घर्मस्य घर्मत्वम् ’ (तै. आ. ५. १. ५) इति श्रुतिः । यज्ञस्य शिरःस्थानीयत्वादस्य । यः घर्मः वां युवां प्राप्नुवन्निति शेषः । समुद्रान् सरितः च पिपर्ति पूरयति वृष्टिद्वारा । एतग्वा चिन्न । चिदिति पूरणः । अश्वाविव यथा सुयुजा सुष्ठु युक्तौ रथे भवतस्तथेत्यर्थः। नेत्युपमार्थे । तद्वद्युवां यज्ञे युजानः योजयन् यज्ञः । स एवं करोति ॥
Wilson
English translation:
“This excellent praise, redolent of food, propitiates you; the ewer has been heated in the dwelling of theworshipper, which, reaching you, fills the ocean and the rivers (through the rain it obtains), associating you (inthe rite), like two well-matched horses in a chariot.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The ewer: gharma = pravarga; gharmaḥ pravargaśca
Jamison Brereton
The most delightful favor clings to you two. In the house of Manu has been heated the hot milk
that carries you, having been harnessed like a pair of well-harnessed swift steeds, across the seas and rivers,
Griffith
This most delightful eulogy awaits you in the man’s house drink-offering hath been heated,
Which bringeth you over the seas and rivers, yoking as’twere two well-matched shining horses.
Geldner
Diese eure beste Huld folgt euch auf dem Fuße; der Gharmatrank ist in der Wohnung des Menschen heiß gemacht worden, der euch über die Meere, die Flüsse hinüberbringt, indem er eure Rosse anschirrt, die so gut geschirrt sind wie selbst die Sonnenrosse.
Grassmann
Es sucht euch auf dies sehr willkommne Loblied, gekocht ist Brühe in des Menschen Wohnung, Und schön bespannt wie mit der Sonne Rossen der Wagen, der euch fährt durch Meer und Ströme.
Elizarenkova
Следует за вами эта приятнейшая хвала.
В доме человека разогрет котелок с молоком,
Который переправляет вас через моря (и) реки,
Запрягая (ваших) коней запрягающихся легко, словно кони Солнца.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुयुजा, युजानः) ज्ञानादि यज्ञों के साथ भली-भाँति जुड़े हुए याज्ञिक लोगो ! (वां) तुम (सा, सुमतिः) उस उत्तम बुद्धिद्वारा (चनिष्ठा) अनुष्ठानी बनकर (सिषक्ति) इस यज्ञ को सिञ्चन करो, (यः) जो (मनुषः) मनुष्य का (घर्मः) यज्ञसम्बन्धी स्वेद है, वह (दुरोणे) यज्ञगृह में (अतापि) तपा हुआ (वां) तुम्हारे (समुद्रान्, सरितः) समुद्र को नदियों के समान तुम्हारी आशाओं को (पिपर्ति) पूर्ण करता है (न, चित्, एतग्वा) अन्यथा कभी नहीं॥२॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे याज्ञिक लोगो ! तुम उत्तम बुद्धि द्वारा अनुष्ठानी बनकर यज्ञ का सेवन करो, क्योंकि तुम्हारे तप से उत्पन्न हुआ स्वेद मानो सरिताओं का रूप धारण करके तुम्हारे मनोरथरूपी समुद्र को परिपूर्ण करता है अर्थात् जब तक पुरुष पूर्ण तपस्वी बनकर अपने लक्ष्य की पूर्ति के लिए उद्यत नहीं होता, तब तक उस लक्ष्य की सिद्धि नहीं होती, इसलिए आप लोग अपने वैदिक लक्ष्यों की पूर्ति तपस्वी बनकर ही कर सकते हो, अन्यथा नहीं ॥२॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुयुजा, युजानः) हे शोभनयज्ञयुक्ता यजमानाः ! (वाम्) यूयं (सा, सुमतिः) प्रसिद्धया सुबुध्या (चनिष्ठा) अनुष्ठानिनः सन्तः एनं यज्ञं (सिषक्ति) सिञ्चत, (यः) यः (मनुषः) मनुष्याणां (घर्मः) यज्ञजः स्वेदोऽस्ति, सः (दुरोणे) यज्ञगृहे (अतापि) तप्तः (वाम्) युष्माकं मनोरथान् (समुद्रान् सरितः) समुद्रान् नद्य इव (पिपर्ति) पूरयति (एतग्वा) एतस्मादन्यथा (चित्) कदाचित् (न) न सम्भवेत् ॥२॥
03 यानि स्थानान्यश्विना - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
या᳓नि स्था᳓नानि अश्विना दधा᳓थे
दिवो᳓ यह्वी᳓षु ओ᳓षधीषु विक्षु᳓
नि᳓ प᳓र्वतस्य मूर्ध᳓नि स᳓दन्ता
इ᳓षं ज᳓नाय दाशु᳓षे व᳓हन्ता
मूलम् ...{Loading}...
यानि॒ स्थाना॑न्यश्विना द॒धाथे॑ दि॒वो य॒ह्वीष्वोष॑धीषु वि॒क्षु ।
नि पर्व॑तस्य मू॒र्धनि॒ सद॒न्तेषं॒ जना॑य दा॒शुषे॒ वह॑न्ता ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
या᳓नि स्था᳓नानि अश्विना दधा᳓थे
दिवो᳓ यह्वी᳓षु ओ᳓षधीषु विक्षु᳓
नि᳓ प᳓र्वतस्य मूर्ध᳓नि स᳓दन्ता
इ᳓षं ज᳓नाय दाशु᳓षे व᳓हन्ता
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
dadhā́the ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sthā́nāni ← sthā́na- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
yā́ni ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
óṣadhīṣu ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
vikṣú ← víś- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
yahvī́ṣu ← yahvī́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
mūrdháni ← mūrdhán- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
párvatasya ← párvata- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sádantā ← √sad- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
íṣam ← íṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
jánāya ← jána- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
váhantā ← √vah- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
यानि॑ । स्थाना॑नि । अ॒श्वि॒ना॒ । द॒धाथे॒ इति॑ । दि॒वः । य॒ह्वीषु॑ । ओष॑धीषु । वि॒क्षु ।
नि । पर्व॑तस्य । मू॒र्धनि॑ । सद॑न्ता । इष॑म् । जना॑य । दा॒शुषे॑ । वह॑न्ता ॥
Hellwig Grammar
- yāni ← yad
- [noun], accusative, plural, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- sthānāny ← sthānāni ← sthāna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “location; body part; social station; temple; seat; standing; sthāna [word]; region; stay; chapter; stable; substitution; passage; site; book; goal; dignity; stead; state; position; treatise; note; branch; home; post; topographic point; floor; situation; situation; circumstance; occurrence; duration; āśaya; sthaṇḍila; agency.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- dadhāthe ← dhā
- [verb], dual, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- yahvīṣv ← yahvīṣu ← yahva
- [noun], locative, plural, feminine
- “youngest; youthful; active.”
- oṣadhīṣu ← oṣadhī
- [noun], locative, plural, feminine
- “herb; plant; drug; herb.”
- vikṣu ← viś
- [noun], locative, plural
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- parvatasya ← parvata
- [noun], genitive, singular, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- mūrdhani ← mūrdhan
- [noun], locative, singular, masculine
- “head; battlefront; peak; top; mūrdhan [word]; leader; top.”
- sadanteṣaṃ ← sadantā ← sad
- [verb noun], nominative, dual
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- sadanteṣaṃ ← iṣam ← iṣ
- [noun], accusative, singular, feminine
- “refreshment; enjoyment; stores.”
- janāya ← jana
- [noun], dative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- vahantā ← vah
- [verb noun], nominative, dual
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना युवां दिवः द्युलोकादागत्य यानि स्थानानि दधाथे कुरुथः । कुत्रेति उच्यते । यह्वीषु महतीषु ओषधीषु विक्षु यजमानेषु च । तौ युवां पर्वतस्य मेघस्यान्तरिक्षस्य वा मूर्धनि स्थाने नि सदन्ता निषीदन्तौ इषम् अन्नं दाशुषे हविर्दात्रे जनाय यजमानाय वहन्ता प्रापयन्तौ भवतमिति शेषः ॥
Wilson
English translation:
“To whatever plural ces you may descend, Aśvins, from heaven, whether amidst the spreading plural nts, oramong men, or sitting on the summit of the clouds, be the bearers of food to the man, the donor (of the oblation).”
Jamison Brereton
(Across) the places that you two have taken for yourselves, Aśvins, among the exuberant (rivers) from heaven, among the plants, and
among the clans—
(you two) sitting down at the peak of the mountain, (you two) bringing refreshment to the pious man.
Griffith
Whatever dwellings ye possess, O Asvins, in fields of men or in the streams of heaven,
Resting upon the summit of the mountain, or bringing food to him who gives oblation,
Geldner
Welche Standorte ihr Asvin eingenommen habt in den jüngsten Töchtern des Himmels, den Pflanzen, den Ansiedlungen, wenn ihr auf dem Gipfel des Berges sitzet, kommt von da dem opfernden Menschen Labsal mitbringend!
Grassmann
An welchen Orten ihr auch weilt, o Ritter, in Himmelsfluten, in Gewächsen, Häusern, Wenn auf dem Gipfel des Gebirgs ihr sitzet, wenn Gut ihr fahret zu den frommen Menschen:
Elizarenkova
(Те) места, которые, о Ашвины, вы облюбовали себе
Среди небесных потоков, растений, поселений,
Сидя на вершине горы,
Привозя жертвенную усладу народу, почитающему (вас):
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे ज्ञानी विज्ञानी विद्वानों ! (यानि, स्थानानि, दधाथे) जिन-जिन स्थानों को आप लोग धारण करते हैं, वे (दिवः) द्युलोकसम्बन्धी हों (यह्वीषु, ओषधीषु) चाहे अन्न तथा ओषधिविषयक हों (विक्षु) चाहे प्रजासम्बन्धी हों, (नि) निश्चय करके (पर्वतस्य मूर्धनि) पर्वत की चोटियों पर हों, इन सब स्थानों में (सदन्ता) स्थिर हुए आप (दाशुषे, जनाय) दानी याज्ञिक लोगों के (इषं) ऐश्वर्य को (वहन्ता) बढ़ाओ ॥ ज्ञानी तथा विज्ञानी विद्वानों के लिये परमात्मा आज्ञा देते हैं कि जिन-जिन स्थानों में प्रजाजन निवास करते हैं, उन स्थानों में जाकर प्रजा के लिए ऐश्वर्य्य की वृद्धि करो। नाना प्रकार की ओषधियों के तत्त्वों को जानकर उनका प्रजा में प्रजाओं को संगठन की नीति-विद्या अथवा उच्च प्रदेशों के ऊपर स्थिर होने के लिए विमानविद्या की शिक्षा दो। विद्याओं को उपलब्ध करते-कराते हुए अपने याज्ञिकों का ऐश्वर्य्य बढ़ाओ॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - तात्पर्य्य यह है कि जिस देश के विद्वान् ओषधियों द्वारा किंवा प्रजासम्बन्धी नाना प्रकार की विद्याओं द्वारा अपने ऐश्वर्य्य को नहीं बढ़ाते, उस देश के याज्ञिक कदापि उन्नति को प्राप्त नहीं होते, इसलिए विद्वानों का मुख्य कर्त्तव्य है कि विद्यासम्पन्न होकर याज्ञिकों के ऐश्वर्य्य को बढ़ायें ॥३॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे ज्ञानिविज्ञानिपुरुषाः ! (यूयम्) यदात्मकानि (स्थानानि) स्थलानि (दधाथे) धारयत, तानि (दिवः) द्युलोकस्य स्युः, द्युलोकसम्बन्धीनि स्युरित्यर्थः (यह्वीषु, ओषधीषु) यद्वा ओषधीनां (विक्षु) प्रजानां च सम्बन्धीनि स्युः, अन्यच्च तानि (नि) निश्चयेन (पर्वतस्य) गिरेः (मूर्धनि) स्युः, एषु स्थलेषु (सदन्ता) स्थिता भवन्तः (दाशुषे, जनाय) उदाराय यज्ञकर्त्रे (इषम्) ऐश्वर्यं (वहन्ता) वर्धयन्तु ॥३॥
04 चनिष्थं देवाओषधीष्वप्सु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
चनिष्टं᳓ देवा ओ᳓षधीषु अप्सु᳓
य᳓द् योगिया᳓ अश्न᳓वैथे ऋ᳓षीणाम्
पुरू᳓णि र᳓त्ना द᳓धतौ नि᳓ अस्मे᳓
अ᳓नु पू᳓र्वाणि चख्यथुर् युगा᳓नि
मूलम् ...{Loading}...
च॒नि॒ष्टं दे॑वा॒ ओष॑धीष्व॒प्सु यद्यो॒ग्या अ॒श्नवै॑थे॒ ऋषी॑णाम् ।
पु॒रूणि॒ रत्ना॒ दध॑तौ॒ न्य१॒॑स्मे अनु॒ पूर्वा॑णि चख्यथुर्यु॒गानि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
चनिष्टं᳓ देवा ओ᳓षधीषु अप्सु᳓
य᳓द् योगिया᳓ अश्न᳓वैथे ऋ᳓षीणाम्
पुरू᳓णि र᳓त्ना द᳓धतौ नि᳓ अस्मे᳓
अ᳓नु पू᳓र्वाणि चख्यथुर् युगा᳓नि
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
apsú ← áp- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
caniṣṭám ← √kanⁱ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
devau ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
óṣadhīṣu ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
aśnávaithe ← √naś- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
ŕ̥ṣīṇām ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yogyā́ḥ ← yogyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
dádhatau ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
ní ← ní (invariable)
purū́ṇi ← purú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
rátnā ← rátna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ánu ← ánu (invariable)
cakhyathuḥ ← √khyā- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
pū́rvāṇi ← pū́rva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
yugā́ni ← yugá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
च॒नि॒ष्टम् । दे॒वौ॒ । ओष॑धीषु । अ॒प्ऽसु । यत् । यो॒ग्याः । अ॒श्नवै॑थे॒ इति॑ । ऋषी॑णाम् ।
पु॒रूणि॑ । रत्ना॑ । दध॑तौ । नि । अ॒स्मे इति॑ । अनु॑ । पूर्वा॑णि । च॒ख्य॒थुः॒ । यु॒गानि॑ ॥
Hellwig Grammar
- caniṣṭaṃ ← caniṣṭam ← can
- [verb], dual, Aorist inj. (proh.)
- devā ← devau ← deva
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- oṣadhīṣv ← oṣadhīṣu ← oṣadhī
- [noun], locative, plural, feminine
- “herb; plant; drug; herb.”
- apsu ← ap
- [noun], locative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- yogyā ← yogya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “suitable; fit.”
- aśnavaithe ← aś
- [verb], dual, Present conjunctive (subjunctive)
- “get; reach; enter (a state).”
- ṛṣīṇām ← ṛṣi
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- purūṇi ← puru
- [noun], accusative, plural, neuter
- “many; much(a); very.”
- ratnā ← ratna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- dadhatau ← dhā
- [verb noun], nominative, dual
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- ny ← ni
- [adverb]
- “back; down.”
- asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- pūrvāṇi ← pūrva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “aforesaid(a); antecedent; previous(a); first; eastern; former(a); pūrva [word]; age-old; anterior; bygone; fore(a); predictive; firstborn; easterly; instrumental.”
- cakhyathur ← cakhyathuḥ ← khyā
- [verb], dual, Perfect indicative
- “name; describe; call; enumerate; watch; know.”
- yugāni ← yuga
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Yuga; yoke; couple; coevals; generation; lustrum; two; pair; yuga [word]; Yuga; race.”
सायण-भाष्यम्
हे देवा देवौ युवाम् ओषधीषु ओषधिविकारांश्चरुपुरोडाशादिकान् अप्सु सोमरसान् चनिष्टम् । अत्यन्तकमनीयतमं कामयेथामित्यर्थः। यत् यस्मात् योग्याः युवयोरुचिता ओषधीरपश्च ऋषीणां संबन्धिनीः अश्नवैथे व्याप्नुथः तस्मादस्मदीया अपि कामयेथामित्यर्थः । यद्वा । ऋषीणामस्माकमिति पूजार्थं बहुवचनम् । यद्यस्मादोषधीष्वप्सु च चनिष्टं योग्याः स्तुतीश्चाश्नवैथे तस्मात् अस्मे अस्मासु पुरूणि बहूनि रत्ना रमणीयानि धनानि नि दधतौ पूर्वाणि युगानि मिथुनानि जायापतिरूपाणि अनु चख्यथुः ख्यातवन्तौ । अनुकृष्टवन्तावनुग्रहार्थम् ॥
Wilson
English translation:
“Inasmuch, divine Aśvins, as you accept that which is most acceptable in the plural nts and in the waters,and those (things) which are most suitable to you, (the offerings) of the Ṛṣis, therefore, bestowing upon usample riches, (favour us) as you have favoured, bestowing former couples.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
That which is most acceptable: i.e.the cakes of meal and the Soma offered in sacrifices; former couples: sacrifiers, or instrumental tutors of sacrifices,yajamānas, and their wives
Jamison Brereton
O gods, delight in the plants and waters when you will take on the harness cords [=the ritual acts?] of our seers.
While granting many treasures to us, you two have kept in view the
ancient generations.
Griffith
Delight yourselves, ye Gods, in plants and waters when Rsis give them and ye find they suit You.
Enriching us with treasures in abundance ye have looked back to former generations.
Geldner
Habet an den Kräutern und am Wasser gefallen, ihr beide Götter, wenn ihr zu den Anstrengungen der Rishi´s kommen werdet. Indem ihr viele Kleinode bei uns hinterlasset, blicket ihr auf die früheren Zeiten zurück.
Grassmann
So kommt, erfreut an Kräutern euch und Fluten, dass Götter ihr erlangt der Sänger Sprüche;[356] Viel reiche Schätze bei uns niederlegend, erweist ihr euch wie in vergangnen Zeiten.
Elizarenkova
Радуйтесь, о два бога, растениям (и) водам,
Когда вы встретились с творениями риши!
Оставляя многие сокровища у нас,
Вы оглядываетесь на прежние поколения.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (चनिष्टम्, देवा) हे योग्य विद्वान् पुरुषो ! (ओषधीषु, अप्सु) ओषधियों तथा जलों में (ऋषीणां) ऋषियों के तात्पर्य्य को (यत्) जो (अश्नवैथे) जानते हो, वह (नि) निश्चय करके हमारे प्रति कहो, क्योंकि आप (योग्याः) सब प्रकार से योग्य हैं।(अस्मे) हमारे लिए (पुरूणि, रत्ना) अनेक प्रकार के रत्न (दधतौ) धारण कराओ, जिनको (अनु, पूर्वाणि, युगानि) पूर्वकालिक सब विद्वानों ने (चख्यथुः) कथन किया है॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे याज्ञिक लोगो ! तुम उन ज्ञानी तथा विज्ञानी विद्वानों से यह प्रार्थना करो कि आप सब प्रकार की विद्याओं में कुशल हो, इसलिए ओषधियों तथा जलीय विद्यासम्बन्धी ऋषियों के अभिप्राय को हमारे प्रति कहो और जो प्राचीन रसायनविद्यावेत्ता विद्वानों ने रत्नादि निधियों को निकाला है, उनका ज्ञान भी हमें कराओ अर्थात् पदार्थविद्या के जाननेवाले ऋषियों के तात्पर्य्य को समझकर हमें निधिपति बनाओ ॥४॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (चनिष्टम्, देवा) हे योग्यविद्वांसः ! यूयं (ओषधीषु, अप्सु) ओषधीषु जलेषु च (ऋषीणाम्) मुनीनां (यत्) यानि तात्पर्य्यानि (अश्नवैथे) ज्ञायध्वे, तानि (नि) निश्चयेन अस्मान्प्रति कथयेत, यतो यूयं (योग्या) योग्याः स्थ, (अस्मे) मह्यं (पुरूणि, रत्ना) अमूल्यानि रत्नानि (दधतौ) धारयत, यानि रत्नानि (अनु, पूर्वाणि, युगानि) पूर्वकालिकाः सर्वे विद्वांसः (चख्यथुः) अचकथन् ॥४॥
05 शुश्रुवांसा चिदश्विना - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
शुश्रुवां᳓सा चिद् अश्विना पुरू᳓णि
अभि᳓ ब्र᳓ह्माणि चक्षाथे ऋ᳓षीणाम्
प्र᳓ति प्र᳓ यातं व᳓रम् आ᳓ ज᳓नाय
अस्मे᳓ वाम् अस्तु सुमति᳓श् च᳓निष्ठा
मूलम् ...{Loading}...
शु॒श्रु॒वांसा॑ चिदश्विना पु॒रूण्य॒भि ब्रह्मा॑णि चक्षाथे॒ ऋषी॑णाम् ।
प्रति॒ प्र या॑तं॒ वर॒मा जना॑या॒स्मे वा॑मस्तु सुम॒तिश्चनि॑ष्ठा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
शुश्रुवां᳓सा चिद् अश्विना पुरू᳓णि
अभि᳓ ब्र᳓ह्माणि चक्षाथे ऋ᳓षीणाम्
प्र᳓ति प्र᳓ यातं व᳓रम् आ᳓ ज᳓नाय
अस्मे᳓ वाम् अस्तु सुमति᳓श् च᳓निष्ठा
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
cit ← cit (invariable)
purū́ṇi ← purú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
śuśruvā́ṁsā ← √śru- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRF, voice:ACT}
abhí ← abhí (invariable)
bráhmāṇi ← bráhman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
cakṣāthe ← √cakṣ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ŕ̥ṣīṇām ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
jánāya ← jána- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
práti ← práti (invariable)
váram ← vára- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
astu ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
cániṣṭhā ← cániṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sumatíḥ ← sumatí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
पद-पाठः
शु॒श्रु॒ऽवांसा॑ । चि॒त् । अ॒श्वि॒ना॒ । पु॒रूणि॑ । अ॒भि । ब्रह्मा॑णि । च॒क्षा॒थे॒ इति॑ । ऋषी॑णाम् ।
प्रति॑ । प्र । या॒त॒म् । वर॑म् । आ । जना॑य । अ॒स्मे इति॑ । वा॒म् । अ॒स्तु॒ । सु॒ऽम॒तिः । चनि॑ष्ठा ॥
Hellwig Grammar
- śuśruvāṃsā ← śru
- [verb noun], nominative, dual
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- purūṇy ← purūṇi ← puru
- [noun], accusative, plural, neuter
- “many; much(a); very.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- brahmāṇi ← brahman
- [noun], accusative, plural, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- cakṣāthe ← cakṣ
- [verb], dual, Present indikative
- “watch; look.”
- ṛṣīṇām ← ṛṣi
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- yātaṃ ← yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- varam ← vara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “gift; favor; wish; privilege; varac; wages.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- janāyāsme ← janāya ← jana
- [noun], dative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- janāyāsme ← asme ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- astu ← as
- [verb], singular, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- sumatiś ← sumatiḥ ← sumati
- [noun], nominative, singular, feminine
- “benevolence; favor; Sumati.”
- caniṣṭhā ← caniṣṭha
- [noun], nominative, singular, feminine
- “gracious.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ । चित् इति पूरणः । युवां शुश्रुवांसा श्रुतवन्तौ सन्तौ पुरूणि बहूनि ब्रह्माणि परिवृढानि कर्माणि स्तुतिलक्षणानि ऋषीणाम् अस्माकं संबन्धीनि अभि चक्षाथे अभिपश्यथो युवाम् । अतः जनाय जनस्य यजमानस्य मम वरं यज्ञं प्रति प्र यातम् । वां युवयोः चनिष्ठा उक्तलक्षणा सुमतिः अनुग्रहमतिः अस्मे अस्मासु अस्तु भवतु ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, hearing the many prayers of the Ṛṣis, you look (favourably) upon (us); come to the sacrifice ofthis man, and may your desired favour be (shown) him.”
Jamison Brereton
Even though you have heard many, Aśvins, you look upon the
formulations of our seers.
At your wish, journey forth according to our wish for the sake of our people. Let your most delightful favor be for us.
Griffith
Asvins, though ye have heard them oft aforetime, regard the many prayers which Rsis offer.
Come to the man even as his heart desireth: may we enjoy your most delightful favour.
Geldner
Obwohl ihr Asvin schon viele erbauliche Worte gehört habt, so beachtet ihr doch die erbaulichen Worte unserer Rishi´s. Kommet nach Wunsch zu dem Volke; uns soll eure beste Huld gehören!
Grassmann
Die viele Bitten, Ritter, ihr erhört habt, ihr blickt auch gnädig auf der Sänger Bitten; O schreitet vor zum Heile für die Menschen, bei uns sei euch das Loblied recht willkommen.
Elizarenkova
Хоть и слышали вы, о Ашвины, много (молитв),
Заметьте священные слова (наших) риши!
Приезжайте с охотой к (нашему) народу:
У нас пусть будет приятнейшая хвала для вас!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शुश्रुवांसा, अश्विना) हे सुशिक्षित विद्वानों ! (ऋषीणां, पुरूणि, अभि, ब्रह्माणि) ऋषियों सम्बन्धी अनेक वैदिक ज्ञानों को हमारे प्रति (आ) भले प्रकार (चक्षाथे) कथन करो, (वां) तुम्हारी (चनिष्ठा, सुमतिः) अनुष्ठानिक उत्तम बुद्धि (अस्मे, जनाय) हम लोगों के लिए (अस्तु) शुभ हो और (वरं, प्रति) हमारे श्रेष्ठ यज्ञस्थान को आप (प्र, यातं) गमन करें॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे याज्ञिक लोगो ! तुम उन वेदविद्यापारग विद्वानों से यह प्रार्थना करो कि आप उन पूर्वकालिक मन्त्रद्रष्टा ऋषियों से उपलब्ध किये ज्ञान का हमें उपदेश करें, जिससे हमारी बुद्धि निष्ठायुक्त होकर वेद के गूढ भावों को ग्रहण करने योग्य हो। कृपा करके आप हमारे यज्ञीय पवित्र स्थान को सुशोभित करें, ताकि हम आपसे वेदविषयक ज्ञान श्रवण करके पवित्र भावोंवाले हों ॥५॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शुश्रुवांसा, चित्, अश्विना) हे श्रुतज्ञाना विद्वांसः ! (ऋषीणाम्) ऋषीणांसम्बन्धीनि (पुरूणि) अनेकानि (अभि, ब्रह्माणि) वैदिकज्ञानानि अस्मान् प्रति (आ) सम्यक् (चक्षाथे) निशामयत, यूयमिति शेषः, (वाम्) युष्माकं (चनिष्ठा) कमनीयतरा (सुमतिः) सुबुद्धिः (अस्मे, जनाय) मदर्थं (अस्तु) कल्याणरूपा भवतु, भवन्तः (वरम्) श्रेष्ठं अस्मदीयं यज्ञस्थानं (प्रति) प्रति (प्र, यातम्) आगच्छन्तु ॥५॥
06 यो वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो᳓ वां यज्ञो᳓ नासतिया हवि᳓ष्मान्
कृत᳓ब्रह्मा समरि᳓यो भ᳓वाति
उ᳓प प्र᳓ यातं व᳓रम् आ᳓ व᳓सिष्ठम्
इमा᳓ ब्र᳓ह्माणि ऋच्यन्ते युव᳓भ्याम्
मूलम् ...{Loading}...
यो वां॑ य॒ज्ञो ना॑सत्या ह॒विष्मा॑न्कृ॒तब्र॑ह्मा सम॒र्यो॒३॒॑ भवा॑ति ।
उप॒ प्र या॑तं॒ वर॒मा वसि॑ष्ठमि॒मा ब्रह्मा॑ण्यृच्यन्ते यु॒वभ्या॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
यो᳓ वां यज्ञो᳓ नासतिया हवि᳓ष्मान्
कृत᳓ब्रह्मा समरि᳓यो भ᳓वाति
उ᳓प प्र᳓ यातं व᳓रम् आ᳓ व᳓सिष्ठम्
इमा᳓ ब्र᳓ह्माणि ऋच्यन्ते युव᳓भ्याम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
havíṣmān ← havíṣmant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yajñáḥ ← yajñá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhávāti ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
kr̥tábrahmā ← kr̥tábrahman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
samaryàḥ ← samaryà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
prá ← prá (invariable)
úpa ← úpa (invariable)
váram ← vára- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vásiṣṭham ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
bráhmāṇi ← bráhman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
imā́ ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
r̥cyante ← √r̥c- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:PASS}
yuvábhyām ← tvám (pronoun)
{case:INS, number:DU}
पद-पाठः
यः । वा॒म् । य॒ज्ञः । ना॒स॒त्या॒ । ह॒विष्मा॑न् । कृ॒तऽब्र॑ह्मा । स॒ऽम॒र्यः॑ । भवा॑ति ।
उप॑ । प्र । या॒त॒म् । वर॑म् । आ । वसि॑ष्ठम् । इ॒मा । ब्रह्मा॑णि । ऋ॒च्य॒न्ते॒ । यु॒वऽभ्या॑म् ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- yajño ← yajñaḥ ← yajña
- [noun], nominative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- nāsatyā ← nāsatyāḥ ← nāsatya
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- haviṣmān ← haviṣmat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sacrificing.”
- kṛtabrahmā ← kṛta ← kṛ
- [verb noun]
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- kṛtabrahmā ← brahmā ← brahman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- samaryo ← samaryaḥ ← samarya
- [noun], nominative, singular, masculine
- bhavāti ← bhū
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- yātaṃ ← yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- varam ← vara
- [noun], accusative, singular, masculine
- “gift; favor; wish; privilege; varac; wages.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vasiṣṭham ← vasiṣṭha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Vasiṣṭha; vasiṣṭha [word].”
- imā ← idam
- [noun], nominative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- brahmāṇy ← brahmāṇi ← brahman
- [noun], nominative, plural, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- ṛcyante ← arc
- [verb], plural, Indikativ Pr¦s. Passiv
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
- yuvabhyām ← yuvan
- [noun], dative, dual, masculine
- “young person; yuvan [word]; taruṇabandha; yuvan; yuvan; young buck; young.”
सायण-भाष्यम्
हे नासत्या अश्विनौ वां युवयोः यः यज्ञः यजमानः समर्यः ऋत्विग्रूपैर्मर्त्यैः सहितः सन् हविष्मान् हविषा युक्तः कृतब्रह्मा कृतस्तोत्ररूपकर्मा भवाति भवति तं वरं वरणीयं वसिष्ठम् आ उप प्र यातं प्रकर्षेणोपागच्छतम् । इमा इमानि ब्रह्माणि मन्त्रजातानि युवभ्यां युवाभ्यामर्थायागमनाय ऋच्यन्ते स्तूयन्ते । क्रियन्त इत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Come, Nāsatyās, to the excellent Vasiṣṭha, the worshiper who, accompanied by the priests, ispresent, offering oblations and repeating praises; these prayers are recited to (bring) you (hither).”
Jamison Brereton
Our sacrifice, battle-ready with its offerings and (newly) created
formulations, will become yours, Nāsatyas.
Journey forth to Vasiṣṭha according to his wish. These formulations are being chanted for you two.
Griffith
Come to the sacrifice offered you, Nasatyas, with men, oblations, and prayer duly uttered.
Come to Vasistha as his heart desireth, for unto you these holy hymns are chanted.
Geldner
Welches Opfer auch mit Spenden und bereiteter Erbauung im Wettbewerb für euch, Nasatya´s, stattfinden mag, kommet nach Wunsch zu Vasistha! Diese erbaulichen Worte werden für euch beide angestimmt.
Grassmann
Zum Festesopfer, das euch, o wahrhafte, an Speisen reich sei und an frommen Bitten, Kommt her mit Freude und zu dem Vasischtha; Denn diese Lieder werden euch gesungen.
Elizarenkova
Когда для вас, о Насатьи, будет жертва, сопровождаемая возлияниями,
Состязание, связанное с сотворенными молитвами,
(То) приезжайте с охотой к Васиштхе!
Эти священные слова исполняются для вас.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादी विद्वानों ! (समर्यः) ईश्वर की उपासनायुक्त (हविष्मान्) हविवाला (वां) तुम्हारा (यः) जो (यज्ञः) यज्ञ जिसमें (कृतब्रह्मा) वेदवेत्ता ब्रह्मा (भवाति) बनाया गया है, इस यज्ञ में (युवभ्यां) तुम्हारे द्वारा (इमा) इन (ब्रह्माणि, ऋच्यन्ते) वेदों का प्रचार (आ) भले प्रकार किया जायगा, इसलिए (वरं, वसिष्ठं) अतिश्रेष्ठ इस यज्ञ को (उप, प्रयातं) आप आकर सुशोभित करें॥६॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ब्रह्मप्रतिपादक वेद के प्रचारक विद्वानों ! आप इस श्रेष्ठ यज्ञ में आकर इसकी शोभा को बढ़ावें, जो परमात्मा की उपासना के निमित्त किया गया है। हे आध्यात्मिक ज्ञान के प्रचारक विज्ञानी देवो ! आप हमको इस पवित्र यज्ञ में परमात्मविषयक उपदेश करें, जो मनुष्यजीवन का एकमात्र लक्ष्य है ॥६॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नासत्या) हे सत्यवादिनो विद्वांसः ! (समर्यः) स्मरणीयस्येश्वरस्य सम्बन्धी (हविष्मान्) हविषा युक्तः (वाम्) युष्माकं (यः, यज्ञः) यो यज्ञोऽस्ति, अन्यच्च यत्र (कृतब्रह्मा) वेदवेत्ता ब्रह्मा (भवाति) विधीयमानोऽस्ति, तत्र यज्ञे (युवभ्याम्) युष्माभिः (इमा) इमाः (ब्रह्माणि) वेदवाण्यः (आ) सम्यक्तया (ऋच्यन्ते) स्तोतव्याः, अतो यूयं (वरम्) श्रेष्ठं (वसिष्ठम्, उप) एनं यज्ञं प्रति (प्र, यातम्) आगच्छत ॥६॥
07 इयं मनीषा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इय᳓म् मनीषा᳓ इय᳓म् अश्विना गी᳓र्
इमां᳓ सुवृक्तिं᳓ वृषणा जुषेथाम्
इमा᳓ ब्र᳓ह्माणि युवयू᳓नि अग्मन्
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
मूलम् ...{Loading}...
इ॒यं म॑नी॒षा इ॒यम॑श्विना॒ गीरि॒मां सु॑वृ॒क्तिं वृ॑षणा जुषेथाम् ।
इ॒मा ब्रह्मा॑णि युव॒यून्य॑ग्मन्यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इय᳓म् मनीषा᳓ इय᳓म् अश्विना गी᳓र्
इमां᳓ सुवृक्तिं᳓ वृषणा जुषेथाम्
इमा᳓ ब्र᳓ह्माणि युवयू᳓नि अग्मन्
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gī́ḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
iyám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
iyám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
manīṣā́ ← manīṣā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
imā́m ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
juṣethām ← √juṣ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
suvr̥ktím ← suvr̥ktí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vr̥ṣaṇā ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
agman ← √gam- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
bráhmāṇi ← bráhman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
imā́ ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
yuvayū́ni ← yuvayú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
इ॒यम् । म॒नी॒षा । इ॒यम् । अ॒श्वि॒ना॒ । गीः । इ॒माम् । सु॒ऽवृ॒क्तिम् । वृ॒ष॒णा॒ । जु॒षे॒था॒म् ।
इ॒मा । ब्रह्मा॑णि । यु॒व॒ऽयूनि॑ । अ॒ग्म॒न् । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- iyam ← idam
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- manīṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “hymn; inspiration; idea; thinking; wish; consideration; intelligence.”
- iyam ← idam
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- gīr ← gīḥ ← gir
- [noun], nominative, singular, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- imāṃ ← imām ← idam
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- suvṛktiṃ ← suvṛktim ← suvṛkti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “praise.”
- vṛṣaṇā ← vṛṣan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- juṣethām ← juṣ
- [verb], dual, Present imperative
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- imā ← idam
- [noun], nominative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- brahmāṇi ← brahman
- [noun], nominative, plural, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- yuvayūny ← yuvayūni ← yuvayu
- [noun], nominative, plural, neuter
- agman ← gam
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
अथ सप्तम्या स्तुतिमुपसंहरति । हे अश्विना अश्विनौ इयं मनीषा स्तुतिर्युवयोः कृतेति शेषः । तदेवादरार्थं पुनरुच्यते । इयं गीः स्तुतिः कृता । हे वृषणा कामानां वर्षको इमाम् अस्मत्कृतां सुवृक्तिं शोभनां स्तुतिं जुषेथां सेवेथाम् । इमा इमानि ब्रह्माणि कर्माणि स्तुतिरूपाणि युवयूनि युवां कामयमानानि सन्ति अग्मन् गच्छन्तु युवाम् । यूयं पातेति सिद्धम् ॥ ॥ १७ ॥ ॥ ४ ॥
Wilson
English translation:
“This adoration, Aśvins, this praise (is for you) be gratified, showerers (of benefits), by this laudationmay these eulogies, addressed to you, reach you; and do you ever cherish us with blessing.”
Jamison Brereton
Here is the inspired thought, here the song, Aśvins—take pleasure in this intricate (hymn), o bulls.
These formulations have gone, seeking you. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
This is the thought, this is the song, O Asvins: accept this hymn of ours, ye Steers, with favour.
May these our prayers addressed to you come nigh you. Preserve us evermore, ye Gods, with blessings.
Geldner
Dies Gedicht, diese Lobrede ist für euch, ihr Asvin. Erfreuet euch an diesem Lobpreis, ihr Bullen! Diese feierlichen Worte sind ausgezogen nach euch verlangend.-Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Hier tönt das Lied, hier das Gebet, o Ritter, nehmt an mit Huld, o Helden, dieses Preislied; Zu euch ist liebend dies Gebet gedrungen; ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
(Вот) эта молитва, о Ашвины, эта хвалебная песнь.
Радуйтесь, о два быка, этому гимну!
Отправились эти священные слова, стремящиеся к вам.
Защищайте вы нас всегда своими милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब परमात्मस्तुति का उपदेश करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृषणा) हे विद्यादि की कामनाओं को पूर्ण करनेवाले (अश्विना) ज्ञानी तथा विज्ञानी विद्वानों ! (इयं, मनीषा) यह बुद्धि (इयं, गीः) यह वाणी (इमां,सुवृक्तिम्) इन परमात्मस्तुतियों को (जुषेथां) आप सेवन करें, (युवयूनि) जो तुम से सम्बन्ध रखती हैं और (इमा, ब्रह्माणि) यह ब्रह्मप्रतिपादक स्तोत्र (अग्मन्) तुम्हें प्राप्त हों और तुम सदैव यह प्रार्थना करो कि (वः) हमको (यूयं) आप (सदा) सर्वदा (स्वस्तिभिः) स्वस्तिवाचनों से (पात) पवित्र करें॥७॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे विद्वानों ! तुम इस वेदवाणी का सदा सेवन करो, जो विद्या की वृद्धि द्वारा सब कामनाओं के पूर्ण करनेवाली है। तुम सदैव वेद के उन स्तोत्रों का पाठ करो, जिनमें परमात्मा की स्तुति, प्रार्थना तथा उपासना का वर्णन किया गया है, जिससे तुम्हारा जीवन पवित्र होकर परमात्मप्राप्ति के योग्य हो ॥७॥ यह ७० वाँ सूक्त, चौथा अनुवाक और १७ वाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ परमात्मनः स्तुतिरुपदिश्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वृषणा, अश्विना) हे कामनानां पूरयितारो ज्ञानिनो विज्ञानवन्तश्च विद्वांसः ! भवताम् (इयम्) इयं (गीः) वाणी (इयम्, मनीषा) एषा बुद्धिश्च (इमाम्, सुवृक्तिम्) इमाः परमात्मस्तुतीः (जुषेथाम्) सेवताम्, याः (युवयूनि) भवत्सम्बन्धिन्यः सन्ति अन्यच्च (इमा, ब्रह्माणि) एतानि ब्रह्मप्रतिपादकानि स्तोत्राणि (अग्मन्) युष्मान् प्राप्नुवन्तु यतः (यूयम्) भवन्तः (सदा) सर्वदा (स्वस्तिभिः) स्वस्तिवाचनादिभिः (नः) अस्मान् (पातु) रक्षन्तु ॥७॥ इति सप्तदशो वर्गः सप्ततितमं सूक्तं चतुर्थोऽनुवाकश्च समाप्तः ॥