सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘ प्र सम्राजे ’ इत्यष्टर्चं त्रयोदशं सूक्तमात्रेयं त्रैष्टुभं वारुणम् । अनुक्रम्यते च- प्र सम्राजेऽष्टौ वारुणम्’ इति । विनियोगो लैङ्गिकः ॥
Jamison Brereton
85 (439)
Varuṇa
Atri Bhauma
8 verses: triṣṭubh
This hymn is often admired and translated because of its grand vision of Varuṇa as a creator god (vss. 1–6) and as a god who forgives the faults of human beings (vss. 7–8). But what is the connection between these two sides of Varuṇa? The poet joins the two functions of Varuṇa formally by the repetition of the accented preverb ví-, meaning “out,” “apart,” or the like. In fashioning the world and sustaining life, Varuṇa “split apart” (ví …jaghā́na, 1c), “stretched out” (ví …tatāna, 2a), “soaks” (vy ùnatti, 3d), and “measured out” (ví mamé, 5d). All this leads up to the plea that Varuṇa “unbind” (ví ṣya, 8c) the wrongs that people commit. With their sense of opening up and freeing, the verbal compounds with ví- create not only a verbal con nection between Varuṇa’s cosmogonic and redemptive acts, but a logical one as well. On the cosmological plane Varuṇa spread out the world beneath the sun (vs. 1cd), stretched out the midspace (vs. 2ab), and lets loose the rain (vss. 3–4) and the rivers (vs. 6). Analogously, on the moral plane he loosens the fetters that people’s evildoing would otherwise create (vs. 8). Thus the hymn is dominated by the name of Varuṇa, which occurs in every verse except one (vs. 6) and the preverb ví-. Even where these do not appear, the poet echoes váruṇa and ví- throughout the hymn by repeating words
containing -v- and, especially, beginning with v-, for example, váneṣu and vā́jam opening 2a and 2b, téna víśvasya and yávaṃ ná vr̥ṣṭír ví at the beginning of 3c and 3d, váruṇo váṣṭi in 4b, vasata and vīrā́ḥ in 4c and 4d, and so forth.
In all of this, verse 6 is anomalous, since it does not mention Varuṇa by name and does not contain ví- or even a word beginning with v-. It is generally more difficult to explain why something does not occur than why something does, but the position and content of the verse suggest possible reasons for these omissions. First, the verse may be marked, albeit by absence, because it is the transitional verse from the cosmologi
cal themes of the first part of the hymn to the redemptive one of the last two verses. Second, the theme of the verse is the mystery of the god. Its center is the paradox in 6cd that the “sea”—whatever body of water is meant by that—never fills despite the waters flooding into it. The opening line of the verse mentions Varuṇa’s māyā́, his “cunning,” and calls him the kavítama, “the foremost sage poet,” the one who best knows and best articulates what he knows. The poet may have suppressed overt men
tion of Varuṇa’s name to indicate the impenetrability of his power and mind.
01 प्र सम्राजे - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ सम्रा᳓जे बृह᳓द् अर्चा गभीर᳓म्
ब्र᳓ह्म प्रियं᳓ व᳓रुणाय श्रुता᳓य
वि᳓ यो᳓ जघा᳓न शमिते᳓व च᳓र्म
उपस्ति᳓रे पृथिवीं᳓ सू᳓रियाय
मूलम् ...{Loading}...
प्र स॒म्राजे॑ बृ॒हद॑र्चा गभी॒रं ब्रह्म॑ प्रि॒यं वरु॑णाय श्रु॒ताय॑ ।
वि यो ज॒घान॑ शमि॒तेव॒ चर्मो॑प॒स्तिरे॑ पृथि॒वीं सूर्या॑य ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वरुणः
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓ सम्रा᳓जे बृह᳓द् अर्चा गभीर᳓म्
ब्र᳓ह्म प्रियं᳓ व᳓रुणाय श्रुता᳓य
वि᳓ यो᳓ जघा᳓न शमिते᳓व च᳓र्म
उपस्ति᳓रे पृथिवीं᳓ सू᳓रियाय
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
arca ← √r̥c- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
gabhīrám ← gabhīrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
prá ← prá (invariable)
samrā́je ← samrā́j- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
bráhma ← bráhman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
priyám ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śrutā́ya ← √śru- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
váruṇāya ← váruṇa- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
cárma ← cárman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
jaghā́na ← √han- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
śamitā́ ← śamitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
sū́ryāya ← sū́rya- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
upastíre ← upastír- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
प्र । स॒म्ऽराजे॑ । बृ॒हत् । अ॒र्च॒ । ग॒भी॒रम् । ब्रह्म॑ । प्रि॒यम् । वरु॑णाय । श्रु॒ताय॑ ।
वि । यः । ज॒घान॑ । श॒मि॒ताऽइ॑व । चर्म॑ । उ॒प॒ऽस्तिरे॑ । पृ॒थि॒वीम् । सूर्या॑य ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- samrāje ← samrāj
- [noun], dative, singular, masculine
- “sovereign; ruler.”
- bṛhad ← bṛhat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- arcā ← arc
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “sing; worship; honor; praise; welcome.”
- gabhīram ← gabhīra
- [noun], accusative, singular, neuter
- “deep; profound; immeasurable; unfathomable; unfathomable; mysterious; deep; countless.”
- brahma ← brahman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- priyaṃ ← priyam ← priya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- varuṇāya ← varuṇa
- [noun], dative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- śrutāya ← śru
- [verb noun], dative, singular
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- jaghāna ← han
- [verb], singular, Perfect indicative
- “kill; cure; māray; remove; destroy; hit; injure; damage; destroy; paralyze; hurt; forge; beat; cut off; stop; overwhelm; kick; hunt; affect; strike; hammer; love; obstruct; shoot.”
- śamiteva ← śamitā ← śamitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “śamitṛ [word]; butcher.”
- śamiteva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- carmopastire ← carma ← carman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “leather; hide; shield; skin; carman [word]; carman; hide.”
- carmopastire ← upastire ← upastir
- [noun], dative, singular, masculine
- pṛthivīṃ ← pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- sūryāya ← sūrya
- [noun], dative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
सायण-भाष्यम्
अत्रिः स्वात्मानं संबोध्य ब्रवीति । हे अत्रे त्वं सम्राजे सम्यक् राजमानायेश्वराय श्रुताय सर्वत्र श्रूयमाणाय वरुणाय उपद्रवस्य निवारकाय जनानामावरकाय चैतन्नामकाय देवाय बृहत् प्रभूतं गभीरं दुरवगाहं बह्वर्थोपेतं प्रियं प्रियभूतं ब्रह्म स्तोत्ररूपं कर्म प्र अर्च प्रार्चय । प्रोञ्चारयेत्यर्थः । यः वरुणः शमितेव चर्म शमिता पशुविशसनकर्ता यथोपस्तरणाय चर्म हन्ति तद्वत् पृथिवीं विस्तीर्णमन्तरिक्षम् ॥ ‘ तृतीयस्यां पृथिव्याम् ’ (तै. सं. १. २. १२. १ ) इति श्रुतेः अन्तरिक्षस्यापि पृथिवीशब्दवाच्यत्वम् ॥ सूर्याय सूर्यस्य उपस्तिरे आस्तरणाय वि जघान विस्तारयामास । विस्तृतं हि व्यवहारयोग्यं भवति तस्मात् व्यवहाराय अन्तरिक्षं विस्तारितवान् । ‘ उरुं हि राजा वरुणश्चकार’ (ऋ. सं. १. २४. ८) इति ह्युक्तम् ॥
Wilson
English translation:
“Offer a solemn, profound, and acceptable prayer to the imperial and renowned Varuṇa, who has spread the firmament as a bed for the sun, as the immolator (spreads) the skin of the victim.”
Jamison Brereton
Chant forth to the sovereign king a lofty and deep formulation, dear to famed Varuṇa,
who, like a butcher an animal hide, split apart the earth to form an
underlayer for the sun.
Griffith
SING forth a hymn sublime and solemn, grateful to glorious. Varuna, imperial Ruler,
Who hath struck out, like one who slays the victim, earth as a skin to spread in front of Surya.
Geldner
Dem Allkönig stimme ein erhabenes, tiefsinniges Erbauungslied an, ein liebes dem berühmten Varuna, der die Erde zum Teppich für die Sonne auseinandergeschlagen hat wie der Zurichter die Tierhaut.
Grassmann
Auf, singe laut dem Varuna ein Loblied, ein tiefes, lieb dem allberühmten Herrscher, Der ausgebreitet, wie das Fell der Schlächter, die Erd’ als einen Teppich für die Sonne.
Elizarenkova
Вседержителю вознесу я возвышенную, глубокую
Молитву, приятную прославленному Варуне,
Который, как заклатель – шкуру, разбил
Землю, чтобы разостлать ее под солнцем.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पृथिवी
- अत्रिः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब आठ ऋचावाले पचासीवें सूक्त का आरम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्य ! (यः) जो रचनेवाले के सदृश दुष्टों का (वि, जघान) नाश करता और (सूर्य्याय) रचनेवाले के लिये (उपस्तिरे) बिछौने पर (चर्म) चमड़े और (पृथिवीम्) पृथिवी को (शमितेव) जैसे यज्ञमय व्यवहार प्राप्त होता है, वैसे आप (वरुणाय) श्रेष्ठ (श्रुताय) विशेष करके सिद्ध यशवाले तथा (सम्राजे) उत्तम प्रकार शोभित के लिये (बृहत्) बड़े (गभीरम्) थाहरहित (प्रियम्) जो प्रसन्न करता उस (ब्रह्म) धन वा अन्न का (प्र, अर्चा) सत्कार करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य यजमान के सदृश राजा को सुखी करते हैं, वे बड़े ऐश्वर्य्य को प्राप्त होते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्य ! यः सवितेव दुष्टान् वि जघान सूर्य्यायोपस्तिरे चर्म पृथिवीं शमितेव प्राप्नोति तथा त्वं वरुणाय श्रुताय सम्राजे बृहद्गभीरं प्रियं ब्रह्म प्रार्चा ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्र) (सम्राजे) यः सम्यग्राजते तस्मै (बृहत्) महत् (अर्चा) सत्कुरु। अत्र द्व्यचोऽतस्तिङ इति दीर्घः। (गभीरम्) अगाधम् (ब्रह्म) धनमन्नं वा (प्रियम्) यत्पृणाति (वरुणाय) श्रेष्ठाय (श्रुताय) विषिद्धकीर्तये (वि) (यः) (जघान) हन्ति (शमितेव) यथा यज्ञमयः (चर्म) (उपस्तिरे) आस्तरणे (पृथिवीम्) (सूर्य्याय) सवित्रे ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या यजमानवद्राजानं सुखयन्ति ते महदैश्वर्य्यं लभन्ते ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात राजा, ईश्वर, मेघ व विद्वानांच्या गुुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे यजमानाप्रमाणे राजाला सुखी ठेवतात. त्यांना महान ऐश्वर्याचा लाभ होतो. ॥ १ ॥
02 वनेषु व्यट्न्तरिक्षम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
व᳓नेषु वि᳓ अन्त᳓रिक्षं ततान
वा᳓जम् अ᳓र्वत्सु प᳓य उस्रि᳓यासु
हृत्सु᳓ क्र᳓तुं व᳓रुणो अप्सु᳓ अग्निं᳓
दिवि᳓ सू᳓र्यम् अदधात् सो᳓मम् अ᳓द्रौ
मूलम् ...{Loading}...
वने॑षु॒ व्य१॒॑न्तरि॑क्षं ततान॒ वाज॒मर्व॑त्सु॒ पय॑ उ॒स्रिया॑सु ।
हृ॒त्सु क्रतुं॒ वरु॑णो अ॒प्स्व१॒॑ग्निं दि॒वि सूर्य॑मदधा॒त्सोम॒मद्रौ॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वरुणः
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
व᳓नेषु वि᳓ अन्त᳓रिक्षं ततान
वा᳓जम् अ᳓र्वत्सु प᳓य उस्रि᳓यासु
हृत्सु᳓ क्र᳓तुं व᳓रुणो अप्सु᳓ अग्निं᳓
दिवि᳓ सू᳓र्यम् अदधात् सो᳓मम् अ᳓द्रौ
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
antárikṣam ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tatāna ← √tan- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
váneṣu ← vána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
ví ← ví (invariable)
árvatsu ← árvant- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
páyaḥ ← páyas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
usríyāsu ← usríya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
vā́jam ← vā́ja- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
agním ← agní- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
apsú ← áp- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
hr̥tsú ← hā́rdi ~ hr̥d- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
krátum ← krátu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
adadhāt ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
ádrau ← ádri- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sómam ← sóma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
sū́ryam ← sū́rya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
वने॑षु । वि । अ॒न्तरि॑क्षम् । त॒ता॒न॒ । वाज॑म् । अर्व॑त्ऽसु । पयः॑ । उ॒स्रिया॑सु ।
हृ॒त्ऽसु । क्रतु॑म् । वरु॑णः । अ॒प्ऽसु । अ॒ग्निम् । दि॒वि । सूर्य॑म् । अ॒द॒धा॒त् । सोम॑म् । अद्रौ॑ ॥
Hellwig Grammar
- vaneṣu ← vana
- [noun], locative, plural, neuter
- “forest; wood; tree; grove; vana [word]; forest; brush.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- antarikṣaṃ ← antarikṣam ← antarikṣa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- tatāna ← tan
- [verb], singular, Perfect indicative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
- vājam ← vāja
- [noun], accusative, singular, masculine
- “prize; Vāja; reward; reward; Ribhus; vigor; strength; contest.”
- arvatsu ← arvant
- [noun], locative, plural, masculine
- “horse.”
- paya ← payaḥ ← payas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “milk; milky juice; water; fluid; juice; payas [word]; drink.”
- usriyāsu ← usriyā
- [noun], locative, plural, feminine
- “cow; dairy product.”
- hṛtsu ← hṛd
- [noun], locative, plural
- “heart; heart; mind; breast; hṛd [word].”
- kratuṃ ← kratum ← kratu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- apsv ← apsu ← ap
- [noun], locative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- agniṃ ← agnim ← agni
- [noun], accusative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- sūryam ← sūrya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- adadhāt ← dhā
- [verb], singular, Imperfect
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- somam ← soma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Soma; moon; soma [word]; Candra.”
- adrau ← adri
- [noun], locative, singular, masculine
- “mountain; rock; seven; stone; adri; grindstone; adri; rock.”
सायण-भाष्यम्
अयं वरुणः वनेषु वृक्षाग्रेषु अन्तरिक्षं वि ततान विस्तारितवान् । तथा वाजसनेयकं - ‘ वनेषु हीदमेषु वृक्षाग्रेष्वन्तरिक्षं विततं तस्मादाह वनेषु व्यन्तरिक्षं ततान’ इति । वाजं बलम् अर्वत्सु अश्वेषु वि ततान । पयः क्षीरम् उस्रियासु गोषु । उस्रियेति गोनाम । उत्स्राविणोऽस्यां भोगा इति तद्व्युत्पत्तिः । हृत्सु हृदयेषु क्रतुं कर्मसंकल्पम् । यद्धि मनसा ध्यायति तत्कर्मणा करोति । अप्सु उदकेषु अग्निं वैद्युतमौर्वं वा । सर्वत्र वि ततानेति संबन्धः । किंच दिवि द्युलोके सूर्यम् अदधात् स्थापितवान् । सोमं च अद्रौ पर्वतेऽदधात् ॥
Wilson
English translation:
“He has extended the firmament over the tops of the trees, has given strength to horses, milk to cows, determination to the heart; he has plural ced fire in the waters, the sun in heaven, the Soma in the mountains.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
He has plural ced fire in the water: either the lightning amidst the rain, or the submarine fire; Yajus. 4.32 reads vikṣu for apsu, he plural ced in people, or human beings, digetive fire; Soma in the mountains: somam adrau; the soma grows in the clefts of the stones of mountains, parvatānām pāṣāṇasanidhiṣu somavallya utpadyamānatvāt
Jamison Brereton
He stretched out the midspace upon the trees, the prize of victory in the steeds, the milk in the ruddy (cows);
Varuṇa placed resolve in hearts, fire in waters, the sun in heaven, and soma on the stone.
Griffith
In the tree-tops the air he hath extended, put milk in kine and vigorous speed in horses,
Set intellect in hearts, fire in the waters, Siurya in heaven and Soma on the mountain.
Geldner
Über den Bäumen hat Varuna die Lüfte ausgebreitet, in die Rennpferde hat er den Sieg, in die Kühe die Milch gelegt, ins Herz die Überlegung, ins Wasser den Agni, an den Himmel die Sonne, auf den Berg den Soma gesetzt.
Grassmann
Er dehnte aus in Wäldern kühle Lüfte, schuf Milch in Kühen, in den Rossen Raschheit, Im Herzen Weisheit, in den Wolken Blitze, die Sonn’ am Himmel, Soma auf den Bergen.
Elizarenkova
Среди деревьев протянул он воздух,
Волю к победе Варуна (вложил) в скакунов, молоко - в коров.
Вдохновение – в сердца, Агни – в воды,
Солнце поместил на небо. сому – на гору.
अधिमन्त्रम् (VC)
- पृथिवी
- अत्रिः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उस परमेश्वर ने क्या किया, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो जगदीश्वर (वनेषु) किरणों वा जंगलों में (अन्तरिक्षम्) जल को (अर्वत्सु) घोड़ों में (वाजम्) वेग को और (उस्रियासु) पृथिवियों में (पयः) जल वा रस को (हृत्सु) हृदयों में (क्रतुम्) विशेष ज्ञान को (अप्सु) आकाश प्रदेशों में (अग्निम्) अग्नि को (दिवि) प्रकाश में (सूर्य्यम्) सूर्य्य को (अद्रौ) मेघ में (सोमम्) रस को (अदधात्) धारण करता है वह (वरुणः) श्रेष्ठ परमात्मा सम्पूर्ण जगत् को (वि, ततान) विस्तृत करता है ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानो ! जिस जगदीश्वर ने सम्पूर्ण जगत् को विस्तृत किया, उसी का निरन्तर ध्यान करो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यो जगदीश्वरो वनेष्वन्तरिक्षमर्वत्सु वाजमुस्रियासु पयो हृत्सु क्रतुमप्स्वग्निं दिवि सूर्य्यमद्रौ सोममदधात्स वरुणः सर्वं जगद्वि ततान ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्स परमेश्वरः किं कृतवानित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वनेषु) किरणेषु जङ्गलेषु वा (वि) (अन्तरिक्षम्) जलम् (ततान) तनोति (वाजम्) वेगम् (अर्वत्सु) अश्वेषु (पयः) उदकं रसं वा (उस्रियासु) पृथिवीषु (हृत्सु) हृदयेषु (क्रतुम्) प्रज्ञानम् (वरुणः) श्रेष्ठः (अप्सु) आकाशप्रदेशेषु (अग्निम्) पावकम् (दिवि) प्रकाशे (सूर्य्यम्) (अदधात्) दधाति (सोमम्) रसम् (अद्रौ) मेघे ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! येन जगदीश्वरेण सर्वं जगद् विस्तारितं तमेव सततं ध्यायन्तु ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो! ज्या जगदीश्वराने संपूर्ण जगाचा विस्तार केलेला आहे. त्याचे सतत ध्यान करा. ॥ २ ॥
03 नीचीनबारं वरुणः - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
नीची᳓नबारं व᳓रुणः क᳓वन्धम्
प्र᳓ ससर्ज रो᳓दसी अन्त᳓रिक्षम्
ते᳓न वि᳓श्वस्य भु᳓वनस्य रा᳓जा
य᳓वं न᳓ वृष्टि᳓र् वि᳓ उनत्ति भू᳓म
मूलम् ...{Loading}...
नी॒चीन॑बारं॒ वरु॑णः॒ कव॑न्धं॒ प्र स॑सर्ज॒ रोद॑सी अ॒न्तरि॑क्षम् ।
तेन॒ विश्व॑स्य॒ भुव॑नस्य॒ राजा॒ यवं॒ न वृ॒ष्टिर्व्यु॑नत्ति॒ भूम॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वरुणः
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
नीची᳓नबारं व᳓रुणः क᳓वन्धम्
प्र᳓ ससर्ज रो᳓दसी अन्त᳓रिक्षम्
ते᳓न वि᳓श्वस्य भु᳓वनस्य रा᳓जा
य᳓वं न᳓ वृष्टि᳓र् वि᳓ उनत्ति भू᳓म
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
kávandham ← kávandha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
nīcī́nabāram ← nīcī́nabāra- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
antárikṣam ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
prá ← prá (invariable)
ródasī ← ródasī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:DU}
sasarja ← √sr̥j- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
bhúvanasya ← bhúvana- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
rā́jā ← rā́jan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
téna ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:INS, gender:M, number:SG}
víśvasya ← víśva- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
bhū́ma ← bhū́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
ná ← ná (invariable)
unatti ← √ud- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
vr̥ṣṭíḥ ← vr̥ṣṭí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
yávam ← yáva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
नी॒चीन॑ऽबारम् । वरु॑णः । कव॑न्धम् । प्र । स॒स॒र्ज॒ । रोद॑सी॒ इति॑ । अ॒न्तरि॑क्षम् ।
तेन॑ । विश्व॑स्य । भुव॑नस्य । राजा॑ । यव॑म् । न । वृ॒ष्टिः । वि । उ॒न॒त्ति॒ । भूम॑ ॥
Hellwig Grammar
- nīcīnabāraṃ ← nīcīna
- [noun]
- “downward(ip).”
- nīcīnabāraṃ ← bāram ← bāra
- [noun], accusative, singular, masculine
- varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- kabandham ← kabandha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “torso; kabandha; hose.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- sasarja ← sṛj
- [verb], singular, Perfect indicative
- “create; shoot; discharge; free; cause; throw; emit; send; produce; use; be born; make.”
- rodasī ← rodas
- [noun], accusative, dual, neuter
- “heaven and earth; Earth.”
- antarikṣam ← antarikṣa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- tena ← tad
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- viśvasya ← viśva
- [noun], genitive, singular, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- bhuvanasya ← bhuvana
- [noun], genitive, singular, neuter
- “Earth; being; world; bhuvana [word].”
- rājā ← rājan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “king; Kshatriya; rājan [word]; best; rājāvarta; Yakṣa.”
- yavaṃ ← yavam ← yava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “barley; yava; barleycorn; yava [word]; yava; yavakṣāra; grain.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- vṛṣṭir ← vṛṣṭiḥ ← vṛṣṭi
- [noun], nominative, singular, feminine
- “rain; shower; rainy season.”
- vy ← vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- unatti ← und
- [verb], singular, Present indikative
- bhūma ← bhūman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Earth; floor.”
सायण-भाष्यम्
नीचीनबारम् अधोमुखबिलं प्र ससर्ज कृतवान् । कम् । कवन्धम् । कवनमुदकम् । तत् धीयतेऽत्रेति कवन्धो मेघः । तं तथाकरोत् । अथवा कवन्धमुदकम् । तदुदकं नीचीनबारं नीचीननिर्गमनबिलं चकार । मेघं विदार्य उदकमधोमुखं चकारेत्यर्थः । किं प्रतीत्युच्यते । रोदसी द्यावापृथिव्यौ अन्तरिक्षं च प्रति । लोकत्रयहितायेत्यर्थः । तेन उदकेन विश्वस्य सर्वस्य भुवनस्य भूतजातस्य राजा स्वामी वरुणः भूम भूमिं व्युनत्ति क्लेदयति । वृष्टिः सेक्ता पुमान् यवं न यवमिव यवान् यथा प्ररोहाय सर्वत्र प्रसारयति तद्वत् भूमिं सर्वत्रोनत्ति । अथवा वृष्टिर्वरुण इति संबन्धः । वर्षकः पर्जन्य इत्यर्थः । अस्मिन् पक्षे यवं पुरुष इवेति पुरुषशब्दोऽध्याहार्यः । अत्र ‘नीचीनबारं वरुणः कवन्धम् ’ ( निरु. १०. ४ ) इत्यादिनिरुक्तं द्रष्टव्यम् ॥
Wilson
English translation:
“Varuṇa has set free the (water of the) downward opening cloud for the (benefit of the) heaven, the earth, and the firmament, thence is the monarch of all the world, watering the soil as the rain bedews the barley.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Yavam na vṛṣṭir vynatti bhūma: vṛṣṭi = sekta, the sprinkler, the man, pumān, who waters the soil
Jamison Brereton
Varuṇa has poured out the cask with its opening below upon the two world-halves and the midspace.
By this he is king of the whole living world. Like rain the barley, he
soaks the land.
Griffith
Varuna lets the big cask, opening downward, flow through the heaven and earth and air’s mid-region.
Therewith the universe’s Sovran waters earth as the shower of rain bedews the barley.
Geldner
Varuna goß den Schlauch mit der Öffnung nach unten in beide Welten und den Luftraum aus; damit durchnetzt der König der ganzen Welt den Erdboden, wie der Regen das Korn.
Grassmann
Er kehret um der Wolken Wassertonne, lässt strömen sie auf Himmel, Luft und Erde; Des ganzen Weltalls König netzt den Boden mit ihr, wie Regen netzt die Gerstenfelder.
Elizarenkova
Бочку с отверстием внизу Варуна
Вылил на оба мира (и) в воздушное пространство,
Ею царь всего мироздания,
Как дождь – хлеба, орошает почву.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वरुणः
- अत्रिः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर ईश्वर क्या करता है, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो (वरुणः) श्रेष्ठ परमेश्वर (नीचीनबारम्) नीचे के स्थानों में वृष्टि करनेवाले (कवन्धम्) मेघ को और (रोदसी) अन्तरिक्ष और पृथिवी तथा (अन्तरिक्षम्) जल को (प्र, ससर्ज) उत्तमता से उत्पन्न करता है और (विश्वस्य) सम्पूर्ण (भुवनस्य) ब्रह्माण्ड का (राजा) प्रकाशक परमात्मा (वृष्टिः) वृष्टि (यवम्) यव आदि धान्य को (न) जैसे वैसे (वि, उनत्ति) विशेष करके गीला करता है (तेन) उससे हम लोग सुखी (भूम) होवें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । हे मनुष्यो ! आप लोग जगत् के रचनेवाले जगदीश्वर की उपासना करके और राजा होकर जैसे धान्य आदि का मेघ वैसे प्रजाओं का पालन कीजिये ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यो वरुणो नीचीनबारं कवन्धं रोदसी अन्तरिक्षं प्र ससर्ज विश्वस्य भुवनस्य राजा वृष्टिर्यवं न व्युनत्ति तेन सह वयं सुखिनो भूम ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनरीश्वरः किं करोतीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (नीचीनबारम्) यो नीचप्रदेशे वृष्टिं करोति तम् (वरुणः) परमेश्वरः (कवन्धम्) मेघम् (प्र) (ससर्ज) सृजति (रोदसी) द्यावापृथिव्यौ (अन्तरिक्षम्) जलम् (तेन) (विश्वस्य) सर्वस्य (भुवनस्य) ब्रह्माण्डस्य (राजा) प्रकाशकः (यवम्) यवादिधान्यम् (न) इव (वृष्टिः) (वि) (उनत्ति) क्लेदयति (भूम) भवेम ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । हे मनुष्या ! यूयं जगत्स्रष्टारं जगदीश्वरमुपास्य राजानो भूत्वा शस्यादि मेघवत्प्रजाः पालयत ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. हे माणसांनो! तुम्ही जगाची निर्मिती करणाऱ्या जगदीश्वराची उपासना करा. मेघ जसा धान्य वगैरेने सर्वांचे पालन करतो तसे राजा बनून प्रजेचे पालन करा. ॥ ३ ॥
04 उनत्ति भूमिम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उन᳓त्ति भू᳓मिम् पृथिवी᳓म् उत᳓ द्यां᳓
यदा᳓ दुग्धं᳓ व᳓रुणो व᳓ष्टि आ᳓द् इ᳓त्
स᳓म् अभ्रे᳓ण वसत प᳓र्वतासस्
तविषीय᳓न्तः श्रथयन्त वीराः᳓
मूलम् ...{Loading}...
उ॒नत्ति॒ भूमिं॑ पृथि॒वीमु॒त द्यां य॒दा दु॒ग्धं वरु॑णो॒ वष्ट्यादित् ।
सम॒भ्रेण॑ वसत॒ पर्व॑तासस्तविषी॒यन्तः॑ श्रथयन्त वी॒राः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वरुणः
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उन᳓त्ति भू᳓मिम् पृथिवी᳓म् उत᳓ द्यां᳓
यदा᳓ दुग्धं᳓ व᳓रुणो व᳓ष्टि आ᳓द् इ᳓त्
स᳓म् अभ्रे᳓ण वसत प᳓र्वतासस्
तविषीय᳓न्तः श्रथयन्त वीराः᳓
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
bhū́mim ← bhū́mi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
dyā́m ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
unátti ← √ud- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
utá ← utá (invariable)
ā́t ← ā́t (invariable)
dugdhám ← √duh- (root)
{case:NOM, gender:N, number:SG, non-finite:PPP}
ít ← ít (invariable)
váruṇaḥ ← váruṇa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
váṣṭi ← √vaś- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yadā́ ← yadā́ (invariable)
abhréṇa ← abhrá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
párvatāsaḥ ← párvata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sám ← sám (invariable)
vasata ← √vas- 2 (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
śrathayanta ← √śrathⁱ- (root)
{number:PL, person:3, mood:INJ, tense:PRS, voice:MED}
taviṣīyántaḥ ← √taviṣīy- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
vīrā́ḥ ← vīrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
उ॒नत्ति॑ । भूमि॑म् । पृ॒थि॒वीम् । उ॒त । द्याम् । य॒दा । दु॒ग्धम् । वरु॑णः । वष्टि॑ । आत् । इत् ।
सम् । अ॒भ्रेण॑ । व॒स॒त॒ । पर्व॑तासः । त॒वि॒षी॒ऽयन्तः॑ । श्र॒थ॒य॒न्त॒ । वी॒राः ॥
Hellwig Grammar
- unatti ← und
- [verb], singular, Present indikative
- bhūmim ← bhūmi
- [noun], accusative, singular, feminine
- “floor; earth; Earth; real property; region; pṛthivī; location; Earth; place; bhūja; floor; pit; bhūmi [word]; one; hole; shop; distance; country; space; land; territory; topographic point.”
- pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- dyāṃ ← dyām ← div
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- yadā
- [adverb]
- “once [when]; if.”
- dugdhaṃ ← dugdham ← duh
- [verb noun], accusative, singular
- “milk.”
- varuṇo ← varuṇaḥ ← varuṇa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- vaṣṭy ← vaṣṭi ← vaś
- [verb], singular, Present indikative
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- ād ← āt
- [adverb]
- “then.”
- it ← id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- abhreṇa ← abhra
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “abhra; cloud; sky; abhra [word]; cumulonimbus; mica; air; cloudiness.”
- vasata ← vas
- [verb], plural, Present injunctive
- “wear.”
- parvatāsas ← parvatāsaḥ ← parvata
- [noun], nominative, plural, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- taviṣīyantaḥ ← taviṣīy
- [verb noun], nominative, plural
- śrathayanta ← śrathay ← √śrath
- [verb], plural, Present injunctive
- “relax.”
- vīrāḥ ← vīra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
सायण-भाष्यम्
वरुणः भूमिं पृथिवीं प्रथितमन्तरिक्षम् । अन्तरिक्षस्यापि पृथिवीशब्दवाच्यत्वं पूर्वमुक्तम् । उत अपि च द्यां द्युलोकम् उनत्ति क्लेदयति । यदा अयं दुग्धम् उदकपूरणं वष्टि कामयते । अथवा दुग्धमुदकम् । तेन तत्कार्यमोषध्यादिकं लक्ष्यते । औषध्यादयः प्रवर्धन्तामिति यदा कामयते आदित् अनन्तरमेव सं वसत समाच्छादयन्ति । के। पर्वतासः पर्ववन्तः। अद्रयः । केन । अभ्रेण मेघेन । किंच तविषीयन्तः बलमिच्छन्तः वीराः विशेषेण वृष्टेः प्रेरयितारो मरुतः श्रथयन्त श्रथयन्ति मेघान् ॥
Wilson
English translation:
“Varuṇa waters earth, mid-air, and heaven, when he plural ases (to send forth) the milk (of the cloud); thereupon the mountains cloth (their summits) withthe rain-cloud, and the hero, (Maruts), exulting in their strength, compel (the clouds) to relax.”
Jamison Brereton
He soaks the land, the earth, and heaven. When Varuṇa wishes milk to flow, then surely it does:
the mountains cloak themselves with the rain cloud; showing their
might, the heroes [=the Maruts?] let themselves loose.
Griffith
When Varuna is fain for milk he moistens the sky, the land, and earth to her foundation.
Then straight the mountains clothe them in the rain-cloud: the Heroes, putting forth their vigour, loose them.
Geldner
Er netzt den Boden, Erde und Himmel. Wenn Varuna gemolken haben will, dann kleiden sich die Berge in Gewölk und kraftbewußte Männer lockern das Kleid.
Grassmann
Er netzt der Erde Boden und den Himmel, wenn Varuna der Wolke Milch begehret; Dann hüllen Berge sich in Wetterwolken, und müde werden selbst die starken Wandrer.
Elizarenkova
Он орошает почву, землю и небо,
Когда Варуна хочет, (чтоб было) молоко,
Тучей одеваются горы,
(И) мужи, играя силой, отпускают (поводья).
अधिमन्त्रम् (VC)
- वरुणः
- अत्रिः
- विराट्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब राजाजन कैसा वर्त्ताव करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे राजन् ! (यदा) जब (वरुणः) वायु के सदृश राजा (अभ्रेण) मेघ से (पृथिवीम्) विस्तीर्ण (भूमिम्) भूमि को और (उत) भी (द्याम्) प्रकाश को (सम्, उनत्ति) गीला करता है (आत्) उसके अनन्तर (इत्) ही वायु के सदृश राजा (दुग्धम्) दुग्ध की (वृष्टि) कामना करता है और हे (तविषीयन्तः) सेना की कामना करते हुए (वीराः) शूरवीरो ! आप लोग (पर्वतासः) मेघों के सदृश यहाँ (वसत) वास करिये और (श्रथयन्त) अर्थात् शत्रुओं का नाश करिये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वे ही राजा श्रेष्ठ हैं, जो प्रजा के हित की कामना करते हैं और जैसे मेघ सब के सुखों की वृष्टि करते हैं, वैसे ही राजा लोग प्रजाओं की कामनाओं को पूर्ण करें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे राजन् ! यदा वरुणेऽभ्रेण पृथिवीं भूमिमुत द्यां समुनत्त्यादिद्वरुणो दुग्धं वष्टि। हे तविषीयन्तो वीरा ! यूयं पर्वतास इवात्र वसत श्रथयन्त ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ राजानः कथं वर्त्तेरन्नित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उनत्ति) आर्द्रीकरोति (भूमिम्) (पृथिवीम्) विस्तीर्णम् (उत) (द्याम्) प्रकाशम् (यदा) (दुग्धम्) (वरुणः) वायुरिव राजा (वष्टि) कामयते (आत्) (इत्) एव (सम्) (अभ्रेण) मेघेन। अभ्र इति मेघनामसु पठितम्। (निघं०१.१) (वसत) (पर्वतासः) मेघाः (तविषीयन्तः) सेनां कामयमानाः (श्रथयन्त) हिंसत (वीराः) ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - त एव राजानः श्रेष्ठाः सन्ति ये प्रजाहितं कामयन्ते यथा मेघाः सर्वेषां सुखानि वर्षयन्ति तथैव नृपाः प्रजानां कामानलङ्कुर्य्युः ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे प्रजेच्या हिताची कामना करतात तेच राजे श्रेष्ठ असतात व जसे मेघ सर्वांच्या सुखासाठी वृष्टी करतात तसेच राजे लोकांनी प्रजेच्या कामना पूर्ण कराव्यात. ॥ ४ ॥
05 इमामू ष्वासुरस्य - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इमा᳓म् ऊ षु᳓ आसुर᳓स्य श्रुत᳓स्य
मही᳓म् मायां᳓ व᳓रुणस्य प्र᳓ वोचम्
मा᳓नेनेव तस्थिवाँ᳓ अन्त᳓रिक्षे
वि᳓ यो᳓ ममे᳓ पृथिवीं᳓ सू᳓रियेण
मूलम् ...{Loading}...
इ॒मामू॒ ष्वा॑सु॒रस्य॑ श्रु॒तस्य॑ म॒हीं मा॒यां वरु॑णस्य॒ प्र वो॑चम् ।
माने॑नेव तस्थि॒वाँ अ॒न्तरि॑क्षे॒ वि यो म॒मे पृ॑थि॒वीं सूर्ये॑ण ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वरुणः
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इमा᳓म् ऊ षु᳓ आसुर᳓स्य श्रुत᳓स्य
मही᳓म् मायां᳓ व᳓रुणस्य प्र᳓ वोचम्
मा᳓नेनेव तस्थिवाँ᳓ अन्त᳓रिक्षे
वि᳓ यो᳓ ममे᳓ पृथिवीं᳓ सू᳓रियेण
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
āsurásya ← āsurá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
imā́m ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
śrutásya ← √śru- (root)
{case:GEN, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
sú ← sú (invariable)
u ← u (invariable)
mahī́m ← máh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
māyā́m ← māyā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
prá ← prá (invariable)
váruṇasya ← váruṇa- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vocam ← √vac- (root)
{number:SG, person:1, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
antárikṣe ← antárikṣa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
iva ← iva (invariable)
mā́nena ← mā́na- 3 (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
tasthivā́n ← √sthā- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
mamé ← √mā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
sū́ryeṇa ← sū́rya- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इ॒माम् । ऊं॒ इति॑ । सु । आ॒सु॒रस्य॑ । श्रु॒तस्य॑ । म॒हीम् । मा॒याम् । वरु॑णस्य । प्र । वो॒च॒म् ।
माने॑नऽइव । त॒स्थि॒ऽवान् । अ॒न्तरि॑क्षे । वि । यः । म॒मे । पृ॒थि॒वीम् । सूर्ये॑ण ॥
Hellwig Grammar
- imām ← idam
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ū ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣv ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- āsurasya ← āsura
- [noun], genitive, singular, masculine
- “āsura; demoniac.”
- śrutasya ← śru
- [verb noun], genitive, singular
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- mahīm ← mah
- [noun], accusative, singular, feminine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- māyāṃ ← māyām ← māyā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “magic trick; Māyā; deception; illusion; māyā [word]; disguise; trick.”
- varuṇasya ← varuṇa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- vocam ← vac
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “say; describe; name; tell; address; enumerate; call; state; teach; explain; say; declare; speak; define; declare; order; address; recommend; answer; deem; recite; approve; proclaim; indicate; determine; mention; designate.”
- māneneva ← mānena ← māna
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “weight; size; intensity; duration; dimension; weighing; volume; measure; grāsamāna; weight unit; accord; height; thickness.”
- māneneva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- tasthivāṃ ← tasthivān ← sthā
- [verb noun], nominative, singular
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- antarikṣe ← antarikṣa
- [noun], locative, singular, neuter
- “sky; atmosphere; air; abhra.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- yo ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- mame ← mā
- [verb], singular, Perfect indicative
- “weigh; measure; total; last; weigh; measure; give away; transform.”
- pṛthivīṃ ← pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- sūryeṇa ← sūrya
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
सायण-भाष्यम्
आसुरस्य असुरसंबन्धिनः । असुराणामस्य च वध्यघातकभावः संबन्धः । असुरहन्तुरित्यर्थः । अथवा असुरो मेघः । प्राणदानात् तत्संबन्धिनः श्रुतस्य विश्रुतस्य महीं महतीम् इमां मायां प्रज्ञां प्र वोचं प्रब्रवीमि । कैषा मायेति सोच्यते । यः वरुणः अन्तरिक्षे तस्थिवान् तिष्ठन् मानेनेव दण्डेनेव सूर्येण पृथिवीम् अन्तरिक्षं वि ममे परिच्छिनत्ति तस्यैषा माया ॥ ॥ ३० ॥
Wilson
English translation:
“I proclaim this great device of the renowned Varuṇa, the destroyer of the Asuras, who, abiding in the mid-heaven, has meted the firmament by the sun, as if by a measure.”
Jamison Brereton
I proclaim this great cunning of the lordly, famed Varuṇa,
who, standing in the midspace as if with a measuring rod, measured out earth with the sun.
Griffith
I will declare this mighty deed of magic, of glorious Varuna the Lord Immortal,
Who standing in the firmament hath meted the earth out with the Sun as with a measure.
Geldner
Dieses große Kunststück des berühmten asurischen Varuna will ich fein verkünden, der in der Luft stehend wie mit dem Meßstab die Erde mit der Sonne abgemessen hat.
Grassmann
Auch dieses grosse Wunder will ich künden, des Varuna, des hochberühmten Gottes, Der stehend in der Luft die Erde ausmass, dort mit der Sonne wie mit einem Massstab.
Elizarenkova
Я хочу достойно провозгласить это великое чудо
Знаменитого Асуры – Варуны,
Кто, стоя в воздушном пространстве, словно мерой,
Солнцем измерил землю.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वरुणः
- अत्रिः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब विद्वान् और ईश्वर क्या करते हैं, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे मैं (इमाम्) इस (श्रुतस्य) सुने गये (आसुरस्य) मेघ में उत्पन्न हुए और (वरुणस्य) श्रेष्ठ की (महीम्) आदर करने योग्य वाणी और (मायाम्) बुद्धि का आप लोगों के लिये (सु, प्र, वोचम्) उत्तम प्रकार उपदेश करूँ (उ) और (यः) जो (तस्थिवान्) ठहरनेवाला (मानेनेव) सत्कार से जैसे वैसे (अन्तरिक्षे) आकाश में (सूर्य्येण) सूर्य्य के साथ (पृथिवीम्) पृथिवी को (वि,ममे) विस्तारता है, उसको ईश्वर जानो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है । हे मनुष्यो ! जो मेघ की विद्या के जाननेवाले की वाणी और बुद्धि की प्रशंसा करता है और जो परमेश्वर सम्पूर्ण जगत् को रचता है, उन दोनों का सदा सत्कार करो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथाहमिमां श्रुतस्याऽऽसुरस्य वरुणस्य महीं मायां युष्मदर्थं सु प्र वोचमु यस्तस्थिवान् मानेनेवान्तरिक्षे सूर्य्येण सह पृथिवीं वि ममे तमीश्वरं वि जानीत ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्वदीश्वरौ किं कुरुत इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमाम्) (उ) (सु) (आसुरस्य) मेघभवस्य (श्रुतस्य) (महीम्) पूज्यां वाणीम्। महीति वाङ्नामसु पठितम्। (निघं०१.११) (मायाम्) प्रज्ञाम् (वरुणस्य) श्रेष्ठस्य (प्र) (वोचम्) उपदिशेयम् (मानेनेव) सत्कारेणेव (तस्थिवान्) यस्तिष्ठति (अन्तरिक्षे) आकाशे (वि) (यः) (ममे) सृजति (पृथिवीम्) (सूर्य्येण) सवित्रा सह ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । हे मनुष्या ! यो मेघविद्याविदो वाणीं प्रज्ञां च प्रशंसति यश्च परमेश्वरो सर्वं जगद्रचयति तौ सदा सत्कुरुत ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जो मेघाची विद्या जाणणाऱ्याची वाणी व बुद्धी यांची प्रशंसा करतो व जो परमेश्वर संपूर्ण जगाची रचना करते. त्या दोघांचा सदैव सत्कार करा. ॥ ५ ॥
06 इमामू नु - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इमा᳓म् ऊ नु᳓ कवि᳓तमस्य माया᳓म्
महीं᳓ देव᳓स्य न᳓किर् आ᳓ दधर्ष
ए᳓कं य᳓द् उद्ना᳓ न᳓ पृण᳓न्ति ए᳓नीर्
आसिञ्च᳓न्तीर् अव᳓नयः समुद्र᳓म्
मूलम् ...{Loading}...
इ॒मामू॒ नु क॒वित॑मस्य मा॒यां म॒हीं दे॒वस्य॒ नकि॒रा द॑धर्ष ।
एकं॒ यदु॒द्ना न पृ॒णन्त्येनी॑रासि॒ञ्चन्ती॑र॒वन॑यः समु॒द्रम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वरुणः
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इमा᳓म् ऊ नु᳓ कवि᳓तमस्य माया᳓म्
महीं᳓ देव᳓स्य न᳓किर् आ᳓ दधर्ष
ए᳓कं य᳓द् उद्ना᳓ न᳓ पृण᳓न्ति ए᳓नीर्
आसिञ्च᳓न्तीर् अव᳓नयः समुद्र᳓म्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
imā́m ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
kavítamasya ← kavítama- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
māyā́m ← māyā́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
nú ← nú (invariable)
u ← u (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
dadharṣa ← √dhr̥ṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
devásya ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
mahī́m ← máh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
nákiḥ ← nákiḥ (invariable)
ékam ← éka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
énīḥ ← éta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
ná ← ná (invariable)
pr̥ṇánti ← √pr̥̄- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
udnā́ ← udán- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
āsiñcántīḥ ← √sic- (root)
{case:NOM, gender:F, number:PL, tense:PRS, voice:ACT}
avánayaḥ ← aváni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
samudrám ← samudrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
इ॒माम् । ऊं॒ इति॑ । नु । क॒विऽत॑मस्य । मा॒याम् । म॒हीम् । दे॒वस्य॑ । नकिः॑ । आ । द॒ध॒र्ष॒ ।
एक॑म् । यत् । उ॒द्ना । न । पृ॒णन्ति॑ । एनीः॑ । आ॒ऽसि॒ञ्चन्तीः॑ । अ॒वन॑यः । स॒मु॒द्रम् ॥
Hellwig Grammar
- imām ← idam
- [noun], accusative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ū ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- kavitamasya ← kavitama
- [noun], genitive, singular, masculine
- māyām ← māyā
- [noun], accusative, singular, feminine
- “magic trick; Māyā; deception; illusion; māyā [word]; disguise; trick.”
- mahīṃ ← mahīm ← mah
- [noun], accusative, singular, feminine
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
- devasya ← deva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- nakir
- [adverb]
- “not.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- dadharṣa ← dhṛṣ
- [verb], singular, Perfect indicative
- “dare; attack.”
- ekaṃ ← ekam ← eka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “one; single(a); alone(p); some(a); single(a); eka [word]; alone(p); excellent; each(a); some(a); one; same; alone(p); some(a); consistent; any(a); undifferentiated; disjunct.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- udnā ← udan
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “water; body of water.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- pṛṇanty ← pṛṇanti ← pṛṇ
- [verb], plural, Present indikative
- “satisfy.”
- enīr ← enīḥ ← enī
- [noun], nominative, singular, feminine
- āsiñcantīr ← āsiñcantīḥ ← āsic ← √sic
- [verb noun], nominative, plural
- “pour; immerse.”
- avanayaḥ ← avani
- [noun], nominative, plural, feminine
- “river; earth; floor; path; bed; course.”
- samudram ← samudra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
सायण-भाष्यम्
कवितमस्य प्रकृष्टप्रज्ञस्य देवस्य द्योतमानस्य स्तुत्यस्य वा वरुणस्य इमां सर्वप्रसिद्धां महीं महतीं मायां प्रज्ञां नकिः नैव आ दधर्ष न हिनस्ति कश्चिदपि । ऊ नु इति पूरणौ। यत् यस्मात् एकं समुद्रम् उद्ना उदकेन न पृणन्ति न पूरयन्ति । काः। एनीः एन्यः शुभ्रा गमनशीला वा आसिञ्चन्तीः उदकमासेचयन्त्यः अवनयः नद्यः । बह्व्यो नद्यः सर्वदोदकेन पूरयन्त्योऽपि नैकमपि समुद्रं पूरयन्तीति । इदं वरुणस्य महत् कर्म इति । अत्र अन्तरिक्षविस्तारादि समुद्रापूरणपर्यन्तं कर्म परमेश्वरस्यैवोचितं न वरुणस्येति न वाच्यं तस्य वरुणादिरूपावस्थानात् । एष ब्रह्मेत्यादिश्रुतेः ॥
Wilson
English translation:
“No one has counteracted the device of the most sagacious divinity, whereby the lucid water-shedding rivers do not fill the ocean with water.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
These wonderful acts are not the acts of Varuṇa, but of Parameśvara, the Supreme Being, from his existin gin the forms of Varuṇa and others, karma parameśvarasyaiva ucitam na varuṇasya tasya varuṇādirūpavasthānāt
Jamison Brereton
And now no one defies this great cunning of the foremost sage poet, the god:
that the mottled streams, pouring out, do not fill the single sea
with water.
Griffith
None, verily, hath ever let or hindered this the most wise God’s mighty deed of magic,
Whereby with all their flood, the lucid rivers fill not one sea wherein they pour their waters.
Geldner
Auch dieses große Kunststück des weisesten Gottes wagt keiner anzutasten, daß die glitzernden Ströme, wenn sie sich ergießen, das eine Meer mit ihrem Wasser nicht füllen.
Grassmann
Auch dieses grosse Wunderwerk des Gottes, des weisesten, hat keiner noch gehindert, Dass alle Ströme die in Eile rinnen das eine Meer nicht füllen mit den Wogen.
Elizarenkova
И на это великое чудо самого вдохновенного
Бога никто не посягнет.
Что искрящиеся потоки, изливаясь,
Не наполняют водой одного океана.
अधिमन्त्रम् (VC)
- वरुणः
- अत्रिः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य क्या करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो (इमाम्) इस (कवितमस्य) अतिशय कविजन (देवस्य) विद्वान् की (मायाम्) बुद्धि को (उ) और (महीम्) वाणी को कोई भी (नु) शीघ्र (नकिः) नहीं (आ, दधर्ष) दबाता है और (यत्) जो (उद्ना) जल से (न) जैसे वैसे (एनीः) हरिणियों के सदृश दौड़तीं और (आसिञ्चन्तीः) चारों और सींचती हुईं (अवनयः) रक्षा करनेवाली नदियाँ (एकम्) एक (समुद्रम्) समुद्र को (पृणन्ति) पूर्ण करती हैं, उनको आप लोग यथावत् जानिये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य बड़े विद्वानों के समीप से बड़ी बुद्धि और वाणी को प्राप्त होकर अन्यों के लिये प्राप्त कराते हैं, वे ही संसार में धन्य होते हैं ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! य इमां कवितमस्य देवस्य मायामु महीं कोऽपि नु नकिराऽऽदधर्ष यद्या उद्ना नैनीरासिञ्चन्तीरवनय एकं समुद्रं पृणन्ति ता यूयं यथावद्विजानीत ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्याः किङ्कुर्युरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इमाम्) (उ) (नु) (कवितमस्य) अतिशयेन कवेः (मायाम्) मेघाम् (महीम्) वाणीम् (देवस्य) (नकिः) (आ) (दधर्ष) आधृष्णोति (एकम्) (यत्) याः (उद्ना) उदकेन (न) इव (पृणन्ति) पूरयन्ति (एनीः) एन्यो मृगस्त्रिय इव धावन्त्यः (आसिञ्चन्तीः) समन्तात् सिञ्चन्त्यः (अवनयः) अवन्ति यास्ता नद्यः। अवनय इति नदीनामसु पठितम्। (निघं०१.१३) (समुद्रम्) सागरम् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या महाविदुषां सकाशान्महतीं प्रज्ञां वाचं च प्राप्यान्यान् प्रापयन्ति त एव जगति धन्याः सन्ति ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे मोठ्या विद्वानाकडून महान बुद्धी व वाणीची प्राप्ती करतात व ती इतरांनाही प्राप्त करवून देतात. तीच जगात धन्य असतात. ॥ ६ ॥
07 अर्यम्यं वरुण - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अर्यमि᳓यं वरुण मित्रि᳓यं वा
स᳓खायं वा स᳓दम् इ᳓द् भ्रा᳓तरं वा
वेशं᳓ वा नि᳓त्यं वरुणा᳓रणं वा
य᳓त् सीम् आ᳓गश् चकृमा᳓ शिश्र᳓थस् त᳓त्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒र्य॒म्यं॑ वरुण मि॒त्र्यं॑ वा॒ सखा॑यं वा॒ सद॒मिद्भ्रात॑रं वा ।
वे॒शं वा॒ नित्यं॑ वरु॒णार॑णं वा॒ यत्सी॒माग॑श्चकृ॒मा शि॒श्रथ॒स्तत् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वरुणः
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अर्यमि᳓यं वरुण मित्रि᳓यं वा
स᳓खायं वा स᳓दम् इ᳓द् भ्रा᳓तरं वा
वेशं᳓ वा नि᳓त्यं वरुणा᳓रणं वा
य᳓त् सीम् आ᳓गश् चकृमा᳓ शिश्र᳓थस् त᳓त्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aryamyàm ← aryamyà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mitryàm ← mitryà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vā ← vā (invariable)
varuṇa ← váruṇa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
bhrā́taram ← bhrā́tar- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ít ← ít (invariable)
sádam ← sádam (invariable)
sákhāyam ← sákhi- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vā ← vā (invariable)
vā ← vā (invariable)
áraṇam ← áraṇa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
nítyam ← nítya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vā ← vā (invariable)
vā ← vā (invariable)
varuṇa ← váruṇa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
veśám ← veśá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́gaḥ ← ā́gas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
cakr̥má ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
sīm ← sīm (invariable)
śiśráthaḥ ← √śrathⁱ- (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अ॒र्य॒म्य॑म् । व॒रु॒ण॒ । मि॒त्र्य॑म् । वा॒ । सखा॑यम् । वा॒ । सद॑म् । इत् । भ्रात॑रम् । वा॒ ।
वे॒शम् । वा॒ । नित्य॑म् । व॒रु॒ण॒ । अर॑णम् । वा॒ । यत् । सी॒म् । आगः॑ । च॒कृ॒म । शि॒श्रथः॑ । तत् ॥
Hellwig Grammar
- aryamyaṃ ← aryamyam ← aryamya
- [noun], accusative, singular, masculine
- varuṇa
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- mitryaṃ ← mitryam ← mitrya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “friendly.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- sakhāyaṃ ← sakhāyam ← sakhi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “friend; companion; sakhi [word].”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- sadam
- [adverb]
- “always.”
- id
- [adverb]
- “indeed; assuredly; entirely.”
- bhrātaraṃ ← bhrātaram ← bhrātṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “brother; bhrātṛ; relative.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- veśaṃ ← veśam ← veśa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “whorehouse; prostitute; neighbor; braid.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- nityaṃ ← nityam ← nitya
- [noun], accusative, singular, masculine
- “continuous; own(a); changeless; everlasting; continual; devoted(p); permanent; obligatory; continuing; indispensable; native; addicted; connatural; necessary; durable; ageless; invariable; biological.”
- varuṇāraṇaṃ ← varuṇa
- [noun], masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- varuṇāraṇaṃ ← araṇam ← araṇa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “foreign; unrelated.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- sīm
- [adverb]
- āgaś ← āgaḥ ← āgas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “sin; evildoing; mistake.”
- cakṛmā ← kṛ
- [verb], plural, Perfect indicative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- śiśrathas ← śiśrathaḥ ← śrath
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
सायण-भाष्यम्
हे वरुण अर्यम्यम् । अर्यमैवार्यभ्यः ॥ स्वार्थिको यत् । अर्तेरिदं रूपम् ॥ प्रदातारमित्यर्थः । अथवा ईरणात् मननात् च शास्तीत्यर्यमा गुरुः । तम् । वा अथवा मित्र्यम् ॥ ’ ञिमिदा स्नेहने ’ इत्यस्मात् मित्रम् । स्वार्थिको यत् ॥ अनुरक्तमित्यर्थः । वा अथवा सखायं समानख्यानं सदमित् सर्वदैव भ्रातरं वा । नित्यं निरन्तरं वेशं निकटनिकेतनवर्तिनं वा । अरणं वा अशब्दमित्यर्थः । अथवा अरणमदातारं वा नित्यं निरन्तरम् । एतान् प्रति यत्सीं यदेतत् आगः अपराधं चकृम तत् शिश्रथः अस्मत्तो विनाशय ॥
Wilson
English translation:
“If, Varuṇa, we have ever committed an offence against a benefactor, a friend, a companion, a brother, a near neighbour, or, Varuṇa, a dumb man, remove it from us.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Benefactor a friend: aryamyam mitryam vā = aryaman and mitra, the final ya being plural onastic; the first is dātrī a giver; guru, a spiritual preceptor; a dumb man: varuṇāraṇam vā; the pada separates the word into varuṇa and araṇam;
Araṇam = aśabdam, not having sound or speech, or adātāram, not giving, niggardly
Jamison Brereton
O Varuṇa, the offense that we have committed against any partner, be he one by alliance or one by custom, or against a brother,
or against a neighbor—whether native or foreign—o Varuṇa,
loosen that.
Griffith
If we have sinned against the man who loves us, have ever wronged a brother, friend, or comrade,
The neighbour ever with us, or a stranger, O Varuna, remove from us the trespass.
Geldner
Wenn wir, o Varuna, einem wie Aryaman oder Mitra Befreundeten oder wenn wir dem, der allezeit ein Kamerad ist, oder einem Bruder oder einem Insassen - sei es einem Angehörigen oder Fremden - irgend ein Unrecht getan haben, so nimm das von uns, o Varuna!
Grassmann
Welch Unrecht wir gethan am Busenfreunde, am liebenden Genossen, was am Bruder, Am eignen Hause oder auch am fremden, das Unrecht alles, Varuna, verzeihe.
Elizarenkova
О Варуна, если другу, подобному Арьяману или Митре,
Или (тому, кто) всегда товарищ или брат,
Соседу, своему или чужому, о Варуна,
Мы причинили зло – отпусти это (нам)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- वरुणः
- अत्रिः
- स्वराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को चाहिये कि प्रमाद से किसी के प्रमाद को करके शीघ्र निवृत्त करावें ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वरुण) श्रेष्ठ विद्वन् ! (अर्य्यम्यम्) न्यायधीशों में हुए और (मित्र्याम्) मित्रों में हुए (वा) अथवा (सखायम्) मित्र और (सदम्) स्थित होते हैं जिसमें उस गृह (इत्) ही (वा) वा (भ्रातरम्) भ्राता (वा) अथवा (वेशम्) प्रविष्ट होनेवाले को (वा) अथवा हे (वरुण) श्रेष्ठ विद्वन् ! (नित्यम्) नित्य (अरणम्) जल को (वा) वा (सीम्) सब ओर से (यत्) जिस (आगः) अपराध को हम लोग (चकृमा) करें (तत्) उस सबका आप (शिश्रथः) प्रयत्न करिये वा नाश करिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वान् जनो ! अज्ञान वा प्रमाद से श्रेष्ठ पुरुषों से हम लोग जो प्रमाद करें, उस सम्पूर्ण को आप निवृत्त कीजिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वरुण ! अर्य्यम्यं मित्र्यं वा सखायं सदमिद् वा भ्रातरं वा वेशं वा हे वरुण ! नित्यमरणं वा सीं यदागो वयं चकृमा तत्सर्वं त्वं शिश्रथः ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः प्रमादात् कस्यापि प्रमादं कृत्वा सद्य एव निवारणीयः ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अर्य्यम्यम्) अर्य्यमसु न्यायाधीशेषु भवम् (वरुण) श्रेष्ठ विद्वन् (मित्र्यम्) मित्रेषु भवम् (वा) (सखायम्) (वा) (सदम्) सीदन्ति यस्मिंस्तद्गृहम् (इत्) एव (भ्रातरम्) (वा) (वेशम्) यो विशति तम् (वा) (नित्यम्) (वरुण) (अरणम्) उदकम् (वा) अथवा (यत्) (सीम्) सर्वतः (आगः) अपराधम् (चकृमा) कुर्य्याम (शिश्रथः) प्रयतस्व हिन्धि वा (तत्) ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसोऽज्ञानात्प्रमादाद्वा श्रेष्ठेषु पुरुषेषु वयं यद् प्रमादं कुर्य्याम तत्सर्वं भवन्तो निवारयन्तु ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो! अज्ञानाने किंवा प्रमादाने श्रेष्ठ पुरुषांचा आम्ही प्रमाद केला तर त्याचे तुम्ही निवारण करा. ॥ ७ ॥
08 कितवासो यद्रिरिपुर्न - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
+++(ऋत्विजः)+++ कितवा᳓सो य᳓द् रिरिपु᳓र्+++(=लिलिपुः)+++ न᳓ दीवि᳓+++(देवकर्मणि)+++,
य᳓द् वा ऽघा सत्य᳓म् उत᳓ य᳓न् न᳓ विद्म᳓ ।
स᳓र्वा ता᳓ वि᳓ष्य+++(=विनाशय)+++ शिथिरे᳓व+++(=शिथिला +इव)+++
देवा᳓था ते स्याम वरुण प्रिया᳓सः ॥
मूलम् ...{Loading}...
कि॒त॒वासो॒ यद्रि॑रि॒पुर्न दी॒वि यद्वा॑ घा स॒त्यमु॒त यन्न वि॒द्म ।
सर्वा॒ ता वि ष्य॑ शिथि॒रेव॑ दे॒वाधा॑ ते स्याम वरुण प्रि॒यासः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - वरुणः
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
कितवा᳓सो य᳓द् रिरिपु᳓र् न᳓ दीवि᳓
य᳓द् वा घा सत्य᳓म् उत᳓ य᳓न् न᳓ विद्म᳓
स᳓र्वा ता᳓ वि᳓ ष्य शिथिरे᳓व देव
अ᳓धा ते स्याम वरुण प्रिया᳓सः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dīví ← dī́v- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
kitavā́saḥ ← kitavá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ná ← ná (invariable)
riripúḥ ← √rip- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
gha ← gha (invariable)
ná ← ná (invariable)
satyám ← satyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
utá ← utá (invariable)
vā ← vā (invariable)
vidmá ← √vid- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
deva ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
sárvā ← sárva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
śithirā́ ← śithirá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
sya ← √sā- ~ si- (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
ví ← ví (invariable)
ádha ← ádha (invariable)
priyā́saḥ ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
syāma ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:ACT}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
varuṇa ← váruṇa- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
कि॒त॒वासः॑ । यत् । रि॒रि॒पुः । न । दी॒वि । यत् । वा॒ । घ॒ । स॒त्यम् । उ॒त । यत् । न । वि॒द्म ।
सर्वा॑ । ता । वि । स्य॒ । शि॒थि॒राऽइ॑व । दे॒व॒ । अध॑ । ते॒ । स्या॒म॒ । व॒रु॒ण॒ । प्रि॒यासः॑ ॥
Hellwig Grammar
- kitavāso ← kitavāsaḥ ← kitava
- [noun], nominative, plural, masculine
- “gambler; deceiver; thorn apple; kitava [word].”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- riripur ← riripuḥ ← rip
- [verb], plural, Perfect indicative
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- dīvi ← dīv
- [noun], locative, singular, feminine
- “gambling.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vā
- [adverb]
- “or; optionally; either.”
- ghā ← gha
- [adverb]
- satyam ← satya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “true; real; real; faithful; good.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- yan ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- vidma ← vid
- [verb], plural, Perfect indicative
- “know; diagnose; perceive; know; accord; notice; deem; mind; learn; specify; watch; recognize; detect; call.”
- sarvā ← sarva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- tā ← tad
- [noun], accusative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- ṣya ← sya ← sā
- [verb], singular, Present imperative
- “tie.”
- śithireva ← śithirā ← śithira
- [noun], accusative, plural, neuter
- “flexible; flexible.”
- śithireva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- devādhā ← deva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devādhā ← adhā ← adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- te ← tvad
- [noun], dative, singular
- “you.”
- syāma ← as
- [verb], plural, Present optative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- varuṇa
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- priyāsaḥ ← priya
- [noun], nominative, plural, masculine
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
सायण-भाष्यम्
कितवासः कितवा द्यूतकृतः “किन् तवास्ति? सर्वं मया जितम्” इति वदतीति कितवः,
न दीवि न देवने द्यूते यथा
यद् रिरिपुः लेपयन्ति - पापम् आरोपयन्ति - यद् अस्मासु द्वेष्टारो मयि त्वम् एतत् पापम् अकरोर् इत्य् आक्षिपन्ति,
अत्र पुरस्ताद् उपचारो ऽपि न-कार उपमार्थीयः
वा अथवा घेति पूरणः यत् पापं सत्यं आरोपम् अन्तरेण कृतवन्तः स्म
उत अपिच यत् कृतं पापं न विद्म न जानीमः
ताः तानि सर्वा सर्वाणि शिथिरेव शिथिलानीव शिथिल-बन्धनानि फलानीव विष्य मोचय (स्यतिर् उपसृष्टो विमोचने)
हे देव अथ अनन्तरं ते तव प्रियासः प्रियाः स्याम भवेम ॥ ८ ॥
भट्टभास्कर-टीका
हे देव वरुण कितवासः स्वार्थसाधनतत्पराः कितवेति प्रवर्तमाना ऋत्विजः यत् येन रिरिपुः नाशितवन्तोस्मान्न दीवि न तु देवने सम्यग्व्यवसिताः प्रवर्तन्ते । दिवेरौणादिकेऽसिचि छान्दसं दीर्घत्वम् । ‘ऊडिदम्’ इति सप्तम्युदात्ता । यद्वा - यच्च सत्यं बुद्धिपूर्वमेव कृतं पापमश्रद्धादिना । ‘घ’ इति पादपूरणः, प्रसिद्धौ वा । ‘ऋचि मनु’ इत्यादिना संहितायां दीर्घत्वम् । उत अपि च यत् न विद्म कृतमपि न जानीमः सौकर्म्यात् । सर्वा ता सर्वाणि तानि तस्माद्दुश्चरितानि । ‘शेश्छन्दसि’ इति लोपः । विष्य विमुक्तबन्धनानि कुरु क्षमस्वेति यावत् । ‘उपसर्गात्सुनोति’ इत्यादिना स्यतेष्षत्वम् । शिथिरा शिथिलानीव सुमोचनानीव विमुञ्च । कपिलकादित्वाल्लत्वविकल्पः । अथानन्तरं विमुक्तैनसो वयं तव प्रियासः इष्टास्स्याम भवेम । ‘आज्जसेरसुक्’, ‘निपातस्य च’ इति संहितायां अथशब्दस्य दीर्घत्वम् ॥
इति भट्टभास्करमिश्रविरचिते यजुर्वेदभाष्ये ज्ञानयज्ञाख्ये तृतीयकाण्डे चतुर्थप्रपाठके एकादशोनुवाकः ॥ समाप्तश्च प्रपाठकः ॥
Wilson
English translation:
“If, like gamesters, who cheat at plural y, (we commit offences) knowingly, or (those) of which we know not, do you divine Varuṇa, extricate us from them all, as if from loosened (bonds), so that we may be dear, Varuṇa, to you.”
Jamison Brereton
If (we have cheated) as gamblers cheat in a dice game, whether overtly or whether we are unaware,
unbind all these things (so they will be) like loose things, o god. Then would we be dear to you, Varuṇa.
Griffith
If we, as gamesters cheat at play, have cheated, done wrong unwittingly or sinned of purpose,
Cast all these sins away like loosened fetters, and, Varuna let us be thine own beloved.
Geldner
Wenn wir wie Spieler bei dem Spiele betrogen haben, ob wir es gewiß wissen, ob nicht, all das löse von uns wie lockere Bande, o Gott! So mögen wir deine Lieblinge sein, o Varuna.
Grassmann
Wenn wir getäuscht beim Spiel wie falsche Spieler, wenn wir gefehlt, unwissend oder wissend, Was uns verstrickt, das alles löse du uns, Gott Varuna, und wieder sei’n wir lieb dir.
Elizarenkova
Если мы обманули, как игроки в игре,
Будь то сознательно, или если мы не знали,
Всё это развяжи, о бог, (чтобы стало это) словно незатянутым!
Пусть станем мы милыми тебе, о Варуна!
अधिमन्त्रम् (VC)
- वरुणः
- अत्रिः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कौन से मनुष्य सत्कार और कौन तिरस्कार करने योग्य हैं, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वरुण) श्रेष्ठ (देव) विद्वन् ! (यत्) जो (कितवासः) जुआ करनेवाले (दीवि) जुआरूप कर्म्म में (न) नहीं (रिरिपुः) आरोपित करते हैं (वा) अथवा (यत्) जिस (सत्यम्) श्रेष्ठों में श्रेष्ठ को (उत) तर्क वितर्क से (न) न (विद्म) जानें और (यत्) जिसे (घा) ही नहीं जानें (ता) उन (सर्वा) सम्पूर्णों को (शिथिरेव) जैसे शिथिल वैसे आप (वि, स्य) अन्त करिये जिससे (अधा) इसके अनन्तर हम लोग (ते) आपके (प्रियासः) प्रसन्न प्यारे (स्याम) होवें ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो छली मनुष्य जुआ आदि कर्म्म करें, वे ताड़ना करने योग्य और जो सत्य आचरण करें, वे सत्कार करने योग्य हैं ॥८॥ इस सूक्त में राजा, ईश्वर, मेघ और विद्वान् के गुण कर्म वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह पच्चासीवाँ सूक्त और एकतीसवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वरुण देव ! यद्ये कितवासो दीवि न रिरिपुर्यद्वा सत्यमुत न विद्म यद् घा न विद्म ता सर्वा शिथिरेव त्वं विष्य यतोऽधा वयं ते प्रियासः स्याम ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
के मनुष्याः सत्कर्त्तव्यास्तिरस्करणीयाश्चेत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कितवासः) द्यूतकाराः (यत्) ये (रिरिपुः) आरोपयन्ति (न) निषेधे (दीवि) द्यूतकर्म्मणि (यत्) (वा) (घा) एव। अत्र ऋचि तुनुघेति दीर्घः। (सत्यम्) सत्सु साधुम् (उत) (यत्) (न) (विद्म) (सर्वा) सर्वाणि (ता) तानि (वि) (स्य) अन्तं कुरु (शिथिरेव) यथा शिथिलाः (देव) विद्वन् (अधा) अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (ते) तव (स्याम) (वरुण) (प्रियासः) प्रसन्नाः ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! ये छलिनो मनुष्या द्यूतादिकर्म्म कुर्य्युस्ते ताडनीया ये च सत्यमाचरणं कुर्य्युस्ते सत्कर्त्तव्या इति ॥८॥ अत्र राजेश्वरमेघविद्वद्गुणकर्मवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति पञ्चाशीतितमं सूक्तमेकत्रिंशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! छळ कपट करणाऱ्या माणसांनी द्युत वगैरे कर्म केल्यास ती ताडना करण्यायोग्य असतात व जी सत्याचरण करतात ती सत्कार करण्यायोग्य असतात. ॥ ८ ॥