सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘आ शुभा यातम्’ इति नवर्चं त्रयोदशं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षमाश्विनम् । आदितः सप्त विराजोऽष्टमीनवम्यौ त्रिष्टुभौ । अनुक्रम्यते च— आ शुभ्रा नव सप्ताद्या विराजः’ इति । सूक्तविनियोगो लैङ्गिकः ॥
Jamison Brereton
68 (584)
Aśvins
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
9 verses: virāj 1–7, triṣṭubh 8–9
In its first four verses the hymn opens with an invitation to the Aśvins to come to the sacrifice in the early morning and to receive the soma offerings being made to them. In verse 3 the Aśvins come with the daughter of the Sun, Sūryā, which marks this as a morning hymn (cf. also vs. 9). In verse 4c the vípra “inspired poet” is likely the reciter of the hymn, but in 4ab the pressing stone also sounds as it crushes the soma stalks, and therefore it too could be the poet in the latter half of the verse. The stone prepares the soma offerings, so the reference to the oblations in 4c would also be appropriate to it.
Then in the second set of four verses (vss. 5–8) the poet briefly describes great deeds of the Aśvins and four of the past figures whom they helped. In verses 6 and 8 the poet mentions the offerings of Cyavāna havirdā́ “the giver of offerings” and their summons (hūyámāna) by Śayu, words that echo the present offerings (havís, 2b) and the calls to the Aśvins (hávana, 2c).
Verse 5 alludes to the story of Atri, who was rescued from the heat of a pit oven by the Aśvins and who received sustenance from them. That is to say, the Aśvins rescued him with food and from becoming treated like food. In this verse the poet refers to the “sustenance” (bhójana) and the “relief” (omán) Atri receives. Similarly, in I.116.8 the Aśvins give Atri “nourishment together with solid food” (pitumátīm ū́rjam) and in 118.7 they give “nourishment” and “relief” (ū́rjam omā́nam). Geldner suggests that Atri receives from the Aśvins an elixir that restores him to life, but these descriptions suggest more mundane gifts of food and drink that saved Atri from starvation.
In verse 7 Bhujyu’s evil-intentioned companions include his father, Tugra, who left him behind (I.116.3, 119.8). But somehow the Aśvins changed Tugra’s mind and rescued Bhujyu through Tugra, who, as the description yuvā́ku “seek ing you” implies, was a worshiper of the Aśvins (cf. I.117.14). In verse 8 the poet refers to the Aśvins’ willingness to come to the rescue even of a “wolf,” of a bad person, who is “starving” (jásamāna). This applies to Śayu, since he was once
“starving” (jásuri, I.116.22), but the Aśvins rescued him by making his sterile cow give milk.
In the final verse (vs. 9), which is reminiscent of the first verse of the previous hymn, the poet alludes to the cow that the Aśvins swell in verse 8. Geldner under stands the cow to represent the gifts that the poet receives from the sacrificer, but more likely it is the poem itself, which will yield good things for the poet. Note that the poem is the focus of 9ab, which refers to “good hymns” and “good thoughts.” The verb jarate, translated here as “awakens,” can also mean “sings,” and the hymn’s audience would surely have been aware of the double sense.
01 आ शुभ्रा - विराट्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ शुभ्रा यातम् अश्विना सुअ᳓श्वा
गि᳓रो दस्रा जुजुषाणा᳓ युवा᳓कोः
हव्या᳓नि च प्र᳓तिभृता वीतं᳓ नः
मूलम् ...{Loading}...
आ शु॑भ्रा यातमश्विना॒ स्वश्वा॒ गिरो॑ दस्रा जुजुषा॒णा यु॒वाकोः॑ ।
ह॒व्यानि॑ च॒ प्रति॑भृता वी॒तं नः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - विराट्
Thomson & Solcum
आ᳓ शुभ्रा यातम् अश्विना सुअ᳓श्वा
गि᳓रो दस्रा जुजुषाणा᳓ युवा᳓कोः
हव्या᳓नि च प्र᳓तिभृता वीतं᳓ नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śubhrā ← śubhrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
sváśvā ← sváśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dasrā ← dasrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gíraḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
jujuṣāṇā́ ← √juṣ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRF, voice:MED}
yuvā́koḥ ← yuvā́ku- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
havyā́ni ← havyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prátibhr̥tā ← √bhr̥- (root)
{case:ACC, gender:N, number:PL, non-finite:PPP}
vītám ← √vī- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
आ । शु॒भ्रा॒ । या॒त॒म् । अ॒श्वि॒ना॒ । सु॒ऽअश्वा॑ । गिरः॑ । द॒स्रा॒ । जु॒जु॒षा॒णा । यु॒वाकोः॑ ।
ह॒व्यानि॑ । च॒ । प्रति॑ऽभृता । वी॒तम् । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- śubhrā ← śubhra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “white; beautiful; attractive; śubhra [word]; light.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- svaśvā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svaśvā ← aśvā ← aśva
- [noun], nominative, dual, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- giro ← giraḥ ← gir
- [noun], accusative, plural, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- dasrā ← dasra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins.”
- jujuṣāṇā ← juṣ
- [verb noun], nominative, dual
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- yuvākoḥ ← yuvāku
- [noun], genitive, singular, masculine
- “your(a).”
- havyāni ← havya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- pratibhṛtā ← pratibhṛ ← √bhṛ
- [verb noun], accusative, plural
- “serve; serve.”
- vītaṃ ← vītam ← vī ← √i
- [verb], dual, Present imperative
- “disappear; differ; elapse.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे शुभ्रा दीप्तौ स्वश्वा शोभनाश्वौ हे अश्विना अश्विनौ आ यातम् अस्मद्यज्ञमागच्छतम् । दस्रा शत्रूणामुपक्षपयितारौ युवां युवाकोः युवां कामयमानस्य मम गिरः स्तुतीः जुजुषाणा सेवमानौ भवतमिति शेषः । न केवलं स्तुतिं किंतु नः अस्मदीयानि प्रतिभृता संभृतानि हव्यानि हवींषि च वीतं भक्षयतम् ॥
Wilson
English translation:
“Illustrious Aśvins, lords of handsome horses, come hither, propitiated; Dasrasā, by the praises of youradorer, and partake of our consecrated oblations.”
Jamison Brereton
Beautiful Aśvins, wondrous ones, journey here with your good horses, enjoying the songs of him seeking you
and the oblations brought before you. Pursue our (offerings).
Griffith
COME, radiant Asvins, with your noble horses: accept your servant’s hymns, ye Wonder-Workers:
Enjoy oblations which we bring to greet you.
Geldner
Fahret her, ihr schmucken Asvin, mit schönen Rossen und freuet euch der Lobreden eures Dieners, ihr Meister, und der angebotenen Opferspenden: Kommet gern zu uns!
Grassmann
Kommt her ihr schönen, rossbegabten Ritter, nehmt an, ihr hehren, des Getreuen Lieder, Verzehret unsre dargebrachten Opfer.
Elizarenkova
Приезжайте, о красивые Ашвины, обладатели прекрасных коней,
Наслаждаясь, о чудесные, песнями того, кто вам предан,
И принесенные (вам) жертвами! С охотой прибывайте к нам!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृदार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब प्रकारान्तर से राजधर्म का उपदेश करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (स्वश्वा, अश्विना) हे उत्तम अश्वोंवाले राजपुरुषो ! आप (द्स्रा) शत्रुओं के नाश करनेवाले (शुभ्रा) तेजस्वी (युवाकोः) बलवान् हैं, (गिरः) हमारी वाणियें आपके लिये (आ) भले प्रकार (जुजुषाण) सत्कारवाली हों, (यातं) आप आकर (नः) हमारे यज्ञ को सुशोभित करें (च) और (हव्यानि) यज्ञीय पदार्थों का जो (प्रतिभृता) हविशेष है, उसका (वीतं) उपभोग करें॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि याज्ञिक लोगो ! तुम अपने न्यायाधीश तथा सेनाधीश राजपुरुषों का सम्मान करो, उनको अपने यज्ञों में बुलाओ और मधुर वाणी से उनका सत्कार करते हुए हविशेष से उनको सत्कृत करो, ताकि राजा तथा प्रजा में परस्पर प्रेम उत्पन्न होकर देश का कल्याण हो ॥१॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ प्रकारान्तरेण राजधर्म उपदिश्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (स्वश्वा, अश्विना) हे सुन्दराश्ववन्तो राजपुरुषाः ! यूयं (दस्रा) शत्रुहन्तारः (शुभ्रा) तेजस्विनः (युवाकोः) युष्मान् कामयमानानां नः (गिरः) वचांसि (जुजुषाणा) सेवमानाः, (आ, यातं) आगच्छत (नः) अस्मद्यज्ञान् सुशोभितान् कुरुत (च) अपरञ्च (हव्यानि) हवनीयवस्तूनि (प्रतिभृता) सज्जितानि तानि (वीतं) भक्षयत ॥१॥
02 प्र वामन्धांसि - विराट्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ वाम् अ᳓न्धांसि म᳓दियानि अस्थुर्
अ᳓रं गन्तं हवि᳓षो वीत᳓ये मे
तिरो᳓ अर्यो᳓ ह᳓वनानि श्रुतं᳓ नः
मूलम् ...{Loading}...
प्र वा॒मन्धां॑सि॒ मद्या॑न्यस्थु॒ररं॑ गन्तं ह॒विषो॑ वी॒तये॑ मे ।
ति॒रो अ॒र्यो हव॑नानि श्रु॒तं नः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - विराट्
Thomson & Solcum
प्र᳓ वाम् अ᳓न्धांसि म᳓दियानि अस्थुर्
अ᳓रं गन्तं हवि᳓षो वीत᳓ये मे
तिरो᳓ अर्यो᳓ ह᳓वनानि श्रुतं᳓ नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ándhāṁsi ← ándhas- 2 (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
asthuḥ ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
mádyāni ← mádya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
prá ← prá (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
áram ← áram (invariable)
gantam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
havíṣaḥ ← havís- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
vītáye ← vītí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
aryáḥ ← arí- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
hávanāni ← hávana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śrutám ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
tirás ← tirás (invariable)
पद-पाठः
प्र । वा॒म् । अन्धां॑सि । मद्या॑नि । अ॒स्थुः॒ । अर॑म् । ग॒न्त॒म् । ह॒विषः॑ । वी॒तये॑ । मे॒ ।
ति॒रः । अ॒र्यः । हव॑नानि । श्रु॒तम् । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- andhāṃsi ← andhas
- [noun], nominative, plural, neuter
- “Soma; drink; amṛta.”
- madyāny ← madyāni ← madya
- [noun], nominative, plural, neuter
- “alcohol.”
- asthur ← asthuḥ ← sthā
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- araṃ ← aram
- [adverb]
- gantaṃ ← gantam ← gam
- [verb], dual, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- haviṣo ← haviṣaḥ ← havis
- [noun], genitive, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- vītaye ← vī
- [verb noun]
- “approach; ask; desire; go; drive.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- tiro ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- aryo ← aryaḥ ← ari
- [noun], genitive, singular, masculine
- havanāni ← havana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “invocation.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ वां युवाभ्यां मद्यानि मदजनकानि अन्धांसि सोमलक्षणान्यन्नानि प्र अस्थुः प्रास्थिषत । गृहीतान्यासन्नित्यर्थः । अतो युवां मे मम हविषः वीतये पानाय अरम् अत्यर्थं शीघ्रं गन्तम् आगच्छतम् । अर्यः अरेरस्मद्विरोधिनः हवनानि तिरः तिरस्कृत्य नः । अस्मदाह्वानमित्यर्थः। तत् श्रुतं शृणुतम् । श्रुतमित्यस्य वाक्यादित्वादनिघातः ॥
Wilson
English translation:
“The exhilarating viands have been prepared for you; come quickly to partake of my oblation;disregarding the invocations of an adversary, listen to ours.”
Jamison Brereton
The exhilarating soma stalks have come forth for you. As is right, come to pursue my offering
across the calls of the stranger. Hear our (calls).
Griffith
The gladdening juices stand prepared before you: come quickly and partake of mine oblation.
Pass by the calling of our foe and bear us.
Geldner
Für euch sind die berauschenden Tränke aufgestellt, kommet rechtzeitig, um meine Opferspende zu begehren, über die Anrufungen jedes anderen hohen Herrn hinweg. Höret auf uns!
Grassmann
Es stehn vor euch die Kräuter, die berauschen, kommt her, um meinen Opferguss zu trinken, Durch Feindes Rufen dringt hindurch und hört uns.
Elizarenkova
Выставлены вам пьянящие соки –
Приезжайте вовремя, чтобы вкусить моего возлияния,
Минуя призывы чужого! Слушайте нас!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराडार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे राजपुरुषो ! (नः) हमारे वचनों को (श्रुतं) सुनो; (अर्यः) हमारे शत्रुओं की (हवनानि) शक्तियों को (तिरः) तिरस्कार करके (मे, हविषः) हमारे यज्ञों की (वीतये) प्राप्ति के लिये (गन्तं) आयें, (वां) तुम्हारे (अन्धांसि, मद्यानि) मद करनेवाले राजमद (प्र, अस्थुः, अरं) भले प्रकार दूर हों ॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे राजपुरुषो ! तुम्हारा परम कर्त्तव्य है कितुम राजपद त्यागकर प्रजा के धार्मिक यज्ञों में सम्मिलित होओ और धार्मिक प्रजा का विरोधी जो शत्रुदल है, उसका सदैव तिरस्कार करते रहो, ताकि यज्ञादि धार्मिक कार्यो में विघ्न न हो, अथवा राजा को चाहिये कि वह मादक पदार्थों के अधीन होकर कोई प्रमाद न करे और अपने राजपद को सर्वथा त्याग कर प्रेमभाव से प्रजा के साथ व्यवहार करे। वेदवेत्ता याज्ञिकों को चाहिये कि वह राजपुरुषों को सदैव यह उपदेश करते रहें ॥२॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे राजपुरुषाः ! भवन्तः (नः) अस्मद्वचनानि (श्रुतं) शृण्वन्तु अन्यच्च ये अस्माकं (अर्यः) शत्रवस्तेषां (हवनानि, तिरः) शक्तीस्तिरस्कृत्य (मे, हविषः) मम यज्ञस्य (वीतये) प्राप्त्यर्थम् (गन्तं) आगच्छन्तु (वां) युष्माकं (अन्धांसि, मद्यानि) मदकारकाणि वस्तूनि (अरं) सम्यक्प्रकारेण (प्रास्थुः) दूरीभवन्तु ॥२॥
03 प्र वाम् - विराट्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ वां र᳓थो म᳓नोजवा इयर्ति
तिरो᳓ र᳓जांसि अश्विना शतो᳓तिः
अस्म᳓भ्यं सूरियावसू इयानः᳓
मूलम् ...{Loading}...
प्र वां॒ रथो॒ मनो॑जवा इयर्ति ति॒रो रजां॑स्यश्विना श॒तोतिः॑ ।
अ॒स्मभ्यं॑ सूर्यावसू इया॒नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - विराट्
Thomson & Solcum
प्र᳓ वां र᳓थो म᳓नोजवा इयर्ति
तिरो᳓ र᳓जांसि अश्विना शतो᳓तिः
अस्म᳓भ्यं सूरियावसू इयानः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
iyarti ← √r̥- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
mánojavāḥ ← mánojavas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
rájāṁsi ← rájas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
śatótiḥ ← śatóti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tirás ← tirás (invariable)
asmábhyam ← ahám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
iyānáḥ ← √yā- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
sūryāvasū ← sūryāvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
प्र । वा॒म् । रथः॑ । मनः॑ऽजवाः । इ॒य॒र्ति॒ । ति॒रः । रजां॑सि । अ॒श्वि॒ना॒ । श॒तऽऊ॑तिः ।
अ॒स्मभ्य॑म् । सू॒र्या॒व॒सू॒ इति॑ । इ॒या॒नः ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- manojavā ← manaḥ ← manas
- [noun], neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- manojavā ← javāḥ ← javas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “speed.”
- iyarti ← ṛch
- [verb], singular, Present indikative
- “enter (a state); travel; shoot; send; hit; originate; get; raise; begin; harm.”
- tiro ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- rajāṃsy ← rajāṃsi ← rajas
- [noun], accusative, plural, neuter
- “powder; menorrhea; dust; Rajas; atmosphere; rajas; pollen; passion; rajas [word]; sindūra; rust; tin; impurity; dark; sky.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- śatotiḥ ← śata
- [noun], neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- śatotiḥ ← ūtiḥ ← ūti
- [noun], nominative, singular, masculine
- “aid; favor; ūti [word].”
- asmabhyaṃ ← asmabhyam ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- sūryāvasū ← sūryāvasu
- [noun], vocative, dual, masculine
- iyānaḥ ← ī ← √i
- [verb noun], nominative, singular
- “beg; solicit.”
सायण-भाष्यम्
हे सूर्यावसू सूर्यायाः सह रथे वसन्तौ वां युवयोः रथः अस्मभ्यम् अस्मदर्थम् इयानः याच्यमानः सन् इयर्ति । आगच्छत्यस्मद्यज्ञम् । अथवा वां प्रेरयति गमनाय । कीदृशो रथः । मनोजवाः मनोवेगः शतोतिः अपरिमितास्मद्विषयरक्षणः । किं कुर्वन् । रजांसि लोकान् तिरः तिरस्कृत्यातिक्रम्य इयर्तीति ॥
Wilson
English translation:
“Your chariot, Aśvins, in which you ride with Sūrya, hastens towards us at our solicitations, traversingthe regions as swift as thought, and laden with a hundred blessings.”
Jamison Brereton
O Aśvins, your chariot swift as thought rises forth across the airy spaces, bringing hundredfold help,
speeding to us, o you who bring Sūryā as goods.
Griffith
Your chariot with a hundred aids, O Asvins, beareth you swift as thought across the regions,
Speeding to us, O ye whose wealth is Surya.
Geldner
Euer gedankenschneller Wagen mit den hundert Gnaden setzt sich in Bewegung durch die Räume, o Asvin, zu uns eilend, ihr Besitzer der Surya.
Grassmann
Es eilt eur Wagen, der gedankenschnelle, mit hundert Hülfen, Ritter, durch die Lüfte, Zu uns sich wendend, Gatten ihr der Surja.
Elizarenkova
Движется вперед ваша колесница, быстрая, как мысль,
С сотней поддержек для нас, о Ашвины, через пространства,
Когда ее (об этом) просят, о обладатели Сурьи.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराडार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे राजपुरुषो ! (वां) तुम्हारा (रथः) यान (सूर्यावसू) जो सूर्य्य तक वेगवाला (इयानः) गतिशील (मनोजवाः) मन के समान शीघ्रगामी (शतोतिः) अनेक प्रकार की रक्षा के साधनोंवाला है, वह (रजांसि, तिरः) लोक-लोकान्तरों को तिरस्कृतकरता हुआ (अस्मभ्यं) हमारे यज्ञ को (प्र, इयर्ति) भले प्रकार प्राप्त हो॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं किहे याज्ञिक पुरुषो ! तुम उक्त प्रकार के रथ=यानोंवाले राजपुरुषों को अपने यज्ञ में बुलाओ, जिनके यान नभोमण्डल में सूर्य्य के साथ स्थितिवाले हों और जिनमें रक्षाविषयक अनेक प्रकार के अस्त्र-शस्त्र लगे हुए हों।यहाँ रथ के अर्थ पहियोंवाले भूमिस्थित रथ में नहीं किन्तु“रमन्ते यस्मिन् स रथ:”=जिसमें भले प्रकार रमण किया जाय, उसका नाम“रथ”है, सो भलीभाँति रमण आकाश में ही होता है, भूमिस्थित रथ में नहीं और न यह सूर्य्य तक गमन कर सकता है, इत्यादि विशेषणों से यहाँ विमान का कथन स्पष्ट है ॥३॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे राजपुरुषाः ! (वां) युवयोः (रथः) यानं (सूर्यावसू) सूर्यस्थानन्तवर्ती (इयानः) गतिशीलः (मनोजवाः) मनोवच्छीग्रगामी (शतोतिः) अनेकविध-रक्षासाधनैः सुसज्जितः (रजांसि) विविधलोकान् (तिरः) तिरस्कृत्य (अस्मभ्यं) अस्मदर्थं (प्र, इयर्ति) सम्यक्प्रकारेण प्राप्नोतु इत्यर्थः ॥३॥
04 अयं ह - विराट्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अयं᳓ ह य᳓द् वां देवया᳓ उ अ᳓द्रिर्
ऊर्ध्वो᳓ वि᳓वक्ति सोमसु᳓द् युव᳓भ्याम्
आ᳓ वल्गू᳓ वि᳓प्रो ववृतीत हव्यइः᳓
मूलम् ...{Loading}...
अ॒यं ह॒ यद्वां॑ देव॒या उ॒ अद्रि॑रू॒र्ध्वो विव॑क्ति सोम॒सुद्यु॒वभ्या॑म् ।
आ व॒ल्गू विप्रो॑ ववृतीत ह॒व्यैः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - विराट्
Thomson & Solcum
अयं᳓ ह य᳓द् वां देवया᳓ उ अ᳓द्रिर्
ऊर्ध्वो᳓ वि᳓वक्ति सोमसु᳓द् युव᳓भ्याम्
आ᳓ वल्गू᳓ वि᳓प्रो ववृतीत हव्यइः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ádriḥ ← ádri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
devayā́ḥ ← devayā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ha ← ha (invariable)
u ← u (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
somasút ← somasút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ūrdhváḥ ← ūrdhvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vívakti ← √vañc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yuvábhyām ← tvám (pronoun)
{case:INS, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
havyaíḥ ← havyá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
valgū́ ← valgú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
vavr̥tīta ← √vr̥t- (root)
{number:SG, person:3, mood:OPT, tense:PRF, voice:MED}
vípraḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒यम् । ह॒ । यत् । वा॒म् । दे॒व॒ऽयाः । ऊं॒ इति॑ । अद्रिः॑ । ऊ॒र्ध्वः । विव॑क्ति । सो॒म॒ऽसुत् । यु॒वऽभ्या॑म् ।
आ । व॒ल्गू इति॑ । विप्रः॑ । व॒वृ॒ती॒त॒ । ह॒व्यैः ॥
Hellwig Grammar
- ayaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- devayā ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devayā ← yāḥ ← yā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “going.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- adrir ← adriḥ ← adri
- [noun], nominative, singular, masculine
- “mountain; rock; seven; stone; adri; grindstone; adri; rock.”
- ūrdhvo ← ūrdhvaḥ ← ūrdhva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “upper; up(a); upper; upward; erect; more(a); raised; ūrdhva [word]; acclivitous; overturned; loud; eminent; high.”
- vivakti ← vac
- [verb], singular, Present indikative
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- somasud ← soma
- [noun], masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- somasud ← sut
- [noun], nominative, singular, masculine
- “pressing.”
- yuvabhyām ← yuvan
- [noun], instrumental, dual, masculine
- “young person; yuvan [word]; taruṇabandha; yuvan; yuvan; young buck; young.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- valgū ← valgu
- [noun], accusative, dual, masculine
- “lovely; beautiful; agreeable; fine-looking.”
- vipro ← vipraḥ ← vipra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- vavṛtīta ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- havyaiḥ ← havya
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
सायण-भाष्यम्
यत् यदा वां युवां प्रति देवयाः देवौ युवां कामयमानः । उ इति पूरणः । अयम् अद्रिः अभिषवग्रावा सोमसुत् सोममभिषुण्वन् युवभ्यां युवाभ्यामर्थायाभिषुण्वन्निति संबन्धः। एवं कुर्वन् ऊर्ध्वः उन्नतः सन् विवक्ति उच्चैः शब्दयति तदानीं वल्गू सुन्दरौ युवां विप्रः मेधावी यजमानः हव्यैः हविर्भिः आ ववृतीत आवर्तयति ॥।
Wilson
English translation:
“When the stone, seeking to propitiate you two divinities, is raised aloft, and loudly sounds, expressingfor you the Soma, then the pious worshipper brings you back, beautiful divinities, by his oblations.”
Jamison Brereton
When this stone—seeking the gods, pressing the soma—speaks aloft to you two,
the inspired poet should turn you enchanting ones here by the
oblations.
Griffith
What time this stone of yours, the Gods’ adorer, upraised, sounds forth for you as Soma-presser,
Let the priest bring you, Fair Ones, through oblations.
Geldner
Wenn dieser aufgerichtete Preßstein, gottverehrend, somapressend für euch seine Stimme erhebt, so möchte der Redner mit seinen Opfergaben die Schönen herlenken.
Grassmann
Wenn dieser Stein euch schönen Soma pressend voll Götterlust euch ruft, empor sich hebend, Dann locke euch der Sänger her durch Opfer.
Elizarenkova
Когда вот этот стремящийся к вам, двоим богам, камень,
Высоко поднятый, говорят, выжимая сому для вас,
Вдохновенный поэт хотел бы повернуть сюда двоих милых с помощью жертв.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- आर्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वां, देवया) हे दिव्यशक्तिसम्पन्न राजपुरुषो ! तुम्हारा (अयं) यह (सोमसुत्) चद्रमा के तुल्य सुन्दर यान (यत्) जब (उ) निश्चय करके (अद्रिः, ऊर्ध्वः) पर्वतों से ऊँचाजाकर (विवक्ति) बोलता है, तब हर्षित हुए (वल्गू, विप्रः) बड़े-बड़े विद्वान् पुरुष (आ) सत्कारपूर्वक (युवाभ्यां) तुम दोनों को (हव्यैः) यज्ञों में (ववृतीत) वरण करते हैं॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे न्यायाधीश तथा सेनाधीश राजपुरुषो ! जब तुम्हारे यान पर्वतों की चोटियों से भी ऊँचे जाकर गरजते और सुन्दरता में चन्द्रमण्डल का भीमानमर्दन करते हैं, तबऐश्वर्य्यसे सम्पन्न तुम लोगों को अपनी रक्षा के लिए बड़े-बड़े विद्वान् अपने यज्ञोंमेंआह्वानकरते अर्थात् ऐश्वर्य्यसम्पन्नराजा का सब पण्डित तथा गुणी जन आश्रय लेते हैं औरराजा का कर्त्तव्य है कि वहगुणी जनों का यथायोग्य सत्कार करे ॥४॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वां, देवया) हे दिव्यशक्तिसम्पन्नराजपुरुषौ ! युष्माकम् (अयं, सोमसुत्) इदं चन्द्रमःसदृशं यानं (यत्) यदा (उ) निश्चयेन (अद्रिरूर्ध्वः) पर्वतेभ्योऽपि ऊर्ध्वं देशं गत्वा (विवक्ति) गर्जति तदा हर्षिताः सन्तः (वल्गू, विप्रः) सर्वोपरि विद्वांसः “व्यत्ययो बहुलम्” ॥ ३।१।८५॥ इति बहुलग्रहणेनात्र एकवचनमतन्त्रम्, सत्कारेण (युवभ्यां) युवां (हव्यैः) हवनसाधनैर्यज्ञैः (ववृतीत) आवृण्वन्तीत्यर्थः ॥४॥
05 चित्रं ह - विराट्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
चित्रं᳓ ह य᳓द् वाम् भो᳓जनं नु अ᳓स्ति
नि᳓ अ᳓त्रये म᳓हिष्वन्तं युयोतम्
यो᳓ वाम् ओमा᳓नं द᳓धते प्रियः᳓ स᳓न्
मूलम् ...{Loading}...
चि॒त्रं ह॒ यद्वां॒ भोज॑नं॒ न्वस्ति॒ न्यत्र॑ये॒ महि॑ष्वन्तं युयोतम् ।
यो वा॑मो॒मानं॒ दध॑ते प्रि॒यः सन् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - विराट्
Thomson & Solcum
चित्रं᳓ ह य᳓द् वाम् भो᳓जनं नु अ᳓स्ति
नि᳓ अ᳓त्रये म᳓हिष्वन्तं युयोतम्
यो᳓ वाम् ओमा᳓नं द᳓धते प्रियः᳓ स᳓न्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ásti ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
bhójanam ← bhójana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
citrám ← citrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ha ← ha (invariable)
nú ← nú (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
átraye ← átri- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
máhiṣvantam ← máhiṣvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
yuyotam ← √yu- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dádhate ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:MED}
omā́nam ← omán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
priyáḥ ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sán ← √as- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
चि॒त्रम् । ह॒ । यत् । वा॒म् । भोज॑नम् । नु । अस्ति॑ । नि । अत्र॑ये । महि॑ष्वन्तम् । यु॒यो॒त॒म् ।
यः । वा॒म् । ओ॒मान॑म् । दध॑ते । प्रि॒यः । सन् ॥
Hellwig Grammar
- citraṃ ← citram ← citra
- [noun], nominative, singular, neuter
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- yad ← yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- bhojanaṃ ← bhojanam ← bhojana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “food; eating; foodstuff; meal; property; sevana; enjoyment.”
- nv ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- asti ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- ny ← ni
- [adverb]
- “back; down.”
- atraye ← atri
- [noun], dative, singular, masculine
- “Atri; Atri; atri [word].”
- mahiṣvantaṃ ← mahiṣvantam ← mahiṣvanta
- [noun], accusative, singular, masculine
- yuyotam ← yu
- [verb], dual, Present imperative
- “keep away; separate; ward off.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- omānaṃ ← omānam ← oman
- [noun], accusative, singular, masculine
- “relief; aid.”
- dadhate ← dhā
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- priyaḥ ← priya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- san ← as
- [verb noun], nominative, singular
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ वां युवयोः चित्रं चायनीयं यत् भोजनं धनम् अस्ति ह अस्ति खलु । नु इति पूरणः । तदस्मभ्यं दत्तमित्यर्थः । अथ तयोः स्तुतिः । अत्रये एतन्नामकादृषेः । पञ्चम्यर्थे चतुर्थी। तस्मात् महिष्वन्तम् ऋबीसं नि युयोतं पृथक्कुरुतम् । यः अत्रिः प्रियः सन् स्तोतृत्वाद्युवाभ्यां प्रियभूतः सन् युवाभ्यामेव कृतम् ओमानं रक्षणं सुखं दधते धारयति ॥ ॥१४॥
Wilson
English translation:
“Wonderful, verily, is the wealth that is yours; you have liberated from the cave Atri, who is dear to you,and enjoys your protection.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
You have liberated: nyatraye mahiṣvantam yuyotam = you separated the mahiśvatfrom Atri;
Mahiṣvat = ribisa;
Ribise = apagataprakāṣe pīḍayantragṛhe, in a dark house of implements oftorture;
Ribisa = agni, tuṣāgni, fire of chaff;
Legend: Atri was thrown into a machine-room with a hundred doors,where he was roasted; śatadvāre pīḍayantragṛhe… tuṣāgnim śītenodakena avarayetham, youextinguished with cold water the chaff fire by which Atri was burnt when thrown into the house of machines oftorture with a hundred doors; cf. RV. 10. 039.09
Jamison Brereton
Since you now have brilliant sustenance (for him), you two keep away the intense (heat) for Atri,
who will receive relief from you, since he is dear to you.
Griffith
The nourishment ye have is, truly, wondrous: ye gave thereof a quickening store to Atri,
Who being dear to you, receives your favour.
Geldner
Eure wunderbare Speisung, mit der wehret ihr dem Atri die mächtige Glut ab, der als euer Liebling eure Schutzmittel empfängt.
Grassmann
Welch schönes Labsal ihr besitzt, o Ritter, welch grosses Gut, das wendet zu dem Atri, Der werth euch ist, und Liebe euch erweiset.
Elizarenkova
Ведь поразительную пищу, которая есть у вас,
Мощную, вы даровали Атрии,
Который принимает вашу милость, будучи (вашим) любимцем.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराडार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वां) हे न्यायाधीश तथा सेनाधीश राजपुरुषो ! (नु) निश्चय करके (यत्) जब (चित्रं, भोजनं) विविध प्रकार के अन्न राज्य में (अस्ति) होते हैं, तब (वां) तुमको (ओमानं) रक्षायुक्त जानकर (नि) निरन्तर सब लोग (प्रियः, सन्) प्यार करते हुए (दधते) धारण करते हैं, क्योंकि (यः) जो (अत्रये) रक्षा के लिये (महिष्वन्तं) बड़ा होता है, (ह) प्रसिद्ध है कि उसी से सब लोग (युयोतं) जुड़ते हैं॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं किहे राजपुरुषो ! तुम अन्न का कोष और विविध प्रकार के धनों को सम्पादन करके पूर्ण ऐश्वर्य्ययुक्तहोओ, तुम्हारे ऐश्वर्य्यसम्पन्न होने पर सब लोग तुम्हारे शासन में रहते हुए तुमसे मेल करेंगे, क्योंकि ऐश्वर्य्ययुक्त पुरुष से सब प्रजाजन मेल रखते तथा प्यार करते हैं, अत एव प्रजापालन करनेवाले राजाकामुख्य कर्त्तव्य है किसब प्रकार के यत्नों से ऐश्वर्य्य लाभ करे ॥५॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वां) हे न्यायाधीश्वराः सेनापतयश्च राजपुरुषाः ! (नु) निश्चयेन (यत्) यदा (चित्रम्) विविधं (भोजनम्) अन्नं राष्ट्रे (अस्ति) उत्पद्यते, तदा (वां) युष्मान् (ओमानं) रक्षकान् ज्ञात्वा (नि) निरन्तरं सर्वे जनाः (प्रियः, सन्) आनन्दयुक्ताः सन्तः (दधते) धारयन्ति, यतः (यः) यः पुरुषः (अत्रये) रक्षार्थं (महिष्वन्तम्) महान् भवति (ह) इति प्रसिद्धौ, तेनैव सर्वे जनाः (युयोतं) संयुक्ता भवन्ति ॥५॥
06 उत त्यद्वाम् - विराट्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उत᳓ त्य᳓द् वां जुरते᳓ अश्विना भूच्
च्य᳓वानाय प्रती᳓तियं हविर्दे᳓
अ᳓धि य᳓द् व᳓र्प इत᳓ऊति धत्थः᳓
मूलम् ...{Loading}...
उ॒त त्यद्वां॑ जुर॒ते अ॑श्विना भू॒च्च्यवा॑नाय प्र॒तीत्यं॑ हवि॒र्दे ।
अधि॒ यद्वर्प॑ इ॒तऊ॑ति ध॒त्थः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - विराट्
Thomson & Solcum
उत᳓ त्य᳓द् वां जुरते᳓ अश्विना भूच्
च्य᳓वानाय प्रती᳓तियं हविर्दे᳓
अ᳓धि य᳓द् व᳓र्प इत᳓ऊति धत्थः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
bhūt ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
juraté ← √jr̥̄- ~ jūr- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:ACT}
tyát ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
utá ← utá (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
cyávānāya ← cyávāna- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
havirdé ← havirdā́- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
pratī́tyam ← pratī́tya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ádhi ← ádhi (invariable)
dhattháḥ ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
itáūti ← itáūti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
várpaḥ ← várpas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
उ॒त । त्यत् । वा॒म् । जु॒र॒ते । अ॒श्वि॒ना॒ । भू॒त् । च्यवा॑नाय । प्र॒तीत्य॑म् । ह॒विः॒ऽदे ।
अधि॑ । यत् । वर्पः॑ । इ॒तःऽऊ॑ति । ध॒त्थः ॥
Hellwig Grammar
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- tyad ← tya
- [noun], nominative, singular, neuter
- “that.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- jurate ← jṛ
- [verb noun], dative, singular
- “jṛ; digest; age; cook; boil down; decay; decay; ripen.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- bhūc ← bhūt ← bhū
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- cyavānāya ← cyavāna
- [noun], dative, singular, masculine
- “Cyavana.”
- pratītyaṃ ← pratītyam ← pratītya
- [noun], nominative, singular, neuter
- havirde ← haviḥ ← havis
- [noun], neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- havirde ← de ← dā
- [noun], dative, singular, masculine
- “giving.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- varpa ← varpaḥ ← varpas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “form; look; disguise.”
- itaūti
- [noun], accusative, singular, neuter
- “helpful; abiding.”
- dhatthaḥ ← dhā
- [verb], dual, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
उत अपि च हे अश्विना अश्विनौ वां युवयोः कर्म कुर्वते जुरते जूर्णाय ‘हविर्दे हविर्दात्रे च्यवानाय एतन्नामकाय महर्षये त्यत् तत् प्रतीत्यं प्रतिगमनं तस्य रूपस्य प्रत्याप्त्यै भूत् अभूत् । किं तदिति । यद्वर्पः रूपम् इतऊति इतोगमनाख्यं मृत्योः सकाशादितःप्राप्तिरूपम् अधि धत्थः अध्यधत्तम् । ‘युवं च्यवानमश्विना जरन्तं पुनर्युवानं चक्रथुः शचीभिः’ ( ऋ. सं. १. ११७. १३) इत्यादिषु च्यवानस्य युवयोर्नवीकरणं प्रसिद्धम् ॥
Wilson
English translation:
“Such was your benevolence, Aśvins, to Cyavana, praising and offering oblations, that you in requitalrescued his body from departure.”
Jamison Brereton
And again, Aśvins, this is your recompense to Cyavāna, the giver of offerings, who was growing old:
that you two lay an ageless appearance on (him).
Griffith
That gift, which all may gain, ye gave Cyavana, when he grew old, who offered you oblations,
When ye bestowed on him enduring beauty.
Geldner
Und das war für den greisen Cyavana, für den Opferspender eure Vergeltung, ihr Asvin, daß ihr ihm eine auf der Stelle helfende andere Gestalt anleget.
Grassmann
Auch jene That, o Ritter, ist zu preisen, dass ihr dem greisen Opferer Tschavana, Gestalt verlieht, die lange Zeit noch jung blieb.
Elizarenkova
А также, о Ашвины, это было вашим утешением
Для старого Чьяваны, приносящего жертвы,
Что вы придали (ему) постоянный (новый) облик.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृदार्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे राजपुरुषो ! (वां) तुम्हारे (जुरते) उत्साह के (उत) और (च्यवानाय) देशान्तर में गमन के लिये (प्रतीत्यं) प्रतिदिन (हविः, दे) हवि देते हैं, (यत्) जिससे (त्यत्) तुम्हारा कल्याण हो, सब प्राणियों को सुख (भूत्) हो और तुम (वर्पः, धत्थः) उस नूतन रूप को धारण करो, जिससे (इतः) प्रजा की (अधि, ऊति) सब ओर से रक्षा हो॥६॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं किहे न्यायाधीश तथा सेनाधीश राजपुरुषो ! तुम्हारे याज्ञिक लोग तुम्हारीउन्नति तथा प्रजा के कल्याणार्थ प्रतिदिन यज्ञ करें, जिससे तुम्हारा शुभ हो और तुम वैदिक कर्मों द्वारा बलयुक्त शत्रुओं पर चढ़ाई के लिये सदासन्नद्धरहो, जिससे प्रजा की रक्षा हो। तात्पर्य्य यह है कि जो राजा लोग अपने दर्शपौर्णमास अथवा होली दिवाली आदि ऋतुयज्ञों में अपनी सेना को सदा उत्तेजित करते हुए युद्ध के लिये सन्नद्ध रहते हैं, वे राजा प्रजा की रक्षा में समर्थ होते हैं ॥६॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे राजपुरुषाः ! (वां) युष्माकं (जुरते) उत्साहाय (च्यवानाय) देशान्तरगमनाय (उत) च (प्रतीत्यं) प्रतिदिनं (हविर्दे) हविर्दातारः स्मः। (यत्) यतः (त्यत्) भवतां कल्याणम् अखिलप्राणिनां सुखञ्च (भूत्) स्यात् अन्यच्च यूयं (वर्पः) सुरूपान् (धत्थः) धारयत, यस्माद्धेतोः (अधि) सर्वतः (इतः) प्रजानां (ऊति) रक्षा स्यात् ॥६॥
07 उत त्यम् - विराट्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उत᳓ त्य᳓म् भुज्यु᳓म् अश्विना स᳓खायो
म᳓ध्ये जहुर् दुरे᳓वासः समुद्रे᳓
नि᳓र् ईम् पर्षद् अ᳓रावा यो᳓ युवा᳓कुः
मूलम् ...{Loading}...
उ॒त त्यं भु॒ज्युम॑श्विना॒ सखा॑यो॒ मध्ये॑ जहुर्दु॒रेवा॑सः समु॒द्रे ।
निरीं॑ पर्ष॒दरा॑वा॒ यो यु॒वाकुः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - विराट्
Thomson & Solcum
उत᳓ त्य᳓म् भुज्यु᳓म् अश्विना स᳓खायो
म᳓ध्ये जहुर् दुरे᳓वासः समुद्रे᳓
नि᳓र् ईम् पर्षद् अ᳓रावा यो᳓ युवा᳓कुः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
bhujyúm ← bhujyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sákhāyaḥ ← sákhi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tyám ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
utá ← utá (invariable)
durévāsaḥ ← duréva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
jahuḥ ← √hā- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
mádhye ← mádhya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
samudré ← samudrá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
árāvā ← árāvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
īm ← īm (invariable)
nís ← nís (invariable)
parṣat ← √pr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yuvā́kuḥ ← yuvā́ku- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
उ॒त । त्यम् । भु॒ज्युम् । अ॒श्वि॒ना॒ । सखा॑यः । मध्ये॑ । ज॒हुः॒ । दुः॒ऽएवा॑सः । स॒मु॒द्रे ।
निः । ई॒म् । प॒र्ष॒त् । अरा॑वा । यः । यु॒वाकुः॑ ॥
Hellwig Grammar
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- tyam ← tya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “that.”
- bhujyum ← bhujyu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhujyu.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- sakhāyo ← sakhāyaḥ ← sakhi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “friend; companion; sakhi [word].”
- madhye ← madhya
- [noun], locative, singular, masculine
- “intermediate; central; average; normal; middle; madhya [word].”
- jahur ← jahuḥ ← hā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “abandon; decrease; want; kill; deteriorate; get rid of; exclude; lose; avoid; remove; leave; abandon; neglect; leave; discard; apostatize; discontinue; weaken; abandon; assail; subtract; foreswear; pour away; withdraw; depart; reduce.”
- durevāsaḥ ← dureva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “malevolent; bad; crabbed.”
- samudre ← samudra
- [noun], locative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- nir ← niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- īm ← īṃ
- [adverb]
- parṣad ← parṣat ← pṛ
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “protect; promote; rescue; help.”
- arāvā ← arāvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “begrudging; hostile; stingy.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- yuvākuḥ ← yuvāku
- [noun], nominative, singular, masculine
- “your(a).”
सायण-भाष्यम्
उत अपि च त्यं तं भुज्युम् एतन्नामानं समुद्रे मध्ये समुद्रोदकस्य मध्ये सखायः भुज्युसखिभूताः दुरेवासः दुष्टगमनाः जहुः त्यक्तवन्तः । ईम् एनं समुद्रमध्ये क्षिप्तं निः पर्षत् निरपारयतम् । यः भुज्युः युवाकुः युवां कामयिता अरावा अरणवानभिगन्ता च तमेनं निरपारयतम् ।अत्राश्विनेषु सूक्तेषु कथाः सूच्यन्ते । अत्रिभुज्य्वादीनामग्निजलादिभ्यो रक्षणरूपास्ताः सर्वा महता प्रपञ्चेनास्माभिः ‘नासत्याभ्यां बर्हिरिव’ (ऋ. सं. १. ११६. १) इत्यत्र प्रपञ्चिताः । तास्तत्र द्रष्टव्याः ॥
Wilson
English translation:
“When faithless friends had abandoned Bhujyu in the midst of the ocean, you brought him to shore,devoted to and relying upon you.”
Jamison Brereton
And again, Aśvins, his companions of evil intent abandoned this Bhujyu in the middle of the sea.
His enemy [=Tugra], who seeks you, will rescue him.
Griffith
What time his wicked friends abandoned Bhujyu, O Asvins, in the middle of the ocean,
Your horse delivered him, your faithful servant.
Geldner
Und jenen Bhujyu hatten böswillige Gefährten mitten im Meere verlassen, ihr Asvin. Ihn errettete der Mißgünstige, der euer Diener war.
Grassmann
Den Budschju auch, den böse Freunde mitten. im Meer verliessen, ihn kann selbst erretten Ein Armer, wenn er nur euch Rittern anhängt.
Elizarenkova
А также того Бхуджью, о Ашвины, товарищи
Злонравные бросили посреди моря.
Его спас (тот ранее) враждебный, кто предан вам двоим.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- आर्चीत्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे राजपुरुषो ! तुम (त्यं) उस (भुज्युं) भोक्ता सम्राट् को (सखायः) मित्रता की दृष्टि से देखो, (दुरेवासः) जो एक स्थान में रहनेवाले दु:खरूप वास को (जहुः) त्यागकर (समुद्रे, मध्ये) समुद्र के मध्य में गमन करता (उत) और (यः) जो (युवाकुः) तुम लोगों को (निः) निरन्तर (ईम्, अरावा) उत्तम आचरणों की शिक्षा अथवा तुम्हारी रुकावटों को दूर करता हुआ (पर्षत्) तुम्हारी रक्षा करता है॥७॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में परमात्मा शिक्षा देते हैं कि हे न्यायाधीश तथासेनाधीश राजपुरुषो ! तुम्हारा और प्रजा का वही सम्राट् सच्चा मित्र हो सकता है, जो किसी रुकावट के बिना समुद्र में यात्रा करता हुआ देश-देशान्तरों का परिभ्रमण करके अपने राज्य को उन्नत करता, अपनी प्रजा तथा राजकीय सैनिक पुरुषों में धार्मिक भावों का संचार करता और उनके सब दु:ख तथा रुकावटों को दूर करके प्रेमपूर्वक वर्तता है।“दुरेवास: जहु:”के अर्थ दुरवस्था को छोड़ देने के हैं। वास्तव में अपनी दुरवस्था को छोड़ने योग्य वही सम्राट् होता है, जो उद्योगी बनकर समुद्रयात्रा करता हुआ नाना प्रकार के धनोपार्जन करके अपनी प्रजा के दु:ख दूर करता है। आलसी राजा मित्रता के योग्य नहीं, क्योंकि वह प्रजा को पीड़ित करके धन लेता और बड़े-बड़े कर लगाकर राजकीय व्यवहारों की सिद्धि करता है ॥ कई एक टीकाकार इस मन्त्र के अर्थ करते हैं कि”भुज्यु”नामक एक पुरुष था, जो समुद्र में फेंका गया था। उसको किसी देवताविशेष ने समुद्र से निकाल कर उसकी दुरवस्था को दूर किया, परन्तु यह कथा इस मन्त्र से नहीं निकलती, क्योंकि इसमें न तो किसी देवता का नाम है और न भुज्यु नामक किसी मनुष्य का प्रकरण है,किन्तु“भुज्यु” एक गुणप्रधान पुरुष का नाम है। अर्थात्“ऐश्वर्य्यं भुनक्तीति भुज्यु:”= जोऐश्वर्य्य का भोक्ता हो, उसको“भुज्यु”कहते हैं। और भली-भाँति ऐश्वर्य्यभोक्ता सम्राट् ही होता है। इसलिए यहाँ सम्राट् केऐश्वर्य्यका वर्णन है, किसी पुरुषविशेष का नहीं ॥७॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे राजपुरुषाः ! यूयं (त्यं) प्रसिद्धं तं (भुज्युम्) भोक्तारं नृपं (सखायः) मित्रदृष्ट्या पश्यत, यः सम्राट् (दुरेवासः) दुःखरूपनिवासान् (जहुः) तत्याज (समुद्रे, मध्ये) समुद्रस्य मध्यभागे गच्छति च (उत) तथा (यः) यः सम्राट् (युवाकुः) युष्मभ्यं (निः) निरन्तरं (ईम्, अरावा) सदाचारस्य शिक्षाः प्रयच्छन् (पर्षत्) युष्मान् त्रायते ॥७॥
08 वृकाय चिज्जसमानाय - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वृ᳓काय चिज् ज᳓समानाय शक्तम्
उत᳓ श्रुतं शय᳓वे हूय᳓माना
या᳓व् अघ्निया᳓म् अ᳓पिन्वतम् अपो᳓ न᳓
स्तर्यं᳡ चिच् छक्ती᳓ अश्विना श᳓चीभिः
मूलम् ...{Loading}...
वृका॑य चि॒ज्जस॑मानाय शक्तमु॒त श्रु॑तं श॒यवे॑ हू॒यमा॑ना ।
याव॒घ्न्यामपि॑न्वतम॒पो न स्त॒र्यं॑ चिच्छ॒क्त्य॑श्विना॒ शची॑भिः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
वृ᳓काय चिज् ज᳓समानाय शक्तम्
उत᳓ श्रुतं शय᳓वे हूय᳓माना
या᳓व् अघ्निया᳓म् अ᳓पिन्वतम् अपो᳓ न᳓
स्तर्यं᳡ चिच् छक्ती᳓ अश्विना श᳓चीभिः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cit ← cit (invariable)
jásamānāya ← √jas- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
śaktam ← √śak- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
vŕ̥kāya ← vŕ̥ka- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
hūyámānā ← √hū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:PASS}
śayáve ← śayú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
utá ← utá (invariable)
aghnyā́m ← aghnyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
ápinvatam ← √pinv- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
yaú ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
cit ← cit (invariable)
śácībhiḥ ← śácī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
śaktī́ ← śaktí- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
staryàm ← starī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
वृका॑य । चि॒त् । जस॑मानाय । श॒क्त॒म् । उ॒त । श्रु॒त॒म् । श॒यवे॑ । हू॒यमा॑ना ।
यौ । अ॒घ्न्याम् । अपि॑न्वतम् । अ॒पः । न । स्त॒र्य॑म् । चि॒त् । श॒क्ती । अ॒श्वि॒ना॒ । शची॑भिः ॥
Hellwig Grammar
- vṛkāya ← vṛka
- [noun], dative, singular, masculine
- “wolf; Vṛka; vṛka [word]; Vṛka.”
- cij ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- jasamānāya ← jas
- [verb noun], dative, singular
- “starve.”
- śaktam ← śak
- [verb], dual, Aorist imperative
- “can; invigorate.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- śayave ← śayu
- [noun], dative, singular, masculine
- hūyamānā ← hvā
- [verb noun], nominative, dual
- “raise; call on; call; summon.”
- yāv ← yau ← yad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- aghnyām ← aghnyā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “cow.”
- apinvatam ← pinv
- [verb], dual, Imperfect
- “swell; swell; overflow; abound.”
- apo ← apaḥ ← ap
- [noun], accusative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- staryaṃ ← staryam ← starī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “barren cow.”
- cicchakty ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- cicchakty ← śaktī ← śakti
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “spear; ability; Shakti; potency; power; capacity; śakti [word]; potency; capability; reproduction.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- śacībhiḥ ← śacī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “Śacī; power; dexterity; ability; aid.”
सायण-भाष्यम्
वृकाय धनादात्रे । अभिलषत इत्यर्थः । चित् इति पूरणः । अथवा परेभ्यो धनानि प्रयच्छते । यद्वा । वृकाय वृकवद्धिंसकाय । एतन्नामकाय जसमानाय कर्मभिरुपक्षीयमाणायर्षये शक्तम् अभिमतं धनमदत्तम् । शकेर्दानार्थस्य लुङयेतद्रूपम् । अडभावश्छान्दसः । उत अपि च शयवे एतन्नामकायर्षये हूयमाना आहूयमानौ युवां श्रुतम् अशृणुतम् । यौ युवाम् अघ्न्यां गाम् अपिन्वतम् अपूरयतं क्षीरेण अपो न अद्भिरिव नदीम् । तां यथोदकेन पूरयतस्तद्वत् । कीदृशीमघ्न्याम् । स्तर्यं चित् स्तरीमपि निवृत्तप्रसवां वृद्धामपि शक्ती शक्त्या सामर्थ्येन दोहनलक्षणेन युक्तां कृत्वा शचीभिः युष्मदीयैः कर्मभिर्हे अश्विनाविति । ‘शयवे चिन्नासत्या शचीभिर्जसुरये स्तर्यं पिप्यथुर्गाम्’ (ऋ. सं. १. ११६. २२) इत्यादि ह्युक्तम् ॥
Wilson
English translation:
“You have granted (his desires) to Vṛka, exhausted by his devotions; when called upon you havelistened to Śayu; you are they who have filled the barren cow (with milk) as (a river) with water; you have(endowed her) with strength, Aśvins, by your deeds.”
Jamison Brereton
Do as you are able, even on behalf of a wolf that is worn out, and listen to Śayu as you are called—
you who have swelled the fertile cow like waters—even the barren cow— by your able power, Aśvins, by your abilities.
Griffith
Ye lent your aid to Vrka when exhausted, and listened when invoked to Sayu’s calling.
Ye made the cow pour forth her milk like water, and, Asvins, strengthened with your strength the barren.
Geldner
Sogar um den Wolf, da er am Verschmachten war, bemühtet ihr euch, und ihr hörtet auf Sayu von ihm gerufen, die ihr seine Kuh, obwohl sie unfruchtbar war, wie die Gewässer schwellen ließet durch eure Geschicklichkeit und Künste, ihr Asvin.
Grassmann
Auch dem erschöpften Vrika gabet Kraft ihr, und angefleht erhörtet ihr den Çaju, Ihr fülltet an die Kuh wie Wasserfluten, die unfruchtbare auch mit Kraft, o Ritter.
Elizarenkova
Вы помогли даже волку, страдающему от истощения,
А также прислушались к Шаю, когда он вас звал,
(Вы.) которые сделали набухшей словно воды, (его) корову,
(Хотя она была) яловой, (своим) искусством, о Ашвины, (и) помощами.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे राजपुरुषो ! (वृकाय) आदित्य के समान (चित्, शक्तं) प्रकाशमान ऐश्वर्य्यसम्पन्न (जसमानाय) सत्कर्मों से विभूषित (श्रुतं) बहुश्रुत (उत) और (शयवे) विज्ञानी राजा की (चित्, शक्ती) ऐश्वर्य्यरूप शक्ति को (यौ) तुम लोग (शचीभिः,हूयमानाः) शुभ कर्मों तथा प्रतिदिन हवनादि यज्ञों द्वारा बढ़ाओ और (अध्न्यां) सर्वदा रक्षा करने योग्य गौएँ (अपः) अपने दुग्धों द्वारा (अपिन्वतं) उसके ऐश्वर्य्य को बढ़ायें (न, स्तर्यम्) जो वृद्धा न हों॥८॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - “वृणक्ति य: स वृक:”=जो अन्धकार कानाशक हो,उसका नाम यहाँ“वृक“है। परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे राजपुरुषो ! अविद्यादि अन्धकार के नाशक, विद्यादि गुणों से सम्पन्न और जो हनन करने योग्य नहीं, ऐसी“अघ्न्या”=सर्वदा रक्षायोग्य गौएँ दुग्ध द्वारा जिसके ऐश्वर्य्य को बढ़ाती अर्थात् शरीरों को पुष्ट करती हैं, ऐसे राजा के ऐश्वर्य्य को आप लोग सत्कर्मों द्वारा बढ़ायें ॥८॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे राजकीयाः पुरुषाः ! (वृकाय) सूर्यतेजसः तेजस्विन इत्यर्थः, (चित्, शक्तं) प्रकाशितैश्वर्य्यसम्पन्नस्य, (जसमानाय) सदाचारविभूषितस्य, (श्रुतं) बहुश्रुतस्य (शयवे) विज्ञानवतः (उत) च राज्ञः (चित्, शक्ती) ऐश्वर्य्यरूपिणीः शक्तीः (यौ) यूयं (शचीभिः) शुभकर्मभिः (हूयमानाः) हवनीयैश्च वर्धयत। अन्यच्च (अघ्न्यां) सर्वदा रक्षित्र्यो गावः (अपः) स्वक्षीरैः (अपिन्वतं) तदैश्वर्य्यं वर्द्धयन्तु, याश्च गावः (स्तर्यं) वृद्धाः (न) न सन्तीत्यर्थः ॥८॥
09 एष स्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
एष᳓ स्य᳓ कारु᳓र् जरते सुउक्तइ᳓र्
अ᳓ग्रे बुधान᳓ उष᳓सां सुम᳓न्मा
इषा᳓ तं᳓ वर्धद् अघ्निया᳓ प᳓योभिर्
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
मूलम् ...{Loading}...
ए॒ष स्य का॒रुर्ज॑रते सू॒क्तैरग्रे॑ बुधा॒न उ॒षसां॑ सु॒मन्मा॑ ।
इ॒षा तं व॑र्धद॒घ्न्या पयो॑भिर्यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
एष᳓ स्य᳓ कारु᳓र् जरते सुउक्तइ᳓र्
अ᳓ग्रे बुधान᳓ उष᳓सां सुम᳓न्मा
इषा᳓ तं᳓ वर्धद् अघ्निया᳓ प᳓योभिर्
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
eṣá ← eṣá (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
jarate ← √gr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
kārúḥ ← kārú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sūktaíḥ ← sūktá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
syá ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ágre ← ágra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
budhānáḥ ← √budh- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
sumánmā ← sumánman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
uṣásām ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
aghnyā́ ← aghnyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
iṣā́ ← íṣ- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
páyobhiḥ ← páyas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vardhat ← √vr̥dh- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
ए॒षः । स्यः । का॒रुः । ज॒र॒ते॒ । सु॒ऽउ॒क्तैः । अग्रे॑ । बु॒धा॒नः । उ॒षसा॑म् । सु॒ऽमन्मा॑ ।
इ॒षा । तम् । व॒र्ध॒त् । अ॒घ्न्या । पयः॑ऽभिः । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- eṣa ← etad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- sya ← tya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “that.”
- kārur ← kāruḥ ← kāru
- [noun], nominative, singular, masculine
- “poet; singer.”
- jarate ← jṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “sing.”
- sūktair ← sūktaiḥ ← sūkta
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “Mantra; hymn.”
- agre ← agra
- [noun], locative, singular, neuter
- “tip; beginning; peak; end; front; top; beginning; battlefront; agra [word]; acme; fingertip; top; best; optimum; climax; matter; glans.”
- budhāna ← budhānaḥ ← budh
- [verb noun], nominative, singular
- “understand; notice; wake up; observe; detect; attend to; awaken; attend.”
- uṣasāṃ ← uṣasām ← uṣas
- [noun], genitive, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- sumanmā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sumanmā ← manmā ← manman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hymn; idea; purpose.”
- iṣā ← iṣ
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “refreshment; enjoyment; stores.”
- taṃ ← tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vardhad ← vardhat ← vṛdh
- [verb], singular, Present injunctive
- “increase; grow; vṛdh; increase; succeed; strengthen; grow up; spread.”
- aghnyā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “cow.”
- payobhir ← payobhiḥ ← payas
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “milk; milky juice; water; fluid; juice; payas [word]; drink.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
एषः स्तोता स्यः स प्रसिद्धो वसिष्ठः कारुः स्तोता उषसाम् अग्रे प्रातःसवने बुधानः बुध्यमानः सुमन्मा शोभनमतिः सुष्टुतिर्वा सूक्तैः जरते स्तौति । तम् इषा अन्नेन वर्धत् वर्धयतम् । वचनव्यत्ययः । अघ्न्या अहन्तव्या गौश्च वर्धत् वर्धयतु । अथवैकमेव वाक्यम् । अघ्न्या गौर्वसिष्ठस्य प्रतिनियताग्निहोत्रार्था गौरिषान्नेन । घृतादिनेत्यर्थः। पयोभिः च तं वसिष्ठं वर्धत् वर्धयतु । एवमात्मानं परोक्षेण निर्दिदेश । शिष्टं स्पष्टम् ॥ ॥ १५ ॥
Wilson
English translation:
“This your devoted worshipper, wwaking before the dawn, praises with hymns; nourish him with food,and let the cow (nourish him) with her milk; and do you ever cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
This praise-poet here awakens with good hymns, rousing himself at the beginning of the dawns, bringing good thoughts.
The fertile cow makes him grow strong with her refreshing drink, with her milk. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
With his fair hymns this singer, too, extols you, waking with glad thoughts at the break of morning.
May the cow nourish him with milk to feed llim. Preserve us evermore, ye Gods, with blessings.
Geldner
Dieser sinnreiche Dichter ruft euch wach mit wohlgesetzten Worten, noch vor den Morgenröten munter. Ihn soll die Kuh mit ihrer Speise, mit Milch stärken.-Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Auch dieser Dichter naht mit Sprüchen wachsam, gebetreich bei der Morgenröthen Anbruch, Mit Trunk und Labung stärke ihn die Milchkuh. Ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
Вот этот поэт воспевает (вас) в гимнах,
(Он,) доброжелательный, пробудившийся до утренних зорь.
Пусть усилит (его) корова (своей) усладой – молоком!
Защищайте вы нас всегда (своими) милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब राजा की वृद्धि के लिये प्रजा की प्रार्थना कथन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कारुः) सदाचारी (सुमन्मा) बुद्धिमान् (उषसां) उषाकाल से (अग्ने) पहले (बुधानः) जागनेवाला (एषः, स्यः) यह वेदवेत्ता पुरुष (सूक्तैः) वेदों के सूक्तोंसे (तं) राजा के अर्थ (इषा, वर्धत्) अन्नों द्वारा बढ़ने के लिए प्रार्थना करे (अघ्न्या, पयोभिः) गौओं के दुग्ध द्वारा परमात्मा बढ़ावे, यह प्रार्थना करे और (यूयं) आप लोग (स्वस्तिभिः) स्वस्तिवाचक वाणियों से यह प्रार्थना करें कि (नः) हमारा (सदा) सर्वदा (पात) कल्याण हो ॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं किहे वेदवेत्ता पुरुषो ! तुम प्रात: ब्राह्ममुहूर्त्त में उठ कर अपने आचार को पवित्र बनाने का उपाय विचारो और स्वाध्याय करते हुए राजा तथा प्रजा के लिए कल्याण की प्रार्थना करो किहे भगवन् ! पुष्कल अन्न, वस्त्र तथा दुग्धादि पदार्थों से आप हमारी रक्षा करें। परमात्मा आज्ञा देते हैं कि राजा तथा प्रजा तुम दोनों के ऐसे हीसद्भावहों, जिससे तुम्हारी सदैव वृद्धि हो और हे वैदिक कर्मों के अनुष्ठानी पुरुषो ! तुम सदैव ऐसा ही अनुष्ठान करते रहो ॥९॥ यह ६८ वाँ सूक्त और १५ वाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ राज्ञः समृद्धये प्रजानां प्रार्थना कथ्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कारुः) सुकर्मा (सुमन्मा) सुबुद्धियुक्तः (उषसां) उषःकालात् (अग्रे) पूर्वं (बुधानः) प्रबुद्धः (एषः, स्यः) अयं वेदवित्पुरुषः (सूक्तैः) वेदोक्तमन्त्रैः (तं) राज्ञः (इषा) अन्नद्वारा (वर्धत्) वृद्धये प्रार्थयतां (अघ्न्या) गवां (पयोभिः) दुग्धैः वर्धयतु इति च प्रार्थयेत। अन्यच्च (यूये) वेदवेत्तारः पुरुषाः (स्वस्तिभिः) स्वस्तिवाचनादिभिर्वाक्यैः प्रार्थयध्वं यत् हे परमात्मन् ! (नः) अस्मान् (सदा) सर्वदा (पात) त्रायस्वेति ॥९॥ अष्टषष्टितमं सूक्तं पञ्चदशो वर्गश्च समाप्तः ॥