सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘प्रति वां रथम्’ इति दशर्चं द्वादशं सूक्तम् । ‘प्रति वां दशाश्विनं तु तत्’ इत्यनुक्रमणिका । ऋषिर्वसिष्ठः । छन्दस्त्रिष्टुप् । तुह्यादिपरिभाषयैतदादीनि अष्ट सूक्तान्यश्विदेवत्यानि। प्रातरनुवाक आश्विने क्रतौ त्रैष्टुभे छन्दस्येतदादिसूक्तसप्तकं द्वितीयवर्जं शंस्यम् । तथा च सूत्रं— ‘प्रति वां रथमिति सप्तानां द्वितीयमुद्धरेत्’ (आश्व. श्रौ. ४. १५) इति ।।
Jamison Brereton
67 (583)
Aśvins
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
10 verses: triṣṭubh
The opening verses of this hymn describe the early morning advent of the Aśvins, when the sacrificial fire is kindled and the dawn becomes visible (vs. 2). They also present problems of translation and interpretation that turn on the identity of the Aśvins’ chariot. Elsewhere the Aśvins’ chariot can be the sacrifice or the hymns of the sacrifice that bring the Aśvins to the rite. Therefore, the chariot in verse 1a is the vehicle bringing the Aśvins. In 1c “that which” the poet recites and “that which” serves as a messenger to awaken the Aśvins is the praise song, now become the Aśvins’ chariot carrying the Aśvins to the rite. In verse 4 there is no explicit men tion of the chariot, but there is a complex ellipsis in 4a, which lacks both subject and verb. The gapped subject may be the chariot, but again the chariot as the hymn that seeks the Aśvins.
The hymn itself continues to be the focus of the poet in verses 5–6. In verse 5 he calls upon the Aśvins to advance his insight so that it will win gain for the sac rificers. While the poet previously mentioned the chariotry directly, here he refers to the hymn using the language of competition and prizewinning appropriate for a chariot. In verse 7 the poet also speaks of the “treasure,” the soma, which is offered to the Aśvins along with his hymn, and he shifts attention from his “thought,” which he offers to the Aśvins in the form of his hymn (vs. 1), to the Aśvins’ thought, which he hopes will not be hostile to the sacrificers. In the final two verses the poet appeals to the Aśvins to support his patrons, whose generosity and bounty he celebrates.
Structurally, the hymn forms a ring, since the infinitive jarádhyai “to awaken” and the verb ájīgar “he has awakened” in the first verse are answered in the last verse by the imperative járatam “awaken!” However, while the translation of the ájīgar is secure, the interpretation of neither the infinitive nor the imperative is certain. The form jarádhyai is a hapax in the R̥gveda, and it is not clear whether it is transitive or intransitive and, if transitive, who is being “awakened.” In the last verse, járatam
might be from same root, although it also might be from a different root and mean “make old!”
01 प्रति वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ति वां र᳓थं नृपती जर᳓ध्यै
हवि᳓ष्मता म᳓नसा यज्ञि᳓येन
यो᳓ वां दूतो᳓ न᳓ धिष्णियाव् अ᳓जीगर्
अ᳓छा सूनु᳓र् न᳓ पित᳓रा विवक्मि
मूलम् ...{Loading}...
प्रति॑ वां॒ रथं॑ नृपती ज॒रध्यै॑ ह॒विष्म॑ता॒ मन॑सा य॒ज्ञिये॑न ।
यो वां॑ दू॒तो न धि॑ष्ण्या॒वजी॑ग॒रच्छा॑ सू॒नुर्न पि॒तरा॑ विवक्मि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓ति वां र᳓थं नृपती जर᳓ध्यै
हवि᳓ष्मता म᳓नसा यज्ञि᳓येन
यो᳓ वां दूतो᳓ न᳓ धिष्णियाव् अ᳓जीगर्
अ᳓छा सूनु᳓र् न᳓ पित᳓रा विवक्मि
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
jarádhyai ← √gr̥- (root)
{case:DAT, number:SG, tense:PRS}
nr̥patī ← nr̥páti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
práti ← práti (invariable)
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
havíṣmatā ← havíṣmant- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
yajñíyena ← yajñíya- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
ájīgar ← √gr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
dhiṣṇyau ← dhíṣṇya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
dūtáḥ ← dūtá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ácha ← ácha (invariable)
ná ← ná (invariable)
pitárā ← pitár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
sūnúḥ ← sūnú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vivakmi ← √vañc- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
प्रति॑ । वा॒म् । रथ॑म् । नृ॒प॒ती॒ इति॑ नृऽपती । ज॒रध्यै॑ । ह॒विष्म॑ता । मन॑सा । य॒ज्ञिये॑न ।
यः । वा॒म् । दू॒तः । न । धि॒ष्ण्यौ॒ । अजी॑गः । अच्छ॑ । सू॒नुः । न । पि॒तरा॑ । वि॒व॒क्मि॒ ॥
Hellwig Grammar
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- rathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- nṛpatī ← nṛpati
- [noun], vocative, dual, masculine
- “king.”
- jaradhyai ← jṛ
- [verb noun]
- “sing.”
- haviṣmatā ← haviṣmat
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “sacrificing.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- yajñiyena ← yajñiya
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “sacrificial; divine; devoted.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- dūto ← dūtaḥ ← dūta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- dhiṣṇyāv ← dhiṣṇyau ← dhiṣṇya
- [noun], accusative, dual, masculine
- “wise; beneficent.”
- ajīgar ← jāgaray ← √jāgṛ
- [verb], singular, Redupl. Aorist (Ind.)
- “wake.”
- acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
- sūnur ← sūnuḥ ← sūnu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “son; offspring.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- pitarā ← pitṛ
- [noun], accusative, dual, masculine
- “father; Pitṛ; ancestor; parent; paternal ancestor; pitṛ [word]; forefather.”
- vivakmi ← vac
- [verb], singular, Present indikative
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
सायण-भाष्यम्
हे नृपती नृणामृत्विग्यजमानानां स्वामिनावश्विनौ वां युवयोः रथं जरध्यै । जरा स्तुतिः । स्तोतुं प्रति गच्छामीति शेषः । केन साधनेनेति तदुच्यते । हविष्मता हविर्युक्तेन यज्ञियेन यज्ञार्हेण मनसा स्तोत्रेण । यः रथो वां हे धिष्ण्यौ धिषणार्हौ। धिषणा स्तुतिः वां युवां दूतो न दूत इव अजीगः जागरयति प्रबोधयति अस्मान् प्रति गन्तुं तं रथम् अच्छा विवक्मि आवच्मि । प्रबोधने दृष्टान्तः । सुनुर्न पितरा पुत्रो मातापितराविव । अथवात्र यो रथो युवामजीगः तेन रथेन गन्तुं बुध्यमानौ युवामच्छा विवक्मीति वा योज्यम् ॥
Wilson
English translation:
“Lords of men, (I approach) to adore your chariot with devout praise and oblation, I address it as if itwere a messenger to awaken you, adorable deities, as a son (addresses) his parents.”
Jamison Brereton
To become awake in response to your chariot, o you two lords of men, with a thought worthy of the sacrifice accompanying offerings,
I recite (to you) here, like a child to his parents, that which, like a
messenger, has awakened you two, o holy ones.
Griffith
I WITH a holy heart that brings oblation will sing forth praise to meet your car, ye Princes,
Which, Much-desired! hath wakened as your envoy. I call you hither as a son his parents.
Geldner
Euren Wagen, ihr Fürsten, will ich heranwachen mit opferspendendem, gottesdienstlichem Geiste. Mit dem Loblied, das euch, ihr Asvin, wie ein Bote geweckt hat, rufe ich euch herbei wie der Sohn seine Eltern.
Grassmann
Ihr Fürsten, euren Wagen nun begrüsse mit ehrerbiet’gem opferreichen Sinne Er, der als Bote beide euch erweckte, euch, Geber, ruf ich, wie ein Sohn die Aeltern.
Elizarenkova
Хочу приветствовать вашу колесницу, о два владыки,
С духом, преданным возлиянию (и) жертвоприношению.
(Хвалою,) которая разбудила вас, о возбуждающие вдохновение, как вестник,
Я призываю (вас), как сын – родителей
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब परमात्मा इस सूक्त में राजधर्म का उपदेश करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वां) हे अध्यापक वा उपदेशको ! (रथं) तुम्हारे मार्ग को (नृपती) राजा (हविष्मता) हविवाले (मनसा) मानस (यज्ञियेन) याज्ञिक भावों से (प्रति, जरध्यै) प्रतिदिन स्तुति करे, मैं (वां) तुम लोगों को (दूतः) दूत के (न) समान (यः) जो (विवक्मि) उपदेश करता हूँ, उसको (अच्छ) भलीभाँति सुनो, (पितरा) पितर लोग (सुनुः) अपने पुत्रों को (न) जिस प्रकार (अजीगः) जगाते हैं, इसी प्रकार (धिष्ण्यौ) धारणवाले तुम लोग उपदेश द्वारा राजाओं को जगाओ॥१॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे धारणावाले अध्यापक तथा उपदेशकों ! मैं तुम्हें दूत के समान उपदेश करताहूँकि जिस प्रकार पिता अपने पुत्र को सुमार्ग में प्रवृत्त होने के लिए सदुपदेश करता है, इसी प्रकार तुम लोग भी वेदों के उपदेश द्वारा राजाओं को सन्मार्गगामी बनाओ, ताकि वह ऐश्वर्य्यप्रद यज्ञों से वेदमार्ग का पालन करे अथवा ध्यानयज्ञों से तुम्हारे मार्ग को विस्तृत करे ॥ भाव यह है कि जिस सम्राट् को अनुष्ठानी उपदेशक महात्मा अपने उपदेशों द्वारा उत्तेजित करते हुए स्वकर्तव्य कर्मों में लगाये रहते हैं और राजा भी उनके सदुपदेशों को अपने हार्दिक भाव से ग्रहण करता है, वह कदापि ऐश्वर्य्य से भ्रष्ट नहीं होता, इसलिए हे उपदेशकों !राजा तथा प्रजा को शुभ मार्ग में चलने का सदा उपदेश करो, यह मेरा तुम्हारे लिए आदेश है ॥१॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथास्मिन् राजधर्म्म उपदिश्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वां) युवयोः अध्यापकोपदेशकयोः (रथम्) मार्गं (नृपती) राजानौ (हविष्मता) तेजस्विनौ (मनसा) मानसेन (यज्ञियेन) याज्ञिकेन भावेन (प्रति, जरध्यै) प्रतिदिनं स्तुतिं कुरुतां (वां) भवन्तौ (दूतः, न) दूत इव यः यत् (विवक्मि) उपदिशामि तत् (अच्छ) सम्यक्प्रकारेण भवन्तः शृण्वन्तु, उक्तार्थं दृष्टान्तेनाभिव्यनक्ति, (पितरा) यथा मातापितरौ (सूनुः) स्वसन्ततिम् (अजीगः) उद्बोधयतः, (न) एवं (धिष्ण्यौ) धीमन्तौ भवन्तौ राजानौ प्रतिबोधयतामिति भावः ॥१॥
02 अशोच्यग्निः समिधानो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓शोचि अग्निः᳓ समिधानो᳓ अस्मे᳓
उ᳓पो अदृश्रन् त᳓मसश् चिद् अ᳓न्ताः
अ᳓चेति केतु᳓र् उष᳓सः पुर᳓स्ताच्
छ्रिये᳓ दिवो᳓ दुहितु᳓र् जा᳓यमानः
मूलम् ...{Loading}...
अशो॑च्य॒ग्निः स॑मिधा॒नो अ॒स्मे उपो॑ अदृश्र॒न्तम॑सश्चि॒दन्ताः॑ ।
अचे॑ति के॒तुरु॒षसः॑ पु॒रस्ता॑च्छ्रि॒ये दि॒वो दु॑हि॒तुर्जाय॑मानः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓शोचि अग्निः᳓ समिधानो᳓ अस्मे᳓
उ᳓पो अदृश्रन् त᳓मसश् चिद् अ᳓न्ताः
अ᳓चेति केतु᳓र् उष᳓सः पुर᳓स्ताच्
छ्रिये᳓ दिवो᳓ दुहितु᳓र् जा᳓यमानः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
áśoci ← √śuc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
samidhānáḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
adr̥śran ← √dr̥ś- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
ántāḥ ← ánta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
cit ← cit (invariable)
támasaḥ ← támas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
u ← u (invariable)
úpa ← úpa (invariable)
áceti ← √cit- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
ketúḥ ← ketú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
purástāt ← purástāt (invariable)
uṣásaḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
duhitúḥ ← duhitár- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
jā́yamānaḥ ← √janⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
śriyé ← śrī́- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
अशो॑चि । अ॒ग्निः । स॒म्ऽइ॒धा॒नः । अ॒स्मे इति॑ । उपो॒ इति॑ । अ॒दृ॒श्र॒न् । तम॑सः । चि॒त् । अन्ताः॑ ।
अचे॑ति । के॒तुः । उ॒षसः॑ । पु॒रस्ता॑त् । श्रि॒ये । दि॒वः । दु॒हि॒तुः । जाय॑मानः ॥
Hellwig Grammar
- aśocy ← aśoci ← śuc
- [verb], singular, Aorist passive
- “mourn; grieve; flame; glow; burn; repent.”
- agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- samidhāno ← samidhānaḥ ← samindh ← √indh
- [verb noun], nominative, singular
- “kindle; blaze.”
- asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- upo ← upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- upo ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- adṛśran ← dṛś
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “see; observe; view; visit; look; learn; meet; read; teach; examine; watch; see; notice; perceive; diagnose; travel to; show; detect; know; know; understand; understand; follow.”
- tamasaś ← tamasaḥ ← tamas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “dark; darkness; Tamas; tamas [word]; faint; tamas; gloom; ignorance.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- antāḥ ← anta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “end; last syllable; end; end; boundary; inside; border; death; anta [word]; edge; end; shore; limit; region; outskirt; destruction; boundary; limit; anta; termination; corner; conclusion; hem; end; ant; edge.”
- aceti ← cit
- [verb], singular, Aorist passive
- “notice; observe; attend to; intend.”
- ketur ← ketuḥ ← ketu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “banner; ketu; sunbeam; enemy; sign; Premna spinosa Roxb.; comet; signal; signal; luminosity.”
- uṣasaḥ ← uṣas
- [noun], genitive, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- purastācchriye ← purastāt
- [adverb]
- “ahead; eastward; earlier; above; above.”
- purastācchriye ← śriye ← śrī
- [noun], dative, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- duhitur ← duhituḥ ← duhitṛ
- [noun], genitive, singular, feminine
- “daughter; duhitṛ [word].”
- jāyamānaḥ ← jan
- [verb noun], nominative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
सायण-भाष्यम्
अस्मे अस्माभिः समिधानः समिध्यमानः सन् अग्निः अशोचि दीप्यते। तमसश्चित् तमसोऽपि अन्ताः पर्यन्ताः प्रदेशाः उपो अदृश्रन् उपदृश्यन्ते सर्वैः । केतुः सर्वस्य प्रज्ञापकः सूर्यः दिवो दुहितुः उषसः पुरस्तात् पूर्वस्यां दिशि श्रिये शोभायै जायमानः सन् अचेति ज्ञायते । यस्मादेवं तस्माद्युवयोरागमनसमयः । अत आगच्छतमिति शेषः ।
Wilson
English translation:
“Kindled by us, Agni blazes, the extremities of the darkness are seen near at hand, the banner (of thesun) is perceived rising with the glory on the east of the dawn, the daughter of heaven.”
Jamison Brereton
Agni has blazed up, being kindled among us, and the very borders of darkness have become visible.
In the east Dawn’s beacon has come into view—(the beacon) of Heaven’s daughter, which is being born for glory.
Griffith
Brightly hath Agni shone by us enkindled: the limits even of darkness were apparent.
Eastward is seen the Banner of the Morning, the Banner born to give Heaven’s Daughter glory.
Geldner
Das entzündete Feuer ist bei uns entflammt; selbst der Finsternis Ende ist erschienen. Im Osten hat sich das Banner der Morgenröte, der Himmelstochter, bemerkbar gemacht, das zur Schönheit geboren wird.
Grassmann
Von uns entzündet strahlet hell nun Agni, und sichtbar wurden selbst des Dunkels Enden; Der Morgenröthe Schein erglänzt im Osten zum Schmuck geboren für des Himmels Tochter.
Elizarenkova
Запылал у нас зажженный Агни.
Показались края даже у самого мрака.
Появилось на востоке знамя Ушас,
Дочери, неба, рождающееся для красоты.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब उपदेश का समय कथन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्मे) जब (पुरस्तात्, श्रिये) पूर्वदिशा को आश्रयण किये हुए (दिवः, दुहितुः) द्युलोक से अपनी दुहिता उषा को लेकर (जायमानः) उदय होता हुआ (केतुः) सूर्य्य (अचेति) जान पड़े और (तमसः, चित्, अन्ताः) अन्धकार का भले प्रकार अन्त=नाश (उपो, अदृश्रन्) दीखने लगे, तब (समिधानः, अग्निः, अशोचि) समिधाओं द्वारा अग्नि को प्रदीप्त करो॥२॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं किहे उपदेशको ! अन्धकार के निवृत्त होने परसूर्योदयकाल में अपने सन्ध्या-अग्निहोत्रादि नित्य कर्म करो और राजा तथा प्रजा को भी इसी काल में उक्त कर्म करने तथा अन्य आवश्यक कर्मों के करने का उपदेश करो, क्योंकि उपदेश का यही अत्युत्तम समय है। इस समय सबकी बुद्धि उपदेश ग्रहण करने के लिए उद्यत होती है ॥२॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथोपदेशस्य समयोऽभिधीयते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - यस्मिन्काले (पुरस्तात्) पूर्वस्यां दिशि (दिवः) द्युलोकस्य (दुहितुः) कन्यायाः (उषसः) प्रकाशः (श्रिये) शोभायै (जायमानः) उत्पन्नो भवेत्, अन्यच्च (केतुः) सूर्य्यः (अचेति) ज्ञातो भवेत्, अन्यच्च (तमसश्चित्) अन्धकारस्यापि (अन्ताः) नाशो भवेत् अन्यच्च (उपो, अदृश्रन्) उपदृष्टं भवेत्, तदा (समिधानः) समिध्यमानः (अग्निः) पावकः (अशोचि) दीप्यते, तस्मिन्प्रदीप्तेऽग्नौ (अस्मे) अस्माभिः हवनं कार्यमिति शेषः ॥२॥
03 अभि वाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अभि᳓ वां नून᳓म् अश्विना सु᳓होता
स्तो᳓मैः सिषक्ति नासत्या विवक्वा᳓न्
पूर्वी᳓भिर् यातम् पथि᳓याभिर् अर्वा᳓क्
सुवर्वि᳓दा व᳓सुमता र᳓थेन
मूलम् ...{Loading}...
अ॒भि वां॑ नू॒नम॑श्विना॒ सुहो॑ता॒ स्तोमैः॑ सिषक्ति नासत्या विव॒क्वान् ।
पू॒र्वीभि॑र्यातं प॒थ्या॑भिर॒र्वाक्स्व॒र्विदा॒ वसु॑मता॒ रथे॑न ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अभि᳓ वां नून᳓म् अश्विना सु᳓होता
स्तो᳓मैः सिषक्ति नासत्या विवक्वा᳓न्
पूर्वी᳓भिर् यातम् पथि᳓याभिर् अर्वा᳓क्
सुवर्वि᳓दा व᳓सुमता र᳓थेन
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhí ← abhí (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
nūnám ← nūnám (invariable)
súhotā ← súhotar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
nāsatyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
siṣakti ← √sac- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
stómaiḥ ← stóma- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
vivakvā́n ← vivakvánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
arvā́k ← arvā́ñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pathyā̀bhiḥ ← pathyā̀- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
pūrvī́bhiḥ ← purú- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ráthena ← rátha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
svarvídā ← svarvíd- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
vásumatā ← vásumant- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒भि । वा॒म् । नू॒नम् । अ॒श्वि॒ना॒ । सुऽहो॑ता । स्तोमैः॑ । सि॒स॒क्ति॒ । ना॒स॒त्या॒ । वि॒व॒क्वान् ।
पू॒र्वीभिः॑ । या॒त॒म् । प॒थ्या॑भिः । अ॒र्वाक् । स्वः॒ऽविदा॑ । वसु॑ऽमता । रथे॑न ॥
Hellwig Grammar
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- nūnam
- [adverb]
- “now; surely; immediately; just.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- suhotā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suhotā ← hotā ← hotṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- stomaiḥ ← stoma
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- siṣakti ← sac
- [verb], singular, Present indikative
- “accompany; follow; company; obey; participate; enter.”
- nāsatyā ← nāsatyāḥ ← nāsatya
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- vivakvān ← vivakvat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “eloquent.”
- pūrvībhir ← pūrvībhiḥ ← puru
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “many; much(a); very.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- pathyābhir ← pathyābhiḥ ← pathyā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “Terminalia chebula Retz.; path; Pathyā; way.”
- arvāk
- [adverb]
- “here.”
- svarvidā ← svarvid
- [noun], instrumental, singular, masculine
- vasumatā ← vasumat
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “deluxe; affluent; rich.”
- rathena ← ratha
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना वां युवां सुहोता सुष्ठु देवानां स्तोता विवक्वान् स्तुतीनां वक्ताहं हे नासत्या सत्यभूतौ । इदमश्विनावित्यत्र योज्यम् । स्तोमैः सिषक्ति सेवते । अतः अर्वाक् अस्मदभिमुखं पूर्वीभिः पथ्याभिः पूर्वक्षुण्णैर्मार्गैः स्वर्विदा स्वर्गमुदकं वा जानता स्वरणवता वा वसुमता धनवता वा रथेन यातं गच्छतम् ॥
Wilson
English translation:
“Verily, Aśvins, the pious priest repeating (your praises) glorifies you, Nāsatyās with hymns; cometherefore by formerly-trodden paths to our presence with your chariot, familiar with heaven, laden with treasure.”
Jamison Brereton
Now the good Hotar attends upon you with his praise songs as he recites, o Aśvins, Nāsatyas.
Journey this way along many pathways with your sun-finding,
goods-bearing chariot.
Griffith
With hymns the deft priest is about you, Asvins, the eloquent priest attends you now, Nasatyas.
Come by the paths that ye are wont to travel, on car that finds the light, laden with treasure.
Geldner
Der treffliche Opferpriester, der beredte, wendet sich jetzt mit seinen Lobliedern an euch, Asvin Nasatya´s. Kommet auf vielen Wegen heran mit dem lichtschaffenden, güterreichen Wagen!
Grassmann
Euch beid’, o Ritter, ehrt mit schönem Opfer mit Liedern euch wahrhaftige der Sänger, O kommt herbei auf mannichfachen Pfaden mit gutbeladnem, Glanz verleihndem Wagen.
Elizarenkova
Прекрасный хотар обращается к вам сейчас, о Ашвины,
С восхвалениями, о Насатьи, (он) речистый!
Многими путями приезжайте в наши края
На колеснице, находящей солнце, полной добра!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे सेनाधीश राजपुरुषों ! (वां) तुम लोग (नूनं) निश्चय करके (सुहोता) उत्तम होता बनकर (स्तोमैः) यज्ञानुष्ठान (सिषक्ति) करते हुए शिक्षा प्राप्त करो कि (नासत्या, विवक्वान्) तुम कभी असत्य न बोलो (पूर्वीभिः, पथ्याभिः, अर्वाक्) सनातन मार्गों को अभिमुख करके (स्वर्विदा, वसुमता) ऐश्वर्य्य तथा धन प्राप्त होनेवाले (रथेन) मार्ग से (यातं) चलो॥३॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में परमात्मा राजपुरुषों को उपदेश करते हैं कि तुम लोग वैदिक यज्ञ करते हुए सत्यवक्ता होकर सदा सनातन सन्मार्गों से चलो, जिससे तुम्हारा ऐश्वर्य्य बढ़े और तुम उस ऐश्वर्य्य के स्वामी होकर सत्यपूर्वक प्रजा का पालन करो ॥३॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे सेनाधीशाः ! (वां) यूयं (नूनम्) निश्चयेन (सुहोता) शोभना होतारो भूत्वा (स्तोमैः) यज्ञैः अनुष्ठानं (सिषक्ति) कुर्वन्तः शिक्षां लभध्वम्, यत् (नासत्या विवक्वान्) असत्यमभाषमाणाः (पूर्वीभिः, पथ्याभिः, अर्वाक्) सनातनमार्गान् अभिमुखीकृत्य (स्वर्विदा, वसुमता) ऐश्वर्य्यदाता धनवता च (रथेन) पथा (यातं) गच्छत ॥३॥
04 अवोर्वां नूनमश्विना - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अवो᳓र् वां नून᳓म् अश्विना युवा᳓कुर्
हुवे᳓ य᳓द् वां सुते᳓ माध्वी वसूयुः᳓
आ᳓ वां वहन्तु स्थ᳓विरासो अ᳓श्वाः
पि᳓बाथो अस्मे᳓ सु᳓षुता म᳓धूनि
मूलम् ...{Loading}...
अ॒वोर्वां॑ नू॒नम॑श्विना यु॒वाकु॑र्हु॒वे यद्वां॑ सु॒ते मा॑ध्वी वसू॒युः ।
आ वां॑ वहन्तु॒ स्थवि॑रासो॒ अश्वाः॒ पिबा॑थो अ॒स्मे सुषु॑ता॒ मधू॑नि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अवो᳓र् वां नून᳓म् अश्विना युवा᳓कुर्
हुवे᳓ य᳓द् वां सुते᳓ माध्वी वसूयुः᳓
आ᳓ वां वहन्तु स्थ᳓विरासो अ᳓श्वाः
पि᳓बाथो अस्मे᳓ सु᳓षुता म᳓धूनि
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
avóḥ ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:DU}
nūnám ← nūnám (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yuvā́kuḥ ← yuvā́ku- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
huvé ← √hū- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
mādhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
suté ← √su- (root)
{case:LOC, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vasūyúḥ ← vasūyú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
áśvāḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sthávirāsaḥ ← sthávira- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vahantu ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
mádhūni ← mádhu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
píbāthaḥ ← √pā- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
súṣutā ← súṣuta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
अ॒वोः । वा॒म् । नू॒नम् । अ॒श्वि॒ना॒ । यु॒वाकुः॑ । हु॒वे । यत् । वा॒म् । सु॒ते । मा॒ध्वी॒ इति॑ । व॒सु॒ऽयुः ।
आ । वा॒म् । व॒ह॒न्तु॒ । स्थवि॑रासः । अश्वाः॑ । पिबा॑थः । अ॒स्मे इति॑ । सुऽसु॑ता । मधू॑नि ॥
Hellwig Grammar
- avor ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- nūnam
- [adverb]
- “now; surely; immediately; just.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- yuvākur ← yuvākuḥ ← yuvāku
- [noun], nominative, singular, masculine
- “your(a).”
- huve ← hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “raise; call on; call; summon.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- sute ← suta
- [noun], locative, singular, masculine
- “Soma.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- vasūyuḥ ← vasūyu
- [noun], nominative, singular, masculine
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- vahantu ← vah
- [verb], plural, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- sthavirāso ← sthavirāsaḥ ← sthavira
- [noun], nominative, plural, masculine
- “old; strong; hardy; firm; firm.”
- aśvāḥ ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- pibātho ← pibāthaḥ ← pā
- [verb], dual, Present conjunctive (subjunctive)
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- suṣutā ← suṣuta
- [noun], accusative, plural, neuter
- madhūni ← madhu
- [noun], accusative, plural, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ अवोः रक्षित्रोर्युवाभ्यां युवाकुः युवां कामयमानोऽहं नूनम् अत्र स्वभूतो भवामीति शेषः । यत् यस्मात् हे माध्वी मधुरस्य सोमस्यार्हौ मधुविद्यासंबन्धिनौ वा वां युवां सुते अभिषुते सोमे वसूयुः वसुकामः हुवे स्तौमि अतो वां स्वभूतः। वां युवाम् आ वहन्तु । के। स्थविरासः स्थूलाः प्रवृद्धाः अश्वाः। एतयोरतिप्रवृद्धत्वाच्छीघ्रगतेरपेक्षितत्वाच्च स्थविरैरेव भाष्यम् । आगमनानन्तरम् अस्मे अस्माभिः सुषुता सुष्ठ्वभिषुतानि मधूनि मधुररसान् पिबाथः पिबतम् ॥
Wilson
English translation:
“Relying on you, Aśvins, as protectors, desirous of wealth, Mādhvis, I invoke you when the Soma iseffused; may your stout horses bring you (hither); drink the sweet Soma poured out by us.”
Jamison Brereton
Now, seeking you, o honey-bearing Aśvins, your (chariot carries) you, when, seeking good things, I call upon you two at the
soma-pressing.
Let your stout horses carry you here. You will drink the well-pressed honey drinks among us.
Griffith
When, suppliant for your help, Lovers of Sweetness! I seeking wealth call you to our libation,
Hitherward let your vigorous horses bear you: drink ye with us the well-pressed Soma juices.
Geldner
Wenn ich, euer Diener von euch gnädigen Herren, o Asvin, euch jetzt Schätze begehrend zum Soma lade, ihr Süßliebende, so sollen euch die stämmigen Rosse herfahren, ihr sollt bei uns den wohlgepreßten Süßtrank trinken.
Grassmann
Der eure bin ich jetzt, o Ritter, wenn ich euch Holde Gut begehrend ruf beim Safte; Her mögen euch die strammen Rosse fahren; bei uns geniesst die schön gepressten Tränke.
Elizarenkova
Когда сейчас вас, о Ашвины, преданный вам двоим,
Я призываю, жаждя благ, на выжатый для вас (сок), о любители меда,
(То) пусть вас привезут могучие кони:
Вы будете пить у нас прекрасно выжатые медовые (соки)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- आर्षीत्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे सेनापति तथा न्यायाधीश राजपुरुषो ! (नूनं) निश्चय करके (वां) तुम लोग (अवोः) हमारी रक्षा करनेवाले हो, (युवाकुः) तुम्हारी कामना करते हुए हम लोग (हुवे) तुम्हें आवाहन करते हैं, (यत्) क्योंकि (वां) तुम लोग (माध्वी) मधुविद्या में (सुते) कुशल हो, इसलिए (वां) आप लोग हमको (वसूयुः) धन से सम्पन्न करो (स्थविरासः) परिपक्क आयुवाले (अश्वाः) शीघ्र कार्य्यकर्त्ता आप लोग (अस्मे) हम लोगों को (आ, वहन्तु) भले प्रकार शुभ मार्गों में प्रेरें, ताकि (सुषुता, मधूनि) संस्कार किये हुए मधुर द्रव्यों को (पिबाथः) ग्रहण करके सुखी हों॥४॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे प्रजाजनों ! तुम उन राजशासनकर्त्ताओं से इस प्रकार प्रार्थना करो कि हे राजपुरुषो ! आप हमारे नेता बनकर हमें उत्तम मार्गों पर चलायें, ताकि हम सब प्रकार की समृद्धि को प्राप्त हों, हममें कभी रागद्वेष न हो और हम सदा आपकी धर्मपूर्वक आज्ञा का पालन करें। परमात्मा आज्ञा देते हैं कि तुम दोनों मिलकर चलो, क्योंकि जब राजा तथा प्रजा में प्रेमभाव उत्पन्न होता है, तब वह मधुविद्या=रसायनविद्या को प्राप्त होते हैं अर्थात् दोनों का एक लक्ष्य हो जाने से संसार में कल्याण की वृद्धि होती है ॥४॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे सेनाधीशौ राजपुरुषौ ! (नूनम्) निश्चयेन (वां) युवयोः (अवोः) रक्षित्रोः (वसूयुः) वसुकामः (युवाकुः) भवत्कामयमानोऽहं (हुवे) प्रार्थये (यत्) यस्मात् (वां) युवयोः (माध्वी) मधुविद्याः (अस्मे) अस्मान् (सुते, आ, वहन्तु) सुमार्गेषु प्रेरयन्तु यतो वयं (सुषुता) सुशिक्षिताः सन्तः (मधूनि) मधुद्रव्याणि (पिबाथः) भुञ्जानाः सुखिनो भवेम, अन्यच्च (स्थविरासः) ज्ञानवृद्धा भवन्तः (अश्वाः) शीघ्रकार्य्यकर्त्तारो भवन्तः, मामुपदिशन्तु ॥४॥
05 प्राचीमु देवाश्विना - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रा᳓चीम् उ देवा अश्विना धि᳓यम् मे
अ᳓मृध्रां सात᳓ये कृतं वसूयु᳓म्
वि᳓श्वा अविष्टं वा᳓ज आ᳓ पु᳓रंधीस्
ता᳓ नः शक्तं शचीपती श᳓चीभिः
मूलम् ...{Loading}...
प्राची॑मु देवाश्विना॒ धियं॒ मेऽमृ॑ध्रां सा॒तये॑ कृतं वसू॒युम् ।
विश्वा॑ अविष्टं॒ वाज॒ आ पुरं॑धी॒स्ता नः॑ शक्तं शचीपती॒ शची॑भिः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्रा᳓चीम् उ देवा अश्विना धि᳓यम् मे
अ᳓मृध्रां सात᳓ये कृतं वसूयु᳓म्
वि᳓श्वा अविष्टं वा᳓ज आ᳓ पु᳓रंधीस्
ता᳓ नः शक्तं शचीपती श᳓चीभिः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
devā ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
dhíyam ← dhī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
prā́cīm ← prā́ñc- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
u ← u (invariable)
ámr̥dhrām ← ámr̥dhra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
kr̥tam ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
sātáye ← sātí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
vasūyúm ← vasūyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
aviṣṭam ← √avⁱ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
púraṁdhīḥ ← púraṁdhi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
vā́je ← vā́ja- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
víśvāḥ ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śácībhiḥ ← śácī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
śacīpatī ← śácīpáti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śaktam ← √śak- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
प्राची॑म् । ऊं॒ इति॑ । दे॒वा॒ । अ॒श्वि॒ना॒ । धिय॑म् । मे॒ । अमृ॑ध्राम् । सा॒तये॑ । कृ॒त॒म् । व॒सु॒ऽयुम् ।
विश्वाः॑ । अ॒वि॒ष्ट॒म् । वाजे॑ । आ । पुर॑म्ऽधीः । ता । नः॒ । श॒क्त॒म् । श॒ची॒प॒ती॒ इति॑ शचीऽपती । शची॑भिः ॥
Hellwig Grammar
- prācīm ← prāñc
- [noun], accusative, singular, feminine
- “eastern; aforesaid(a); former(a); eastbound; easterly; anterior; forward; prāñc [word].”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- devāśvinā ← devā ← deva
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devāśvinā ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- dhiyam ← dhī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- ‘mṛdhrāṃ ← amṛdhrām ← amṛdhra
- [noun], accusative, singular, feminine
- sātaye ← sāti
- [noun], dative, singular, feminine
- “victory; acquisition; contest.”
- kṛtaṃ ← kṛtam ← kṛ
- [verb], dual, Aorist imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- vasūyum ← vasūyu
- [noun], accusative, singular, feminine
- viśvā ← viśvāḥ ← viśva
- [noun], accusative, plural, feminine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- aviṣṭaṃ ← aviṣṭam ← av
- [verb], dual, Aorist imperative
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- vāja ← vāje ← vāja
- [noun], locative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- purandhīs ← purandhīḥ ← puraṃdhi
- [noun], accusative, plural, feminine
- “liberality; Puraṃdhi; munificence.”
- tā ← tāḥ ← tad
- [noun], accusative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- śaktaṃ ← śaktam ← śak
- [verb], dual, Aorist imperative
- “can; invigorate.”
- śacīpatī ← śacīpati
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Indra.”
- śacībhiḥ ← śacī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “Śacī; power; dexterity; ability; aid.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ देवा देवौ युवां प्राचीम् ऋज्वीम् अमृध्राम् अहिंसितां वसूयुं धनमिच्छन्तीं मे मम धियं बुद्धिं स्तुतिं कर्म वा सातये लाभायोचितां कृतं कुरुतम् । किंच वाजे आ संग्रामेऽपि विश्वा: पुरंधीः अस्मदीया बुद्धीः अविष्टं रक्षतम् । हे शचीपती । शचीति कर्मनाम । कर्मणां पालकौ ता तौ युवां शचीभिः. अस्मदीयैः स्तुत्यादिरूपैः कर्मभिः नः अस्मान् शक्तं प्रयच्छतं धनमिति शेषः ॥ ॥ १२ ॥
Wilson
English translation:
“Divine Aśvins, render my sincere and undisturbed adoration, offered for the sake of riches, (efficacious)for their acquisition; preserve all my caculties in (the time of) battle; protectors of pious acts (influenced) by ouracts, bestow upon us (wealth).”
Jamison Brereton
O gods, Aśvins, bring forward my insight—not falling short, seeking good things—to win gain.
Help all the forms of plenty here in the competition for the prize. Do as you are able for us with your abilities, o you lords of abilities.
Griffith
Bring forward, Asvins, Gods, to its fulfilment my never-wearied prayer that asks for riches.
Vouchsafe us all high spirit in the combat, and with your powers, O Lords of Power, assist us.
Geldner
Bringet, ihr Götter Asvin, mein Gedicht vorwärts, daß das schätzebegehrende für die Preisgewinnung nicht zu gering sei! Fördert alle Belohnungen bei dem Preisgewinn! Tut für uns, was ihr könnt, nach bestem Können, ihr Herren der Kunst!
Grassmann
Mein Frühgebet, das Gut erfleht, o Götter, lasst tüchtig sein, o Ritter, zum Erlangen, Des Reichthums Fülle fördert bei dem Opfer, und kräftigt uns mit Kräften, o ihr Kraftherrn.
Elizarenkova
Продвиньте вперед, о два бога Ашвина, мое произведение,
Жаждущее благ, чтоб не (казалось) оно ничтожным при завоевании (награды)!
Поддержите все силы вдохновения при (завоевании) награды!
Помогите вы нам, о повелители помощи, (своими) помощами!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब ऐश्वर्य्यप्राप्ति के लिये शुभ बुद्धि की प्रार्थना करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शचीपती) हे कर्मों के स्वामी (देवा) परमात्मदेव ! (शचीभिः) अपनी दिव्य शक्ति द्वारा (नः) हमको (शक्तं) सामर्थ्यदें,ताकि हम (ता) उस (पुरन्धीः) शुभ बुद्धि को (आ) भले प्रकार प्राप्त होकर (विश्वाः, वाजे) सम्पूर्ण ऐश्वर्य्य के स्वामी हों, (अश्विना) परमात्मदेव ! (अविष्टं) अपने से सुरक्षित (मे) मुझे (ऊं) विशेषतया (सातये, वसूयुं, कृतं) ऐश्वर्य्य तथा धनादि की प्राप्ति में कृतकार्य्य होने के लिए (प्राचीं, अमृध्रां) सरल और हिंसारहित (धियं) बुद्धि प्रदान करें॥५॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में जगत्पिता परमात्मदेव से यह प्रार्थना की गई है कि हे भगवन् ! आप हमारी सब प्रकार से रक्षा करते हुए अपनी दिव्यशक्ति द्वारा हमको सामर्थ्य दें कि हम उस शुभ, सरल तथा निष्कपट बुद्धि को प्राप्त होकर ऐश्वर्य्य तथा सब प्रकार के धनों का सम्पादन करें, या यों कहो कि हे कर्मों के अधिपति परमात्मन् ! आप हमको कर्मानुष्ठान द्वारा ऐसी शक्ति प्रदान करें, जिससे हम साधनसम्पन्न होकर उस बुद्धि को प्राप्त हों, जो धन तथा ऐश्वर्य्य के देनेवाली है अथवा जिसके सम्पादन करने से ऐश्वर्य्य मिलता है ॥ प्रार्थना से तात्पर्य्य यह है कि पुरुष अपनी न्यूनता अनुभव करता हुआ शुभ कर्मों की ओर प्रवृत्त हो और शुभकर्मी को परमात्मा सब प्रकार का ऐश्वर्य्य प्रदान करते हैं, क्योंकि वह कर्माध्यक्ष है, जैसा कि अन्यत्र भी कहा है कि”कर्माध्यक्ष: सर्वभूताधिवास: साक्षी चेता केवलो निर्गुणश्च”॥ श्वे० ६।११॥ वह परमात्मा कर्मों का अध्यक्ष=स्वामी, सब भूतों का निवासस्थान, साक्षी और निर्गुण=प्राकृत गुणों से रहित है, इत्यादि गुणसम्पन्न परमात्मा से प्रार्थना की गई है कि वह देव हमेंशुभ कर्मों की ओर प्रेरे, ताकि हम उस दिव्य मेधा के प्राप्त करने के योग्य बनें, जिससे सब प्रकार के ऐश्वर्य्य प्राप्त होते हैं ॥५॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथैश्वर्य्यप्राप्तये शुभा बुद्धिः प्रार्थ्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शचीपती) शचीति कर्मनामसु पठितम्। निरु० ३।२॥हे कर्माध्यक्ष (देवा) दिव्यशक्तियुक्त परमात्मन् ! (शचीभिः) दिव्यकर्मभिः (नः) अस्मान् (शक्तं) शक्तिसम्पन्नान् कुरु, यतो वयं (ता) प्रसिद्धाः (पुरन्धीः) शुभबुद्धीः लभेम किञ्च (वाजे) सङ्ग्रामे (विश्वा) सर्वा ऐश्वर्योत्पादका बुद्धयः अस्माकं भवन्तु (अश्विना) हे प्रकृतिपुरुषशक्तिद्वयसम्पन्न परमात्मन् ! त्वं (अविष्टं) मां रक्ष (ऊम्) विशेषतया (सातये) ऐश्वर्य्यप्राप्त्यर्थं (वसूयुं, कृतं) धनसम्पन्नं कुरु, अन्यच्च (प्राचीम्) प्राचीनाम् (अमृध्रां) अहिंसितां (धियं) बुद्धिं ददातु इति शेषः ॥५॥
06 अविष्थं धीष्वश्विना - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अविष्टं᳓ धीषु᳓ अश्विना न आसु᳓
प्रजा᳓वद् रे᳓तो अ᳓ह्रयं नो अस्तु
आ᳓ वां तोके᳓ त᳓नये तू᳓तुजानाः
सुर᳓त्नासो देव᳓वीतिं गमेम
मूलम् ...{Loading}...
अ॒वि॒ष्टं धी॒ष्व॑श्विना न आ॒सु प्र॒जाव॒द्रेतो॒ अह्र॑यं नो अस्तु ।
आ वां॑ तो॒के तन॑ये॒ तूतु॑जानाः सु॒रत्ना॑सो दे॒ववी॑तिं गमेम ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अविष्टं᳓ धीषु᳓ अश्विना न आसु᳓
प्रजा᳓वद् रे᳓तो अ᳓ह्रयं नो अस्तु
आ᳓ वां तोके᳓ त᳓नये तू᳓तुजानाः
सुर᳓त्नासो देव᳓वीतिं गमेम
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
āsú ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
aviṣṭám ← √avⁱ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
dhīṣú ← dhī́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
áhrayam ← áhraya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
astu ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
prajā́vat ← prajā́vant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
rétaḥ ← rétas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
tánaye ← tánaya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
toké ← toká- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
tū́tujānāḥ ← √tuj- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRF, voice:MED}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
devávītim ← devávīti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
gamema ← √gam- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
surátnāsaḥ ← surátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अ॒वि॒ष्टम् । धी॒षु । अ॒श्वि॒ना॒ । नः॒ । आ॒सु । प्र॒जाऽव॑त् । रेतः॑ । अह्र॑यम् । नः॒ । अ॒स्तु॒ ।
आ । वा॒म् । तो॒के । तन॑ये । तूतु॑जानाः । सु॒ऽरत्ना॑सः । दे॒वऽवी॑तिम् । ग॒मे॒म॒ ॥
Hellwig Grammar
- aviṣṭaṃ ← aviṣṭam ← av
- [verb], dual, Aorist imperative
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- dhīṣv ← dhīṣu ← dhī
- [noun], locative, plural, feminine
- “intelligence; prayer; mind; insight; idea; hymn; purpose; art; knowledge.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- āsu ← idam
- [noun], locative, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- prajāvad ← prajāvat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “prolific.”
- reto ← retaḥ ← retas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “semen; sperm.”
- ahrayaṃ ← ahrayam ← ahraya
- [noun], nominative, singular, neuter
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- astu ← as
- [verb], singular, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- toke ← toka
- [noun], locative, singular, neuter
- “offspring.”
- tanaye ← tanaya
- [noun], locative, singular, neuter
- “biological.”
- tūtujānāḥ ← tuj
- [verb noun], nominative, plural
- “draw.”
- suratnāso ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suratnāso ← ratnāsaḥ ← ratna
- [noun], nominative, plural, masculine
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- devavītiṃ ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devavītiṃ ← vītim ← vīti
- [noun], accusative, singular, feminine
- gamema ← gam
- [verb], plural, Aorist optative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ नः अस्मान् आसु धीषु एषु कर्मसु अविष्टं रक्षतम् । नः अस्मभ्यम् अह्रयम् अक्षीणं प्रजावत् पुत्राद्युपेतं पुत्रोत्पादनसमर्थं रेतः अस्तु । वां युवयोरनुग्रहाल्लब्धे तोके पुत्रे तनये तत्पुत्रादौ च तुतुजानाः अभिमतं धनं प्रयच्छन्तः सुरत्नासः शोभनधनाश्च सन्तः देववीतिं देवानां वीतिः प्राप्तिर्यस्मिंस्तादृशं यज्ञम् आ गमेम आगच्छेम ॥
Wilson
English translation:
“Protect us, Aśvins, in these pious acts, may our procreative power fail not; but (through your favour)possessing sons and grandsons, distributing desired riches and enjoying ample wealth, may we accomplish theworship of the gods.”
Jamison Brereton
Help us in these insights, Aśvins. Let our child-producing seed be abundant.
Propagating ourselves in kith and kin, possessing good riches, we would go to our godly pursuit of you two.
Griffith
Favour us in these prayers of ours, O Asvins. May we have genial vigour, ne’er to fail us.
So may we, strong in children and descendants, go, wealthy, to the banquet that awaits you.
Geldner
Helfet uns, ihr Asvin, bei diesen Gedichten; kinderreicher Same soll uns werden, dessen man sich nicht schämt. In leiblicher Nachkommenschaft uns fortpflanzend wollen wir gutbelohnt die Götterladung an euch begehen.
Grassmann
Seid hold, o Ritter, uns bei diesen Bitten; sei kinderzeugend, reichlich unser Same; Nach Kind und Enkeln eifrig strebend mögen mit Schatz versehn zu eurem Mahl wir kommen.
Elizarenkova
Поддержите вы нас, о Ашвины, с этими произведениями!
Да будет наше семя дающим потомство, обильным!
Укрепляясь в продолжении рода,
Имея прекрасные сокровища, мы хотим совершить для вас приглашение богов!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब मनुष्यजन्म के फलचतुष्टय की प्रार्थना करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वां, अश्विना) हे सन्तति तथा ऐश्वर्य्य के दाता परमात्मन् ! (धीषु, अविष्टं) कर्मों में सुरक्षित (नः) हमको (प्रजावत्) प्रजा उत्पन्न करने के लिए (अह्रयं) अमोघ (रेतः) वीर्य्य प्राप्त (अस्तु) हो (आ) और (नः) हमको (तोके) हमारे पुत्रों को (तनये) उनके पुत्र पौत्रादिकों के लिए (सुरत्नासः, तूतुजानाः) सुन्दर रत्नोंवाला यथेष्ट धन दें, ताकि हम (देववीतिं) विद्वानों कीसंगति को प्राप्त हों॥६॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे भगवन् ! प्रजा उत्पन्न करने का एकमात्र साधन अमोघ वीर्य्य हमें प्रदान करें, ताकि हम इस संसार में सन्ततिरहित न हों और हमको तथा उत्पन्न हुई सन्तान को धन दें, ताकि हम सुख से अपना जीवन व्यतीत कर सकें ॥ और जो“देववीति”पद से विद्वानों का सत्सङ्ग कथन किया है, उसकातात्पर्य्य यह है कि हे परमात्मन् ! आपकी कृपा से हमें धर्म और मोक्ष भी प्राप्त हो। इस मन्त्र में संक्षेप से मनुष्यजन्म के फलचतुष्टय की प्रार्थना की गई है अर्थात्“सुरत्नास:”पद से अर्थ,“तनय”पद से धर्मपूर्वक उत्पन्न की हुई सन्ततिरूप कामना और“देववीति”पद से धर्म तथा मोक्ष का वर्णन किया है, क्योंकि वेदज्ञ विद्वानों के सत्सङ्ग किये बिना धर्म का बोध नहीं होता और धर्म के बिना मोक्ष=सुख का मिलना असम्भव है ॥ जो कई एक लोग अपनी अज्ञानता से यह कहा करते हैं कि वेदों में केवल प्राकृत बातों का वर्णन है, उनको ऐसे मन्त्रों पर ध्यान देन चहिए, जिनमें मनुष्य के कर्त्तव्यरूप लक्ष्य का स्पष्ट वर्णन पाया जाता है। ऐसा अन्य किसी ग्रन्थ में नहीं मिलता, इसलिए वेदों के अपूर्व भावों पर दृष्टि डालना प्रत्येक आर्य्यसन्तान का परम कर्तव्य है ॥६॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ मनुष्यजन्मनः फलचतुष्टयं प्रार्थ्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) हे ऐश्वर्यप्रद परमात्मन् ! (आसु धीषु) एषु कर्मसु (नः) अस्मान् (अविष्टं) रक्ष, अथ च (प्रजावत्) सन्तत्यर्थम् (अह्रयम्) अमोघम्, (रेतः) वीर्यं देहि (आ) अपरञ्च (नः) अस्माकम्, (वां) भवतः प्रसादात् (तोके) पुत्रे (तनये) पौत्रे सन्ततिविषये, इत्यर्थः (सुरत्नासः) शोभनधनाः (तूतुजानाः) प्रभूतं धनं प्रयच्छन्तो वयं (देववीतिं) देवसङ्गतिं प्राप्नुयाम ॥६॥
07 एष स्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
एष᳓ स्य᳓ वाम् पूर्वग᳓त्वेव स᳓ख्ये
निधि᳓र् हितो᳓ माधुवी रातो᳓ अस्मे᳓
अ᳓हेळता म᳓नसा᳓ यातम् अर्वा᳓ग्
अश्न᳓न्ता हव्य᳓म् मा᳓नुषीषु विक्षु᳓
मूलम् ...{Loading}...
ए॒ष स्य वां॑ पूर्व॒गत्वे॑व॒ सख्ये॑ नि॒धिर्हि॒तो मा॑ध्वी रा॒तो अ॒स्मे ।
अहे॑ळता॒ मन॒सा या॑तम॒र्वाग॒श्नन्ता॑ ह॒व्यं मानु॑षीषु वि॒क्षु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
एष᳓ स्य᳓ वाम् पूर्वग᳓त्वेव स᳓ख्ये
निधि᳓र् हितो᳓ माधुवी रातो᳓ अस्मे᳓
अ᳓हेळता म᳓नसा᳓ यातम् अर्वा᳓ग्
अश्न᳓न्ता हव्य᳓म् मा᳓नुषीषु विक्षु᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
eṣá ← eṣá (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
pūrvagátvā ← pūrvagátvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sákhye ← sákhi- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
syá ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
asmé ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:PL}
hitáḥ ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
mādhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
nidhíḥ ← nidhí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rātáḥ ← √rā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ā́ ← ā́ (invariable)
áheḷatā ← áheḷant- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
arvā́k ← arvā́ñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
aśnántā ← √aśⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
havyám ← havyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mā́nuṣīṣu ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
vikṣú ← víś- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
ए॒षः । स्यः । वा॒म् । पू॒र्व॒गत्वा॑ऽइव । सख्ये॑ । नि॒ऽधिः । हि॒तः । मा॒ध्वी॒ इति॑ । रा॒तः । अ॒स्मे इति॑ ।
अहे॑ळता । मन॑सा । आ । या॒त॒म् । अ॒र्वाक् । अ॒श्नन्ता॑ । ह॒व्यम् । मानु॑षीषु । वि॒क्षु ॥
Hellwig Grammar
- eṣa ← etad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- sya ← tya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “that.”
- vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- pūrvagatveva ← pūrvagatvā ← pūrvagatvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- pūrvagatveva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- sakhye ← sakhi
- [noun], dative, singular, masculine
- “friend; companion; sakhi [word].”
- nidhir ← nidhiḥ ← nidhi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hoard; receptacle; treasure; ocean; instrument.”
- hito ← hitaḥ ← dhā
- [verb noun], nominative, singular
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- rāto ← rātaḥ ← rā
- [verb noun], nominative, singular
- “give; impart.”
- asme ← mad
- [noun], locative, plural
- “I; mine.”
- aheᄆatā ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- aheᄆatā ← heḍatā ← hīḍ
- [verb noun], instrumental, singular
- “anger; stew.”
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- arvāg ← arvāk
- [adverb]
- “here.”
- aśnantā ← aś
- [verb noun], nominative, dual
- “eat; consume; chew; feed.”
- havyam ← havya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- mānuṣīṣu ← mānuṣa
- [noun], locative, plural, feminine
- “human.”
- vikṣu ← viś
- [noun], locative, plural
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
सायण-भाष्यम्
एषः पुरतो दीयमानः स्यः सः युवयोः प्रियत्वेन प्रसिद्धः सोमो हे माध्वी मधुप्रियावश्विनौ वां युवयोः पुरतः निधिः निधिस्थानीयः हितः स्थापितः अस्मे अस्माभिः रातः दत्तः संकल्पितः संनिहितः । किमिव । सख्ये सख्यार्थं पूर्वगत्वेव पुरतो गन्ता दूत इव । स यथा प्रियं जनयन स्वामिनः पुरतो वर्तते तद्वदित्यर्थः । यस्मादेवं तस्मात् अहेळता अक्रुध्यता मनसा अनुग्रहयुक्तेन चेतसा अर्वाक् अस्मदभिमुखम् आ यातम् आगच्छतम् । अश्नन्ता हव्यं हविः सोमादिकमश्नन्तावभ्यवहरन्तौ । कुत्र । मानुषीषु विक्षु मनुष्यरूपासु प्रजासु वर्तमानम् ॥
Wilson
English translation:
“This treasure given by us has been plural ced, Mādhvis, before you, like (an envoy) who has come to thepresence (of a prince) for (acquiring his) friendship; come to our presence with benevolent thoughts, acceptingthe oblations offered among human beings.”
Jamison Brereton
This very treasure, like a promissory portion for a companion, is set down here for you, o honey-bearing ones, and given by us.
With thought free of anger, journey this way, to eat our oblation among the clans of Manu’s sons.
Griffith
Lovers of Sweetness, we have brought this treasure to you as ’twere an envoy sent for friendship.
Come unto us with spirits free from anger, in homes of men enjoying our oblation.
Geldner
Für euch ist wie ein zum Freunde gesandter Vorbote diese Auftischung bestimmt, die bei uns gespendet wird, ihr Süßliebende! Kommet nicht ungnädigen Sinnes herbei, das Opfer in den menschlichen Ansiedlungen genießend!
Grassmann
Dies Mahl, o Holde, das wir euch gewidmet, steht euch bereit, so wie dem Freund der Hauswirth; O kommt herbei mit freundlichem Gemüthe, verzehrt das Opfer in der Menschen Häusern.
Elizarenkova
Для вас двоих, словно гонец, посланный вперед к другу,
Предназначено вот это угощение, пожертвованное у нас о любители меда!
С негневливым духом приезжайте в наши края,
Вкушая жертву в людских поселениях!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वां) हम लोग (माध्वी) संसार में मधुरता फैलानेवाले (एषः) इस (हव्यं) होम को (सख्ये) मित्र के सम्मुख (पूर्वगत्वा, इव) भेंट के समान (रातः) आपको अर्पण करते हैं, जो (निधिः, हितः) आरोग्यता का देनेवाला है, (स्यः) आप इसको (मानुषीषु, विक्षु) मनुष्यप्रजाओं में (आ, यातं) सर्वत्र विस्तृत करें, (अस्मे) हमारी इस भेंट को (अहेळता) शान्त (मनसा) मन से (अर्वाक्, अश्नन्ता) हमारे सम्मुख स्वीकार करें॥७॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में परमात्मा से यह प्रार्थना है कि हे देव ! जिस प्रकार अपने स्वामी वामित्र के सम्मुख नैवेद्यरक्खा जाता है, इसी प्रकार हमलोग इस आहुतिरूप हव्य को, जोनीरोगता की निधि तथा मनुष्यमात्र का हितकारक है, आपकेसंमुखरखते हैं, आप कृपा करके इसकोस्वीकार करें और सब प्राणिवर्ग में तुरन्त पहुँचा दें, ताकि वह विकारों से दूषित न हो ॥ तात्पर्य्य यह है कि मनुष्य अपने किये हुए यज्ञादि शुभ कर्मों को सदा ईश्वरार्पण करे और उनके फल की इच्छा न करता हुआ ईश्वराधीन छोड़ दें, शास्त्र में इसी का नाम निष्काम कर्म है। निष्कामकर्मी ही सिद्धि को प्राप्त होते और इन्हीं को शास्त्र में अमृत की प्राप्ति वर्णन की है, इसलिए सब आर्यों का कर्तव्य है कि जो सन्ध्या, अग्निहोत्र, जप, तप, दान तथा अनुष्ठानादि कर्म करे, वह सब ईश्वरार्पण करते हुए निष्काम भाव से करे, यह वेद भगवान् की आज्ञा है ॥७॥
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (माध्वी) विद्यामाधुर्यप्रचारिणौ विद्वांसौ (वां) युवाभ्यां (एषः) होमः (सख्ये) मित्रविषये (पूर्वगत्वेव) नैवेद्यमिव (रातः) दत्तः (निधिर्हितः) धनप्रदो भवत्विति शेषः (स्यः) स परमात्मा (मानुषीषु, विक्षु) मनुष्यप्रजासु (आ, यातं) सर्वत्रैव विस्तृतं करोतु, अन्यच्च (अस्मे) अस्माकम् (हव्यम्) इदं नैवेद्यं (अहेळता) शान्तेन (मनसा) हार्देन भावेन (अर्वाक्) अस्मदभिमुखं (अश्नन्ता) स्वीकरोतु ॥७॥
08 एकस्मिन्योगे भुरणा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ए᳓कस्मिन् यो᳓गे भुरणा समाने᳓
प᳓रि वां सप्त᳓ स्रव᳓तो र᳓थो गात्
न᳓ वायन्ति सुभु᳓वो देव᳓युक्ता
ये᳓ वां धूर्षु᳓ तर᳓णयो व᳓हन्ति
मूलम् ...{Loading}...
एक॑स्मि॒न्योगे॑ भुरणा समा॒ने परि॑ वां स॒प्त स्र॒वतो॒ रथो॑ गात् ।
न वा॑यन्ति सु॒भ्वो॑ दे॒वयु॑क्ता॒ ये वां॑ धू॒र्षु त॒रण॑यो॒ वह॑न्ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ए᳓कस्मिन् यो᳓गे भुरणा समाने᳓
प᳓रि वां सप्त᳓ स्रव᳓तो र᳓थो गात्
न᳓ वायन्ति सुभु᳓वो देव᳓युक्ता
ये᳓ वां धूर्षु᳓ तर᳓णयो व᳓हन्ति
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
bhuraṇā ← bhuraṇa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ékasmin ← éka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
samāné ← samāná- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yóge ← yóga- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
gāt ← √gā- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
pári ← pári (invariable)
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
saptá ← saptá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sravátaḥ ← sravát- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
deváyuktāḥ ← deváyukta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
subhvàḥ ← subhū́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vāyanti ← √vā- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dhūrṣú ← dhúr- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
taráṇayaḥ ← taráṇi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
váhanti ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yé ← yá- (pronoun)
पद-पाठः
एक॑स्मिन् । योगे॑ । भु॒र॒णा॒ । स॒मा॒ने । परि॑ । वा॒म् । स॒प्त । स्र॒वतः॑ । रथः॑ । गा॒त् ।
न । वा॒य॒न्ति॒ । सु॒ऽभ्वः॑ । दे॒वऽयु॑क्ताः । ये । वा॒म् । धूः॒ऽसु । त॒रण॑यः । वह॑न्ति ॥
Hellwig Grammar
- ekasmin ← eka
- [noun], locative, singular, masculine
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- yoge ← yoga
- [noun], locative, singular, masculine
- “method; application; yoga; remedy; mix; treatment; mixture; procedure; contact; use; yogin; connection; application; union; magic trick; formulation; fraud; relation; sense; connection; war; therapy; enterprise; addition; undertaking; performance; marriage; yoke; yoga [word]; art; combination; assortment; confluence; constellation; relationship; connection; agent; means.”
- bhuraṇā ← bhuraṇa
- [noun], vocative, dual, masculine
- samāne ← samāna
- [noun], locative, singular, masculine
- “like; identical; common; like; alike(p); same; samāna [word]; akin(p); comparable; identical; mutual; equal.”
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- sapta ← saptan
- [noun], accusative, singular, neuter
- “seven; seventh.”
- sravato ← sravataḥ ← sravat
- [noun], accusative, plural, feminine
- “river.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- gāt ← gā
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “go; enter (a state); arrive.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- vāyanti ← vā
- [verb], plural, Present indikative
- “blow; blow; emit.”
- subhvo ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- subhvo ← bhvaḥ ← bhū
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Earth; floor; earth; bhū; Earth; one; saurāṣṭrā; three; land; land; place; world; bhū [word]; soil; pṛthivī; being; bhūja; floor; bhūnāga; sphaṭikā; beginning; birth; estate.”
- devayuktā ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devayuktā ← yuktāḥ ← yuj
- [verb noun], nominative, plural
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- dhūrṣu ← dhur
- [noun], locative, plural
- “yoke; dhur [word].”
- taraṇayo ← taraṇayaḥ ← taraṇi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “energetic; agile.”
- vahanti ← vah
- [verb], plural, Present indikative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
सायण-भाष्यम्
हे भुरणा सर्वस्य भर्तारौ युवयोः एकस्मिन् समाने उभयसाधारणे योगे अस्मद्विषये सति वां युवयोः रथः सप्त स्रवतः सर्पणस्वभावाः सप्तसंख्याका वा गङ्गाद्याः परि गात् परिगच्छति । शीघ्रमागच्छतीत्यर्थः। तद्रथानुकूलाः सुभ्वः सुभवनाः देवयुक्ताः देवाभ्यां युवाभ्यां युक्ता अश्वाः शीघ्रगमने न वायन्ति न शुष्यन्ति न श्राम्यन्ते । ये अश्वाः वां धूर्षु रथस्य तरणयः तारकाः शीघ्रगन्तारः वहन्ति युवां ते न वायन्तीति ।
Wilson
English translation:
“Nourishers of all, the chariot of you two, who are associated in a common purpose, traverses the sevenflowing (streams); the excellent horses harnessed by the gods, who bear you rapidly, careering in the car, arenever wearied.”
Jamison Brereton
In your single, joint trek, o energetic ones, your chariot encompasses the seven flowing streams.
They do not become exhausted—these your surpassing (horses) of
powerful presence, which, yoked by the gods on their yoke-poles, carry you two.
Griffith
With one, the same, intention, ye swift movers, o’er the Seven Rivers hath your chariot travelled.
Yoked by the Gods, your strong steeds never weary while speeding forward at the pole they bear you.
Geldner
In ein und derselben Fahrt gelangt euer Wagen über die sieben Ströme, ihr Eilige. Nicht fallen die stattlichen gottgeschirrten Rosse ab, die euch in euren Jochen rasch bis ans Ziel fahren.
Grassmann
Mit einer Fahrt, einmal geschirrt, o schnelle, geh euer Wagen durch die sieben Ströme, Nicht werden matt die schönen, gottgeschirrten, die vorwärtsdringend eure Deichsel ziehen.
Elizarenkova
За один и тот же выезд, о вы, спешащие,
Ваши колесница проезжает через семь рек,
Не устают могучие запряженные богами (кони,)
Которые тянут, рвясь вперед, ваше дышло.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
09 असश्चता मघवद्भ्यो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
असश्च᳓ता मघ᳓वद्भ्यो हि᳓ भूतं᳓
ये᳓ रायिया᳓ मघदे᳓यं जुन᳓न्ति
प्र᳓ ये᳓ ब᳓न्धुं सूनृ᳓ताभिस् तिर᳓न्ते
ग᳓व्या पृञ्च᳓न्तो अ᳓श्विया मघा᳓नि
मूलम् ...{Loading}...
अ॒स॒श्चता॑ म॒घव॑द्भ्यो॒ हि भू॒तं ये रा॒या म॑घ॒देयं॑ जु॒नन्ति॑ ।
प्र ये बन्धुं॑ सू॒नृता॑भिस्ति॒रन्ते॒ गव्या॑ पृ॒ञ्चन्तो॒ अश्व्या॑ म॒घानि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
असश्च᳓ता मघ᳓वद्भ्यो हि᳓ भूतं᳓
ये᳓ रायिया᳓ मघदे᳓यं जुन᳓न्ति
प्र᳓ ये᳓ ब᳓न्धुं सूनृ᳓ताभिस् तिर᳓न्ते
ग᳓व्या पृञ्च᳓न्तो अ᳓श्विया मघा᳓नि
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
asaścátā ← asaścát- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
bhūtám ← √bhū- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
hí ← hí (invariable)
maghávadbhyaḥ ← maghávan- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
junánti ← √jū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
maghadéyam ← maghadéya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
rāyā́ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
yé ← yá- (pronoun)
bándhum ← bándhu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
sūnŕ̥tābhiḥ ← sūnŕ̥ta- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
tiránte ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
yé ← yá- (pronoun)
áśvyā ← áśvya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
gávyā ← gávya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
maghā́ni ← maghá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
pr̥ñcántaḥ ← √pr̥c- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
अ॒स॒श्चता॑ । म॒घव॑त्ऽभ्यः । हि । भू॒तम् । ये । रा॒या । म॒घ॒ऽदेय॑म् । जु॒नन्ति॑ ।
प्र । ये । बन्धु॑म् । सू॒नृता॑भिः । ति॒रन्ते॑ । गव्या॑ । पृ॒ञ्चन्तः॑ । अश्व्या॑ । म॒घानि॑ ॥
Hellwig Grammar
- asaścatā ← asaścat
- [noun], nominative, dual, masculine
- “inexhaustible.”
- maghavadbhyo ← maghavadbhyaḥ ← maghavan
- [noun], dative, plural, masculine
- “big.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- bhūtaṃ ← bhūtam ← bhū
- [verb], dual, Aorist imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- rāyā ← rai
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- maghadeyaṃ ← magha
- [noun], masculine
- “gift; wealth; reward; wages; reward.”
- maghadeyaṃ ← deyam ← deya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “giving; gift.”
- junanti ← jū
- [verb], plural, Present indikative
- “animate; encourage; impel; inspire.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- bandhuṃ ← bandhum ← bandhu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “relative; bandhu [word]; association; friend; kin.”
- sūnṛtābhis ← sūnṛtābhiḥ ← sūnṛtā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “liberality.”
- tirante ← tṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- gavyā ← gavya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “bovine.”
- pṛñcanto ← pṛñcantaḥ ← pṛc
- [verb noun], nominative, plural
- “mix; unite.”
- aśvyā ← aśvya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “equine.”
- maghāni ← magha
- [noun], accusative, plural, neuter
- “gift; wealth; reward; wages; reward.”
सायण-भाष्यम्
असश्चता कुत्राप्यसज्यमानी युवां मघवद्भ्यः धनवद्भ्यो हविष्मद्भ्यो यजमानेभ्यस्तेषामर्थाय भूतं हि भवतम् । तेभ्य एवानुरक्तौ भवतम् । अनुग्राह्या एव विशेष्यन्ते। ये राया धनेन निमित्तेन राया युक्ता वा मघदेयं दातव्यं मघं धनं हविर्लक्षणं वा जुनन्ति प्रेरयन्ति यच्छन्ति । ये च बन्धुम् । स्नेहेन बध्नातीति बन्धुः । तं स्वसंबन्धिनम् । अथदा फलेन बध्नातीति बन्धुरध्वर्य्वादिः । तं सूनृताभिः प्रियसत्यात्मिकाभिर्वाग्भिः प्र तिरन्ते प्रवर्धयन्ति । प्रपूर्वस्तिरतिर्वर्धनार्थः । किं कुर्वन्तः । गव्या गोरूपाणि अश्व्या अश्वरूपाणि च मघानि धनानि पृञ्चन्तः अर्थिभ्यः प्रयच्छन्तः । तेभ्यो मघवद्भ्यो भूतमिति ॥
Wilson
English translation:
“Be propitious to those who are affluent (in oblations), who offer the wealth that is to be offered for thesake of riches; they who encourage a kinsman with kind commendations, distributing wealth of cattle and ofhorses.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Be propitious: asaścatā bhūtam = anuraktau bhavatām; kutrapi asajyamānau, being anywhereunoccupied, unattached; i.e., be unattached to, or uninterested in, any except the present worshippers;
Akinsman: bandhu = adhvaryu, or ministrant priest, phalena badhnāti, one who binds by a reward
Jamison Brereton
Be unfailing for the bounteous ones, who speed their gift of bounty with wealth,
who extend their relationships by their liberal gifts, mingling their
bounties of cattle and of horses.
Griffith
Exhaustless be your bounty to our princes who with their wealth incite the gift of riches,
Who further friendship with their noble natures, combining wealth in kine with wealth in herses.
Geldner
So seid denn unversieglich für die Lohnherren, die mit ihrem Reichtum zur Gabenspende ermuntern, die durch ihre freigebigen Schenkungen ihren Anhang vermehren, indem sie Gaben von Rindern und Rossen in Fülle spenden.
Grassmann
Denn unerschöpflich seid ihr für die Reichen, die reichen Lohn aus ihrer Fülle bieten, Die reichlich spendend den Verwandten fördern, ihm viel Geschenk an Ross und Rindern reichend.
Elizarenkova
Будьте же неиссякаемыми для (наших) щедрых покровителей,
Которые (своим) богатством поощряют щедрое дарение,
Которое благодеяниями увеличивает (круг своих) приверженцев,
Раздавая щедрые дары из коров и коней.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब परमात्मप्राप्ति के अधिकारियों का वर्णन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हि) निश्चय करके (ये) जो (राया) धन द्वारा (मघदेयं) हव्यादि पदार्थ (जुनन्ति) नियुक्त करते (असश्चता) किसी विषय में आसक्त न होकर (मधवद्भ्यः) ऋत्विगादिकों को (भूतं) धन दान देते (ये) जो (प्र) प्रसन्नतापूर्वक (बन्धु) अपने बन्धुओं को (सूनृताभिः) सुन्दर वाणियों द्वारा (तिरन्ते) बढ़ाते और जो (गव्या) गौयें (मघानि) धन (अश्व्या) घोड़े (पृञ्चन्तः) अर्थियों को देते हैं, वे परमात्मप्राप्ति के अधिकारी होते हैं॥९॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि जो यम-नियमादिकों से सम्पन्न अर्थात् किसी विषय में फँसे हुए नहीं, सत्पुरुषों को धनादि पदार्थ देने में उदार, प्रसन्न चित्त से मीठी वाणी बोलकर अपने सम्बन्धियों को प्रसन्न रखते और सत्यभाषण तथा सत्य का प्रचार करते हैं, वे उदार पुरुष परमात्मपद के अधिकारी होते हैं ॥९॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ परमात्मप्राप्त्यधिकारिणो वर्ण्यन्ते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हि) निश्चयेन (ये) ये जनाः (राया) धनेन युक्ताः (मघदेयं) हविर्लक्षणं पदार्थं (जुनन्ति) युञ्जन्ति (असश्चता) विषयेषु अक्षताः सन्तः (मघवद्भ्यः) ऋत्विगादिभ्यः (भूतं) प्रभूतं धनं (ये) ये जना ददति अन्यच्च ये (बन्धुं) स्वबन्धुं (सूनृताभिः) सत्यवचोभिः (प्रतिरन्ते) वर्धयन्ति अन्यच्च ये (गव्या) गोरूपाणि (मघानि) धनानि (अश्व्या) अश्वरूपाणि च (पृञ्चन्तः) अर्थिभ्यः प्रयच्छन्तस्ते परमात्मप्राप्तेरधि-कारिणो भवन्ति ॥९॥
10 नू मे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नू᳓ मे ह᳓वम् आ᳓ शृणुतं युवाना
यासिष्टं᳓ वर्ति᳓र् अश्विनाव् इ᳓रावत्
धत्तं᳓ र᳓त्नानि ज᳓रतं च सूरी᳓न्
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
मूलम् ...{Loading}...
नू मे॒ हव॒मा शृ॑णुतं युवाना यासि॒ष्टं व॒र्तिर॑श्विना॒विरा॑वत् ।
ध॒त्तं रत्ना॑नि॒ जर॑तं च सू॒रीन्यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
नू᳓ मे ह᳓वम् आ᳓ शृणुतं युवाना
यासिष्टं᳓ वर्ति᳓र् अश्विनाव् इ᳓रावत्
धत्तं᳓ र᳓त्नानि ज᳓रतं च सूरी᳓न्
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
nú ← nú (invariable)
śr̥ṇutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
yuvānā ← yúvan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
aśvinau ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
írāvat ← írāvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vartíḥ ← vartís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yāsiṣṭám ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
dhattám ← √dhā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
járatam ← √jr̥̄- ~ jūr- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
rátnāni ← rátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sūrī́n ← sūrí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
नु । मे॒ । हव॑म् । आ । शृ॒णु॒त॒म् । यु॒वा॒ना॒ । या॒सि॒ष्टम् । व॒र्तिः । अ॒श्वि॒नौ॒ । इरा॑ऽवत् ।
ध॒त्तम् । रत्ना॑नि । जर॑तम् । च॒ । सू॒रीन् । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- nū ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- śṛṇutaṃ ← śṛṇutam ← śru
- [verb], dual, Present imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- yuvānā ← yuvan
- [noun], vocative, dual, masculine
- “young person; yuvan [word]; taruṇabandha; yuvan; yuvan; young buck; young.”
- yāsiṣṭaṃ ← yāsiṣṭam ← yā
- [verb], dual, Aorist inj. (proh.)
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- vartir ← vartiḥ ← vartis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “tour.”
- aśvināv ← aśvinau ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- irāvat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “enjoyable.”
- dhattaṃ ← dhattam ← dhā
- [verb], dual, Present imperative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- ratnāni ← ratna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- jarataṃ ← jaratam ← jṛ
- [verb], dual, Present imperative
- “jṛ; digest; age; cook; boil down; decay; decay; ripen.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- sūrīn ← sūri
- [noun], accusative, plural, masculine
- “priest.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे युवाना नित्ययौवनौ नु अद्य युवां मे हवम् अस्मदीयां स्तुतिम् आ शृणुतम् । श्रुत्वा च हे अश्विनौ इरावत् हविर्युक्तं वर्तिः गृहं यासिष्टम् आगच्छतम् । आगत्य च रत्नानि रमणीयानि धनानि धत्तं दत्तम् । सूरीन् स्तोतॄन् जरतं वर्धयतम् । धातूनामनेकार्थत्वात् । शिष्टं स्पष्टम् ॥ ॥ १३ ॥
Wilson
English translation:
“Ever youthful Aśvins, hear today my invocation; come Aśvins, to the dwelling where the oblation isprepared; grant wealth (to the offerer); elevate the worshipper and to you ever cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
Now, hear my call, youthful ones. Journey the course that brings refreshment, Aśvins.
Grant riches and awaken our patrons! – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
Now hear, O Youthful Twain, mine invocation: come, Asvins, to the home where food aboundeth.
Vouchsafe us wealth, do honour to our nobles. Preserve us evermore, ye Gods, with blessings.
Geldner
Nun erhöret meinen Ruf, ihr Jünglinge; fahret eure erlabende Rundfahrt, Asvin! Bringet die Kleinode und lasset die freigebigen Herren alt werden!-Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
So hört nun meinen Ruf, o junge Ritter, und kommt mit Segen her zur Opferstätte, Den Fürsten schenket Gut und langes Leben; ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
Прислушайтесь же к моему зову, о два юноши!
Отправляйтесь, о Ашвины, в (ваш) подкрепляющий (нас) обьезд!
Даруйте сокровища и дайте дожить до старости (нашим) покровителям!
Защищайте вы нас всегда (своими) милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
आर्यमुनि - विषयः
अब मनुष्य का कर्त्तव्य वर्णन करते हैं।
आर्यमुनि - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नु) निश्चय करके (मे) मेरे (हवं) इस कल्याणदायक वचन को (आ) भले प्रकार (शृणुतं) सुनो, (युवाना) हे युवा पुरुषो ! तुम (अश्विनौ) गुरु शिष्य दोनों (इरावत्) हवनयुक्त (वर्तिः) स्थान को (यासिष्टं) प्राप्त होओ (च) और (सूरीन्) तेजस्वी विद्वानों को (धत्तं, रत्नानि) रत्नादि उत्तम पदार्थों को धारण कराओ, ताकि वह (जरतं) वृद्धावस्था को प्राप्त (यूयं) तुमको (स्वस्तिभिः) मङ्गल वाणियोंसे (सदा) सदा (पात) पवित्र करें और तुम प्रार्थना करो कि (नः) हमको सदा शुभ आशीर्वाद दो ॥१०॥
आर्यमुनि - भावार्थः
भावार्थभाषाः - परमात्मा उपदेश करते हैं कि हे युवापुरुषों ! तुम्हारा मुख्य कर्तव्य यह है कि तुम गुरु-शिष्य दोनों मिलकर यज्ञरूप अग्न्यागारोंअथवा कलाकौशलरूप अग्निगृहों में जहाँ अनेक प्रकार के अस्त्र-शस्त्रादिकों की विद्या सिखलाई जाती है, जाओ और वहाँ जाकर आध्यात्मिक विद्या के विद्वानों तथा शिल्पविद्याविशारद देवों को प्रसन्न करो अर्थात् उनको विविध प्रकार का धन प्रदान करो, ताकि उनकी प्रसन्नता से तुम्हारा सदा के लिये कल्याण हो और तुम सदा उनसे नम्रभाव से वर्तो, ताकि वे तुम्हारा शुभचिन्तन करते रहें ॥तात्पर्य्य यह है कि गुरु-शिष्य दोनों मिलकर व्यावहारिक तथा पारमार्थिक दोनों प्रकार की उन्नति करें। जहाँ गुरु-शिष्य दोनों अध्ययनाध्यापन द्वारा अपनी उन्नति नहीं करते, वहाँ कदापि कल्याण नहीं होता। कल्याण की कामनावाले गुरु-शिष्य, राजा-प्रजा, स्त्री-पुरुष, धनाढ्य-निर्धन और पण्डित तथा मूर्ख, ये सब जोड़े जब तक एक अर्थ में नियुक्त होकर अपनी उन्नति नहीं करते, तब तक इनका कदापि कल्याण नहीं हो सकता। इसी भाव को कठोपनिषद् में इस प्रकार वर्णन किया है कि–सह नाववतु सह नौ भुनक्तु सह वीर्यं करवावहै। तेजस्विनावधीतमस्तु मा विद्विषावहै ॥ कठ० ६।१९॥ अर्थ−हे परमात्मन् ! आप हम दोनों की एक साथ रक्षा और पालन कीजिये, हम दोनों को शारीरिक और आत्मिक बल दें, हमारा स्वाध्याय तेजवाला हो, हम किसी के साथ अथवा आपस में द्वेष न करें और हम दोनोंविद्याविशारद होकर सुखपूर्वक रहें और आप दोनों को संसार के शासन का बल दें, यह आप से प्रार्थना है ॥१०॥ यह ६७ वाँ सूक्त और १३ वाँ वर्ग समाप्त हुआ॥
आर्यमुनि (सं) - विषयः
अथ मनुष्यस्य कर्त्तव्यं कथ्यते।
आर्यमुनि (सं)- पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नू) निश्चयेन (मे) मम (हवं) कल्याणदायकं वचनं (शृणुतं) शृणुतं (युवाना) हे युवावस्थासम्पन्नौ (अश्विनौ) गुरुशिष्यौ, युवाम् (इरावत्) हवनीयं (वर्तिः) गृहम् (यासिष्टं) आगच्छतं (च) किञ्च (सूरीन्) तेजस्विनो विदुषो धनिनः कुरुतं (रत्नानि, धत्तं) रत्नानि दत्तम्, किञ्च (जरतं) वर्धयतं (यूयं) विद्वांसः (स्वस्तिभिः) कल्याणकारकैः वचोभिः (सदा) सर्वदैव (नः) अस्मान् (पात) रक्षत ॥१०॥ इति सप्तषष्टितमं सूक्तं त्रयोदशो वर्गश्च समाप्तः ॥