सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘प्र वः शुक्राय’ इति दशर्चं चतुर्थं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाग्नेयम् । ‘प्र वः’ इत्यनुक्रान्तम् । प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोर्दशसूक्तमध्ये द्वितीयत्वेनोक्तः सूक्तविनियोगः । एकादशिन आग्नेये पशौ ‘ प्र वः शुक्राय’ इत्येषा वपाया याज्या । सूत्रितं च—-’ प्र वः शुक्राय भानवे भरध्वं यथा विप्रस्य मनुषो हविर्भिः’ ( आश्व. श्रौ. ३.७) इति ।।
Jamison Brereton
4 (520)
Agni
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
10 verses: triṣṭubh
According to Geldner, this hymn expresses the wish for a son or for a replace ment for a lost son. This is a wish found already in VII.1, but it is even more strongly articulated here. The best evidence for this interpretation is verses 7–8, which describe the importance of a son of one’s own. Nonetheless, in our view, the subject of this hymn is more likely Agni than a son, and its concern is with a fire that has not come or is just coming to birth. The poet wants a fire of his own, which will bring wealth to him and preserve his life. To be sure, the hymn does contain an implicit analogy between Agni and a son, who likewise brings wealth and preserves the family.
One of the features of this hymn is the repetition of a word or of related words in successive lines or verses: jagr̥bhré (3b) and gŕ̥bham (3c); uvóca (3c) and durókam (3d); agnír amŕ̥taḥ (4b), agnír amŕ̥tān (5b), and agnír amŕ̥tasya (6a); pári ṣadāma (6d) and pariṣádyam (7a); and áraṇasya (7a) and áraṇaḥ (8a). Other repetitions occur at a greater distance. Thus verse 8, the third from the last verse, has grábhāya (8a) and ókaḥ (8c), echoing the repetitions within verse 3. This technique does not occur in the first, introductory verse, nor in the last two verses, which are also VI.15.12 and VII.3.10 respectively and which may have been borrowed from these hymns. These verbal repetitions are a challenge to translate, particularly because in some cases the poet uses the words in different senses. So, for example, amŕ̥ta refers to the “immor
tal” gods in verse 5 but to “living” human beings in verse 6. In verse 6 pári √sad describes the sacrificers “sitting around” the fire, but in verse 7 it probably refers to sequestering something or keeping it separate by drawing a notional circle around it.
01 प्र वः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ वः शुक्रा᳓य भान᳓वे भरध्वं
हव्य᳓म् मतिं᳓ च अग्न᳓ये सु᳓पूतम्
यो᳓ दइ᳓वियानि मा᳓नुषा जनूं᳓षि
अन्त᳓र् वि᳓श्वानि विद्म᳓ना जि᳓गाति
मूलम् ...{Loading}...
प्र वः॑ शु॒क्राय॑ भा॒नवे॑ भरध्वं ह॒व्यं म॒तिं चा॒ग्नये॒ सुपू॑तम् ।
यो दैव्या॑नि॒ मानु॑षा ज॒नूंष्य॒न्तर्विश्वा॑नि वि॒द्मना॒ जिगा॑ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓ वः शुक्रा᳓य भान᳓वे भरध्वं
हव्य᳓म् मतिं᳓ च अग्न᳓ये सु᳓पूतम्
यो᳓ दइ᳓वियानि मा᳓नुषा जनूं᳓षि
अन्त᳓र् वि᳓श्वानि विद्म᳓ना जि᳓गाति
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
bhānáve ← bhānú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
bharadhvam ← √bhr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
prá ← prá (invariable)
śukrā́ya ← śukrá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
agnáye ← agní- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
havyám ← havyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
matím ← matí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
súpūtam ← súpūta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
daívyāni ← daívya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
janū́ṁṣi ← janúṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
mā́nuṣā ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
antár ← antár (invariable)
jígāti ← √gā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vidmánā ← vidmán- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
víśvāni ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
प्र । वः॒ । शु॒क्राय॑ । भा॒नवे॑ । भ॒र॒ध्व॒म् । ह॒व्यम् । म॒तिम् । च॒ । अ॒ग्नये॑ । सुऽपू॑तम् ।
यः । दैव्या॑नि । मानु॑षा । ज॒नूंषि॑ । अ॒न्तः । विश्वा॑नि । वि॒द्मना॑ । जिगा॑ति ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- śukrāya ← śukra
- [noun], dative, singular, masculine
- “bright; clear; white; light; pure.”
- bhānave ← bhānu
- [noun], dative, singular, masculine
- “sun; Surya; Calotropis gigantea Beng.; sunbeam; beam; luminosity; copper; light; twelve; appearance; Bhānu; flare.”
- bharadhvaṃ ← bharadhvam ← bhṛ
- [verb], plural, Present imperative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- havyam ← havya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- matiṃ ← matim ← mati
- [noun], accusative, singular, feminine
- “intelligence; decision; mind; hymn; purpose; idea; opinion; belief; desire; wish; conviction; plan; devotion.”
- cāgnaye ← ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- cāgnaye ← agnaye ← agni
- [noun], dative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- supūtam ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- supūtam ← pūtam ← pū
- [verb noun], accusative, singular
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- daivyāni ← daivya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “divine; divine; celestial.”
- mānuṣā ← mānuṣa
- [noun], accusative, plural, neuter
- “human.”
- janūṃṣy ← janūṃṣi ← janus
- [noun], accusative, plural, neuter
- “birth.”
- antar
- [adverb]
- “inside; in; antar [word]; midmost; between; among.”
- viśvāni ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- vidmanā ← vidman
- [noun], instrumental, singular, neuter
- jigāti ← gā
- [verb], singular, Present indikative
- “go; enter (a state); arrive.”
सायण-भाष्यम्
हे हविषां वोढारः वः यूयं शुक्राय शुभ्राय भानवे दीप्ताय अग्नये सुपूतं सुशुद्धं हव्यं मतिं स्तुतिं च प्र भरध्वम् । यः अग्निः दैव्यानि मानुषा मानुषाणि च विश्वानि जनूंषि जातानि अन्तः अन्तरा विद्मना प्रज्ञानेन मार्गेण वा जिगाति गच्छति । देवान् मनुष्यांश्च अन्तरा हवींषि नेतुं वर्तत इत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Offer your sacred oblation, and praise the bright and radiant Agni, who passes with wisdom between alldivine and human beings.”
Jamison Brereton
Bring forth your offering and your thought, well-purified, to the flaming ray of light, to Agni,
who with wisdom goes among all races, the divine ones and those
descended from Manu.
Griffith
BRING forth your gifts to his refulgent splendour, your hymn as purest offering to Agni,
To him who goes as messenger with knowledge between all songs of men and Gods in heaven.
Geldner
Bringet dem Agni zu hellem Glanz euer wohlgeklärtes Opfer und Gebet dar, der zwischen allen göttlichen und menschlichen Geschlechtern kundig als Bote geht.
Grassmann
Bringt eurem Agni, ihm, dem hellen Lichte, Gebet und Opfer dar als reinste Gabe, Der zwischen allen göttlichen Geschlechtern und menschlichen mit weisem Sinne wandert.
Elizarenkova
Принесите светлому блеску – Агни
Вашу жертву и хорошо очищенную молитву,
(Тому,) кто между всех божественных и людских
Родов странствует со знанием!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब दश ऋचावाले चतुर्थ सूक्त का प्रारम्भ है। इसके प्रथम मन्त्र में मनुष्यों को कैसा होना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (वः) तुम्हारे (शुक्राय) शुद्ध (भानवे) विद्याप्रकाश के लिये तथा (अग्नये) अग्नि में होम करने के लिये (सुपूतम्) सुन्दर पवित्र (हव्यम्) होमने योग्य पदार्थ के तुल्य (मतिम्) विचारशील बुद्धि को वा (दैव्यानि) विद्वानों के किये (मानुषानि) मनुष्यों से सम्पादित (जनूंषि) जन्मों वा कर्मों को (च) और (विश्वानि) सब (अन्तः) अन्तर्गत (विद्मना) जानने योग्य वस्तुओं को (जिगाति) प्रशंसा करता है, उसके लिये तुम लोग उत्तम सुखों का (प्र भरध्वम्) पालन वा धारण करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानो ! जो तुम्हारे लिये उत्तम द्रव्यों तथा सब के हितकारी जन्मों और विज्ञानों का उपदेश करने को प्रवृत्त होता है, उसकी तुम लोग निरन्तर रक्षा करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यो वः शुक्राय भानवेऽग्नये सुपूतं हव्यमिव मतिं दैव्यानि मानुषा जनूंषि चाऽन्तर्विश्वानि विद्मना जिगाति तस्मा उत्तमानि सुखानि यूयं प्र भरध्वम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मनुष्यैः कीदृशैर्भवितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्र) (वः) युष्माकम् (शुक्राय) शुद्धाय (भानवे) विद्याप्रकाशाय (भरध्वम्) धरत पालयत वा (हव्यम्) दातुमर्हम् (मतिम्) मननशीलां प्रज्ञाम् (च) (अग्नये) पावके होमाय (सुपूतम्) सुष्ठु पवित्रम् (यः) (दैव्यानि) दैवैः कृतानि कर्माणि (मानुषा) मनुष्यैर्निर्मितानि (जनूंषि) जन्मानि (अन्तः) मध्ये (विश्वानि) सर्वाणि (विद्मना) विज्ञातव्यानि (जिगाति) प्रशंसति ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! यो युष्मदर्थमुत्तमानि द्रव्याणि सर्वेषां हितानि जन्मानि विज्ञानानि चोपदेष्टुं प्रवर्त्तते तं यूयं सततं रक्षत ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अग्नी, विद्वान, राजा, वीर व प्रजेचे रक्षण इत्यादी कृत्याचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्व सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो ! जो तुम्हाला उत्तम द्रव्याचा, सर्वांच्या हितकारक जन्माचा व विज्ञानाचा उपदेश करण्यास प्रवृत्त होतो त्याचे तुम्ही निरंतर रक्षण करा. ॥ १ ॥
02 स गृत्सो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ गृ᳓त्सो अग्नि᳓स् त᳓रुणश् चिद् अस्तु
य᳓तो य᳓विष्ठो अ᳓जनिष्ट मातुः᳓
सं᳓ यो᳓ व᳓ना युव᳓ते शु᳓चिदन्
भू᳓रि चिद् अ᳓न्ना स᳓म् इ᳓द् अत्ति सद्यः᳓
मूलम् ...{Loading}...
स गृत्सो॑ अ॒ग्निस्तरु॑णश्चिदस्तु॒ यतो॒ यवि॑ष्ठो॒ अज॑निष्ट मा॒तुः ।
सं यो वना॑ यु॒वते॒ शुचि॑द॒न्भूरि॑ चि॒दन्ना॒ समिद॑त्ति स॒द्यः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स᳓ गृ᳓त्सो अग्नि᳓स् त᳓रुणश् चिद् अस्तु
य᳓तो य᳓विष्ठो अ᳓जनिष्ट मातुः᳓
सं᳓ यो᳓ व᳓ना युव᳓ते शु᳓चिदन्
भू᳓रि चिद् अ᳓न्ना स᳓म् इ᳓द् अत्ति सद्यः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
astu ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
cit ← cit (invariable)
gŕ̥tsaḥ ← gŕ̥tsa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
táruṇaḥ ← táruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ájaniṣṭa ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
mātúḥ ← mātár- (nominal stem)
{case:ABL, gender:F, number:SG}
yátas ← yátas (invariable)
yáviṣṭhaḥ ← yáviṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
śúcidan ← śúcidant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vánā ← vána- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yuváte ← √yu- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ánnā ← ánna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
atti ← √ad- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
bhū́ri ← bhū́ri- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
cit ← cit (invariable)
ít ← ít (invariable)
sadyás ← sadyás (invariable)
sám ← sám (invariable)
पद-पाठः
सः । गृत्सः॑ । अ॒ग्निः । तरु॑णः । चि॒त् । अ॒स्तु॒ । यतः॑ । यवि॑ष्ठः । अज॑निष्ट । मा॒तुः ।
सम् । यः । वना॑ । यु॒वते॑ । शुचि॑ऽदन् । भूरि॑ । चि॒त् । अन्ना॑ । सम् । इत् । अ॒त्ति॒ । स॒द्यः ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- gṛtso ← gṛtsaḥ ← gṛtsa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “apt; deft.”
- agnis ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- taruṇaś ← taruṇaḥ ← taruṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “matutinal; young; green; immature; tender; recent; fresh; tender.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- astu ← as
- [verb], singular, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- yato ← yatas
- [adverb]
- “from which; whence; wherein.”
- yaviṣṭho ← yaviṣṭhaḥ ← yaviṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “youngest.”
- ajaniṣṭa ← jan
- [verb], singular, Athematic is aor. (Ind.)
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- mātuḥ ← mātṛ
- [noun], ablative, singular, feminine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vanā ← vana
- [noun], accusative, plural, neuter
- “forest; wood; tree; grove; vana [word]; forest; brush.”
- yuvate ← yu
- [verb], singular, Present indikative
- “unite.”
- śucidan ← śucidat
- [noun], nominative, singular, masculine
- bhūri
- [noun], accusative, singular, neuter
- “much; many; much(a); abundant; rich; mighty; distinguished.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- annā ← anna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “food; foodstuff; grain; anna [word]; eating; boiled rice; meal.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- atti ← ad
- [verb], singular, Present indikative
- “eat; devour.”
- sadyaḥ ← sadyas
- [adverb]
- “immediately; just; daily; sadyas [word].”
सायण-भाष्यम्
सः चित् स एव गृत्सः मेधावी । तथा च यास्कः- गृत्स इति मेधाविनाम’ ( निरु. ९.५)। अग्निः तरुणः तारको भवति । तदा यतः यदा मातुः अरण्याः यविष्ठः युवतमः सन् अजनिष्ट । यः अग्निः शुचिदन् दीप्तदन्तः वना वनानि सं युवते आत्मना संयोजयति । किंच भूरि चित् भूरीण्यपि अन्ना स्वीयान्यन्नानि सद्यः इत् सद्य एव सम् अत्ति सम्यक् भक्षयति ॥ ।
Wilson
English translation:
“May the sagacious Agni be our conductor from the time that he is orn, most youthful, of his mother; hewho, bright-toothed, attacks the forest, and quickly devours his abundant food.”
Jamison Brereton
Let Agni be sharp-witted, though of tender age, since he has been born as his mother’s youngest,
who with his flaming teeth completely grips the pieces of wood. He completely eats his food all at once, even though it be abundant.
Griffith
Wise must this Agni be, though young and tender, since he was born, Most Youthful, of his Mother;
He who with bright teeth seizeth fast the forests, and eats his food, though plenteous, in a moment.
Geldner
Obwohl noch Kind, muß Agni schon erfahren sein, sobald er als Jüngster aus der Mutter geboren wird, der hellen Zahns die Hölzer festhält. Gar viele Speisen ißt er auf in kurzer Frist.
Grassmann
Der weise Agni sei das Kind der Mutter, aus deren Schooss als jüngster er entstammt ist, Er, der das Holz mit hellem Zahn verzehret und viele Speisen auf einmal geniesset.
Elizarenkova
Пусть будет искусен этот Агни, хоть он и молод,
Как только он родился от матери как самый юный,
(Тот,) с блестящим клыком, кто охватывает деревья.
Даже много пищи он пожирает сразу же.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
03 अस्य देवस्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अस्य᳓ देव᳓स्य संस᳓दि अ᳓नीके
य᳓म् म᳓र्तिआसः शियेतं᳓ जगृभ्रे᳓
नि᳓ यो᳓ गृ᳓भम् पउ᳓रुषेयीम् उवो᳓च
दुरो᳓कम् अग्नि᳓र् आय᳓वे शुशोच
मूलम् ...{Loading}...
अ॒स्य दे॒वस्य॑ सं॒सद्यनी॑के॒ यं मर्ता॑सः श्ये॒तं ज॑गृ॒भ्रे ।
नि यो गृभं॒ पौरु॑षेयीमु॒वोच॑ दु॒रोक॑म॒ग्निरा॒यवे॑ शुशोच ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अस्य᳓ देव᳓स्य संस᳓दि अ᳓नीके
य᳓म् म᳓र्तिआसः शियेतं᳓ जगृभ्रे᳓
नि᳓ यो᳓ गृ᳓भम् पउ᳓रुषेयीम् उवो᳓च
दुरो᳓कम् अग्नि᳓र् आय᳓वे शुशोच
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ánīke ← ánīka- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
asyá ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
devásya ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
saṁsádi ← saṁsád- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
jagr̥bhré ← √gr̥bhⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
mártāsaḥ ← márta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
śyetám ← śyetá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yám ← yá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
gŕ̥bham ← gŕ̥bh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ní ← ní (invariable)
paúruṣeyīm ← paúruṣeya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
uvóca ← √uc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
āyáve ← āyú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
durókam ← duróka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
śuśoca ← √śuc- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
अ॒स्य । दे॒वस्य॑ । स॒म्ऽसदि॑ । अनी॑के । यम् । मर्ता॑सः । श्ये॒तम् । ज॒गृ॒भ्रे ।
नि । यः । गृभ॑म् । पौरु॑षेयीम् । उ॒वोच॑ । दुः॒ऽओक॑म् । अ॒ग्निः । आ॒यवे॑ । शु॒शो॒च॒ ॥
Hellwig Grammar
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- devasya ← deva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- saṃsady ← saṃsadi ← saṃsad
- [noun], locative, singular, feminine
- “assembly; court; company.”
- anīke ← anīka
- [noun], locative, singular, neuter
- “army; face; battalion; battlefront; point; appearance.”
- yam ← yad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- martāsaḥ ← marta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man.”
- śyetaṃ ← śyetam ← śyeta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “whitish; red.”
- jagṛbhre ← grah
- [verb], plural, Perfect indicative
- “take; grasp; take out; extract; perceive; pick; assume; include; accept; understand; use; learn; possess; keep; choose; accept; afflict; suck; paralyze; mention; mistake; eat; wear; embrace; fill into; capture; eclipse; get; collect; hand down; marry; heed; touch.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- gṛbham ← gṛbh
- [noun], accusative, singular, feminine
- pauruṣeyīm ← pauruṣeya
- [noun], accusative, singular, feminine
- “human.”
- uvoca ← uc
- [verb], singular, Perfect indicative
- durokam
- [adverb]
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- āyave ← āyu
- [noun], dative, singular, masculine
- śuśoca ← śuc
- [verb], singular, Perfect indicative
- “mourn; grieve; flame; glow; burn; repent.”
सायण-भाष्यम्
अस्य देवस्य अग्नेः अनीके मुख्ये संसदि स्थाने श्येतं श्वेतं शुभ्रं यम् अग्निं मर्तासः मनुष्याः जगृभ्रे परिगृह्णन्ति । यः च अग्निः पौरुषेयीं पुरुषैः क्रियमाणां गृभं गृभीतं नि उवोच ॥ अत्र वचिः सेवार्थे वर्तते । निषेवत इत्यर्थः । सः अग्निः आयवे मनुष्यार्थम् । द्रुह्यवः आयवः’ इति मनुष्यनामसु पाठात् । दुरोकं सपत्नैर्दुःसेवं यथा भवति तथा शुशोच दीप्यते ॥
Wilson
English translation:
“Whom mortals apprehend as white (shining) in the principal station of that divinity; he who assents tomanly adoration, and blazes for the good of man, and the discomfiture (of his foes).”
Jamison Brereton
In the company and before the face of this god, the luminous one whom mortals have accepted as their own,
who is at home with human ownership, but beyond domestication, Agni flames for Āyu.
Griffith
Before his presence must we all assemble, this God’s whom men have seized in his white splendour.
This Agni who hath brooked that men should seize him hath shone for man with glow insufferable.
Geldner
In dieses Gottes Beisein vor seinem Angesicht sind wir, den die Sterblichen festhielten, den rötlichen, der sich an die Gefangenschaft bei den Menschen gewöhnt hat. Agni entflammte, sich schwer heimisch fühlend, für Ayu.
Grassmann
In seinem Glanz, bei dieses Gottes Gastmahl, des hellen, den die Sterblichen ergriffen, Erstrahlte Agni, schwer vom Mann ergreifbar, und liebend doch das menschlische Ergreifen.
Elizarenkova
(Сейчас мы) в обществе этого бога, у лика (его),
Красноватого (бога,) которого захватили смертные,
Который освоился с захватом со стороны людей.
(Хоть и) непривычно, Агни стал гореть для Аю.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर कैसे विद्वान् को सभासद् और अध्यक्ष करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (पौरुषेयीम्) पुरुषसम्बन्धी कार्य्यों की रीति का (नि गृभम्) निरन्तर ग्रहण करने को (उवोच) कहता है (अग्निः) अग्नि के तुल्य तेजस्वी (आयवे) जीवन के लिये (शुशोच) शोच करता है (यम्) जिस (श्येतम्) श्वेत (दुरोकम्) शत्रुओं से दुःख के साथ सेवने योग्य को (अस्य) इस (देवस्य) विद्वान् की (संसदि) सभा वा (अनीके) सेना में (मर्त्तासः) मनुष्य (जगृभ्रे) ग्रहण करते हैं, उसी को सभापति सेनापति करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों को चाहिये कि अच्छे प्रकार परीक्षा कर सभासदों और अध्यक्षों को नियत करें। जो बलवान् और अधिक अवस्थावाले हों, वे ही राज्य को अच्छे प्रकार भूषित कर सकते हैं ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यः पौरुषेयीं निगृभमुवोचाग्निरिवाऽऽयवे शुशोच यं श्येतं दुरोकमस्य देवस्य संसद्यनीके च मर्त्तासो जगृभ्रे तमेव सभ्यं सेनापतिं च कुरुत ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्विद्वांसं कीदृशं सभ्यमध्यक्षं च कुर्य्युरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्य) (देवस्य) विदुषः (संसदि) सभायाम् (अनीके) सैन्ये (यम्) (मर्त्तासः) मनुष्याः (श्येतम्) श्वेतं शुभ्रम् (जगृभ्रे) गृह्णन्ति (नि) (यः) (गृभम्) गृहीतुम् (पौरुषेयीम्) पौरुषेयस्य रीतिम् (उवोच) वदति (दुरोकम्) शत्रुभिर्दुःसेवम् (अग्निः) पावक इव (आयवे) जीवनाय (शुशोच) शोचति ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वद्भिः सुपरीक्ष्य विद्वांस एव सभ्या अध्यक्षाश्च कर्त्तव्याः ये वीर्य्यवन्तो दीर्घायुषो भवन्ति त एव राज्यं सुभूषयितुमर्हन्ति ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानांनी चांगल्या प्रकारे परीक्षा करून सभासद व अध्यक्ष नियुक्त करावेत, जे बलवान, दीर्घायुषी असतील तेच राज्याला चांगल्या प्रकारे भूषित करू शकतात. ॥ ३ ॥
04 अयं कविरकविषु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अयं᳓ कवि᳓र् अ᳓कविषु प्र᳓चेता
म᳓र्तेषु अग्नि᳓र् अमृ᳓तो नि᳓ धायि
स᳓ मा᳓ नो अ᳓त्र जुहुरः सहस्वः
स᳓दा तुवे᳓ सुम᳓नसः सियाम
मूलम् ...{Loading}...
अ॒यं क॒विरक॑विषु॒ प्रचे॑ता॒ मर्ते॑ष्व॒ग्निर॒मृतो॒ नि धा॑यि ।
स मा नो॒ अत्र॑ जुहुरः सहस्वः॒ सदा॒ त्वे सु॒मन॑सः स्याम ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अयं᳓ कवि᳓र् अ᳓कविषु प्र᳓चेता
म᳓र्तेषु अग्नि᳓र् अमृ᳓तो नि᳓ धायि
स᳓ मा᳓ नो अ᳓त्र जुहुरः सहस्वः
स᳓दा तुवे᳓ सुम᳓नसः सियाम
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ákaviṣu ← ákavi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
ayám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
kavíḥ ← kaví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
prácetāḥ ← prácetas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
amŕ̥taḥ ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dhāyi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
márteṣu ← márta- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
ní ← ní (invariable)
átra ← átra (invariable)
juhuraḥ ← √hr̥̄- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
mā́ ← mā́ (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sahasvaḥ ← sáhasvant- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sádā ← sádā (invariable)
sumánasaḥ ← sumánas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
syāma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
tvé ← tvám (pronoun)
{case:LOC, number:SG}
पद-पाठः
अ॒यम् । क॒विः । अक॑विषु । प्रऽचे॑ताः । मर्ते॑षु । अ॒ग्निः । अ॒मृतः॑ । नि । धा॒यि॒ ।
सः । मा । नः॒ । अत्र॑ । जु॒हु॒रः॒ । स॒ह॒स्वः॒ । सदा॑ । त्वे इति॑ । सु॒ऽमन॑सः । स्या॒म॒ ॥
Hellwig Grammar
- ayaṃ ← ayam ← idam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- kavir ← kaviḥ ← kavi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- akaviṣu ← akavi
- [noun], locative, plural, masculine
- pracetā ← pracetāḥ ← pracetas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pracetas; Pracetas; Varuna; Shiva.”
- marteṣv ← marteṣu ← marta
- [noun], locative, plural, masculine
- “man.”
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- amṛto ← amṛtaḥ ← amṛta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- dhāyi ← dhā
- [verb], singular, Aorist passive
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- atra
- [adverb]
- “now; there; then; then; there; here; here; in the following; alternatively; now.”
- juhuraḥ ← hvṛ
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- sahasvaḥ ← sahasvas ← sahasvat
- [noun], vocative, singular, masculine
- “mighty; powerful.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- tve ← tvad
- [noun], locative, singular
- “you.”
- sumanasaḥ ← sumanas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “benevolent; cheerful; happy; satisfied.”
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
कविः क्रान्तदृक् प्रचेताः प्रकाशकः अमृतः मरणधर्मरहितः अयम् अग्निः अकविषु अक्रान्तदृक्षु मर्तेषु मरणधर्मकेषु नि धायि निहितः। अथ प्रत्यक्षस्तुतिः । सहस्वः बलवन्नग्ने त्वे यस्मिन् त्वयि सदा वयं सुमनसः सुमतयः स्याम सः त्वम् अत्र अस्मिन् लोके नः अस्मान् मा जुहुरः मा हिंसीः ॥
Wilson
English translation:
“This far-seeing, sagacious, immortal Agni, has been stationed among short-sighted mortals; harm usnot, vigorous Agni, in this world, that we may ever be devoted to you.”
Jamison Brereton
Here the prescient poet has been installed among non-poets, immortal Agni among mortals.
Do not become angry with us here, o strong one. We would ever have good thoughts in your company.
Griffith
Far-seeing hath this Agni been established, deathless mid mortals, wise among the foolish.
Here, O victorious God, forbear to harm us: may weforever share thy gracious favour.
Geldner
Er wurde als der Weise unter die Unweisen der kluge, unsterbliche Agni unter die Sterblichen gesetzt. Führe du uns dabei nicht auf Abwege, du Gewaltiger! Immer möchten wir bei dir guten Mutes sein.
Grassmann
Er liess sich nieder, bei unweisen weise, bei sterblichen unsterblich, achtsam Agni; Du mögest nicht uns schäd’gen hier, o starker; wir möchten stets in deiner Gunst verbleiben.
Elizarenkova
Он водворился как поэт среди не-поэтов, (этот) прозорливец.
Агни, как бессмертный среди смертных.
Не сердись здесь на нас, о сильный!
Пусть будем мы всегда у тебя любимцами!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन विद्वान् अधिक कर विश्वास के योग्य हो, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सहस्वः) प्रशस्त बलवाले ! जो (अयम्) प्रत्यक्ष आप (अकविषु) न्यून बुद्धिवाले अविद्वानों में (कविः) तीव्र बुद्धियुक्त विद्वान् (मर्त्तेषु) मनुष्यों में (प्रचेताः) चेत करानेवाले (अग्निः) विद्युत् अग्नि के तुल्य (अमृतः) अपने स्वरूप से नाशरहित पुरुष को (नि, धायि) धारण करते हैं (सः) सो आप (अत्र) इस व्यवहार में (नः) हमको (मा) मत (जुहुरः) मारिये जिससे हम लोग (त्वे) आप में (सुमनसः) सुन्दर प्रसन्न चित्तवाले (सदा) सदा (स्याम) होवें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। हे मनुष्यो ! जो यह दीर्घ ब्रह्मचर्य के साथ विद्वानों से विद्या को ग्रहण करता है, वही विद्वान् प्रशंसित बुद्धिवाला, मनुष्यों में महान् कल्याणकारी हो। उसके प्रति सब मनुष्य यदि मित्रता से वर्तें तो अविद्वान् भी बुद्धिमान् होवें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सहस्वो ! योऽयं भवताऽकविषु कविर्मर्त्तेषु प्रचेता अग्निरिवाऽमृतो नि धायि स त्वमत्र नो मा जुहुरो यतो वयं त्वे सुमनसः सदा स्याम ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
को महान् विश्वसनीयो विद्वान् भवेदित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अयम्) (कविः) क्रान्तप्रज्ञो विद्वान् (अकविषु) अक्रान्तप्रज्ञेष्वविद्वत्सु (प्रचेताः) प्रज्ञापयिता (मर्त्तेषु) मनुष्येषु (अग्निः) विद्युदिव (अमृतः) स्वस्वरूपेण नाशरहितः (नि) (धायि) निधीयते (सः) (मा) निषेधे (नः) अस्मान् (अत्र) अस्मिन् व्यवहारे (जुहुरः) हिंस्यात् (सहस्वः) प्रशस्तबलयुक्त (सदा) (त्वे) त्वयि (सुमनसः) (स्याम) ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या ! योऽयं दीर्घब्रह्मचर्येण विद्वद्भ्यो विद्या गृह्णाति स एव विद्वान् प्रशस्तधीर्मनुष्येषु महान् कल्याणकारकः स्यात्तं प्रति सर्वे मनुष्याः सुहृद्भावेन यदि वर्त्तेरंस्तर्ह्यविद्वांसोऽपि धीमन्तो भवेयुः ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. हे माणसांनो ! जो दीर्घ ब्रह्मचर्याने विद्वानांकडून विद्या ग्रहण करतो तोच विद्वान प्रशंसित बुद्धिमान, माणसांमध्ये महान कल्याणकारी असतो. त्याच्याबरोबर सर्व माणसांनी मैत्रीने वागल्यास अविद्वानही बुद्धिमान बनतील. ॥ ४ ॥
05 आ यो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ यो᳓ यो᳓निं देव᳓कृतं ससा᳓द
क्र᳓त्वा हि᳓ अग्नि᳓र् अमृ᳓ताँ अ᳓तारीत्
त᳓म् ओ᳓षधीश् च वनि᳓नश् च ग᳓र्भम्
भू᳓मिश् च विश्व᳓धायसम् बिभर्ति
मूलम् ...{Loading}...
आ यो योनिं॑ दे॒वकृ॑तं स॒साद॒ क्रत्वा॒ ह्य१॒॑ग्निर॒मृताँ॒ अता॑रीत् ।
तमोष॑धीश्च व॒निन॑श्च॒ गर्भं॒ भूमि॑श्च वि॒श्वधा॑यसं बिभर्ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ यो᳓ यो᳓निं देव᳓कृतं ससा᳓द
क्र᳓त्वा हि᳓ अग्नि᳓र् अमृ᳓ताँ अ᳓तारीत्
त᳓म् ओ᳓षधीश् च वनि᳓नश् च ग᳓र्भम्
भू᳓मिश् च विश्व᳓धायसम् बिभर्ति
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
devákr̥tam ← devákr̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sasā́da ← √sad- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yónim ← yóni- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
amŕ̥tān ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
átārīt ← √tr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
hí ← hí (invariable)
krátvā ← krátu- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
ca ← ca (invariable)
gárbham ← gárbha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
óṣadhīḥ ← óṣadhī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vanínaḥ ← vanín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
bhū́miḥ ← bhū́mi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
bibharti ← √bhr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
viśvádhāyasam ← viśvádhāyas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । यः । योनि॑म् । दे॒वऽकृ॑तम् । स॒साद॑ । क्रत्वा॑ । हि । अ॒ग्निः । अ॒मृता॑न् । अता॑रीत् ।
तम् । ओष॑धीः । च॒ । व॒निनः॑ । च॒ । गर्भ॑म् । भूमिः॑ । च॒ । वि॒श्वऽधा॑यसम् । बि॒भ॒र्ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- yoniṃ ← yonim ← yoni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- devakṛtaṃ ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devakṛtaṃ ← kṛtam ← kṛ
- [verb noun], accusative, singular
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- sasāda ← sad
- [verb], singular, Perfect indicative
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- kratvā ← kratu
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- hy ← hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- amṛtāṃ ← amṛta
- [noun], accusative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- atārīt ← tṛ
- [verb], singular, Athematic is aor. (Ind.)
- “traverse; overcome; float; rescue; reach; satisfy.”
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- oṣadhīś ← oṣadhīḥ ← oṣadhī
- [noun], nominative, plural, feminine
- “herb; plant; drug; herb.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- vaninaś ← vaninaḥ ← vanin
- [noun], nominative, plural, masculine
- “tree.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- garbham ← garbha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fetus; garbha; inside; cavity; embryo; uterus; child; pit; garbhadruti; filling; pregnancy; room; abdomen; fertilization; inside; hole; baby; calyx; midst.”
- bhūmiś ← bhūmiḥ ← bhūmi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “floor; earth; Earth; real property; region; pṛthivī; location; Earth; place; bhūja; floor; pit; bhūmi [word]; one; hole; shop; distance; country; space; land; territory; topographic point.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- viśvadhāyasam ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvadhāyasam ← dhāyasam ← dhāyas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “alimentary; sustaining.”
- bibharti ← bhṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
सायण-भाष्यम्
यः अग्निः देवकृतं देवैः कल्पितं योनिं स्थानम् आ ससाद अध्यास्ते । किमर्थं देवाः स्थानं कल्पयन्त्यग्नेः इत्यत आह । हि यस्मात् कारणात् अग्निः क्रत्वा प्रज्ञया अमृतान् देवान् अतारीत दुर्गेभ्यस्तारयति । तम् इममग्निं विश्वधायसं विश्वस्य धारकम् ओषधीः ओषधयः। वनिनश्च वृक्षाश्च गर्भं गर्भं सन्तं बिभ्रति । भूमिश्च बिभर्ति । श्रुतमेव बिभर्तीति पदं बहुवचनान्ततया विपरिणतं सत् ओषधीभिर्वनिभिश्च संबध्यते ॥ ॥ ५ ॥
Wilson
English translation:
“The herbs, and the trees, and the earth, contain as a germ that all- supporting Agni, who occupies aplace provided by the gods, that by his functions he may convey (the offerings) to the immortals.”
Jamison Brereton
Who has sat here upon the womb made by the gods—for Agni has surpassed the deathless (gods) in his resolve (to sacrifice)—
that all-nurturing child do plants, trees, and the land carry.
Griffith
He who hath occupied his God-made dwelling, Agni, in wisdom hath surpassed Immortals.
A Babe unborn, the plants and trees support him, and the earth beareth him the All-sustainer.
Geldner
Der an den gottbestimmten Platz sich gesetzt hat - denn Agni hat an Umsicht die Unsterblichen übertroffen - ihn tragen die Pflanzen und Bäume als Leibesfrucht, und die Erde, den Allnährenden.
Grassmann
Ihn, der in gottgeschaffnen Schooss sich setzte, – denn Agni übertraf an Kraft die Götter, – Den Allernährer tragen Kräuter, Bäume, ihn trägt als Leibesfrucht die Mutter Erde.
Elizarenkova
Кто уселся на место, приготовленное богами –
Ведь Агни силой духа превзошел бессмертных –
Того растения, деревья вынашивают как зародыша,
Всех кормящего, а также земля.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन विद्वान् किसके तुल्य करता है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (अग्निः) अग्नि के तुल्य तेजस्वी (देवकृतम्) विद्वानों ने विद्या पढ़ने के अर्थ बनाये (योनिम्) घर में (आ, ससाद) अच्छे प्रकार निवास करे वह (हि) ही (क्रत्वा) बुद्धि से (अमृतान्) नाशरहित जीवों वा पदार्थों को (अतारीत्) तारता है (च) और जो (भूमिः) पृथिवी के तुल्य सहनशील पुरुष (तम्) उस (विश्वधायसम्) समस्त विद्याओं के धारण करनेवाले (गर्भम्) उपदेशक (च) और (ओषधिः) सोमादि ओषधियों (च) और (वनिनः) बहुत किरणोंवाले अग्नियों को (च) भी (बिभर्ति) धारण करता है, वही अतिपूज्य होता है ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जैसे अग्नि समिधा और होमने योग्य पदार्थों से बढ़ता है, वैसे ही जो पाठशाला में जा आचार्य को प्रसन्न कर ब्रह्मचर्य से विद्या का अभ्यास करते हैं, वे ओषधियों के तुल्य अविद्यारूप रोग के निवारक, सूर्य के तुल्य धर्म के प्रकाशक और पृथिवी के समान सब के धारण वा पोषणकर्त्ता होते हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! योऽग्निरिव देवकृतं योनिमा ससाद स हि क्रत्वाऽमृतानतारीद्यश्च भूमिरिव तं विश्वधायसं गर्भमोषधीश्च वनिनश्च बिभर्ति स एव पूज्यतमो भवति ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
को विद्वान् किंवत्करोतीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) (यः) (योनिम्) गृहम् देवकृतम् विद्वद्भिर्विद्याध्ययनाय निर्मितम् (ससाद) निवसेत् (क्रत्वा) प्रज्ञया (हि) यतः (अग्निः) पावक इव (अमृतान्) नाशरहिताञ्जीवान् पदार्थान् वा (अतारीत्) तारयति (तम्) (ओषधीः) सोमाद्याः (च) (वनिनः) वनानि बहवो किरणा विद्यन्ते येषु तान् (च) (गर्भम्) (भूमिः) पृथिवी च (विश्वधायसम्) यो विश्वाः समग्रा विद्या दधाति ताम् (बिभर्ति) ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या ! यथाऽग्निः समिद्भिर्हविर्भिश्च वर्धते तथैव ये विद्यालयं गत्वाऽऽचार्य्यं प्रसाद्य ब्रह्मचर्येण विद्यामभ्यस्यन्ति त ओषधीवदविद्यारोगनिवारकाः सूर्यवद्धर्मप्रकाशका भूमिवद्विश्वम्भरा भवन्ति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसा होमात समिधा व हवी घालण्यामुळे अग्नी प्रदीप्त होतो तसेच जे पाठशाळेमध्ये आचार्यांना प्रसन्न करून ब्रह्मचर्यपूर्वक विद्येचा अभ्यास करतात ते औषधीप्रमाणे अविद्यारूपी रोगनिवारक, सूर्याप्रमाणे धर्माचे प्रकाशक व पृथ्वीप्रमाणे सर्वांचे धारणकर्ते, पोषणकर्ते ठरतात. ॥ ५ ॥
06 ईशे ह्यट्ग्निरमृतस्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ई᳓शे हि᳓ अग्नि᳓र् अमृ᳓तस्य भू᳓रेर्
ई᳓शे रायः᳓ सुवी᳓रियस्य दा᳓तोः
मा᳓ त्वा वयं᳓ सहसावन्न् अवी᳓रा
मा᳓ अ᳓प्सवः प᳓रि षदाम मा᳓दुवः
मूलम् ...{Loading}...
ईशे॒ ह्य१॒॑ग्निर॒मृत॑स्य॒ भूरे॒रीशे॑ रा॒यः सु॒वीर्य॑स्य॒ दातोः॑ ।
मा त्वा॑ व॒यं स॑हसावन्न॒वीरा॒ माप्स॑वः॒ परि॑ षदाम॒ मादु॑वः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
ई᳓शे हि᳓ अग्नि᳓र् अमृ᳓तस्य भू᳓रेर्
ई᳓शे रायः᳓ सुवी᳓रियस्य दा᳓तोः
मा᳓ त्वा वयं᳓ सहसावन्न् अवी᳓रा
मा᳓ अ᳓प्सवः प᳓रि षदाम मा᳓दुवः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
amŕ̥tasya ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
bhū́reḥ ← bhū́ri- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
hí ← hí (invariable)
ī́śe ← √īś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
dā́toḥ ← √dā- 1 (root)
{case:ABL, number:SG}
ī́śe ← √īś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
suvī́ryasya ← suvī́rya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
avī́rāḥ ← avī́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
mā́ ← mā́ (invariable)
sahasāvan ← sahasāvan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
áduvaḥ ← ádū- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ápsavaḥ ← ápsu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
mā́ ← mā́ (invariable)
mā́ ← mā́ (invariable)
pári ← pári (invariable)
sadāma ← √sad- (root)
{number:PL, person:1, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
ईशे॑ । हि । अ॒ग्निः । अ॒मृत॑स्य । भूरेः॑ । ईशे॑ । रा॒यः । सु॒ऽवीर्य॑स्य । दातोः॑ ।
मा । त्वा॒ । व॒यम् । स॒ह॒सा॒ऽव॒न् । अ॒वीराः॑ । मा । अप्स॑वः । परि॑ । स॒दा॒म॒ । मा । अदु॑वः ॥
Hellwig Grammar
- īśe ← īś
- [verb], singular, Perfect indicative
- “govern; command; master; dominate; can; reign; control; own.”
- hy ← hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- amṛtasya ← amṛta
- [noun], genitive, singular, neuter
- “amṛta; immortality; vatsanābha; ambrosia; mercury; medicine; vighasa; calcium hydroxide.”
- bhūrer ← bhūreḥ ← bhūri
- [noun], genitive, singular, neuter
- “much; many; much(a); abundant; rich; mighty; distinguished.”
- īśe ← īśa
- [noun], locative, singular, masculine
- “Shiva; īśvara; king; mayor; overlord; lord; northeast; īś; supreme spirit; Kubera; mercury; leader.”
- rāyaḥ ← rai
- [noun], genitive, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- suvīryasya ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvīryasya ← vīryasya ← vīrya
- [noun], genitive, singular, neuter
- “potency; vīrya; heroism; potency; strength; semen; power; deed; active agent; efficacy; vīryapāramitā; gold; vigor; vīrya [word]; virility; manfulness; jewel; force.”
- dātoḥ ← dā
- [verb noun]
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- sahasāvann ← sahasāvan ← sahasāvat
- [noun], vocative, singular, masculine
- “mighty.”
- avīrā ← avīrāḥ ← avīra
- [noun], nominative, plural, masculine
- māpsavaḥ ← mā
- [adverb]
- “not.”
- māpsavaḥ ← apsavaḥ ← apsu
- [noun], nominative, plural, masculine
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- ṣadāma ← sadāma ← sad
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “sit down; break down; slow; sink; crumble; fracture; perish; ride; stop; besiege; tire.”
- māduvaḥ ← mā
- [adverb]
- “not.”
- māduvaḥ ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- māduvaḥ ← duvaḥ ← duvas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “worship.”
सायण-भाष्यम्
अमृतस्य अन्नमुदकं वा । द्वितीयार्थे षष्ठी । भूरेः अधिकं दातोः दातुम् अग्निः ईशे ईष्टे हि। सुवीर्यस्य शोभनवीर्ययुक्तं रायः धनं दातुम् ईशे ईष्टे । अथ प्रत्यक्षस्तुतिः । सहसावन् हे बलवन्नग्ने वयं वसिष्ठाः अवीराः पुत्रादिरहिताः सन्तः मा परि षदाम मा पर्युपविशाम । अप्सवः रूपरहिताश्च सन्तः मा परि षदाम । तथा च यास्कः-’ अप्स’ इति रूपनाम’ (निरु. ५.१३) इति । अदुवः परिचरणहीनाश्च मा परि षदाम ॥ ।
Wilson
English translation:
“Agni has power to grant abundant food; he has power to grant riches with male posterity; vigorous Agni,let us not sit down before you devoid of sons, of beauty, of devotion.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Devoid of beauty: māsavāḥ rūparahitaḥ: apsas = rūpa (apsa iti rūpa nāma: Nirukta 5.13)
Jamison Brereton
Because Agni is the master of what is free of death [=alive] and abundant, (because) he is the master of giving a wealth of men,
lacking men, let us not (sit around) you, o strong one; lacking lifebreath or friendship, let us not sit around (you).
Griffith
Agni is Lord of Amrta. in abundance, Lord of the gift of wealth and hero valour,
Victorious God, let us not sit about thee like men devoid of strength, beauty, and worship.
Geldner
Denn Agni vermag den reichlichen Lebensbalsam, er vermag einen Schatz von guten Söhnen zu geben. Nicht wollen wir dich, du Mächtiger, ohne Söhne, ohne Vieh und ohne Achtung umsitzen.
Grassmann
Denn er besitzt ja viele Götterspeise, vermag zu geben Heldenkraft und Reichthum; Nicht nahrungslos, nicht kinderlos, o mächt’ger, lass sitzen uns um dich, noch ohne Gaben.
Elizarenkova
Ведь Агни владеет обильной силой жизни,
Владеет он даром богатства из прекрасных мужей.
Да не останемся мы сидеть вокруг тебя, о наделенный силой,
Без сыновей, без скота, без даров!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को कभी कृतघ्न नहीं होना चाहिये, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सहसावन्) बहुत बलयुक्त विद्वान् पुरुष ! जो (अग्निः) अग्नि के समान तेजस्वी आप (अमृतस्य) नाशरहित नित्य परमात्मा को जानने को (ईशे) समर्थ वा इच्छा करते हो (भूरेः) बहुत प्रकार के (सुवीर्यस्य) सुन्दर पराक्रम के निमित्त (रायः) धन के (दातोः) देने को (ईशे) समर्थ हो (तम्) उन (हि) ही (त्वा) आपको (अवीराः) वीरतारहित हुए (वयम्) हम लोग (मा) (परि, सदाम) सब ओर से प्राप्त न हों (अप्सवः) कुरूप होकर आपको (मा) मत प्राप्त हों (अदुवः) न सेवक होकर (मा) नहीं प्राप्त हों ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो अमृतरूप ईश्वर का विज्ञान, विविध सुखों से तृप्त करनेवाली परिपूर्ण लक्ष्मी को तुम्हारे लिये देता है, उसके समीप वीरता, सुन्दरपन और सेवा को छोड़ के निठुर, कृतघ्नी मत होओ ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सहसावन् विद्वन् ! योऽग्निरिव भवानमृतस्येशे भूरेः सुवीर्यस्य रायो दातोरीशे तं हि त्वाऽवीराः सन्तो वयं मा परि षदामाऽप्सवो भूत्वा त्वां मा परिषदामाऽदुवो भूत्वा मा परि षदाम ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः कदाचित्कृतघ्नैर्न भवितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ईशे) ईष्टे ज्ञातुमिच्छति (हि) खलु (अग्निः) पावक इव (अमृतस्य) परमात्मनः। अधीगर्थदयेशां कर्मणीति कर्मणि षष्ठी। (अष्टा०२.३.५२) (भूरेः) बहुविधस्य (ईशे) (रायः) धनस्य (सुवीर्यस्य) सुष्ठु वीर्यं पराक्रमो यस्मात्तस्य (दातोः) दातुम् (मा) (त्वा) त्वाम् (वयम्) (सहसावन्) बहुबलयुक्त (अवीराः) वीरतारहिताः (मा) (अप्सवः) कुरूपाः (परि) (सदाम) प्राप्नुयाम (मा) (अदुवः) अपरिचारकाः ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! योऽमृतविज्ञानं पुष्कलां विविधसुखप्रियां श्रियं युष्मभ्यं प्रयच्छति तत्सन्निधौ वीरतां सुरूपतां सेवां च त्यक्त्वा निष्ठुराः कृतघ्ना मा भवत ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! जो तुम्हाला अमृतरूपी ईश्वराचे विज्ञान, विविध सुखांनी तृप्त करणारी परिपूर्ण लक्ष्मी देतो त्याच्या सान्निध्यात वीरता, सुरूपता व सेवा यांचा त्याग करून निष्ठूर, कृतघ्न बनू नका. ॥ ६ ॥
07 परिषद्यं ह्यरणस्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
परिष᳓द्यं हि᳓ अ᳓रणस्य रे᳓क्णो
नि᳓त्यस्य रायः᳓ प᳓तयः सियाम
न᳓ शे᳓षो अग्ने अन्य᳓जातम् अस्ति
अ᳓चेतानस्य मा᳓ पथो᳓ वि᳓ दुक्षः
मूलम् ...{Loading}...
प॒रि॒षद्यं॒ ह्यर॑णस्य॒ रेक्णो॒ नित्य॑स्य रा॒यः पत॑यः स्याम ।
न शेषो॑ अग्ने अ॒न्यजा॑तम॒स्त्यचे॑तानस्य॒ मा प॒थो वि दु॑क्षः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
परिष᳓द्यं हि᳓ अ᳓रणस्य रे᳓क्णो
नि᳓त्यस्य रायः᳓ प᳓तयः सियाम
न᳓ शे᳓षो अग्ने अन्य᳓जातम् अस्ति
अ᳓चेतानस्य मा᳓ पथो᳓ वि᳓ दुक्षः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
áraṇasya ← áraṇa- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
pariṣádyam ← pariṣádya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rékṇaḥ ← rékṇas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
nítyasya ← nítya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pátayaḥ ← páti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
syāma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
anyájātam ← anyájāta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
asti ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
śéṣaḥ ← śéṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ácetānasya ← ácetāna- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dukṣaḥ ← √duh- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
mā́ ← mā́ (invariable)
patháḥ ← pánthā- ~ path- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL, tense:PRF, voice:MED}
ví ← ví (invariable)
पद-पाठः
प॒रि॒ऽसद्य॑म् । हि । अर॑णस्य । रेक्णः॑ । नित्य॑स्य । रा॒यः । पत॑यः । स्या॒म॒ ।
न । शेषः॑ । अ॒ग्ने॒ । अ॒न्यऽजा॑तम् । अ॒स्ति॒ । अचे॑तानस्य । मा । प॒थः । वि । दु॒क्षः॒ ॥
Hellwig Grammar
- pariṣadyaṃ ← pariṣadyam ← pariṣad ← √sad
- [verb noun], nominative, singular
- hy ← hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- araṇasya ← araṇa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “foreign; unrelated.”
- rekṇo ← rekṇaḥ ← rekṇas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “property; wealth; bequest; inheritance.”
- nityasya ← nitya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “continuous; own(a); changeless; everlasting; continual; devoted(p); permanent; obligatory; continuing; indispensable; native; addicted; connatural; necessary; durable; ageless; invariable; biological.”
- rāyaḥ ← rai
- [noun], genitive, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- patayaḥ ← pati
- [noun], nominative, plural, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- śeṣo ← śeṣaḥ ← śeṣas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “offspring.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- anyajātam ← anya
- [noun]
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- anyajātam ← jātam ← jan
- [verb noun], nominative, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- asty ← asti ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- acetānasya ← acetāna
- [noun], genitive, singular, masculine
- mā
- [adverb]
- “not.”
- patho ← pathaḥ ← pathin
- [noun], accusative, plural, masculine
- “way; road; path [word]; journey; method.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- dukṣaḥ ← duh
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “milk.”
सायण-भाष्यम्
अरणस्य अनृणस्य रेक्णः धनं परिषद्यं पर्याप्तं भवति हि । अतः नित्यस्य अपुनर्देयस्य रायः धनस्य पतयः स्याम । यद्वा । अरणस्य रेक्णो धनं परिषद्यं परिहर्तव्यं भवति । अतो नित्यय औरसस्य रायः पुत्राख्यस्य धनस्य पतयः स्याम । हे अग्ने अन्यजातम् अनौरसं शेषः अपत्यं न अस्ति न भवति । अचेतानस्य अविदुषः पथः मार्गान् पुत्रोत्पादनप्रमुखान् मार्गान् मा वि दुक्षः मा विदुदुषः ॥ ‘ दुष वैकृत्ये ’ इति धातुः ॥ तथा च यास्कः—-’ परिहर्तव्यं हि नोपसर्तव्यमरणस्य रेक्णोऽरणोऽपार्णो भवति रेक्ण इति धननाम रिच्यते प्रयतः । नित्यस्य रायः पतयः स्याम । न शेषो अग्ने अन्यजातमस्ति । शेष इत्यपत्यनाम शिष्यते प्रयतोऽचेतयमानस्य तत्प्रमत्तस्य भवति मा नः पथो विदूदुषः’ (निरु. ३.२) इति ॥
Wilson
English translation:
“Wealth is competent to the acquittance of debt; may we be masters of permanent riches; that is notoffspring which is begotten by another; alter not the paths (of the genitive ration) of a blockhead.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Wealth iscompetent: pariṣadyam hi araṇasya rekṇas = anṛṇasya dhanam parihartavyam, the wealths of one notindebted is to be accepted; Alter not the paths: acetānasya mā patho vidukṣa = consume not the paths of theuniverse; following Nirukta iii.2, aviduṣaḥ putrotpādāna pramukhān mārgān mā viduduṣaḥ, change not(duṣ, vaikṛtye) the principal paths of begetting a son of the unwise
Jamison Brereton
Because the legacy of an outsider is to be “sat around” [=sequestered], might we be lords of our own wealth.
What is born of another is no posterity (for us), o Agni. Do not milk dry the paths (even) of an inconspicuous man.
Griffith
The foeman’s treasure may be won with labour: may we be masters of our own possessions.
Agni, no son is he who springs from others: lengthen not out the pathways of the foolish.
Geldner
Denn den Besitz des fremden Sohnes muß man umwerben. Wir möchten Besitzer eines eigenen Schatzes sein. Nicht ist, o Agni, das von einem anderen erzeugte ein leibliches Kind. Mögest du nicht die Wege des Unverständigen mißbrauchen.
Grassmann
Denn werth des Strebens ist des Feindes Reichthum, doch eignen Guts Besitzer lass uns bleiben; Nicht nützt uns Kinderschar, die andre zeugten, nicht nützen Agni dir des Thoren Wege.
Elizarenkova
Ведь наследство от чужого надо отложить в сторону:
Пусть станем мы хозяевами своего богатства!
Не потомство, о Агни, то, что рождено другим.
Да не исчерпаешь ты пути для неразумного!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अपना कौन और पराया धन कौन है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) विद्वन् ! आप (अचेतानस्य) चेतनतारहित मूर्ख के (पथः) मार्गों को (मा) मत (विदुक्षः) दूषित कर (परिषद्यम्) सभा में होनेवाले (अन्यजातम्) अन्य से उत्पन्न (हि) ही (रेक्णः) धन को इस प्रकार जाने कि इस की (शेषः) विशेषता वा अपने आत्मा की ओर से शुद्ध विचार कुछ (न, अस्ति) नहीं है, ऐसा जानो, आपके सङ्ग वा सहाय से हम लोग (अरणस्य) संग्रामरहित (नित्यस्य) स्थिर (रायः) धन के (पतयः) स्वामी (स्याम) होवें ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! धर्मयुक्त पुरुषार्थ से जिस धन को प्राप्त हो उसी को अपना धन मानो, किन्तु अन्याय से उपार्जित धन को अपना मत मानो। ज्ञानियों के मार्ग को पाखण्ड के उपदेश से मत दूषित करो, जैसे धर्मयुक्त पुरुषार्थ से धन प्राप्त हो, वैसे ही प्रयत्न करो ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने ! त्वमचेतानस्य पथो मा विदुक्षः परिषद्यमन्यजातं हि रेक्णोऽस्य शेषो वा स्वकीयो नास्तीति विजानीहि त्वत्सङ्गेन सहायेन वयमरणस्य नित्यस्य रायः पतयः स्याम ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
किं धनं स्वकीयं परकीयञ्चास्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (परिषद्यम्) परिषदि सभायां भवम् (हि) (अरणस्य) अविद्यमानो रणः सङ्ग्रामो यस्मिंस्तस्य (रेक्णः) धनम्। रेक्ण इति धननाम। (निघं०२.१०) (नित्यस्य) स्थिरस्य (रायः) धनस्य (पतयः) स्वामिनः (स्याम) (न) (शेषः) (अग्ने) विद्वन् (अन्यजातम्) अन्येनाऽन्यस्माद्वा समुत्पन्नम् (अस्ति) (अचेतानस्य) चेतनतारहितस्य मूर्खस्य (मा) (पथः) मार्गान् (वि) (दुक्षः) दूषयेः ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यद्धर्मयुक्तेन पुरुषार्थेन धनं प्राप्नुयात्तदेव स्वकीयं मन्यध्वं नाऽन्यायेनोपार्जितं ज्ञानिनां मार्गं पाखण्डोपदेशेन मा विदूषयत यथा धर्म्येण पुरुषार्थेन धनं लभ्येत तथैव प्रयतध्वम् ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! धर्मयुक्त पुरुषार्थाने जे धन प्राप्त होईल त्यालाच आपले धन माना. अन्यायाने उपार्जित केलेल्या धनाला आपले मानू नका. ज्ञानी लोकांचा मार्ग ढोंगी, पाखंडी उपदेश करून दूषित करू नका. धर्मयुक्त पुरुषार्थाने जसे धन प्राप्त होईल असा प्रयत्न करा. ॥ ७ ॥
08 नहि ग्रभायारणः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नहि᳓ ग्र᳓भाय अ᳓रणः सुशे᳓वो
अन्यो᳓दर्यो म᳓नसा म᳓न्तवा᳓ उ
अ᳓धा चिद् ओ᳓कः पु᳓नर् इ᳓त् स᳓ एति
आ᳓ नो वाजी᳓ अभीषा᳓ळ् एतु न᳓व्यः
मूलम् ...{Loading}...
न॒हि ग्रभा॒यार॑णः सु॒शेवो॒ऽन्योद॑र्यो॒ मन॑सा॒ मन्त॒वा उ॑ ।
अधा॑ चि॒दोकः॒ पुन॒रित्स ए॒त्या नो॑ वा॒ज्य॑भी॒षाळे॑तु॒ नव्यः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
नहि᳓ ग्र᳓भाय अ᳓रणः सुशे᳓वो
अन्यो᳓दर्यो म᳓नसा म᳓न्तवा᳓ उ
अ᳓धा चिद् ओ᳓कः पु᳓नर् इ᳓त् स᳓ एति
आ᳓ नो वाजी᳓ अभीषा᳓ळ् एतु न᳓व्यः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áraṇaḥ ← áraṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
grábhāya ← grábha- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
nahí ← nahí (invariable)
suśévaḥ ← suśéva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
anyódaryaḥ ← anyódarya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mánasā ← mánas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
mántavaí ← √man- 1 (root)
{case:DAT, number:SG}
u ← u (invariable)
ádha ← ádha (invariable)
cit ← cit (invariable)
eti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ít ← ít (invariable)
ókaḥ ← ókas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
púnar ← púnar (invariable)
sáḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
abhīṣā́ṭ ← abhīṣáh- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
etu ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
návyaḥ ← návya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vājī́ ← vājín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
न॒हि । ग्रभा॑य । अर॑णः । सु॒ऽशेवः॑ । अ॒न्यऽउ॑दर्यः । मन॑सा । मन्त॒वै । ऊं॒ इति॑ ।
अध॑ । चि॒त् । ओकः॑ । पुनः॑ । इत् । सः । ए॒ति॒ । आ । नः॒ । वा॒जी । अ॒भी॒षाट् । ए॒तु॒ । नव्यः॑ ॥
Hellwig Grammar
- nahi
- [adverb]
- grabhāyāraṇaḥ ← grabhāya ← grabha
- [noun], dative, singular, masculine
- grabhāyāraṇaḥ ← araṇaḥ ← araṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “foreign; unrelated.”
- suśevo ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suśevo ← śevaḥ ← śeva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “friendly; favorable; dear.”
- ’nyodaryo ← anya
- [noun]
- “other; another(a); remaining; different; anya [word]; other than; more(a); fresh; any(a).”
- ’nyodaryo ← udaryaḥ ← udarya
- [noun], nominative, singular, masculine
- manasā ← manas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- mantavā ← mantavai ← man
- [verb noun]
- “think of; name; believe; teach; honor; deem; recommend; approve; think; define; call; respect; believe; enumerate; understand; see; describe.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- adhā ← adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- okaḥ ← oka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “home; house; oka [word].”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- sa ← saḥ ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ety ← eti ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- vājy ← vājī ← vājin
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; bird; seven; hero; achiever; aphrodisiac.”
- abhīṣāᄆ ← abhīṣāh
- [noun], nominative, singular, masculine
- etu ← i
- [verb], singular, Present imperative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- navyaḥ ← navya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “new; fresh.”
सायण-भाष्यम्
पूर्वस्यामृचि उक्त एवार्थोऽत्र प्रपञ्च्यते । अरणः अरममाणः अन्योदर्यः सुशेवः सुखतमः सन् ग्रभाय पुत्रत्वेन ग्रहणाय मनसा मन्तवा उ मनसापि मन्तव्यः न भवति हि । अध चित् अपि च सः अन्योदर्यः ओकः इत् संस्थानमेव पुनः एति प्राप्नोति । अतः वाजी अन्नवान् अभीषाट् शत्रूणामभिभविता नव्यः नवजातः पुत्रः नः अस्मान् आ एतु आगच्छतु ।
Wilson
English translation:
“One not acquitting debts, although worthy of regard, yet begotten of another, is not to be contemplatedeven in the mind (as fit) for acceptance; for verily he returns to his own house; therefore let there come to us (ason) new- born, possessed of food, victorious over foes.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
One not acquitting debts: araṇa = aramamāṇa, onenot plural asing or delighting; in the previous verse, it is rendered as anṛṇa, one free from debt, i.e. obligations dueto men, progenitors and gods
Jamison Brereton
For an outsider, (even one) of great kindness, is not to be accepted as one’s own, nor is one born of another’s belly to be well regarded in
one’s thinking.
He returns again to his home. Let the overpowering, prizewinning
horse come here to us anew.
Griffith
Unwelcome for adoption is the stranger, one to be thought of as another’s offipring,
Though grown familiar by continual presence. May our strong hero come, freshly triumphant.
Geldner
Denn nicht ist ein fremder Sohn so lieb, daß man ihn festhalten, nicht ein aus anderem Mutterleib Geborener, daß man seiner von Herzen gedenken mag. Auch geht er wieder nach seiner Heimat. Uns soll aufs neue ein siegreicher Preisgewinner kommen.
Grassmann
Nicht darf man halten, noch im Geist erstreben den Fremden andern Stamms, auch wenn er tüchtig; Denn bald ja kehrt ein solcher wieder heimwärts; uns werd’ zu Theil ein neuer wackrer Sieger.
Elizarenkova
Ведь не станешь удерживать чужого, (даже) очень милого,
Не станешь сердцем помышлять о том, кто рожден из чрева другой.
И снова он возвращается к себе домой.
Пусть придет к нам новый победоносный завоеватель наград!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन पुत्र मानने के योग्य है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्य ! जो (अरुणः) रमण न करता हुआ (सुशेवः) सुन्दर सुख से युक्त (अन्योदर्य्यः) दूसरे के उदर से उत्पन्न हुआ हो (सः) वह (मनसा) अन्तःकरण से (ग्रभाय) ग्रहण के लिये (नहि) नहीं (मन्तवै) मानने योग्य है (चित्, उ, पुनः, इत्) और भी फिर ही वह (ओकः) घर को नहीं (एति) प्राप्त होता (अध) इस के अनन्तर जो (नव्यः) नवीन (अभीषाट्) अच्छा सहनशील (वाजी) विज्ञानवाला (नः) हमको (आ, एतु) प्राप्त हो ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! अन्य गोत्र में अन्य पुरुष से उत्पन्न हुए बालक को पुत्र करने के लिये नहीं ग्रहण करना चाहिये क्योंकि वह घर आदि का दायभागी नहीं हो सकता, किन्तु जो अपने शरीर से उत्पन्न वा अपने गोत्र से लिया हुआ हो, वही पुत्र वा पुत्र का प्रतिनिधि होवे ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्य ! योऽरणः सुशेवोऽन्योदर्य्यो भवेत्स मनसा ग्रभाय नहि मन्तवै चिदु पुनरित् स ओको न ह्येत्यध यो नव्योऽभिषाड् वाजी नोऽस्माना एतु ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कः पुत्रो मन्तुं योग्योऽस्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नहि) निषेधे (ग्रभाय) ग्रहणाय (अरणः) अरममाणः (सुशेवः) सुसुखः (अन्योदर्य्यः) अन्योदराज्जातः (मनसा) अन्तःकरणेन (मन्तवै) मन्तुं योग्यः (उ) (अध) अथ। अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (अष्टा० ६.३.१३४)। (चित्) अपि (ओकः) गृहम् (पुनः) (इत्) एव (सः) (एति) (आ) (नः) अस्मान् (वाजी) विज्ञानवान् (अभीषाट्) योऽभिसहते सः (एतु) प्राप्नोतु (नव्यः) नवेषु भवः ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्याः ! पुत्रत्वायाऽन्यगोत्रजोऽन्यस्माज्जातो न गृहीतव्यः स च गृहादिदायभागी न भवेत्किन्तु य औरसो स्वगोत्राद्गृहीतो वा भवेत्स एव पुत्रः पुत्रप्रतिनिधिर्वा भवेत् ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! दुसऱ्या गोत्रातील दुसऱ्या पुरुषापासून उत्पन्न झालेल्या बालकाला पुत्र म्हणून ग्रहण करू नये. कारण तो घर इत्यादीचा भागीदार बनू शकत नाही. जो आपल्या शरीरापासून उत्पन्न झालेला असेल किंवा आपल्या गोत्रातून घेतलेला असेल तर त्याला पुत्र किंवा पुत्राचा प्रतिनिधी म्हणता येते. ॥ ८ ॥
09 त्वमग्ने वनुष्यतो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तुव᳓म् अग्ने वनुष्यतो᳓ नि᳓ पाहि
तुव᳓म् उ नः सहसावन्न् अवद्या᳓त्
सं᳓ त्वा ध्वस्मन्व᳓द् अभि᳓ एतु पा᳓थः
सं᳓ रयि᳓ स्पृहया᳓यियः सहस्री᳓
मूलम् ...{Loading}...
त्वम॑ग्ने वनुष्य॒तो नि पा॑हि॒ त्वमु॑ नः सहसावन्नव॒द्यात् ।
सं त्वा॑ ध्वस्म॒न्वद॒भ्ये॑तु॒ पाथः॒ सं र॒यिः स्पृ॑ह॒याय्यः॑ सह॒स्री ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
तुव᳓म् अग्ने वनुष्यतो᳓ नि᳓ पाहि
तुव᳓म् उ नः सहसावन्न् अवद्या᳓त्
सं᳓ त्वा ध्वस्मन्व᳓द् अभि᳓ एतु पा᳓थः
सं᳓ रयि᳓ स्पृहया᳓यियः सहस्री᳓
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
pāhi ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
vanuṣyatáḥ ← √vanuṣ(y)- (root)
{case:ABL, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
avadyā́t ← avadyá- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
sahasāvan ← sahasāvan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
u ← u (invariable)
abhí ← abhí (invariable)
dhvasmanvát ← dhvasmanvánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
etu ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
pā́thaḥ ← pā́thas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sám ← sám (invariable)
tvā ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:SG}
rayíḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sahasrī́ ← sahasrín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
spr̥hayā́yyaḥ ← spr̥hayā́yya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
त्वम् । अ॒ग्ने॒ । व॒नु॒ष्य॒तः । नि । पा॒हि॒ । त्वम् । ऊं॒ इति॑ । नः॒ । स॒ह॒सा॒ऽव॒न् । अ॒व॒द्यात् ।
सम् । त्वा॒ । ध्व॒स्म॒न्ऽवत् । अ॒भि । ए॒तु॒ । पाथः॑ । सम् । र॒यिः । स्पृ॒ह॒याय्यः॑ । स॒ह॒स्री ॥
Hellwig Grammar
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vanuṣyato ← vanuṣyataḥ ← vanuṣy
- [verb noun], ablative, singular
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- pāhi ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; govern.”
- tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- sahasāvann ← sahasāvan ← sahasāvat
- [noun], vocative, singular, masculine
- “mighty.”
- avadyāt ← avadya
- [noun], ablative, singular, neuter
- “shame; censure; blame.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- tvā ← tvad
- [noun], accusative, singular
- “you.”
- dhvasmanvad ← dhvasmanvat
- [noun], nominative, singular, neuter
- abhy ← abhī ← abhi
- [adverb]
- “towards; on.”
- etu ← i
- [verb], singular, Present imperative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- pāthaḥ ← pāthas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “pāthas [word]; water; place.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- rayi
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “wealth; property.”
- spṛhayāyyaḥ ← spṛhayāyya
- [noun], nominative, singular, masculine
- sahasrī ← sahasrin
- [noun], nominative, singular, masculine
- “thousandfold.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने त्वं वनुष्यतः हिंसकात् नः अस्मान् नि पाहि। सहसावन् हे बलवन्नग्ने त्वम् अवद्यात् पापाच्चास्मान् नि पाहि। त्वा त्वां ध्वस्मन्वत् ध्वस्तदोषं पाथः अन्नं हविः सम् अभ्येतु सम्यक् प्राप्नोतु । अपि च अस्मान् स्पृहयाय्यः स्पृहणीयः सहस्री सहस्रसंख्याकः रयिः अभ्येतु ॥
Wilson
English translation:
“Do you, Agni, defend us against, the malignant; do you, who are endowed with strengt, (preserve us)from sin; may the (sacrificial) food come to you free from defect; may the riches that we desire come to us bythousands.”
Jamison Brereton
You, Agni—protect (us) from the rapacious one, and you, mighty one— (protect) us from reproach.
Let the smoke-enwrapped (oblation) come entirely to you, to the fold (of the gods); and let thousandfold desirable wealth (come) entirely.
Griffith
Guard us from him who would assail us, Agni; preserve us O thou Victor, from dishonour.
Here let the place of darkening come upon thee: may wealth be ours, desirable, in thousands.
Geldner
Schütze du, Agni, vor dem Neider, du uns vor Tadel, du Gewaltiger! Alles, was einen Beschmutzer hat, soll insgesamt bei dir Zuflucht finden, bei dir kommt begehrenswerter, tausendfältiger Reichtum zusammen.
Grassmann
Du schirm uns, Agni, vor dem händelsücht’gen und vor Verleumdung uns, o kraftbegabter; Es dring mit dir dein rauchumhüllter Gang vor und tausendfacher, vielbegehrter Reichthum.
Elizarenkova
Ты, о Агни, оберегай (нас) от завистника,
Ты, о владеющий силой, нас от бесчестья!
Пусть собирается вокруг тебя застилающий дым, вокруг (твоего) места,
Пусть со(бирается) тысячное богатство, вызывающее зависть!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर राजा क्या करे, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सहसावन्) बहुत बल से युक्त (अग्ने) के तुल्य तेजस्वि विद्वन् ! (त्वम्) आप (वनुष्यतः) माँगनेवालों की (नि, पाहि) निरन्तर रक्षा कीजिये (उ) और (त्वम्) आप (अवद्यात्) निन्दित अधर्माचरण से (नः) हमारी निरन्तर रक्षा कीजिये जिससे (त्वा) आपको (ध्वस्मन्वत्) दोष और विकार जिसके नष्ट हो गये उस (पाथः) अन्न को (सम्, अभि, एतु) सब ओर से प्राप्त हूजिये (सहस्री) असंख्य (स्पृहयाय्यः) चाहने योग्य (रयिः) धन भी (सम्) सम्यक् प्राप्त होवे ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! यदि आप से रक्षा चाहते हुए प्रजाजनों की निरन्तर रक्षा करें और आप स्वयं अधर्माचरण से पृथक् वर्त्तें तो आप को अतुल धनधान्य प्राप्त होवें ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सहसावन्नग्ने ! त्वं वनुष्यतो नि पाहि त्वमु अवद्यान्नो नि पाहि यतस्त्वा ध्वस्मन्वत् पाथः समभ्येतु सहस्री स्पृहयाय्यो रयिश्च समभ्येतु ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुना राजा किं कुर्य्यादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (त्वम्) (अग्ने) अग्निरिव विद्वन्राजन् सज्जन (वनुष्यतः) याचमानान् (नि) नित्यम् (पाहि) (त्वम्) (त्वम्) (उ) (नः) अस्मान् (सहसावन्) बहुबलेन युक्त (अवद्यात्) अधर्माचरणान्निन्द्यात् (सम्) (त्वा) त्वाम् (ध्वस्मन्वत्) ध्वस्तदोषविकारम् (अभि) (एतु) सर्वतः प्राप्नोतु (पाथः) अन्नम् [सम्] (रयिः) धनम् (स्पृहयाय्यः) स्पृहणीयः (सहस्री) असंख्यः ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! यदि त्वं त्वत्तो रक्षणमिच्छतः प्रजाजनान् सततं रक्षेस्त्वं च निन्द्यादधर्माचरणात् पृथग्वर्त्तेत तर्ह्यतुले धनधान्ये त्वां प्राप्नुयाताम् ॥९॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा ! जर रक्षण इच्छिणाऱ्या प्रजेचे निरंतर रक्षण केलेस व स्वतः अधर्माचरणापासून पृथक राहिलास तर तुला पुष्कळ धन प्राप्त होईल. ॥ ९ ॥
10 एता नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
एता᳓ नो अग्ने सउ᳓भगा दिदीहि
अ᳓पि क्र᳓तुं सुचे᳓तसं वतेम
वि᳓श्वा स्तोतृ᳓भ्यो गृणते᳓ च सन्तु
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
मूलम् ...{Loading}...
ए॒ता नो॑ अग्ने॒ सौभ॑गा दिदी॒ह्यपि॒ क्रतुं॑ सु॒चेत॑सं वतेम ।
विश्वा॑ स्तो॒तृभ्यो॑ गृण॒ते च॑ सन्तु यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
एता᳓ नो अग्ने सउ᳓भगा दिदीहि
अ᳓पि क्र᳓तुं सुचे᳓तसं वतेम
वि᳓श्वा स्तोतृ᳓भ्यो गृणते᳓ च सन्तु
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
didīhi ← √dī- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
etā́ ← eṣá (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
saúbhagā ← saúbhaga- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ápi ← ápi (invariable)
krátum ← krátu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sucétasam ← sucétas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vatema ← √vat- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
gr̥ṇaté ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
santu ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
stotŕ̥bhyaḥ ← stotár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
ए॒ता । नः॒ । अ॒ग्ने॒ । सौभ॑गा । दि॒दी॒हि॒ । अपि॑ । क्रतु॑म् । सु॒ऽचेत॑सम् । व॒ते॒म॒ ।
विश्वा॑ । स्तो॒तृऽभ्यः॑ । गृ॒ण॒ते । च॒ । स॒न्तु॒ । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- etā ← etad
- [noun], accusative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- saubhagā ← saubhaga
- [noun], accusative, plural, neuter
- “well-being.”
- didīhy ← didīhi ← dīdī
- [verb], singular, Present imperative
- “shine; glitter.”
- api
- [adverb]
- “besides; even; surely; though; furthermore; among; contrastingly; assuredly.”
- kratuṃ ← kratum ← kratu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- sucetasaṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sucetasaṃ ← cetasam ← cetas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mind; heart; consciousness; intelligence; purpose; cetas [word].”
- vatema ← vat
- [verb], plural, Present optative
- “teach.”
- viśvā ← viśva
- [noun], nominative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- stotṛbhyo ← stotṛbhyaḥ ← stotṛ
- [noun], dative, plural, masculine
- “laudatory; worshiping.”
- gṛṇate ← gṛ
- [verb noun], dative, singular
- “praise.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- santu ← as
- [verb], plural, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
एषा ऋक् प्राक् व्याख्याता ॥ १० ॥प्राग्नये तवस इति नवर्चं पञ्चमं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभं वैश्वानराग्निदेवताकं तथाचानुक्रान्तं-प्राग्नये नव वैश्वानरीयं त्विति विनियोगो लैङ्गिकः ।
Wilson
English translation:
“Illumine for us, Agni, these auspicious (riches); may we possess (a son) intelligent, the celebrator ofsacred rites; may all (good things) be to your praisers and to him who eulogizes (you); and do you ever cherishus with blessings.”
Jamison Brereton
Shine on us these things that bring good fortune, Agni. We would acquire a resolve based on good perception.
Let all these things be for the praise singers and the chanter. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
Shine this felicity on us, O Agni: may we attain to perfect understanding.
All happiness be theirs who sing and praise thee. Ye Gods, preserve us evermore with blessings.
Geldner
So bring uns mit deinem Lichte dieses Glück, o Agni: Wir möchten einen verständigen Entschluß fassen. Alles Glück soll den Sängern und dem Lobredner werden. - Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Dies schöne Glück, o Agni, strahle her uns; lass uns erlangen weisheitsvolle Einsicht; Dies alles sei den Sängern und dem Dichter. Ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
Воссвети нам, о Агни, эти блага!
Мы хотим раздуть проникновенную силу духа!
Да будут все блага певцам и восхвалителям!
Защищайте вы нас всегда (своими) милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर राजा को क्या करना चाहिये, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) अग्नि के तुल्य तेजस्वि राजन् ! आप (एता) इन (सौभगा) उत्तम ऐश्वर्य्यवाले पदार्थों को (नः) हमारे लिये (दिदीहि) प्रकाशित कीजिये (अपि) और तो (सुचेतसम्) सुन्दर ज्ञानयुक्त (क्रतुम्) बुद्धि को प्रकाशित कीजिये (स्तोतृभ्यः) ऋत्विजों के लिये (च) तथा (गृणते) यजमान के लिये उत्तम ऐश्वर्य्यवाले (सन्तु) हों जिससे (यूयम्) तुम लोग (स्वस्तिभिः) स्वस्थता करनेवाली क्रियाओं से (नः) हमारी (सदा) सदा (पात) रक्षा करो इसलिये हम लोग पूर्वोक्त बुद्धि और (विश्वा) धनों का (वतेम) सेवन करें ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! यदि आप सब मनुष्यों को ब्रह्मचर्य्य के साथ विद्यादान दिलावें, ऋत्विजों और यजमानों को सर्वदा रक्षा करें तो स्वस्थता से पूर्ण राज्य के ऐश्वर्य्य को प्राप्त हों ॥१०॥ इस सूक्त में अग्नि, विद्वान्, राजा, वीर और प्रजा की रक्षा आदि कृत्य का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की इससे पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ संगति जाननी चाहिये ॥ यह चौथा सूक्त और छठा वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने ! त्वमेता सौभगा न दिदीह्यपि तु सुचेतसं क्रतुं दिदीहि स्तोतृभ्यो गृणते च सौभगा सन्तु यतो यूयं स्वस्तिभिर्नः सदा पात तस्माद्वयं पूर्वोक्तां प्रज्ञां विश्वा धनानि च वतेम ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुना राज्ञा किं कर्त्तव्यमित्युच्यते।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (एता) एतानि (नः) अस्मभ्यम् (अग्ने) पावक इव विद्याविनयाभ्यां प्रकाशमान (सौभगा) सुभगस्योत्तमैश्वर्यस्य भावो येषु तानि (दिदीहि) सर्वतः प्रकाशय (अपि) (क्रतुम्) प्रज्ञाम् (सुचेतसम्) सुष्ठु विज्ञानयुक्ताम् (वतेम) सम्भजेम (विश्वा) सर्वाणि (स्तोतृभ्यः) ऋत्विग्भ्यः (गृणते) यजमानाय (च) (सन्तु) (यूयम्) राजभृत्याः (पात) (स्वस्तिभिः) स्वास्थ्यकरणाभिः क्रियाभिः (सदा) (नः) अस्मान् ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! यदि भवान् सर्वेभ्यो ब्रह्मचर्येण विद्यादानं दापयेद् ऋत्विजो यजमानं च सर्वदा रक्षेस्तर्हि स्वास्थ्येन पूर्णं राज्यैश्वर्यं प्राप्नुयादिति ॥१०॥ अत्राऽग्निविद्वद्राजवीरप्रजारक्षणादिकृत्यवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति चतुर्थं सूक्तं षष्ठो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा ! जर तू सर्व माणसांना ब्रह्मचर्यपूर्वक विद्यादान केलेस व ऋत्विज आणि यजमानांचे रक्षण केलेस तर शांतपणे पूर्ण राज्याचे ऐश्वर्य प्राप्त होऊ शकते. ॥ १० ॥