सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘प्राग्नये’ इति तृचं त्रयोदशं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभं वैश्वानराग्निदेवताकम् । तथा चानुक्रान्तं – ’ प्राग्नये वैश्वानरीयम्’ इति । विनियोगो लैङ्गिकः ॥
Jamison Brereton
13 (529)
Agni Vaiśvānara
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
3 verses: triṣṭubh
In each of the three verses of this hymn, the poet calls Agni vaíśvānara (vss. 1d, 2d, 3c), thereby identifying the emerging ritual fire with the rising sun. Because Agni is the sun, he blazes everywhere, smashes enemies, fills heaven and earth with his light, releases the gods from the curse (of darkness), looks upon all beings, and encom
passes the earth. The poet brings to Agni his hymn as an offering in the hope that with these powers Agni will bring success to the poet’s words.
01 प्राग्नये विश्वशुचे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ अग्न᳓ये विश्वशु᳓चे धियंधे᳓
असुरघ्ने᳓ म᳓न्म धीति᳓म् भरध्वम्
भ᳓रे हवि᳓र् न᳓ बर्हि᳓षि प्रिणानो᳓+
वैश्वानरा᳓य य᳓तये मतीना᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
प्राग्नये॑ विश्व॒शुचे॑ धियं॒धे॑ऽसुर॒घ्ने मन्म॑ धी॒तिं भ॑रध्वम् ।
भरे॑ ह॒विर्न ब॒र्हिषि॑ प्रीणा॒नो वै॑श्वान॒राय॒ यत॑ये मती॒नाम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वैश्वानरोग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓ अग्न᳓ये विश्वशु᳓चे धियंधे᳓
असुरघ्ने᳓ म᳓न्म धीति᳓म् भरध्वम्
भ᳓रे हवि᳓र् न᳓ बर्हि᳓षि प्रिणानो᳓+
वैश्वानरा᳓य य᳓तये मतीना᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agnáye ← agní- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dhiyaṁdhé ← dhiyaṁdhā́- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
prá ← prá (invariable)
viśvaśúce ← viśvaśúc- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
asuraghné ← asurahán- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
bharadhvam ← √bhr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
dhītím ← dhītí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
mánma ← mánman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
barhíṣi ← barhís- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
bháre ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
havíḥ ← havís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
prīṇānáḥ ← √prī- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
matīnā́m ← matí- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
vaiśvānarā́ya ← vaiśvānará- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
yátaye ← yáti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
प्र । अ॒ग्नये॑ । वि॒श्व॒ऽशुचे॑ । धि॒य॒म्ऽधे॑ । अ॒सु॒र॒ऽघ्ने । मन्म॑ । धी॒तिम् । भ॒र॒ध्व॒म् ।
भरे॑ । ह॒विः । न । ब॒र्हिषि॑ । प्री॒णा॒नः । वै॒श्वा॒न॒राय॑ । यत॑ये । म॒ती॒नाम् ॥
Hellwig Grammar
- prāgnaye ← pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- prāgnaye ← agnaye ← agni
- [noun], dative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- viśvaśuce ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvaśuce ← śuce ← śuc
- [noun], dative, singular, masculine
- “grief; pain; fire.”
- dhiyandhe ← dhiyaṃdhā
- [noun], dative, singular, masculine
- ‘suraghne ← asura
- [noun], masculine
- “Asura; lord; asura [word]; sulfur.”
- ‘suraghne ← ghne ← han
- [noun], dative, singular, masculine
- “killing; curative; destroying; removing; māraka; stabbing.”
- manma ← manman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hymn; idea; purpose.”
- dhītim ← dhīti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “thinking; prayer; understanding.”
- bharadhvam ← bhṛ
- [verb], plural, Present imperative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- bhare ← bhṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- havir ← haviḥ ← havis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- barhiṣi ← barhis
- [noun], locative, singular, neuter
- “Barhis; barhis [word].”
- prīṇāno ← prīṇānaḥ ← prī
- [verb noun], nominative, singular
- “delight; gladden; satisfy; nutrify; comfort.”
- vaiśvānarāya ← vaiśvānara
- [noun], dative, singular, masculine
- “Agni; fire; Vaiśvānara; Vaiśvānara; sacrificial fire; sun.”
- yataye ← yati
- [noun], dative, singular, masculine
- “ascetic; Yati.”
- matīnām ← mati
- [noun], genitive, plural, feminine
- “intelligence; decision; mind; hymn; purpose; idea; opinion; belief; desire; wish; conviction; plan; devotion.”
सायण-भाष्यम्
हे सखायः विश्वशुचे विश्वं यो दीपयति तस्मै धियंधे धियां कर्मणां यो धाता तस्मै असुरघ्ने असुराणां यो हन्ता तस्मै अग्नये मन्म मननीयं स्तोत्रं धीतिं कर्म च प्र भरध्वम् । मतीनाम् अभिमतानां कामानां यतये दात्रे वैश्वानराय विश्वनरहितायाग्निविशेषाय बर्हिषि यज्ञे हविर्न हविरिव स्तुतिं प्रीणानः प्रीयमाणोऽहं भरे भरामि । यद्वा । हविः प्रीणानः प्रीणयन्नहं बर्हिषि हविर्भरे संभरामि । नेति संप्रत्यर्थे ।
Wilson
English translation:
“Offer praise and worshp to Agni, the enlightener of all, the accepter of pious rites, the destroyer of theAsuras; propitiating him, I now present the oblation on the sacred grass to Vaiśvānara, the granter of riches.”
Jamison Brereton
Bring forth to Agni—blazing everywhere, granting insight, smashing (enemy) lords—our thought, our vision.
Being pleased (with it), I bring it, like an offering on the ritual grass, to Vaiśvānara for him to hold fast to our thoughts.
Griffith
BRING song and hymn to Agni, Asura-slayer, enlightener of all and thought-bestower.
Like an oblation on the grass, to please him, I bring this to Vaisvanara, hymn-inspirer.
Geldner
Dem Agni, der ganz Glut ist, dem Gedankeneingeber, dem Asuratöter bringet das Gebet, die Dichtung dar! Ich bringe es freundlich gleich der Opfergabe auf das Barhis für Vaisvanara, den Lenker der Gedanken.
Grassmann
Dem Allerleuchter, dem Asurentödter, dem frommen Agni tragt Gebet und Lied vor; Erfreut bring’ ich’s wie Opfer auf die Streu ihm, dem männerholden Lenker der Gebete.
Elizarenkova
Принесите для Агни, что весь – пламя, что дает поэтическое видение,
Убивает асуров, как молитву (это) произведение!
Я приношу (его) радостный, словно жертву на солому,
Для Вайшванары, направителя мыслей.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वैश्वानरः
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब तीन ऋचावाले तेरहवें सूक्त का आरम्भ है। उसके प्रथम मन्त्र में संन्यासी कैसे होते हैं, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो (मतीनाम्) मनुष्यों के बीच (वैश्वानराय) सब मनुष्यों के नायक (विश्वशुचे) सब को शुद्ध करनेवाले (धियन्धे) बुद्धि को धारण करनेहारे (असुरघ्ने) दुष्ट कर्मकारियों को मारने वा तिरस्कार करनेवाले (अग्नये) अग्नि के तुल्य विद्यादि शुभ गुणों से प्रकाशमान (यतये) यत्न करनेवाले संन्यासी के लिये (बर्हिषि) सभा में (प्रीणानः) प्रसन्न हुआ राजा (भरे) संग्राम में (हविः) भोगने वा देने योग्य अन्न को जैसे (न) वैसे (मन्म) विज्ञान (धीतिम्) धर्म की धारणा को तुम लोग (प्र, भरध्वम्) धारण वा पोषण करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमावाचकलुप्तोपमालङ्कार हैं। हे गृहस्थो ! जो अग्नि के तुल्य विद्या और सत्य धर्म के प्रकाशक, अधर्म के खण्डन और धर्म के मण्डन से सब के शुद्धिकर्त्ता, बुद्धिमान्, निश्चित ज्ञान देनेवाले, अविद्वत्ता के विनाशक, मनुष्यों को विज्ञान और धर्म का धारण कराते हुए संन्यासी हों, उनके सङ्ग से सब तुम लोग बुद्धि को धारण कर निस्सन्देह होओ। जैसे राजा युद्ध की सामग्री को शोभित करता है, वैसे उत्तम संन्यासी जन सुख की सामग्री को शोभित करते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! मतीनां मध्ये वैश्वानराय विश्वशुचे धियन्धेऽसुरघ्नेऽग्नये यतये बर्हिषि प्रीणानो राजा भरे हविर्न मन्म धीतिञ्च यूयं प्र भरध्वम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ संन्यासिनः कीदृशो भवन्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्र) (अग्नये) अग्निरिव विद्यादिशुभगुणैः प्रकाशमानाय (विश्वशुचे) यो विश्वं सर्वं जगच्छोधयति तस्मै (धियन्धे) यो धियं दधाति तस्मै (असुरघ्ने) योऽसुरान् दुष्टकर्मकारिणो हन्ति तिरस्करोति तस्मै (मन्म) विज्ञानम् (धीतिम्) धर्मस्य धारणाम् (भरध्वम्) धरध्वं पोषयत वा (भरे) सङ्ग्रामे (हविः) दातव्यमत्तव्यमन्नादिकम् (न) इव (बर्हिषि) सभायाम् (प्रीणानः) प्रसन्नः (वैश्वानराय) विश्वेषां नराणां नायकाय (यतये) यतमानाय संन्यासिने (मतीनाम्) मनुष्याणां मध्ये ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमावाचकलुप्तोपमालङ्कारौ। हे गृहस्था ! येऽग्निवद्विद्यासत्यधर्मप्रकाशका अधर्मखण्डनेन धर्ममण्डनेन सर्वेषां शुद्धिकराः प्रज्ञाः प्रमाप्रदा अविद्वत्ताविनाशका मनुष्याणां विज्ञानं धर्मधारणं च कारयन्तो यतयः संन्यासिनो भवेयुस्तत्सङ्गेन सर्वे यूयं प्रज्ञां धृत्वा निःसंशया भवत। यथा राजा युद्धस्य सामग्रीमलङ्करोति तथैव यतिवराः सुखस्य सामग्रीमलंकुर्वन्ति ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अग्नीचा दृष्टांत देऊन संन्याशाच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्व सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमा व वाचकलुप्तोपमालंकार आहेत. हे गृहस्थांनो ! अग्नीप्रमाणे विद्या व सत्यधर्म प्रकाशक, अधर्माचे खंडन व धर्माचे मंडन करून सर्वांचे शुद्धिकर्ता, बुद्धिमान ज्ञानप्रपापक, अविद्या विनाशक, माणसांना विज्ञान व धर्म धारण करविणारे जे संन्यासी असतात त्यांच्या संगतीत राहून तुम्ही बुद्धी धारण करून संशयरहित बना, जसा राजा युद्धसामग्री सुशोभित करतो तसे उत्तम संन्यासी सुखाची सामग्री सुशोभित करतात. ॥ १ ॥
02 त्वमग्ने शोचिषा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तुव᳓म् अग्ने शोचि᳓षा शो᳓शुचान
आ᳓ रो᳓दसी अपृणा जा᳓यमानः
तुवं᳓ देवाँ᳓ अभि᳓शस्तेर् अमुञ्चो
वइ᳓श्वानर जातवेदो महित्वा᳓
मूलम् ...{Loading}...
त्वम॑ग्ने शो॒चिषा॒ शोशु॑चान॒ आ रोद॑सी अपृणा॒ जाय॑मानः ।
त्वं दे॒वाँ अ॒भिश॑स्तेरमुञ्चो॒ वैश्वा॑नर जातवेदो महि॒त्वा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वैश्वानरोग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
तुव᳓म् अग्ने शोचि᳓षा शो᳓शुचान
आ᳓ रो᳓दसी अपृणा जा᳓यमानः
तुवं᳓ देवाँ᳓ अभि᳓शस्तेर् अमुञ्चो
वइ᳓श्वानर जातवेदो महित्वा᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
śocíṣā ← śocís- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
śóśucānaḥ ← √śuc- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
apr̥ṇāḥ ← √pr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
jā́yamānaḥ ← √janⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
abhíśasteḥ ← abhíśasti- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
amuñcaḥ ← √muc- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
jātavedaḥ ← jātávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
mahitvā́ ← mahitvá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
vaíśvānara ← vaiśvānará- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
त्वम् । अ॒ग्ने॒ । शो॒चिषा॑ । शोशु॑चानः । आ । रोद॑सी॒ इति॑ । अ॒पृ॒णाः॒ । जाय॑मानः ।
त्वम् । दे॒वान् । अ॒भिऽश॑स्तेः । अ॒मु॒ञ्चः॒ । वैश्वा॑नर । जा॒त॒ऽवे॒दः॒ । म॒हि॒ऽत्वा ॥
Hellwig Grammar
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- śociṣā ← śocis
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “fire; flare; burn; radiance.”
- śośucāna ← śośucānaḥ ← śośuc ← √śuc
- [verb noun], nominative, singular
- “blaze.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- rodasī ← rodas
- [noun], accusative, dual, neuter
- “heaven and earth; Earth.”
- apṛṇā ← apṛṇāḥ ← pṛ
- [verb], singular, Imperfect
- “fill; elapse; pull back; fill; satisfy; bestow; meet; stuff; load; mix; complete.”
- jāyamānaḥ ← jan
- [verb noun], nominative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- abhiśaster ← abhiśasteḥ ← abhiśasti
- [noun], ablative, singular, feminine
- “hex; accusation; defamation; blame; aspersion.”
- amuñco ← amuñcaḥ ← muc
- [verb], singular, Imperfect
- “liberate; emit; get rid of; shoot; release; put; tousle; secrete; fill into; shoot; spill; lose; ejaculate; exclude; free; remove; loosen; let go of; add; shed; want; save; defecate; heal; fart; open; abandon; discard; precipitate; reject; lay; unleash; exhale; discharge.”
- vaiśvānara
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire; Vaiśvānara; Vaiśvānara; sacrificial fire; sun.”
- jātavedo ← jātavedaḥ ← jātavedas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- mahitvā ← mahitva
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “greatness.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वं शोचिषा दीप्त्या शोशुचानः दीप्यमानः जायमानः जायमान एव रोदसी द्यावापृथिव्यौ आ अपृणाः आपूरयः । अपि च जातवेदः जातप्रज्ञ जातधन वा वैश्वानर विश्वनरहित हे अग्ने त्वं देवान् महित्वा महत्त्वेन अभिशस्तेः अभिशंसकात् शत्रोः अमुञ्चः अमोचयः ॥
भट्टभास्कर-टीका
हे अग्ने वैश्वानर जातवेदः जातानां वेदितः त्वं शोचिषा दीप्त्या शोशुचानः भृशं दीप्यमानः अत एव रोदसी द्यावापृथिव्यौ जायमान एवापृणा आपूरयसि, शोचिषा आपालयसि वा । पॄ पालनपूर्णयोः, छान्दसे लङि प्वादित्याद्ध्रस्वः । शुचेर्यङ्लुगन्ताद्व्यत्ययेनात्मनेपदम्, ‘अभ्यस्तानामादिः’ इत्याद्युदात्तत्वम् ।
किञ्च - त्वमेव देवामृत्विजः अभिशस्तेः पापादमुञ्चः मुञ्चसि महित्वा महत्त्वेन माहात्म्येन । तृतीयाया आकारादेशः । यद्वा - महिम्नः मकारनकारयोः तकारवकारौ वादेशौ भवतः, उदात्तनिवृत्तिस्वरेण तृतीयाया उदात्तत्वम् । शंस स्तुतौ अभिपूर्वोऽवद्यवदने वर्तते, क्तिनि ‘तादौ च’ इति गतेः प्रकृतिस्वरत्वम्, स च ‘उपसर्गाश्चाभिवर्जम्’ इत्यन्तोदात्तः । स त्वमभिशस्तेर्मुञ्चेति ॥
Wilson
English translation:
“You, Agni, radiant with lustre, fill the heaven and earth (with light) as soon as born; you, Vaiśvānara,from whom wealth proceeds, has by your might liberated the gods from malevolent (foes).”
Jamison Brereton
You, o Agni, blazing with your blaze, filled the two world-halves as you were coming to birth.
You released the gods from the curse, o Vaiśvānara, Jātavedas, through your greatness.
Griffith
Thou with thy flame, O Agni, brightly glowing, hast at thy birth filled full the earth and heaven.
TIOU with thy might, Vaisvanara Jatavedas, settest the Gods free frodi the curse that bound them.
Keith
Thou, O Agni, blazing with light,
Didst fill the firmament at thy birth;
Thou, O Vaiśvanara, wise one, by thy might
Didst free the gods from misfortune.’
Geldner
Du, Agni, hast mit deiner Flamme hoch aufflammend bei deiner Geburt beide Welten angefüllt. Du befreitest durch deine Macht die Götter aus Schande, Vaisvanara Jatavedas.
Grassmann
Du, Agni, fülltest, gleich wie du geboren, mit Glanz erstrahlend an die beiden Welten, Du machtest frei die Götter von dem Fluche, o Männerhort, o Wesenkenner, kräftig.
Elizarenkova
Ты, о Агни, пламенем ярко пламенеющий,
Рождаясь, заполнил оба мира.
Ты освободил богов от проклятья,
О Вайшванара, о Джатаведас, (своим) величием.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वैश्वानरः
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे सन्न्यासी किसके तुल्य क्या करते हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) अग्नि के तुल्य वर्त्तमान तेजस्विन् सन्न्यासिन् ! आप जैसे अग्नि (शोशुचानः) शुद्ध करता और (जायमानः) उत्पन्न होता हुआ (शोचिषा) प्रकाश से (रोदसी) सूर्य भूमिको अच्छे प्रकार पूरित करता, वैसे हम लोगों को (त्वम्) आप (आ, अपृणाः) अच्छे प्रकार पूर्ण कीजिये। हे (वैश्वानर) सब मनुष्यों के नायक (जातवेदः) विद्या को प्राप्त विद्वन् ! (त्वम्) आप (महित्वा) अपनी महिमा से (देवान्) हम विद्वानों को (अभिशस्तेः) सम्मुख प्रशंसा करनेवाले दम्भी से (अमुञ्चः) छुड़ाइये ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। हे मनुष्यो ! जैसे अग्नि आप शुद्ध हुआ सब को शुद्ध करता है, वैसे संन्यासी लोग स्वयं पवित्र हुए सब को पवित्र करते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने ! त्वं यथाग्निः शोशुचानो जायमान शोचिषा रोदसी आपृणाति तथाऽस्माँस्त्वमापृणाः। हे वैश्वानर जातवेदस्त्वं महित्वाऽस्मान् देवानभिशस्तेरमुञ्चः ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते सन्न्यासिनः किंवत् किं कुर्वन्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (त्वम्) (अग्ने) अग्निरिव वर्त्तमान सन्न्यासिन् (शोचिषा) प्रकाशेन (शोशुचानः) शोधयन् (आ) (रोदसी) द्यावापृथिव्यौ (अपृणाः) पूरय (जायमानः) उत्पद्यमानः (त्वम्) (देवान्) विदुषः (अभिशस्तेः) आभिमुख्येन स्वप्रशंसां कुर्वतो दम्भिनः (अमुञ्च) मोचय (वैश्वानर) विश्वेषु नरेषु राजमान (जातवेदः) जातविद्य (महित्वा) महिम्ना ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या ! यथाग्निः स्वयं शुद्धः सर्वांच्छोधयति तथैव सन्न्यासिनः स्वयं पवित्राचरणाः सन्तः सर्वान् पवित्रयन्ति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. हे माणसांनो ! जसा अग्नी स्वतः शुद्ध असून सर्वांना शुद्ध करतो तसे संन्यासी स्वतः पवित्र असून इतरांना पवित्र करतात. ॥ २ ॥
03 जातो यदग्ने - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
जातो᳓ य᳓द् अग्ने भु᳓वना व्य्-अ᳓ख्यः
पशू᳓न् न᳓ गोपा᳓ इ᳓र्यः+++(←गतौ??)+++ प᳓रिज्मा+++(=परिगन्ता)+++ ।
वै᳓श्वानर ब्र᳓ह्मणे विन्द गातुं᳓+++(=मार्गं)+++
यूयं᳓ पात स्वस्ति᳓भिः स᳓दा नः ॥
मूलम् ...{Loading}...
जा॒तो यद॑ग्ने॒ भुव॑ना॒ व्यख्यः॑ प॒शून्न गो॒पा इर्यः॒ परि॑ज्मा ।
वैश्वा॑नर॒ ब्रह्म॑णे विन्द गा॒तुं यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वैश्वानरोग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
जातो᳓ य᳓द् अग्ने भु᳓वना वि᳓ अ᳓ख्यः
पशू᳓न् न᳓ गोपा᳓ इ᳓रियः प᳓रिज्मा
वइ᳓श्वानर ब्र᳓ह्मणे विन्द गातुं᳓
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ákhyaḥ ← √khyā- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
bhúvanā ← bhúvana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
jātáḥ ← √janⁱ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ví ← ví (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
gopā́ḥ ← gopā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
íryaḥ ← írya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
párijmā ← párijman- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
paśū́n ← paśú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
bráhmaṇe ← bráhman- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
gātúm ← gātú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vaíśvānara ← vaiśvānará- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
vinda ← √vid- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
जा॒तः । यत् । अ॒ग्ने॒ । भुव॑ना । वि । अख्यः॑ । प॒शून् । न । गो॒पाः । इर्यः॑ । परि॑ऽज्मा ।
वैश्वा॑नर । ब्रह्म॑णे । वि॒न्द॒ । गा॒तुम् । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- jāto ← jātaḥ ← jan
- [verb noun], nominative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- bhuvanā ← bhuvana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- akhyaḥ ← khyā
- [verb], singular, Thematic aorist (Ind.)
- “name; describe; call; enumerate; watch; know.”
- paśūn ← paśu
- [noun], accusative, plural, masculine
- “domestic animal; sacrificial animal; animal; cattle; Paśu; stupid; Paśu; herd; goat.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- gopā ← gopāḥ ← gopā
- [noun], nominative, singular, masculine
- “herder; defender.”
- iryaḥ ← irya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “argus-eyed; active; heedful.”
- parijmā ← parijman
- [noun], nominative, singular, masculine
- “encompassing(a).”
- vaiśvānara
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire; Vaiśvānara; Vaiśvānara; sacrificial fire; sun.”
- brahmaṇe ← brahman
- [noun], dative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- vinda ← vid
- [verb], singular, Present imperative
- “find; detect; marry; get; think.”
- gātuṃ ← gātum ← gātu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “path; way.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने जातः सूर्यात्मना जातस्त्वम् इर्यः स्वामी प्रेरयन् वा परिज्मा परितो गन्ता सन् पशून्न गोपाः । यथा गवां पालकः पशून् पश्यति तद्वत् । यत् यदा भुवना भूतानि व्यख्यः रक्षार्थं पश्यसि तदा ब्रह्मणे । ब्रह्म स्तोत्रम् । तदर्थं गातुं गतिं फलप्राप्तिं विन्द । यद्वा । ब्रह्मणे ब्राह्मणार्थं गातुं विन्द । येन ब्राह्मणा उपद्रवान्निर्गच्छन्ति तं गातुं विन्देत्यर्थः । स्पष्टमन्यत् ॥ ॥ १६ ॥
भट्टभास्कर-टीका
हे अग्ने वैश्वानर जातो जातमात्र एव भुवना भुवनानि भूतजातानि सर्वान् लोकान् व्यख्यः विशेषेण पश्यसि पशुं न पशुमिव गोपाः गवां पालयिता । चक्षेः छान्दसे लुङि ‘अस्यतिवक्तिख्यातिभ्योङ्’ इत्यङ् । इर्यः इराऽन्नं हविर्-आत्मकं तत्र साधुस् तद्-अर्हो वा । परिज्मा सर्वतो गन्ता । निपातोयं मनिन्प्रत्ययान्तः ।
यद्य् अस्माद् एवं तस्मात् ब्रह्मणे हविरात्मनेन्नाय यागात्मने वा परिबृढाय कर्मणे गातुं मार्गं विन्द लभस्व हविः प्राप्तुं मार्गानाप्नुहि, पुनःपुनर्जातेष्टिं प्रवर्तयेति भावः ।
किञ्च - युष्माकमेवार्थे सदा नोस्मान्यूयं पात रक्षत स्वस्तिभिरविनाशैः, अविनाशान्प्रापय्यास्मान् पातेति । पूजार्थमेकस्मिन् बहुवचनम् ॥
Wilson
English translation:
“When you are born, Agni, the lord, the circumambient, you watch over all creatures as a herdsman overhis cattle; be willing, Vaiśvānara, to requite our praise, and do you cherish us with blessings.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Watch over:Vaiśvānara brahmaṇe vinda gātum, know, or find, to go according to the prayer or praise
Jamison Brereton
Since, o Agni, when just born, you surveyed living beings like a herdsman his animals—alert and earth-encircling,
o Vaiśvānara, find a way for our formulation. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
Agni, when, born thou lookedst on all creatures, like a brisk herdsman moving round his cattle.
The path to prayer, Varanasi, thou foundest. Ye Gods, preserve us evermore with blessings.
Keith
In that, when born, O Agni, thou didst survey the worlds,
Like a busy herd that goeth around his flock,
Do thou, O Vaiśvanara, find a way for the Brahman;
Do ye protect us ever with your blessings.
Geldner
Da du, Agni, eben geboren nach den Welten Ausblick hieltest wie ein umkreisender wachsamer Hirt nach den Tieren, so mache, Vaisvanara, unserer feierlichen Rede den rechten Weg ausfindig! - Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Geboren, Agni, schautest du die Wesen, wie muntre Hirten ihre Heerd’ umwandeln; O Männerhort, gib Fortgang dem Gebete; ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
Раз, о Агни, (едва) родившись, ты разглядел (все) существа,
Обходя (их) кругом, словно предприимчивый пастух (-свой) скот,
О Вайшванара, найти выход для (нашего) священного слова!
Защищайте вы нас всегда (своими) милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- वैश्वानरः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे संन्यासी कैसे हों, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वैश्वानर) सब मनुष्यों में प्रकाश करनेवाले (अग्ने) अग्नि के तुल्य तेजस्वि विद्वन् संन्यासिन् ! जैसे (जातः) उत्पन्न हुआ अग्नि (भुवना) लोक-लोकान्तरों को (वि, अख्यः) विशेष कर प्रकाशित करता है, वैसे (यत्) जो आप विद्याओं में प्रसिद्ध मनुष्यों के आत्माओं को प्रकाशित कीजिये तथा (पशून्) गौ आदि को (गोपाः) पशुरक्षकों के (न) तुल्य (इर्यः) सत्य मार्ग में प्रेरक और (परिज्मा) सब ओर से प्राप्त होनेवाले हूजिये वह आप (ब्रह्मणे) परमेश्वर, वेद वा चार वेदों के ज्ञाता के लिये (गातुम्) प्रशस्त भूमि को (विन्द) प्राप्त हूजिये (यूयम्) तुम संन्यासी लोग सब (स्वस्तिभिः) स्वस्थता के हेतु क्रियाओं और सत्य उपदेशों से (नः) हमारी (सदा) (पात) रक्षा करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमावाचकलुप्तोपमालङ्कार हैं। जो सूर्य के तुल्य, परोपकार, विद्या और उपदेश जिनके प्रसिद्ध हैं, वे जैसे गौएँ बछड़ों की रक्षा करती, वैसे विद्यादान से सब की रक्षा करनेवाले सर्वदा घूमते हुए वेद, ईश्वर को जानने के लिये राज्यरक्षणार्थ राजा के तुल्य न्यायशील होकर सब सुखों को बोध कराते वे सदा सब को सत्कार करने योग्य होते हैं ॥३॥ इस सूक्त में अग्नि के दृष्टान्त से संन्यासियों के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की इससे पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह तेरहवाँ सूक्त और सोलहवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वैश्वानराग्ने यते ! यथा जातोऽग्निर्भुवना व्यख्यस्तथा यद्यस्त्वं विद्यासु प्रसिद्धजनानामात्मनः प्रकाशय पशून् गोपा नेर्यः परिज्मा भव स त्वं ब्रह्मणे गातुं विन्द यूयं संन्यासिनः सर्वे स्वस्तिभिः सत्योपदेशनैर्नः सदा पात ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते यतयः कीदृशा भवेयुरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (जातः) उत्पन्नः (यत्) यः (अग्ने) अग्निरिव विद्वन् (भुवना) लोकलोकान्तरान् (वि) विशेषेण (अख्यः) प्रकाशयति (पशून्) गवादीन् (न) इव (गोपाः) गोपालाः पशुरक्षकाः (इर्यः) सत्यमार्गे प्रेरकः (परिज्मा) परितः सर्वतोऽजति गच्छति (वैश्वानर) विश्वेषु नरेषु प्रकाशक (ब्रह्मणे) परमेश्वराय वेदाय वाऽथवा चतुर्वेदविदे (विन्द) प्राप्नुहि (गातुम्) प्रशंसितां भूमिम् (यूयम्) (पात) (स्वस्तिभिः) स्वास्थ्यकारिणीभिः क्रियाभिः (सदा) सर्वदा (नः) अस्मान् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमावाचकलुप्तोपमालङ्कारौ। ये सूर्यवत्प्रख्यातपरोपकारविद्योपदेशा वत्सान् गाव इव विद्यादानेन सर्वेषां रक्षकाः सर्वदा भ्रमन्तो वेदेश्वरविज्ञानाय राज्यरक्षणाय नृप इव न्यायशीला भूत्वा सर्वानज्ञान् बोधयन्ति ते सदैव सर्वैः सत्कर्त्तव्या भवन्तीति ॥३॥ अत्राग्निदृष्टान्तेन संन्यासिगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति त्रयोदशं सूक्तं षोडशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमा व वाचकलुप्तोपमालंकार आहेत. जे (संन्यासी) सूर्याप्रमाणे परोपकार, विद्या व उपदेशात प्रसिद्ध असून गाई जशा वासरांचे रक्षण करतात तसे विद्यादान करून सर्वांचे रक्षक व सदैव भ्रमन्ती करणारे, वेद व ईश्वराला जाणण्यासाठी व राज्यरक्षणासाठी राजाप्रमाणे न्यायाधीश बनून सर्वांना बोध करवितात ते सदैव सत्कार करण्यायोग्य असतात. ॥ ३ ॥