सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
’ तत्सवितुः’ इति नवर्चं दशमं सूक्तं श्यावाश्वस्यार्षम् । अत्रेयमनुक्रमणिका- तत्सवितुर्नव गायत्रमाद्यानुष्टुप्’ इति । प्रथमानुष्टुप् शिष्टा गायत्र्यः । ’ सावित्रं तु ’ इत्युक्तत्वात् सावित्रम् । अग्निष्टोमे वैश्वदेवशस्त्रस्याद्यस्तृचः प्रतिपत् ‘ अद्या नो देव ’ इत्यनुचरः । सूत्रितं च– ‘ तत्सवितुर्वृणीमहेऽद्या नो देव सवितरिति वैश्वदेवस्य प्रतिपदनुचरौ ’ ( आश्व.श्रौ. ५.१८) इति ॥
Jamison Brereton
82 (436)
Savitar
Śyāvāśva Ātreya
9 verses: gāyatrī, except anuṣṭubh 1, arranged in trcas ̥
Structuring this hymn is an insistent pun on the name of Savitar (“the Impeller”) derived from the root sū “impel”: there are eight separate verbal and nominal forms of this root in the hymn. Savitar is also identified as the Apportioner (Bhaga), who often elsewhere appears as a separate divinity though regularly associated with Savitar, and what he is urged to impel is, for the most part, a good portion for us.
Jamison Brereton Notes
Savitar As noted in the published introduction. as well as just above ad V.81, this hymn contains numerous verbal and nominal forms of the root √sū ‘impel’, whose agent noun ‘Impeller’ Savitar is grammatically. Every vs. in the hymn contains a form of the name savitár-, but play on the root doesn’t start till vs. 3. There are eight such forms, with a concentration on the impv. in the middle: pres. subj. suvā́ti (3b), aor. injunc.
sāvīḥ (4b), pres. impv. suva (4c, 5b, 5c), them. loc. savé (6b), them. acc. (satyá)savam (7c), with a return to the original pres. subj. suvā́ti (9c). Starting with vs. 3, only vs. 8 lacks such a form – but s u vā(dhīr) with distracted suvā fits phonologically, though not etymologically. We might also note that the first two vss., which lack the punning root forms, do contain forms that might be considered phonological precursors: 1c sarva(-dhā́tamam), 2a sváyaśastaram, 2c svarāj i yam.
With so much concentration on form in this hymn, we should not be surprised that the content is not particularly stimulating.
01 तत्सवितुवृड़्णीमहे वयम् - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
त᳓त् सवितु᳓र् वृणीमहे
वयं᳓ देव᳓स्य भो᳓जनम् ।
श्रे᳓ष्ठं सर्व-धा᳓-तमं
तु᳓रं भ᳓गस्य धीमहि ॥
मूलम् ...{Loading}...
तत्स॑वि॒तुर्वृ॑णीमहे व॒यं दे॒वस्य॒ भोज॑नम् ।
श्रेष्ठं॑ सर्व॒धात॑मं॒ तुरं॒ भग॑स्य धीमहि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
त᳓त् सवितु᳓र् वृणीमहे
वयं᳓ देव᳓स्य भो᳓जनम्
श्र᳓यिष्ठं+ सर्वधा᳓तमं
तु᳓रम् भ᳓गस्य धीमहि
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
savitúḥ ← savitár- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vr̥ṇīmahe ← √vr̥- ~ vr̥̄- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
bhójanam ← bhójana- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
devásya ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
sarvadhā́tamam ← sarvadhā́tama- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
śréṣṭham ← śréṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
bhágasya ← bhága- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
dhīmahi ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
túram ← túr- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
तत् । स॒वि॒तुः । वृ॒णी॒म॒हे॒ । व॒यम् । दे॒वस्य॑ । भोज॑नम् ।
श्रेष्ठ॑म् । स॒र्व॒ऽधात॑मम् । तुर॑म् । भग॑स्य । धी॒म॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- savitur ← savituḥ ← savitṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- vṛṇīmahe ← vṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “choose; ask.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- devasya ← deva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- bhojanam ← bhojana
- [noun], accusative, singular, neuter
- “food; eating; foodstuff; meal; property; sevana; enjoyment.”
- śreṣṭhaṃ ← śreṣṭham ← śreṣṭha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “best; better; chief(a); beautiful.”
- sarvadhātamaṃ ← sarva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; sarva [word]; every(a); each(a); all; entire; sāṃnipātika; manifold; complete; all the(a); different; overall.”
- sarvadhātamaṃ ← dhātamam ← dhātama
- [noun], accusative, singular, masculine
- “giving.”
- turam ← tur
- [noun], accusative, singular, masculine
- bhagasya ← bhaga
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- dhīmahi ← dhā
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
तत् प्राप्यत्वेन प्रसिद्ध भोजनं भोग्यं धनं वयं स्तोतारः वृणीमहे प्रार्थयामः । कस्य धनम्। ‘सवितुः प्रेरकस्य देवस्य स्वभूतम् । लब्ध्वा च श्रेष्ठं प्रशस्यं सर्वधातमं सर्वधातृतमम् । सर्वभोगप्रदमित्यर्थः । तुरं शत्रूणां हिंसकम् । धनेन शत्रून् हन्तुं शक्यत्वात् । तादृशं धनं भगस्य भजनीयस्य सवितुरनुग्रहात् धीमहि धारयाम । उपभोगं करवामेत्यर्थः । अथवा धनं वृणीमहे अर्थित्वाच्च लभेमहीति ॥
मानसतरङ्गिणीकृत्
We chose that enjoyment of Deva Savitṛ; may we focus on Bhaga’s best all-giving power.
Wilson
English translation:
“We solicit of the divine Savitā enjoyable (wealth) may we receive from Bhaga that which is excellent, all sustaining, destructive of foes.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Enjoyable wealth: the text has bhojanam, food; but here explained as bhogyam, to be enjoyed, i.e., dhanam, wealth
Jamison Brereton
This we choose of Savitar’s: the sustenance of the god—
the Apportioner’s best vanquishing power, which best confers
wholeness—(that) would we acquire.
Jamison Brereton Notes
tát savitúr vṛṇīmahe, vayáṃ devásya bhójanam śréṣṭham sarvadhā́tamam, túram bhágasya dhīmahi Note esp. the first pādas, whose 1st 2 words are identical and whose last words both belong to √vṝ ‘choose’. In the 2nd pāda devásya is identically positioned, and the phrase bhárgaḥ … dhīmahi is echoed by our pāda d bhágasya dhīmahi, but with a diff. noun (bhága-, not bhárgas-). The remainders of the vss. diverge, but the tone is certainly set by pāda a and the similarities of b/d. It is difficult to know what to make of this – whether the Gāyatrī mantra had already achieved some sort of local fame that lent itself to parodic imitation or whether the similarities are just the result of the usual formulaic underlayer (though there are no other vss. that begin tát savitúr). It’s also somewhat striking (and could be used as an argument either way) that the vs. in our hymn is not a Gāyatrī but an Anuṣṭubh – and it is the only Anuṣṭubh in a Gāyatrī hymn. If III.62.10 was already known as the (or a) Gāyatrī mantra, our poet could be slyly tweaking that reputation. Or this can all be my post-hoc invention.
Griffith
WE crave of Savitar the God this treasure much to be enjoyed.
The best, all-yielding, conquering gift of Bhaga we would gladly win.
Geldner
Dieses Labsal des Gottes Savitri erbitten wir für uns; wir möchten den höchsten, alles gewährenden Vorzug des Bhaga erlangen.
Grassmann
Dies Gut des Gottes Savitar, das labende, begehren wir; Das beste, allerquickende (des Gebers reiches wünschen wir.)
Elizarenkova
Мы выбираем себе это
Подкрепление бога Савитара.
Мы хотим получить его – самое лучшее,
Всеподдерживающее, покоряющее (подкрепление) Бхаги!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब नव ऋचावाले बयासीवें सूक्त का प्रारम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में मनुष्यों को किसकी उपासना करनी चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (वयम्) हम लोग (भगस्य) सम्पूर्ण ऐश्वर्य्य से युक्त (सवितुः) अन्तर्य्यामी (देवस्य) सम्पूर्ण के प्रकाशक जगदीश्वर का जो (श्रेष्ठम्) अतिशय उत्तम और (भोजनम्) पालन वा भोजन करने योग्य (सर्वधातमम्) सब को अत्यन्त धारण करनेवाले (तुरम्) अविद्या आदि दोषों के नाश करनेवाले सामर्थ्य को (वृणीमहे) स्वीकार करते और (धीमहि) धारण करते हैं (तत्) उसको तुम लोग स्वीकार करो ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य सबसे उत्तम जगदीश्वर की उपासना करके अन्य की उपासना का त्याग करते हैं, वे सम्पूर्ण ऐश्वर्य्य से युक्त होते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! वयं भगस्य सवितुर्देवस्य यच्छ्रेष्ठं भोजनं सर्वधातमं तुरं वृणीमहे धीमहि तद्यूयं स्वीकुरुत ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मनुष्यैः क उपास्य इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तत्) (सवितुः) अन्तर्य्यामिणो जगदीश्वरस्य (वृणीमहे) स्वीकुर्महे (वयम्) (देवस्य) सकलप्रकाशकस्य (भोजनम्) पालनं भोक्तव्यं वा (श्रेष्ठम्) अतिशयेन प्रशस्तम् (सर्वधातमम्) यः सर्वं दधाति सोऽतिशयितस्तम् (तुरम्) अविद्यादिदोषनाशकं सामर्थ्यम् (भगस्य) सकलैश्वर्य्ययुक्तम् (धीमहि) दधीमहि ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्याः सर्वोत्तमजगदीश्वरमुपास्यान्यस्योपासनं त्यजन्ति ते सर्वैश्वर्य्या भवन्ति ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात ईश्वर व विद्वानांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची या पूर्वीच्या सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे सर्वांत उत्तम जगदीश्वराची उपासना करतात इतरांची उपासना करत नाहीत. ती संपूर्ण ऐश्वर्य प्राप्त करतात. ॥ १ ॥
02 अस्य हि - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓स्य हि᳓ स्व᳓यशस्तरं
सवितुः᳓ क᳓च् चन᳓ प्रिय᳓म्
न᳓ मिन᳓न्ति स्वरा᳓जियम्
मूलम् ...{Loading}...
अस्य॒ हि स्वय॑शस्तरं सवि॒तुः कच्च॒न प्रि॒यम् ।
न मि॒नन्ति॑ स्व॒राज्य॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
अ᳓स्य हि᳓ स्व᳓यशस्तरं
सवितुः᳓ क᳓च् चन᳓ प्रिय᳓म्
न᳓ मिन᳓न्ति स्वरा᳓जियम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
ásya ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
sváyaśastaram ← sváyaśastara- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
caná ← caná (invariable)
kát ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
priyám ← priyá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
savitúḥ ← savitár- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
minánti ← √mī- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
svarā́jyam ← svarā́jya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अस्य॑ । हि । स्वय॑शःऽतरम् । स॒वि॒तुः । कत् । च॒न । प्रि॒यम् ।
न । मि॒नन्ति॑ । स्व॒ऽराज्य॑म् ॥
Hellwig Grammar
- asya ← idam
- [noun], genitive, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- svayaśastaraṃ ← sva
- [noun]
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- svayaśastaraṃ ← yaśastaram ← yaśastara
- [noun], accusative, singular, neuter
- savituḥ ← savitṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- kaccana ← kad ← ka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “what; who; ka [pronoun].”
- kaccana ← cana
- [adverb]
- “not even; cana [word].”
- priyam ← priya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “beloved; pleasant; dear; fond(p); wanted; priya [word]; favorite; good; liked; suitable; proper.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- minanti ← mī
- [verb], plural, Present indikative
- “transgress; damage.”
- svarājyam ← sva
- [noun]
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- svarājyam ← rājyam ← rājya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “kingdom; kingship; sovereignty; rājya [word].”
सायण-भाष्यम्
अस्य सवितुः स्वयशस्तरं स्वयमसाधारणं यशो यस्यातिशयेन भवति तत्तादृशं प्रियं सर्वेषां प्रियभूतं स्वराज्यं स्वयमेव राजमानत्वमैश्वर्यं कच्चन केचिदप्यसुरादयः न मिनन्ति न हिंसन्ति ॥
Wilson
English translation:
“Nothing impairs the sovereignty of this Savitā, which is most especially renowned and beloved.”
Jamison Brereton
For of this Savitar here—his own very self-glorious self-sovereignty they do not confound in any way.
Griffith
Savitar’s own supremacy, most glorious and beloved of all,
No one diminisheth in aught.
Geldner
Denn dieses Savitri gar selbstherrliches beliebtes Selbstregiment schmälern sie nicht im geringsten.
Grassmann
Denn alles Gut des Savitar ist herrlich durch sich selbst und lieb; Nicht hemmt man seine Herrschermacht.
Elizarenkova
Ведь собственному царству этого Савитара,
Обладающему независимым блеском, приятному,
Не нанести ни малейшего ущерба.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (हि) निश्चय से (अस्य) इस परमात्मा (सवितुः) जगदीश्वर का (स्वयशस्तरम्) अपना यश जिसका वह अतिशयित (प्रियम्) अत्यन्त प्रिय (स्वराज्यम्) अपने राज्य को (कत्, चन) कभी (न) नहीं (मिनन्ति) नष्ट करते हैं, वे धार्म्मिक होते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो परमात्मा के बीच अज्ञान का नाश करते हैं, वे यशस्वी होकर राज्य को प्राप्त होते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: ये ह्यस्य सवितुरीश्वरस्य स्वयशस्तरं प्रियं स्वराज्यं कच्चन न मिनन्ति ते धार्मिका जायन्ते ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्य) परमात्मनः (हि) (स्वयशस्तरम्) स्वकीयं यशं कीर्त्तिर्यस्य तदतिशयितम् (सवितुः) जगदीश्वरस्य (कत्) कदा (चन) अपि (प्रियम्) (न) निषेधे (मिनन्ति) हिंसन्ति (स्वराज्यम्) स्वकीयं राष्ट्रम् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये परमात्माज्ञानं हिंसन्ति ते यशस्विनो भूत्वा राज्यमाप्नुवन्ति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे परमेश्वराच्या साह्याने अज्ञानाचा नाश करतात ते यशस्वी होऊन राज्य करतात. ॥ २ ॥
03 स हि - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓ हि᳓ र᳓त्नानि दाशु᳓षे
सुवा᳓ति सविता᳓ भ᳓गः
त᳓म् भागं᳓ चित्र᳓म् ईमहे
मूलम् ...{Loading}...
स हि रत्ना॑नि दा॒शुषे॑ सु॒वाति॑ सवि॒ता भगः॑ ।
तं भा॒गं चि॒त्रमी॑महे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
स᳓ हि᳓ र᳓त्नानि दाशु᳓षे
सुवा᳓ति सविता᳓ भ᳓गः
त᳓म् भागं᳓ चित्र᳓म् ईमहे
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
hí ← hí (invariable)
rátnāni ← rátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
sá ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
bhágaḥ ← bhága- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
suvā́ti ← √sū- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
bhāgám ← bhāgá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
citrám ← citrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
īmahe ← √yā- 2 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
tám ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
सः । हि । रत्ना॑नि । दा॒शुषे॑ । सु॒वाति॑ । स॒वि॒ता । भगः॑ ।
तम् । भा॒गम् । चि॒त्रम् । ई॒म॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- sa ← tad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- ratnāni ← ratna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- suvāti ← sū
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- bhagaḥ ← bhaga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Bhaga; vulva; good fortune; vagina; bhaga [word]; sun; well-being; happiness; overlord.”
- tam ← tad
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- bhāgaṃ ← bhāgam ← bhāga
- [noun], accusative, singular, masculine
- “part; part; part; parcel; quarter; body part; location; region; allotment; part; numerator; division; application; function; outside; bhāga [word]; volume; helping.”
- citram ← citra
- [noun], accusative, singular, masculine
- “manifold; extraordinary; beautiful; divers(a); varicolored; bright; bright; bright; outstanding; agitated; aglitter(p); brilliant; painted; obvious; patched; bizarre.”
- īmahe ← ī ← √i
- [verb], plural, Present indikative
- “beg; solicit.”
सायण-भाष्यम्
स हि स खलु सविता भगः भजनीयो देवः दाशुषे हविर्दात्रे मह्यं रत्नानि रमणीयानि धनानि सुवाति प्रेरयति प्रयच्छति । तं देवं भागं भजनीयं चित्रं चायनीयं धनम् ईमहे याचामहे ॥
Wilson
English translation:
“That Savitā who is Bhaga, bestows precious treasure on the donor of the offering; we solicit (of him) a valuable portion.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
That Savitā who is Bhaga: sa savitā Bhaga; or, the latter may be an attributive, bhajanīya, to be worshipped, shared, or desired
Jamison Brereton
Because he, Savitar the Apportioner, will impel treasures to the pious, we beg him for the brilliant portion.
Griffith
For Savitar who is Bhaga shall send riches to his worshipper.
That wondrous portion we implore.
Geldner
So möge denn Savitri, der Gott des Glücks, dem Opferspender Schätze zuweisen. Ihn bitten wir um ein ansehnliches Teil.
Grassmann
So schaffe Schätze, Savitar, dem Frommen als Vertheiler denn; Ihn flehn um reichen Antheil wir.
Elizarenkova
Ведь этот Савитар-Бхага
Вызывает к жизни сокровища для почитателя.
Мы просим о такой блистательной (его) доле.
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - जो (सविता) उत्पन्न करनेवाला (भगः) ऐश्वर्य्यवान् परमात्मा (दाशुषे) दाताजन के लिये (रत्नानि) धनों को (सुवाति) उत्पन्न करता है (तम्) उस (भागम्) ऐश्वर्य्यसम्बन्धी (चित्रम्) अद्भुत को (ईमहे) प्राप्त होवें वा जानें और (सः, हि) वही उदार दाता है ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य सम्पूर्ण रत्नों के देनेवाले परमात्मा की सेवा करते हैं, वे अद्भुत ऐश्वर्य्य को प्राप्त होते हैं ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: यः सविता भगो दाशुषे रत्नानि सुवाति तं भागं चित्रमीमहे स हि दातोदारोऽस्ति ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सः) (हि) (रत्नानि) धनानि (दाशुषे) दात्रे (सुवाति) जनयति (सविता) प्रसवकर्त्ता (भगः) ऐश्वर्य्यवान् (तम्) (भागम्) भगानामिमम् (चित्रम्) अद्भुतम् (ईमहे) प्राप्नुयाम जानीम वा ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्याः सर्वरत्नप्रदं परमात्मानं सेवन्ते तेऽद्भुतमैश्वर्य्यमाप्नुवन्ति ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे सर्व रत्ने देणाऱ्या परमेश्वराची सेवा करतात त्यांना अद्भुत ऐश्वर्य प्राप्त होते. ॥ ३ ॥
04 अद्या नो - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अद्या᳓ नो देव सवितः
प्रजा᳓वत् सावीः सौ᳓भगम् ।
प᳓रा दुष्-ष्व᳓प्न्यं सुव ॥
मूलम् ...{Loading}...
अ॒द्या नो॑ देव सवितः प्र॒जाव॑त्सावीः॒ सौभ॑गम् ।
परा॑ दु॒ष्ष्वप्न्यं॑ सुव ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
अद्या᳓ नो देव सवितः
प्रजा᳓वत् सावीः सउ᳓भगम्
प᳓रा दुष्व᳓प्नियं सुव
मूलम् तैत्तिरीयम्
अ॒द्या नो॑ देव सवितः । प्र॒जाव॑त्सावी॒स्सौभ॑गम् । परा॑ दु॒ष्वप्नि॑यँ सुव ।
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
deva ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
savitar ← savitár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
prajā́vat ← prajā́vant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
saúbhagam ← saúbhaga- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sāvīḥ ← √sū- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
duṣvápnyam ← duṣvápnya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
párā ← párā (invariable)
suva ← √sū- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
अ॒द्य । नः॒ । दे॒व॒ । स॒वि॒त॒रिति॑ । प्र॒जाऽव॑त् । सा॒वीः॒ । सौभ॑गम् ।
परा॑ । दुः॒ऽस्वप्न्य॑म् । सु॒व॒ ॥
Hellwig Grammar
- adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- deva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savitaḥ ← savitar ← savitṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- prajāvat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “prolific.”
- sāvīḥ ← sū
- [verb], singular, Aorist inj. (proh.)
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- saubhagam ← saubhaga
- [noun], accusative, singular, neuter
- “well-being.”
- parā
- [adverb]
- “away.”
- duṣṣvapnyaṃ ← duṣṣvapnyam ← duḥṣvapnya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “nightmare.”
- suva ← sū
- [verb], singular, Present imperative
- “give birth; urge; bestow; cause.”
सायण-भाष्यम्
हे सवितः देव नः अस्मभ्यम् अद्य अस्मिन् यागदिने प्रजावत् पुत्राद्युपेतं सौभगं धनं सावीः प्रेरय । दुःष्वप्न्यं दुःस्वप्नं दुःस्वप्नवद्दुःखकरं दारिद्र्यं परा सुव दूरे प्रेरय ॥
8अथाष्टमीमाह - हे सवितर्देव! अद्यास्मिन्कर्मणि नोऽस्माकं प्रजावत् पुत्रपौत्राद्युपेतं सौभगं सौभाग्यं सावीः अनुजानीहि । दुष्ष्वप्नियं दुस्स्वप्ननिमित्तं दोषं परासुव विनाश्य ॥
Wilson
English translation:
“Grant us today, divine Savitā affluence with progeny, and drive away evil dreams.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Para duhṣvapnyam suva: duhṣvapnyam = dāridryam, poverty
Jamison Brereton
Today, god Savitar, you have impelled to us a good portion consisting of offspring.
Impel away the bad dream.
Griffith
Send us this day, God Savitar, prosperity with progeny.
Drive thou the evil dream away.
Geldner
Mögest du, Gott Savitri, uns heute kinderreiches Glück zuweisen. Weise üblen Traum ab!
Grassmann
O schaffe heut, Gott Savitar, uns kinderreichen Segen her; Fort schaffe böses Traumgesicht.
Elizarenkova
Сегодня, о бог Савитар, вызови к жизни
Для нас удачу, заключающуюся в потомстве!
Прочь отзови дурной сон!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सवितः) सम्पूर्ण ऐश्वर्य्य के देनेवाले स्वामिन् (देव) शोभित ! आप कृपा से (नः) हम लोगों के लिये वा हम लोगों के (अद्या) आज (प्रजावत्) बहुत प्रजायें विद्यमान जिसके उस (सौभगम्) सुन्दर ऐश्वर्य के भाग को (सावीः) उत्पन्न कीजिये और (दुःष्वप्न्यम्) दुष्ट स्वप्नों में उत्पन्न दुःख को (परा, सुव) दूर कीजिये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो परमेश्वर की प्रार्थना करके धर्म्मयुक्त पुरुषार्थ करते हैं, वे बहुत ऐश्वर्य्यवाले होकर दुःख और दारिद्र्य से रहित होते हैं ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सवितर्देव ! त्वं कृपया नोऽद्या प्रजावत्सौभगं सावीर्दुःष्वप्न्यं परा सुव दूरं गमय ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अद्या) अद्य। अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (नः) अस्मभ्यमस्माकं वा (देव) प्रकाशमान (सवितः) सर्वैश्वर्य्यप्रदेश्वर (प्रजावत्) बह्व्यः प्रजा विद्यन्ते यस्य तत् (सावीः) जनय (सौभगम्) शौभनैश्वर्य्यस्य भागम् (परा) (दुःष्वप्न्यम्) दुष्टेषु स्वप्नेषु भवं दुःखम् (सुव) प्रेरय ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये परमेश्वरं प्रार्थयित्वा धर्म्यं पुरुषार्थं कुर्वन्ति ते महदैश्वर्या भूत्वा दुःखदारिद्र्यविरहा जायन्ते ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे परमेश्वराची प्रार्थना करून धर्मयुक्त पुरुषार्थ करतात. ते अत्यंत ऐश्वर्यवान होऊन दुःख व दारिद्र्यरहित होतात. ॥ ४ ॥
05 विश्वानि देव - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि᳓श्वानि देव सवितर्
दुरिता᳓नि प᳓रा सुव
य᳓द् भद्रं᳓ त᳓न् न आ᳓ सुव
मूलम् ...{Loading}...
विश्वा॑नि देव सवितर्दुरि॒तानि॒ परा॑ सुव ।
यद्भ॒द्रं तन्न॒ आ सु॑व ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
वि᳓श्वानि देव सवितर्
दुरिता᳓नि प᳓रा सुव
य᳓द् भद्रं᳓ त᳓न् न आ᳓ सुव
मूलम् तैत्तिरीयम्
विश्वा॑नि देव सवितः । दु॒रि॒तानि॒ परा॑सुव । यद्भ॒द्रन्तन्म॒ आसु॑व ।
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
deva ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
savitar ← savitár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
víśvāni ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
duritā́ni ← duritá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
párā ← párā (invariable)
suva ← √sū- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ā́ ← ā́ (invariable)
bhadrám ← bhadrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
suva ← √sū- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
विश्वा॑नि । दे॒व॒ । स॒वि॒तः॒ । दुः॒ऽइ॒तानि॑ । परा॑ । सु॒व॒ ।
यत् । भ॒द्रम् । तत् । नः॒ । आ । सु॒व॒ ॥
Hellwig Grammar
- viśvāni ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- deva
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savitar ← savitṛ
- [noun], vocative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- duritāni ← durita
- [noun], accusative, plural, neuter
- “danger; sin; difficulty; difficulty; evil.”
- parā
- [adverb]
- “away.”
- suva ← sū
- [verb], singular, Present imperative
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- yad ← yat ← yad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “who; which; yat [pronoun].”
- bhadraṃ ← bhadram ← bhadra
- [noun], nominative, singular, neuter
- “auspicious; lovely; good; happy; bhadra [word]; lucky; fine-looking; beautiful.”
- tan ← tat ← tad
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- na ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- suva ← sū
- [verb], singular, Present imperative
- “give birth; urge; bestow; cause.”
सायण-भाष्यम्
हे सवितः देव त्वं विश्वानि दुरितानि परा सुव । यद्भदं प्रजापशुगृहादिकं तत् नः अस्मभ्यम् “ सुव अस्मदभिमुखं प्रेरय। ‘प्रजा वै भद्रं पशवो भद्रं गृहं भद्रम् ’ इति हि श्रुतिः ॥ ॥ २५ ॥
9अथ नवमीमाह - हे सवितर्देव विश्वानि दुरितानि परासुव विनाशय । यद्भद्रं कल्याणमस्ति तन्मे मम आसुव सर्वतोऽनुजानीहि ।
Wilson
English translation:
“Remove from us, divine Savitā, all misfortunes; bestow upon us that which is good,”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Bhadram = progeny, cattle, dwelling, prajā vai bhadram, pasa‘vo bhadram, gṛham bhadram iti
Jamison Brereton
All difficulties impel away, god Savitar.
What is beneficial, that impel here to us.
Griffith
Savitar, God, send far away all sorrows and calamities,
And send us only what is good.
Geldner
Weise alle Gefahren ab, Gott Savitri. Was Glück bringt, das weise uns zu!
Grassmann
O schaffe alles Ungemach von uns hinweg, Gott Savitar; Was heilsam ist, das schaff uns her.
Elizarenkova
Все, о бог Савитар,
Бедствия прочь отзови,
Что благого – то к жизни вызови для нас!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्य किसलिये ईश्वर की प्रार्थना करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (सवितः) संपूर्ण संसार के उत्पन्न करनेवाले (देव) और संपूर्ण संसार को प्रकाशित करनेवाले जगदीश्वर ! (विश्वानि) संपूर्ण (दुरितानि) दुष्ट आचरणों को आप (परा, सुव) दूर कीजिये और (यत्) जो (भद्रम्) कल्याणकारक है (तत्) उसको (नः) हम लोगों के लिये (आ, सुव) सब प्रकार से प्राप्त कीजिये ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे परमेश्वर ! आप कृपा से जितने हम लोगों में दुष्ट आचरण हैं, उनको अलग करके धर्म्मयुक्त गुण, कर्म्म और स्वभावों को स्थापित कीजिये ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे सवितर्देव जगदीश्वर ! विश्वानि दुरितानि त्वं परा सुव यद्भद्रं तन्न आ सुव ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः किमर्थमीश्वरः प्रार्थनीय इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (विश्वानि) सर्वाणि (देव) सकलजगत्प्रकाशक (सवितः) सर्वविश्वोत्पादक (दुरितानि) दुष्टाचरणानि (परा) (सुव) दूरे प्रक्षिप (यत्) (भद्रम्) कल्याणकरम् (तत्) (नः) अस्मभ्यम् (आ) (सुव) समन्तात् प्रापय ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे परमेश्वर ! भवान् कृपया यावन्त्यस्मासु दुष्टाचरणानि सन्ति तावन्ति पृथक्कृत्य धर्म्यगुणकर्मस्वभावान् स्थापयतु ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे परमेश्वरा! आमचे जेवढे दुष्ट आचरण आहे ते तुझ्या कृपेने नाहीसे होऊन धर्मयुक्त गुण, कर्म, स्वभाव बनू दे. ॥ ५ ॥
06 अनागसो अदितये - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓नागसो अ᳓दितये
देव᳓स्य सवितुः᳓ सवे᳓
वि᳓श्वा वामा᳓नि धीमहि
मूलम् ...{Loading}...
अना॑गसो॒ अदि॑तये दे॒वस्य॑ सवि॒तुः स॒वे ।
विश्वा॑ वा॒मानि॑ धीमहि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
अ᳓नागसो अ᳓दितये
देव᳓स्य सवितुः᳓ सवे᳓
वि᳓श्वा वामा᳓नि धीमहि
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
Morph
áditaye ← áditi- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
ánāgasaḥ ← ánāgas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
devásya ← devá- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
savé ← savá- 1 (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
savitúḥ ← savitár- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
dhīmahi ← √dhā- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
vāmā́ni ← vāmá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
अना॑गसः । अदि॑तये । दे॒वस्य॑ । स॒वि॒तुः । स॒वे ।
विश्वा॑ । वा॒मानि॑ । धी॒म॒हि॒ ॥
Hellwig Grammar
- anāgaso ← anāgasaḥ ← anāgas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “blameless; impeccant.”
- aditaye ← aditi
- [noun], dative, singular, feminine
- “Aditi; aditi [word].”
- devasya ← deva
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savituḥ ← savitṛ
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
- save ← sava
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; command; impulse; direction; momentum.”
- viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- vāmāni ← vāma
- [noun], accusative, plural, neuter
- “agreeable; vāma [word]; beautiful.”
- dhīmahi ← dhā
- [verb], plural, Aorist inj. (proh.)
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
सायण-भाष्यम्
वयमनुष्ठातारः सवितुः प्रेरकस्य देवस्य सवे अनुज्ञायां सत्याम् अदितये अखण्डनीयायै देव्यै भूम्यै अनागसः स्याम अनपराधिनो भवेम । भूम्यां हि पापाः संभवन्ति । अपगतेष्वागःसु विश्वा सर्वाणि वामानि वननीयानि धनानि धीमहि धारयाम ॥
Wilson
English translation:
“Let us be void of offence towards Aditi, according to the will of the divine Savitā; may we be possessed of all-desired (riches).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
To the will of the divine Savitā: devasya savituḥ save save: save = anujñayam satyam, his will or assent existing;
Aditi = bhūmi, earth
Jamison Brereton
(If we are) without offense to Aditi, at the impulsion of god Savitar might we acquire all things of value.
Griffith
Sinless in sight of Aditi through the God Savitar’s influence,
May we obtain all lovely things.
Geldner
Schuldlos vor Aditi möchten wir nach des Gottes Savitri Bestimmung alles Gute empfangen.
Grassmann
Vor Aditi von Schuld befreit, beim Werk des Gottes Savitar Erlangen alles Schöne wir.
Elizarenkova
Безгрешные перед Адити,
По повелению бога Савитара
Да получим мы все хорошие вещи!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- निचृद्गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
इस जगत् में मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे (अनागसः) अपराध से रहित हम लोग (अदितये) माता आदि के लिये (देवस्य) सर्व सुख देनेवाले (सवितुः) सम्पूर्ण ऐश्वर्य से युक्त परमात्मा के (सवे) जगद्रूप ऐश्वर्य्य में (विश्वा) सम्पूर्ण (वामानि) संभोग करने योग्य धनों को (धीमहि) धारण करें, वैसे आप लोग भी धारण करो ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है । जैसे विद्वान् जन इस ईश्वर से रचे हुए संसार में सृष्टिक्रम से विद्या के द्वारा कार्य्यों को सिद्ध करते हैं, वैसे ही अन्य जनों को भी चाहिये कि सिद्ध करें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथाऽनागसो वयमदितये देवस्य सवितुः सवे विश्वा वामानि धीमहि तथा यूयमपि धरत ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अस्मिन् जगति मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अनागसः) अनपराधाः (अदितये) मात्राद्याय (देवस्य) सर्वसुखदातुः (सवितुः) सकलैश्वर्य्यसम्पन्नस्य (सवे) जगद्रूपैश्वर्य्ये (विश्वा) सर्वाणि (वामानि) वननीयानि सम्भजनीयानि धनानि (धीमहि) धरेम ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । यथा विद्वांसोऽस्मिन्नीश्वररचिते जगति सृष्टिक्रमेण विद्यया कार्य्याणि साध्नुवन्ति तथैवान्यैरपि साधनीयानि ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसे विद्वान लोक ईश्वराने निर्माण केलेल्या या जगात सृष्टिक्रमाने (विद्येद्वारे) कार्य करतात. तसेच इतर लोकांनीही करावे. ॥ ६ ॥
07 आ विश्वदेवम् - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ विश्व᳓देवं स᳓त्पतिं
सूक्तइ᳓र् अद्या᳓ वृणीमहे
सत्य᳓सवं सविता᳓रम्
मूलम् ...{Loading}...
आ वि॒श्वदे॑वं॒ सत्प॑तिं सू॒क्तैर॒द्या वृ॑णीमहे ।
स॒त्यस॑वं सवि॒तार॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
आ᳓ विश्व᳓देवं स᳓त्पतिं
सूक्तइ᳓र् अद्या᳓ वृणीमहे
सत्य᳓सवं सविता᳓रम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
sátpatim ← sátpati- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
viśvádevam ← viśvádeva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
adyá ← adyá (invariable)
sūktaíḥ ← sūktá- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
vr̥ṇīmahe ← √vr̥- ~ vr̥̄- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
satyásavam ← satyásava- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
savitā́ram ← savitár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
आ । वि॒श्वऽदे॑वम् । सत्ऽप॑तिम् । सु॒ऽउ॒क्तैः । अ॒द्य । वृ॒णी॒म॒हे॒ ।
स॒त्यऽस॑वम् । स॒वि॒तार॑म् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- viśvadevaṃ ← viśva
- [noun]
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- viśvadevaṃ ← devam ← deva
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- satpatiṃ ← sat
- [noun]
- “good; good; real; existent; virtuous; sat [prefix]; real.”
- satpatiṃ ← patim ← pati
- [noun], accusative, singular, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- sūktair ← sūktaiḥ ← sūkta
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “Mantra; hymn.”
- adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- vṛṇīmahe ← vṛ
- [verb], plural, Present indikative
- “choose; ask.”
- satyasavaṃ ← satya
- [noun]
- “true; real; real; faithful; good.”
- satyasavaṃ ← savam ← sava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; command; impulse; direction; momentum.”
- savitāram ← savitṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
सायण-भाष्यम्
विश्वदेवम् । विश्वे देवा यस्य वशे भवन्ति तं तादृशम् । स हि सर्वात्मा, इन्द्रं मित्रं वरुणमग्निमाहुः’ (ऋ. सं. १. १६४. ४६ ) इत्यादिश्रुतेः इतरेषां तद्विभूतित्वात् । सत्पतिं सतामनुष्ठातॄणां पालकं सत्यसवं सत्यानुज्ञं सवितारं देवम् अद्य अस्मिन् यागदिने सूक्तैः आ वृणीमहे संभजामहे ॥
Wilson
English translation:
“We glorify today with hymns Savitā, the protector of the good, the observer of truth (identical with) all the gods.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
All the gods: viśvadevam; tam hi sarvāmatvad indram, mitram, varuṇam, agnim āhuḥ, they have verily calle dhim Indra…, from his identity with all.
Jamison Brereton
With our hymns we choose today the one with all the gods in his charge, the lord of settlements,
whose impulsion comes true: Savitar.
Griffith
We with our hymns this day elect the general God, Lord of the good,
Savitar whose decrees are true.
Geldner
Den wahren Herrn über alle Götter erwählen wir heute mit wohlgesetzten Worten, den Savitri, dessen Bestimmungen in Erfüllung gehen;
Grassmann
Wir locken den allgöttlichen Gebieter heut durch Lieder her, Den Savitar, der Gutes schafft.
Elizarenkova
Принадлежащего всем богам истинного господина
Сегодня мы хотим избрать для себя с помощью гимнов -
Савитара, чье поведение истинно!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे हम लोग (अद्या) आज (सूक्तैः) उत्तम प्रकार कहे गये सत्य वचनों वा वेदोक्त वचनों से (विश्वदेवम्) संसार के प्रकाश करने और (सत्पतिम्) प्रकृति आदि पदार्थ और सत्पुरुषों के पालन करनेवाले (सत्यसवम्) नहीं नाश होनेवाला सामर्थ्ययोग्य जिसका उस (सवितारम्) सम्पूर्ण पदार्थों के बनानेवाले परमात्मा का (आ, वृणीमहे) स्वीकार करते हैं, वैसे आप लोग भी स्वीकार कीजिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है । मनुष्यों को चाहिये कि परमेश्वर को छोड़कर किसी अन्य का आश्रय नहीं करें ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथा वयमद्या सूक्तैर्विश्वदेवं सत्पतिं सत्यसवं सवितारं परमात्मानमाऽऽवृणीमहे तथा यूयमपि वृणुत ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) समन्तात् (विश्वदेवम्) विश्वस्य प्रकाशकम् (सत्पतिम्) सतां प्रकृत्यादीनां सत्पुरुषाणां पतिं पालकम् (सूक्तैः) सुष्ठु सत्यैर्वचनैर्वेदोक्तैर्वा (अद्या) अद्य। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (वृणीमहे) स्वीकुर्महे (सत्यसवम्) सत्योऽविनाशी सवः सामर्थ्ययोगो यस्य तम् (सवितारम्) सकलपदार्थनिर्मातारम् ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । मनुष्यैः परमेश्वरं विहाय कस्याप्यन्यस्याश्रयो नैव कर्त्तव्यः ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. माणसांनी परमेश्वराला सोडून दुसऱ्या कुणाचाही आश्रय घेऊ नये. ॥ ७ ॥
08 य इमे - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓ इमे᳓ उभे᳓ अ᳓हनी
पुर᳓ ए᳓ति अ᳓प्रयुछन्
सुआधी᳓र् देवः᳓ सविता᳓
मूलम् ...{Loading}...
य इ॒मे उ॒भे अह॑नी पु॒र एत्यप्र॑युच्छन् ।
स्वा॒धीर्दे॒वः स॑वि॒ता ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
य᳓ इमे᳓ उभे᳓ अ᳓हनी
पुर᳓ ए᳓ति अ᳓प्रयुछन्
सुआधी᳓र् देवः᳓ सविता᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
Morph
áhanī ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:DU}
imé ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:DU}
ubhé ← ubhá- (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:DU}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áprayuchan ← áprayuchant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
éti ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
purás ← purás (invariable)
deváḥ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
svādhī́ḥ ← svādhī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
यः । इ॒मे इति॑ । उ॒भे इति॑ । अह॑नी॒ इति॑ । पु॒रः । एति॑ । अप्र॑ऽयुच्छन् ।
सु॒ऽआ॒धीः । दे॒वः । स॒वि॒ता ॥
Hellwig Grammar
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- ime ← idam
- [noun], accusative, dual, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- ubhe ← ubh
- [noun], accusative, dual, neuter
- “both(a).”
- ahanī ← ahar
- [noun], accusative, dual, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- pura ← puras
- [adverb]
- “ahead; puras [word]; easterly; eastward; east; earlier.”
- ety ← eti ← i
- [verb], singular, Present indikative
- “go; travel; enter (a state); return; walk; continue; reach; ask.”
- aprayucchan ← aprayucchat
- [noun], nominative, singular, masculine
- “ceaseless; attentive.”
- svādhīr ← svādhīḥ ← svādhī
- [noun], nominative, singular, masculine
- “devout; heedful; prudent.”
- devaḥ ← deva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
सायण-भाष्यम्
यः सविता देवः स्वाधीः शोभनाध्यानः सुकर्मा वा सन् इमे अहनी रात्र्यहनी तयोः पुरः पुरस्तात् अप्रयुच्छन् अप्रमाद्यन् एति गच्छति तम् आ वृणीमहे इति संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“The divine object of meditation, Savitā, who ever vigilant, precedes both night and day.”
Jamison Brereton
Who goes in front of both these two day-halves unremittingly
and with good intentions: god Savitar.
Jamison Brereton Notes
With regard to áprayuchan see disc. of áprāyu- ad V.80.3.
08-09 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
There are no overt main clauses in these last two vss., whose vs.-init. rel.
prns. yáḥ hang off the accs. in vs. 7, but it is possible that the vs.-final savitā́(or in 8 deváḥ savitā́) in both cases constitutes a de facto main cl.
Griffith
He who for ever vigilant precedes these Twain, the Day and Night,
Is Savitar the thoughtful God.
Geldner
Der diesen beiden Tageshälften unentwegt vorangeht, Gott Savitri, der Wohlbedenkende;
Grassmann
Der diesen beiden geht voran, dem Tag, der Nacht, ohn’ Unterlass, Voll Achtsamkeit, Gott Savitar.
Elizarenkova
Кто неуклонно идет впереди
Этих двух половин дня,
Бог Савитар с добрыми намерениями:
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य कैसा वर्त्ताव करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यः) जो (अप्रयुच्छन्) प्रमाद को नहीं करता हुआ मनुष्य जैसे (स्वाधीः) उत्तम प्रकार स्थापन किया जाता है जिससे वह (देवः) प्रकाशमान (सविता) श्रेष्ठ कर्म्मों में प्रेरणा करनेवाला सत्य में वर्त्तमान है, वैसे (इमे) इन (उभे) दोनों (अहनी) रात्रि और दिनों को सत्य से (पुरः) आगे (एति) प्राप्त होता है, वही भाग्यशाली होता है ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है । जैसे परमेश्वर अपने नियमों की यथायोग्य रक्षा करता है, वैसे ही मनुष्य भी श्रेष्ठ नियमों की यथावत् रक्षा करें ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: योऽप्रयुच्छन् मनुष्यो यथा स्वाधीर्देवः सविता सत्ये वर्त्तते तथेमे उभे अहनी सत्येन पुर एति स एव भाग्यशाली भवति ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः कथं वर्त्तितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यः) (इमे) (उभे) (अहनी) रात्रिदिने (पुरः) (एति) प्राप्नोति (अप्रयुच्छन्) प्रमादमकुर्वन् (स्वाधीः) सुष्ठ्वाधीयते येन सः (देवः) द्योतमानः (सविता) सत्कर्मसु प्रेरकः ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । यथा परमेश्वरः स्वकीयान्नियमान् यथावद्रक्षति तथैव मनुष्या अपि सुनियमान् यथावद्रक्षन्तु ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसा परमेश्वर स्वतःच्या नियमांचे यथायोग्य रक्षण करतो. तसेच माणसांनीही श्रेष्ठ नियमांचे यथायोग्य रक्षण करावे. ॥ ८ ॥
09 य इमा - गायत्री
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓ इमा᳓ वि᳓श्वा जाता᳓नि
आश्राव᳓यति श्लो᳓केन
प्र᳓ च सुवा᳓ति सविता᳓
मूलम् ...{Loading}...
य इ॒मा विश्वा॑ जा॒तान्या॑श्रा॒वय॑ति॒ श्लोके॑न ।
प्र च॑ सु॒वाति॑ सवि॒ता ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - सविता
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - गायत्री
Thomson & Solcum
य᳓ इमा᳓ वि᳓श्वा जाता᳓नि
आश्राव᳓यति श्लो᳓केन
प्र᳓ च सुवा᳓ति सविता᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
genre M;; Trochaic gāyatrī; see Oldenberg (1888) 25 and Vedic Metre (Arnold, 1905) 165.
Morph
imā́ ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
jātā́ni ← √janⁱ- (root)
{case:ACC, gender:N, number:PL, non-finite:PPP}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yáḥ ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
āśrāváyati ← √śru- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ślókena ← ślóka- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ca ← ca (invariable)
prá ← prá (invariable)
savitā́ ← savitár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
suvā́ti ← √sū- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:SBJV, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
यः । इ॒मा । विश्वा॑ । जा॒तानि॑ । आ॒ऽश्रा॒वय॑ति । श्लोके॑न ।
प्र । च॒ । सु॒वाति॑ । स॒वि॒ता ॥
Hellwig Grammar
- ya ← yaḥ ← yad
- [noun], nominative, singular, masculine
- “who; which; yat [pronoun].”
- imā ← idam
- [noun], accusative, plural, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- viśvā ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- jātāny ← jātāni ← jāta
- [noun], accusative, plural, neuter
- “kind; object; descendant; kin; being; reincarnation.”
- āśrāvayati ← āśrāvay ← √śru
- [verb], singular, Present indikative
- ślokena ← śloka
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “Śloka; fame; hymn; śloka [word]; praise; glory; verse.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- suvāti ← sū
- [verb], singular, Present conjunctive (subjunctive)
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- savitā ← savitṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Savitar; sun; Surya; Savitṛ.”
सायण-भाष्यम्
यः देवः इमा इमानि विश्वा सर्वाणि जातानि उत्पन्नान् प्राणिनः । जङ्मानित्यर्थः । तान् श्लोकेन यशसा आश्रावयति । सर्वेऽप्यस्य स्तुतिं शृण्वन्तीत्यर्थः । अथवा गर्जनशब्देन सर्वाणि इमान्युत्पन्नान्याश्रावयति वृष्ट्युन्मुखः सन् । किंच सविता प्र सुवाति च प्रेरयति तं वृणीमहे इति ॥ ॥ २६ ॥
Wilson
English translation:
“Savitā, who proclaims his glory to all these living beings, and gives them life.”
Jamison Brereton
Who makes all these creatures hearken with his signal-call
and will impel (them) forth: Savitar.
Jamison Brereton Notes
A further question concerns the last clause of 9c, prá ca suvā́ti savitā́. Geldner (fld.
by Klein [DGRV I.248 n. 93, 251]) takes cá as subordinating, tr. ‘wenn’, thus producing a dependent clause dependent on another dependent clause “who …, when he …” (Renou has a fussy interpr. involving an ellipse that I find puzzling.) I see no reason for Geldner’s interpr., but take the ca as conjoining the two clauses ab and c (or their verbs). The accent on suvā́ti is already accounted for by its presence in a rel. cl., and I think it more likely that the poet would end the hymn with a ringing announcement of what Savitar is going to do rather than a conditional uncertainty about whether he’s going to do it.
The phrase āśrāváyati ślókena is technically an etymological figure, somewhat obscured by the l-form of ślóka- and its highly lexicalized state.
08-09 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
There are no overt main clauses in these last two vss., whose vs.-init. rel.
prns. yáḥ hang off the accs. in vs. 7, but it is possible that the vs.-final savitā́(or in 8 deváḥ savitā́) in both cases constitutes a de facto main cl.
Griffith
He who gives glory unto all these living creatures with the song,
And brings them forth, is Savitar.
Geldner
Der alle diese Geschöpfe mit seinem Weckruf anruft, wenn Savitri seine Weisungen gibt.
Grassmann
Der alles hier geborene mit seinem lauten Schall erfüllt, Und Gut uns schaffe, Savitar.
Elizarenkova
Кто ко всем этим существам
Обращается (со своим) возгласом,
Пусть (этот) Савитар вызывает к жизни!
अधिमन्त्रम् (VC)
- सविता
- श्यावाश्व आत्रेयः
- गायत्री
- षड्जः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों से कौन परम गुरु माना जाता है, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यः) जो (श्लोकेन) वाणी से (इमा) इन (विश्वा) सम्पूर्ण प्रज्ञानों और (जातानि) उत्पन्न हुओं को (आश्रावयति) सब प्रकार से सुनाता है वह (च) और (सविता) प्रेरणा करनेवाला हम लोगों को (प्र, सुवाति) प्रेरणा करे ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो जगदीश्वर वेद के द्वारा मनुष्यों के लिये सम्पूर्ण विद्याओं का उपदेश करता है, वही परमगुरु मानने योग्य है ॥९॥ इस सूक्त में ईश्वर और विद्वानों के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह बयासीवाँ सूक्त और छब्बीसवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यः श्लोकेनेमा विश्वा जातान्याश्रावयति स च सविताऽस्मान् प्र सुवाति ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः कः परमगुरुर्मन्यत इत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यः) (इमा) इमानि (विश्वा) सर्वाणि प्रज्ञानानि (जातानि) (आश्रावयति) (श्लोकेन) वाचा। श्लोक इति वाङ्नामसु पठितम्। (निघं०१.११) (प्र) (च) (सुवाति) प्रेरयेत् (सविता) प्रेरकः ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यो जगदीश्वरो वेदद्वारा मनुष्येभ्यः सर्वा विद्या उपदिशति स एव परमगुरुर्मन्तव्यः ॥९॥ अत्रेश्वरविद्वद्गुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति द्व्यशीतितमं सूक्तं षड्विंशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! जो जगदीश्वर वेदाद्वारे माणसांसाठी संपूर्ण विद्यांचा उपदेश करतो तोच परमगुरू मानण्यायोग्य आहे. ॥ ९ ॥