सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘अबोधि जारः’ इति षड़ृचं नवमं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाग्नेयम् । “अबोधि षट् ’ इत्यनुक्रान्तम् । प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोर्दशसूक्तमध्ये उक्तो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
9 (525)
Agni
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
6 verses: triṣṭubh
The appearance of Agni as the fire of the morning sacrifice and also as the sun marks the beginning of the sacrifice, and it is he who establishes the two signs of the sacrifice: the oblations given to the gods and the wealth received in return by humans (vs. 1). The exchange between sacrificers and gods is reasserted at the end of the penultimate verse (vs. 5cd), which urges Agni to sacrifice to the gods in order that they will benefit humans. The theme of exchange is continued in verse 2a, since894 VII.9
Agni’s “strong resolve” is to sacrifice, and as a result of this resolve he opens the pens of the Paṇis and, as in the Vala story, lets loose cattle, symbols of both wealth and the dawns. In the latter part of this verse the function of Agni in promoting the exchange between gods and sacrificers is suggested by word play that turns on the ambiguity of arká, which can mean either “chant” or “flame,” and of the com
pound purubhójas, either “bringing sustenance” or “consuming sustenance.” That is, Agni purifies either the chant that creates food for humans or the flames that consume it on behalf of the gods.
In 3ab, in a different kind of word play, Agni bears the names of three gods, all of whom, like Agni, have roles in carrying out the ritual: Aditi is the embodiment of the “Guiltlessness” of one who performs the rite correctly, Vivasvant is the first sac rificer (as Geldner notes), and Mitra is the deity of the sacrificial alliance between gods and humans. The name Vivasvant may also carry its appellative significance “shining forth,” which would also fit the fire. In 3cd Agni is brought into connection with two groups of goddesses, who are complicit in the birth of Agni: the Dawns, with whom he appears in the early morning, and the Waters, who give birth to Agni and place him in the “fruitful” plants, from which the fire emerges. There is a final word play in verse 6c, where puruṇīthā́…jarasva can mean that, as a god, Agni should awaken to the musical modes of the ritual chants or, as a priest, should sing musical modes through the sounds of the fire. There is even battle imagery in the latter part of the hymn: in verse 4 Agni enters the “melee” and in verse 5 with Agni’s help Vasiṣṭha destroys the Jarūtha, probably a demonized enemy who is part of the Vasiṣṭha family lore. In that context, puruṇīthā́ could also have a secondary refer ence to warriors’ strategems by which wealth is won.
01 अबोधि जार - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓बोधि जार᳓ उष᳓साम् उप᳓स्थाद्
धो᳓ता मन्द्रः᳓ कवि᳓तमः पवाकः᳓+
द᳓धाति केतु᳓म् उभ᳓यस्य जन्तो᳓र्
हव्या᳓ देवे᳓षु द्र᳓विणं सुकृ᳓त्सु
मूलम् ...{Loading}...
अबो॑धि जा॒र उ॒षसा॑मु॒पस्था॒द्धोता॑ म॒न्द्रः क॒वित॑मः पाव॒कः ।
दधा॑ति के॒तुमु॒भय॑स्य ज॒न्तोर्ह॒व्या दे॒वेषु॒ द्रवि॑णं सु॒कृत्सु॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓बोधि जार᳓ उष᳓साम् उप᳓स्थाद्
धो᳓ता मन्द्रः᳓ कवि᳓तमः पवाकः᳓+
द᳓धाति केतु᳓म् उभ᳓यस्य जन्तो᳓र्
हव्या᳓ देवे᳓षु द्र᳓विणं सुकृ᳓त्सु
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ábodhi ← √budh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
jāráḥ ← jārá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
upásthāt ← upástha- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
uṣásām ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
hótā ← hótar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kavítamaḥ ← kavítama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mandráḥ ← mandrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pāvakáḥ ← pāvaká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dádhāti ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
jantóḥ ← jantú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ketúm ← ketú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ubháyasya ← ubháya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
devéṣu ← devá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
dráviṇam ← dráviṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
havyā́ ← havyá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
sukŕ̥tsu ← sukŕ̥t- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
अबो॑धि । जा॒रः । उ॒षसा॑म् । उ॒पऽस्था॑त् । होता॑ । म॒न्द्रः । क॒विऽत॑मः । पा॒व॒कः ।
दधा॑ति । के॒तुम् । उ॒भय॑स्य । ज॒न्तोः । ह॒व्या । दे॒वेषु॑ । द्रवि॑णम् । सु॒कृत्ऽसु॑ ॥
Hellwig Grammar
- abodhi ← budh
- [verb], singular, Aorist passive
- “understand; notice; wake up; observe; detect; attend to; awaken; attend.”
- jāra ← jāraḥ ← jāra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fancy man.”
- uṣasām ← uṣas
- [noun], genitive, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- upasthāddhotā ← upasthāt ← upastha
- [noun], ablative, singular, neuter
- “genitalia; lap; sexual desire; anus.”
- upasthāddhotā ← hotā ← hotṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- mandraḥ ← mandra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “pleasant; eloquent; dulcet.”
- kavitamaḥ ← kavitama
- [noun], nominative, singular, masculine
- pāvakaḥ ← pāvaka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “pure; purifying; pure; āgneya; clear; bright; bright.”
- dadhāti ← dhā
- [verb], singular, Present indikative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- ketum ← ketu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “banner; ketu; sunbeam; enemy; sign; Premna spinosa Roxb.; comet; signal; signal; luminosity.”
- ubhayasya ← ubhaya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “both(a).”
- jantor ← jantoḥ ← jantu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “man; worm; being; child; Jantu; offspring; insect; vermin; animal.”
- havyā ← havya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- deveṣu ← deva
- [noun], locative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- draviṇaṃ ← draviṇam ← draviṇa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; money; jewel.”
- sukṛtsu ← sukṛt
- [noun], locative, plural, masculine
- “devout; virtuous.”
सायण-भाष्यम्
जारः सर्वेषां प्राणिनां जरयिता होता देवानामाह्वाता मन्द्रः मदयिता स्तुत्यो वा कवितमः प्राज्ञतमः पावकः शोधकोऽग्निः उषसाम् उपस्थात् मध्ये अबोधि अबुध्यत । किंच उभयस्य द्विपदश्च चतुष्पदश्च दैव्यस्य मानुषस्य वा जन्तोः प्राणिनः केतुं प्रज्ञानं दधाति विदधाति । देवेषु च हव्या हव्यानि दधाति । सुकृत्सु यजमानेषु च द्रविणं धनं दधाति ।
Wilson
English translation:
“The waster away (of living creatures), the invoker (of the gods), the giver of delight, the wisest of thewise, the purifier, (Agni), has been manifested from the lap of the dawn; he gives consciousness to both classesof beings (men and animals), oblations to the gods, and wealth to the pious.”
Jamison Brereton
The lover of the Dawns has awakened from their lap, the delighting Hotar, the best of sage poets, the pure one.
He sets in place the beacon for both races: the oblations among the gods and wealth among the good ritual performers.
Griffith
ROUSED from their bosom is the Dawns’ beloved, the joyous Priest, most sapient, Purifier.
He gives a signal both to Gods and mortals, to Gods oblations, riches to the pious.
Geldner
Der Buhle der Morgenröten ist erwacht aus ihrem Schoße aufleuchtend, der wohlredende Hotri, der größte Seher, der Reine. Er gibt das Zeichen für beiderlei Volk, zu den Göttern bringet er die Opfer, Reichtum zu den Frommen.
Grassmann
Erweckt ward aus der Röthen Schooss der Buhle der holde Priester, flammend der allweise; Er hält der Götter und der Menschen Fahne, bringt Opferguss den Göttern, Schatz den Frommen.
Elizarenkova
Пробужден любовник утренних зорь из лона (их),
Радостный хотар, лучший из поэтов, чистый.
Он дает знак обоим родам:
Жертвы (приносит) богам, имущество – благочестивым (людям).
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब छः ऋचावाले नवमे सूक्त का आरम्भ है। इसके प्रथम मन्त्र में फिर कौन विद्वान् सेवने योग्य हैं, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे (जारः) रात्रि का नाश करनेवाला सूर्य (उषसाम्) प्रातःकाल की वेलाओं के (उपस्थात्) समीप से (उभयस्य) इस लोक परलोक में जाने आनेवाले (जन्तोः) जीवात्मा के (हव्या) होमने योग्य वस्तुओं को (केतुम्) बुद्धि को और (द्रविणम्) धन वा बल को (देवेषु) पृथिव्यादि वा विद्वानों में (दधाति) धारण करता है तथा (होता) दानशील (मन्द्रः) आनन्दाता (कवितमः) अति प्रवीण (पावकः) पवित्रकर्ता विद्वान् जीव के ग्राह्य वस्तुओं को (सुकृत्सु) पुण्यात्मा विद्वानों में धन और बुद्धि का धारणकरता स्वयं अज्ञानियों को (अबोधि) बोध कराता, उसी अध्यापक विद्वान् की निरन्तर सेवा करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो विद्वान् जैसे रात्रि को सूर्य निवारण कर प्रकाश को उत्पन्न करता, वैसे अविद्या का निवारण करके विद्या को प्रकट करते हैं, वे जैसे धर्मात्मा न्यायाधीश राजा पुण्यात्माओं में प्रेम धारण करता है, वैसे शमदमादि युक्त श्रोताओं में प्रीति को विधान करें ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथा रात्रेर्जारः सूर्य उषसामुपस्थादुभयस्य जन्तोर्हव्या केतुं द्रविणञ्च देवेषु दधाति तथा होता मन्द्रः कवितमः पावको विद्वान् जन्तोर्हव्या सुकृत्सु देवेषु द्रविणं केतुञ्च दधाति स्वयमबोध्यज्ञान् बोधयति तमेवाध्यापकं विद्वांसं सततं सेवध्वम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः के विद्वांसः सेवनीया इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अबोधि) बोधयति (जारः) रात्रेर्जरयिता सूर्यः (उषसाम्) प्रातर्वेलानाम् (उपस्थात्) समीपात् (होता) दाता (मन्द्रः) आनन्दयिता (कवितमः) विद्वत्तमः (पावकः) पवित्रीकरः (दधाति) (केतुम्) प्रज्ञाम् (उभयस्य) इहाऽमुत्र भवस्य (जन्तोः) जीवस्य (हव्या) होतुमर्हाणि वस्तूनि (देवेषु) पृथिव्यादिषु विद्वत्सु वा (द्रविणम्) धनं बलं वा (सुकृत्सु) पुण्याऽऽत्मसु ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये विद्वांसो यथा सूर्यो रात्रिं निवार्य्य प्रकाशं जनयति तथाऽविद्यां निवार्य्य विद्यां जनयन्ति ते यथा धार्मिको न्यायाधीशो राजा पुण्यात्मसु प्रेम दधाति तथा शमदमादियुक्तेषु श्रोतृषु प्रीतिं विदध्युः ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अग्नीच्या दृष्टान्ताने विद्वानांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसा सूर्य रात्रीचे निवारण करून प्रकाश उत्पन्न करतो तसे विद्वान अविद्येचे निवारण करून विद्या प्रकट करतात. जसे धर्मात्मा न्यायाधीश राजा पुण्यात्म्यांमध्ये प्रेम उत्पन्न करतो तसे शम, दम इत्यादीयुक्त श्रोत्यांमध्ये प्रेम उत्पन्न करावे. ॥ १ ॥
02 स सुक्रतुर्यो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ सुक्र᳓तुर् यो᳓ वि᳓ दु᳓रः पणीना᳓म्
पुनानो᳓ अर्क᳓म् पुरुभो᳓जसं नः
हो᳓ता मन्दरो᳓° विशां᳐᳓ द᳓मूनास्
तिर᳓स् त᳓मो ददृशे रामिया᳓णाम्
मूलम् ...{Loading}...
स सु॒क्रतु॒र्यो वि दुरः॑ पणी॒नां पु॑ना॒नो अ॒र्कं पु॑रु॒भोज॑सं नः ।
होता॑ म॒न्द्रो वि॒शां दमू॑नास्ति॒रस्तमो॑ ददृशे रा॒म्याणा॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स᳓ सुक्र᳓तुर् यो᳓ वि᳓ दु᳓रः पणीना᳓म्
पुनानो᳓ अर्क᳓म् पुरुभो᳓जसं नः
हो᳓ता मन्दरो᳓° विशां᳐᳓ द᳓मूनास्
तिर᳓स् त᳓मो ददृशे रामिया᳓णाम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dúraḥ ← dvā́r- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
paṇīnā́m ← paṇí- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sukrátuḥ ← sukrátu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
arkám ← arká- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
punānáḥ ← √pū- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
purubhójasam ← purubhójas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
dámūnāḥ ← dámūnas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hótā ← hótar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mandráḥ ← mandrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
viśā́m ← víś- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
dadr̥śe ← √dr̥ś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
rāmyā́ṇām ← rā́myā- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
támaḥ ← támas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tirás ← tirás (invariable)
पद-पाठः
सः । सु॒ऽक्रतुः॑ । यः । वि । दुरः॑ । प॒णी॒नाम् । पु॒ना॒नः । अ॒र्कम् । पु॒रु॒ऽभोज॑सम् । नः॒ ।
होता॑ । म॒न्द्रः । वि॒शाम् । दमू॑नाः । ति॒रः । तमः॑ । द॒दृ॒शे॒ । रा॒म्याणा॑म् ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- sukratur ← sukratuḥ ← sukratu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wise.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- duraḥ ← dvār
- [noun], accusative, plural, feminine
- “door; means.”
- paṇīnām ← paṇi
- [noun], genitive, plural, masculine
- “niggard; paṇ.”
- punāno ← punānaḥ ← pū
- [verb noun], nominative, singular
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- arkam ← arka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Calotropis gigantea Beng.; sun; copper; Surya; hymn; twelve; fire; beam.”
- purubhojasaṃ ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purubhojasaṃ ← bhojasam ← bhojas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “advantage; utility; food.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- hotā ← hotṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- mandro ← mandraḥ ← mandra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “pleasant; eloquent; dulcet.”
- viśāṃ ← viśām ← viś
- [noun], genitive, plural, feminine
- “people; tribe; Vaisya; national; viś; real property; Vaisya.”
- damūnās ← damūnāḥ ← damūnas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “master.”
- tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- tamo ← tamaḥ ← tamas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “dark; darkness; Tamas; tamas [word]; faint; tamas; gloom; ignorance.”
- dadṛśe ← dṛś
- [verb], singular, Perfect indicative
- “see; observe; view; visit; look; learn; meet; read; teach; examine; watch; see; notice; perceive; diagnose; travel to; show; detect; know; know; understand; understand; follow.”
- rāmyāṇām ← rāmyā
- [noun], genitive, plural, feminine
- “night; night.”
सायण-भाष्यम्
सः अग्निः सुक्रतुः सुकर्मा सुप्रज्ञो वा भवति । यः अग्निः पणीनाम् असुराणां दुरः द्वाराणि गवां पिधानानि विवृतवान् । पुरुभोजसं बहुक्षीरम् अर्कम् अर्चनीयं गवां संघं नः स्मदर्थं पुनानः शोधयन् । हरन्नित्यर्थः । होता देवानामाह्वाता मन्द्रः मदयिता स्तुत्यो वा दमूनाः दान्तमना दममना दानमना वा राम्याणां रात्रीणां रमयित्रीणां वा विशां जनानां यजमानानां वा तमः अन्धकारं तिरस्कुर्वन् ददृशे दृश्यते च । यद्वा । तमस्तिरो ददृशे नाशयतीत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“He, the doer of great deeds, who forced open the doors of the Paṇis, recovered for us the sacredfood-bestowing (herd of kine), he who is the invoker of the gods, the giver of delight to the lowly-minded, is seenof all people dissipating the gloom of the nights.”
Jamison Brereton
He of strong resolve, who (opens) up the doors of the Paṇis as he purifies the chant that brings much sustenance for us,
he, the delighting Hotar and the housemaster of the clans, has become visible, across the darkness of the nights.
Griffith
Most wise is he who, forcing doors of Panis, brought the bright Sun to us who feedeth many.
The cheerful Priest, men’s Friend and home-companion, through still night’s darkness he is made apparent.
Geldner
Er ist der Einsichtsvolle, der die Türen der Knauser aufschließt, der uns das Lied, das vielen Nutzen bringt, klärt, der wohlredende Hotri, der Gebieter der Clane scheint durch der Nächte Dunkel.
Grassmann
Der schön gesinnte, der der Diebe Thüren, die nahrungsreiche Sonn’ uns flammend aufthat; Der holde Priester und der Häuser Gastfreund liess sich erschauen durch der Nächte Dunkel.
Elizarenkova
Прекрасный силой духа, он (тот,) кто рас(творил) врата Пани,
Очищая нашу песнь, многонасыщающую.
Радостный хотар, домашний (бог) племен,
Виднеется сквозь мрак ночей.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर राज कार्य्यों में कौन लोग श्रेष्ठ होते हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (पणीनाम्) प्रशस्त व्यवहार करनेहारों के (दुरः) द्वारों को (पुनानः) पवित्र करता हुआ (राम्याणाम्) रात्रियों के (तमः) अन्धकार का (तिरः) तिरस्कार करके सूर्य (ददृशे) दीखता है तथा (सुक्रतुः) सुन्दर बुद्धिवाला (अर्कम्) अन्न वा सत्कार योग्य (पुरुभोजसम्) बहुतों के रक्षक मनुष्य को (वि) विशेष कर पवित्रकर्ता (नः) हमारी (विशाम्) प्रजाओं में (मन्द्रः) आनन्ददाता (होता) दानशील (दमूनाः) दमनशील अविद्या का तिरस्कार करता है (सः) वह हमारा राजा हो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोमालङ्कार है। जो सभ्य राजा लोग सूर्य के तुल्य न्याय के प्रकाशक, अविद्यारूप अन्धकार के निवारक, दुष्टों का दमन और श्रेष्ठ धार्मिकों का सत्कार करनेवाले होते हुए धर्मसम्बन्धी मार्ग को पवित्र करते हैं, वे ही सब को सत्कार करने योग्य होते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यः पणीनां दुरः पुनानो राम्याणां तमस्तिरस्कृत्य सूर्यो ददृशे तथा सुक्रतुरर्कं पुरुभोजसं वि पुनानो नो विशां मन्द्रो होता दमूना अविद्यां तिरस्करोति सोऽस्माकं राजा भवतु ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः क राजकर्मसु वरा भवन्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) (सुक्रतुः) सुष्ठुप्रज्ञः (यः) (वि) (दुरः) द्वाराणि (पणीनाम्) स्तुत्यव्यवहारकर्तॄणाम् (पुनानः) पवित्रयन् (अर्कम्) अन्नं सत्कर्तव्यं जनं वा (पुरुभोजसम्) बहूनां रक्षितारम् (नः) अस्माकम् (होता) दाता (मन्द्रः) आनन्दयिता (विशाम्) प्रजानां मध्ये (दमूनाः) दमनशीलः (तिरः) तिरस्करणे (तमः) अन्धकारम् (ददृशे) दृश्यते (राम्याणाम्) रात्रीणाम्। राम्येति रात्रिनाम। (निघं०१.७.२) ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये सभ्या राजानः सूर्यवन्न्यायप्रकाशका अविद्यान्धकारनिवारका दुष्टानां दमनशीला धार्मिकाणां सत्कर्त्तारः सन्तो धर्ममार्गं पुनन्ति त एव सर्वैस्सत्कर्त्तव्या भवन्ति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जे सभ्य राजे लोक सूर्याप्रमाणे न्यायप्रकाशक, अविद्यारूपी अंधकाराचे निवारक, दुष्टांचे दमन व श्रेष्ठ धार्मिकांचा सत्कार करतात व धर्मासंबंधीचा मार्ग प्रशस्त करतात तेच सर्वांकडून सत्कार करण्यायोग्य असतात. ॥ २ ॥
03 अमूरः कविरदितिर्विवस्वान्त्सुसंसन्मित्रो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓मूरः कवि᳓र् अ᳓दितिर् विव᳓स्वान्
सुसंस᳓न् मित्रो᳓ अ᳓तिथिः शिवो᳓ नः
चित्र᳓भानुर् उष᳓साम् भाति अ᳓ग्रे
अपां᳓ ग᳓र्भः प्रसु᳓व आ᳓ विवेश
मूलम् ...{Loading}...
अमू॑रः क॒विरदि॑तिर्वि॒वस्वा॑न्त्सुसं॒सन्मि॒त्रो अति॑थिः शि॒वो नः॑ ।
चि॒त्रभा॑नुरु॒षसां॑ भा॒त्यग्रे॒ऽपां गर्भः॑ प्र॒स्व१॒॑ आ वि॑वेश ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓मूरः कवि᳓र् अ᳓दितिर् विव᳓स्वान्
सुसंस᳓न् मित्रो᳓ अ᳓तिथिः शिवो᳓ नः
चित्र᳓भानुर् उष᳓साम् भाति अ᳓ग्रे
अपां᳓ ग᳓र्भः प्रसु᳓व आ᳓ विवेश
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áditiḥ ← áditi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ámūraḥ ← ámūra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kavíḥ ← kaví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vivásvān ← vivásvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átithiḥ ← átithi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitráḥ ← mitrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
śiváḥ ← śivá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
susaṁsát ← susaṁsád- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ágre ← ágra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
bhāti ← √bhā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
citrábhānuḥ ← citrábhānu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
uṣásām ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
apā́m ← áp- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
gárbhaḥ ← gárbha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
prasvàḥ ← prasū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
viveśa ← √viś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
अमू॑रः । क॒विः । अदि॑तिः । वि॒वस्वा॑न् । सु॒ऽसं॒सत् । मि॒त्रः । अति॑थिः । शि॒वः । नः॒ ।
चि॒त्रऽभा॑नुः । उ॒षसा॑म् । भा॒ति॒ । अग्रे॑ । अ॒पाम् । गर्भः॑ । प्र॒ऽस्वः॑ । आ । वि॒वे॒श॒ ॥
Hellwig Grammar
- amūraḥ ← amūra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wise; intelligent; apt.”
- kavir ← kaviḥ ← kavi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- aditir ← aditiḥ ← aditi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- vivasvān ← vivasvant
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Surya; sun; Vivasvant; Vivasvant.”
- susaṃsan ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- susaṃsan ← saṃsad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “assembly; court; company.”
- mitro ← mitraḥ ← mitra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- atithiḥ ← atithi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “guest; atithi [word]; Atithi.”
- śivo ← śivaḥ ← śiva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “auspicious; benevolent; benign; good-hearted; dear; śiva [word]; holy; nice.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- citrabhānur ← citra
- [noun]
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- citrabhānur ← bhānuḥ ← bhānu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sun; Surya; Calotropis gigantea Beng.; sunbeam; beam; luminosity; copper; light; twelve; appearance; Bhānu; flare.”
- uṣasām ← uṣas
- [noun], genitive, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- bhāty ← bhāti ← bhā
- [verb], singular, Present indikative
- “look; shine; show; look like; glitter; reflect.”
- agre ← agra
- [noun], locative, singular, neuter
- “tip; beginning; peak; end; front; top; beginning; battlefront; agra [word]; acme; fingertip; top; best; optimum; climax; matter; glans.”
- ‘pāṃ ← apām ← ap
- [noun], genitive, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- garbhaḥ ← garbha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fetus; garbha; inside; cavity; embryo; uterus; child; pit; garbhadruti; filling; pregnancy; room; abdomen; fertilization; inside; hole; baby; calyx; midst.”
- prasva ← prasvaḥ ← prasū
- [noun], accusative, plural, feminine
- “mother; grass.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- viveśa ← viś
- [verb], singular, Perfect indicative
- “enter; penetrate; settle; settle.”
सायण-भाष्यम्
योऽग्निः अमूरः अमूढः कविः प्राज्ञः अदितिः अदीनः विवस्वान् दीप्तिमान् सुसंसत् शोभनसदनः शोभनसंवेदनो वा मित्रः प्रमीतेस्त्राता सर्वेषाम् अतिथिः अतिथिवत् पूज्यः शिवः शिवकरो जगतः चित्रभानुः चित्रदीप्तिः उषसाम् अग्रे मुखे भाति सोऽयम् अपां गर्भः सन् प्रस्वः जायमाना ओषधीः आ विवेश । ।
Wilson
English translation:
“Unperplexed, far-seeing elevated, resplendent, right-directing, a friend, a guest, the bestower ofprosperity upon us, the wonderfully radiant he shines before the dawns, the embryo of the waters, he hasentered into the nascent plural nts.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Prasva a viveśa = jayamana oṣadhiḥ
Jamison Brereton
The sage poet who is never misled—Aditi and Vivasvant, Mitra of good fellowship and our kind guest—
with shimmering radiance, he radiates at the head of the Dawns. The infant of the Waters has entered the fruitful ones.
Griffith
Wise, ne.’er deceived, uncircumscribed, refulgent, our gracious guest, a Friend with good attendants,
Shines forth with wondrous light before the Mornings; the young plants hath he entered, Child of Waters.
Geldner
Der kluge Seher ist uns Aditi, Vivasvat, Mitra von schöner Gesellschaft, unser angenehmer Gast. Er leuchtet noch vor den Morgenröten in prächtigem Glanz; der Wasser Kind ist er in die sprossenden Pflanzen eingegangen.
Grassmann
Der sinn’ge, helle, schrankenlose Weise, der schön gesellte Freund, der holde Gast uns Erglänzt hellleuchtend in der Morgen Anbruch; der Wasser Sohn betrat die Blütenähren.
Elizarenkova
Мудрый поэт, Адити, Вивасват,
Прекрасно объединяющий Митра, гость наш милый…
(Бог) с ярким лучом, он светит впереди утренних зорь.
Зародыш вод, он вошел в (молодые) побеги.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कैसा विद्वान् पूजनीय होता है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो (उषसाम्) प्रभात वेलाओं के (अग्रे) पहिले (चित्रभानुः) अद्भुत प्रकाशयुक्त (विवस्वान्) सूर्य के समान (अपाम्) अन्तरिक्ष के बीच (गर्भः) गर्भ के तुल्य वर्त्तमान (प्रस्वः) अपने सम्बन्धी उत्तम जनोंवाला हुआ (भाति) प्रकाशित होता है (सु, संसत्) सुन्दर सभावाला (मित्रः) मित्र (अमूरः) मूढ़ता रहित (कविः) प्रवृत्त बुद्धिवाला पण्डित (अदितिः) पिता के तुल्य वर्त्तमान (अतिथिः) प्राप्त हुए विद्वान् के तुल्य (नः) हमारा (शिव) मङ्गलकारी हुआ (आ, विवेश) प्रवेश करता है, वही विद्वान् सब को सत्कार करने योग्य होता है ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। हे मनुष्यो ! जो विद्वानों में मुखिया, सूर्य के तुल्य सत्य-न्याय का प्रकाशक, अविद्यादि दोषों से रहित, धर्मात्मा, विद्वान्, पुत्र के तुल्य प्रजाओं का पालन करता है, वही अतिथि के तुल्य सत्कार करने योग्य होता है ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! य उषसामग्रे चित्रभानुर्विवस्वानिवापांगर्भ इव प्रस्वः सन् भाति सुसंसन्मित्रोऽमूरः कविरदितिरतिथिरिव नः शिवः सन्नस्मा आ विवेश स एव विद्वान् सर्वैः सत्कर्त्तव्योऽस्ति ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः कीदृशो विद्वान्पूजनीयोऽस्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अमूरः) अमूढः। अत्र वर्णव्यत्ययेन ढस्य स्थाने रः। (कविः) क्रान्तदर्शनः प्राज्ञः (अदितिः) पितेव वर्त्तमानः (विवस्वान्) सूर्य इव (सुसंसत्) शोभना संसत्सभा यस्य सः (मित्रः) सुहृत् (अतिथिः) आप्तो विद्वानिव (शिवः) मङ्गलकारी (नः) अस्माकम् (चित्रभानुः) अद्भुतप्रकाशः (उषसाम्) प्रभातवेलानाम् (भाति) प्रकाशते (अग्रे) पुरस्तात् (अपाम्) अन्तरिक्षस्य मध्ये (गर्भः) गर्भ इव वर्त्तते (प्रस्वः) प्रकृष्टाः स्वे स्वकीयजना यस्य सः (आ विवेश) आविशेत् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या ! यो विदुषामग्रगण्यः सूर्य इव सत्यन्यायप्रकाशकोऽविद्यादिदोषरहितो धर्मात्मा विद्वान् पुत्रवत्प्रजाः पालयति स एवाऽतिथिवत्सत्कर्तव्यो भवति ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. हे माणसांनो ! जो विद्वानात अग्रणी सूर्याप्रमाणे सत्य न्यायाचा प्रकाशक, अविद्या इत्यादी दोषांनी रहित, धर्मात्मा, विद्वान, पुत्राप्रमाणे प्रजेचे पालन करतो तोच अतिथीप्रमाणे सत्कार करण्यायोग्य असतो. ॥ ३ ॥
04 ईळेन्यो वो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ईळे᳓नियो वो म᳓नुषो युगे᳓षु
समनगा᳓ अशुचज् जात᳓वेदाः
सुसंदृ᳓शा भानु᳓ना यो᳓ विभा᳓ति
प्र᳓ति गा᳓वः समिधान᳓म् बुधन्त
मूलम् ...{Loading}...
ई॒ळेन्यो॑ वो॒ मनु॑षो यु॒गेषु॑ समन॒गा अ॑शुचज्जा॒तवे॑दाः ।
सु॒सं॒दृशा॑ भा॒नुना॒ यो वि॒भाति॒ प्रति॒ गावः॑ समिधा॒नं बु॑धन्त ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ईळे᳓नियो वो म᳓नुषो युगे᳓षु
समनगा᳓ अशुचज् जात᳓वेदाः
सुसंदृ᳓शा भानु᳓ना यो᳓ विभा᳓ति
प्र᳓ति गा᳓वः समिधान᳓म् बुधन्त
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
īḷényaḥ ← īḷénya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mánuṣaḥ ← mánus- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yugéṣu ← yugá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
aśucat ← √śuc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
jātávedāḥ ← jātávedas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
samanagā́ḥ ← samanagā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhānúnā ← bhānú- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
susaṁdŕ̥śā ← susaṁdŕ̥ś- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
vibhā́ti ← √bhā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
budhanta ← √budh- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
gā́vaḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
práti ← práti (invariable)
samidhānám ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
पद-पाठः
ई॒ळेन्यः॑ । वः॒ । मनु॑षः । यु॒गेषु॑ । स॒म॒न॒ऽगाः । अ॒शु॒च॒त् । जा॒तऽवे॑दाः ।
सु॒ऽस॒न्दृशा॑ । भा॒नुना॑ । यः । वि॒ऽभाति॑ । प्रति॑ । गावः॑ । स॒म्ऽइ॒धा॒नम् । बु॒ध॒न्त॒ ॥
Hellwig Grammar
- īᄆenyo ← īḍenyaḥ ← īḍ
- [verb noun], nominative, singular
- “praise; invite; raise.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- manuṣo ← manuṣaḥ ← manus
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Manu; man.”
- yugeṣu ← yuga
- [noun], locative, plural, neuter
- “Yuga; yoke; couple; coevals; generation; lustrum; two; pair; yuga [word]; Yuga; race.”
- samanagā ← samana
- [noun], neuter
- “marriage; conflict.”
- samanagā ← gāḥ ← gā
- [noun], nominative, singular, masculine
- aśucaj ← aśucat ← śuc
- [verb], singular, Thematic aorist (Ind.)
- “mourn; grieve; flame; glow; burn; repent.”
- jātavedāḥ ← jātavedas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- susaṃdṛśā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- susaṃdṛśā ← saṃdṛśā ← saṃdṛś
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “appearance; view; view.”
- bhānunā ← bhānu
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “sun; Surya; Calotropis gigantea Beng.; sunbeam; beam; luminosity; copper; light; twelve; appearance; Bhānu; flare.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vibhāti ← vibhā ← √bhā
- [verb], singular, Present indikative
- “shine.”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- gāvaḥ ← go
- [noun], nominative, plural, masculine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- samidhānam ← samindh ← √indh
- [verb noun], accusative, singular
- “kindle; blaze.”
- budhanta ← budh
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “understand; notice; wake up; observe; detect; attend to; awaken; attend.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने वः त्वम् । अत्र विभक्तिवचनव्यत्ययः। मनुषः मनुष्यस्य युगेषु यागकालेषु सर्वेष्वपि दिवसेषु वा ईळेन्यः स्तुत्यः । अतः परं परोक्षस्तुतिः । यः अग्निः जातवेदाः जातधनः समनगाः युद्धेषु संगन्ता सन् अशुचत् दीप्यते । सुसंदृशा सुसंदर्शनेन भानुना तेजसा विभाति च। तमग्निं समिधानं समिध्यमानं गावः स्तुतयः प्रति बुधन्त प्रतिबोधयन्ति ॥
Wilson
English translation:
“You, Agni, are to be glorified in (all) the ages of men; you, Jātavedas, who are illustrious whenengaged in battle; our praises wake up the kindling (Agni), him who shines with conspicuous splendour.”
Jamison Brereton
The one to be invoked by you among the generations of Manu, entering the melee, Jātavedas blazed.
He who radiates forth with a radiance beautiful to see—cows awaken in response to him as he is kindled.
Griffith
Seeking our gatherings, he, your Jatavedas, hath shone adorable through human ages,
Who gleams refulgent with his lovely lustre: the kine have waked to meet him when enkindled.
Geldner
Jatavedas, den ihr unter den Geschlechtern des Manu berufen sollt, der Schlachtengänger, ist entflammt, der in schön zu schauendem Glanz erglänzt. Den Entzündeten wachten die Rinder heran.
Grassmann
Eur preisenswerther Wesenkenner glänzte beim Stamm der Menschen zur Versammlung gehend; Ihn, der entflammt in herrlich schönem Lichte, erstrahlet, haben aufgeweckt die Kühe.
Elizarenkova
Достойный ваших призывов среди поколений Мануса,
Вспыхнул Джатаведас, идущий на (жертвенные) собрания,
(Тот,) что ярко светит (своим) лучом, прекрасный на вид.
Коровы проснулись навстречу зажженному (богу).
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कौन प्रशंसा योग्य होता है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (ईळेन्यः) स्तुति के योग्य (समनगाः) संग्राम को प्राप्त होनेवाला (जातवेदाः) विद्या को प्राप्त हुआ (युगेषु) बहुत वर्षों में (वः) तुम (मनुषः) मनुष्यों को (सुसन्दृशा) अच्छे प्रकार दिखानेवाले (भानुना) किरण से सूर्य के समान (विभाति) प्रकाशित करता है और जैसे (समिधानम्) देदीप्यमान के (प्रति) प्रति (गावः) किरण (बुधन्त) बोध के हेतु होते हैं, वैसे (अशुचत्) शुद्ध प्रतीति कराता है, वही मनुष्यों में उत्तम होता है ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो मनुष्य सूर्य्य के सदृश शुभ गुणों का ग्रहण कराके मनुष्यों को प्रकाशित करते हैं, वे प्रशंसा करने योग्य होते हैं ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! य ईळेन्यस्समनगा जातवेदा युगेषु वो मनुषः सुसंदृशा भानुना सूर्य इव विभाति यथा समिधानं प्रति गावो बुधन्त तथाऽशुचत् स एव नरोत्तमो भवति ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः कः प्रशंसनीयो भवतीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ईळेन्यः) स्तोतुमर्हः (वः) युष्मान् (मनुषः) मननशीलान् (युगेषु) बहुषु वर्षेषु (समनगाः) यः समनं सङ्ग्रामं गच्छति सः (अशुचत्) शोधयति (जातवेदाः) जातविद्यः (सुसंदृशा) सुष्ठु सम्यग् दर्शकेन (भानुना) किरणेन (यः) (विभाति) (प्रति) (गावः) किरणाः (समिधानम्) देदीप्यमानम् (बुधन्त) बोधयन्ति ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये मनुष्याः सूर्यवच्छुभान् गुणान् ग्राहयित्वा मनुष्यान् प्रकाशयन्ति ते प्रशंसितुं योग्या जायन्ते ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जी माणसे सूर्याप्रमाणे शुभगुणांचे ग्रहण करून माणसांना प्रकाशित करतात ती प्रशंसा करण्यायोग्य असतात. ॥ ४ ॥
05 अग्ने याहि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓ग्ने याहि᳓ दूति᳓यम् मा᳓ रिषण्यो
देवाँ᳓ अ᳓छा ब्रह्मकृ᳓ता गणे᳓न
स᳓रस्वतीम् मरु᳓तो अश्वि᳓नापो᳓
य᳓क्षि देवा᳓न् रत्नधे᳓याय वि᳓श्वान्
मूलम् ...{Loading}...
अग्ने॑ या॒हि दू॒त्यं१॒॑ मा रि॑षण्यो दे॒वाँ अच्छा॑ ब्रह्म॒कृता॑ ग॒णेन॑ ।
सर॑स्वतीं म॒रुतो॑ अ॒श्विना॒पो यक्षि॑ दे॒वान्र॑त्न॒धेया॑य॒ विश्वा॑न् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓ग्ने याहि᳓ दूति᳓यम् मा᳓ रिषण्यो
देवाँ᳓ अ᳓छा ब्रह्मकृ᳓ता गणे᳓न
स᳓रस्वतीम् मरु᳓तो अश्वि᳓नापो᳓
य᳓क्षि देवा᳓न् रत्नधे᳓याय वि᳓श्वान्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
dūtyàm ← dūtyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
mā́ ← mā́ (invariable)
riṣaṇyaḥ ← √riṣaṇy- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
yāhí ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ácha ← ácha (invariable)
brahmakŕ̥tā ← brahmakŕ̥t- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
gaṇéna ← gaṇá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
apáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sárasvatīm ← sárasvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ratnadhéyāya ← ratnadhéya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
víśvān ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
yákṣi ← √yaj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, voice:ACT}
पद-पाठः
अग्ने॑ । या॒हि । दू॒त्य॑म् । मा । रि॒ष॒ण्यः॒ । दे॒वान् । अच्छ॑ । ब्र॒ह्म॒ऽकृता॑ । ग॒णेन॑ ।
सर॑स्वतीम् । म॒रुतः॑ । अ॒श्विना॑ । अ॒पः । यक्षि॑ । दे॒वान् । र॒त्न॒ऽधेया॑य । विश्वा॑न् ॥
Hellwig Grammar
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- yāhi ← yā
- [verb], singular, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- dūtyam ← dūtya
- [noun], accusative, singular, neuter
- mā
- [adverb]
- “not.”
- riṣaṇyo ← riṣaṇyaḥ ← riṣaṇy ← √riṣ
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “riṣaṇy [verb].”
- devāṃ ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
- brahmakṛtā ← brahma ← brahman
- [noun], neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- brahmakṛtā ← kṛtā ← kṛt
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “causing; making; performing; promotive; producing; doing; acting; writing; transforming; effecting.”
- gaṇena ← gaṇa
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “group; varga; troop; troop; battalion; flock; herd; gaṇa [word]; corporation; gaṇa; herd; sect; swarm; set; party; gaṇa; series; Ganesa; flight.”
- sarasvatīm ← sarasvatī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Sarasvati; Sarasvatī; language; voice; speech; eloquence; balloon vine; river.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- aśvināpo ← aśvinā ← aśvin
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- aśvināpo ← apaḥ ← ap
- [noun], accusative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- yakṣi ← yaj
- [verb], singular, Present indikative
- “sacrifice; worship; worship.”
- devān ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- ratnadheyāya ← ratna
- [noun], neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- ratnadheyāya ← dheyāya ← dheya
- [noun], dative, singular, neuter
- “giving; distribution.”
- viśvān ← viśva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने दूत्यं दूतस्य कर्म हविर्वहनादि याहि देवान् अच्छ अभिगच्छ। गणेन संघेन सह ब्रह्मकृता ब्रह्मकृतोऽस्मानस्मदीयांश्च तव स्तोतॄन् मा रिषण्यः मा हिंसीः । सरस्वतीं मरुतः अश्विना अश्विनौ अपः चैतान् देवान रत्नधेयाय अस्मभ्यं रत्नदानाय यक्षि च ॥
Wilson
English translation:
“Repair, Agni, to the presence of the gods in your office of messenger, (sent) by the assembly engagedin prayer; neglect us not; offer worship to Sarasvati, the Maruts, the Aśvins, the waters, the universal gods, thatthey may bestow treasures (upon us).”
Jamison Brereton
O Agni, travel on your mission toward the gods—intend us no harm!— along with the band that creates poetic formulations. Sacrifice to Sarasvatī, to the Maruts, to the Aśvins, and to the Waters, and to all the gods so that they grant wealth.
Griffith
Go on thy message to the Gods, and fail not, O Agni, with their band who pray and worship.
Bring all the Gods that they may give us riches, Sarasvati, the Maruts, Asvins, Waters.
Geldner
Agni! Geh deinen Botengang - versieh dich nicht! - zu den Göttern von der erbauenden Sängerschar gesandt! Opfere der Sarasvati, den Marut, den Asvin, den Gewässern, allen Göttern, daß sie Belohnung spenden.
Grassmann
Geh aus auf Botschaft, Agni, säume nimmer, hin zu den Göttern mit der Schar der Beter; Sarasvati, die Maruts, Ritter, Wasser, die Götter alle ehr, dass Gut sie schenken.
Elizarenkova
О Агни, иди со (своей) службой вестника – Не потерпи неудачи!-
К богам, (посланный) толпой (певцов,) творящих молитвы!
Почти Сарасвати, Марутов, Ашвинов, Виды,
Всех-Богов, чтобы они одарили сокровищем!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कौन विद्वान् संगति करने योग्य होते हैं, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) वह्नि के तुल्य कार्य सिद्ध करनेहारे विद्वन् ! आप (दूत्यम्) दूत के कर्म को (याहि) प्राप्त हूजिये (देवान्) विद्वानों वा शुभ गुणों को (मा) मत (रिषण्यः) नष्ट कीजिये (ब्रह्मकृता) जिससे धन वा अन्न को उत्पन्न करते (गणेन) उस सामग्री के समुदाय से (रत्नधेयाय) रत्नों का जिसमें धारण हो उसके लिये (सरस्वतीम्) विद्याशिक्षायुक्त वाणी का (मरुतः) मनुष्यों का (अश्विना) अध्यापक और उपदेशकों के (अपः) कर्मों का और (विश्वान्) सब (देवान्) विद्वानों का जिस कारण (अच्छा) अच्छे प्रकार (यक्षि) सङ्ग करते हैं, इससे सत्कार करने योग्य हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे विद्वान् लोग अग्निरूप दूत से बहुत कार्य्यों को सिद्ध करते हैं, वैसे कार्य को सिद्धि करके किसी को मत मारो, पदार्थविद्या, धन वा धान्य से कोश को पूर्ण कर सब को सुखी करो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने ! त्वं दूत्यं याहि देवान् मा रिषण्यो ब्रह्मकृता गणेन रत्नधेयाय सरस्वतीं मरुतोऽश्विनाऽपो विश्वान् देवान् यतोऽच्छा यक्षि तस्मात् सत्कर्त्तव्योऽसि ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः के विद्वांसः सङ्गन्तव्याः सन्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्ने) वह्निरिव कार्य्यसाधक (याहि) (दूत्यम्) दूतस्य कर्म (मा) निषेधे (रिषण्यः) हिंस्याः (देवान्) विदुषश्शुभान् गुणान् वा (अच्छ) सम्यक्। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (ब्रह्मकृता) येन ब्रह्म धनमन्नं वा करोति तेन (गणेन) समूहेन (सरस्वतीम्) विद्यासुशिक्षायुक्तां वाचम् (मरुतः) मनुष्यान् (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (अपः) कर्माणि (यक्षि) सङ्गच्छसे (देवान्) विदुषः (रत्नधेयाय) रत्नानि धीयन्ते यस्मिँस्तस्मै (विश्वान्) समग्रान् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यथाऽग्निना दूतेन विद्वांसो बहूनि कार्याणि साध्नुवन्ति तथा कार्यसिद्धिं कृत्वा कञ्चन मा हिंसत पदार्थविद्यया धनेन धान्येन वा कोशान् प्रपूर्य्य सर्वान् सुखयत ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! जसे विद्वान लोक अग्निरूपी दूताकडून पुष्कळ कार्य सिद्ध करतात तसे कार्याची सिद्धी करून कुणालाही मारू नका तर पदार्थविद्या, धन किंवा धान्याच्या कोशाने पूर्ण करून सर्वांना सुखी करा. ॥ ५ ॥
06 त्वामग्ने समिधानो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तुवा᳓म् अग्ने समिधानो᳓ व᳓सिष्ठो
ज᳓रूथं हन् य᳓क्षि राये᳓ पु᳓रंधिम्
पुरुणीथा᳓ जातवेदो जरस्व
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
मूलम् ...{Loading}...
त्वाम॑ग्ने समिधा॒नो वसि॑ष्ठो॒ जरू॑थं ह॒न्यक्षि॑ रा॒ये पुरं॑धिम् ।
पु॒रु॒णी॒था जा॑तवेदो जरस्व यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
तुवा᳓म् अग्ने समिधानो᳓ व᳓सिष्ठो
ज᳓रूथं हन् य᳓क्षि राये᳓ पु᳓रंधिम्
पुरुणीथा᳓ जातवेदो जरस्व
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
samidhānáḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vásiṣṭhaḥ ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
han ← √han- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
járūtham ← járūtha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
púraṁdhim ← púraṁdhi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
rāyé ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
yákṣi ← √yaj- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, voice:ACT}
jarasva ← √gr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
jātavedaḥ ← jātávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
puruṇīthā́ ← puruṇīthá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
त्वाम् । अ॒ग्ने॒ । स॒म्ऽइ॒धा॒नः । वसि॑ष्ठः । जरू॑थम् । ह॒न् । यक्षि॑ । रा॒ये । पुर॑म्ऽधिम् ।
पु॒रु॒ऽनी॒था । जा॒त॒ऽवे॒दः॒ । ज॒र॒स्व॒ । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- samidhāno ← samidhānaḥ ← samindh ← √indh
- [verb noun], nominative, singular
- “kindle; blaze.”
- vasiṣṭho ← vasiṣṭhaḥ ← vasiṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Vasiṣṭha; vasiṣṭha [word].”
- jarūthaṃ ← jarūtham ← jarūtha
- [noun], accusative, singular, masculine
- han
- [verb], singular, Present injunctive
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
- yakṣi ← yaj
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sacrifice; worship; worship.”
- rāye ← rai
- [noun], dative, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- purandhim ← puraṃdhi
- [noun], accusative, singular, feminine
- “liberality; Puraṃdhi; munificence.”
- puruṇīthā ← puruṇītha
- [noun], accusative, plural, neuter
- jātavedo ← jātavedaḥ ← jātavedas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
- jarasva ← jṛ
- [verb], singular, Present imperative
- “sing.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वां वसिष्ठः ऋषिः समिधानः भवति । त्वं च जरूथं परुषभाषिणं जरणीयं वा रक्षोगणं हन् जहि । राये धनवते यजमानाय पुरंधिं बहुधियं देवगणम् । तथा च यास्कः– ‘पुरंधिर्बहुधीः’ इति । ‘यक्षि यज । किंच हे जातवेदः अग्ने पुरुणीथा पुरुनीथेन बहुना स्तोत्रेण जरस्व देवान् स्तुहि। यद्वा । पुरुणीथानेकमार्गाणि रक्षांसि जरयेत्यर्थः ॥ ॥ १२ ॥
Wilson
English translation:
“Vasiṣṭha is kindling you, Agni; destroy the malignant; worship the object of many rites, (the company ofthe gods), on behalf of the wealthy (instrumental tutor of the sacrifice), praise (the gods), Jātavedas, with manifoldpraises, and do you ever cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
Kindling you, o Agni, Vasiṣṭha smashed Jarūtha. Sacrifice to Plenitude for riches.
Jātavedas, awaken to many modes. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
Vasistha, when enkindling thee, O Agni, hath slain jarutha. Give us wealth in plenty.
Sing praise in choral song, O Jatavedas. Ye Gods, preserve us evermore with blessings.
Geldner
Indem er dich, Agni, entzündete, erschlug Vasistha den Jarutha. Opfere der Purandhi um Reichtum zu gewinnen; singe das Frühgebet in vielen Weisen, o Jatavedas! - Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Du, angezündet, Agni, als der beste, erschlag den Dämon, schaff des Reichthums Fülle, Komm, Wesenkenner, zu den Chorgesängen; ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
Когда зажег тебя Васиштха, о Агни,
Он убил Джарутху. Почти Пурамдхи ради богатства!
Бодрствуй, о Джатаведас, под воспевания на многие лады!
Защищайте вы нас всегда (своими) милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे विद्वान् क्या करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (जातवेदः) विज्ञान को प्राप्त (अग्ने) अग्नि के तुल्य विद्यादि गुणों से प्रकाशित विद्वन् ! जैसे (समिधानः) सम्यक् प्रकाशमान (वसिष्ठः) अत्यन्त धनी (जरूथम्) शिथिलावस्था से युक्त जीर्ण मेघ को (हन्) हनन करता है, वैसे सुन्दर सभा के योग्य (पुरन्धिम्) बहुतों को धारण करनेवाले (त्वाम्) आप विद्वान् का (राये) धन प्राप्ति के लिये मैं (यक्षि) सङ्ग करता हूँ (यूयम्) तुम लोग (स्वस्तिभिः) सुख साधनों से (नः) हमारी (सदा) सदा (पात) रक्षा करो और (पुरुनीथा) बहुतों को प्राप्त होनेवाले धर्मयुक्त कर्मों की (जरस्व) प्रशंसा करो ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो राजा के सहित सम्य लोग, सूर्य मेघ को जैसे, वैसे अविद्या और दुष्टाचारों का नाश करते हैं, सब को धर्मयुक्त मार्ग को प्राप्त कराते, वे सब के यथावत् रक्षक होते हैं ॥६॥ इस सूक्त में अग्नि के दृष्टान्त से विद्वानों के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की इससे पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ संगति जाननी चाहिये ॥ यह नववाँ सूक्त और बारहवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे जातवेदोऽग्ने ! यथा समिधानो वसिष्ठो जरूथं जीर्णे मेघं हँस्तथा सुसभ्यं पुरन्धिं त्वां रायेऽहं यक्षि यूयं स्वस्तिभिर्नः सदा पात पुरुणीथा जरस्व ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते विद्वांसः किं कुर्य्युरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (त्वाम्) विद्वांसम् (अग्ने) वह्निवद्विद्यादिगुणप्रकाशित (समिधानः) सम्यक् प्रकाशमानः (वसिष्ठः) अतिशयेन धनाढ्यः (जरूथम्) जरावस्थया युक्तम् (हन्) हन्ति (यक्षि) सङ्गच्छेः (राये) धनाय (पुरन्धिम्) यो बहून् दधाति तम् (पुरुणीथा) पुरुन्नयन्ति येषु तानि धर्म्यकर्माणि (जातवेदः) जातविज्ञान (जरस्व) प्रशंस (यूयम्) उपदेशकाः (पात) रक्षत (स्वस्तिभिः) सुखैः (सदा) सर्वस्मिन् काले (नः) अस्मान् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये सराजकाः सभ्याः सूर्यो मेघमिवाऽविद्यां दुष्टाचाराँश्च घ्नन्ति सर्वान् धर्म्यमार्गं नयन्ति ते सर्वेषां यथावद्रक्षका भवन्ति ॥६॥ अत्राग्निदृष्टान्तेन विद्वद्गुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति नवमं सूक्तं द्वादशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सूर्य जसा मेघांचा नाश करतो तसे जे राजासहित सभ्य लोक अविद्या व दुष्टाचरणाचा नाश करतात व सर्वांना धर्मयुक्त मार्ग दाखवितात ते सर्वांचे यथायोग्य रक्षक असतात. ॥ ६ ॥