सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘उदु ष्य देवः’ इत्यष्टर्चं पञ्चमं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभं सवितृदेवताकम् । सप्तम्यष्टम्यौ वाजिदेवताके। ‘भगमुग्रोऽवसे ’ इत्यर्धर्चो भगदेवत्यः सावित्रो वा । तथा चानुक्रमणिका - उदु ष्य सावित्रमन्त्ये वाजिन्यौ भगमिति भागो वार्धर्चः’ इति । गतः सूक्तविनियोगः ॥
Jamison Brereton
38 (554)
Savitar, except Savitar or Bhaga (6cd), Prizewinning Horses (7–8)
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
8 verses: triṣṭubh
Although the Anukramaṇī assigns most of this hymn to Savitar, with possibly a half-verse to Bhaga and the final two verses to the Vājins (prizewinning horses), it seems more likely to have been an All God hymn in original conception. It is found in the middle of the All God hymns of the VIIth Maṇḍala in proper sequence as to meter and number of verses, and, in addition to Savitar, mentions a number of divinities, including several minor ones found also in the surrounding All God hymns: see especially verse 5 with the Gift-Escorts (also VII.34.22, 23; 35.11; 40.6), Ahi Budhnya (the Serpent of the Deep; also VII.34.17; 35.13), and the Shielding Goddess(es); also VII.34.22; 40.6). The mysterious Ekadhenus (literally, “having a single milk-cow”) are found only here. It is not unusual in an All God hymn for a single god to predominate and others to be mentioned only in passing; compare nearby VII.37 with its primary focus on Indra and the R̥bhus.
Savitar’s role is most prominent in the first two verses, where, as usual, he stands up and raises his emblem, demonstrating his power to impel and compel. The group of gods known as Vasus praises him in verse 3; Aditi and the Ādityas greet him in verse 4; and, as already mentioned, several minor divinities are found in verse 5. As often, the god Bhaga (“Fortune”) is invoked along with Savitar (vss. 1 and 6) as the distributor of goods, which we seek. The last two verses (7–8) concern the “prize
winners” (vājín). This word is frequently a descriptor of horses in competition, and a number of scholars consider the reference here to be actual horses in the human realm. However, the sacrificial context in these two verses is strong, and on the basis of phraseological parallels we consider the referents to be the Maruts (who are called prizewinners in VII.36.7, while the phrase “let the Maruts of good chant be luck for us” is found in VII.35.9).
Jamison Brereton Notes
Savitar [/All Gods] On the likelihood that this is actually an All Gods hymn, despite the Anukr.’s ascription to Savitar and the domination of Savitar in the first vss., see published introduction.
01 उदु ष्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उदु॒ ष्य दे॒वः स॑वि॒ता य॑याम हिर॒ण्ययी॑म॒मतिं॒ यामशि॑श्रेत् ।
नू॒नं भगो॒ हव्यो॒ मानु॑षेभि॒र्वि यो रत्ना॑ पुरू॒वसु॒र्दधा॑ति ॥
मूलम् ...{Loading}...
उदु॒ ष्य दे॒वः स॑वि॒ता य॑याम हिर॒ण्ययी॑म॒मतिं॒ यामशि॑श्रेत् ।
नू॒नं भगो॒ हव्यो॒ मानु॑षेभि॒र्वि यो रत्ना॑ पुरू॒वसु॒र्दधा॑ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उ꣡द् उ ष्य꣡ देवः꣡ सविता꣡ ययाम
हिरण्य꣡यीम् अम꣡तिं या꣡म् अ꣡शिश्रेत्
नून꣡म् भ꣡गो ह꣡वियो मा꣡नुषेभिर्
वि꣡ यो꣡ र꣡त्ना पुरूव꣡सुर् द꣡धाति
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
syá ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
{}
út ← út (invariable)
{}
yayāma ← √yam- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
amátim ← amáti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
áśiśret ← √śri- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
hiraṇyáyīm ← hiraṇyáya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
yā́m ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
bhágaḥ ← bhága- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hávyaḥ ← hávya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mā́nuṣebhiḥ ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
nūnám ← nūnám (invariable)
{}
dádhāti ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
purūvásuḥ ← purūvásu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rátnā ← rátna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ví ← ví (invariable)
{}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
उत् । ऊं॒ इति॑ । स्यः । दे॒वः । स॒वि॒ता । य॒या॒म॒ । हि॒र॒ण्ययी॑म् । अ॒मति॑म् । याम् । अशि॑श्रेत् ।
नू॒नम् । भगः॑ । हव्यः॑ । मानु॑षेभिः । वि । यः । रत्ना॑ । पु॒रु॒ऽवसुः॑ । दधा॑ति ॥
Hellwig Grammar
- ud
- [adverb]
- “up.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣya ← sya ← tya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “that.”
- devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- yayāma ← yam
- [verb], singular, Perfect indicative
- “concentrate; grant; restrain; cause; control; offer; cover; raise.”
- hiraṇyayīm ← hiraṇyaya
- [noun], accusative, singular, feminine
- “gold; aureate; hiraṇyaya [word].”
- amatiṃ ← amatim ← amati
- [noun], accusative, singular, feminine
- “effigy; ignorance; light; light; luster; form.”
- yām ← yad
- [noun], accusative, singular, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- aśiśret ← śri
- [verb], singular, Plusquamperfect
- “situate; dwell; go; lurk; reach; rear; repose; cling to.”
- nūnam
- [adverb]
- “now; surely; immediately; just.”
- bhago ← bhagaḥ ← bhaga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- havyo ← havyaḥ ← hvā
- [verb noun], nominative, singular
- “raise; call on; call; summon.”
- mānuṣebhir ← mānuṣebhiḥ ← mānuṣa
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “man; man.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ratnā ← ratna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- purūvasur ← purūvasuḥ ← purūvasu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “rich.”
- dadhāti ← dhā
- [verb], singular, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
सविता सर्वस्य प्रेरकः स्यः सः देवः हिरण्ययीं सुवर्णमयीं याम् अमतिम् । रूपनामैतत् । रूपं प्रभामित्यर्थः । अशिश्रेत् आश्रयति ताममतिम् उत् ययाम उद्यच्छति उद्गमयति । उ इति पादपूरणः । नूनम् अद्य भगः भजनीयो यः सविता मानुषेभिः मनुष्यैः स्तोतृभिः हव्यः हवनीयः स्तोतव्यो भवति । पुरूवसुः बहुधनः यः देवः स्तोतृभ्यः रत्ना रत्नानि रमणीयानि धनानि वि दधाति करोति । स सविता देवः ताममतिमुद्ययामेति पूर्वेण संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“The divine Savitā has diffused the golden radiance on high, of which he is the asylum; verily Bhaga isto be absorbed by men who, abounding in wealth, distributes treasures (among them).”
Jamison Brereton
This god Savitar holds up the golden emblem which he has fixed firm. Now is Bhaga to be invoked by the sons of Manu—he of many goods who distributes treasures.
Jamison Brereton Notes
On the presential value of the pf. of √yam and of this passage in particular, see Kümmel 395.
Griffith
ON high hath Savitar, this God, extended the golden lustre which he spreads around him.
Now, now must Bhaga be invoked by mortals, Lord of great riches who distributes treasures.
Geldner
Gott Savitri hat dort sein Bildnis emporgerichtet, das goldene, das er jetzt aufgestellt hat. Nun ist Bhaga von den Menschen anzurufen, der Schatzreiche, der die Kleinode austeilt.
Grassmann
Empor schon streckte seinen goldnen Schimmer Gott Savitar, mit dem er sich bekleidet; Der Segner ist zu rufen von den Menschen, der güterreiche, welcher Schätze austheilt.
Elizarenkova
Вверх вознес этог бог Савитар
Золотой (свой) образ, который укрепил (на небе).
Теперь Бхагу должны призывать люди,
(Того) кто, имея много добра, наделяет сокровищами.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब अड़तीसवें सूक्त का आरम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में मनुष्यों को किसकी उपासना करनी चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यः) जो (भगः) सेवन करने योग्य सकलैश्वर्ययुक्त (पुरूवसुः) बहुत धनोंवाला (सविता) सकलैश्वर्य देने हारा (देवः) दाता ईश्वर (मानुषेभिः) मनुष्यों से (नूनम्) निश्चय से (हव्यः) स्तुति करने योग्य है जो हम लोगों के कामों को (वि, दधाति) सिद्ध करता है (स्यः) वह जगदीश्वर (उ) ही (याम्) जिस (हिरण्ययीम्) हिरण्यादि रत्नोंवाली (अमतिम्) सुन्दर रूपवती लक्ष्मी को तथा (रत्ना) रमण करने योग्य धनों को हमारे लिये (अशिश्रेत्) आश्रय करता है, उसका हम लोग (उत्, ययाम) उत्तम नियम पालें ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य परमेश्वर की उपासना करते हैं, वे श्रेष्ठ लक्ष्मी को प्राप्त होते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यो भगो पुरूवसुः सविता देव ईश्वरो मानुषेभिर्नूनं हव्योऽस्ति योऽस्माकं कामान् विदधाति स्य उ यां हिरण्ययीममतिं रत्ना चास्मदर्थमशिश्रेत् तं वयमुद्ययाम ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मनुष्यैः क उपासनीय इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत्) (उ) (स्यः) स पूर्वोक्तः जगदीश्वरः (देवः) दाता (सविता) सकलैश्वर्यप्रदः (ययाम) प्राप्नुयाम (हिरण्ययीम्) हिरण्यादिप्रचुराम् (अमतिम्) सुरूपां श्रियम् (याम्) (अशिश्रेत्) आश्रयेत् (नूनम्) निश्चितम् (भगः) भजनीयः सकलैश्वर्ययुक्तः (हव्यः) स्तोतुमर्हः (मानुषेभिः) मनुष्यैः (वि) विशेषेण (यः) (रत्ना) रमणीयानि धनानि (पुरूवसुः) पुरूणि बहूनि वसूनि धनानि यस्य स। अत्र संहितायामित्याद्यपदस्य दैर्घ्यम्। (दधाति) निष्पादयति ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्याः परमेश्वरमुपासते श्रेष्ठां श्रियं लभन्ते ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात सविता, ऐश्वर्य, विद्वान व विदुषींचे गुण वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे परमेश्वराची उपासना करतात ती श्रेष्ठ धन प्राप्त करतात. ॥ १ ॥
02 उदु तिष्ट - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उदु॑ तिष्ठ सवितः श्रु॒ध्य१॒॑स्य हिर॑ण्यपाणे॒ प्रभृ॑तावृ॒तस्य॑ ।
व्यु१॒॑र्वीं पृ॒थ्वीम॒मतिं॑ सृजा॒न आ नृभ्यो॑ मर्त॒भोज॑नं सुवा॒नः ॥
मूलम् ...{Loading}...
उदु॑ तिष्ठ सवितः श्रु॒ध्य१॒॑स्य हिर॑ण्यपाणे॒ प्रभृ॑तावृ॒तस्य॑ ।
व्यु१॒॑र्वीं पृ॒थ्वीम॒मतिं॑ सृजा॒न आ नृभ्यो॑ मर्त॒भोज॑नं सुवा॒नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उ꣡द् उ तिष्ठ सवितः श्रुधि꣡ अस्य꣡
हि꣡रण्यपाणे प्र꣡भृताव् ऋत꣡स्य
वि꣡ उर्वी꣡म् पृथ्वी꣡म् अम꣡तिं सृजान꣡
आ꣡ नृ꣡भ्यो मर्तभो꣡जनं सुवानः꣡
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
asyá ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
savitar ← savitár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
śrudhí ← √śru- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
tiṣṭha ← √sthā- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
u ← u (invariable)
{}
út ← út (invariable)
{}
híraṇyapāṇe ← híraṇyapāṇi- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
prábhr̥tau ← prábhr̥ti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
r̥tásya ← r̥tá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
amátim ← amáti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
pr̥thvī́m ← pr̥thú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
sr̥jānáḥ ← √sr̥j- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
urvī́m ← urú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ví ← ví (invariable)
{}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
martabhójanam ← martabhójana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
nŕ̥bhyaḥ ← nár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
suvānáḥ ← √sū- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
उत् । ऊं॒ इति॑ । ति॒ष्ठ॒ । स॒वि॒त॒रिति॑ । श्रु॒धि । अ॒स्य । हिर॑ण्यऽपाणे । प्रऽभृ॑तौ । ऋ॒तस्य॑ ।
वि । उ॒र्वीम् । पृ॒थ्वीम् । अ॒मति॑म् । सृ॒जा॒नः । आ । नृऽभ्यः॑ । म॒र्त॒ऽभोज॑नम् । सु॒वा॒नः ॥
Hellwig Grammar
- ud
- [adverb]
- “up.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- tiṣṭha ← sthā
- [verb], singular, Present imperative
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- savitaḥ ← savitar ← savitṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- śrudhy ← śrudhī ← śru
- [verb], singular, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- hiraṇyapāṇe ← hiraṇya
- [noun]
- “aureate; gold.”
- hiraṇyapāṇe ← pāṇe ← pāṇi
- [noun], vocative, singular, masculine
- “hand; hoof; pāṇi [word].”
- prabhṛtāv ← prabhṛtau ← prabhṛti
- [noun], locative, singular, feminine
- “etc.; beginning; prabhṛti [word]; beginning.”
- ṛtasya ← ṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- urvīm ← uru
- [noun], accusative, singular, feminine
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- pṛthvīm ← pṛthu
- [noun], accusative, singular, feminine
- “broad; wide; great; flat; pṛthu [word]; far.”
- amatiṃ ← amatim ← amati
- [noun], accusative, singular, feminine
- “effigy; ignorance; light; light; luster; form.”
- sṛjāna ← sṛjānaḥ ← sṛj
- [verb noun], nominative, singular
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- nṛbhyo ← nṛbhyaḥ ← nṛ
- [noun], dative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- martabhojanaṃ ← marta
- [noun], masculine
- “man.”
- martabhojanaṃ ← bhojanam ← bhojana
- [noun], accusative, singular, neuter
- “food; eating; foodstuff; meal; property; sevana; enjoyment.”
- suvānaḥ ← sū
- [verb noun], nominative, singular
- “give birth; urge; bestow; cause.”
सायण-भाष्यम्
हे सवितः सर्वस्य प्रेरयितर्देव त्वम् उत् तिष्ठ ऊर्ध्वं गच्छ । ततो हे हिरण्यपाणे हे सुवर्णहस्त त्वमस्मदभीप्सितप्रदानाय ऋतस्य यज्ञस्य प्रभृतौ प्रणयने अस्य अस्मदीयमिदं स्तोत्रं श्रुधि शृणु । उ इति पूरणः । कीदृशस्त्वम् । उर्वी विस्तीर्णां पृथ्वीं प्रथिताम् अमतिं रूपं प्रभां वि सृजानः विसृजन नृभ्यः नेतृभ्यः स्तोतृभ्यः मर्तभोजनं मनुष्याणां भोगयोग्यं धनम् आ सुवानः प्रेरयन् । एवंभूतस्त्वमिदं स्तोत्रं शृण्विति संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“Rise up Savitā; hear (our solicitations) upon the celebration of this ceremony, (you who are) diffusinglight over the spacious earth, and bestowing human enjoyment upon men.”
Jamison Brereton
Stand up, Savitar. Listen, o golden-palmed one, at the (ritual)
presentation of this truth,
unloosing your emblem wide and broad, impelling mortals’ sustenance here for men.
Griffith
Rise up, O Savitar whose hands are golden, and hear this man while sacrifice is offered,
Spreading afar thy broad and wide effulgence, and bringing mortal men the food that feeds them.
Geldner
Erhebe dich, o Savitri, höre zu bei dem Beginn dieses rechten Werkes, du Goldhändiger, dein Bildnis weit und breit entfaltend, den Männern die Menschenzehrung zuweisend.
Grassmann
O Savitar, goldhändiger, erheb dich, und hör auf diesen bei des Opfers Weihung; Ergiessend deinen weiten, breiten Schimmer und Menschennahrung spendend diesen Männern.
Elizarenkova
Поднимись же, Савитар! Услышь этого (певца),
О златорукий, при совершении обряда,
Далеко (и) широко развертывая (свой) образ,
Вызывая к жизни для мужей пищу, (подобающую) смертным!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह जगदीश्वर कैसा है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हिरण्यपाणे) हित से रमणरूप व्यवहार जिसका (सवितः) वह अन्तर्यामी है जगदीश्वर ! आप (अस्य) इस जीव की किई स्तुति (श्रुधि) सुनिये (उ) और इसके हृदय में (उत्, तिष्ठ) उठिये अर्थात् उत्कर्ष से प्राप्त हूजिये और (ऋतस्य) सत्य कारण की (प्रभृतौ) अत्यन्त धारणा में (अमतिम्) अच्छे अपने रूपवाली (उर्वीम्) बहुत पदार्थयुक्त (पृथ्वीम्) पृथिवी को (वि, सृजानः) उत्पन्न करते हुए (नृभ्यः) मनुष्यों के लिये (मर्त्तभोजनम्) मनुष्यों को जो भोजन है उसे (आ, सुवानः) प्रेरणा देते हुए कृपा कीजिये ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो सत्यभाव से धर्म का अनुष्ठान कर योग का अभ्यास करते हैं, उनके आत्मा में परमात्मा प्रकाशित होता है, जिस ईश्वर ने समस्त जगत् उत्पन्न कर मनुष्यादिकों का अन्नादि से हित सिद्ध किया, उसको छोड़ किसी और की उपासना मनुष्य कभी न करें ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे हिरण्यपाणे सवितर्जगदीश्वर ! त्वमस्य स्तुतिं श्रुधि उ अस्य हृदय उत्तिष्ठ उत्कृष्टतया प्राप्नुहि ऋतस्य प्रभृतावमतिमुर्वीं पृथ्वीं वि सृजानः मा नृभ्यो मर्तभोजनमा सुवानः सन् कृपस्व ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्स जगदीश्वरः कीदृशोऽस्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत्) (उ) (तिष्ठ) प्रकाशितो भव (सवितः) अन्तर्यामिन् (श्रुधि) शृणु (अस्य) जीवस्य हृदये (हिरण्यपाणे) हिरण्यं हितरमणं पाणिर्व्यवहारो यस्य तत्सम्बुद्धौ (प्रभृतौ) प्रकृष्टतया धारणे (ऋतस्य) सत्यस्य कारणस्य (वि) (उर्वीम्) बहुपदार्थयुक्ताम् (पृथ्वीम्) भूमिम् (अमतिम्) सुखरूपाम् (सृजानः) उत्पादयन् (आ) समन्तात् (नृभ्यः) मनुष्येभ्यः (मर्तभोजनम्) मर्तेभ्य इदं भोजनं मर्तभोजनम् (सुवानः) प्रेरयन् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये सत्यभावेन धर्ममनुष्ठाय योगमभ्यस्यन्ति तेषामात्मनि परमात्मा प्रकाशितो भवति येनेश्वरेण सकलं जगदुत्पाद्य मनुष्यादीनामन्नादिना हितं सम्पादितं तं विहाय कस्याप्यन्यस्योपासनां मनुष्याः कदापि मा कुर्युः ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे सत्याने वागून योगाचा अभ्यास करतात त्यांच्या आत्म्यात परमात्मा प्रकट होतो. ज्या परमेश्वराने संपूर्ण जग निर्माण केलेले आहे, माणसांनी अन्न इत्यादी दिलेले असून त्यांचे हित केलेले आहे, त्याला सोडून माणसांनी इतर कुणाचीही उपासना करू नये. ॥ २ ॥
03 अपि ष्थुतः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अपि॑ ष्टु॒तः स॑वि॒ता दे॒वो अ॑स्तु॒ यमा चि॒द्विश्वे॒ वस॑वो गृ॒णन्ति॑ ।
स नः॒ स्तोमा॑न्नम॒स्य१॒॑श्चनो॑ धा॒द्विश्वे॑भिः पातु पा॒युभि॒र्नि सू॒रीन् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अपि॑ ष्टु॒तः स॑वि॒ता दे॒वो अ॑स्तु॒ यमा चि॒द्विश्वे॒ वस॑वो गृ॒णन्ति॑ ।
स नः॒ स्तोमा॑न्नम॒स्य१॒॑श्चनो॑ धा॒द्विश्वे॑भिः पातु पा॒युभि॒र्नि सू॒रीन् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡पि ष्टुतः꣡ सविता꣡ देवो꣡ अस्तु
य꣡म् आ꣡ चिद् वि꣡श्वे व꣡सवो गृण꣡न्ति
स꣡ न स्तो꣡मान् नमसि꣡यश् च꣡नो धाद्
वि꣡श्वेभिः पातु पायु꣡भिर् नि꣡ सूरी꣡न्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ápi ← ápi (invariable)
{}
astu ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
stutáḥ ← √stu- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
cit ← cit (invariable)
{}
gr̥ṇánti ← √gr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vásavaḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
víśve ← víśva- (nominal stem)
{}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
cánaḥ ← cánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhāt ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
namasyàḥ ← namasyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
stómān ← stóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ní ← ní (invariable)
{}
pātu ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
pāyúbhiḥ ← pāyú- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
sūrī́n ← sūrí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
víśvebhiḥ ← víśva- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अपि॑ । स्तु॒तः । स॒वि॒ता । दे॒वः । अ॒स्तु॒ । यम् । आ । चि॒त् । विश्वे॑ । वस॑वः । गृ॒णन्ति॑ ।
सः । नः॒ । स्तोमा॑न् । न॒म॒स्यः॑ । चनः॑ । धा॒त् । विश्वे॑भिः । पा॒तु॒ । पा॒युऽभिः॑ । नि । सू॒रीन् ॥
Hellwig Grammar
- api
- [adverb]
- “besides; even; surely; though; furthermore; among; contrastingly; assuredly.”
- ṣṭutaḥ ← stutaḥ ← stu
- [verb noun], nominative, singular
- “laud; praise; declare; stu.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- devo ← devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- astu ← as
- [verb], singular, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- viśve ← viśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- vasavo ← vasavaḥ ← vasu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Vasu; Vasu; eight; vas; audbhida; Deva; sun; pāṃśuja; Agni.”
- gṛṇanti ← gṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “praise.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- stomān ← stoma
- [noun], accusative, plural, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- namasyaś ← namasyaḥ ← namasya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “honorable; august; respectful; esteemed.”
- cano ← canaḥ ← canas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “delight.”
- dhād ← dhāt ← dhā
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- viśvebhiḥ ← viśva
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- pātu ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; govern.”
- pāyubhir ← pāyubhiḥ ← pāyu
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “guard; pāyu [word]; Pāyu.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- sūrīn ← sūri
- [noun], accusative, plural, masculine
- “patron.”
सायण-भाष्यम्
अपि च सविता देवः अस्माभिः स्तुतः अस्तु । अस्मदीयाः स्तुतीः शृणोत्वित्यर्थः । विश्वे वसवः चित् सर्वे देवा अपि यं सवितारम् आ गृणन्ति अभिष्टुवन्ति नमस्यः सर्वैर्नमस्करणीयः सः देवः स्तोमान् नः अस्मदीयानि स्तोत्राणि चनः अन्नं धात् दधातु । अन्नफलानि करोतु । विश्वेभिः विश्वैः सर्वैः पायुभिः पालनैः सूरीन् स्तोतॄनस्मान् नि पातु नितरां पालयतु ॥
Wilson
English translation:
“Glorified be the divine Savitā, whom all the gods praise; may that adorable (diviniy) require our praises(with) food; may he always protect the devout with all his protections.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Whom all the gods praise: yam viśvevasavo grṇanti, whom all the Vasus praise; here vasavaḥ = devāḥ
Jamison Brereton
Let god Savitar, when praised, be nearby, whom also all the Vasus hymn. Let him, worthy of reverence, take delight in our praises. Let him protect the patrons with all his protectors.
Jamison Brereton Notes
Geldner takes ápi … astu as “…soll Anteil (an Opfer) haben,” but this isn’t necessary in the passage, and I know of no parallels with that sense.
Griffith
Let Savitar the God he hymned with praises, to whom the Vasus, even, all sing glory.
Sweet be our lauds to him whose due is worship: may he with all protection guard our princes.
Geldner
Savitri, der gepriesene Gott, soll Anteil am Opfer haben, den selbst die Vasu´s alle beloben. Der Verehrungswürdige möge unser Loblied gut aufnehmen; er soll mit allen Schützern die Lohnherren behüten.
Grassmann
Gott Savitar, er werde recht gepriesen, er, welchen alle Vasu’s hoch verehren; An unsern Liedern finde Lust der hehre, mit allen Hütern schütze er die Edlen.
Elizarenkova
Как только (его) восхвалили, пусть возникнет поблизости бог Савитар,
Которого даже все Васу воспевают!
Достойному поклонения пусть понравятся наши хвалы!
Пусть защитит он всеми защитниками (наших) покровителей!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कौन सब को प्रशंसा करने योग्य है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यम्, चित्) जिस परमेश्वर की (विश्वे) सब (वसवः) वे विद्वान् जन जिन में विद्या वसती है (गृणन्ति) स्तुति कराते हैं वह (सविता) सब को उत्पन्न करनेवाला (देवः) सूर्यादिकों का भी प्रकाशक ईश्वर हम लोगों से (आ, स्तुतः) अच्छे प्रकार स्तुति को प्राप्त (अस्तु) हो और वह (अपि) भी (नमस्यः) नमस्कार करने योग्य हो (नः) हमारी (स्तोमान्) प्रशंसाओं को और (चनः) अन्नादि ऐश्वर्य को भी (धात्) धारण करे तथा (सः) वह (विश्वेभिः) सब के साथ (पायुभिः) रक्षाओं से (सूरीन्) विद्वानों की (नि, पातु) निरन्तर रक्षा करे ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जिस ईश्वर की सब धर्मात्मा सज्जन प्रशंसा करते हैं, जो हम लोगों की निरन्तर रक्षा करता, हम लोगों के लिये समस्त विश्व का विधान करता है, उसी की हम लोग सदा प्रशंसा करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यं चिद्विश्वे वसवो गृणन्ति स सविता देवोऽस्माभिरा स्तुतोऽस्तु सोऽपि नमस्योऽस्तु नोऽस्माकं स्तोमान् चनश्च धात् स विश्वेभिः पायुभिस्सूरीन्नि पातु ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः कस्सर्वैः प्रशंसनीय इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अपि) पदार्थसंभावनायाम् (स्तुतः) प्रशंसितः (सविता) सर्वोत्पादकः (देवः) सूर्यादीनामपि प्रकाशकः (अस्तु) (यम्) (आ) समन्तात् (चित्) अपि (विश्वे) सर्वे (वसवः) वसन्ति विद्या येषु तेषु ते विद्वांसः (गृणन्ति) स्तुवन्ति (सः) (नः) अस्माकम् (स्तोमान्) प्रशंसाः (नमस्यः) नमस्करणीयः (चनः) अन्नादिकमैश्वर्यम् (धात्) दधातु (विश्वेभिः) सर्वैस्सह (पातु) रक्षतु (पायुभिः) रक्षाभिः (नि) नितराम् (सूरीन्) विदुषः ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्याः ! यस्येश्वरस्य सर्व आप्ताः प्रशंसां कुर्वन्ति योऽस्मान् सततं रक्षत्यस्मदर्थं सर्वं विश्वं विधत्ते तमेव वयं सर्वे सदा प्रशंस्येम ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! ज्या ईश्वराची सर्व धर्मात्मा प्रशंसा करतात, जो आमचे निरंतर रक्षण करतो, आमच्या सर्व जगाचे नियम तयार करतो, त्याचीच आम्ही नेहमी प्रशंसा करावी. ॥ ३ ॥
04 अभि यम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒भि यं दे॒व्यदि॑तिर्गृ॒णाति॑ स॒वं दे॒वस्य॑ सवि॒तुर्जु॑षा॒णा ।
अ॒भि स॒म्राजो॒ वरु॑णो गृणन्त्य॒भि मि॒त्रासो॑ अर्य॒मा स॒जोषाः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒भि यं दे॒व्यदि॑तिर्गृ॒णाति॑ स॒वं दे॒वस्य॑ सवि॒तुर्जु॑षा॒णा ।
अ॒भि स॒म्राजो॒ वरु॑णो गृणन्त्य॒भि मि॒त्रासो॑ अर्य॒मा स॒जोषाः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अभि꣡ यं꣡ देवी꣡ अ꣡दितिर् गृणा꣡ति
सवं꣡ देव꣡स्य सवितु꣡र् जुषाणा꣡
अभि꣡ सम्रा꣡जो व꣡रुणो गृणन्ति
अभि꣡ मित्रा꣡सो अर्यमा꣡ सजो꣡षाः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhí ← abhí (invariable)
{}
áditiḥ ← áditi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
devī́ ← devī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
gr̥ṇā́ti ← √gr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
devásya ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
juṣāṇā́ ← √juṣ- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
savám ← savá- 1 (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
savitúḥ ← savitár- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
{}
gr̥ṇanti ← √gr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samrā́jaḥ ← samrā́j- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
{}
aryamā́ ← áryaman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitrā́saḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sajóṣāḥ ← sajóṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अ॒भि । यम् । दे॒वी । अदि॑तिः । गृ॒णाति॑ । स॒वम् । दे॒वस्य॑ । स॒वि॒तुः । जु॒षा॒णा ।
अ॒भि । स॒म्ऽराजः॑ । वरु॑णः । गृ॒ण॒न्ति॒ । अ॒भि । मि॒त्रासः॑ । अ॒र्य॒मा । स॒ऽजोषाः॑ ॥
Hellwig Grammar
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- yaṃ ← yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- devy ← devī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Parvati; queen; goddess; Devi.”
- aditir ← aditiḥ ← aditi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- gṛṇāti ← gṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “praise.”
- savaṃ ← savam ← sava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; command; impulse; direction; momentum.”
- devasya ← deva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savitur ← savituḥ ← savitṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- juṣāṇā ← juṣ
- [verb noun], nominative, singular
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- samrājo ← samrājaḥ ← samrāj
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sovereign; ruler.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- gṛṇanty ← gṛṇanti ← gṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “praise.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- mitrāso ← mitrāsaḥ ← mitra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- aryamā ← aryaman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Aryaman; aryaman [word]; sun.”
- sajoṣāḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
सायण-भाष्यम्
देवी द्योतमाना अदितिः अदीना देवमाता यं सवितारम् अभि गृणाति अभिष्टौति । कीदृशी । सवितुः देवस्य एव सवं प्रसवमनुज्ञां जुषाणा सेवमाना। सम्राजः सम्यग्राजमानाः वरुणः । उपलक्षणमेतत् । वरुणादयो देवाः यं सवितारम् अभि गृणन्ति अभिष्टुवन्ति । मित्रासः मित्रादयश्च सजोषाः समानप्रीतिः अर्यमा एतत्संज्ञको देवश्च यम् अभि गृणन्ति । स नः स्तोमांश्चनो धादिति पूर्वयर्चा संबन्धः ।
Wilson
English translation:
“Whom the divine Aditi, delighting at the birth of the divine Savitṛ, glorifies, whom the supremesoverigns, Varuṇa, Mitra, Āryaman, (and other gods) adore.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Mitra and other gods: Mitra occurs in the plural ralmitrāsaḥ, i.e. Mitra and others
Jamison Brereton
Whom goddess Aditi greets, taking pleasure in the impulsion of god Savitar,
(him) do the sovereign kings Varuṇa, Mitra, Aryaman and their allies greet in concert—
Jamison Brereton Notes
On the close parallel to our pāda a in the previous hymn, see comm. ad VII.37.7.
The sequence váruṇaḥ … mitrā́so aryamā́presents a twist on the usual trio of the principal Ādityas, Varuṇa, Mitra, and Aryaman, since mitrā́saḥ is plural and, as Geldner suggests (n. 4d), must be a word play, referring to the common noun mitrá- ‘ally’.
Obviously the god Mitra must also be referenced, with mitrā́saḥ found in Mitra’s usual place in the sequence of names.
Griffith
Even he whom Aditi the Goddess praises, rejoicing in God Savitar’s incitement:
Even he who praise the high imperial Rulers, Varuna, Mitra, Aryaman, sing in concert.
Geldner
Den die Göttin Aditi belobt, da sie an Gott Savitri´s Anweisung Gefallen hat, ihn beloben einmütig die Großkönige Varuna, Mitra, Aryaman.
Grassmann
Des Savitar, des Gottes, Spende, welche die Göttin Aditi geniessend preiset, Die rühmen auch vereint die Allbeherrscher Varuna, Mitra, Arjaman im Bunde.
Elizarenkova
Кого воспевает богиня Адити,
Радующаяся побуждению бога Савитара,
Того воспевают (также) вседержители Варуна,
Митра и другие, Арьяман – единодушные.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को किसकी प्रशंसा करनी चाहिये, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (सवितुः) प्रेरणा देनेवाला अन्तर्यामी (देवस्य) सर्व सुखदाता जगदीश्वर के (सवम्) उत्पन्न किये जगत् की (जुषाणा) सेवा करती हुई (देवी) विदुषी (अदितिः) माता जिस को (अभि, गृणाति) सम्मुख कहती है वा (वरुणः) श्रेष्ठ विद्वान् जन (सजोषाः) समान प्रीति सेवनेवाला (अर्यमा) न्यायाधीश और (मित्रासः) सब के सुहृद् (सम्राजः) अच्छे प्रकार प्रकाशमान चक्रवर्ती राजजन (यम्) जिसकी (अभि, गृणन्ति) सब ओर से स्तुति करते हैं, उसी की सब निरन्तर स्तुति करें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! तुम उसी प्रशंसा करने योग्य परमेश्वर की स्तुति करो, जिस की स्तुति करके विदुषी स्त्री राजा और विद्वान् जन चाहा हुआ फल पाते हैं ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्याः सवितुर्देवस्य सवं जुषाणा देव्यदितिर्यमभि गृणाति वरुणस्सजोषा अर्यमा यमभिगृणाति यं मित्रासस्सम्राजोऽभिगृणन्ति तमेव सर्वे सततं स्तुवन्तु ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः कस्य प्रशंसा कार्येत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यम्) (देवी) विदुषी (अदितिः) माता (गृणाति) (सवम्) प्रसूतं जगत् (देवस्य) सर्वसुखप्रदातुः (सवितुः) प्रेरकस्यान्तर्यामिणः (जुषाणा) सेवमाना (अभि) (सम्राजः) सम्यग्राजमानश्चक्रवर्तिनो राजानः (वरुणः) वरो विद्वान् (गृणन्ति) स्तुवन्ति (अभि) (मित्रासः) सर्वस्य सुहृदः (अर्यमा) न्यायाधीशः (सजोषाः) समानप्रीतिसेवी ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यूयं तस्यैव प्रशंसनीयस्य परमेश्वरस्यैव स्तुतिं कुरुत यं स्तुत्वा विदुष्यः स्त्रियः राजानो विद्वांसश्चाऽभीष्टं प्राप्नुवन्ति ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! तुम्ही प्रशंसा करण्यायोग्य त्याच परमेश्वराची स्तुती करा, ज्याची स्तुती करून विदुषी स्त्री, राजा व विद्वान लोक इच्छित फळ प्राप्त करतात. ॥ ४ ॥
05 अभि ये - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ॒भि ये मि॒थो व॒नुषः॒ सप॑न्ते रा॒तिं दि॒वो रा॑ति॒षाचः॑ पृथि॒व्याः ।
अहि॑र्बु॒ध्न्य॑ उ॒त नः॑ शृणोतु॒ वरू॒त्र्येक॑धेनुभि॒र्नि पा॑तु ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒भि ये मि॒थो व॒नुषः॒ सप॑न्ते रा॒तिं दि॒वो रा॑ति॒षाचः॑ पृथि॒व्याः ।
अहि॑र्बु॒ध्न्य॑ उ॒त नः॑ शृणोतु॒ वरू॒त्र्येक॑धेनुभि॒र्नि पा॑तु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अभि꣡ ये꣡ मिथो꣡ वनु꣡षः स꣡पन्ते
रातिं꣡ दिवो꣡ रातिषा꣡चः पृथिव्याः꣡
अ꣡हिर् बुध्नि꣡य उत꣡ नः शृणोतु
व꣡रूत्री ए꣡कधेनुभिर् नि꣡ पातु
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
abhí ← abhí (invariable)
{}
mithás ← mithás (invariable)
{}
sápante ← √sap- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vanúṣaḥ ← vanús- (nominal stem)
{case:NOM, number:PL}
yé ← yá- (pronoun)
{}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pr̥thivyā́ḥ ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
rātím ← rātí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
rātiṣā́caḥ ← rātiṣác- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
áhiḥ ← áhi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
budhnyàḥ ← budhnyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śr̥ṇotu ← √śru- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
utá ← utá (invariable)
{}
ékadhenubhiḥ ← ékadhenu- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
ní ← ní (invariable)
{}
pātu ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
várūtrī ← várūtrī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
अ॒भि । ये । मि॒थः । व॒नुषः॑ । सप॑न्ते । रा॒तिम् । दि॒वः । रा॒ति॒ऽसाचः॑ । पृ॒थि॒व्याः ।
अहिः॑ । बु॒ध्न्यः॑ । उ॒त । नः॒ । शृ॒णो॒तु॒ । वरू॑त्री । एक॑धेनुऽभिः । नि । पा॒तु॒ ॥
Hellwig Grammar
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- ye ← yad
- [noun], nominative, plural, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- mitho ← mithas
- [adverb]
- “together; mutually; alternately.”
- vanuṣaḥ ← vanus
- [noun], nominative, plural, masculine
- “unfriendly; competing(a).”
- sapante ← sap
- [verb], plural, Present indikative
- rātiṃ ← rātim ← rāti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “gift; bounty; favor.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- rātiṣācaḥ ← rātiṣāc
- [noun], nominative, plural, masculine
- pṛthivyāḥ ← pṛthivī
- [noun], genitive, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- ahir ← ahiḥ ← ahi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “snake; lead; nāga; Nāga; ahi [word]; Vṛtra.”
- budhnya ← budhnyaḥ ← budhnya
- [noun], nominative, singular, masculine
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- śṛṇotu ← śru
- [verb], singular, Present imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- varūtry ← varūtrī ← varūtṛ
- [noun], nominative, singular, feminine
- “varūtṛ [word].”
- ekadhenubhir ← ekadhenubhiḥ ← ekadhenu
- [noun], instrumental, plural, feminine
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- pātu ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; govern.”
सायण-भाष्यम्
रातिषाचः दानसेविनः वनुषः संभक्तारः ये यजमानाः मिथः परस्परं संहता भूत्वा सवितारमभिलक्ष्य सपन्ते परिचरन्ति । कीदृशम् । दिवः द्युलोकस्य पृथिव्याः भूमेश्च रातिं मित्रभूतम् । उत अपि च अहिर्बुध्न्यः । बुध्नेऽन्तरिक्षे भवो बुध्न्यः । एतीत्यहिः। एतत्पदद्वयाभिधो मध्यमस्थानोऽग्निरहिर्बुध्न्य इत्युच्यते । सवितुर्मित्रभूतः सोऽपि तेषां नः अस्माकं सवितृविषयं स्तोत्रं शृणोतु । तथा वरूत्री वाग्देवी च सवितृसहिता सती एकधेनुभिः मुख्याभिर्गोभिः नि पातु नितरामस्मान् पालयतु । ।
Wilson
English translation:
“Whom those solicitous for wealth those enjoying (it), mutually worship, the benefactor of heaven andearth; may Ahirbudhnya hear us; may the protectress (the goddess of speech), cherish us with excellen cattle.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ahirbudhnya = a name of Agni, of the middle region or firmament; the protectress: varutra = vāgdevatā
Jamison Brereton
(As do) those who, zealous in rivalry, serve the gift of Heaven and Earth as Gift-Escorts.
And let Ahi Budhnya hear us; let the Shielding Goddess defend (us) with the Ekadhenus.
Jamison Brereton Notes
On this assortment of minor divinities, see published introduction. In particular, ékadhenu- ‘having one milk-cow’ is a hapax, and who these beings are is otherwise unknown.
The structure of the vs. is quite loose. The initial abhí invites us to group the vs. with the preceding one, where abhí opens three of the four pādas (a, c, d) as the preverb with two forms of the root √gṝ (gṛṇā́ti a, gṛṇanti c). This is indeed how I construe it, with the main cl. represented only by abhí and a gapped *gṛṇanti (hence 60 my “(as do) those”), and the rest of the first hemistich occupied by the rel. cl.
introduced by yé. In other words, the Gift Escorts, described in the relative clause, also greet Savitar. The root √sap does not otherwise appear with abhí (anywhere in Skt. as far as I know; pace Grassmann). Therefore taking the whole of the 1st hemistich, beginning with abhí, as a single rel. cl. (as Geldner seems to) is not a favored option, esp.
since there is no corresponding main clause in the vs.: the 2nd hemistich has a set of new sg. subjects and singular verbs. Geldner is forced to take it as a syntactic truncation; see his —. Renou gets out of this difficulty by supplying a pl. impv. to √śru for ab “(qu’ils nous écoutent),” parallel to śṛṇotu in c, but the abhí of pāda a seems to me to point to a connection with the previous vs. as just argued.
I do not understand what mithó vanúṣaḥ is meant to convey – perhaps that the Gift Escorts avidly compete with each other to provide the best service? IX.97.37 sápanti yám mithunā́so níkāmāḥ, adhvaryávaḥ … is similar, with both √sap and a form of √mith and with níkāma- ‘eager’ semantically matching our vanúṣ-; there the sense seems to be that the Adhvaryus of various sacrifices compete with each other to be best at serving Soma (“whom they serve, eager in rivalry – the Adhvaryus …”).
The VP rātím √sap seems almost to be a gloss of the root-noun compd. rātiṣā́c- and might help us determine the function of this enigmatic group of divinities or semi-divinities. The use of a transitive VP as apparent gloss makes it unlikely (at least to me) that -sā́c- has a passive / intransitive sense in the cmpd (Scarlatta’s ‘von Gaben begleitet’ [593, Geldner sim.], Renou’s ‘qui ont le don pour attribut’). Grassmann’s transitive ‘Gabe gewährend, Spende betreibend’ is closer to the mark, though muddling the sense of the root √sac.
The conj. utá is oddly positioned in the middle of its pāda, and it is not clear what it’s conjoining. Klein (DGRV I.380) follows Renou in positing an ellipsed
*śṛnvantu in the 1st hemistich, with the utá conjoining that clause with the śṛṇotu clause here. But even were we to supply that verb (see above for reasons not to), utá would still be out of position: we would expect it pāda-initial. I think that the utá is loosely conjoining this clause with what precedes, but that this does not require matching verbs. I further think that it has been postponed in order to allow áhiḥ to take initial position, in order to echo the abhí’s that open this vs. (5a) and three of the pādas in the preceding vs. (4a, c, d). Notably, two of the twelve pādas containing áhir budhnyàḥ elsewhere in the RV are opened by utá (I.186.5, VI.50.14), with the latter almost identical to ours except for the order of utá and the divine name: VI.50.14 utá nó ‘hir budhnyàḥ śṛṇotu. This would give support to my view that the ordinary order was disrupted to allow the semi-rhyme of #abhí / #áhi(ḥ). (Note that when utá was moved to mid-pāda, it took the Wackernagel-positioned naḥ along with it.)
Griffith
They who come emulous to our oblation, dispensing bounty, from the earth and heaven.
May they and Ahibudhnya hear our calling: guard us Varutri with the Ekadhenus.
Geldner
Die gabenbegleiteten Genien, die gegenseitig eifersüchtig die Gabe des Himmels und der Erde hüten-auch der Drache der Tiefe soll uns hören, die Schützerin mit den Ekadhenu´s soll uns schützen.
Grassmann
Die Spender, die, wetteifernd mit einander des Himmels und der Erde Gabe wirken, Der Drachen auch der Tiefe mög’ uns hören, durch Ekadhenu’s uns Varutri schützen.
Elizarenkova
(Те) сопровождающие дары (боги), которые стараясь друг перед другом
Лелеют дар неба и земли:
А также Ахи Будхнья пусть услышит нас!
Пусть защитит Покровительница вместе с Экадхену!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य परस्पर क्या करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ये) जो (दिवः) मनोहर (रातिषाचः) दान देनेवाले के (एकधेनुभिः) एक वाणी ही है सहायक जिनकी उनके साथ (मिथः) परस्पर (वनुषः) माँगते हुए (नः) हम लोगों की (रातिम्) देने को (अभि, सपन्ते) अच्छे प्रकार सब ओर से नियम करते हैं (उत) और (वरूत्री) स्वीकार करने योग्य माता (बुध्न्यः) अन्तरिक्ष में प्रसिद्ध हुए (अहिः) मेघ के समान हम लोगों को (पृथिव्याः) भूमि और अन्तरिक्ष के बीच (नि, पातु) निरन्तर रक्षा करे, वह समस्त जनमात्र हमारा पढ़ा हुआ (शृणोतु) सुने ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो हम लोगों को विद्याहीन देख निन्दा करते और विद्वान् देख प्रशंसा करते और एकता के लिये प्रेरणा देते हैं, वे ही हमारे कल्याण करनेवाले होते हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: ये दिवो रातिषाच एकधेनुभिस्सह मिथो वनुषो नो रातिमाभि सपन्ते उतापि वरूत्री बुध्न्योऽहिरिवास्मान् पृथिव्या नि पातु स सर्वोजनोऽस्माकमधीतं शृणोतु ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्याः परस्परं किं कुर्युरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अभि) (ये) (मिथः) परस्परम् (वनुषः) याचमानान् (सपन्ते) आक्रुष्यन्ति (रातिम्) (दिवः) कमनीयस्य (रातिषाचः) दानस्य दातुः (पृथिव्याः) भूमेरन्तरिक्षस्य वा मध्ये (अहिः) मेघः (बुध्न्यः) बुध्न्येऽन्तरिक्षे भवः (उत) अपि (नः) अस्मान् (शृणोतु) (वरूत्री) वरणीया नीतियुक्ता माता (एकधेनुभिः) एकैव धेनुर्वाक् सहायभूता येषां तैः सह (नि) पातु ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - येऽस्मान् विद्याहीनान् दृष्ट्वा निन्दन्ति विदुषो दृष्ट्वा प्रशंसन्त्यैकमत्याय प्रेरयन्ति त एवास्माकं कल्याणकरा भवन्ति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे आम्हाला विद्याहीन पाहून निंदा करतात व विद्वान पाहून प्रशंसा करतात व एकत्वाची प्रेरणा देतात तेच आमचे कल्याणकर्ते असतात. ॥ ५ ॥
06 अनु तन्नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अनु॒ तन्नो॒ जास्पति॑र्मंसीष्ट॒ रत्नं॑ दे॒वस्य॑ सवि॒तुरि॑या॒नः ।
भग॑मु॒ग्रोऽव॑से॒ जोह॑वीति॒ भग॒मनु॑ग्रो॒ अध॑ याति॒ रत्न॑म् ॥
मूलम् ...{Loading}...
अनु॒ तन्नो॒ जास्पति॑र्मंसीष्ट॒ रत्नं॑ दे॒वस्य॑ सवि॒तुरि॑या॒नः ।
भग॑मु॒ग्रोऽव॑से॒ जोह॑वीति॒ भग॒मनु॑ग्रो॒ अध॑ याति॒ रत्न॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता;सविता भगो वा
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡नु त꣡न् नो जा᳐꣡स्प꣡तिर् मंसीष्ट
र꣡त्नं देव꣡स्य सवितु꣡र् इयानः꣡
भ꣡गम् उग्रो꣡ अ꣡वसे जो꣡हवीति
भ꣡गम् अ꣡नुग्रो अ꣡ध याति र꣡त्नम्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ánu ← ánu (invariable)
{}
jā́spátiḥ ← jā́spáti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
maṁsīṣṭa ← √man- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED, mood:PREC}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
devásya ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
iyānáḥ ← √yā- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
rátnam ← rátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
savitúḥ ← savitár- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
ávase ← ávas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
bhágam ← bhága- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jóhavīti ← √hū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ugráḥ ← ugrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ádha ← ádha (invariable)
{}
ánugraḥ ← ánugra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhágam ← bhága- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
rátnam ← rátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yāti ← √yā- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
अनु॑ । तत् । नः॒ । जाःऽपतिः॑ । मं॒सी॒ष्ट॒ । रत्न॑म् । दे॒वस्य॑ । स॒वि॒तुः । इ॒या॒नः ।
भग॑म् । उ॒ग्रः । अव॑से । जोह॑वीति । भग॑म् । अनु॑ग्रः । अध॑ । या॒ति॒ । रत्न॑म् ॥
Hellwig Grammar
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- tan ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- jāspatir ← jāspatiḥ ← jāspati
- [noun], nominative, singular, masculine
- maṃsīṣṭa ← man
- [verb], singular, Aorist optative
- “think of; name; believe; teach; honor; deem; recommend; approve; think; define; call; respect; believe; enumerate; understand; see; describe.”
- ratnaṃ ← ratnam ← ratna
- [noun], accusative, singular, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- devasya ← deva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savitur ← savituḥ ← savitṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- iyānaḥ ← ī ← √i
- [verb noun], nominative, singular
- “beg; solicit.”
- bhagam ← bhaga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- ugro ← ugraḥ ← ugra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “powerful; awful; dangerous; intense; mighty; potent; colicky; atrocious.”
- ‘vase ← avase ← avas
- [noun], dative, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- johavīti ← johav ← √hvā
- [verb], singular, Present indikative
- “appeal.”
- bhagam ← bhaga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- anugro ← anugraḥ ← anugra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “powerless.”
- adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- yāti ← yā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- ratnam ← ratna
- [noun], accusative, singular, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
सायण-भाष्यम्
इयानः अस्माभिर्याच्यमानः जास्पतिः प्रजानां पालकः सविता देवः सवितुः देवस्य स्वस्य संबन्धि रत्नं रमणीयं तत् प्रसिद्धं धनं नः अस्माकम् अनु मंसीष्ट अनुमन्यताम् । उग्रः ओजस्वी स्तोता भगं भजनीयं सवितारं भगसंज्ञकं देवं वा अवसे नोऽस्माकं रक्षणाय जोहवीति भृशं ह्वयति । अध अपि च अनुग्रः असमर्थः स्तोता भगम् एतत्संज्ञकं सवितारं वा रत्नं रमणीयं तत्प्रसिद्धं धनं याति याचते ॥
Wilson
English translation:
“May the protector of progeny, when solicited, consent to bestow upon us the precious (wealth of thedivine Savitā; the ardent (adorer) invokes repeatedly Bhaga for protection; the less ardent solicits Bhaga forwealth.”
Jamison Brereton
Might the Lord of the Family [=Bhaga] concede this treasure of god Savitar’s to us, when he is begged for it.
Bhaga does the powerful one keep calling for help, and Bhaga does the powerless one beg for a treasure.
Jamison Brereton Notes
The presence of yā́ti ‘begs’ in d solidifies the affiliation to the same root of the mid. part. iyānáḥ in b. I follow Renou in taking the part. as a passive, though this interpr. is somewhat problematic The pāda also appears identically in VII.52.3b, where the participle has transitive, though self-beneficial, usage. Geldner takes it that way here as well (“darum bittend”), and Bloomfield (Rig-Veda Repetitions, ad our passage) claims that there is “no good reason” to take iyānáḥ passively here. However, the context favors a passive 61 interpr.: Bhaga gives the treasure away when we (or the powerless one of d) beg for it; I do not think Bhaga is himself begging it from Savitar, as an intermediate step before giving it away himself. Moreover, the same mid. part. is regularly used in the passive; cf., e.g., VII.17.7, 29.1 also in VII. Although I am reluctant to give identical pādas, esp. in the same maṇḍala, different interpretations, in this case the multivalence of the medial voice of this root (finite ī́mahe is regularly transitive, e.g.) allows the same sequence to be used in two different ways.
Griffith
This may the Lord of Life, entreated, grant us,-the wealth which Savitar the God possesses.
The mighty calls on Bhaga for protection, on Bhaga calls the weak to give him riches.
Geldner
Dieses Kleinod des Gottes Savitri möge uns der Herr der Familie zubilligen, darum bittend. Den Bhaga ruft der Mächtige zum Beistand, den Bhaga geht auch der Schwache um das Kleinod an.
Grassmann
Darin auch stimme ein des Hauses Herr uns, wenn er Gott Savitar um Schätze angeht; Den Bhaga ruft zu Hülfe sich, wer stark ist, ihn auch, wer schwach ist, und gelangt zu Reichthum.
Elizarenkova
Пусть согласится на этот (дар) для нас Господин потомства,
Когда его попросят о сокровище бога Савитара!
(Даже) сильный громко зовет Бхагу на помощь,
И несильный (тоже) просит Бхагу о сокровище.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता, सविता भगो वा
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर राजा आदि मनुष्यों को क्या करके क्या प्राप्त करने योग्य है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे (उग्रः) तेजस्वी (जास्पतिः) प्रजा पालनेवाला (सवितुः) सर्वान्तर्यामी (देवस्य) सब प्रकाश करनेवाले के (भगम्) ऐश्वर्य्य को (इयानः) प्राप्त होता हुआ जिस (रत्नम्) रमणीय धन को स्वार्थ (मंसीष्ट) मानता है (तत्) उस को (नः) हम लोगों के लिये (अनु) अनुकूल माने जिस (भगम्) ऐश्वर्य्य को (अवसे) रक्षा आदि के (अनुग्रः) तेजरहित जन (जोहवीति) निरन्तर ग्रहण करता है वह (रत्नम्) रमणीय धन (अधः) हीन दशा को (याति) प्राप्त होता है ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो राजा परमेश्वर की सृष्टि में सब की रक्षा के लिये प्रवृत्त होता है, वही सब ऐश्वर्य को पाकर सब को आनन्दित कराता है ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथोग्रो जास्पतिस्सवितुर्देवस्य भगमियानः यद्रत्नं स्वार्थं मंसीष्ट तन्नोऽनु मंसीष्ट यं भगमवसेऽनुग्रो जनो जोहवीति तद्रत्नमध याति ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुना राजादिमनुष्यैः किं कृत्वा किं प्रापणीयमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अनु) (तत्) (नः) अस्मभ्यम् (जास्पतिः) प्रजापालकः (मंसीष्ट) मन्यताम् (रत्नम्) रमणीयं धनम् (देवस्य) सर्वप्रकाशकस्य (सवितुः) सर्वान्तर्यामिणः (इयानः) प्राप्नुवन् (भगम्) ऐश्वर्यम् (उग्रः) तेजस्वी (अवसे) रक्षणाद्याय (जोहवीति) भृशमाददाति (भगम्) ऐश्वर्यम् (अनुग्रः) अतेजस्वी (अधः) हीनताम् (याति) प्राप्नोति (रत्नम्) रमणीयं धनम् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यो राजा परमेश्वरस्य सृष्टौ सर्वेषां रक्षणाय प्रवर्तते स एव सर्वमैश्वर्यं लब्ध्वा सर्वानानन्दयति ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! जो राजा परमेश्वराच्या सृष्टीत सर्वांचे रक्षण करण्यास प्रवृत्त होतो तोच सर्व ऐश्वर्य प्राप्त करून सर्वांना आनंदित करतो. ॥ ६ ॥
07 शं नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
शं नो॑ भवन्तु वा॒जिनो॒ हवे॑षु दे॒वता॑ता मि॒तद्र॑वः स्व॒र्काः ।
ज॒म्भय॒न्तोऽहिं॒ वृकं॒ रक्षां॑सि॒ सने॑म्य॒स्मद्यु॑यव॒न्नमी॑वाः ॥
मूलम् ...{Loading}...
शं नो॑ भवन्तु वा॒जिनो॒ हवे॑षु दे॒वता॑ता मि॒तद्र॑वः स्व॒र्काः ।
ज॒म्भय॒न्तोऽहिं॒ वृकं॒ रक्षां॑सि॒ सने॑म्य॒स्मद्यु॑यव॒न्नमी॑वाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वाजिनः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
शं꣡ नो भवन्तु वाजि꣡नो ह꣡वेषु
देव꣡ताता मित꣡द्रवः सुअर्काः꣡
जम्भ꣡यन्तो अ꣡हिं वृ꣡कं र꣡क्षांसि
स꣡नेमि अस्म꣡द् युयवन्न् अ꣡मीवाः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
bhavantu ← √bhū- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
háveṣu ← háva- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śám ← śám (invariable)
{}
vājínaḥ ← vājín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devátātā ← devátāti- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
mitádravaḥ ← mitádru- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
svarkā́ḥ ← svarká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
áhim ← áhi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jambháyantaḥ ← √jambh- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
rákṣāṁsi ← rákṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
vŕ̥kam ← vŕ̥ka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ámīvāḥ ← ámīvā- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
asmát ← ahám (pronoun)
{case:ABL, number:PL}
sánemi ← sánemi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yuyavan ← √yu- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
शम् । नः॒ । भ॒व॒न्तु॒ । वा॒जिनः॑ । हवे॑षु । दे॒वऽता॑ता । मि॒तऽद्र॑वः । सु॒ऽअ॒र्काः ।
ज॒म्भय॑न्तः । अहि॑म् । वृक॑म् । रक्षां॑सि । सने॑मि । अ॒स्मत् । यु॒य॒व॒न् । अमी॑वाः ॥
Hellwig Grammar
- śaṃ ← śam
- [adverb]
- “śam [word].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- bhavantu ← bhū
- [verb], plural, Present imperative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- vājino ← vājinaḥ ← vājin
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; bird; seven; hero; achiever; aphrodisiac.”
- haveṣu ← hava
- [noun], locative, plural, masculine
- “invocation.”
- devatātā ← devatāti
- [noun], locative, singular, feminine
- “deity; Deva.”
- mitadravaḥ ← mitadru
- [noun], nominative, plural, masculine
- svarkāḥ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svarkāḥ ← arkāḥ ← arka
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Calotropis gigantea Beng.; sun; copper; Surya; hymn; twelve; fire; beam.”
- jambhayanto ← jambhayantaḥ ← jambhay ← √jabh
- [verb noun], nominative, plural
- “crunch; strangle.”
- ‘hiṃ ← ahim ← ahi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “snake; lead; nāga; Nāga; ahi [word]; Vṛtra.”
- vṛkaṃ ← vṛkam ← vṛka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wolf; Vṛka; vṛka [word]; Vṛka.”
- rakṣāṃsi ← rakṣas
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Rākṣasa; Rakṣas; rakṣas [word].”
- sanemy ← sanemi
- [adverb]
- asmad ← asmat ← mad
- [noun], ablative, plural
- “I; mine.”
- yuyavann ← yuyavan ← yu
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “keep away; separate; ward off.”
- amīvāḥ ← amīvā
- [noun], accusative, plural, feminine
- “disease; affliction.”
सायण-भाष्यम्
देवताता देवतातौ यज्ञे हवेषु अस्मदीयेषु स्तोत्रेषु मितद्रवः मितद्रवणा मितमार्गाः स्वर्काः शोभनान्नाः वाजिनः एतदभिधायका देवाः नः अस्माकं शं सुखाय भवन्तु । अपि च अहिम् आगत्य हन्तारं वृकं वसूनामादातारम् । चोरमिति शेषः । रक्षांसि च जम्भयन्तः हिंसन्तो वाजिनो देवाः सनेमि। पुराणनामैतत् । पुरातनाः अमीवाः रोगान् अस्मत् अस्मत्तः युयवन् पृथक्कुर्वन्तु ॥
Wilson
English translation:
“May the Vājins, with slackened speed, bringing excellent food, be (disposed) for our happiness, uponour invocations at the worship of the gods; destroying the murderer, the robber, the rākṣasas, and keepingfrom us ancient maladies.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Vājins: etadabhidhāyakādevataḥ, divinities so denominated; or aśvaḥ, horse;
Themurderer: jambhayanto ahim vṛkam = destroying the snake, the wolf; or, hantāram coram; vāje vāje haveṣuyuddheṣu = sarvasmin anne upasthite, when all food is near
Jamison Brereton
Let these prizewinners [=Maruts]—those of measured pace and lovely chants—be luck for us at the invocations in the divine assembly.
Crushing the serpent, the wolf, the demonic powers, they will keep
afflictions away from us, bag and baggage.
Jamison Brereton Notes
The cmpd. sanemí- lit. means ‘along with its/the felly’ (see, e.g., AiG III.75, EWA s.v. némi-), but is a way to express ‘entirely’ (“felly and all”): “with all its gear,” “bag and baggage,” “lock, stock, and barrel” are idiomatic English equivalents.
07-08 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
These last two vss. concern the vājínaḥ ‘prize-winners’. As indicated in the published introduction, although most (in addition to the usual tr., see Oberlies RdV II.240) take these to be horses, as so often, I instead take the referent of vājín- to be the Maruts. In an All God hymn the default expectation is that gods are the dedicands.
And there are numerous phraseological parallels that support the identification. See esp. nearby VII.36.7, where the Maruts are called vājínaḥ, as well as in the immediately preceding hymn, where VII.35.9 śáṃ no bhavantu marútaḥ svarkā́ḥ is almost identical, save for the expressed subj., to our 7ab śáṃ no bhavantu vājínaḥ … svarkā́ḥ. The stem svarká- occurs only 3 times; besides these two occurrences, the third, in I.88.1, refers to the Maruts’ chariots. The voc. phrase amṛtā ṛtājāḥ in our 8b is found also, addressed to the Maruts, in V.57.8 ámṛtā ṛ́tājāḥ (accented).
Griffith
Bless us the Vajins when we call, while slowly they move, strong Singers, to the Gods’ assembly.
Crushing the wolf, the serpent, and the demons, may they completely banish all affliction.
Geldner
Zum Glück sollen uns die Streitrosse mit festen Schritten sein, bei den Anrufungen im Gottesdienst schön gepriesen, die Schlange, den Wolf, die Unholde erwürgend sollen sie von ganz und gar die Krankheiten fern halten.
Grassmann
Zum Heile seien uns die Rosse bei unsern Anrufungen, die schnell laufen und schön glänzen in der Schar der Götter; die Schlange, den Wolf und die Nachtgeister zermalmend, mögen sie alle Plagen ganz von uns fern halten.
Elizarenkova
На счастье нам пусть будут кони, приносящие награду под призывы
Во время службы богам, (кони) с размеренным бегом, прекраснозвучные!
Хватая змею, волка, ракшасов,
Пусть избавят нас совсем от болезней!
अधिमन्त्रम् (VC)
- वाजिनः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कौन इस संसार में कल्याण करनेवाले होते हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानो ! (वाजिनः) वेगवान् घोड़ा वा ज्ञानवान् योद्धा पुरुष (मितद्रवः) जो प्रमाण भर जाते हैं (स्वर्काः) जिन का शुभ अन्नादि है (हवेषु) वे संग्रामों में (देवताता) वा विद्वानों के अनुष्ठान करने योग्य यज्ञ में (अहिम्) सर्प के समान वर्तमान (वृकम्) चोर को और (रक्षांसि) दुष्ट प्राणियों को (जम्भयन्तः) जम्भाई दिलाते हुए (नः) हम लोगों को (शम्) सुख के लिये (भवन्तु) होवें जिस से (अस्मत्) हम लोगों से (सनेमि) पुराने व्यवहार में (अमीवाः) रोग (युयवन्) अलग हों ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो दुष्ट आचारवाले प्राणी, रोग और शत्रुओं को निवार के सब के सुख करनेवाले होते हैं, वे ही जगत् पूज्य होते हैं ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वांसो ! वाजिनो मितद्रवः स्वर्का हवेषु देवताताहिमिव वृकं रक्षांसि च जम्भयन्तो नोऽस्माकं शं भवन्तु यतोऽस्मत् सनेम्यमीवा युयवन् ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः केऽत्र कल्याणकरा भवन्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शम्) सुखाय (नः) अस्माकम् (भवन्तु) (वाजिनः) वेगवन्तोऽश्वाः ज्ञानवन्तो योद्धारो वा (हवेषु) संग्रामेषु (देवताता) विद्वद्भिरनुष्ठातव्ये यज्ञे (मितद्रवः) ये मितं द्रवन्ति गच्छन्ति ते (स्वर्काः) शोभनोऽर्कोऽन्नादिकमैश्वर्यं येषान्ते (जम्भयन्तः) विनामयन्तः (अहिम्) सर्पमिव वर्तमानम् (वृकम्) स्तेनम् (रक्षांसि) दुष्टान् प्राणिनः (सनेमि) पुरातने। सनेमीति पुराणनाम। (निघं०३.२७)। (अस्मत्) अस्माकं सकाशात् (युयवन्) वियुज्यन्ताम् (अमीवाः) रोगाः ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये दुष्टाचारान् प्राणिनो रोगान् शत्रूँश्च निवर्त्य सर्वेषां कल्याणकरा भवन्ति त एव जगत्पूज्यास्सन्ति ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे दुष्ट लोक, रोग, शत्रू यांचे निवारण करून सर्वांना सुख देतात ते जगात पूज्य ठरतात. ॥ ७ ॥
08 वाजेवाजेऽवत वाजिनो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वाजे॑वाजे ऽवत वाजिनो! नो॒
धने॑षु, विप्रा! अमृता! ऋत-ज्ञाः ।
अ॒स्य मध्वः॑ पिबत मा॒दय॑ध्वं
तृ॒प्ता या॑त प॒थिभि॑र् देव॒-यानैः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
वाजे॑वाजेऽवत वाजिनो नो॒ धने॑षु विप्रा अमृता ऋतज्ञाः ।
अ॒स्य मध्वः॑ पिबत मा॒दय॑ध्वं तृ॒प्ता या॑त प॒थिभि॑र्देव॒यानैः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वाजिनः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
वा꣡जे-वाजे अवत वाजिनो नो
ध꣡नेषु विप्रा अमृता ऋतज्ञाः
अस्य꣡ म꣡ध्वः पिबत माद꣡यध्वं
तृप्ता꣡ यात पथि꣡भिर् देवया꣡नैः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
avata ← √avⁱ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vā́je-vāje ← vā́ja- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
vājinaḥ ← vājín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
amr̥tāḥ ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
dháneṣu ← dhána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
r̥tajñāḥ ← r̥tajñā́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
viprāḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
asyá ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
mādáyadhvam ← √mad- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
mádhvaḥ ← mádhu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
pibata ← √pā- 2 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
devayā́naiḥ ← devayā́na- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
pathíbhiḥ ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
tr̥ptā́ḥ ← √tr̥p- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
yāta ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
वाजे॑ऽवाजे । अ॒व॒त॒ । वा॒जि॒नः॒ । नः॒ । धने॑षु । वि॒प्राः॒ । अ॒मृ॒ताः॒ । ऋ॒त॒ऽज्ञाः॒ ।
अ॒स्य । मध्वः॑ । पि॒ब॒त॒ । मा॒दय॑ध्वम् । तृ॒प्ताः । या॒त॒ । प॒थिऽभिः॑ । दे॒व॒ऽयानैः॑ ॥
Hellwig Grammar
- vāje ← vāja
- [noun], locative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- vāje ← vāja
- [noun], locative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- ‘vata ← avata ← av
- [verb], plural, Present imperative
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- vājino ← vājinaḥ ← vājin
- [noun], vocative, plural, masculine
- “horse; bird; seven; hero; achiever; aphrodisiac.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- dhaneṣu ← dhana
- [noun], locative, plural, neuter
- “wealth; property; money; treasure; prize; dhana [word]; valuable; dhan; capital; fight.”
- viprā ← viprāḥ ← vipra
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- amṛtā ← amṛtāḥ ← amṛta
- [noun], vocative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- ṛtajñāḥ ← ṛta
- [noun], neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- ṛtajñāḥ ← jñāḥ ← jña
- [noun], vocative, plural, masculine
- “conversant(p); aware(p); wise.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- madhvaḥ ← madhu
- [noun], genitive, singular, neuter
- “honey; alcohol; sweet; nectar; madhu [word].”
- pibata ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- mādayadhvaṃ ← mādayadhvam ← māday ← √mad
- [verb], plural, Present imperative
- “delight; enjoy; intoxicate.”
- tṛptā ← tṛptāḥ ← tṛp
- [verb noun], nominative, plural
- “satiate; enjoy; delight.”
- yāta ← yā
- [verb], plural, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- pathibhir ← pathibhiḥ ← pathin
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- devayānaiḥ ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devayānaiḥ ← yānaiḥ ← yāna
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “vehicle; journey; campaign; carriage; vessel; cart.”
सायण-भाष्यम्
हे वाजिनः एतन्नामका देवाः विप्राः मेधाविनः अमृताः अमरणधर्माणः ऋतज्ञाः सत्यं जानन्त एवंभूताः सन्तो यूयं वाजेवाजे सर्वेषु युद्धेषु नः अस्मान् धनेषु धननिमित्तेषु अवत पालयत । ततो यूयम् अस्य मध्वः मधुरोपेतमिमं सोमं पिबत । सोमपानानन्तरं मादयध्वं यूयं तृप्ता भवत। ततः तृप्ताः यूयं देवयानैः देवगमनसाधनैः पथिभिः मार्गैः यात गच्छत ॥ ॥५॥
भट्टभास्कर-टीका
‘वाजिनो नः’ इति प्रथमपादान्तः ॥ वाजेवाजे अन्नेऽन्ने साध्ये वाजिनः अश्वाः अस्मानवत रक्षत तल्लम्भयित्वा ।
किञ्च - धनेषु अवतेति वनानि चास्मान् लम्भयत । हे विप्रा मेधाविनः यथा तद्रागिणः अमृताः अमरणाः ऋतज्ञाः सत्यज्ञास्सत्यवन्तः अस्य मध्वः मधुसदृशस्य घृतस्य पिबत । पूर्ववत्कर्मणि षष्ठी । नुमभावश्छान्दसः । पीत्वा च मादयध्वं तृप्यत । मद तृप्तियोगे, चुरादिरनुदात्तेत् । तृप्ताश्च यात गच्छत । पथिभिर्मार्गैर्देवयानैः देवा यैर्गच्छन्ति, तैर्मनोहरैः । कृदुत्तरपदप्रकृतिस्वरत्वम् । ‘लिति’ इति प्रत्ययात्पूर्वस्योदात्तत्वम् ॥
Wilson
English translation:
“Wise, immortal Vājins, observers of truth, defend us in every conflict, and for the sake of wealth; drinkof this sweet (Soma), be exhilarated (thereby) and satisfied; proceed by the paths traversed by the gods.”
Jamison Brereton
Help us to every prize, o prizewinners, when the stakes (are set), you truth-knowing, immortal inspired poets.
Drink of this honey here; make yourselves exhilarated. Satisfied, drive along the paths that lead to the gods.
Jamison Brereton Notes
It is appropriate that the vājíns should be the topic in a clause with the āmreḍita loc. absol. vā́je-vāje. The etym. figure would be clearer if the loc. had been tr. “whenever prizes (are at stake)” vel sim.
07-08 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
These last two vss. concern the vājínaḥ ‘prize-winners’. As indicated in the published introduction, although most (in addition to the usual tr., see Oberlies RdV II.240) take these to be horses, as so often, I instead take the referent of vājín- to be the Maruts. In an All God hymn the default expectation is that gods are the dedicands.
And there are numerous phraseological parallels that support the identification. See esp. nearby VII.36.7, where the Maruts are called vājínaḥ, as well as in the immediately preceding hymn, where VII.35.9 śáṃ no bhavantu marútaḥ svarkā́ḥ is almost identical, save for the expressed subj., to our 7ab śáṃ no bhavantu vājínaḥ … svarkā́ḥ. The stem svarká- occurs only 3 times; besides these two occurrences, the third, in I.88.1, refers to the Maruts’ chariots. The voc. phrase amṛtā ṛtājāḥ in our 8b is found also, addressed to the Maruts, in V.57.8 ámṛtā ṛ́tājāḥ (accented).
Keith
For each prize aid us, O ye steeds,
For the rewards, O ye wise, immortal, righteous ones;
Drink of this mead, rejoice in it;
Delighted go by paths on which the gods go.
Griffith
Deep-skilled in Law eternal, deathless, Singers, O Vajins, help us in each fray for booty.
Drink of this meath, he satisfied, be joyful: then go on paths which Gods are wont to travel.
Geldner
Ihr Streitrosse, steht uns in jedem Streite bei, ihr unsterblichen wahrheitskundigen Redner bei jedem Preisbewerb! Trinket von diesem Süßtrank, berauschet euch! Geht gesättigt auf den gottbefahrenen Wegen nach Hause!
Grassmann
In jeder Schlacht helft uns, o Rosse, in Wettkämpfen, o unsterbliche Priester, ihr opferkundigen; von dieser Süssigkeit trinkt, berauscht euch, befriedigt geht auf den von den Göttern betretnen Pfaden.
Elizarenkova
С каждой наградой помогайте нам, о кони, приносящие награду,
Со (всеми) ставками, о вдохновенные, бессмертные, знатоки закона!
Испейте этой сладости, опьяняйтесь!
Насытившись, отправляйтесь путями, ведущими к богам!
अधिमन्त्रम् (VC)
- वाजिनः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वानों को क्या करना चाहिये, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अमृताः) मृत्युरहित (ऋतज्ञाः) सत्य व्यवहार वा ब्रह्म के जाननेवाले (वाजिनः) बहु विज्ञान अन्न बल और वेगयुक्त (विप्राः) मेधावी सज्जनो ! तुम (धनेषु) धनों में (वाजेवाजे) और संग्राम संग्राम में (नः) हम लोगों की (अवत) रक्षा करो (अस्य) इस (मध्वः) मधुरादि गुणयुक्त रस को (पिबत) पीओ, हम लोगों को (मादयध्वम्) आनन्दित करो और (तृप्ताः) तृप्त होते हुए (देवयानैः) विद्वानों के मार्ग जिन से जाना होता उन (पथिभिः) मार्गों से (यात) जाओ ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों के प्रति ईश्वर की यह आज्ञा है कि तुम धार्मिक विद्वान् होकर सब की रक्षा निरन्तर करो और आनन्दित तथा बड़ी ओषधियों के रस से नीरोग हुए सब को आनन्दित और तृप्त कर धर्मात्माओं के मार्गों से आप चलते हुए औरों को निरन्तर उन्हीं मार्गों से चलावें ॥८॥ इस सूक्त मे सविता, ऐश्वर्य, विद्वान् और विदुषियों के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की इससे पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह अड़तीसवाँ सूक्त और पाँचवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अमृता ऋतज्ञा वाजिनो विप्रा ! यूयं धनेषु वाजेवाजे च नोऽस्मानवत अस्य मध्वः पिबत अस्मान् मादयध्वम् तृप्ताः सन्तो देवयानैः पथिभिर्यात ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्विद्वद्भिः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वाजेवाजे) संग्रामे संग्रामे (अवत) रक्षत (वाजिनः) बहुविज्ञानान्नबलवेगयुक्ताः (नः) अस्मान् (धनेषु) (विप्राः) मेधाविनः (अमृताः) मृत्युरहिताः (ऋतज्ञाः) य ऋतं सत्यं जानन्ति ते सत्यं व्यवहारं ब्रह्म वा जानन्ति ते (अस्य) (मध्वः) मधुरादिगुणयुक्तस्य (पिबत) (मादयध्वम्) आनन्दयत (तृप्ताः) प्रीणिताः (यात) (पथिभिः) (देवयानैः) विद्वन्मार्गैः ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विदुषः प्रतीश्वरस्येयमाज्ञाऽस्ति यूयं विद्वांसो धार्मिका भूत्वा सर्वेषां रक्षां सततं विधत्त स्वयमानन्दिता महौषधरसेनारोगास्सन्तस्सर्वानानन्द्य तर्पयित्वाऽऽप्तमार्गैः स्वयं गच्छन्तोऽन्यान् सततं गमयत ॥८॥ अत्र सवित्रैश्वर्यविद्वद्विदुषीगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इत्यष्टात्रिंशत्तमं सूक्तं पञ्चमो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानांना ईश्वराची ही आज्ञा आहे की, तुम्ही धार्मिक विद्वान बनून सर्वांचे निरंतर रक्षण करा व महौषधींच्या रसाने निरोगी बनून सर्वांना आनंदित व तृप्त करून धर्मात्म्याच्या मार्गाने स्वतः चालून इतरांनाही निरंतर त्याच मार्गाने चालवा. ॥ ८ ॥