सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘सं पूषन् ’ इति दशर्चं पञ्चमं सूक्तं भरद्वाजस्यार्षं पौष्णं गायत्रम् । ‘ सं पूषन् ’ इत्यनुक्रान्तम् । नष्टधनमन्विच्छता पुरुषेणैतज्जप्यम् । सूत्रितं च – सं पूषन्विदुषेति नष्टमधिजिगमिषन्मूळ्हो वा ’ ( आश्व. गृ. ३. ७. ९) इति ॥
Jamison Brereton
54 (495)
Pūsaṇ
Bharadvāja Bārhaspatya
10 verses: gāyatrī
Pūṣan is here in his role as protector of livestock and finder of lost things, especially cows.
Jamison Brereton Notes
Pūṣan A remarkably unproblematic hymn on the whole.
01 सं पूषन्विदुषा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓म् पूषन् विदु᳓षा नय
यो᳓ अ᳓ञ्जसानुशा᳓सति
य᳓ एवे᳓द᳓म् इ᳓ति ब्र᳓वत्
मूलम् ...{Loading}...
सं पू॑षन्वि॒दुषा॑ नय॒ यो अञ्ज॑सानु॒शास॑ति ।
य ए॒वेदमिति॒ ब्रव॑त् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
स᳓म् पूषन् विदु᳓षा नय
यो᳓ अ᳓ञ्जसानुशा᳓सति
य᳓ एवे᳓द᳓म् इ᳓ति ब्र᳓वत्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
naya ← √nī- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
pūṣan ← pūṣán- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
vidúṣā ← √vid- 2 (root)
{case:INS, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
áñjasā ← áñjasā (invariable)
anuśā́sati ← √śās- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
brávat ← √brū- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
evá ← evá (invariable)
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
íti ← íti (invariable)
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
सम् । पू॒ष॒न् । वि॒दुषा॑ । न॒य॒ । यः । अञ्ज॑सा । अ॒नु॒ऽशास॑ति ।
यः । ए॒व । इ॒दम् । इति॑ । ब्रव॑त् ॥
Hellwig Grammar
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- pūṣan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- viduṣā ← vid
- [verb noun], instrumental, singular
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- naya ← nī
- [verb], singular, Present imperative
- “bring; lead; spend; decant; enter (a state); remove; take out; take away; enforce; marry; carry; fill into; bring; learn; go out; add.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- añjasānuśāsati ← añjasā
- [adverb]
- “quickly; immediately; rightly; correctly; promptly.”
- añjasānuśāsati ← anuśāsati ← anuśās ← √śās
- [verb], singular, Present indikative
- “order; govern; teach.”
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- evedam ← evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- evedam ← idam
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- bravat ← brū
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
सायण-भाष्यम्
हे पूषन् पोषक देव विदुषा जानता तेन जनेन सं नय अस्मान् संगमय यः विद्वान् अञ्जसा ऋजुमार्गेण अनुशासति अनुशास्ति नष्टद्रव्यप्राप्त्युपायमुपदिशति । यः च एव एवम् इदं नष्टं भवदीयं धनम् इति ब्रवत् ब्रवीति । नष्टं धनं दर्शयतीत्यर्थः । तेन विदुषेत्यन्वयः ॥
Wilson
English translation:
“Bring us, Pūṣan, into communication with a wise man who may rightly direct us, who may even say, this is so.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ya evedam iti bravat: viduṣa = a wise man, a cunning man, a conurer; one who says, this, your property, has been lost, and the preceding paggage directs the way to the recovery of the lost or stolen goods; Pūṣan is thus portrayed as the patron of fortune-tellers and recoverers of stolen property
Jamison Brereton
Pūṣan, lead (us) together with one who knows, who will direct (us) aright,
who will say “just here it is.”
Griffith
O PUSAN, bring us to the man who knows, who shall direct us straight,
And say unto us, It is here.
Geldner
Pusan, bring uns mit einem Kundigen zusammen, der uns richtig weisen und sagen wird: “Dies ist es.
Grassmann
O Puschan, führe du uns zu den kund’gen Mann, der grade aus Uns weiset und »hier ist es« spricht.
Elizarenkova
Сведи (нас), о Пушан, со знающим (человеком),
Который верно указал бы,
Который сказал бы: Вот здесь!
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब दश ऋचावाले चौवनवें सूक्त का आरम्भ है, इसके प्रथम मन्त्र में मनुष्यों को किसका सङ्ग चाहने योग्य है, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पूषन्) पुष्टि करनेवाले विद्वन् ! (यः) जो (इदम्) यह (एव) इसी प्रकार है (इति) ऐसा (ब्रवत्) उपदेश करे (यः) जो सत्य के (अनुशासति) अनुकूल शिक्षा दे उस (विदुषा) विद्वान् के साथ हम लोगों को (अञ्जसा) साक्षात् (सम्, नय) अच्छे प्रकार उन्नति को पहुँचाओ ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वन् ! हम लोगों को जो सत्यविद्या का उपदेश करें, उनका सत्कार कर उनके सङ्ग से हम लोग विद्वान् होकर उपदेशकर्त्ता हों ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पूषन् विद्वन् ! य इदमित्थमेवेति ब्रवद्यः सत्यमनुशासति तेन विदुषा सहाऽस्मानञ्जसा सन्नय ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मनुष्यैः कस्य सङ्ग एष्टव्य इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सम्) (पूषन्) (विदुषा) (नय) (यः) (अञ्जसा) (अनुशासति) अनुशासनं करोति। अत्र बहुलं छन्दसीति शपो लुङ् न। (यः) (एव) (इदम्) (इति) (ब्रवत्) उपदिशेत् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वन् ! अस्मान् ये सत्यपदिशेयुस्तान् सत्कृत्य तेषां सङ्गेन वयं विद्वांसो भूत्वोपदेष्टारो भवेम ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात विद्वानांचा संग, कारागिरांची प्रशंसा, उत्तम गुणांची याचना, हिंसेचा त्याग व दानाची प्रशंसा केलेली आहे. यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्व सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वाना ! जे आम्हाला सत्य विद्येचा उपदेश करतात त्यांचा सत्कार करून, त्यांच्या संगतीत राहून आम्ही विद्वान व उपदेशक व्हावे. ॥ १ ॥
02 समु पूष्णा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓म् उ पूष्णा᳓ गमेमहि
यो᳓ गृहाँ᳓ अभिशा᳓सति
इम᳓ एवे᳓ति च ब्र᳓वत्
मूलम् ...{Loading}...
समु॑ पू॒ष्णा ग॑मेमहि॒ यो गृ॒हाँ अ॑भि॒शास॑ति ।
इ॒म ए॒वेति॑ च॒ ब्रव॑त् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
स᳓म् उ पूष्णा᳓ गमेमहि
यो᳓ गृहाँ᳓ अभिशा᳓सति
इम᳓ एवे᳓ति च ब्र᳓वत्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
gamemahi ← √gam- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
pūṣṇā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
u ← u (invariable)
abhiśā́sati ← √śās- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
gr̥hā́n ← gr̥há- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
brávat ← √brū- (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
evá ← evá (invariable)
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
íti ← íti (invariable)
पद-पाठः
सम् । ऊं॒ इति॑ । पू॒ष्णा । ग॒मे॒म॒हि॒ । यः । गृ॒हान् । अ॒भि॒ऽशास॑ति ।
इ॒मे । ए॒व । इति॑ । च॒ । ब्रव॑त् ॥
Hellwig Grammar
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- pūṣṇā ← pūṣan
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- gamemahi ← gam
- [verb], plural, Aorist optative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- gṛhāṃ ← gṛha
- [noun], accusative, plural, masculine
- “house; palace; temple; home; place; family; family; stable.”
- abhiśāsati ← abhiśās ← √śās
- [verb], singular, Present indikative
- ima ← ime ← idam
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- eveti ← evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- eveti ← iti
- [adverb]
- “thus; so; iti [word].”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- bravat ← brū
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “say; tell; describe; speak; state; answer; call; explain; address; proclaim; talk; talk; choose.”
सायण-भाष्यम्
पूष्णा अनुगृहीता वयं सं गमेमहि तेन जनेन संगच्छेमहि यः जनः गृहान् येषु गृहेषु अस्मदीया नष्टाः पशवस्तिष्ठन्ति तान् गृहान् अभिशासति अभिशास्ति आभिमुख्येन बोधयति । यश्च इमे त्वदीया नष्टाः पशवः एव एवं तिष्ठन्ति इति च ब्रवत् ब्रूयात् ॥
Wilson
English translation:
“May we, by the favour of Pūṣan, come in communication with (the man) who may direct us to the houses (where our goods are secreted), and may say, verily these are they.”
Jamison Brereton
Might we come together with Pūṣan, who will direct (us) to the houses, and who will say “just here they are.”
Griffith
May we go forth with Pusan who shall point the houses out to us,
And say to us, These same are they.
Geldner
Wir wollen mit Pusan zusammentreffen, der zu den Häusern weisen möge, und sagen: “Diese sind es.
Grassmann
Vereint mit Puschan lasst uns gehn, der hin uns zu den Häusern weist, Und spreche: »Hier sind diese ja«.
Elizarenkova
С Пушаном мы хотим встретиться,
Который указал бы дом
И который сказал бы: Вот он!
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को किसका सङ्ग निरन्तर विधान करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यः) जो विद्वान् (इमे) ये पदार्थ (एव) इसी प्रकार हैं (इति) ऐसा (ब्रवत्) कहे (उ) और (च) भी (गृहान्) गृहस्थों को (अभिशासति) सन्मुख होकर शिक्षा दे उस (पूष्णा) पुष्टि करनेवाले वैद्य विद्वान् जन के साथ हमलोग (सम्, गमेमहि) सङ्ग करें ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वान् जन निश्चय से पृथिव्यादि पदार्थों की विद्या को, अध्यापन और उपदेश से तथा हस्तक्रिया से साक्षात् कर सके तथा राजनीति आदि व्यवहारों की अनुकूलता से शिक्षा दे, उसी विद्वान् का सङ्ग हम लोग सदा करें ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: य इम इत्थमेवेति ब्रवदु च गृहानभिशासति तेन पूष्णा सह वयं सङ्गमेमहि ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः कस्य सङ्गः सततं विधेय इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सम्) (उ) (पूष्णा) पुष्टिकर्त्रा वैद्येन सह (गमेमहि) गच्छेम (यः) (गृहान्) गृहस्थान् (अभिशासति) आभिमुख्ये शासनं करोति (इमे) (एव) (इति) (च) (ब्रवत्) ब्रूयात् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यो विद्वान् निश्चयेन पृथिव्यादिविद्याऽध्यापनोपदेशाभ्यां हस्तक्रियया च साक्षात्कर्तुं शक्नुयाद् राजनीत्यादिव्यवहाराननुशिष्यात् तस्यैव विदुषः सङ्गं वयं सदा कुर्य्याम ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - भावार्थ -जो विद्वान निश्चयपूर्वक पृथ्वी इत्यादी पदार्थविद्येला जाणतो व अध्यापन आणि उपदेशाने हस्तक्रियेद्वारे साक्षात करू शकतो, तसेच राजनीती इत्यादी व्यवहाराचे शिक्षण देतो त्याच विद्वानाची आम्ही संगती धरावी. ॥ २ ॥
03 पूष्णश्चक्रं न - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पूष्ण᳓श् चक्रं᳓ न᳓ रिष्यति
न᳓ को᳓शो अ᳓व पद्यते
नो᳓ अस्य व्यथते पविः᳓
मूलम् ...{Loading}...
पू॒ष्णश्च॒क्रं न रि॑ष्यति॒ न कोशोऽव॑ पद्यते ।
नो अ॑स्य व्यथते प॒विः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
पूष्ण᳓श् चक्रं᳓ न᳓ रिष्यति
न᳓ को᳓शो अ᳓व पद्यते
नो᳓ अस्य व्यथते पविः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
cakrám ← cakrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
pūṣṇáḥ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
riṣyati ← √riṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
áva ← áva (invariable)
kóśaḥ ← kóśa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
padyate ← √pad- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
asya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
pavíḥ ← paví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
u ← u (invariable)
vyathate ← √vyath- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
पू॒ष्णः । च॒क्रम् । न । रि॒ष्य॒ति॒ । न । कोशः॑ । अव॑ । प॒द्य॒ते॒ ।
नो इति॑ । अ॒स्य॒ । व्य॒थ॒ते॒ । प॒विः ॥
Hellwig Grammar
- pūṣṇaś ← pūṣṇaḥ ← pūṣan
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- cakraṃ ← cakram ← cakra
- [noun], nominative, singular, neuter
- “wheel; Cakra; discus; army; cakra; oil mill; cakrikā; cakra; group.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- riṣyati ← riṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “suffer; harm.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- kośo ← kośaḥ ← kośa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “treasury; sheath; Kośa; scrotum; bud; vessel; kośa [word]; treasure; calyx; container; bucket; box.”
- ‘va ← ava
- [adverb]
- “down.”
- padyate ← pad
- [verb], singular, Present indikative
- “fall.”
- no ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- no ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vyathate ← vyath
- [verb], singular, Present indikative
- “despair; tremble; disperse; flicker; pain; arouse.”
- paviḥ ← pavi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vajra; tire; rim.”
सायण-भाष्यम्
पूष्णः पोषकस्य देवस्य चक्रम् आयुधं न रिष्यति न विनश्यति । अस्य चक्रस्य कोशः च न अव पद्यते न हीयते । अस्य पविः धारा च नो नैव व्यथते कुण्ठीभवति । तेन चक्रेण चोरान् हत्वा अस्मदीयं धनं प्रकाशयेति भावः ॥
Wilson
English translation:
“The discus of Pūṣan does not destroy; its sheath is not discarded, its edge harms not us.”
Jamison Brereton
Pūṣan’s wheel does not suffer harm, nor does his (wagon’s) cask
fall down,
nor his wheel-rim waver.
Griffith
Unharmed is Pusan’s chariot wheel; the box ne’er falleth to the ground,
Nor doth the loosened felIy shake.
Geldner
Das Rad des Pusan wird nicht schadhaft, der Wagenkasten fällt nicht herab, noch wird sein Radbeschlag wackelig.
Grassmann
Nicht bricht des Puschan Wagenrad, nicht fällt sein Wagenkorb herab, Noch wankt des Rades Schiene ihm.
Elizarenkova
Колесо у Пушана не повреждается,
Кузов не падает,
Обод у него не шатается.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
किसका कर्त्तव्य नष्ट नहीं होता, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जिस (अस्य) इस (पूष्णः) पुष्ट करनेवाले शिल्पी विद्वान् का (चक्रम्) कलायन्त्रादि (न, रिष्यति) हिंसन नहीं करता तथा (कोशः) धनसमूह (न, अव, पद्यते) अप्राप्त नहीं होता अर्थात् प्राप्त ही होता है और (पविः) शस्त्रास्त्रविद्या (नो) नहीं (व्यथते) होती अर्थात् शत्रुजन जिसको नहीं मथते, उसी का सङ्ग हम लोग करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिस विद्वान् का पूर्ण बल है, जिसका एकछत्र राज्य है, जिसका कोश सब ओर से पूरा होता और शत्रुओं में जिसका शस्त्र नहीं नष्ट होता है, उसके राज्य में सब जन निर्भय होकर बसें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यस्याऽस्य पूष्णश्चक्रं न रिष्यति कोशो नाव पद्यते पविर्नो व्यथते तस्यैव सङ्गं वयं कुर्याम ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कस्य कृत्यं न नश्यतीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूष्णः) पुष्टिकर्तुः शिल्पिनो विदुषः (चक्रम्) कलायन्त्रादिकम् (न) निषेधे (रिष्यति) हिनस्ति (न) (कोशः) धनसमुदायः (अव) विरोधे (पद्यते) प्राप्नोति (नो) निषेधे (अस्य) (व्यथते) (पविः) शस्त्राऽस्त्रविद्या ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यस्य विदुषः पूर्णं बलमस्ति यस्यैकच्छत्रं राज्यमस्ति यस्य कोशोऽभिपूर्य्यते शत्रुषु यस्य शस्त्रं च न विनश्यति तस्य राज्ये सर्वे निर्भया निवसन्तु ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ज्या विद्वानाचे बल पूर्ण आहे, ज्याचे राज्य एकछत्री आहे, ज्याचा कोश पूर्ण भरलेला आहे व शत्रूकडून ज्याचे शस्त्र नष्ट होत नाही त्याच्या राज्यात सर्व लोकांना निर्भयपणे निवास करावा. ॥ ३ ॥
04 यो अस्मै - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
यो᳓ अस्मै हवि᳓षा᳓विधन्
न᳓ त᳓म् पूषा᳓पि मृष्यते
प्रथमो᳓ विन्दते व᳓सु
मूलम् ...{Loading}...
यो अ॑स्मै ह॒विषावि॑ध॒न्न तं पू॒षापि॑ मृष्यते ।
प्र॒थ॒मो वि॑न्दते॒ वसु॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
यो᳓ अस्मै हवि᳓षा᳓विधन्
न᳓ त᳓म् पूषा᳓पि मृष्यते
प्रथमो᳓ विन्दते व᳓सु
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
asmai ← ayám (pronoun)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
ávidhat ← √vidh- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
havíṣā ← havís- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ápi ← ápi (invariable)
mr̥ṣyate ← √mr̥ṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ná ← ná (invariable)
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
prathamáḥ ← prathamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vásu ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
vindate ← √vid- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
यः । अ॒स्मै॒ । ह॒विषा । अवि॑धत् । न । तम् । पू॒षा । अपि॑ । मृ॒ष्य॒ते॒ ।
प्र॒थ॒मः । वि॒न्द॒ते॒ । वसु॑ ॥
Hellwig Grammar
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- asmai ← idam
- [noun], dative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- haviṣāvidhan ← haviṣā ← havis
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “Havya; offering; ghee; havis [word].”
- haviṣāvidhan ← avidhat ← vidh
- [verb], singular, Imperfect
- “worship; offer.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- pūṣāpi ← pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- pūṣāpi ← api
- [adverb]
- “besides; even; surely; though; furthermore; among; contrastingly; assuredly.”
- mṛṣyate ← mṛṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “forgive; endure; heed; pardon; neglect; forget.”
- prathamo ← prathamaḥ ← prathama
- [noun], nominative, singular, masculine
- “first; prathama [word]; third; young; chief(a); best; antecedent.”
- vindate ← vid
- [verb], singular, Present indikative
- “find; detect; marry; get; think.”
- vasu
- [noun], accusative, plural, neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
सायण-भाष्यम्
यः यजमानः अस्मै पूष्णे हविषा चरुपुरोडाशादिना अविधत् परिचरति तं यजमानं पूषा न अपि मृष्यते । अपिशब्द ईषदर्थे । ईषदपि न हिनस्ति । स च प्रथमः मुख्यः सन् वसु धनं विन्दते लभते ॥
Wilson
English translation:
“Pūṣan inflicts not the least injury on the man who propitiates him by oblations; he is the first who acquires wealth.”
Jamison Brereton
Whoever has done honor to him with an oblation, him Pūṣan does not neglect.
He is the first to acquire goods.
Griffith
Pusan forgetteth not the man who serveth him with offered gift:
That man is first to gather wealth.
Geldner
Wer ihm mit Opfer gedient hat, den vergißt Pusan nicht, der findet zuerst das Gut.
Grassmann
Wer ihm mit Opfer huldiget, den lässt auch Puschan nicht im Stich, Zuerst erlanget Güter der.
Elizarenkova
Кто почтил его жертвенным возлиянием,
Того Пушан не забывает:
Первым тот находит добро.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन महान् श्रीमान् होता है, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वानो ! (यः) जो (हविषा) देने वा लेने से (अस्मै) इसके लिये (वसु) बहुत धन का (अविधत्) विधान करता है वा (प्रथमः) पहिला कारुक धन (विन्दते) पाता है (तम्) उसको (पूषा) पुष्टि करनेवाला (अपि) भी (न) नहीं (मृष्यते) सहता है ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो पहिले से शिल्पविद्या को पाकर क्रिया से पदार्थों का निर्माण करता है, वह बहुत धन को प्राप्त होता है, उसके सदृश पुष्ट कोई नहीं होता है ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वांसो ! यो हविषाऽस्मै वस्वविधत् प्रथमो वसु विन्दते तं पूषाऽपि न मृष्यते ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
को महाञ्छ्रीमान् भवतीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यः) (अस्मै) (हविषा) दानेनादानेन वा (अविधत्) विदधाति (न) निषेधे (तम्) (पूषा) (अपि) (मृष्यते) सहते (प्रथमः) आदिमः शिल्पी (विन्दते) प्राप्नोति (वसु) बहुधनम् ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यः प्रथमतः शिल्पविद्यां प्राप्य क्रियया पदार्थान् निर्मिमीते स पुष्कलां श्रियं प्राप्नोति तत्सदृशः पुष्टः कोऽपि न भवति ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! जो प्रथम शिल्पविद्या प्राप्त करून पदार्थांची निर्मिती करतो त्याला खूप धन प्राप्त होते. त्याच्यासारखे समृद्ध कोणी नसते. ॥ ४ ॥
05 पूषा गा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पूषा᳓ गा᳓ अ᳓नु एतु नः
पूषा᳓ रक्षतु अ᳓र्वतः
पूषा᳓ वा᳓जं सनोतु नः
मूलम् ...{Loading}...
पू॒षा गा अन्वे॑तु नः पू॒षा र॑क्ष॒त्वर्व॑तः ।
पू॒षा वाजं॑ सनोतु नः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
पूषा᳓ गा᳓ अ᳓नु एतु नः
पूषा᳓ रक्षतु अ᳓र्वतः
पूषा᳓ वा᳓जं सनोतु नः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
ánu ← ánu (invariable)
etu ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
árvataḥ ← árvant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
rakṣatu ← √rakṣⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
sanotu ← √sanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
पू॒षा । गाः । अनु॑ । ए॒तु॒ । नः॒ । पू॒षा । र॒क्ष॒तु॒ । अर्व॑तः ।
पू॒षा । वाज॑म् । स॒नो॒तु॒ । नः॒ ॥
Hellwig Grammar
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- gā ← gāḥ ← go
- [noun], accusative, plural, feminine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- anv ← anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- etu ← i
- [verb], singular, Present imperative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- naḥ ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- rakṣatv ← rakṣatu ← rakṣ
- [verb], singular, Present imperative
- “protect; guard; keep; stow; govern; guard; spare; accumulate.”
- arvataḥ ← arvant
- [noun], accusative, plural, masculine
- “horse.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- vājaṃ ← vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- sanotu ← san
- [verb], singular, Present imperative
- “win; get; gain.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
सायण-भाष्यम्
पूषा पोषको देवः नः अस्मदीयाः गाः अन्वेतु रक्षणार्थमनुगच्छतु । स च पूषा अर्वतः अश्वान् रक्षतु चोरेभ्यः । तथा वाजम् अन्नं च नः अस्मभ्यं पूषा सनोतु प्रयच्छतु ॥ ॥१९॥
Wilson
English translation:
“May Pūṣan come to (guard) our cattle, ma Pūṣan protect our horses; may Pūṣan give us food.”
Jamison Brereton
Let Pūṣan follow after the cows for us; let Pūṣan protect the steeds; let Pūṣan win the prize for us.
Griffith
May Pusan follow near our kine; may Pusan keep our horses safe:
May Pusan gather gear for us.
Geldner
Pusan soll unseren Kühen nachgehen, Pusan soll unsere Rosse behüten, Pusan soll uns reichen Gewinn einheimsen.
Grassmann
Puschan geh unsern Rindern nach, und unsre Rosse hüte er; Puschan verleihe Labung uns.
Elizarenkova
Пушан пусть идет вслед за нашими коровами,
Пушан пусть охраняет скакунов,
Пушан пусть добывает нам награду!
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- विराड्गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन राज्य को पाता है, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (पूषा) पुष्टि करनेवाला विद्वान् (नः) हमारे लिये (वाजम्) धन को (सनोतु) देवे जो (पूषा) पुष्टि करनेवाला (अर्वतः) घोड़ों के समान अग्न्यादि पदार्थों की (रक्षतु) रक्षा करे वह (पूषा) शिल्पिजनों की पुष्टि करनेवाला (नः) हम लोगों को तथा (अनु, गाः) अनुकूल पृथिवी और वाणियों को (एतु) प्राप्त हो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो पहिले औरों का उपकार करता वा पदार्थों को इकट्टा करता है, वह सब के सहाय से भूमि के राज्य आदि को प्राप्त होता है ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यः पूषा नो वाजं सनोतु यः पूषाऽर्वतो रक्षतु स पूषा नोऽनु गा एतु ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
को राज्यं प्राप्नोतीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषा) शिल्पिनां पुष्टिकर्त्ता (गाः) पृथिवीर्वाचो वा (अनु) (एतु) (नः) अस्मान् (पूषा) पोषकः (रक्षतु) (अर्वतः) अश्वानिवाऽग्न्यादीन् (पूषा) (वाजम्) धनम् (सनोतु) ददातु (नः) अस्मभ्यम् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - य आदावन्यानुपकरोति पदार्थान् संश्चिनोति स सर्वसहायेन भूमिराज्यादिकं प्राप्नोति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो प्रथम इतरांवर उपकार करतो किंवा पदार्थांना एकत्रित करतो तो सर्वांच्या मदतीने भूमीचे राज्य प्राप्त करतो. ॥ ५ ॥
06 पूषन्ननु प्र - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पू᳓षन्न् अ᳓नु प्र᳓ गा᳓ इहि
य᳓जमानस्य सुन्वतः᳓
अस्मा᳓कं स्तुवता᳓म् उत᳓
मूलम् ...{Loading}...
पूष॒न्ननु॒ प्र गा इ॑हि॒ यज॑मानस्य सुन्व॒तः ।
अ॒स्माकं॑ स्तुव॒तामु॒त ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
पू᳓षन्न् अ᳓नु प्र᳓ गा᳓ इहि
य᳓जमानस्य सुन्वतः᳓
अस्मा᳓कं स्तुवता᳓म् उत᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
ánu ← ánu (invariable)
gā́ḥ ← gáv- ~ gó- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ihi ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
pū́ṣan ← pūṣán- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
sunvatáḥ ← √su- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
yájamānasya ← √yaj- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
asmā́kam ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:PL}
stuvatā́m ← √stu- (root)
{case:GEN, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
utá ← utá (invariable)
पद-पाठः
पूष॑न् । अनु॑ । प्र । गाः । इ॒हि॒ । यज॑मानस्य । सु॒न्व॒तः ।
अ॒स्माक॑म् । स्तु॒व॒ताम् । उ॒त ॥
Hellwig Grammar
- pūṣann ← pūṣan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- gā ← gāḥ ← go
- [noun], accusative, plural, feminine
- “cow; cattle; go [word]; Earth; bull; floor; milk; beam; sunbeam; leather; hide; horn; language; bowstring; earth; ox; Svarga.”
- ihi ← i
- [verb], singular, Present imperative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- yajamānasya ← yaj
- [verb noun], genitive, singular
- “sacrifice; worship; worship.”
- sunvataḥ ← su
- [verb noun], genitive, singular
- “press out; su.”
- asmākaṃ ← asmākam ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- stuvatām ← stu
- [verb noun], genitive, plural
- “laud; praise; declare; stu.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
सायण-भाष्यम्
हे पूषन् सुन्वतः सोमाभिषवं कुर्वतः यजमानस्य गाः पशून् अनु प्र इहि रक्षणार्थमनुगच्छ । उत अपि च स्तुवतां त्वद्विषयं स्तोत्रं कुर्वताम् अस्माकं गाश्चानुगच्छ ॥
Wilson
English translation:
“Come, Pūṣan, to (guard) the cattle of the instrumental tutor of the rite presenting libations, and also of us repeating (your) praises.”
Jamison Brereton
Pūṣan, go forth after the cows of him who sacrifices and presses (soma), and of us who praise (you).
Griffith
Follow the kine of him who pours libations out and worships thee;
And ours who sing thee songs of praise.
Geldner
Pusan, geh den Rindern des Opfernden nach, der Soma preßt, und auch unseren, der Sänger!
Grassmann
O Puschan, geh den Rindern nach des Opferers, der Soma braut, Und unsern, der lobsingenden.
Elizarenkova
О Пушан, иди вперед вслед за коровами
Жертвователя, выжимающего (сому),
И за нашими (коровами), (тех) кто (тебя) восхваляет!
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
किन के सङ्ग से विद्या और राज्य को प्राप्त होवे, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पूषन्) पुष्टि करनेवाले ! आप (सुन्वतः) यज्ञ के सम्पादन करनेवाले (यजमानस्य) यज्ञकर्त्ता के (उत) और (स्तुवताम्) विद्या की प्रशंसा करनेवाले (अस्माकम्) हम लोगों की (गाः) सुन्दर शिक्षित वाणी वा भूमियों को (अनु, प्र, इहि) अनुकूलता से प्राप्त होओ ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे शिल्पी विद्वान् जन ! आप राजधनादि के सहाय से हम से वा शिक्षा देनेवालों से विद्याओं को पाकर भूमिराज्य को प्राप्त होओ ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पूषंस्त्वँ सुन्वतो यजमानस्योत स्तुवतामस्माकं गा अनु प्रेहि ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
केषां सङ्गेन विद्याराज्ये प्राप्नुयादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषन्) (अनु) (प्र) प्रकर्षेण (गाः) सुशिक्षिता वाचो भूमीर्वा (इहि) प्राप्नुहि (यजमानस्य) (सुन्वतः) यज्ञं सम्पादयतः (अस्माकम्) (स्तुवताम्) विद्याप्रशंसकानाम् (उत) (अपि) ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे शिल्पिंस्त्वं राजधनादिसहायेनाऽस्मच्छिक्षकेभ्यश्च विद्याः प्राप्य भूमिराज्यं प्राप्नुहि ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे कुशल कारागिरांनो ! तुम्ही राजधनाच्या साह्याने आमच्याकडून किंवा शिक्षकांकडून विद्या प्राप्त करून भूमीचे राज्य प्राप्त करा. ॥ ६ ॥
07 माकिर्नेशन्माकीं रिषन्माकीम् - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
मा᳓किर् नेशन् मा᳓कीं रिषन्
मा᳓कीं सं᳓ शारि के᳓वटे
अ᳓था᳓रिष्टाभिर् आ᳓ गहि
मूलम् ...{Loading}...
माकि॑र्नेश॒न्माकीं॑ रिष॒न्माकीं॒ सं शा॑रि॒ केव॑टे ।
अथारि॑ष्टाभि॒रा ग॑हि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
मा᳓किर् नेशन् मा᳓कीं रिषन्
मा᳓कीं सं᳓ शारि के᳓वटे
अ᳓था᳓रिष्टाभिर् आ᳓ गहि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
mā́kīm ← mā́kīm (invariable)
mā́kis ← mā́kis (invariable)
neśat ← √naś- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
riṣat ← √riṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
kévaṭe ← kévaṭa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
mā́kīm ← mā́kīm (invariable)
sám ← sám (invariable)
śāri ← √śr̥̄- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
ā́ ← ā́ (invariable)
áriṣṭābhiḥ ← áriṣṭa- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
átha ← átha (invariable)
gahi ← √gam- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
माकिः॑ । ने॒श॒त् । माकी॑म् । रि॒ष॒त् । माकी॑म् । सम् । शा॒रि॒ । केव॑टे ।
अथ॑ । अरि॑ष्टाभिः । आ । ग॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- mākir
- [adverb]
- neśan ← neśat ← naś
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “disappear; vanish; gasify; fail; perish; lose; bhasmībhū.”
- mākīṃ ← mākīm
- [adverb]
- riṣan ← riṣat ← riṣ
- [verb], singular, Present injunctive
- “suffer; harm.”
- mākīṃ ← mākīm
- [adverb]
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- śāri ← śṛ
- [verb], singular, Aorist passive
- “fall off; break; disintegrate; crush; break; fracture.”
- kevaṭe ← kevaṭa
- [noun], locative, singular, masculine
- athāriṣṭābhir ← athā ← atha
- [adverb]
- “now; then; furthermore; now; then.”
- athāriṣṭābhir ← ariṣṭābhiḥ ← ariṣṭa
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “safe; unharmed.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gahi ← gam
- [verb], singular, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
सायण-भाष्यम्
हे पूषन् अस्मदीयं गोधनं माकिर्नेशत् मा नश्यतु । माकिर्माकीम् इत्येतौ प्रतिषेधमात्रे वर्तेते । माकीं रिषत् । मा व्याघ्रादिभिर्हिंस्यताम् । माकीं मा च केवटे कूपे सं शारि संशीर्णं भूत् । कूपपातेनापि हिंसितं मा भवतु । अथ एवं सति अरिष्टाभिः अहिंसिताभिर्गोभिः सह आ गहि सायंकाले आगच्छ ।
Wilson
English translation:
“Let not, Pūṣan, our cattle perish; let them not be injured; let them not be hurt by falling into a well; come, therefore, along with them unharmed.”
Jamison Brereton
Let none disappear; let none be harmed, let none get fractured in a hole. But with unharmed (cows) come here.
Jamison Brereton Notes
The sequence mā́kiḥ … mā́kīm … mā́kim, each followed by an injunctive in prohibitive sense, is remarkable, in that all three can be read (and are read by me, seemingly also Geldner: “keines … keines … keines …”) as expressing the same (negated) subject of the verbs – but only -kiḥ has a nominative “look.” It would be possible, with Grassmann, to take mā́kīm as ‘nimmer, nicht’, as against mā́kis ‘niemand, keiner’, but the sing-song parallelism of the passage invites the two forms to be interpr. identically. (A Grassmann-inspired interpr. should yield “let none disappear; let it never be harmed …, etc.”) Renou claims that mā́kis is personal (“puisse aucun(e)”) while mā́kim is impersonal (“puisse rien” or “… jamais”) – the latter (“jamais”) is of course Grassmann’s position, the former (“rien”) seems hard to maintain in this passage, where surely the subjects of the verbs are all the same, namely the cow that is our concern in this part of the hymn. I think we must reckon with a morphological extension even greater than that found in the free-standing particles sīm and īm.
Those two stand for all numbers and genders, but always have accusative function.
(See my 2002 Fs. Cardona “RVic sim and īm.”) Here, perhaps by way of the adverbial-type readings favored by Grassmann and Renou (see VIII.45.23), -kīm has lost all distinctive case function and can be used as a nominative.
On Hoffmann’s analysis of neśat as a redupl. aor. to √naś, see comm. ad IV.1.17.
Griffith
Let none be lost, none injured, none sink in a pit and break a limb.
Return with these all safe and sound.
Geldner
Keines soll verloren gehen, keines Schaden erleiden, keines in einer Grube sich verfallen, sondern komm mit den Unversehrten heim!
Grassmann
Keins komme fort, keins sei verletzt, und keins zerschell’ in einer Schlucht, Mit unversehrten komm zurück.
Elizarenkova
Пусть никто не пропадет, ничто не повредится,
Ничто не разобьется в яме,
И приходи с невредимыми (коровами!)
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
किसी को हिंसा नहीं करनी चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वन् ! जो कभी (माकिः) न (नेशत्) नष्ट हो तथा किसी को (माकीम्) न (रिषत्) नष्ट करे (अथ) इसके अनन्तर (केवटे) कुँए में (माकीम्) न (सम्, शारि) नष्ट करे वा कुँए के निमित्त किसी को न नष्ट करे उसको पाकर (अरिष्टाभिः) अहिंसित क्रियाओं से आप हम लोगों को (आ, गहि) प्राप्त हूजिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो नष्ट कर्म नहीं करता न किसी को नष्ट करता है तथा कुँए के जल से भी किसी को नहीं पीड़ा देता, वही सब से सङ्ग करने योग्य और न हिंसा करनेवाला होता है ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वन् ! यः कदाचिन्माकिर्नेशत्किंचन माकीं रिषदथ केवटे माकीं सं शारि तं प्राप्यारिष्टाभिस्त्वमस्माना गहि ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
केनापि हिंसा नैव कार्येत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (माकिः) निषेधे (नेशत्) नश्येत् (माकीम्) (रिषत्) हिंस्यात् (माकीम्) (सम्) (शारि) हिंस्यात् (केवटे) कूपे। केवट इति कूपनाम। (निघं०३.२३) (अथ) (अरिष्टाभिः) अहिंसिताभिः क्रियाभिः (आ) (गहि) आगच्छ ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यो नष्टं कर्म न करोति नापि कञ्चन हिनस्ति कूपोदकेनापि कञ्चिन्न पीडयति स एव सर्वान् सङ्गन्तुमर्होऽहिंस्रो जायते ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो ! जो अहितकारक कर्म करीत नाही किंवा कुणाला नष्ट करीत नाही, विहिरीतील जलाने त्रस्त करीत नाही त्याची संगती सर्वांनी धरावी, असा तो अहिंसक असतो. ॥ ७ ॥
08 शृण्वन्तं पूषणम् - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
शृण्व᳓न्तम् पूष᳓णं वय᳓म्
इ᳓र्यम् अ᳓नष्टवेदसम्
ई᳓शानं राय᳓ ईमहे
मूलम् ...{Loading}...
शृ॒ण्वन्तं॑ पू॒षणं॑ व॒यमिर्य॒मन॑ष्टवेदसम् ।
ईशा॑नं रा॒य ई॑महे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
शृण्व᳓न्तम् पूष᳓णं वय᳓म्
इ᳓र्यम् अ᳓नष्टवेदसम्
ई᳓शानं राय᳓ ईमहे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
pūṣáṇam ← pūṣán- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śr̥ṇvántam ← √śru- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
ánaṣṭavedasam ← ánaṣṭavedas- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
íryam ← írya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
īmahe ← √yā- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ī́śānam ← √īś- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, voice:MED}
rāyáḥ ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{gender:M}
पद-पाठः
शृ॒ण्वन्त॑म् । पू॒षण॑म् । व॒यम् । इर्य॑म् । अन॑ष्टऽवेदसम् ।
ईशा॑नम् । रा॒यः । ई॒म॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- śṛṇvantam ← śru
- [verb noun], accusative, singular
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- pūṣaṇaṃ ← pūṣaṇam ← pūṣan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- iryam ← irya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “argus-eyed; active; heedful.”
- anaṣṭavedasam ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- anaṣṭavedasam ← naṣṭa ← naś
- [verb noun]
- “disappear; vanish; gasify; fail; perish; lose; bhasmībhū.”
- anaṣṭavedasam ← vedasam ← vedas
- [noun], accusative, singular, masculine
- “property.”
- īśānaṃ ← īśānam ← īś
- [verb noun], accusative, singular
- “govern; command; master; dominate; can; reign; control; own.”
- rāya ← rāyaḥ ← rai
- [noun], genitive, singular, masculine
- “wealth; possession; rai [word]; gold.”
- īmahe ← ī ← √i
- [verb], plural, Present indikative
- “beg; solicit.”
सायण-भाष्यम्
अस्मत्स्तोत्राणि शृण्वन्तम् इर्यँ दारिद्र्यस्य प्रेरकम् अनष्टवेदसम् अविनष्टधनम् ईशानं सर्वस्येश्वरमेवंविधं पूषणं देवं वयं रायः धनानि ईमहे याचामहे ॥
Wilson
English translation:
“We solicit Pūṣan, who hears (our eulogies); who is the averter (of poverty); the preserver of that which is not lost, the ruler (over all).”
Jamison Brereton
Pūṣan who listens, the take-charge one whose possessions never get lost, him holding sway over wealth do we beseech for wealth.
Jamison Brereton Notes
On írya- see comm. ad V.58.4. In c I take rāyáḥ as a morphological pun, both gen. sg. with ī́śānam and acc. pl. with īmahe. See a more complex example in the next hymn VI.55.2, as well as VIII.26.22, 46.6, 53.1 for the identical pāda with identical interpr.
Griffith
Pusan who listens to our prayers, the Strong whose wealth is never lost,
The Lord of riches, we implore.
Geldner
Den erhörenden Pusan, den wachsamen, der kein Gut verliert, den Herrn des Reichtums bitten wir darum.
Grassmann
Den Puschan, ihn den hörenden, den wachen, der kein Gut verliert, Der Schatz besitzt, den flehn wir an.
Elizarenkova
Мы просим прислушивающегося Пушана,
Бдительного, не дающего пропасть имуществу,
Владеющего богатством.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को किससे धन पाने योग्य है, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे (वयम्) हम लोग (इर्यम्) प्रेरणा देने योग्य (अनष्टवेदसम्) अक्षतविज्ञानधन तथा (ईशानम्) ईश्वरता का शील रखने और (शृण्वन्तम्) सुनने और (पूषणम्) पुष्टि करनेवाले सज्जन विद्वान् को प्राप्त होकर (रायः) धनों को (ईमहे) माँगते हैं, वैसे इसको प्राप्त होकर तुम सब धन को माँगो ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो सुपात्र और कुपात्र, विद्वान् और अविद्वान् तथा धार्मिक और अधार्मिक की परीक्षा करनेवाला हो, उसी के सकाश से पुरुषार्थ से धन पाना चाहिये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथा वयमिर्यमनष्टवेदसमीशानं शृण्वन्तं पूषणं प्राप्य राय ईमहे तथैनं प्राप्य यूयं धनं याचध्वम् ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः कस्माद्धनं प्राप्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शृण्वन्तम्) (पूषणम्) पुष्टिकर्त्तारम् (वयम्) (इर्यम्) प्रेरणीयम् (अनष्टवेदसम्) अनष्टविज्ञानधनम् (ईशानम्) ईशनशीलम् (रायः) (ईमहे) याचामहे ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यः सुपात्रकुपात्रयोर्विद्वदविदुषोर्धार्मिकाऽधार्मिकयोः परीक्षकः स्यात्तस्मादेव पुरुषार्थेन धनं प्राप्तव्यम् ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो सुपात्र व कुपात्र, विद्वान व अविद्वान तसेच धार्मिक व अधार्मिक यांना ओळखणारा परीक्षक असेल त्याच्या साह्याने धन प्राप्त केले पाहिजे. ॥ ८ ॥
09 पूषन्तव व्रते - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पू᳓षन् त᳓व व्रते᳓ वयं᳓
न᳓ रिष्येम क᳓दा चन᳓
स्तोता᳓रस् त इह᳓ स्मसि
मूलम् ...{Loading}...
पूष॒न्तव॑ व्र॒ते व॒यं न रि॑ष्येम॒ कदा॑ च॒न ।
स्तो॒तार॑स्त इ॒ह स्म॑सि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
पू᳓षन् त᳓व व्रते᳓ वयं᳓
न᳓ रिष्येम क᳓दा चन᳓
स्तोता᳓रस् त इह᳓ स्मसि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
pū́ṣan ← pūṣán- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
táva ← tvám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
vraté ← vratá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
caná ← caná (invariable)
kádā ← kádā (invariable)
ná ← ná (invariable)
riṣyema ← √riṣ- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
ihá ← ihá (invariable)
smasi ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
stotā́raḥ ← stotár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
पद-पाठः
पूष॑न् । तव॑ । व्र॒ते । व॒यम् । न । रि॒ष्ये॒म॒ । कदा॑ । च॒न ।
स्तो॒तारः॑ । ते॒ । इ॒ह । स्म॒सि॒ ॥
Hellwig Grammar
- pūṣan
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- tava ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- vrate ← vrata
- [noun], locative, singular, neuter
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- riṣyema ← riṣ
- [verb], plural, Present optative
- “suffer; harm.”
- kadācana
- [adverb]
- “ever; sometimes.”
- stotāras ← stotāraḥ ← stotṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “laudatory; worshiping.”
- ta ← te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- smasi ← as
- [verb], plural, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
सायण-भाष्यम्
हे पूषन् पोषक तव त्वदीये व्रते कर्मणि वर्तमानाः वयं कदा चन कदाचिदपि न रिष्येम हिंसिता न भवेस । तादृशाश्च वयम् इह अस्मिन् कर्मणि ते तव स्तोतारः स्मसि स्मः । भवामः ॥
Wilson
English translation:
“May we never suffer detriment when engaged, Pūṣan, in your worship; we are at this time your adorers.”
Jamison Brereton
Pūṣan, under your commandment might we never suffer harm.
We here are your praisers.
Griffith
Secure in thy protecting care, O Pusan, never may we fail.
We here are they who sing thy praise.
Geldner
Pusan, in deinem Dienste möchten wir niemals Schaden erleiden. Wir hier sind deine Lobsänger.
Grassmann
In deiner Obhut werden wir, o Puschan, Schaden leiden nie; Wir bleiben deine Sänger hier.
Elizarenkova
О Пушан, в твоем обете
Да не потерпим мы никогда ущерба!
Мы здесь твои восхвалители.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन किसमें अहिंसक हों, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पूषन्) पालन करनेवाले धर्मात्मन् ! जिस (ते) आपके (इह) इस संसार में (स्तोतारः) विद्या की स्तुति करनेवाले (वयम्) हम लोग (स्मसि) हैं उस (तव) आपके (व्रते) कर्म में (कदा, चन) कभी भी हम लोग (न, रिष्येम) नष्टकर्त्ता न होवें ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो सत्यविद्याओं की प्रशंसा करनेवाले मनुष्य हों, वे विद्वानों के काम में हिंसा करनेवाले न हों ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पूषन् ! यस्य त इह स्तोतारो वयं स्मसि तस्य तव व्रते कदा चन न रिष्येम ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
के कस्मिन्नहिंस्राः स्युरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पूषन्) पालक (तव) (व्रते) कर्मणि (वयम्) (न) (रिष्येम) हिंस्याम (कदा) (चन) अपि (स्तोतारः) विद्यास्तावकाः (ते) तव (इह) (स्मसि) ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये सत्यविद्यानां प्रशंसका मनुष्याः स्युस्ते विद्वत्कर्मणि हिंसका न स्युः ॥९॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे सत्य विद्येचे प्रशंसक असतील त्यांनी विद्वानांच्या कार्यात विघ्न आणू नये. ॥ ९ ॥
10 परि पूषा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प᳓रि पूषा᳓ पर᳓स्ता᳐द्
ध᳓स्तं दधातु द᳓क्षिणम्
पु᳓नर् नो नष्ट᳓म् आ᳓जतु
मूलम् ...{Loading}...
परि॑ पू॒षा प॒रस्ता॒द्धस्तं॑ दधातु॒ दक्षि॑णम् ।
पुन॑र्नो न॒ष्टमाज॑तु ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - पूषा
- ऋषिः - भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
प᳓रि पूषा᳓ पर᳓स्ता᳐द्
ध᳓स्तं दधातु द᳓क्षिणम्
पु᳓नर् नो नष्ट᳓म् आ᳓जतु
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
genre M;; Oldenberg’s gāyatrī-corpus, cf. Oldenberg (1888: 9f.).
Morph
parástāt ← parástāt (invariable)
pári ← pári (invariable)
pūṣā́ ← pūṣán- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dadhātu ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
dákṣiṇam ← dákṣiṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hástam ← hásta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
ajatu ← √aj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
naṣṭám ← √naś- 2 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, voice:PASS}
púnar ← púnar (invariable)
पद-पाठः
परि॑ । पू॒षा । प॒रस्ता॑त् । हस्त॑म् । द॒धा॒तु॒ । दक्षि॑णम् ।
पुनः॑ । नः॒ । न॒ष्टम् । आ । अ॒ज॒तु॒ ॥
Hellwig Grammar
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- pūṣā ← pūṣan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Pushan; pūṣan [word]; sun.”
- parastāddhastaṃ ← parastāt
- [adverb]
- “above; subsequently.”
- parastāddhastaṃ ← hastam ← hasta
- [noun], accusative, singular, masculine
- “hand; hand; proboscis; hasta [word]; autograph.”
- dadhātu ← dhā
- [verb], singular, Present imperative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- dakṣiṇam ← dakṣiṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “southern; right; south; southerly; dakṣiṇa [word]; sincere; clockwise; deft.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- naṣṭam ← naś
- [verb noun], accusative, singular
- “disappear; vanish; gasify; fail; perish; lose; bhasmībhū.”
- ājatu ← āj ← √aj
- [verb], singular, Present imperative
सायण-भाष्यम्
पूषा पोषको देवः परस्तात् परस्मिन् देशे सुसंचारादन्यस्मिन् चोरव्याघ्रादिभिरुषिते देशे गच्छतो गोधनस्य निवारणाय स्वकीयं दक्षिणं हस्तं परि दधातु । परिधानं निवारकं करोतु ॥ नः अस्मदीयं नष्टं च गोधनं पुनः आजतु आगच्छतु । आगमयतु ॥ ॥ २० ॥
Wilson
English translation:
“May Pūṣan put forth his right hand (to restrain our cattle) from going astray; may we bring again to us that which has been lost.”
Jamison Brereton
(Even) from a distance let Pūṣan place his right hand around (us); let him drive our lost (livestock) back to us again.
Jamison Brereton Notes
The first two pādas are marked by alliteration: pári pūṣā́parástād, dhástaṃ dadhātu dákṣiṇam. The sandhi-induced dh of dhástam (for underlying hástam) is esp.
nice.
Griffith
From out the distance, far and wide, may Pusan stretch his right hand forth,
And drive our lost again to us.
Geldner
Pusan soll von der anderen Seite seine rechte Hand herumlegen; er soll das verlorene Vieh uns wieder zutreiben.
Grassmann
Auch ferner strecke Puschan vor zum Schutze seine rechte Hand, Verlornes treib’ er uns zurück.
Elizarenkova
Пусть Пушан с той стороны
Обнимет (нас) правою рукой!
Пусть снова пригонит нам пропавший (скот!)
अधिमन्त्रम् (VC)
- पूषा
- भरद्वाजो बार्हस्पत्यः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
किन गुणों से कैसे मनुष्य होते हैं, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो (पूषा) पुष्टि करनेवाला दानशील (दक्षिणम्) दाहिने (हस्तम्) हाथ को धारण करे वह (पुनः) फिर (नष्टम्) नष्ट हुई भी और वस्तु को (परस्तात्) पीछे से (परि, दधातु) सब ओर से धारण करे (नः) हम लोगों को फिर (आ, अजतु) अच्छे प्रकार दे वा प्राप्त हो ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस लोक में जो देनेवाला है, वही उत्तम है, जो लेनेवाला है, वह अधम है और जो चोरी से प्राप्त करनेवाला है, वह निकृष्ट है, यह जानना चाहिये ॥१०॥ इस सूक्त में विद्वानों का सङ्ग, शिल्पियों की प्रशंसा, उत्तम गुणों की याचना, हिंसा छोड़ना और दान की प्रशंसा कही है, इससे इस सूक्त के अर्थ की इससे पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह चौवनवाँ सूक्त और बीसवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यः पूषा दाता दानसमये दक्षिणं हस्तं दधातु स पुनर्नष्टमपि द्रव्यं परस्तात् परि दधातु नोऽस्मान् पुनराजतु ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कैर्गुणैः कीदृशा मनुष्या भवन्तीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (परि) सर्वतः (पूषा) पोषकः (परस्तात्) (हस्तम्) (दधातु) (दक्षिणम्) (पुनः) (नः) अस्मभ्यमस्मान् वा (नष्टम्) अदृष्टम् (आ,अजतु) समन्ताद्ददातु प्राप्नोतु वा ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अस्मिल्ँलोके यो दाता स एवोत्तमो यो ग्रहीता सोऽधमो यश्च चौर्य्येण प्रापकः स निकृष्टो वर्त्तत इति वेद्यम् ॥१०॥ अत्र विद्वत्सङ्गः शिल्पिप्रशंसोत्तमगुणयाचनं हिंसात्यागो दानप्रशंसा चोक्ता अत एतस्य सूक्तस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति चतुःपञ्चाशत्तमं सूक्तं विंशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या जगात जो देणारा असतो तो उत्तम असतो. जो घेतो तो अधम असतो व जो चोरी करतो व प्राप्ती करतो तो निकृष्ट असतो, हे जाणा. ॥ १० ॥