सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
’ अग्निं वो देवम् ’ इति दशर्चं तृतीयं सूक्तं वसिष्ठस्यार्षं त्रैष्टुभमाग्नेयम् । अत्रेयानुक्रमणिका’ अग्निं वो दश’ इति । अग्निं वो देवम्’ इत्येतदादीनि दश सूक्तानि तृतीयचतुर्थवर्जितानि प्रातरनुवाक आग्नेये क्रतौ त्रैष्टुभे छन्दस्याश्विनशस्त्रे व विनियुक्तानि । सूत्रितं च- अग्निं वो देवमिति दशानां तृतीयचतुर्थे उद्धरेत् ’ ( आश्व. श्रौ. ४.१३) इति । व्यूळ्हे दशरात्रेऽष्टमेऽहनीदं सूक्तमाज्यशस्त्रम् । सूत्र्यते हि – द्वितीयस्याग्निं वो देवमित्याज्यम्’ (आश्व. श्रौ. ८.१०) इति ।।
Jamison Brereton
3 (519)
Agni
Vasiṣṭha Maitrāvaruṇi
10 verses: triṣṭubh
Verses 1cd and 9cd share a similar structure with an opening relative clause and concluding pāvakáḥ “pure” and thereby define the hymn. The last verse, which con tains the poet’s requests for blessings concluding with the usual Vasiṣṭha signature line, thus stands outside of hymn’s principal development.
The hymn describes the emergence of fire from the friction sticks that give birth to it. Agni breaks free of these fire-churning sticks as he is fanned into flame (vs. 2). He then appears as a new-born, who never grows old (vs. 3). His flames rapidly advance over the wood (vs. 4), and then, in the middle verse of this principal section, he becomes the recipient of offerings (vs. 5). The descriptions of the fire after that point reflect its intensification through the offerings covered with ghee (vss. 6–7). The “strongholds” in verse 7 and in verse 8 (if this is how the ellipsis in that verse is to be completed) refer to Agni’s now brightly shining flames. Their brilliance cuts through space, protecting the sacrificer and opening a way for the songs to reach the gods.
The hymn is notable especially for its skillful use of simile, especially in the first half of the hymn. The poet compares Agni to a horse (vs. 2), a weapon (vs. 4), a stallion (vs. 5), and a jewel (vs. 6), and he calls Agni a bull (vs. 3). In each case the same verb describes the action of the fire and of the object to which it is compared. So, for example, in verse 2 Agni and the horse both “snort” and both “stand free”— Agni of the fire-churning wood and the horse of its corral. In verse 5 the fire and a stallion are both “groomed,” and in verse 6 both fire and a jewel “glow.” In 4d we may have an exception to this pattern. In this case, the verb is vivekṣi which should be from √viṣ “toil at,” and we reflect that analysis in our translation. But there is a pun, for vivekṣi can formally be derived from √vic “sift,” an action that would apply to the barley in the simile. That is to say, whereas the same action applies to the simile and the frame in the previous examples, here the same verb form but not in the same meaning applies to the wood and the barley.
01 अग्निं वो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अग्निं᳓ वो देव᳓म् अग्नि᳓भिः सजो᳓षा
य᳓जिष्ठं दूत᳓म् अध्वरे᳓ कृणुध्वम्
यो᳓ म᳓र्तियेषु नि᳓ध्रुविर् ऋता᳓वा
त᳓पुर्मूर्धा घृता᳐᳓न्नः पवाकः᳓+
मूलम् ...{Loading}...
अ॒ग्निं वो॑ दे॒वम॒ग्निभिः॑ स॒जोषा॒ यजि॑ष्ठं दू॒तम॑ध्व॒रे कृ॑णुध्वम् ।
यो मर्त्ये॑षु॒ निध्रु॑विरृ॒तावा॒ तपु॑र्मूर्धा घृ॒तान्नः॑ पाव॒कः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अग्निं᳓ वो देव᳓म् अग्नि᳓भिः सजो᳓षा
य᳓जिष्ठं दूत᳓म् अध्वरे᳓ कृणुध्वम्
यो᳓ म᳓र्तियेषु नि᳓ध्रुविर् ऋता᳓वा
त᳓पुर्मूर्धा घृता᳐᳓न्नः पवाकः᳓+
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agníbhiḥ ← agní- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
devám ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sajóṣāḥ ← sajóṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
adhvaré ← adhvará- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
dūtám ← dūtá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kr̥ṇudhvam ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
yájiṣṭham ← yájiṣṭha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mártyeṣu ← mártya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
nídhruviḥ ← nídhruvi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
r̥tā́vā ← ŕ̥tāvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ghr̥tā́nnaḥ ← ghr̥tā́nna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pāvakáḥ ← pāvaká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tápurmūrdhā ← tápurmūrdhan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
अ॒ग्निम् । वः॒ । दे॒वम् । अ॒ग्निऽभिः॑ । स॒ऽजोषाः॑ । यजि॑ष्ठम् । दू॒तम् । अ॒ध्व॒रे । कृ॒णु॒ध्व॒म् ।
यः । मर्त्ये॑षु । निऽध्रु॑विः । ऋ॒तऽवा॑ । तपुः॑ऽमूर्धा । घृ॒तऽअ॑न्नः । पा॒व॒कः ॥
Hellwig Grammar
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- agnibhiḥ ← agni
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- sajoṣā ← sajoṣāḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, singular, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
- yajiṣṭhaṃ ← yajiṣṭham ← yajiṣṭha
- [noun], accusative, singular, masculine
- dūtam ← dūta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- adhvare ← adhvara
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; ceremony; adhvara [word].”
- kṛṇudhvam ← kṛ
- [verb], plural, Present imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- martyeṣu ← martya
- [noun], locative, plural, masculine
- “man; people; martya [word]; Earth.”
- nidhruvir ← nidhruviḥ ← nidhruvi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sedentary.”
- ṛtāvā ← ṛtāvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “law-abiding; faithful; righteous.”
- tapurmūrdhā ← tapuḥ ← tapus
- [noun], neuter
- “heat.”
- tapurmūrdhā ← mūrdhā ← mūrdhan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “head; battlefront; peak; top; mūrdhan [word]; leader; top.”
- ghṛtānnaḥ ← ghṛta
- [noun], neuter
- “ghee; fat.”
- ghṛtānnaḥ ← annaḥ ← anna
- [noun], nominative, singular, masculine
- “food; foodstuff; grain; anna [word]; eating; boiled rice; meal.”
- pāvakaḥ ← pāvaka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “pure; purifying; pure; āgneya; clear; bright; bright.”
सायण-भाष्यम्
हे देवाः वः यूयं देवं द्योतमानम् अग्निभिः अन्यैरग्निभिः सजोषाः सजोषसं सहितम् । द्वितीथार्थे प्रथमा । यजिष्ठं यष्टृतमम् अग्निम् अध्वरे कौटिल्यरहिते यज्ञे दूतं कृणुध्वं कुरुत । यः अग्निर्देवोऽपि सन् मर्त्येषु निध्रुविः नितरां ध्रुवस्तिष्ठति ऋतावा यज्ञवान् सत्यवान् वा तपुर्मूर्धा तापकतेजाः घृतान्नः पावकः शोधकश्च भवति ॥
Wilson
English translation:
“Appoint (gods) the most adorable, divine Agni, consentient with (all other) fires, your messenger at thesacrifice; him who is permanently present among men, the observer of truth, who is crowned with flame, thepurifier, whose food is butter.”
Jamison Brereton
Make the god Agni along with the fires your best sacrificing messenger in the rite—
he who is firmly established among mortals and possessing the truth, the pure one with burning head, with ghee as his food.
Griffith
ASSOCIATE with fires, make your God Agni envoy at sacrifice, best skilled in worship,
Established firm among mankind, the Holy, flame-crowned and fed with oil, the Purifier.
Geldner
Machet den Gott Agni im Verein mit den anderen Agni´s, den Bestopfernden, zu eurem Boten bei dem Gottesdienst, der bei den Sterblichen seßhaft ist, der Wahrhaftige, Glutköpfige, Schmalzessende, Reine!
Grassmann
Mit euren Feuern machet euch Gott Agni zum Boten, der beim Fest am besten opfert, Der bei den Menschen treugesinnt und heilig mit Glut am Haupte flammend Butter speiset.
Elizarenkova
Бога Агни в единении с (другими) Агни
Лучше всех жертвующего, сделайте вашим вестником на обряде,
(Того,) кто прочно укоренен среди смертных, предан закону,
Пламенноглавого, с пищей из жира, чистого!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब सातवें मण्डल के तृतीय सूक्त का आरम्भ है। इसके प्रथम मन्त्र में विद्युत् कैसी है, इस विषय को कहते हैं।
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (वः) तुम्हारा (सजोषाः) एक सी प्रीति को सेवनेवाला (मर्त्येषु) मरणधर्म सहित मनुष्यादिकों में (निध्रुविः) निरन्तर स्थित (ऋतावा) सत्य वा जल का विभाग करनेवाला (तपुर्मूर्धा) शिर के तुल्य उत्कृष्ट वा उत्तम जिसका ताप है (घृतान्नः) अन्न के तुल्य प्रकाशित जिसका घृत है (पावकः) जो पवित्र करनेवाला है उस (अध्वरे) सूर्य आदि के साथ (यजिष्ठम्) अत्यन्त संगति करनेवाले (दूतम्) दूत के तुल्य तार द्वारा शीघ्र समाचार पहुँचानेवाले (अग्निम्, देवम्) उत्तम गुण, कर्म और स्वभाव युक्त अग्नि को तुम लोग (कृणुध्वम्) प्रकट करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानो ! जो विद्युत् सर्वत्र स्थित, विभाग करनेवाली प्रकाशित गुणों से युक्त साधनों से प्रकट हुई वर्त्तमान है, उसी को तुम लोग दूत के तुल्य बना कर युद्धादि कार्य्यों को सिद्ध करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यो वस्सजोषा मर्त्येषु निध्रुविर्ऋतावा तपुर्मूर्धा घृतान्नः पावकोऽस्ति तमध्वरेऽग्निभिस्सह यजिष्ठं दूतमग्निं देवं यूयं कृणुध्वम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ कीदृशी विद्युदस्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अग्निम्) पावकम् (वः) युष्माकम् (देवम्) दिव्यगुणकर्मस्वभावम् (अग्निभिः) सूर्य्यादिभिः (सजोषाः) समानसेवी (यजिष्ठम्) अतिशयेन सङ्गन्तारम् (दूतम्) दूतवत्सद्यः समाचारप्रापकम् (अध्वरे) अहिंसनीये शिल्पव्यवहारे (कृणुध्वम्) (यः) (मर्त्येषु) मरणधर्मेषु मनुष्यादिषु (निध्रुविः) नितरां ध्रुवः (ऋतावा) सत्यस्य जलस्य वा विभाजकः (तपुर्मूर्धा) तपुस्तापो मूर्द्धेवोत्कृष्टो यस्य (घृतान्नः) घृतमाज्यं प्रदीपनमन्नमिव प्रदीपकं यस्य (पावकः) पवित्रकरः ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! या विद्युत्सर्वत्र स्थिता विभाजिका प्रदीप्तगुणा साधनजन्या वर्त्तते तामेव यूयं दूतमिव कृत्वा सङ्ग्रामादीनि कार्याणि साध्नुत ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अग्नी, विद्वान, राजा व प्रजेच्या कृत्याचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्व सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो! जी विद्युत सर्वत्र स्थित, विभाजन करणारी, प्रकाशित होणारी, साधनांनी प्रकट होणारी असते तिलाच तुम्ही दूताप्रमाणे समजून युद्ध इत्यादी कार्यात प्रयुक्त करा. ॥ १ ॥
02 प्रोथदश्वो न - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्रो᳓थद् अ᳓श्वो न᳓ य᳓वसे अविष्य᳓न्
यदा᳓ महः᳓ संव᳓रणाद् वि᳓ अ᳓स्थात्
आ᳓द् अस्य वा᳓तो अ᳓नु वाति शोचि᳓र्
अ᳓ध स्म ते व्र᳓जनं कृष्ण᳓म् अस्ति
मूलम् ...{Loading}...
प्रोथ॒दश्वो॒ न यव॑सेऽवि॒ष्यन्य॒दा म॒हः सं॒वर॑णा॒द्व्यस्था॑त् ।
आद॑स्य॒ वातो॒ अनु॑ वाति शो॒चिरध॑ स्म ते॒ व्रज॑नं कृ॒ष्णम॑स्ति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्रो᳓थद् अ᳓श्वो न᳓ य᳓वसे अविष्य᳓न्
यदा᳓ महः᳓ संव᳓रणाद् वि᳓ अ᳓स्थात्
आ᳓द् अस्य वा᳓तो अ᳓नु वाति शोचि᳓र्
अ᳓ध स्म ते व्र᳓जनं कृष्ण᳓म् अस्ति
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M
Morph
áśvaḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aviṣyán ← √aviṣy- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
próthat ← √pruthⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
yávase ← yávasa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
ásthāt ← √sthā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
maháḥ ← máh- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
saṁváraṇāt ← saṁváraṇa- (nominal stem)
{case:ABL, gender:N, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yadā́ ← yadā́ (invariable)
ánu ← ánu (invariable)
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ā́t ← ā́t (invariable)
śocíḥ ← śocís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vā́taḥ ← vā́ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vāti ← √vā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ádha ← ádha (invariable)
asti ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
kr̥ṣṇám ← kr̥ṣṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sma ← sma (invariable)
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
vrájanam ← vrájana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
प्रोथ॑त् । अश्वः॑ । न । यव॑से । अ॒वि॒ष्यन् । य॒दा । म॒हः । स॒म्ऽवर॑णात् । वि । अस्था॑त् ।
आत् । अ॒स्य॒ । वातः॑ । अनु॑ । वा॒ति॒ । शो॒चिः । अध॑ । स्म॒ । ते॒ । व्रज॑नम् । कृ॒ष्णम् । अ॒स्ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- prothad ← prothat ← pruth
- [verb], singular, Present injunctive
- aśvo ← aśvaḥ ← aśva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- yavase ← yavasa
- [noun], locative, singular, neuter
- “eatage; pasture; fodder.”
- ‘viṣyan ← aviṣyan ← av
- [verb noun], nominative, singular
- “support; help; prefer; prefer; like.”
- yadā
- [adverb]
- “once [when]; if.”
- mahaḥ ← mah
- [noun], ablative, singular, neuter
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- saṃvaraṇād ← saṃvaraṇāt ← saṃvaraṇa
- [noun], ablative, singular, neuter
- “concealment.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- asthāt ← sthā
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- ād ← āt
- [adverb]
- “then.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vāto ← vātaḥ ← vāta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- vāti ← vā
- [verb], singular, Present indikative
- “blow; blow; emit.”
- śocir ← śociḥ ← śocis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “fire; flare; burn; radiance.”
- adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- sma
- [adverb]
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- vrajanaṃ ← vrajanam ← vrajana
- [noun], nominative, singular, neuter
- kṛṣṇam ← kṛṣṇa
- [noun], nominative, singular, neuter
- “black; dark; dark; blue; black.”
- asti ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
यवसे घासे अविष्यन् भक्षयन् प्रोथत् शब्दं कुर्वन् संचरन् वा अश्वो न अश्व इव महः महतः संवरणात् निरोधात् दावरूपोऽग्निः यदा व्यस्थात संततेषु वृक्षेषु वितिष्ठते आत् तदा अस्य अग्नेः शोचिः अर्चिः अनु वातः वाति । अथ प्रत्यक्षस्तुतिः । अध अनन्तरं हे अग्ने ते तव व्रजनं वर्त्म कृष्णमस्ति भवति । स्म इति पूरणः ॥
Wilson
English translation:
“When, like a neighing steed about to feed upon the forage, (Agni) springs up from the vast-enclosing(forest) then the wind fans his flame; and black, (Agni), is your course.”
Jamison Brereton
He has snorted like a hungry horse in his pasture, when he has stood free of his great enclosure.
Then the wind fans his flame, and as always your track is black.
Griffith
Like a steed neighing eager for the pasture, when he hath stepped forth from the great enclosure:
Then the wind following blows upon his splendour, and, straight, the path is black which thou hast travelled.
Geldner
Er schnaubt freßlustig wie ein Roß auf der Weide, wenn es aus dem großen Gehege ausgekommen ist. Dann weht der Wind, hinter seiner Flamme her, und schwarz ist dann seine Bahn.
Grassmann
Gleich wie ein Ross, das nach dem Grase lechzet, so schnauft’ er, als vom grossen Herd er aufbrach; Dann wehet seiner Flamme nach der Windzug; und alsobald ist schwarz auch deine Strasse.
Elizarenkova
Он храпит, словно конь на лугу, жадный (до еды),
Когда он вырвался из большого загона.
Тут веет ветер следом за его пламенем,
И черным бывает твой путь.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- स्वराट्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह विद्युत् कैसी है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वन् ! जो (ते) आपका (कृष्णम्) आकर्षण करने योग्य (व्रजनम्) गमन (अस्ति) है, उसके सम्बन्ध में (महः) महान् (संवरणात्) सम्यक् स्वीकार से (शोचिः) प्रदीपन (अध, स्म) और इसके अनन्तर ही (अस्य) इसके सम्बन्ध में (वातः) वायु (यदा) जब (अनु, वाति) नुकूल चलता है (आत्) अनन्तर तब (यवसे) भक्षण के अर्थ (अविष्यन्) रक्षा करता (प्रोथत्) और शब्द करता हुआ (अश्वः) घोड़े के (न) समान शीघ्र यह अग्निमार्ग को (वि, अस्थात्) व्याप्त होता है ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । जब मनुष्य लोग अग्नियान से गमन और विद्युत् से समाचारों को ग्रहण करें तब ये शीघ्र कार्य्यों को सिद्ध कर सकते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वन् ! यत्ते कृष्णं व्रजनमस्ति तन्महः संवरणाच्छोचिरध स्मास्य वातो [यदा]ऽनु वाति। आत्तदा यवसेऽविष्यन् प्रोथदश्वो न सद्योऽयमग्निरध्वानं व्यस्थात् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः सा विद्युत्कीदृशी वर्त्तत इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रोथत्) शब्दं कुर्वन् (अश्वः) आशुगामी तुरङ्गः (न) इव (यवसे) घासे (अविष्यन्) रक्षणं करिष्यन् (यदा) (महः) महतः (संवरणात्) सम्यक् स्वीकरणात् (वि) विशेषेण (अस्थात्) तिष्ठति (आत्) आनन्तर्ये (अस्य) (वातः) वायुः (अनु) (वाति) गच्छति (शोचिः) प्रदीपनम् (अध) अथ (स्म) एव (ते) तव (व्रजनम्) गमनम् (कृष्णम्) कर्षणीयम् (अस्ति) ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । यदा मनुष्या अग्नियानेन गमनं तडिता समाचारांश्च गृह्णीयुतस्तदेते सद्यः कार्याणि साद्धुं शक्नुवन्ति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जेव्हा माणसे अग्नियानाने गमन व विद्युतने वार्ता ऐकतात तेव्हा ती तात्काळ कार्यसिद्धी करू शकतात. ॥ २ ॥
03 उद्यस्य ते - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उ᳓द् य᳓स्य ते न᳓वजातस्य वृ᳓ष्णो
अ᳓ग्ने च᳓रन्ति अज᳓रा इधानाः᳓
अ᳓छा दिया᳓म् अरुषो᳓ धूम᳓ एति
सं᳓ दूतो᳓ अग्न ई᳓यसे हि᳓ देवा᳓न्
मूलम् ...{Loading}...
उद्यस्य॑ ते॒ नव॑जातस्य॒ वृष्णोऽग्ने॒ चर॑न्त्य॒जरा॑ इधा॒नाः ।
अच्छा॒ द्याम॑रु॒षो धू॒म ए॑ति॒ सं दू॒तो अ॑ग्न॒ ईय॑से॒ हि दे॒वान् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उ᳓द् य᳓स्य ते न᳓वजातस्य वृ᳓ष्णो
अ᳓ग्ने च᳓रन्ति अज᳓रा इधानाः᳓
अ᳓छा दिया᳓म् अरुषो᳓ धूम᳓ एति
सं᳓ दूतो᳓ अग्न ई᳓यसे हि᳓ देवा᳓न्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
návajātasya ← návajāta- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
út ← út (invariable)
vŕ̥ṣṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ágne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ajárāḥ ← ajára- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
cáranti ← √carⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
idhānā́ḥ ← √idh- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:AOR, voice:MED}
ácha ← ácha (invariable)
aruṣáḥ ← aruṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dhūmáḥ ← dhūmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dyā́m ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
eti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
devā́n ← devá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
dūtáḥ ← dūtá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
ī́yase ← √i- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
sám ← sám (invariable)
पद-पाठः
उत् । यस्य॑ । ते॒ । नव॑ऽजातस्य । वृष्णः॑ । अग्ने॑ । चर॑न्ति । अ॒जराः॑ । इ॒धा॒नाः ।
अच्छ॑ । द्याम् । अ॒रु॒षः । धू॒मः । ए॒ति॒ । सम् । दू॒तः । अ॒ग्ने॒ । ईय॑से । हि । दे॒वान् ॥
Hellwig Grammar
- ud
- [adverb]
- “up.”
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- navajātasya ← nava
- [noun]
- “new; fresh; young; matutinal; recent; nava [word]; modern; fresh.”
- navajātasya ← jātasya ← jan
- [verb noun], genitive, singular
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- vṛṣṇo ← vṛṣṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], genitive, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
- ‘gne ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- caranty ← caranti ← car
- [verb], plural, Present indikative
- “car; wander; perform; travel; bore; produce; make; dwell; dig; act; observe; enter (a state); observe; cause; crop; behave; practice; heed; process; administer.”
- ajarā ← ajarau ← ajara
- [noun], nominative, dual, masculine
- “undecaying; ageless.”
- idhānāḥ ← indh
- [verb noun], nominative, plural
- “kindle; ignite; set ablaze.”
- acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
- dyām ← div
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- aruṣo ← aruṣaḥ ← aruṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “red; red.”
- dhūma ← dhūmaḥ ← dhūma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “smoke; dhūmavedha; carbon black; dhūmana; mist; vapor; vaporization; dhūma [word]; incense.”
- eti ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- saṃ ← sam
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sam; together; together; saṃ.”
- dūto ← dūtaḥ ← dūta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “messenger; emissary; dūta [word].”
- agna ← agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- īyase ← ī ← √i
- [verb], singular, Present indikative
- “beg; solicit.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- devān ← deva
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने नवजातस्य नवप्रादुर्भावस्य वृष्णः वर्षितुः यस्य ते तव अजराः जरारहिता ज्वालाः इधानाः उत् चरन्ति उद्गच्छन्ति अस्य अरुषः आरोचमानः धूमः द्याम् अच्छ दिवमभि एति गच्छति । हे अग्ने त्वं दूतः सन् देवान् सम् ईयसे हि संप्राप्नोषि च ॥
Wilson
English translation:
“The kindled undecaying flames of you, the newly born, the showerer, rise up; the luminous smokespreads along the sky; and you, Agni, proceed as their messenger to the gods.”
Jamison Brereton
You the new-born bull, o Agni, whose ageless (flames), being kindled, climb upward—
your ruddy smoke goes toward heaven, for as our messenger, o Agni, you speed to the gods.
Griffith
From thee a Bull but newly born, O Agni, the kindled everlasting flames rise upward.
Aloft to heaven thy ruddy smoke ascendeth: Agni, thou speedest to the Gods as envoy.
Geldner
Wenn von dir, Agni, dem neugeborenen Stiere, die alterlosen Flammen entzündet aufsteigen, so geht der rötliche Rauch zum Himmel, denn du, Agni, suchest als Bote die Götter insgesamt auf;
Grassmann
O Agni, dessen ewig junge Flammen, des neugebornen Stieres, aufwärts wandern; Zum Himmel auf erhebt dein rother Rauch sich; denn du als Bote eilest zu den Göttern.
Elizarenkova
Когда от тебя, новорожденного быка,
О Агни, устремляются вверх нестареющие зажженные (языки пламени),
К небу идет алый дым:
Ведь ты, о Агни, вестником отправляешься к богам.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- भुरिक्पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वान् बिजुली से क्या सिद्ध करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) विद्युत् अग्नि के तुल्य गुप्त प्रतापवाले ! (यस्य) जिस (नवजातस्य) नवीन प्रकट हुए (वृष्णः) विद्या से बलवान् (ते) आप विद्वान् के निकटवर्ती जैसे (अग्ने) प्रसिद्ध अग्नि के तुल्य कार्यसाधक (इधानाः) प्रकाशमान जलते हुए (अजराः) खर्चरहित अग्नि (उत्, चरन्ति) ऊपर को उठते वा चलते हैं (अरुषः) गर्भस्थ पुरुष (द्याम्) प्रकाश को प्राप्त होकर जिसका (धूमः) धुआँ (अच्छा, एति) अच्छा जाता है जो (दूतः) दूत के तुल्य (देवान्) विद्वानों को प्राप्त होता, जब उसको (हि) ही आप (सम्, ईयसे) प्राप्त होते हो, तब कार्य करने को समर्थ होते हो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वन् ! यदि आप विद्युत् की विद्या को जानें तो आप किस-किस कार्य को सिद्ध न कर सकें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने ! यस्य नवजातस्य वृष्णस्ते यथाऽग्न इधाना अजरा अग्नय उच्चरन्त्यरुषो द्यां प्राप्य यस्य धूम अच्छैति यो दूत इव देवानीयते यदा तं हि त्वं समीयसे तदा कार्यं कर्त्तुं शक्नोषि ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्विद्वान् विद्युता किं कुर्यादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत्) (यस्य) (ते) तव (नवजातस्य) नवीनविदुषः (वृष्णः) विद्यया बलिष्ठस्य (अग्ने) विद्युदिव गुप्तप्रतापिन् (चरन्ति) गच्छन्ति (अजराः) व्ययरहिताः (इधानाः) देदीप्यमानाः (अच्छा) अत्र संहितायामिति दीर्घः। (द्याम्) प्रकाशम् (अरुषः) गर्भस्थः (धूमः) (एति) गच्छति (सम्) सम्यक् (दूतः) दूत इव समाचारप्रदः (अग्ने) प्रसिद्धाग्निवत्कार्यसाधक (ईयसे) गच्छसि (हि) यतः (देवान्) विदुषः ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वन् ! यदि भवान् विद्युद्विद्यां विजानीयात्तर्हि किं किं कार्यं साद्धुं न शक्नुयात् ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वाना ! जर तू विद्युत विद्या जाणलीस तर कोणते कार्य सिद्ध करू शकणार नाहीस? ॥ ३ ॥
04 वि यस्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि᳓ य᳓स्य ते पृथिव्या᳓म् पा᳓जो अ᳓श्रेत्
तृषु᳓ य᳓द् अ᳓न्ना सम᳓वृक्त ज᳓म्भैः
से᳓नेव सृष्टा᳓ प्र᳓सितिष् ट एति
य᳓वं न᳓ दस्म जुहु᳓वा विवेक्षि
मूलम् ...{Loading}...
वि यस्य॑ ते पृथि॒व्यां पाजो॒ अश्रे॑त्तृ॒षु यदन्ना॑ स॒मवृ॑क्त॒ जम्भैः॑ ।
सेने॑व सृ॒ष्टा प्रसि॑तिष्ट एति॒ यवं॒ न द॑स्म जु॒ह्वा॑ विवेक्षि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
वि᳓ य᳓स्य ते पृथिव्या᳓म् पा᳓जो अ᳓श्रेत्
तृषु᳓ य᳓द् अ᳓न्ना सम᳓वृक्त ज᳓म्भैः
से᳓नेव सृष्टा᳓ प्र᳓सितिष् ट एति
य᳓वं न᳓ दस्म जुहु᳓वा विवेक्षि
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áśret ← √śri- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
pā́jaḥ ← pā́jas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pr̥thivyā́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yásya ← yá- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ánnā ← ánna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
jámbhaiḥ ← jámbha- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
samávr̥kta ← √vr̥j- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
tr̥ṣú ← tr̥ṣú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
eti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
prásitiḥ ← prásiti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sénā ← sénā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
sr̥ṣṭā́ ← √sr̥j- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
dasma ← dasmá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
juhvā̀ ← juhū́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ná ← ná (invariable)
vivekṣi ← √viṣ- 2 (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yávam ← yáva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
वि । यस्य॑ । ते॒ । पृ॒थि॒व्याम् । पाजः॑ । अश्रे॑त् । तृ॒षु । यत् । अन्ना॑ । स॒म्ऽअवृ॑क्त । जम्भैः॑ ।
सेना॑ऽइव । सृ॒ष्टा । प्रऽसि॑तिः । ते॒ । ए॒ति॒ । यव॑म् । न । द॒स्म॒ । जु॒ह्वा॑ । वि॒वे॒क्षि॒ ॥
Hellwig Grammar
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yasya ← yad
- [noun], genitive, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- pṛthivyām ← pṛthivī
- [noun], locative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- pājo ← pājaḥ ← pājas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “luminosity; look.”
- aśret ← śri
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “situate; dwell; go; lurk; reach; rear; repose; cling to.”
- tṛṣu
- [noun], nominative, singular, neuter
- “dry.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- annā ← anna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “food; foodstuff; grain; anna [word]; eating; boiled rice; meal.”
- samavṛkta ← saṃvṛj ← √vṛj
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- jambhaiḥ ← jambha
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “Jambha; citron; jaw; tooth; molar; back tooth.”
- seneva ← senā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “army; senā [word]; armament.”
- seneva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- sṛṣṭā ← sṛj
- [verb noun], nominative, singular
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- prasitiṣ ← prasitiḥ ← prasiti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “attack.”
- ṭa ← te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- eti ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- yavaṃ ← yavam ← yava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “barley; yava; barleycorn; yava [word]; yava; yavakṣāra; grain.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- dasma
- [noun], vocative, singular, masculine
- “overlord.”
- juhvā ← juhū
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “tongue; fire; ladle.”
- vivekṣi ← viṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “labor; act; perform.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने यस्य दावरूपस्य ते तव पाजः तेजः पृथिव्यां भूम्यां तृषु क्षिप्रं वि अश्रेत् विश्रयति यत् यदा अन्नानि काष्ठादीनि जम्भैः दन्तैः । ज्वालाभिरित्यर्थः । समवृक्त वृङ्क्ते खादति । तथा सेनेव सृष्टा उद्युक्ता ते तव प्रसितिः ज्वाला एति गच्छति । दस्म हे दर्शनीयाग्ने त्वं यवं न यवमिव जुह्वा ज्वालया विवेक्षि काष्ठादीनि भक्षयसि व्याप्नोषि वा ॥
Wilson
English translation:
“The light of whom quickly spreads over the earth when with his teeth (of flame) he devours his food;your blaze rushes along like a charging host, when Agni, of goodly aspect, you spread with your flame (amongthe trees) as if (they were) barley.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
You spread with your flame: yavam na dasma juhvā = darśanīyāgnertvam yavam iva jvālayā kāṣṭhādīni bhakṣayasi, when you eat wood and other things like barley, withflame
Jamison Brereton
You whose leading edge has spread out upon the earth when it has hungrily encircled its food with its jaws—
your advance comes like a loosed weapon; wondrous one, you work over (the wood) like barley with your tongue.
Griffith
Thou whose fresh lustre o’er the earth advanceth when greedily with thy jaws thy food thou eatest.
Like a host hurried onward comes thy lasso: fierce, with thy tongue thou piercest, as ’twere barley.
Geldner
Sobald deine Erscheinung auf der Erde sich breit macht, wenn sie gierig die Speisen mit den Fangzähnen gepackt hat, so geht dein Anlauf wie ein losgelassenes Heer. Wie das Roß die Gerste vertilgest du Meister das Holz mit der Zunge.
Grassmann
Du, dessen Lichtschein durch die Erde hinschritt, als gierig kauend Speisen du zermalmtest, Du dringst voran gleich dem entsandten Pfeile, du hehrer trennst wie Korn sie mit der Zunge.
Elizarenkova
Ты, чей огненный столп укрепился на земле,
Когда он жадно схватил клыками еду, –
Твое продвижение идет, как выпущенное войско.
Словно (конь-) ячмень, ты, чудесный, пожираешь языком (деревья).
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह विद्युत् कैसी है और कैसे प्रकट करनी चाहिये, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (दस्म) दुःखों के नाश करनेहारे विद्वन् ! जिस (जुह्वा) होमसाधन से (यवम्) यवों को (न) जैसे, वैसे विद्युद्विद्या को (विवेक्षि) व्याप्त होते हो वह (ते) तुम्हारी (सृष्टा) प्रयुक्त क्रिया (प्रसितिः) प्रबल बन्धन होती हुई (सेनेव) सेना के तुल्य (एति) प्राप्त होती है और (यत्) जो (जम्भैः) गात्रविक्षेपों से (अन्ना) अन्नों को (समवृक्त) अच्छे प्रकार वर्जित करता अर्थात् शरीर से छुड़ाता है (यस्य) जिस (ते) उस विद्युत् के (पाजः) बल को (पृथिव्याम्) पृथिवी में (तृषु) शीघ्र (वि, अश्रेत्) आश्रय करता है, उसको तुम जानो ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वान् लोग विद्युद्विद्या को जानते हैं, वे उत्तम सेना के तुल्य शत्रुओं को शीघ्र जीत सकते हैं। जैसे घी आदि से अग्नि प्रज्वलित होता, वैसे घर्षण आदि से विद्युत् अग्नि प्रकट करना चाहिये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे दस्म विद्वन् ! यां जुह्वा यवं न विद्युद्विद्यां विवेक्षि सा ते सृष्टा प्रसितिः सती सेनेवैति यद्याजम्भैरन्ना समवृक्त यस्य ते विद्युद्रूपस्याग्नेः पाजः पृथिव्यां तृषु व्यश्रेत्तां त्वं विजानीहि ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः सा विद्युत्कीदृशी कथं प्रकटनीयेत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वि) (यस्य) (ते) तस्या विद्युतः। अत्र पुरुषव्यत्ययः। (पृथिव्याम्) (पाजः) बलम्। पाज इति बलनाम। (निघं०२.९) (अश्रेत्) श्रयति (तृषु) क्षिप्रम् (यत्) (अन्ना) अन्नानि (समवृक्त) सम्यग्वृङ्क्ते (जम्भैः) गात्रविक्षेपैः (सेनेव) (सृष्टा) सम्प्रयुक्ता (प्रसितिः) प्रकर्षं बन्धनम् (ते) तव (एति) (यवम्) अन्नविशेषम् (न) इव (दस्म) दुःखोपक्षयितः (जुह्वा) होमसाधनेन (विवेक्षि) व्याप्नोषि ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्वांसो विद्युद्विद्यां जानन्ति त उत्तमा सेनेव शत्रून् सद्यो जेतुं शक्नुवन्ति यथा घृतादिनाऽग्निः प्रदीप्यते तथा घर्षणादिना विद्युत्प्रदीपनीया ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वान विद्युत विद्या जाणतात ते उत्तम सेनेप्रमाणे शत्रूंना जिंकू शकतात. जसा तुपाने अग्नी प्रज्वलित होतो तसा घर्षणाने विद्युत अग्नी प्रकट केला पाहिजे. ॥ ४ ॥
05 तमिद्दोषा तमुषसि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त᳓म् इ᳓द् दोषा᳓ त᳓म् उष᳓सि य᳓विष्ठम्
अग्नि᳓म् अ᳓त्यं न᳓ मर्जयन्त न᳓रः
निशि᳓शाना अ᳓तिथिम् अस्य यो᳓नौ
दीदा᳓य शोचि᳓र् आ᳓हुतस्य वृ᳓ष्णः
मूलम् ...{Loading}...
तमिद्दो॒षा तमु॒षसि॒ यवि॑ष्ठम॒ग्निमत्यं॒ न म॑र्जयन्त॒ नरः॑ ।
नि॒शिशा॑ना॒ अति॑थिमस्य॒ योनौ॑ दी॒दाय॑ शो॒चिराहु॑तस्य॒ वृष्णः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
त᳓म् इ᳓द् दोषा᳓ त᳓म् उष᳓सि य᳓विष्ठम्
अग्नि᳓म् अ᳓त्यं न᳓ मर्जयन्त न᳓रः
निशि᳓शाना अ᳓तिथिम् अस्य यो᳓नौ
दीदा᳓य शोचि᳓र् आ᳓हुतस्य वृ᳓ष्णः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
doṣā́ ← doṣā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ít ← ít (invariable)
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
uṣási ← uṣás- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
yáviṣṭham ← yáviṣṭha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
átyam ← átya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
marjayanta ← √mr̥j- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
ná ← ná (invariable)
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
átithim ← átithi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
niśíśānāḥ ← √śā- ~ śī- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
yónau ← yóni- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ā́hutasya ← √hu- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
dīdā́ya ← √dī- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
śocíḥ ← śocís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vŕ̥ṣṇaḥ ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
तम् । इत् । दो॒षा । तम् । उ॒षसि॑ । यवि॑ष्ठम् । अ॒ग्निम् । अत्य॑म् । न । म॒र्ज॒य॒न्त॒ । नरः॑ ।
नि॒ऽशिशा॑नाः । अति॑थिम् । अ॒स्य॒ । योनौ॑ । दी॒दाय॑ । शो॒चिः । आऽहु॑तस्य । वृष्णः॑ ॥
Hellwig Grammar
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- doṣā
- [adverb]
- “in the evening.”
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- uṣasi ← uṣas
- [noun], locative, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- yaviṣṭham ← yaviṣṭha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “youngest.”
- agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- atyaṃ ← atyam ← atya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “horse; steed.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- marjayanta ← marjay ← √mṛj
- [verb], plural, Present injunctive
- naraḥ ← nṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- niśiśānā ← niśiśānāḥ ← niśā ← √śā
- [verb noun], nominative, plural
- “sharpen.”
- atithim ← atithi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “guest; atithi [word]; Atithi.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- yonau ← yoni
- [noun], locative, singular, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- dīdāya ← dīdī
- [verb], singular, Perfect indicative
- “shine; glitter.”
- śocir ← śociḥ ← śocis
- [noun], nominative, singular, neuter
- “fire; flare; burn; radiance.”
- āhutasya ← āhu ← √hu
- [verb noun], genitive, singular
- “sacrifice; sprinkle.”
- vṛṣṇaḥ ← vṛṣan
- [noun], genitive, singular, masculine
- “bull; Indra; stallion; Vṛṣan; man.”
सायण-भाष्यम्
यविष्ठं युवतमम् अतिथिम् अतिथिवत् पूज्यं तमित् तमेव अग्निं दोषा दोषायां रात्रौ उषसि वासरेऽपि तम् एव अस्य अग्नेः योनौ स्थाने आहवनीयायतने धिष्ण्ये वा निशिशानाः दीपयन्तः नरः मनुष्याः अत्यं न सततगमनयुक्तं वोढारमश्वमिव मर्जयन्त परिचरन्ति । आहुतस्य च ‘वृष्णः कामानां वर्षितुरग्नेस्तस्य शोचिः ज्वाला दीदाय दीप्यते ॥ ॥ ३ ॥
Wilson
English translation:
“Men cherish that youthful Agni at evening and at dawn, as (they tend) a horse; lighting him as a guestin his proper station; the radiance of the showerer (of benefits), to whom the oblation is offered, shines brightly.”
Jamison Brereton
In the evening and at dawn our men groom just that very young Agni like a stallion,
sharpening their guest in his womb. His flame shines when the bull is offered oblations.
Griffith
The men have decked him both at eve and morning, Most Youthful Agni, as they tend a courser.
They kindle him, a guest within his dwelling: bright shines the splendour of the worshipped Hero.
Geldner
Ihn putzen die Männer abends, ihn am Morgen, den jüngsten Agni wie ein Rennpferd, indem sie dem Gast an seiner Geburtsstätte Appetit machen. Es leuchtet seine Flamme, wenn der Bulle mit Schmalz begossen ist.
Grassmann
Ihn striegelten am Abend und am Morgen, den jüngsten Agni, wie ein Ross die Männer, Den Gast in seinem eignen Sitz entflammend; es glänzt die Flamme des getränkten Stieres.
Elizarenkova
Это его вечером, его на рассвете – самого юного
Агни начищают мужи, словно скакового коня,
Усиливая гостя в его исконном месте.
Горит пламя, когда быка поливают (жиром).
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह विद्युत् कैसे उत्पन्न करनी चाहिये और वह क्या करती है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नरः) नायक मनुष्यो ! जो (निशिशानाः) निरन्तर तीक्ष्णता पूर्वक कार्य करते हुए आप (तम्) उस विद्युत् अग्नि को (दोषा) रात्रि में (तम्) उसको (उषसि) दिन में (अत्यम्) घ़ोडे को (न) जैसे, वैसे (यविष्ठम्) अत्यन्त जवान के तुल्य (अग्निम्) विद्युत् अग्नि को (मर्जयन्त) घर्षण आदि से शुद्ध करो (अस्य) इस (आहुतस्य) अभीष्ट सिद्धि के लिये संग्रह किये (वृष्णः) वर्षा के हेतु अग्नि के (योनौ) कारण में (अतिथिम्) अतिथि के तुल्य सेवने योग्य (शोचिः) दीप्तियुक्त विद्युत् को (दीदाय) प्रकाशित (इत्) ही कीजिये ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । जो तीव्र घर्षणादिकों से दिन-रात विद्युत् अग्नि को प्रकट करते हैं, वे जैसे घोड़े से, वैसे शीघ्र स्थानान्तर के जाने को समर्थ होते हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नरो ! ये निशिशानास्सन्तो भवन्तस्तं दोषा तमुषस्यत्यन्न यविष्ठमग्निं मर्जयन्तोऽस्याहुतस्य वृष्णोऽग्नेर्योनावतिथिमिव शोचिर्दीदायेत् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्सा विद्युत्कथमुत्पादनीया सा च किं करोतीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तम्) विद्युदग्निम् (इत्) एव (दोषा) रात्रौ (तम्) (उषसि) प्रभाते (यविष्ठम्) अतिशयेन युवानमिव (अग्निम्) विद्युतम् (अत्यम्) वेगवन्तं वाजिनम् (न) इव (मर्जयन्त) घर्षणादिना शोधयन्तु (नरः) (निशिशानाः) तीक्ष्णीकर्त्तारः (अतिथिम्) अतिथिमिव सेवनीयम् (अस्य) अग्नेः (योनौ) (दीदाय) प्रकाशय (शोचिः) दीप्तिमन्तम् (आहुतस्य) सर्वतः कृतप्रियस्य (वृष्णः) वर्षकस्य ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । ये तीव्रैर्घर्षणादिभिरहर्निशं विद्युतमग्निं प्रकटयन्ति तेऽश्वेनेव सद्यः स्थानान्तरं गन्तुं शक्नुवन्ति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जे तीव्र घर्षणाने रात्रंदिवस विद्युत अग्नी प्रकट करतात ते घोड्याप्रमाणे शीघ्र स्थानांतर करण्यास समर्थ असतात. ॥ ५ ॥
06 सुसन्दृक्ते स्वनीक - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सुसंदृ᳓क् ते सुअनीक प्र᳓तीकं
वि᳓ य᳓द् रुक्मो᳓ न᳓ रो᳓चस उपाके᳓
दिवो᳓ न᳓ ते तन्यतु᳓र् एति शु᳓ष्मश्
चित्रो᳓ न᳓ सू᳓रः प्र᳓ति चक्षि भानु᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
सु॒सं॒दृक्ते॑ स्वनीक॒ प्रती॑कं॒ वि यद्रु॒क्मो न रोच॑स उपा॒के ।
दि॒वो न ते॑ तन्य॒तुरे॑ति॒ शुष्म॑श्चि॒त्रो न सूरः॒ प्रति॑ चक्षि भा॒नुम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
सुसंदृ᳓क् ते सुअनीक प्र᳓तीकं
वि᳓ य᳓द् रुक्मो᳓ न᳓ रो᳓चस उपाके᳓
दिवो᳓ न᳓ ते तन्यतु᳓र् एति शु᳓ष्मश्
चित्रो᳓ न᳓ सू᳓रः प्र᳓ति चक्षि भानु᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
prátīkam ← prátīka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
susaṁdŕ̥k ← susaṁdŕ̥ś- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
svanīka ← svanīka- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
ná ← ná (invariable)
rócase ← √ruc- (root)
{number:SG, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
rukmáḥ ← rukmá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
upāké ← upāká- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
eti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
śúṣmaḥ ← śúṣma- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tanyatúḥ ← tanyatú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
bhānúm ← bhānú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
cakṣi ← √cakṣ- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, voice:ACT}
citráḥ ← citrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
práti ← práti (invariable)
sū́raḥ ← sū́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
सु॒ऽस॒न्दृक् । ते॒ । सु॒ऽअ॒नी॒क॒ । प्रती॑कम् । वि । यत् । रु॒क्मः । न । रोच॑से । उ॒पा॒के ।
दि॒वः । न । ते॒ । त॒न्य॒तुः । ए॒ति॒ । शुष्मः॑ । चि॒त्रः । न । सूरः॑ । प्रति॑ । च॒क्षि॒ । भा॒नुम् ॥
Hellwig Grammar
- susaṃdṛk ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- susaṃdṛk ← saṃdṛś
- [noun], nominative, singular, neuter
- “appearance; view; view.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- svanīka ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svanīka ← anīka
- [noun], vocative, singular, masculine
- “army; face; battalion; battlefront; point; appearance.”
- pratīkaṃ ← pratīkam ← pratīka
- [noun], nominative, singular, neuter
- “face; surface.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- rukmo ← rukmaḥ ← rukma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “adornment.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- rocasa ← rocase ← ruc
- [verb], singular, Present indikative
- “please; shine.”
- upāke ← upāka
- [noun], locative, singular, masculine
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- tanyatur ← tanyatuḥ ← tanyatu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “thunder.”
- eti ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- śuṣmaś ← śuṣmaḥ ← śuṣma
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vigor; energy; fire; hiss; courage.”
- citro ← citraḥ ← citra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- sūraḥ ← sūra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sun.”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- cakṣi ← cakṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “watch; look.”
- bhānum ← bhānu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sun; Surya; Calotropis gigantea Beng.; sunbeam; beam; luminosity; copper; light; twelve; appearance; Bhānu; flare.”
सायण-भाष्यम्
स्वनीक हे सुतेजस्काग्ने त्वं यत् यदा रुक्मो न सूर्य इव । सुवर्णमिव वा । उपाके अन्तिके वि रोचसे विशेषेण दीप्यसे तदा ते तव प्रतीकं रूपमङ्गं वा सुसंदृक् सुसंदर्शनं भवति । किंच ते तव शुष्मः दिवः अन्तरिक्षात् तन्यतुः न अशनिरिव एति निर्गच्छति । चित्रः दर्शनीयः सूरः न सूर्य इव भानुं स्वां दीप्तिं प्रति चक्षि प्रदर्शयसि ॥
Wilson
English translation:
“Resplendent Agni, when you shine nigh at hand like gold, your appearance is beautiful; your mightissues like the thunderbolt from the firmament, and like the wonderful sun, you display your lustre.”
Jamison Brereton
Your visage is lovely to see, o you of lovely face, when, like a jewel, you glow nearby.
Your outburst comes like heaven’s thunder. Like the shimmering sun, show your radiant beam.
Griffith
O fair of face, beautiful is thine aspect when, very near at hand, like gold thou gleamest,
Like Heaven’s thundering roar thy might approaches, and like the wondrous Sun thy light thou showest.
Geldner
Schön zu schauen ist deine Vorderseite, du Schöngesichtiger, wenn du wie ein Goldschmuck in der Nähe glänzest. Wie des Himmels Donner kommt dein Ungestüm; wie die prangende Sonne offenbare deinen Glanz!
Grassmann
Schön glänzend ist, o schöner, dein Erscheinen, wenn du wie Gold erstrahlest in der Nähe; Wie Himmels Donner geht einher dein Brausen, gleich heller Sonne lässt dein Licht du strahlen.
Elizarenkova
Приятен на вид твой облик, о прекрасноликий,
Когда ты сверкаешь вблизи, как золотое украшение.
Как гром с неба, настигает твое неистовство.
Словно яркое солнце, ты являешь сияние.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर वह विद्युत् अग्नि कैसा है, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (स्वनीक) सुन्दर सेनावाले सेनापते ! जिस (ते) आपका (यत्) जो (प्रतीकम्) विजय का निश्चय करानेवाले (रुक्मः) प्रकाशमान सूर्य्य के (न) तुल्य है जो (उपाके) समीप में (वि, रोचसे) विशेष कर रुचिकारक होते हो। जिस (ते) तुम्हारा (दिवः, न) सूर्य्य के तुल्य (सुसन्दृक्) अच्छे प्रकार देखने का साधन (तन्यतुः) विद्युत् विजय प्रतितिकारक नियम को (एति) प्राप्त होता है, उसका (शुष्मः) बलयुक्त (चित्रः) आश्चर्यस्वरूप (सूरः) सूर्य (न) जैसे, वैसे मैं (भानुम्) प्रकाशयुक्त आपके (प्रति) (चक्षि) कहूँ ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । हे राजन् ! यदि आप विद्युद् विद्या को जानें तो सूर्य्य के तुल्य सुन्दर सेनादिकों से प्रकाशित हुए सर्वत्र विजय, कीर्ति और राजाओं में सुशोभित होवें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे स्वनीक ! यस्य ते यत्प्रतीकं रुक्मो नेवास्ति ये उपाके वि रोचसे यस्य ते दिवो न सुसन्दृक् तन्यतुः प्रतीकमेति तस्य शुष्मश्चित्रः सूरो नेवाहं भानुं त्वा प्रति चक्षि ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः सा विद्युत्कीदृशीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुसन्दृक्) सुष्ठु पश्यति यया सा (ते) तव (स्वनीक) शोभनमनीकं सैन्यं यस्य तत्सम्बुद्धौ (प्रतीकम्) विजयप्रतीतिकरम् (वि) (यत्) (रुक्मः) रोचमानः सूर्य्यः (न) इव (रोचसे) (उपाके) समीपे (दिवः) सूर्य्यस्य (न) इव (ते) तव (तन्यतुः) विद्युत् (एति) गच्छति (शुष्मः) बलयुक्तः (चित्रः) अद्भुतः (नः) (सूरः) सूर्य्यः (प्रति) (चक्षि) वदेयम् (भानुम्) प्रकाशयुक्तम् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । हे राजन् ! यदि भवान् विद्युद्विद्यां प्राप्नुयात्तर्हि सूर्य्यवत्सुसेनादिभिः प्रकाशितः सन् सर्वत्र विजयकीर्त्ती राजसु राजेत ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. हे राजा ! जर तू विद्युत विद्या जाणलीस तर सूर्याप्रमाणे उत्कृष्ट सेनेमुळे प्रसिद्ध होऊन सर्वत्र विजय व कीर्ती प्राप्त करून राजे लोकांमध्ये सुशोभित होशील. ॥ ६ ॥
07 यथा वः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓था वः स्वा᳓हा अग्न᳓ये दा᳓शेम
प᳓री᳓ळाभिर् घृत᳓वद्भिश् च हव्यइः᳓
ते᳓भिर् नो अग्ने अ᳓मितैर् म᳓होभिः
शत᳓म् पूर्भि᳓र् आ᳓यसीभिर् नि᳓ पाहि
मूलम् ...{Loading}...
यथा॑ वः॒ स्वाहा॒ग्नये॒ दाशे॑म॒ परीळा॑भिर्घृ॒तव॑द्भिश्च ह॒व्यैः ।
तेभि॑र्नो अग्ने॒ अमि॑तै॒र्महो॑भिः श॒तं पू॒र्भिराय॑सीभि॒र्नि पा॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
य᳓था वः स्वा᳓हा अग्न᳓ये दा᳓शेम
प᳓री᳓ळाभिर् घृत᳓वद्भिश् च हव्यइः᳓
ते᳓भिर् नो अग्ने अ᳓मितैर् म᳓होभिः
शत᳓म् पूर्भि᳓र् आ᳓यसीभिर् नि᳓ पाहि
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
agnáye ← agní- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dā́śema ← √dāś- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
svā́hā ← svā́hā (invariable)
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
yáthā ← yáthā (invariable)
ca ← ca (invariable)
ghr̥távadbhiḥ ← ghr̥távant- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
havyaíḥ ← havyá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
íḷābhiḥ ← íḷā- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
pári ← pári (invariable)
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ámitaiḥ ← ámita- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
máhobhiḥ ← máhas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
tébhiḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ā́yasībhiḥ ← āyasá- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
ní ← ní (invariable)
pāhi ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
pūrbhíḥ ← púr- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
śatám ← śatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
यथा॑ । वः॒ । स्वाहा॑ । अ॒ग्नये॑ । दाशे॑म । परि॑ । इळा॑भिः । घृ॒तव॑त्ऽभिः । च॒ । ह॒व्यैः ।
तेभिः॑ । नः॒ । अ॒ग्ने॒ । अमि॑तैः । महः॑ऽभिः । श॒तम् । पूः॒ऽभिः । आय॑सीभिः । नि । पा॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- svāhāgnaye ← svāhā
- [adverb]
- “hail.”
- svāhāgnaye ← agnaye ← agni
- [noun], dative, singular, feminine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- dāśema ← dāś
- [verb], plural, Present optative
- “sacrifice; give.”
- parīᄆābhir ← pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- parīᄆābhir ← iḍābhiḥ ← iḍā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “refreshment; iḍā [word]; comfort; cow.”
- ghṛtavadbhiś ← ghṛtavadbhiḥ ← ghṛtavat
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “buttery.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- havyaiḥ ← havya
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “Havya; offering; havya [word].”
- tebhir ← tebhiḥ ← tad
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- amitair ← amitaiḥ ← amita
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “infinite; illimitable; countless.”
- mahobhiḥ ← mahas
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “greatness; festival; glory; reward; gladness.”
- śatam ← śata
- [noun], nominative, singular, neuter
- “hundred; one-hundredth; śata [word].”
- pūrbhir ← pūrbhiḥ ← pur
- [noun], instrumental, plural
- “fortress; pur [word]; town; purā [indecl.]; mahant.”
- āyasībhir ← āyasībhiḥ ← āyasa
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “iron; metallic.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- pāhi ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; govern.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने अग्नये अग्रस्य नेत्रे वः तुभ्यं स्वाहा स्वाहुतं हविः । किंच यथा वयम् इळाभिः । गोभिर्गोविकारैः क्षीरादिभिः घृतवद्भिः घृतसहितैः हव्यैः पुरोडाशादिभिः च दाशेम परिचरेम तथा त्वमपि तेभिः प्रसिद्धैः अमितैः अपरिमितैः महोभिः तेजोभिः शतम् अपरिमिताभिः आयसीभिः हिरण्मयीभिः । “ रुक्मम् अयः’ इति हिरण्यनामसु पाठात् । पूर्भिः नगरीभिरिव नः अस्मान् नि पाहि नितरां रक्ष ॥
Wilson
English translation:
“When we present to you, Agni, the sacred offerings with oblations mixed with butter and milk, thenprotect us with those vast unbounded, innumerable golden cities and metals.”
Jamison Brereton
In order that with our svāhā-call we would serve Agni for you all with libations and ghee-drenched oblations,
protect us, Agni, by these immeasurable powers (of yours) and by your hundred metal strongholds.
Griffith
That we may worship, with your Hail to Agni! with sacrificial cakes and fat oblations,
Guard us, O Agni, with those boundless glories as with a hundred fortresses of iron.
Geldner
Auf daß wir unter Svaharuf für euch den Agni mit Idaspenden und schmalzreichen Opfergaben beschenken können, schütze uns, Agni, mit diesen unermeßlichen Mächten, mit hundert ehernen Burgen.
Grassmann
Wie gern mit Heilruf wir dem Agni dienen, mit Tränken rings und butterreichen Opfern, So schirm durch diese unermessnen Strahlen, o Agni, uns mit hundert ehrnen Burgen.
Elizarenkova
Чтобы мы могли почитать для вас Агни (под возглас) Свага!
Укрепляющими напитками и возлияниями, богатыми жиром, -
О Агни, этими неизмеримыми силами,
Сотней железных крепостей защити нас!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य परस्पर कैसे वर्तें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वान् लोगो ! (यथा) जैसे हम लोग (वः) तुम्हारे अर्थ (स्वाहा) सत्यक्रिया से (घृतवद्भिः) घृतादि से युक्त (हव्यैः) होम के योग्य पदार्थों (च) और (इळाभिः) अन्नों के साथ (अग्नये) अग्नि के लिये (शतम्) सैकड़ों प्रकार के हविष्यों को (परि, दाशेम) सब ओर से देवें, वैसे (अमितैः) असंख्य (महोभिः) बड़े-बड़े कर्मों वा पुरुषों और (तेभिः) उन (आयसीभिः) लोहे से बनी (पूर्भिः) नगरियों के साथ वर्त्तमान (नः) हम लोगों को हे (अग्ने) अग्नि के तुल्य तेजस्वी प्रकाशमान् राजन् ! (नि, पाहि) निरन्तर रक्षा कीजिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। हे मनुष्यो ! जैसे ऋत्विक् और यजमान लोग घृतादि से अग्नि को बढ़ाते हैं, वैसे ही राजा प्रजाओं को और प्रजाएँ राजा को न्याय विनयादि से बढ़ा के अपरिमित सुखों को प्राप्त होते हैं ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वांसो ! यथा वयं वः स्वाहा घृतवद्भिर्हव्यैरिळाभिश्चाग्नये शतं परिदाशेम तथाऽमितैर्महोभिस्तेभिरायसीभिः पूर्भिश्च सह वर्त्तमानान्नोऽस्मान् हे अग्ने ! नि पाहि ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्याः परस्परं कथं वर्तेरन्नित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यथा) (वः) युष्मभ्यम् (स्वाहा) सत्यया क्रियया (अग्नये) पावकाय (दाशेम) दद्याम (परि) सर्वतः (इळाभिः) अग्नैः (घृतवद्भिः) घृतादियुक्तैः (च) (हव्यैः) होतुमर्हैः (तेभिः) (नः) अस्मान् (अग्ने) अग्निरिव प्रकाशमान राजन् (अमितैः) असंख्यैः (महोभिः) महद्भिः कर्मभिः पुरुषैर्वा (शतम्) (पूर्भिः) नगरीभिः (आयसीभिः) अयसा निर्मिताभिः (नि) नितराम् (पाहि) रक्ष ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या ! यथर्त्विग्यजमाना घृतादिनाऽग्निं वर्धयन्ति तथैव राजा प्रजाः प्रजा राजानं च न्यायविनयादिभिर्वर्धयित्वाऽमितानि सुखानि प्राप्नुवन्ति ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. हे माणसांनो! जसे ऋत्विज व यजमान घृत इत्यादींनी अग्नीची वृद्धी करतात तसेच राजाने प्रजेला व प्रजेने राजाला न्याय व विनय इत्यादींनी वाढवून अपरिमित सुख द्यावे. ॥ ७ ॥
08 या वा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
या᳓ वा ते स᳓न्ति दाशु᳓षे अ᳓धृष्टा
गि᳓रो वा या᳓भिर् नृव᳓तीर् उरुष्याः᳓
ता᳓भिर् नः सूनो सहसो नि᳓ पाहि
सुम᳓त् सूरी᳓ञ् जरितॄ᳓ञ् जातवेदः
मूलम् ...{Loading}...
या वा॑ ते॒ सन्ति॑ दा॒शुषे॒ अधृ॑ष्टा॒ गिरो॑ वा॒ याभि॑र्नृ॒वती॑रुरु॒ष्याः ।
ताभि॑र्नः सूनो सहसो॒ नि पा॑हि॒ स्मत्सू॒रीञ्ज॑रि॒तॄञ्जा॑तवेदः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
या᳓ वा ते स᳓न्ति दाशु᳓षे अ᳓धृष्टा
गि᳓रो वा या᳓भिर् नृव᳓तीर् उरुष्याः᳓
ता᳓भिर् नः सूनो सहसो नि᳓ पाहि
सुम᳓त् सूरी᳓ञ् जरितॄ᳓ञ् जातवेदः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ádhr̥ṣṭāḥ ← ádhr̥ṣṭa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
sánti ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
vā ← vā (invariable)
yā́ḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
gíraḥ ← gír- ~ gīr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
nr̥vátīḥ ← nr̥vánt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
uruṣyā́ḥ ← √uruṣy- (root)
{number:SG, person:2, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
vā ← vā (invariable)
yā́bhiḥ ← yá- (pronoun)
{case:INS, gender:F, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ní ← ní (invariable)
pāhi ← √pā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sahasaḥ ← sáhas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
sūno ← sūnú- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
tā́bhiḥ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:F, number:PL}
jaritr̥̄́n ← jaritár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
jātavedaḥ ← jātávedas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
smát ← smát (invariable)
sūrī́n ← sūrí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
याः । वा॒ । ते॒ । सन्ति॑ । दा॒शुषे॑ । अधृ॑ष्टाः । गिरः॑ । वा॒ । याभिः॑ । नृ॒ऽवतीः॑ । उ॒रु॒ष्याः ।
ताभिः॑ । नः॒ । सू॒नो॒ इति॑ । स॒ह॒सः॒ । नि । पा॒हि॒ । स्मत् । सू॒रीन् । ज॒रि॒तॄन् । जा॒त॒ऽवे॒दः॒ ॥
Hellwig Grammar
- yā ← yāḥ ← yad
- [noun], nominative, plural, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- santi ← as
- [verb], plural, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- adhṛṣṭā ← adhṛṣṭāḥ ← adhṛṣṭa
- [noun], nominative, plural, feminine
- “modest; invincible.”
- giro ← giraḥ ← gir
- [noun], accusative, plural, feminine
- “hymn; praise; voice; words; invocation; command; statement; cry; language.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- yābhir ← yābhiḥ ← yad
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “who; which; yat [pronoun].”
- nṛvatīr ← nṛvatīḥ ← nṛvat
- [noun], accusative, plural, feminine
- “rich in men.”
- uruṣyāḥ ← uruṣy
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “protect; help.”
- tābhir ← tābhiḥ ← tad
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- sūno ← sūnu
- [noun], vocative, singular, masculine
- “son; offspring.”
- sahaso ← sahasaḥ ← sahas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “force; strength; might; sahas [word]; conquest.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- pāhi ← pā
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; govern.”
- smat
- [adverb]
- “simultaneously; jointly.”
- sūrīñ ← sūrīn ← sūri
- [noun], accusative, plural, masculine
- “patron.”
- jaritṝñ ← jaritṝn ← jaritṛ
- [noun], accusative, plural, masculine
- “singer.”
- jātavedaḥ ← jātavedas
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Agni; fire.”
सायण-भाष्यम्
सहसः सूनो हे बलस्य पुत्र जातवेदः अग्ने दाशुषे दाशुषः ते तव याः वा याश्च ज्वालाः सन्ति । अधृष्टाः रक्षोभिः अप्रधृषिताः गिरो वा गिरश्च सन्ति । याभिः गीर्भिः नृवतीः पुत्रवतीः प्रजाः उरुष्याः रक्षेः । ताभिः उभयीभिः नः अस्मान् । स्मत् इति प्रशस्तवचनः । प्रशस्तान् सूरीन् हविषां प्रेरकान् जरितॄन् स्तोतॄंश्च नि पाहि नितरां रक्ष ॥
Wilson
English translation:
“Son of strength, Jātavedas, with those unobstructed (splendours) which belong to you, a munificentdonor, and with those praises wherewiḥ you protect people with their posterity, do you protect us yourworshippers and praisers.”
Jamison Brereton
Your unassailable (strongholds)—either those which are for your servant or those by which you will make a wide path for our
manly songs—
by these, son of strength, protect us altogether, both patrons and singers, o Jātavedas.
Griffith
Thine are resistless songs for him who offers, and hero-giving hymns wherewith thou savest;
With these, O Son of Strength, O Jatavedas, guard us, preserve these princes and the singers.
Geldner
Die unbezwingbaren Burgen, die du für den Opfernden hast, oder mit denen du die mannhaften Lobreden schützen kannst, mit denen schirme, du Sohn der Kraft, in gleicher Weise unsere freigebigen Patrone und uns Sänger, o Jatavedas!
Grassmann
Mit unbesiegten Hülfen, die dem Frommen du schaffst, durch die du schirmst der Männer Lieder, Mit denen schütz uns, o du Sohn der Stärke, o Wesenkenner, Opferherrn und Sänger.
Elizarenkova
(Те) неодолимые (крепости), которые у тебя есть для почитающего (тебя)
Или которыми ты можешь охранить мужественные хвалебные песни,
Защити нас ими, о сын силы,
Как (наших) покровителей, так и певцов!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर किन-किन से किनकी रक्षा करनी चाहिये ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सहसः) बलवान् के (सूनो) पुत्र ! (जातवेदः) प्रकट बुद्धिमानी को प्राप्त हुए (याः) जो (ते) आपकी (अधृष्टाः) न धमकाने योग्य (गिरः) सुशिक्षित वाणी (सन्ति) हैं (वा) अथवा (दाशुषे) दाता पुरुष के लिये हितकारिणी हैं (वा) अथवा (याभिः) जिन वाणियों से आप (नृवतीः) उत्तम मनुष्योंवाली प्रजाओं की (उरुष्याः) रक्षा कीजिये (ताभिः) उनसे (नः) हम (जरितॄन्) समस्त विद्याओं की स्तुति प्रशंसा करनेवाले (सूरीन्) विद्वानों की (स्मत्) ही (नि, पाहि) निरन्तर रक्षा कीजिये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्य लोग जब तक विद्या, शिक्षा, विनयों को ग्रहण कर अन्यों को नहीं ग्रहण कराते, तब तक प्रजाओं का पालन करने को नहीं समर्थ होते हैं, जब तक धर्मात्मा विद्वानों के राज्य में अधिकार न हों, तब तक यथावत् प्रजा का पालन होना दुर्घट है ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सहसस्सूनो ! जातवेदो यास्तेऽधृष्टा गिरः सन्ति वा दाशुषे हितकर्यः सन्ति याभिर्वा त्वं नृवतीरुरुष्यास्ताभिर्नोऽस्मान् सूरीञ्जरितॄन् स्मन्निपाहि ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः कैः काभिः काः पालनीया इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (याः) (वा) (ते) तव (सन्ति) (दाशुषे) दात्रे (अधृष्टाः) अधर्षणीयाः (गिरः) सुशिक्षिता वाचः (वा) (याभिः) (नृवतीः) नरो विद्यन्ते यासु प्रजासु ताः (उरुष्याः) (रक्षेः) (ताभिः) (नः) अस्मान् (सूनो) अपत्य (सहसः) बलिष्ठस्य (नि) नितराम् (पाहि) रक्ष (स्मत्) एव (सूरीन्) विदुषः (जरितॄन्) सकलविद्यास्तावकान् (जातवेदः) ज्ञातप्रज्ञः ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्या यावद्विद्याशिक्षाविनयान् गृहीत्वा[ऽन्यान्] न ग्राहयन्ति तावत् प्रजाः पालयितुं न शक्नुवन्ति यावद्धार्मिकाणां विदुषां राज्येऽधिकारा न स्युस्तावद्यथावत्प्रजापालनं दुर्घटम् ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसे जोपर्यंत विद्या शिक्षा, विनय यांचा स्वीकार करीत नाहीत तोपर्यंत प्रजेचे पालन करण्यास समर्थ होऊ शकत नाहीत. जोपर्यंत धार्मिक विद्वानांना राज्यात अधिकार नसतो तोपर्यंत प्रजेचे यथायोग्य पालन होणे कठीण आहे. ॥ ८ ॥
09 निर्यत्पूतेव स्वधितिः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नि᳓र् य᳓त् पूते᳓व स्व᳓धितिः शु᳓चिर् गा᳓त्
स्व᳓या कृपा᳓ तनु᳓वा रो᳓चमानः
आ᳓ यो᳓ मात्रो᳓र् उशे᳓नियो ज᳓निष्ट
देवय᳓ज्याय सुक्र᳓तुः पवाकः᳓+
मूलम् ...{Loading}...
निर्यत्पू॒तेव॒ स्वधि॑तिः॒ शुचि॒र्गात्स्वया॑ कृ॒पा त॒न्वा॒३॒॑ रोच॑मानः ।
आ यो मा॒त्रोरु॒शेन्यो॒ जनि॑ष्ट देव॒यज्या॑य सु॒क्रतुः॑ पाव॒कः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
नि᳓र् य᳓त् पूते᳓व स्व᳓धितिः शु᳓चिर् गा᳓त्
स्व᳓या कृपा᳓ तनु᳓वा रो᳓चमानः
आ᳓ यो᳓ मात्रो᳓र् उशे᳓नियो ज᳓निष्ट
देवय᳓ज्याय सुक्र᳓तुः पवाकः᳓+
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gā́t ← √gā- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
nís ← nís (invariable)
pūtā́ ← √pū- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
śúciḥ ← śúci- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svádhitiḥ ← svádhiti- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kr̥pā́ ← kŕ̥p- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
rócamānaḥ ← √ruc- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
sváyā ← svá- (pronoun)
{case:INS, gender:F, number:SG}
tanvā̀ ← tanū́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
jániṣṭa ← √janⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:MED}
mātróḥ ← mātár- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:DU}
uśényaḥ ← uśénya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
devayájyāya ← devayájya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
pāvakáḥ ← pāvaká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sukrátuḥ ← sukrátu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
निः । यत् । पू॒ताऽइ॑व । स्वऽधि॑तिः । शुचिः॑ । गात् । स्वया॑ । कृ॒पा । त॒न्वा॑ । रोच॑मानः ।
आ । यः । मा॒त्रोः । उ॒शेन्यः॑ । जनि॑ष्ट । दे॒व॒ऽयज्या॑य । सु॒ऽक्रतुः॑ । पा॒व॒कः ॥
Hellwig Grammar
- nir ← niḥ
- [adverb]
- “niḥ; away; out; without.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- pūteva ← pūtā ← pū
- [verb noun], nominative, singular
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- pūteva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- svadhitiḥ ← svadhiti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “ax; knife.”
- śucir ← śuciḥ ← śuci
- [noun], nominative, singular, feminine
- “clean; clean; pure; bright; clear; honest; śuci [word]; clear; impeccant.”
- gāt ← gā
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “go; enter (a state); arrive.”
- svayā ← sva
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- kṛpā ← kṛp
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “kṛp.”
- tanvā ← tanū
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- rocamānaḥ ← ruc
- [verb noun], nominative, singular
- “please; shine.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- mātror ← mātroḥ ← mātṛ
- [noun], genitive, dual, feminine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- uśenyo ← uśenyaḥ ← uśenya
- [noun], nominative, singular, masculine
- janiṣṭa ← jan
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “become; originate; be born; transform; happen; result; grow; beget; produce; create; conceive; separate; cause; give birth; grow; produce; generate; be; become; arise; come on.”
- devayajyāya ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devayajyāya ← yajyāya ← yajya
- [noun], dative, singular, neuter
- “sacrifice; yajña.”
- sukratuḥ ← sukratu
- [noun], nominative, singular, masculine
- “wise.”
- pāvakaḥ ← pāvaka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “pure; purifying; pure; āgneya; clear; bright; bright.”
सायण-भाष्यम्
यत् यदा शुचिः अग्निः स्वया स्वकीयया तन्वा ततया कृपा कृपया दीप्त्या रोचमानः पूतेव स्वधितिः तीक्ष्णीकृता स्वधितिरिव निः गात् काष्ठान्निर्गच्छति तदानीं देवयज्याय भवति । तदेव विशदयति । यः अग्निः उशेन्यः कमनीयः सुक्रतुः सुकर्मा पावकः शोधकश्च मात्रोः अरण्योः आ जनिष्ट आजायत स देवयज्याय भवतीति ॥
Wilson
English translation:
“When the bright Agni, radiant with his own diffusive lustre, issues (from the touchwood) like asharpened axe; and he who is desirable, the doer of great deeds, the purifier, is born of his two parents; (heappears) for the worship of the gods.”
Jamison Brereton
When, gleaming like a (heat-)purified axe, he has come out, glowing in his own form, in his own body—
who, eagerly sought, has been born in his two mothers [=the friction sticks], the pure one strongly resolved to sacrifice to the gods—
Griffith
When forth he cometh, like an axe new-sharpened, pure in his form, resplendent in his body,
Sprung, sought with eager longing, from his Parents, for the Gods’ worship, Sage and Purifier:
Geldner
Wenn er hell und blank wie eine Axt zum Vorschein kommt in eigener Schönheit am Leibe erstrahlend, der als Liebling seiner Eltern geboren ward, mit rechtem Verständnis für das Götteropfer, rein;
Grassmann
Wenn leuchtend er wie eine blanke Axt geht, durch eigne Schönheit an sich selbst erstrahlend, Er, der erwünscht den Aeltern ward geboren, der flammende, zur Gottverehrung tüchtig.
Elizarenkova
Когда он появляется, чистый, как сверкающий топор,
(Всем) своим телом сияя красотой,
(Тот,) кто родился желанным для (своих) родителей,
Очень умелый в почитании богов, светлый…
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को कैसा राजा मानना चाहिये, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यत्) जो (पूतेव) पवित्रता के तुल्य (स्वधितिः) वज्र (शुचिः) पवित्र पुरुष (नि, गात्) निरन्तर प्राप्त होता है (यः) जो (स्वया) अपनी (कृपा) कृपा से (तन्वा) शरीर करके (रोचमानः) प्रकाशमान (मात्रोः) जननी और धात्री में (उशेन्यः) कामना के योग्य (पावकः) अग्नि के तुल्य प्रकाशित यशवाले (सुक्रतुः) उत्तम प्रज्ञावाले (देवयज्याय) बुद्धिमानों के समागम के लिये (आ, जनिष्ट) प्रकट होता है, वही इस जगत् में प्रशंसा के योग्य होवे ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमावाचकलुप्तोपमालङ्कार हैं। हे मनुष्यो ! जिसको वज्र के समान दृढ़, अग्नि के समान पवित्र, कृपालु, दर्शनीय शरीर, विद्वान् धर्मात्मा जानो, उसी को इनमें से राजा मानो ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यद्यः पूतेव स्वधितिः शुचिर्नि गाद्यः स्वया कृपा तन्वा रोचमानो मात्रोरुशेन्यः पावक इव सुक्रतुर्देवयज्यायऽऽजनिष्ट स एवाऽत्र प्रशंसनीयो भवेत् ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः कीदृशो राजा मन्तव्य इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (निः) (नितराम्) (यत्) यः (पूतेव) पवित्रेव (स्वधितिः) वज्रः (शुचिः) पवित्रः (गात्) प्राप्नोति (स्वया) स्वकीयया (कृपा) कृपया (तन्वा) शरीरेण (रोचमानः) प्रकाशमानः (आ) (यः) (मात्रोः) जननिपालिकयोः (उशेन्यः) कमनीयः (जनिष्ट) जायते (देवयज्याय) देवानां समागमाय (सुक्रतुः) उत्तमप्रज्ञः (पावकः) पावक इव प्रकाशितयशाः ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमावाचकलुप्तोपमालङ्कारः। हे मनुष्या ! यं वज्रवद्दृढं वह्निवत्पवित्रं कृपालुं दर्शनीयशरीरं विद्वांसं धर्मात्मानं विजानीयुस्तमेवेषां राजानं मन्यन्ताम् ॥९॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. हे माणसांनो ! जो वज्राप्रमाणे दृढ, अग्नीप्रमाणे पवित्र, कृपाळू, दर्शनीय शरीराचा, विद्वान, धर्मात्मा असेल तर त्यालाच राजा माना. ॥ ९ ॥
10 एता नो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
एता᳓ नो अग्ने सउ᳓भगा दिदीहि
अ᳓पि क्र᳓तुं सुचे᳓तसं वतेम
वि᳓श्वा स्तोतृ᳓भ्यो गृणते᳓ च सन्तु
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
मूलम् ...{Loading}...
ए॒ता नो॑ अग्ने॒ सौभ॑गा दिदी॒ह्यपि॒ क्रतुं॑ सु॒चेत॑सं वतेम ।
विश्वा॑ स्तो॒तृभ्यो॑ गृण॒ते च॑ सन्तु यू॒यं पा॑त स्व॒स्तिभिः॒ सदा॑ नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अग्निः
- ऋषिः - वसिष्ठः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
एता᳓ नो अग्ने सउ᳓भगा दिदीहि
अ᳓पि क्र᳓तुं सुचे᳓तसं वतेम
वि᳓श्वा स्तोतृ᳓भ्यो गृणते᳓ च सन्तु
यूय᳓म् पात सुअस्ति᳓भिः स᳓दा नः
Vedaweb annotation
Strata
Strophic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
agne ← agní- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
didīhi ← √dī- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRF, voice:ACT}
etā́ ← eṣá (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
saúbhagā ← saúbhaga- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ápi ← ápi (invariable)
krátum ← krátu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sucétasam ← sucétas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vatema ← √vat- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
gr̥ṇaté ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
santu ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
stotŕ̥bhyaḥ ← stotár- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:PL}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pāta ← √pā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sádā ← sádā (invariable)
svastíbhiḥ ← svastí- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
yūyám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
ए॒ता । नः॒ । अ॒ग्ने॒ । सौभ॑गा । दि॒दी॒हि॒ । अपि॑ । क्रतु॑म् । सु॒ऽचेत॑सम् । व॒ते॒म॒ ।
विश्वा॑ । स्तो॒तृऽभ्यः॑ । गृ॒ण॒ते । च॒ । स॒न्तु॒ । यू॒यम् । पा॒त॒ । स्व॒स्तिऽभिः॑ । सदा॑ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- etā ← etad
- [noun], accusative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); etad [word].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- agne ← agni
- [noun], vocative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- saubhagā ← saubhaga
- [noun], accusative, plural, neuter
- “well-being.”
- didīhy ← didīhi ← dīdī
- [verb], singular, Present imperative
- “shine; glitter.”
- api
- [adverb]
- “besides; even; surely; though; furthermore; among; contrastingly; assuredly.”
- kratuṃ ← kratum ← kratu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- sucetasaṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sucetasaṃ ← cetasam ← cetas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “mind; heart; consciousness; intelligence; purpose; cetas [word].”
- vatema ← vat
- [verb], plural, Present optative
- “teach.”
- viśvā ← viśva
- [noun], nominative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- stotṛbhyo ← stotṛbhyaḥ ← stotṛ
- [noun], dative, plural, masculine
- “laudatory; worshiping.”
- gṛṇate ← gṛ
- [verb noun], dative, singular
- “praise.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- santu ← as
- [verb], plural, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- yūyam ← tvad
- [noun], nominative, plural
- “you.”
- pāta ← pā
- [verb], plural, Present imperative
- “protect; govern.”
- svastibhiḥ ← svasti
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “prosperity; well-being; fortune; benediction; svasti [word]; well; luck.”
- sadā
- [adverb]
- “always; continually; always; perpetually.”
- naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
हे अग्ने एता एतानि परिदृश्यमानानि सौभगा सौभगानि शोभनानि धनानि नः अस्मभ्यं दिदीहि दीपय देहि वा । अपि अपि च क्रतुं कर्म यज्ञानां कर्तारं वा सुचेतसं शोभनप्रज्ञानयुक्तं सुप्रज्ञानं पुत्रं वा वतेम संभजेमहि ॥ वनतेः संभजनार्थस्य वर्णान्तरागमे सति रूपम् ॥ विश्वा विश्वानि धनानि स्तोतृभ्यः उद्गातृभ्यः गृणते शंसते च सन्तु । यूयं त्वत्परिवाराश्च सर्वे यूयं नः अस्मान् स्वस्तिभिः क्षेमैः सदा सर्वदा पात रक्षत ॥ ॥ ४ ॥
Wilson
English translation:
“Illumine for us, Agni, these auspicious (riches); may we possess (a son) intelligent, the celebrator ofsacred rites; may all (good things) be your praisers, and to him who eulogizes (you); and do you ever cherish uswith blessings.”
Jamison Brereton
Shine on us these things that bring good fortune, Agni. We would acquire a resolve based on good perception.
Let all these things be for the praise singers and the chanter. – Do you protect us always with your blessings.
Griffith
Shine this felicity on us, O Agni: may we attain to perfect understanding.
All happiness be theirs who sing and praise thee. Ye Gods, preserve us evermore with blessings.
Geldner
So bring uns mit deinem Lichte dieses Glück, o Agni: Wir möchten einen verständigen Entschluß fassen. Alles Glück soll den Sängern und dem Lobredner werden. - Behütet ihr uns immerdar mit eurem Segen!
Grassmann
Dies schöne Glück, o Agni, strahle her uns; lass uns erlangen weisheitsvolle Einsicht; Dies alles sei den Sängern und dem Dichter. Ihr Götter, schützt uns stets mit eurem Segen.
Elizarenkova
Воссвети нам, о Агни, эти блага!
Мы хотим раздуть проникновенную силу духа!
Да будут все (блага) певцам и восхвалителю!
Защищайте вы нас всегда (своими) милостями!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अग्निः
- वसिष्ठः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
राजा भी कैसा हो, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अग्ने) अग्नि के तुल्य तेजस्वी विद्वन् राजन् ! आप (नः) हमारे (एता) इन (सौभगा) उत्तम ऐश्वर्य्यों के भावों को (दिदीहि) प्रकाशित कीजिये जिससे (अपि) भी हम लोग (सुचेतसम्) प्रबल विद्यायुक्त (क्रतुम्) बुद्धि का (वतेम) सेवन करें (स्तोतृभ्यः) ऋत्विजों और (विश्वा) सब की (गृणते) स्तुति करनेवाले के लिये ये (च) भी सब प्राप्त (सन्तु) हों (यूयम्) हम लोग (स्वस्तिभिः) स्वस्थता करनेवाले सुखों वा कर्मों से (नः) हमारी (सदा) सदा (पात) रक्षा करो ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! आप सब मनुष्यों के सौभाग्यों को बढ़ा के बुद्धि को प्राप्त करो। हे प्रजापुरुषो ! आप लोग राजा और राज्य की सदैव रक्षा करो ॥१०॥ इस सूक्त में अग्नि, विद्वान्, राजा और प्रजा के कृत्य का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की इससे पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥१०॥ यह तृतीय सूक्त और चौथा वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अग्ने ! त्वं न एता सौभगा दिदीहि येनाऽपि वयं सुचेतसं क्रतुं वतेम स्तोतृभ्यो विश्वा गृणते चैतानि सन्तु यूयं स्वस्तिभिर्नः सदा पात ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
राजा च कीदृशो भवेदित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (एता) एतानि (नः) अस्माकम् (अग्ने) पावकवद्विद्वन् राजन् (सौभगा) उत्तमैश्वर्याणां भावान् (दिदीहि) प्रकाशय (अपि) (क्रतुम्) प्रज्ञाम् (प्रचेतसम्) प्रकृष्टविद्यायुक्ताम् (वतेम) सम्भजेम। अत्र वर्णव्यत्ययेन नस्य स्थाने तः। (विश्वा) सर्वाणि (स्तोतृभ्यः) ऋत्विग्भ्यः (गृणते) स्तावकाय (च) (सन्तु) (यूयम्) (पात) रक्षत (स्वस्तिभिः) स्वास्थ्यकारिभिः सुखैः कर्मभिर्वा (सदा) (नः) अस्मान् ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजन् ! भवान् सर्वेषां मनुष्याणां सौभाग्यानि वर्धयित्वा प्रज्ञां प्रापयतु, हे प्रजाजना ! भवन्तो राजानं राज्यं च सदैव रक्षन्त्विति ॥१०॥ अत्राऽग्निविद्वद्राजप्रजाकृत्यवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति तृतीयं सूक्तं चतुर्थो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे राजा ! तू सर्व माणसांचे सौभाग्य वाढवून बुद्धी प्राप्त कर. हे प्रजाजनांनो ! तुम्ही राजा व राज्याचे सदैव रक्षण करा. ॥ १० ॥