सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘इन्धे राजा’ इति सप्तर्चमष्टमं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाग्नेयम् । इन्धे राजा’ इत्यनुक्रान्तम् । प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोर्विनियोगः । आतिथ्यायां प्रप्रायमग्निः’ इति स्विष्टकृतो याज्या। सूत्रितं च –‘प्रप्रायमग्निर्भरतस्य शृण्व इति संयाज्ये’ (आश्व. श्रौ. ४.५) इति ॥
Jamison Brereton
8 (524)
Agni
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
7 verses: triṣṭubh
Commenting on verse 4, Proferes (2007: 37) rightly says that this Agni, the fire of the Bharatas, is linked to the military power of the tribe, and it is he, not the king or the warriors, who is credited for the victory over the enemy tribe of the Pūrus. There are hints of the extent of Agni’s power to repel the Pūrus in the repetition of ví “afar” in verses 2, 3, and 4. Likewise, the poet describes how Agni, the son of strength (vs. 7), becomes mighty (vs. 2) and makes his body strong (vs. 5). In an interesting twist, Agni’s bodily strength, which is marked by his brightness, will drive human bodily illness into darkness (vs. 6).
01 इन्धे राजा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इन्धे᳓ रा᳓जा स᳓म् अरियो᳓ न᳓मोभिर्
य᳓स्य प्र᳓तीकम् आ᳓हुतं घृते᳓न
न᳓रो हव्ये᳓भिर् ईळते सबा᳓ध
आ᳓ अग्नि᳓र् अ᳓ग्र उष᳓साम् अशोचि
मूलम् ...{Loading}...
इ॒न्धे राजा॒ सम॒र्यो नमो॑भि॒र्यस्य॒ प्रती॑क॒माहु॑तं घृ॒तेन॑ ।
नरो॑ ह॒व्येभि॑रीळते स॒बाध॒ आग्निरग्र॑ उ॒षसा॑मशोचि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इन्धे᳓ रा᳓जा स᳓म् अरियो᳓ न᳓मोभिर्
य᳓स्य प्र᳓तीकम् आ᳓हुतं घृते᳓न
न᳓रो हव्ये᳓भिर् ईळते सबा᳓ध
आ᳓ अग्नि᳓र् अ᳓ग्र उष᳓साम् अशोचि
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aryáḥ ← arí- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
indhé ← √idh- 1 (root)
{number:SG, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
námobhiḥ ← námas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
rā́jā ← rā́jan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
ā́hutam ← √hu- (root)
{case:NOM, gender:N, number:SG, non-finite:PPP}
ghr̥téna ← ghr̥tá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
prátīkam ← prátīka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
havyébhiḥ ← havyá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
īḷate ← √īḍ- ~ √īḷ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sabā́dhaḥ ← sabā́dhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ágre ← ágra- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
aśoci ← √śuc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
uṣásām ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
पद-पाठः
इ॒न्धे । राजा॑ । सम् । अ॒र्यः । नमः॑ऽभिः । यस्य॑ । प्रती॑कम् । आऽहु॑तम् । घृ॒तेन॑ ।
नरः॑ । ह॒व्येभिः॑ । ई॒ळ॒ते॒ । स॒ऽबाधः॑ । आ । अ॒ग्निः । अग्रे॑ । उ॒षसा॑म् । अ॒शो॒चि॒ ॥
Hellwig Grammar
- indhe ← indh
- [verb], singular, Present indikative
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- rājā ← rājan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- aryo ← aryaḥ ← arya
- [noun], nominative, singular, masculine
- namobhir ← namobhiḥ ← namas
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “adoration; court; namas [word]; bow; salute.”
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- pratīkam ← pratīka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “face; surface.”
- āhutaṃ ← āhutam ← āhu ← √hu
- [verb noun], nominative, singular
- “sacrifice; sprinkle.”
- ghṛtena ← ghṛta
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “ghee; fat.”
- naro ← naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- havyebhir ← havyebhiḥ ← havya
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- īᄆate ← īḍate ← īḍ
- [verb], plural, Present indikative
- “praise; invite; raise.”
- sabādha ← sabādhaḥ ← sabādh
- [noun], nominative, plural, masculine
- “pressing; clamant.”
- āgnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- agra ← agre ← agra
- [noun], locative, singular, neuter
- “tip; beginning; peak; end; front; top; beginning; battlefront; agra [word]; acme; fingertip; top; best; optimum; climax; matter; glans.”
- uṣasām ← uṣas
- [noun], genitive, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- aśoci ← śuc
- [verb], singular, Aorist passive
- “mourn; grieve; flame; glow; burn; repent.”
सायण-भाष्यम्
राजा दीप्तः अर्यः स्वामी हविषां प्रेरको वाग्निः नमोभिः स्तुतिभिः सह सम् इन्धे समिध्यते । यस्य अग्नेः प्रतीकं रूपं घृतेन आहुतं भवति । यं च नरः अस्मदीयाः सबाधः संश्लिष्टाः संजातबाधा वा हव्येभिः हव्यैः सार्धम् ईळते स्तुवन्ति सः अग्निः उषसाम् अग्रे आ अशोचि आदीप्यते ॥
Wilson
English translation:
“The royal (Agni), the mater (of the sacrifice), is kindled with praises, he whose person n is invoked with(offerings of) butter, whom men associated worship with oblations, Agni, who is lighted before the dawn.”
Jamison Brereton
Our compatriot king is kindled by our homage, upon whose face ghee is offered.
Our men urgently summon him with oblations. Here, at the head of the dawns, Agni has been set ablaze.
Griffith
THE King whose face is decked with oil is kindled with homage offered by his faithful servant.
The men, the priests adore him with oblations. Agni hath shone forth when the dawn is breaking.
Geldner
Der König und Herr wird unter Verneigung entzündet, dessen Antlitz mit Schmalz begossen wird. Die Männer berufen ihn eindringlich mit Opfergaben. Agni ist noch vor den Morgenröten entflammt.
Grassmann
Mit Ehrfurcht ward entflammt der treue König, sein Angesicht mit Opferschmalz begossen; Mit Güssen huld’gen eifervoll die Männer; Agni erstrahlte in der Morgen Anbruch.
Elizarenkova
Зажигается с поклонениями царь, благородный (владыка),
Чей лик полит жиром.
Мужи настойчиво вызывают его жертвенными дарами.
Агни засверкал во главе утренних зорь.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब वह राजा कैसा हो, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (नरः) नायक मनुष्य (हव्येभिः) देने योग्य जनों वा (नमोभिः) अन्नादि से होनेवाले सत्कारों के साथ (घृतेन) प्रदीप्तकारक जल वा घी से (यस्य) जिसकी (आहुतम्) स्पर्द्धा ईर्षा को प्राप्त (प्रतीकम्) सेना की निश्चय करानेवाली (ईळते) स्तुति करते हैं वह (समर्यः) युद्ध में कुशल (राजा) प्रकाशमान तेजस्वी मैं उनको (इन्धे) प्रदीप्त करता हूँ जैसे (उषसाम्) प्रभात समय होने से (अग्रे) पहिले (सबाधः) बाध अर्थात् संयोग से बने सब संसार के साथ वर्त्तमान (अग्निः) अग्नि के तुल्य तेजस्वी जन (आ, अशोचि) प्रकाशित किया जाता है, वैसे मैं शत्रुओं के सम्मुख अपनी सेना का प्रकाशक और उत्साह देनेवाला होऊँ ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। हे मनुष्यो ! जो जिस के भृत्य उपकार करनेवाले हों, वे उपकार को प्राप्त हुए से सदा सत्कार पाने योग्य हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: ये नरो हव्येभिर्नमोभिस्सह घृतेन यस्याहुतं प्रतीकमीळते स समर्यो राजाऽहं तानिन्धे। यथोषसामग्रे सबाधोऽग्निराशोचि तथाऽहं शत्रूणां सम्मुखे स्वसेनाप्रकाशक उत्साहकश्च भवेयम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ स राजा कीदृशः स्यादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इन्धे) प्रदीपयामि (राजा) प्रकाशमानः (समर्यः) युद्धकुशलः (नमोभिः) अन्नादिभिस्सत्कारैर्वा (यस्य) (प्रतीकम्) प्रत्येति येन तत्सैन्यम् (आहुतम्) स्पर्द्धितम् (घृतेन) प्रदीपनेनोदकेनाज्येन वा (नरः) नेतारो मनुष्याः (हव्येभिः) होतुं दातुमर्हैः (ईळते) स्तुवन्ति (सबाधः) बाधेन सह वर्त्तमानः (आ) (अग्निः) पावक इव (अग्रे) पुरस्तात् (उषसाम्) प्रभातानाम् (अशोचि) प्रकाश्यते ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या ! ये यस्य भृत्या उपकारकाः स्युस्त उपकृतेन सदा सत्करणीयाः ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अग्नीच्या दृष्टांताने राजाच्या कर्तव्याचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्व सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. ज्याचे सेवक उपकारक असतात तेच सदैव सत्कार करण्यायोग्य असतात. ॥ १ ॥
02 अयमु ष्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अय᳓म् उ ष्य᳓ · सु᳓महाँ अवेदि
हो᳓ता मन्द्रो᳓ म᳓नुषो यह्वो᳓ अग्निः᳓
वि᳓ भा᳓ अकः ससृजानः᳓ पृथिव्यां᳓
कृष्ण᳓पविर् ओ᳓षधीभिर् ववक्षे
मूलम् ...{Loading}...
अ॒यमु॒ ष्य सुम॑हाँ अवेदि॒ होता॑ म॒न्द्रो मनु॑षो य॒ह्वो अ॒ग्निः ।
वि भा अ॑कः ससृजा॒नः पृ॑थि॒व्यां कृ॒ष्णप॑वि॒रोष॑धीभिर्ववक्षे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अय᳓म् उ ष्य᳓ · सु᳓महाँ अवेदि
हो᳓ता मन्द्रो᳓ म᳓नुषो यह्वो᳓ अग्निः᳓
वि᳓ भा᳓ अकः ससृजानः᳓ पृथिव्यां᳓
कृष्ण᳓पविर् ओ᳓षधीभिर् ववक्षे
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
avedi ← √vid- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
súmahān ← súmahānt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
syá ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hótā ← hótar- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mandráḥ ← mandrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mánuṣaḥ ← mánus- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yahváḥ ← yahvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
akar ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
bhā́ḥ ← bhā́s- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pr̥thivyā́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
sasr̥jānáḥ ← √sr̥j- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
ví ← ví (invariable)
kr̥ṣṇápaviḥ ← kr̥ṣṇápavi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
óṣadhībhiḥ ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
vavakṣe ← √vakṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
पद-पाठः
अ॒यम् । ऊं॒ इति॑ । स्यः । सुऽम॑हान् । अ॒वे॒दि॒ । होता॑ । म॒न्द्रः । मनु॑षः । य॒ह्वः । अ॒ग्निः ।
वि । भाः । अ॒क॒रित्य॑कः । स॒सृ॒जा॒नः । पृ॒थि॒व्याम् । कृ॒ष्णऽप॑विः । ओष॑धीभिः । व॒व॒क्षे॒ ॥
Hellwig Grammar
- ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣya ← sya ← tya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “that.”
- sumahāṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sumahāṃ ← mahāṃ ← mahat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “large; eminent; great; loud; dangerous; strong; long; high; much(a); mahant [word]; ample; very; great; adult; important; dark; high; abundant; violent; remarkable; mighty; big; long.”
- avedi ← vid
- [verb], singular, Aorist passive
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- hotā ← hotṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Hotṛ.”
- mandro ← mandraḥ ← mandra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “pleasant; eloquent; dulcet.”
- manuṣo ← manuṣaḥ ← manus
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Manu; man.”
- yahvo ← yahvaḥ ← yahva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “youngest; youthful; active.”
- agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- bhā ← bhās
- [noun], accusative, singular, neuter
- “beam; radiance; bhās [word]; fire.”
- akaḥ ← kṛ
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- sasṛjānaḥ ← sṛj
- [verb noun], nominative, singular
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- pṛthivyāṃ ← pṛthivyām ← pṛthivī
- [noun], locative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- kṛṣṇapavir ← kṛṣṇa
- [noun]
- “black; dark; dark; blue; black.”
- kṛṣṇapavir ← paviḥ ← pavi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vajra; tire; rim.”
- oṣadhībhir ← oṣadhībhiḥ ← oṣadhī
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “herb; plant; drug; herb.”
- vavakṣe ← vakṣ
- [verb], singular, Perfect indicative
- “grow; grow.”
सायण-भाष्यम्
स्यः सः अयं होता देवानामाह्वाता मन्द्रः मदयिता यह्वः महान् अग्निः मनुषः मनुष्यस्य सुमहान् अवेदि सुमहत्त्वेन प्रज्ञायते । अपि च सोऽयं भाः दीप्तीः वि अकः विकरोत्यन्तरिक्षे । किंच सोऽयं कृष्णपविः कृष्णमार्गोऽग्निः पृथिव्यां ससृजानः सृज्यमानः सन् ओषधीभिर्ववक्षे वर्धते ॥
Wilson
English translation:
“This great Agni has been known among men as invoker (of the gods), the giver of deligh, the mighty; hehas spread (in the firmament), he, the darkpathed at large upon the earth, is nourished by the plural nts.”
Jamison Brereton
And here has this very great one been found—the delighting Hotar, the young Agni of Manu.
Let loose, he has spread afar his radiance upon the earth. Whose
wheel-rim is black, he has grown mighty by the plants.
Griffith
Yea, he hath been acknowledged as most mighty, the joyous Priest of men, the youthful Agni.
He, spreading o’er the earth, made light around him, and grew among the plants with blackened fellies..
Geldner
Dieser Agni, der Jüngste, ist bekannt als der ganz große, beliebte Hotri des Manu. Sein Licht ausstrahlend hat er es auf Erden verteilt. Er ist durch die Pflanzen groß geworden, der eine schwarze Radspur hat.
Grassmann
Ja, dieser Agni zeigte sich als grosser, rastloser, muntrer Opferer des Menschen; Er schaffte Licht, hindringend durch die Erde; durch Pflanzen wuchs er, dessen Felgen schwarz sind.
Elizarenkova
Этот самый (бог) прослыл великим,
Веселый хотар Ману, юный Агни.
Выпущенный (на свободу), он распространил свет на земле.
(Бог) с черной колеёй, он возрос благодаря растениям.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह राजा कैसा हो, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानो ! जैसे (विभाः) प्रकाश करनेवाला (यह्वः) बड़ा (अग्निः) अग्नि के तुल्य तेजस्वी (ओषधीभिः) सोमलतादि ओषधियों से (ववक्षे) प्राप्त करता है, वैसे (कृष्णपविः) तीक्ष्ण काट करनेवाले शस्त्र अस्त्रों से युक्त (होता) दानशील (मन्द्रः) आनन्द करानेवाला (सुमहान्) शुभ गुणकर्मों से सत्कार करने योग्य (मनुषः) मनुष्य विद्वानों से (अवेदि) जाना जाता है (स्यः) वह (अयम्) यह (उ) ही (पृथिव्याम्) पृथिवी पर सब को सुख से (ससृजानः) संयुक्त करता हुआ सबकी उन्नति (अकः) करता है ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जो सूर्य के तुल्य उपकारक होते हैं, वे ही अच्छे प्रकार सत्कार पाने योग्य होते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वांसो ! यथा विभा यह्वोऽग्निरोषधीभिर्ववक्षे तथा कृष्णपविर्होता मन्द्रः सुमहान् मनुषो विद्वद्भिरवेदि स्योऽयमु पृथिव्यां सर्वान् सुखेन ससृजानः सन् सर्वेषामुन्नतिमकः ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स राजा कीदृशः स्यादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयम्) (उ) (स्यः) सः (सुमहान्) शुभैर्गुणकर्मभिः पूजनीयः (अवेदि) विद्यते (होता) दाता (मन्द्रः) आनन्दयिता (मनुषः) मनुष्यः (यह्वः) महान् (अग्निः) पावक इव (वि) (भाः) यो भाति (अकः) करोति (ससृजानः) स्रष्टा सन् (पृथिव्याम्) भूमौ (कृष्णपविः) कृष्णो विलेखः पविः शस्त्रास्त्रसमूहो यस्य (ओषधीभिः) सोमलतादिभिः (ववक्षे) वहति ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये सूर्यवदुपकारका भवन्ति त एव सुष्ठु पूज्या जायन्ते ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जे सूर्याप्रमाणे उपकारक असतात तेच चांगल्या प्रकारे सत्कार प्राप्त करण्यायोग्य असतात. ॥ २ ॥
03 कया नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
क᳓या नो अग्ने वि᳓ वसः सुवृक्तिं᳓
का᳓म् उ स्वधा᳓म् ऋणवः शस्य᳓मानः
कदा᳓ भवेम प᳓तयः सुदत्र
रायो᳓ वन्ता᳓रो दुष्ट᳓रस्य साधोः᳓
मूलम् ...{Loading}...
कया॑ नो अग्ने॒ वि व॑सः सुवृ॒क्तिं कामु॑ स्व॒धामृ॑णवः श॒स्यमा॑नः ।
क॒दा भ॑वेम॒ पत॑यः सुदत्र रा॒यो व॒न्तारो॑ दु॒ष्टर॑स्य सा॒धोः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
क᳓या नो अग्ने वि᳓ वसः सुवृक्तिं᳓
का᳓म् उ स्वधा᳓म् ऋणवः शस्य᳓मानः
कदा᳓ भवेम प᳓तयः सुदत्र
रायो᳓ वन्ता᳓रो दुष्ट᳓रस्य साधोः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
káyā ← ká- (pronoun)
{case:INS, gender:F, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
suvr̥ktím ← suvr̥ktí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vasaḥ ← √vas- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
kā́m ← ká- (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
r̥ṇavaḥ ← √r̥- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
śasyámānaḥ ← √śaṁs- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:PASS}
svadhā́m ← svadhā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
u ← u (invariable)
bhavema ← √bhū- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
kadā́ ← kadā́ (invariable)
pátayaḥ ← páti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sudatra ← sudátra- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
duṣṭárasya ← duṣṭára- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
sādhóḥ ← sādhú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vantā́raḥ ← vantár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
कया॑ । नः॒ । अ॒ग्ने॒ । वि । व॒सः॒ । सु॒ऽवृ॒क्तिम् । काम् । ऊं॒ इति॑ । स्व॒धाम् । ऋ॒ण॒वः॒ । श॒स्यमा॑नः ।
क॒दा । भ॒वे॒म॒ । पत॑यः । सु॒ऽद॒त्र॒ । रा॒यः । व॒न्तारः॑ । दु॒स्तर॑स्य । सा॒धोः ॥
Hellwig Grammar
- kayā ← ka
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “what; who; ka [pronoun].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- vasaḥ ← vas
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “dawn; shine.”
- suvṛktiṃ ← suvṛktim ← suvṛkti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “praise.”
- kām ← ka
- [noun], accusative, singular, feminine
- “what; who; ka [pronoun].”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- svadhām ← svadhā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “free will; offering; libation; nature; svadhā [word]; comfort; power.”
- ṛṇavaḥ ← ṛch
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “enter (a state); travel; shoot; send; hit; originate; get; raise; begin; harm.”
- śasyamānaḥ ← śaṃs
- [verb noun], nominative, singular
- “recommend; tell; praise; approve; communicate; recite; commend; bode; name; agree.”
- kadā
- [adverb]
- “when; kadā [word].”
- bhavema ← bhū
- [verb], plural, Present optative
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- patayaḥ ← pati
- [noun], nominative, plural, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- sudatra ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sudatra ← datra ← dattra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “gift.”
- rāyo ← rāyaḥ ← rai
- [noun], genitive, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- vantāro ← vantāraḥ ← vantṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- duṣṭarasya ← duṣṭara
- [noun], genitive, singular, masculine
- “incomparable; irresistible; unbearable; unconquerable.”
- sādhoḥ ← sādhu
- [noun], genitive, singular, masculine
- “good; good; correct; correct; sādhu [word]; excellent; efficient.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वं कया स्वधया हविषा नः अस्माकं सुवृक्तिं स्तुतिं वि वसः व्याप्नुषे आच्छादयसि वा । कामु कां च स्वधां शस्यमानः स्तूयमानस्त्वम् ऋणवः प्राप्नुयाः । हे सुदत्र शोभनदानाग्ने । तथा च यास्कः– सुदत्रः कल्याणदानः ’ (निरु. ६.१४ ) इति । वयं कदा दुष्टरस्य शत्रुभिर्दुर्हिंसकस्य साधोः समीचीनस्य रायः धनस्य पतयः स्वामिनः भवेम । वन्तारः संभक्तारश्च कदा भवेम ॥
Wilson
English translation:
“By what oblation, Agni, do you clothe our praise? What offering do you, when glorified, accept? When,giver of good, may we be the possessors and enjoyers of perfect and unmolested riches?”
Jamison Brereton
In what way, Agni, will you shine our intricate hymn afar, and what self-resolve will you put into action when you are proclaimed?
When would we become lords and winners of hard-gained wealth that brings success, o very generous one?
Griffith
How dost thou decorate our hymn, O Agni? What power dost thou exert when thou art lauded?
When, Bounteous God, may we be lords of riches, winners of precious wealth which none may conquer?
Geldner
Vermöge welcher besonderen Eigenschaft wirst du, Agni, das Loblied erleuchten, und welche besondere Eigenschaft wirst du wecken, wenn du gepriesen wirst? Wann werden wir, du Gabenschöner, Besitzer von Reichtum, Gewinner unübertroffenen frommenden Reichtums sein?
Grassmann
Wie schmückest du, o Agni, unser Lied aus? welch eigne Lust erregst du uns, besungner? Wann werden wir Besitzer sein, o güt’ger, Empfänger schönen, unbestrittnen Reichthums?
Elizarenkova
По какому (побуждению), о Агни, ты осветишь наш гимн
И какое побуждение вызовешь, когда тебя восхваляют?
Когда сможем мы стать повелителями (богатства), о хозяин щедрых даров,
Завоевателями непревзойденного богатства, ведущего прямо к цели?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वे राजा और प्रजा के जन कैसे वर्त्तें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सुदत्र) सुन्दर दाता (अग्ने) विद्युत् के समान ऐश्वर्य देनेवाले राजपुरुष ! (शस्यमानः) प्रशंसा को प्राप्त हुए आप (कया) किस रीति से (नः) हमको (वि, वसः) प्रवास कराते हैं (काम्, उ) किसी (सुवृक्तिम्) सुन्दर प्रकार जिस में प्राप्त हों उस नीति और (स्वधाम्) अन्न को (ऋणवः) प्रसिद्ध करो (कदा) कब (दुष्टरस्य) दुःख से तरने योग्य (साधोः) सत्पुरुष के (वन्तारः) सेवक (रायः) धन के (पतयः) स्वामी हम लोग (भवेम) होवें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! यदि आप हमारा यथावत् पालन कर धनाढ्य करें तो हम भी आप सज्जन की निरन्तर उन्नति करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सुदत्राऽग्ने ! शस्यमानस्त्वं कया नो वि वसः कामु [सुवृक्तिं] स्वधामृणवः कदा दुष्टरस्य साधोर्वन्तारो रायः पतयो वयं भवेम ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्ते राजप्रजाजनाः कथं वर्तेरन्नित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कया) रीत्या (नः) अस्मान् (अग्ने) विद्युद्वदैश्वर्यप्रद (वि) (वसः) निवासय (सुवृक्तिम्) सुष्ठु व्रजन्ति यस्यां नीतौ ताम् (काम्) (उ) (स्वधाम्) अन्नम् (ऋणवः) प्रसाध्नुयाः (शस्यमानः) स्तूयमानः (कदा) (भवेम) (पतयः) (सुदत्र) सुष्ठु दातः (रायः) धनस्य (वन्तारः) सम्भाजकाः (दुष्टरस्य) दुःखेन तरितुं योग्यस्य (साधोः) सत्पुरुषस्य ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! यदि भवानस्मान् यथावत्पालयित्वा धनाढ्यान् कुर्यास्तर्हि वयमपि तव सज्जनस्य सततमुन्नतिं कुर्य्याम ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा ! जर तू आमचे यथायोग्य पालन करून धनवान केलेस तर आम्ही तुझ्यासारख्या सज्जनाची सतत वृद्धी करू. ॥ ३ ॥
04 प्रप्रायमग्निर्भरतस्य शृण्वे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓-प्राय᳓म् अग्नि᳓र् भरत᳓स्य शृण्वे
वि᳓ य᳓त् सू᳓र्यो न᳓ रो᳓चते बृह᳓द् भाः᳓
अभि᳓ यः᳓ पूरु᳓म् पृ᳓तनासु तस्थउ᳓
द्युतानो᳓ दइ᳓व्यो अ᳓तिथिः शुशोच
मूलम् ...{Loading}...
प्रप्रा॒यम॒ग्निर्भ॑र॒तस्य॑ शृण्वे॒ वि यत्सूर्यो॒ न रोच॑ते बृ॒हद्भाः ।
अ॒भि यः पू॒रुं पृत॑नासु त॒स्थौ द्यु॑ता॒नो दैव्यो॒ अति॑थिः शुशोच ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓-प्राय᳓म् अग्नि᳓र् भरत᳓स्य शृण्वे
वि᳓ य᳓त् सू᳓र्यो न᳓ रो᳓चते बृह᳓द् भाः᳓
अभि᳓ यः᳓ पूरु᳓म् पृ᳓तनासु तस्थउ᳓
द्युतानो᳓ दइ᳓व्यो अ᳓तिथिः शुशोच
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bharatásya ← bharatá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
prá-pra ← prá (invariable)
śr̥ṇve ← √śru- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
bhā́ḥ ← bhā́s- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
rócate ← √ruc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sū́ryaḥ ← sū́rya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
abhí ← abhí (invariable)
pŕ̥tanāsu ← pŕ̥tanā- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
pūrúm ← pūrú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tasthaú ← √sthā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
átithiḥ ← átithi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
daívyaḥ ← daívya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dyutānáḥ ← √dyut- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:AOR, voice:MED}
śuśoca ← √śuc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
प्रऽप्र॑ । अ॒यम् । अ॒ग्निः । भ॒र॒तस्य॑ । शृ॒ण्वे॒ । वि । यत् । सूर्यः॑ । न । रोच॑ते । बृ॒हत् । भाः ।
अ॒भि । यः । पू॒रुम् । पृत॑नासु । त॒स्थौ । द्यु॒ता॒नः । दैव्यः॑ । अति॑थिः । शु॒शो॒च॒ ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- prāyam ← pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- prāyam ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- bharatasya ← bharata
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Bharata; Bharata; Bhārata; Bharata; Bharata; actor.”
- śṛṇve ← śru
- [verb], singular, Present indikative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- sūryo ← sūryaḥ ← sūrya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- rocate ← ruc
- [verb], singular, Present indikative
- “please; shine.”
- bṛhad ← bṛhat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- bhāḥ ← bhās
- [noun], accusative, singular, neuter
- “beam; radiance; bhās [word]; fire.”
- abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- pūrum ← pūru
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Pūru; Pūru.”
- pṛtanāsu ← pṛtanā
- [noun], locative, plural, feminine
- “army; battle; pṛtanā [word]; pṛtanā.”
- tasthau ← sthā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- dyutāno ← dyutānaḥ ← dyut
- [verb noun], nominative, singular
- “shine; inflame.”
- daivyo ← daivyaḥ ← daivya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “divine; divine; celestial.”
- atithiḥ ← atithi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “guest; atithi [word]; Atithi.”
- śuśoca ← śuc
- [verb], singular, Perfect indicative
- “mourn; grieve; flame; glow; burn; repent.”
सायण-भाष्यम्
अयं प्रसिद्धः अग्निः भरतस्य यजमानस्य मम प्रप्र अत्यन्तं शृण्वे प्रथितो भवति । कदेत्यत्राह । यत् यदा सूर्यो न सूर्य इव बृहद्भाः बृहद्भासमानो वि रोचते प्रकाशते । किंच यः अग्निः पृतनासु संग्रामेषु पूरुं पूरुनामकमसुरम् अभि तस्थौ अभिबभूव सोऽयं द्युतानः दीप्यमानः दैव्यः अतिथिः देवानामतिथिवत् पूज्यः सन् शुशोच जज्वाल ॥
Wilson
English translation:
“This Agni is greatly celebrated by the instrumental tutor of the rite when he shines resplendent as the sun; hewho overcame Puru in battle, and shone glorious as the guest of the gods.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Is greatley celebrated: bharasyaśṛṇve, yajamānasya prathito bhavati; or, yajamānasya āhvānam śṛṇoti, he hears the invocation of theworshipper
Jamison Brereton
Farther and farther is this Agni of Bharata famed when his lofty radiance gleams afar like the sun.
He who dominated the Pūru in battles blazes as our glowing,
godly guest.
Griffith
Far famed is this the Bharata’s own Agni he shineth like the Sun with lofty splendour.
He who hath vanquished Puru in the battle, the heavenly guest hath glowed in full refulgence.
Geldner
Dieser Agni des Bharata ist weit berühmt, wenn sein hohes Licht wie die Sonne leuchtet, der dem Puru in den Kämpfen überlegen war, der göttliche Gast ist hell aufgeflammt.
Grassmann
Hier wird der Agni Bharata’s gepriesen, wenn wie die Sonne hell sein Licht erstrahlet, Der in den Schlachten unserm Volke beistand, der Götter Gastfreund leuchtete erglänzend.
Elizarenkova
Все дальше и дальше славится этот Агни у Бхараты,
Когда ярко сверкает, словно солнце, (его) высокий свет.
Кто подавил Пуру в сражениях,
(Этот) сияющий небесный гость пламенеет всегда.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कैसा राजा सत्कार के योग्य होता और यह राजा कैसों का सत्कार करे, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे राजपुरुष ! (यत्) जो (अयम्) यह (भरतस्य) धारण वा पोषण करनेवाले के (अग्निः) अग्नि के समान वा (सूर्य, नः) सूर्य के समान (वि, रोचते) विशेष प्रकाशित होता है वा जिसको मैं (प्रप्र, शृण्वे) अच्छे प्रकार सुनता हूँ (यः) जो (बृहत्) बड़े जगत् वा राज्य को तथा (पूरुम्) पालक सेनापति को (अभि, भाः) सब ओर से प्रकाशित करता है तथा (अतिथिः) जाने आने की तिथि जिसकी नियत न हो उसके तुल्य (दैव्यः) विद्वानों ने किया विद्वान् (द्युतानः) प्रकाशमान (पृतनासु) सेनाओं में (तस्थौ) स्थित हो वह (शुशोच) प्रकाशित होता है, उसका आप सदा सत्कार कीजिये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमा और वाचकलुप्तोपमालङ्कार हैं। जो राजा लोग सत्कर्म करनेवालों का ही सत्कार करें और दुष्टाचारियों को दण्ड देवें वे ही सूर्य के तुल्य प्रकाशमान अतिथियों के समान सत्कार करने योग्य होते हुए सर्वदा विजयी होकर प्रसिद्ध कीर्त्तिवाले होते हैं ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे राजन् ! यद्योऽयं भरतस्याऽग्निरिव सूर्यो न विरोचते यमहम्प्रप्र शृण्वे यो बृहत्पूरुमभि भा अतिथिरिव दैव्यो द्युतानः पृतनासु तस्थौ स शुशोच तं त्वं सदैव सत्कुर्याः ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः कीदृशो राजा सत्कर्त्तव्योऽयं कीदृशान् सत्कुर्यादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रप्र) अतिप्रकर्षः (अयम्) (अग्निः) पावक इव (भरतस्य) धारकस्य पोषकस्य (शृण्वे) (वि) (यत्) यः (सूर्यः) (न) इव (रोचते) प्रकाशते (बृहत्) महज्जगद्राज्यं वा (भाः) प्रकाशयति (अभि) (यः) (पूरुम्) पालकं सेनापतिम् (पृतनासु) सेनासु (तस्थौ) तिष्ठेत् (द्युतानः) देदीप्यमानः (दैव्यः) देवैः कृतो विद्वान् (अतिथिः) अविद्यमाना तिथिर्गमनागमनयोर्यस्य (शुशोच) शोचते प्रकाशते ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमावाचकलुप्तोपमालङ्कारौ। ये राजानः सत्कर्मकर्त्तॄनेव सत्कुर्य्युर्दुष्टाचारान् दण्डयेयुस्त एव सूर्यवत्प्रकाशमाना अतिथिवत्सत्कर्तव्याः सन्तः सर्वदा विजयिनो भूत्वा प्रसिद्धकीर्त्तयो भवन्ति ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमा व वाचकलुप्तोपमालंकार आहेत. जे राजे सत्कर्म करणाऱ्यांचाच सत्कार करतात व दुराचारी लोकांना दंड देतात तेच सूर्याप्रमाणे प्रकाशित होऊन अतिथीप्रमाणे सत्कार करण्यायोग्य असतात व सदैव विजयी बनून प्रसिद्ध व कीर्तिमान होतात. ॥ ४ ॥
05 असन्नित्त्वे आहवनानि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓सन्न् इ᳓त् त्वे᳓ आह᳓वनानि भू᳓रि
भु᳓वो वि᳓श्वेभिः सुम᳓ना अ᳓नीकैः
स्तुत᳓श् चिद् अग्ने शृण्विषे गृणानः᳓
स्वयं᳓ वर्धस्व तनु᳓वं सुजात
मूलम् ...{Loading}...
अस॒न्नित्त्वे आ॒हव॑नानि॒ भूरि॒ भुवो॒ विश्वे॑भिः सु॒मना॒ अनी॑कैः ।
स्तु॒तश्चि॑दग्ने शृण्विषे गृणा॒नः स्व॒यं व॑र्धस्व त॒न्वं॑ सुजात ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓सन्न् इ᳓त् त्वे᳓ आह᳓वनानि भू᳓रि
भु᳓वो वि᳓श्वेभिः सुम᳓ना अ᳓नीकैः
स्तुत᳓श् चिद् अग्ने शृण्विषे गृणानः᳓
स्वयं᳓ वर्धस्व तनु᳓वं सुजात
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
āhávanāni ← āhávana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
ásan ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
bhū́ri ← bhū́ri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
ít ← ít (invariable)
tvé ← tvám (pronoun)
{case:LOC, number:SG}
ánīkaiḥ ← ánīka- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
bhúvaḥ ← √bhū- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
sumánāḥ ← sumánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
víśvebhiḥ ← víśva- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
gr̥ṇānáḥ ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
śr̥ṇviṣe ← √śru- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
stutáḥ ← √stu- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
sujāta ← sujātá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
svayám ← svayám (invariable)
tanvàm ← tanū́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vardhasva ← √vr̥dh- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
अस॑न् । इत् । त्वे इति॑ । आ॒ऽहव॑नानि । भूरि॑ । भुवः॑ । विश्वे॑भिः । सु॒ऽमनाः॑ । अनी॑कैः ।
स्तु॒तः । चि॒त् । अ॒ग्ने॒ । शृ॒ण्वि॒षे॒ । गृ॒णा॒नः । स्व॒यम् । व॒र्ध॒स्व॒ । त॒न्व॑म् । सु॒ऽजा॒त॒ ॥
Hellwig Grammar
- asann ← asan ← as
- [verb], plural, Present conjunctive (subjunctive)
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- tve ← tvad
- [noun], locative, singular
- “you.”
- āhavanāni ← āhavana
- [noun], nominative, plural, neuter
- bhūri
- [noun], nominative, singular, neuter
- “much; many; much(a); abundant; rich; mighty; distinguished.”
- bhuvo ← bhuvaḥ ← bhū
- [verb], singular, Aorist conj./subj.
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- viśvebhiḥ ← viśva
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- sumanā ← sumanāḥ ← sumanas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “benevolent; cheerful; happy; satisfied.”
- anīkaiḥ ← anīka
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “army; face; battalion; battlefront; point; appearance.”
- stutaś ← stutaḥ ← stu
- [verb noun], nominative, singular
- “laud; praise; declare; stu.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- śṛṇviṣe ← śru
- [verb], singular, Present indikative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- gṛṇānaḥ ← gṛ
- [verb noun], nominative, singular
- “praise.”
- svayaṃ ← svayam
- [adverb]
- “personally; spontaneously; svayam [word]; voluntarily.”
- vardhasva ← vṛdh
- [verb], singular, Present imperative
- “increase; grow; vṛdh; increase; succeed; strengthen; grow up; spread.”
- tanvaṃ ← tanvam ← tanū
- [noun], accusative, singular
- “body; self; own(a); person; form.”
- sujāta ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sujāta ← jāta ← jan
- [verb noun], vocative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वे त्वयि आहवनानि हवींष्याहुतयो वा भूरि बहूनि असन्नित् भवन्त्येव । त्वं च विश्वेभिः विश्वैः अनीकैः तेजोभिस्त्वद्विभूतिभिरग्निभिर्वा सह सुमना: भुवः भव । हे अग्ने स्तुत: स्तोतुः । स्तौतीति स्तुत् । स्तोत्रं ऋण्विषे शृणु । हे सुजात कल्याणप्रादुर्भावाग्ने गृणानः स्तूयमानस्त्वं स्वयं स्वयमेव तन्वं स्वां तनुं मम तनुं वा वर्धस्व वर्धयस्व ॥
Wilson
English translation:
“In you, Agni, are many offerings; do you with all your flames be propitious; favourably hear (the praises)of the worshipper; and do you of auspicious manifestation being glorified, spontaneously magnify (your) person n.”
Jamison Brereton
There will surely be many offerings poured in you, and you will become benevolent in all your faces.
Though praised, o Agni, you are (already) renowned, as you are being sung. By yourself make your own body strong, o well-born one.
Griffith
Full many oblations are in thee collected: with all thine aspects thou hast waxen gracious.
Thou art already famed as praised and lauded, yet still, O nobly born, increase thy body.
Geldner
Viele Opfergaben sollen in dir geopfert werden; mit allen Gesichtern mögest du freundlich sein. Zwar bist du Gepriesener und Gelobter schon berühmt, Agni, doch mehre auch selbst deinen Leib, du Edler!
Grassmann
Dir sollen werden viele Opfergüsse, sei wohlgesinnt durch alle deine Strahlen; Gelobt, o Agni, lässt du gern dich hören; so stärke deinen Leib, o schöngeborner.
Elizarenkova
Пусть же будет много возлияний в тебя!
Пусть будешь ты милостив всеми (своими) ликами!
Хоть ты слывешь прославленным, о Агни, тебя и сейчас воспевают:
Усиль же сам (свое) тело, о прекраснорожденный!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह राजा क्या करे, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सुजात) सुन्दर प्रकार प्रसिद्ध (अग्ने) विद्वन् राजन् ! (त्वे) आप के निमित्त (भुवः) पृथिवी के सम्बन्ध में (भूरि) बहुत (आहवनानि) सत्कारपूर्वक निमन्त्रण (असन्) होते हैं (विश्वेभिः) सब (अनीकैः) अच्छी शिक्षित सेनाओं के साथ (सुमनाः) प्रसन्न चित्त (स्तुतः) स्तुति को प्राप्त (गृणानः) स्तुति करनेवालों के वाक्यों को (चित्) भी (शृण्विषे) सुनते हैं सो आप (स्वयमित्) स्वयमेव (तन्वम्) शरीर को (वर्धस्व) बढ़ाइये ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! यदि आप प्रशंसित धर्मयुक्त कर्मों को करें तो सर्वत्र विजय को प्राप्त होते हुए आप वृद्धि को प्राप्त होके सब प्रजाओं को बढ़ावें ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सुजाताग्ने ! त्वे भुवो भूर्याहवनान्यसन् विश्वेभिरनीकैः सुमनाः स्तुतो गृणानः सर्वेषां वाक्यानि [चित्] शृण्विषे स त्वं स्वयमित्तन्वं वर्धस्व ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः सः राजा किं कुर्य्यादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (असन्) भवन्ति (इत्) एव (त्वे) त्वयि (आहवनानि) सत्कारपूर्वकनिमन्त्रणानि (भूरि) (भुवः) पृथिव्याः (विश्वेभिः) समग्रैः (सुमनाः) शोभनमनाः (अनीकैः) सुशिक्षितैस्सैन्यैः (स्तुतः) (चित्) अपि (अग्ने) विद्वन्राजन् (शृण्विषे) (गृणानः) स्तुवन् (स्वयम्) (वर्धस्व) (तन्वम्) शरीरम् (सुजात) सुष्ठु प्रसिद्ध ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! यदि भवान् प्रशंसितानि धर्म्याणि कार्याण्यकरिष्यत्तर्हि सर्वत्र विजयमानः सन् स्वयं वर्द्धित्वा सर्वाः प्रजा अवर्धयिष्यत् ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा ! जर तू प्रशंसित धर्मयुक्त कर्म केलेस तर सर्वत्र विजय प्राप्त करून स्वतः उन्नत होऊन सर्व प्रजेला उन्नत करशील. ॥ ५ ॥
06 इदं वचः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इदं᳓ व᳓चः शतसाः᳓ सं᳓सहस्रम्
उ᳓द् अग्न᳓ये जनिषीष्ट द्विब᳓र्हाः
शं᳓ य᳓त् स्तोतृ᳓भ्य आप᳓ये भ᳓वाति
द्युम᳓द् अमीवचा᳓तनं रक्षोहा᳓
मूलम् ...{Loading}...
इ॒दं वचः॑ शत॒साः संस॑हस्र॒मुद॒ग्नये॑ जनिषीष्ट द्वि॒बर्हाः॑ ।
शं यत्स्तो॒तृभ्य॑ आ॒पये॒ भवा॑ति द्यु॒मद॑मीव॒चात॑नं रक्षो॒हा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इदं᳓ व᳓चः शतसाः᳓ सं᳓सहस्रम्
उ᳓द् अग्न᳓ये जनिषीष्ट द्विब᳓र्हाः
शं᳓ य᳓त् स्तोतृ᳓भ्य आप᳓ये भ᳓वाति
द्युम᳓द् अमीवचा᳓तनं रक्षोहा᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M
Morph
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sáṁsahasram ← sáṁsahasra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śatasā́ḥ ← śatasā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vácaḥ ← vácas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
agnáye ← agní- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dvibárhāḥ ← dvibárhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
janiṣīṣṭa ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED, mood:PREC}
út ← út (invariable)
āpáye ← āpí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
bhávāti ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
śám ← śám (invariable)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
stotŕ̥bhyaḥ ← stotár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
amīvacā́tanam ← amīvacā́tana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
dyumát ← dyumánt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
rakṣohā́ ← rakṣohán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
इ॒दम् । वचः॑ । श॒त॒ऽसाः । सम्ऽस॑हस्रम् । उत् । अ॒ग्नये॑ । ज॒नि॒षी॒ष्ट॒ । द्वि॒ऽबर्हाः॑ ।
शम् । यत् । स्तो॒तृऽभ्यः॑ । आ॒पये॑ । भवा॑ति । द्यु॒ऽमत् । अ॒मी॒व॒ऽचात॑नम् । र॒क्षः॒ऽहा ॥
Hellwig Grammar
- idaṃ ← idam
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vacaḥ ← vacas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “statement; command; speech; words; advice; word; voice.”
- śatasāḥ ← śata
- [noun], neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- śatasāḥ ← sāḥ ← sā
- [noun], nominative, singular, neuter
- “winning.”
- saṃsahasram ← saṃsahasra
- [noun], nominative, singular, neuter
- ud
- [adverb]
- “up.”
- agnaye ← agni
- [noun], dative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- janiṣīṣṭa ← jan
- [verb], singular, Aorist optative
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- dvibarhāḥ ← dvibarhas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “double.”
- śaṃ ← śam
- [adverb]
- “śam [word].”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- stotṛbhya ← stotṛbhyaḥ ← stotṛ
- [noun], dative, plural, masculine
- “laudatory; worshiping.”
- āpaye ← āpi
- [noun], dative, singular, masculine
- “friend.”
- bhavāti ← bhū
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- dyumad ← dyumat
- [noun], nominative, singular, neuter
- “bright; brilliant; brilliant; loud.”
- amīvacātanaṃ ← amīva
- [noun], neuter
- “disease.”
- amīvacātanaṃ ← cātanam ← cātana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “removing.”
- rakṣohā ← rakṣaḥ ← rakṣas
- [noun], neuter
- “Rākṣasa; Rakṣas; rakṣas [word].”
- rakṣohā ← hā ← han
- [noun], nominative, singular, neuter
- “killing; curative; destroying; removing; māraka; stabbing.”
सायण-भाष्यम्
शतसाः गवां शतस्य संभक्ता संसहस्रं गवां सहस्रेण च संयुतः द्विबर्हाः द्वाभ्यां विद्याकर्मभ्यां बृहन् वसिष्ठो द्वयोः स्थानयोर्द्युलोकयोर्महान् वा । तथा च यास्कः-’ द्विबर्हा द्वयोः स्थानयोः परिवृढः ’ ( निरु. ६. १७ ) इति । इदं वचः इदं स्तोत्रम् अग्नये उत् जनिषीष्ट उदजीजनत् । किं तदित्यत आह । यत् वचः द्युमत् दीप्तिमत् । यशस्करमित्यर्थः । अमीवचातनं रोगाणां निवारकं रक्षोहा रक्षसां हन्तृ च स्तोतृभ्यः आपये तद्बन्धवे पुत्रादिकायापि शं सुखदं भवाति भवेत् ॥
Wilson
English translation:
“Vasi.ṣṭha illustrious in both heaven and earth, rich with a hundred and a thousand (head of cattle), hasaddressed this hymn to Agni, that such fame- conferring disease-removing, fiend-destroying (laudation) may be(the means of) happiness to the eulogists and their kindred.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Illustrious: dvibarhaḥ dvayoḥ sthānayor mahān(Yāska); vidyākarmābhyām bṛhana, eminent in both wisdom and devotion
Jamison Brereton
Here is our speech: winning hundreds along with thousands, it should be born doubly lofty for Agni,
so that he, the smasher of demons, will become for his praisers and
his friend [=the singer] brilliant good luck that chases sickness into
hiding.
Griffith
Be this my song, that winneth countless treasure, engendered with redoubled force for Agni,
That, splendid, chasing sickness, slaying demons, it may delight our friend and bless the singers.
Geldner
Diese Rede sei Hundert einbringend, Tausend zusammenbringend; für Agni werde sie doppelt so viel wert, daß sie den Sängern und deinem Vertrauten Glück bringe, glänzend, Plagen vertreibend, die Unholde tötend!
Grassmann
Dem Agni sei erzeugt dies zwiefach starke, dies Lied, das hundert-, tausendfaches spende, Dass heilvoll es den Sängern sei, dem Freunde, Krankheit vertreibend, glänzend, Nachtgeist tödtend.
Elizarenkova
Эта речь (пусть) принесет сотни, соберет вместе тысячи!
Пусть она окажется для Агни действенной вдвойне,
Чтобы стать счастливой для восхвалителей (и) для товарища (твоего),
Сверкающая, изгоняющая болезни, убивающая ракшасов!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह राजा क्या करे, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे राजन् ! (शतसाः) सौ का विभाग करने (द्विबर्हाः) विद्या और विनय से ब़ढ़ने और (रक्षोहा) दुष्ट राक्षसों के हिंसा करनेवाले आप (अग्नये) अग्नि के लिये जैसे, वैसे (इदम्) इस (सम्, सहस्रम्) सम्यक् सहस्र (वचः) वचन को (जनिषीष्ट) प्रकट कीजिये (यत्) जिस (द्युमत्) कामनावाले (अमीवचातनम्) रोगनाशरूप (शम्) सुख को (स्तोतृभ्यः) स्तुतिकर्ता विद्वानों के लिये वा (आपये) प्राप्त करानेवाले के लिये (उद्भवाति) प्रसिद्ध करते हैं, उसी को निरन्तर सिद्ध करें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे प्रजाजनो ! जैसे सभापति राजा सब के लिये मधुर कोमल वचन और उत्तम सुख देकर दुःख दूर करता है, वैसे ही तुम लोग भी राजा के लिये असंख्य पदार्थों को देकर प्रमाद और रोग रहित करके अधिकरतर धन देओ ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे राजञ्छतसा द्विबर्हा रक्षोहा भवानग्नय इदं सं सहस्रं वचो जनिषीष्ट यद् द्युमदमीवचातनं शं स्तोतृभ्य आपय उद्भवाति तदेव सततं साधयतु ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स राजा किं कुर्यादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इदम्) (वचः) वचनम् (शतसाः) यः शतानि सनति विभजति (सम्, सहस्रम्) सम्यक्सहस्रम् (उत्) (अग्नये) पावकायेव (जनिषीष्ट) जनयतु (द्विबर्हाः) द्वाभ्यां विद्याविनयाभ्यां बर्हः वर्धनं यस्य सः (शम्) सुखम् (यत्) (स्तोतृभ्यः) स्तावकेभ्यो विद्वद्भ्यः (आपये) प्रापकायाऽऽप्ताय (भवाति) भवेत् (द्युमत्) द्यौः कामना विद्यते यस्य (अमीवचातनम्) रोगनाशनम् (रक्षोहा) रक्षसां दुष्टानां हन्ता ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे प्रजाजना ! यथा राजा सभेशः सर्वेभ्यो मधुरं वचः उत्तमं सुखं दत्वा दुःखं दूरीकरोति तथैव यूयमपि राज्ञेऽसंख्यान् पदार्थान् दत्वा प्रमादरोगरहितं सम्पादयत ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे प्रजाजनांनो! जसा राजा सर्वांना मधुर वचन बोलून उत्तम सुख देऊन दुःख दूर करतो तसे तुम्हीही राजाला असंख्य पदार्थ द्या व प्रमादरहित आणि रोगरहित करा. ॥ ६ ॥
07 नू त्वामग्न - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नू᳓ तुवा᳓म् अग्न ईमहे व᳓सिष्ठा
ईशानं᳓ सूनो सहसो व᳓सूनाम्
इ᳓षं स्तोतृ᳓भ्यो मघ᳓वद्भ्य आनड्
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
मूलम् ...{Loading}...
नू त्वाम॑ग्न ईमहे॒ वसि॑ष्ठा ईशा॒नं सू॑नो सहसो॒ वसू॑नाम् ।
इषं॑ स्तो॒तृभ्यो॑ म॒घव॑द्भ्य आनड्यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
नू᳓ तुवा᳓म् अग्न ईमहे व᳓सिष्ठा
ईशानं᳓ सूनो सहसो व᳓सूनाम्
इ᳓षं स्तोतृ᳓भ्यो मघ᳓वद्भ्य आनड्
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
īmahe ← √yā- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
nú ← nú (invariable)
tvā́m ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vásiṣṭhāḥ ← vásiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
īśānám ← √īś- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
sahasaḥ ← sáhas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
sūno ← sūnú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
vásūnām ← vásu- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:PL}
ānaṭ ← √naś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
íṣam ← íṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
maghávadbhyaḥ ← maghávan- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
stotŕ̥bhyaḥ ← stotár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
नु । त्वाम् । अ॒ग्ने॒ । ई॒म॒हे॒ । वसि॑ष्ठाः । ई॒शा॒नम् । सू॒नो॒ इति॑ । स॒ह॒सः॒ । वसू॑नाम् ।
इष॑म् । स्तो॒तृऽभ्यः॑ । म॒घव॑त्ऽभ्यः । आ॒न॒ट् । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- nū ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- tvām ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- īmahe ← ī ← √i
- [verb], plural, Present indikative
- “beg; solicit.”
- vasiṣṭhā ← vasiṣṭhāḥ ← vasiṣṭha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Vasiṣṭha; vasiṣṭha [word].”
- īśānaṃ ← īśānam ← īś
- [verb noun], accusative, singular
- “govern; command; master; dominate; can; reign; control; own.”
- sūno ← sūnu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “son; offspring.”
- sahaso ← sahasaḥ ← sahas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “force; strength; might; sahas [word]; conquest.”
- vasūnām ← vasu
- [noun], genitive, plural, neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
- iṣaṃ ← iṣam ← iṣ
- [noun], accusative, singular, feminine
- “refreshment; enjoyment; stores.”
- stotṛbhyo ← stotṛbhyaḥ ← stotṛ
- [noun], dative, plural, masculine
- “laudatory; worshiping.”
- maghavadbhya ← maghavadbhyaḥ ← maghavan
- [noun], dative, plural, masculine
- “big.”
- ānaḍ ← ānaṭ ← naś
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “reach; achieve; enter (a state); reach.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
इयमृक् प्रागेव व्याख्याता ॥ ७ ॥अबोधिजारइति षळृचं नवमं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाग्नेयं अबोधिषळित्यनुक्रान्तं प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोर्दशसूक्तमध्ये उक्तोविनियोगः ।
Wilson
English translation:
“We Vasiṣṭhas implore you, Agni, son of strength, the lord of treasures, that you will quickly bestowfood upon thine adorers, who are affluent (in oblations), and do you ever cherish us with blessings.”
Jamison Brereton
And now we Vasiṣṭhas beseech you, the master of good things, o Agni, son of strength.
You have obtained refreshment for the praisers and our generous
(patrons). – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
We, the Vasisthas, now implore thee, Agni, O Son of Strength, the Lord of wealth and riches.
Thou hast brought food to singers and to nobles. Ye Gods, preserve us evermore with blessings.
Geldner
Nun wenden wir Vasitha´s uns an dich, Agni, den Herrn der Güter, du Sohn der Kraft. Du hast den Sängern und den Lohnherren Speisegenuß eingebracht. - Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Nun flehn zu dir, o Agni, wir Vasischtha’s, o Sohn der Kraft, der Güter du besitzest, Du schenkest Labung Opferherrn und Sängern; ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
Сейчас мы обращаемся к тебе, о Агни, (мы -) люди из рода Васиштхи,
К повелителю благ, о сын силы.
Ты добыл жертвенную усладу для певцов (и их) щедрых покровителей.
Защищайте вы нас всегда (своими) милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कैसे पुरुष को प्रजा लोग राजा मानें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सहसः) बलवान् के (सूनो) पुत्र (अग्ने) सत्य मार्ग के प्रकाशक राजन् पुरुष ! जिससे आप (स्तोतृभ्यः) ऋत्विजों के लिये (इषम्) विज्ञान वा धन को (मघवद्भ्यः) बहुत धनवाले के लिये धन वा विज्ञान को (आनट्) व्याप्त होते हो इस कारण (वसिष्ठाः) अत्यन्त धनवाले हम लोग (वसूनाम्) वास के हेतु पृथिव्यादि के (ईशानम्) अध्यक्ष (त्वाम्) आपको (नु, ईमहे) शीघ्र चाहते हैं और हम जिन तुम लोगों की रक्षा करें वे (यूयम्) तुम (स्वस्तिभिः) कल्याणों से (नः) हमारी सदा (पात) रक्षा करो ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! आप विद्वानों के लिये श्रेष्ठ वस्तु, धनवानों के लिये प्रतिष्ठा देते हो आप और राजपुरुष हमारी निरन्तर रक्षा करते हैं, इसलिये आपके हम सेवक होवें ॥७॥ इस सूक्त में अग्नि के दृष्टान्त से राजा के कर्त्तव्य का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की इससे पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ संगति जाननी चाहिये ॥ यह आठवाँ सूक्त और ग्यारहवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सहसस्सूनोऽग्ने ! यतस्त्वं स्तोतृभ्य इषं मघवद्भ्य इषमानट् तस्माद्वसिष्ठा वयं वसूनामीशानं त्वां न्वीमहे वयं याँश्च युष्मान् रक्षेम ते यूयं स्वस्तिभिर्नः सदा पात ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कीदृशं राजानं प्रजा मन्येरन्नित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नु) सद्यः (त्वाम्) (अग्ने) सन्मार्गप्रकाशक (ईमहे) याचामहे (वसिष्ठाः) अतिशयेन वसुमन्तः (ईशानम्) समर्थम् (सूनो) अपत्य (सहसः) बलवतः (वसूनाम्) वासयितॄणाम् (इषम्) विज्ञानं धनं वा (स्तोतृभ्यः) ऋत्विग्भ्यः (मघवद्भ्यः) बहुधनयुक्तेभ्यः (आनट्) व्याप्नोषि (यूयम्) (पात) (स्वस्तिभिः) (सदा) (नः) अस्मान् ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! भवान् विद्वद्भ्यो वरं वस्तु मघवद्भ्यः प्रतिष्ठां ददाति त्वं भृत्याश्चास्मान् सततं रक्षन्ति तस्माद्भवतां वयं सेवकाः स्म इति ॥७॥ अत्राग्निदृष्टान्तेन राजकृत्यवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इत्यष्टमं सूक्तमेकादशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा ! तू विद्वानांना श्रेष्ठ पदार्थ, धनवानांना प्रतिष्ठा देतोस. तू व राजपुरुष आमचे निरंतर रक्षण करता. त्यासाठी आम्ही तुझे सेवक बनावे. ॥ ७ ॥