सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘अश्विनावेह’ इति नवर्चं षष्ठं सूक्तम् । अत्रानुक्रमणिका- अश्विनौ नव सप्तवध्रिस्त्र्युष्णिगादि चतुर्थी त्रिष्टुप्पञ्चानुष्टुभः’ इति । सप्तवध्रिर्नामात्रेय ऋषिः । आदितस्तिस्र उष्णिहश्चतुर्थी त्रिष्टुप् शिष्टाः पञ्चानुष्टुभः । प्रातरनुवाक आश्विने क्रतौ औष्णिहे छन्दसि आश्विने शस्त्रे चाद्यस्तृचो विनियुक्तः । सूत्रितं च - अश्विना वर्तिरस्मदाश्विनावेह गच्छतमिति तृचौ ’ ( आश्व. श्रौ. ४, १५ ) इति । दशरात्रे तृतीयेऽहनि प्रउगशस्त्रेऽयमाश्विनस्तृचः । सूत्रितं च- अश्विनावेह गच्छतमा याह्यद्रिभिः सुतम् ’ ( आश्व. श्रौ. ७. १० ) इति ॥
Jamison Brereton
78 (432)
Aśvins
Saptavadhri Ātreya
9 verses: uṣṇih 1–3, triṣṭubh 4, anuṣṭubh 5–9
In the normal arrangement, hymns of more verses precede those of fewer verses, but this hymn of nine verses follows hymns of five, a discrepancy that suggests that this hymn is either a later addition to the collection or a composite, created of originally separate hymns, or both. Formally and thematically it appears to be a composite. It uses three different meters, unevenly divided among its verses. The first three verses, which invite the Aśvins to the soma-pressing, are all in the same meter, begin with an invocation to the Aśvins, and have a common refrain. They thus form a coherent piece. The last three verses, likewise in the same meter, are an incantation to facilitate childbirth at the proper time. Verse 7 apparently addresses the father of the child, verse 8 the child himself, and verse 9 the Aśvins or whatever other powers might help the childbirth. As Pirart (2001: 330–31) notes, this incantation has parallels at Atharvaveda Śaunaka I.11.6 and Vājasaneyisaṃhitā Mādhyaṃdina VIII.28.
The middle three verses provide a transition from the invocation in verses 1–3 to the incantation in verses 7–9. Verse 4, which alone is in triṣṭubh meter, continues to ask the Aśvins to come, but they are to come not to attend the soma rite but to bring help, as they did when they rescued Atri. Atri’s situation, stuck within the earth cleft and unable to come out, is compared to that of a woman in need, probably a woman in a difficult pregnancy whose child does not come out. Then verses 5–6 likewise compare the situation of Saptavadhri. He too is stuck and needs to be set free by the Aśvins, and his release is similarly compared to the opening of the womb so that a child may be born. The details of Saptavadhri’s difficulty and even Saptavadhri’s identity are unclear—he appears to be Atri in X.39.9 but else
where he is a different seer. According to Sāyaṇa he was trapped in small wooden casket from which the Aśvins set him free, but this narrative is likely a commentarial invention.
The entrapment of these seers, already compared in the telling to the situation of a woman in labor, not only introduce the incantation in the last verses, but also provide paradigmatic narratives for the birth of the child. As the Aśvins released these seers, so they will release the child from the body of his mother.
01 अश्विनावेह गच्छतम् - उष्णिक्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓श्विनाव् ए᳓ह᳓ गछतं
ना᳓सत्या मा᳓ वि᳓ वेनतम्
हंसा᳓व् इव पततम् आ᳓ सुताँ᳓ उ᳓प
मूलम् ...{Loading}...
अश्वि॑ना॒वेह ग॑च्छतं॒ नास॑त्या॒ मा वि वे॑नतम् ।
हं॒सावि॑व पतत॒मा सु॒ताँ उप॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - उष्णिक्
Thomson & Solcum
अ᳓श्विनाव् ए᳓ह᳓ गछतं
ना᳓सत्या मा᳓ वि᳓ वेनतम्
हंसा᳓व् इव पततम् आ᳓ सुताँ᳓ उ᳓प
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
áśvinau ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gachatam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ihá ← ihá (invariable)
mā́ ← mā́ (invariable)
nā́satyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
venatam ← √ven- (root)
{number:DU, person:2, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
haṁsaú ← haṁsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
patatam ← √pat- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sutā́n ← √su- (root)
{case:ACC, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
úpa ← úpa (invariable)
पद-पाठः
अश्वि॑नौ । आ । इ॒ह । ग॒च्छ॒त॒म् । नास॑त्या । मा । वि । वे॒न॒त॒म् ।
हं॒सौऽइ॑व । प॒त॒त॒म् । आ । सु॒तान् । उप॑ ॥
Hellwig Grammar
- aśvināv ← aśvinau ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- eha ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- eha ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- gacchataṃ ← gacchatam ← gam
- [verb], dual, Present imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- venatam ← ven
- [verb], dual, Present imperative
- “circulate.”
- haṃsāv ← haṃsau ← haṃsa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “goose; Vishnu; sun.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- patatam ← pat
- [verb], dual, Present imperative
- “fall down; drop; fly; issue; fall; fall; decay; hang down; banish; throw; lodge; disappear.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sutāṃ ← suta
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Soma.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ इह अस्मिन् यागे आ गच्छतम् । हे नासत्या मा वि वेनतम् । वेनतिः कान्तिकर्मा । मा विकामौ भवतम् । निःस्पृहावकामौ वा न भवतमित्यर्थः । हंसाविव तौ यथा निर्मलोदकमागच्छतस्तद्वत् सुतान् अभिषुतान् सोमान् उप आ पततम् उपागच्छतम् ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, come hither; Nāsatyas, be not ill-disposed; alight like two swans upon the effused libations.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Swans: the haṃsa, the swan of goose is a connoisseur in pure water
Jamison Brereton
O Aśvins, come here! O Nāsatyas, do not lose the track!
– Like wild geese, fly here to the soma-pressings.
Griffith
YE Asvins, hither come to us: Nasatyas, be not disinclined.
Fly hither like two swans unto the juice we shed.
Geldner
Asvin! Kommet hierher! Nasatya´s, wendet euren Blick nicht ab! Gleich Gänsen flieget zum Somasaft!
Grassmann
O Ritter, kommet her zu uns, entzieht euch nicht, wahrhaftige; So wie zwei Schwäne fliegt zu unsern Tränken her.
Elizarenkova
О Ашвины, приезжайте сюда!
О Насатьи, не отворачивайтесь!
Прилетайте, как два лебедя, к выжатым (сокам сомы)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अत्रिः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब नव ऋचावाले अठहत्तरवें सूक्त का आरम्भ किया है, उसके प्रथम मन्त्र में फिर मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नासत्या) सत्य व्यवहार से युक्त तथा (अश्विनौ) वायु और जल के सदृश उपदेश देने वा ग्रहण करनेवाले ! आप दोनों (इह) इस संसार में (हंसाविव) दो हंसों के सदृश (आ, गच्छतम्) आइये और (सुतान्) उत्पन्न हुए पदार्थों के (उप) समीप (आ) सब प्रकार (पततम्) प्राप्त हूजिये तथा (मा, वि, वेनतम्) विरुद्ध कामना मत कीजिये ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है । जो विमान से हंस के सदृश अन्तरिक्ष में जा आकर विरुद्ध आचरण का त्याग करके सत्य की कामना करते हैं, वे बहुत सुख को प्राप्त होते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नासत्याऽश्विनौ ! युवामिह हंसाविवाऽऽगच्छतं सुतानुपाऽऽपततं मा वि वेनतं विरुद्धं मा कामयेथाम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विनौ) वायूदके इवोपदेष्ट्र्युपदेश्यौ (आ) (इह) अस्मिन् संसारे (गच्छतम्) (नासत्या) सत्यव्यवहारयुक्तौ (मा) निषेधे (वि) विरोधे (वेनतम्) कामयेथाम् (हंसाविव) हंसवत् (पततम्) (आ) (सुतान्) निष्पन्नान् पदार्थान् (उप) ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः। ये विमानेन हंसवदन्तरिक्षे गत्वाऽऽगत्य विरुद्धाचरणं त्यक्त्वा सत्यं कामयन्ते ते बहुसुखं लभन्ते ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अश्विपदवाच्या स्त्री-पुरुषांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर मागच्या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जे हंसाप्रमाणे विमानाने जा-ये करतात. विपरीत आचरणाचा त्याग करून सत्याची कामना करतात ते सुखी होतात. ॥ १ ॥
02 अश्विना हरिणाविव - उष्णिक्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓श्विना हरिणा᳓व् इव
गौरा᳓व् इवा᳓नु य᳓वसम्
हंसा᳓व् इव पततम् आ᳓ सुताँ᳓ उ᳓प
मूलम् ...{Loading}...
अश्वि॑ना हरि॒णावि॑व गौ॒रावि॒वानु॒ यव॑सम् ।
हं॒सावि॑व पतत॒मा सु॒ताँ उप॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - उष्णिक्
Thomson & Solcum
अ᳓श्विना हरिणा᳓व् इव
गौरा᳓व् इवा᳓नु य᳓वसम्
हंसा᳓व् इव पततम् आ᳓ सुताँ᳓ उ᳓प
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
áśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
hariṇaú ← hariṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
ánu ← ánu (invariable)
gauraú ← gaurá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
yávasam ← yávasa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
haṁsaú ← haṁsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
patatam ← √pat- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sutā́n ← √su- (root)
{case:ACC, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
úpa ← úpa (invariable)
पद-पाठः
अश्वि॑ना । ह॒रि॒णौऽइ॑व । गौ॒रौऽइ॑व । अनु॑ । यव॑सम् ।
हं॒सौऽइ॑व । प॒त॒त॒म् । आ । सु॒तान् । उप॑ ॥
Hellwig Grammar
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- hariṇāv ← hariṇau ← hariṇa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “antelope; Shiva.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- gaurāv ← gaurau ← gaura
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Gaura; Gaura; downy grislee; Gaura.”
- ivānu ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- ivānu ← anu
- [adverb]
- “subsequently; behind; along; towards; because.”
- yavasam ← yavasa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “eatage; pasture; fodder.”
- haṃsāv ← haṃsau ← haṃsa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “goose; Vishnu; sun.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- patatam ← pat
- [verb], dual, Present imperative
- “fall down; drop; fly; issue; fall; fall; decay; hang down; banish; throw; lodge; disappear.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sutāṃ ← suta
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Soma.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ हरिणाविव गौराविव गौरमृगाविव च । ती यथा यवसं घासम् अनु धावतः ताविव हंसाविव च सोममागच्छतम् ॥
Wilson
English translation:
“Like two deer, Aśvins, like two wild cattle on (fresh) pasture; like two swans alight upon the effused libation.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Like two wild cattle: like two gauras, bos gaurus
Jamison Brereton
O Aśvins, like antelopes, like buffaloes searching after pasturage, like wild geese, fly here to the soma-pressings.
Griffith
O Asvins, like a pair of deer, like two wild cattle to the mead:
Fly hither like two swans unto the juice we shed.
Geldner
Asvin! Wie Gazellen, wie Büffel zur Weide, gleich Gänsen flieget zum Somasaft!
Grassmann
O Ritter, wie zwei Rehe kommt, wie Büffel, die zur Weide gehn, So wie zwei Schwäne fliegt zu unsern Tränken her.
Elizarenkova
О Ашвины, как две газели,
Как два буйвола на пастбище,
Прилетайте, как два лебедя, к выжатым (сокам сомы)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अत्रिः
- त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) यजमान और यज्ञ करानेवाले आप दोनों (हंसाविव) दो हंसों के सदृश (सुतान्) उत्पन्न हुए ऐश्वर्य्य आदिकों के (उप) समीप (आ, पततम्) आइये तथा (यवसम्) सोमलता के (अनु) पश्चात् (हरिणाविव) जैसे हरिण दौड़ते हैं, वैसे और (गौराविव) जैसे दो मृग दौड़ते हैं, वैसे आइये ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । जो मनुष्य जल और बिजुली को सिद्ध करते हैं, वे हरिण के सदृश शीघ्र जाने के योग्य हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना ! युवां हंसाविव सुतानुपाऽऽपततं यवसमनु हरिणाविव गौराविवाऽऽपततम् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) यजमानर्त्विजौ (हरिणाविव) यथा हरिणौ धावतः (गौराविव) यथा गौरौ मृगौ धावतः (अनु) (यवसम्) सोमलताम् (हंसाविव) (पततम्) (आ) (सुतान्) निष्पन्नानैश्वर्य्यादीन् (उप) ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । ये जलविद्युतौ साध्नुवन्ति ते हरिणवत्सद्यो गन्तुमर्हन्ति ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जी माणसे जल व विद्युतचा वापर करतात ती हरिणाप्रमाणे शीघ्र गमन करतात. ॥ २ ॥
03 अश्विना वाजिनीवसू - उष्णिक्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓श्विना वाजिनीवसू
जुषे᳓थां यज्ञ᳓म् इष्ट᳓ये
हंसा᳓व् इव पततम् आ᳓ सुताँ᳓ उ᳓प
मूलम् ...{Loading}...
अश्वि॑ना वाजिनीवसू जु॒षेथां॑ य॒ज्ञमि॒ष्टये॑ ।
हं॒सावि॑व पतत॒मा सु॒ताँ उप॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - उष्णिक्
Thomson & Solcum
अ᳓श्विना वाजिनीवसू
जुषे᳓थां यज्ञ᳓म् इष्ट᳓ये
हंसा᳓व् इव पततम् आ᳓ सुताँ᳓ उ᳓प
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
áśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vājinīvasū ← vājínīvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
iṣṭáye ← iṣṭí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
juṣéthām ← √juṣ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:MED}
yajñám ← yajñá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
haṁsaú ← haṁsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iva ← iva (invariable)
patatam ← √pat- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
sutā́n ← √su- (root)
{case:ACC, gender:M, number:PL, non-finite:PPP}
úpa ← úpa (invariable)
पद-पाठः
अश्वि॑ना । वा॒जि॒नी॒व॒सू॒ इति॑ वाजिनीऽवसू । जु॒षेथा॑म् । य॒ज्ञम् । इ॒ष्टये॑ ।
हं॒सौऽइ॑व । प॒त॒त॒म् । आ । सु॒तान् । उप॑ ॥
Hellwig Grammar
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- vājinīvasū ← vājinīvasu
- [noun], vocative, dual, masculine
- juṣethāṃ ← juṣethām ← juṣ
- [verb], dual, Present imperative
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- yajñam ← yajña
- [noun], accusative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- iṣṭaye ← iṣṭi
- [noun], dative, singular, feminine
- “seeking.”
- haṃsāv ← haṃsau ← haṃsa
- [noun], nominative, dual, masculine
- “goose; Vishnu; sun.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- patatam ← pat
- [verb], dual, Present imperative
- “fall down; drop; fly; issue; fall; fall; decay; hang down; banish; throw; lodge; disappear.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- sutāṃ ← suta
- [noun], accusative, plural, masculine
- “Soma.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
सायण-भाष्यम्
हे वाजिनीवसू अन्नार्थं वासयितारौ अश्विना यज्ञम् अस्मदीयम् इष्टये अभीष्टायैषणाय वा जुषेथा सेवेथाम् ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, affluent in food, be propitiated at your plural asure by the sacrifice; alight like two swans uon the effused libation.”
Jamison Brereton
O Aśvins, whose goods are prizewinners, take pleasure in our sacrifice to your liking.
– Like wild geese, fly here to the soma-pressings.
Griffith
O Asvins rich in gifts, accept our sacrifice to prosper it:
Fly hither like two swans unto the juice we shed.
Geldner
Asvin, lohnreiche! Findet an meinem Opfer Wohlgefallen, um gern zu kommen! Gleich Gänsen flieget zum Somasaft!
Grassmann
O gabenreiche Ritter ihr, empfangt das Opfer zum Genuss; So wie zwei Schwäne fliegt zu unsern Tränken her.
Elizarenkova
О Ашвины, богатые наградой,
Наслаждайтесь (нашей) жертвой, чтоб охотно приходить (и дальше)!
Прилетайте, как два лебедя, к выжатым (сокам сомы)!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- सप्तवध्रिरात्रेयः
- उष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वाजिनीवसू) विज्ञानक्रिया को वसानेवाले (अश्विना) अध्यापक और उपदेशक जनो ! आप लोग (इष्टये) इष्ट सुख की प्राप्ति के लिये (यज्ञम्) विज्ञान की सङ्गतिमय यज्ञ का (आ) सब प्रकार से (जुषेथाम्) सेवन करिये तथा (हंसाविव) दो हंसों के समान (सुतान्) पुत्र के सदृश वर्त्तमान शिक्षा करने योग्य शिष्यों के (उप) समीप (पततम्) प्राप्त हूजिये ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । उपदेशक जन सम्पूर्ण शिक्षा करने योग्य मनुष्यों को पुत्र के सदृश मान कर और सब जगह भ्रमण कर के सत्य उपदेश से कृतकृत्य करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वाजिनीवसू अश्विना ! युवामिष्टये यज्ञमा जुषेथां हंसाविव सुतानुप पततम् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (वाजिनीवसू) यौ विज्ञानक्रियां वासयतस्तौ (जुषेथाम्) (यज्ञम्) विज्ञानसङ्गतिमयम् (इष्टये) इष्टसुखप्राप्तये (हंसाविव) (पततम्) (आ) (सुतान्) पुत्रवद्वर्त्तमानान् शिक्षणीयान् शिष्यान् (उप) ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । उपदेशकाः सर्वान् शिक्षणीयान् मनुष्यान् पुत्रवन्मत्वा सर्वत्र भ्रमित्वा सत्योपदेशेन कृतकृत्यान् कुर्वन्तु ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. उपदेशक लोकांनी संपूर्ण शिक्षण घेण्यायोग्य माणसांना पुत्राप्रमाणे मानून सर्व स्थानी भ्रमण करून सत्याचा उपदेश करून कृतकृत्य करावे. ॥ ३ ॥
04 अत्रिर्यद्वामवरोहन्नृबीसमजोहवीन्नाधमानेव योषा - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓त्रिर् य᳓द् वाम् अवरो᳓हन्न् ऋबी᳓सम्
अ᳓जोहवीन् ना᳓धमानेव यो᳓षा
श्येन᳓स्य चिज् ज᳓वसा नू᳓तनेन
अ᳓गछतम् अश्विना शं᳓तमेन
मूलम् ...{Loading}...
अत्रि॒र्यद्वा॑मव॒रोह॑न्नृ॒बीस॒मजो॑हवी॒न्नाध॑मानेव॒ योषा॑ ।
श्ये॒नस्य॑ चि॒ज्जव॑सा॒ नूत॑ने॒नाग॑च्छतमश्विना॒ शन्त॑मेन ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓त्रिर् य᳓द् वाम् अवरो᳓हन्न् ऋबी᳓सम्
अ᳓जोहवीन् ना᳓धमानेव यो᳓षा
श्येन᳓स्य चिज् ज᳓वसा नू᳓तनेन
अ᳓गछतम् अश्विना शं᳓तमेन
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
átriḥ ← átri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
avaróhan ← √ruh- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
r̥bī́sam ← r̥bī́sa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ájohavīt ← √hū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
nā́dhamānā ← √nādh- (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
yóṣā ← yóṣā- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
cit ← cit (invariable)
jávasā ← jávas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
nū́tanena ← nū́tana- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
śyenásya ← śyená- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
agachatam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:IPRF, voice:ACT}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śáṁtamena ← śáṁtama- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
अत्रिः॑ । यत् । वा॒म् । अ॒व॒ऽरोह॑न् । ऋ॒बीस॑म् । अजो॑हवीत् । नाध॑मानाऽइव । योषा॑ ।
श्ये॒नस्य॑ । चि॒त् । जव॑सा । नूत॑नेन । आ । अ॒ग॒च्छ॒त॒म् । अ॒श्वि॒ना॒ । शम्ऽत॑मेन ॥
Hellwig Grammar
- atrir ← atriḥ ← atri
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Atri; Atri; atri [word].”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- avarohann ← avarohan ← avaruh ← √ruh
- [verb noun], nominative, singular
- ṛbīsam ← ṛbīsa
- [noun], accusative, singular, neuter
- “chasm.”
- ajohavīn ← ajohavīt ← johav ← √hvā
- [verb], singular, Imperfect
- “appeal.”
- nādhamāneva ← nādhamānā ← nādh
- [verb noun], nominative, singular
- “suffer.”
- nādhamāneva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- yoṣā
- [noun], nominative, singular, feminine
- “woman; puppet; daughter.”
- śyenasya ← śyena
- [noun], genitive, singular, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- cij ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- javasā ← javas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “speed.”
- nūtanenāgacchatam ← nūtanena ← nūtana
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “new; fresh; recent; contemporary; present(a); first.”
- nūtanenāgacchatam ← āgacchatam ← āgam ← √gam
- [verb], dual, Imperfect
- “come; arrive; return; enter (a state); approach; travel; enter; inherit; hand down; achieve; reach; appear; happen.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- śantamena ← śaṃtama
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “beneficent.”
सायण-भाष्यम्
अत्रिः अस्मत्पिता यत् यदा वां युवाम् अजोहवीत् अस्तौषीत् नाधमाना याचमाना योषा योषिदिव । सा यथा पतिं प्रीणयति तद्वत् कुर्वन् ऋबीसं तुषाग्निमग्निकुण्डे क्षिप्तः सन् अवरोहन विमुञ्चन् अजोहवीत् । श्येनस्य चिज्जवसा श्येनस्य गरुत्मत इव वेगेन । चिदित्युपमार्थे । अथवा श्येनस्य जवसा वेगेन नूतनेन प्रथमोत्पनेन सततं गच्छतः श्येनस्य प्रथमजवेन शंतमेन अस्माकं सुखतमेन च रथेन तं रक्षितुम् आगच्छतं हे अश्विना ॥ ॥ १९ ॥
Wilson
English translation:
“Inasmuch as Atri, escaping by your aid from the fire of chaff, conciliates you, like a wife soliciting the affection of a husband, therefore come with (your) propitious cars; with the new-born rapidity of the falcon.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Fire of chaff: the fire here is called ṛbīsam tuṣāgnim, a fire of chaff
Jamison Brereton
As when Atri, sinking down into the earth cleft, called upon you again and again, like a young woman in need (at childbirth),
now by the very speed of a falcon, come here, Aśvins, with your most luck-bringing (help).
Griffith
As Atri when descending to the cavem called on you loudly like a wailing woman.
Ye came to him, O Asvins, with the freshest and most auspicious fleetness of a falcon.
Geldner
Als Atri in den Glutofen hinabstieg und euch anrief wie eine Frau in Kindesnöten, da kamet ihr Asvin mit des Falken frischer, glückbringendster Eile herbei.
Grassmann
Als Atri euch, zur Erdkluft niedersteigend, wie eine Gattin, Hülfe suchend anrief, da kamt ihr mit des Edelaares Schnelle, o Ritter, mit der neusten, segensreichen.
Elizarenkova
Когда Атри, проваливаясь в яму,
Громко взывал к вам, как ищущая защиты женщина,
Вы примчались, о Ашвины, с сиюминутной
Скоростью сокола, больше всех приносящей счастье.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- सप्तवध्रिरात्रेयः
- उष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर स्त्रीपुरुष क्या करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) सूर्य्य और चन्द्रमा के सदृश वर्त्तमान अध्यापक और उपदेशक जनो ! (यत्) जो (अत्रिः) त्रिविध दुःखरहित (वाम्) आप दोनों को (अवरोहन्) प्राप्त होता हुआ (योषा) स्त्री (नाधमानेव) जो याचना करती उसके समान (ऋबीसम्) सरल को (अजोहवीत्) अत्यन्त आह्वान करता है उसके साथ (श्येनस्य) वाज पक्षी के (नूतनेन) नवीन (शन्तमेन) अतिशय सुखकारक (जवसा) वेग के (चित्) सदृश मान से (आ, अगच्छतम्) आइये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । जो विद्वानों के अनुकरण से सरल स्वभाव को स्वीकार करके प्रयत्न करते हैं, वे सर्वदा सुखी होते हैं ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना ! यद्योऽत्रिर्वामवरोहन् योषा नाधमानेव ऋबीसमजोहवीत् तेन सह श्येनस्य नूतनेन [शन्तमेन] जवसा चिन्मानेनाऽऽगच्छतम् ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स्त्रीपुरुषैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अत्रिः) अविद्यमानत्रिविधदुःखः (यत्) यः (वाम्) युवाम् (अवरोहन्) अवरोहं कुर्वन् (ऋबीसम्) सरलम् (अजोहवीत्) भृशमाह्वयति (नाधमानेव) याचमानेव (योषा) (श्येनस्य) (चित्) अपि (जवसा) वेगेन (नूतनेन) (आ) (अगच्छतम्) गच्छतम् (अश्विना) सूर्य्याचन्द्रमसाविवाध्यापकोपदेशकौ (शन्तमेन) अतिशयेन सुखकरेण ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । ये विद्वदनुकरणेन सरलभावं स्वीकृत्य प्रयतन्ते ते सर्वदा सुखिनो भवन्ति ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जे विद्वानांचे अनुकरण करतात व सरळ स्वभावाचे असून प्रयत्नशील असतात ते सदैव सुखी असतात. ॥ ४ ॥
05 वि जिहीष्व - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वि᳓ जिहीष्व वनस्पते
यो᳓निः सू᳓ष्यन्तिया इव
श्रुत᳓म् मे अश्विना ह᳓वं
सप्त᳓वध्रिं च मुञ्चतम्
मूलम् ...{Loading}...
वि जि॑हीष्व वनस्पते॒ योनिः॒ सूष्य॑न्त्या इव ।
श्रु॒तं मे॑ अश्विना॒ हवं॑ स॒प्तव॑ध्रिं च मुञ्चतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
वि᳓ जिहीष्व वनस्पते
यो᳓निः सू᳓ष्यन्तिया इव
श्रुत᳓म् मे अश्विना ह᳓वं
सप्त᳓वध्रिं च मुञ्चतम्
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
jihīṣva ← √hā- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:MED}
vanaspate ← vánaspáti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
ví ← ví (invariable)
iva ← iva (invariable)
sū́ṣyantyāḥ ← √sū- 2 (root)
{case:ABL, gender:F, number:SG, tense:FUT, voice:ACT}
yóniḥ ← yóni- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
śrutám ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
muñcatam ← √muc- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
saptávadhrim ← saptávadhri- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
वि । जि॒ही॒ष्व॒ । व॒न॒स्प॒ते॒ । योनिः॑ । सूष्य॑न्त्याःऽइव ।
श्रु॒तम् । मे॒ । अ॒श्वि॒ना॒ । हव॑म् । स॒प्तऽव॑ध्रिम् । च॒ । मु॒ञ्च॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- jihīṣva ← hā
- [verb], singular, Present imperative
- “move over; yield; give way.”
- vanaspate ← vanaspati
- [noun], vocative, singular, masculine
- “tree; banyan; vanaspati [word]; vanaspativarga; vaṭādi.”
- yoniḥ ← yoni
- [noun], nominative, singular, feminine
- “vagina; vulva; uterus; beginning; origin; reincarnation; birthplace; family; production; cause; race; grain; raw material; birth; kind; caste; kinship; bed.”
- sūṣyantyā ← sūṣyantyāḥ ← sū
- [verb noun], genitive, singular
- “give birth; urge; bestow; cause.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- havaṃ ← havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
- saptavadhriṃ ← saptavadhrim ← saptavadhri
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Saptavadhri.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- muñcatam ← muc
- [verb], dual, Present imperative
- “liberate; emit; get rid of; shoot; release; put; tousle; secrete; fill into; shoot; spill; lose; ejaculate; exclude; free; remove; loosen; let go of; add; shed; want; save; defecate; heal; fart; open; abandon; discard; precipitate; reject; lay; unleash; exhale; discharge.”
सायण-भाष्यम्
हे वनस्पते वनस्पतिविकाररूपे पेटिके वि जिहीष्व विगच्छ । विवृता भव । सूष्यन्त्याइव प्रसवोन्मुख्याः स्त्रियाः योनिः इव भगो यथा विव्रियते तथा त्वमपि विवृता भव । तदर्थं हे अश्विना अश्विनौ मे हवम् आह्वानं श्रुतं शृणुतम् । श्रुत्वा च सप्तवध्रिं च मामृषिं मुञ्चतं मोचयतम् ॥
Wilson
English translation:
“Open, Vanaspati, like the womb of parturient feminine le; hear, Aśvins, my invocation; set Saptavadhri free.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Ancient chroniclers, purāvidaḥ tell this story: the sons of the brothers of Saptavadhri beign determined to prevent his having intercourse with his wife shut him up every night in a lare basket, which they locked and sealed, letting him out in the morning; in this dilemma the ṛṣi prayed to the Aśvins, who came to his succour; and enabled him to get out of his cage during the night, he returning to it at day-break; in this verse he first addresses the basket, peṭkā, as a form of Vanaspati, lord of forests, and then invokes the Aśvins
Jamison Brereton
O tree, spread apart, like the womb of a woman about to give birth. Hear my call, Aśvins, and free Saptavadhri.
Griffith
Tree, part asunder like the side of her who bringeth forth a child.
Ye Asvins, listen to my call: loose Saptavadhri from his bonds.
Geldner
Tu dich auf, o Baum, wie der Schoß der Kreisenden! Höret, ihr Asvin, meinen Ruf und befreiet den Saptavadhri!
Grassmann
Thu auseinander dich, o Block, gleichwie der Schooss der kreissenden; O Ritter, höret meinen Ruf, den Saptavadhri machet los.
Elizarenkova
Разверзнись, о дерево,
Словно лоно собирающейся родить!
Услышьте, о Ашвины, мой зов
И освободите Саптавадхри!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- सप्तवध्रिरात्रेयः
- उष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) विद्या से व्याप्त अध्यापक और परीक्षकजनो ! (मे) मेरे (हवम्) शब्द को (श्रुतम्) श्रवण को और (सप्तवध्रिम्) नष्ट हुए सात इन्द्रिय जिसके उसका (च) और (मुञ्चतम्) त्याग करो और (वनस्पते) हे वनस्पति ! (सूष्यन्त्याइव) गर्भवती स्त्री के सदृश (योनिः) कारण आप (वि) विशेष करके (जिहीष्व) त्याग करो ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । आप लोग यथार्थवक्ता अध्यापक और उपदेशकों की इच्छा करिये और जैसे गर्भवती स्त्री बालक का त्याग करती है, वैसे ही अन्तःकरणः से अविद्या को दूर करिये ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना ! मे हवं श्रुतं सप्तवध्रिं च मुञ्चतम्। हे वनस्पते ! सूष्यन्त्याइव योनिस्त्वं वि जिहीष्व ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वि) (जिहीष्व) त्यज (वनस्पते) (योनिः) कारणम् (सूष्यन्त्याइव) प्रसवन्त्याः स्त्रिया इव (श्रुतम्) (मे) मम (अश्विना) विद्याव्यापिनावध्यापकपरीक्षकौ (हवम्) (सप्तवध्रिम्) हतसप्तेन्द्रियम् (च) (मुञ्चतम्) ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । यूयमाप्तानध्यापकोपदेशकानिच्छत तथा प्रसववती स्त्री बालकं त्यजति तथैवान्तःकरणादविद्या दूरतोऽस्यत ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. तुम्ही विद्वान अध्यापक व उपदेशकाची इच्छा बाळगा. जशी गर्भवती स्त्री (प्रसूती झाल्यावर) बालकाचा त्याग करते तशी अंतःकरणातून अविद्या दूर करा. ॥ ५ ॥
06 भीताय नाधमानाय - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
भीता᳓य ना᳓धमानाय
ऋ᳓षये सप्त᳓वध्रये
माया᳓भिर् अश्विना युवं᳓
वृक्षं᳓ सं᳓ च वि᳓ चाचथः
मूलम् ...{Loading}...
भी॒ताय॒ नाध॑मानाय॒ ऋष॑ये स॒प्तव॑ध्रये ।
मा॒याभि॑रश्विना यु॒वं वृ॒क्षं सं च॒ वि चा॑चथः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
भीता᳓य ना᳓धमानाय
ऋ᳓षये सप्त᳓वध्रये
माया᳓भिर् अश्विना युवं᳓
वृक्षं᳓ सं᳓ च वि᳓ चाचथः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
bhītā́ya ← √bhī- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
nā́dhamānāya ← √nādh- (root)
{case:DAT, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:MED}
ŕ̥ṣaye ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
saptávadhraye ← saptávadhri- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
māyā́bhiḥ ← māyā́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
acathaḥ ← √añc- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ca ← ca (invariable)
ca ← ca (invariable)
sám ← sám (invariable)
ví ← ví (invariable)
vr̥kṣám ← vr̥kṣá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
भी॒ताय॑ । नाध॑मानाय । ऋष॑ये । स॒प्तऽव॑ध्रये ।
मा॒याभिः॑ । अ॒श्वि॒ना॒ । यु॒वम् । वृ॒क्षम् । सम् । च॒ । वि । च॒ । अ॒च॒थः॒ ॥
Hellwig Grammar
- bhītāya ← bhī
- [verb noun], dative, singular
- “fear; fear.”
- nādhamānāya ← nādh
- [verb noun], dative, singular
- “suffer.”
- ṛṣaye ← ṛṣi
- [noun], dative, singular, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- saptavadhraye ← saptavadhri
- [noun], dative, singular, masculine
- “Saptavadhri.”
- māyābhir ← māyābhiḥ ← māyā
- [noun], instrumental, plural, feminine
- “magic trick; Māyā; deception; illusion; māyā [word]; disguise; trick.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- vṛkṣaṃ ← vṛkṣam ← vṛkṣa
- [noun], accusative, singular, masculine
- “tree; fruit tree.”
- saṃ ← sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- cācathaḥ ← ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- cācathaḥ ← acathaḥ ← añc
- [verb], dual, Present indikative
सायण-भाष्यम्
भीताय निर्गमात् बिभ्युषे नाधमानाय विमोक्षं याचमानाय सप्तवध्रये ऋषये हे अश्विना अश्विनौ युवं युवां मायाभिः वृक्षं वृक्षविकारां पेटिकां सं चाचथः मम निर्गमार्थं संगच्छथः । वि अचथः च विभक्तं कुरुथः ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, by your devices sunder the wicker-work for (the liberation of the) terrified, imploring Ṛṣi, Saptavadhri.”
Jamison Brereton
For the seer Saptavadhri, who is fearful and in need,
o Aśvins, you bend the tree together and apart by your cunning.
Griffith
For Saptavadhri, for the seer affrighted when he wept and wafled,
Ye, Asvins, with your magic powers rent up the tree and shattered it.
Geldner
Dem geängstigten, in Not befindlichen Rishi Saptavadhri klemmet ihr Asvin durch Zauberkünste den Baum auf und zu.
Grassmann
Dem fürchtenden, dem flehenden, dem Dichter Saptavadhri biegt Mit Zauberkunst, o Ritter ihr, den Baum zurecht und löset ihn.
Elizarenkova
Для испуганного, ищущего защиты
Риши Саптавадхри
Вы, о Ашвины, (вашими) волшебными силами
Защемляете и расщемляете дерево.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- सप्तवध्रिरात्रेयः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
इसके अनन्तर विद्वान् जन क्या करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) अध्यापक और उपदेशकजनो ! (युवम्) आप दोनों (मायाभिः) बुद्धियों से (भीताय) भय को प्राप्त (नाधमानाय) उपतप्यमान और (सप्तवध्रये) पाँच ज्ञानेन्द्रियाँ मन और बुद्धि ये सात नष्ट हुईं जिसकी अर्थात् इनकी प्रबलता से रहित उसके लिये और (ऋषये) वेदार्थ के जाननेवाले के लिये (च) भी (सम्, अचथः) उत्तम प्रकार जाइये (वृक्षम्, च) और जो काटा जाता उस वृक्ष को (वि) उत्तम प्रकार प्राप्त हूजिये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों की योग्यता है कि बुद्धि के देने से अविद्यादि भय के कारण डरे हुओं को भयरहित करके तथा संसार में मोह और अधर्म्म के योग से वियुक्त करके सुखी करें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना ! युवं मायाभिर्भीताय नाधमानाय सप्तवध्रये ऋषये च समचथः वृक्षं च व्यचथः ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्वांसः किं कुर्य्युरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (भीताय) प्राप्तभयाय (नाधमानाय) उपतप्यमानाय (ऋषये) वेदार्थविदे (सप्तवध्रये) पञ्चज्ञानेन्द्रियाणि मनो बुद्धिश्च सप्त हता यस्य तस्मै (मायाभिः) प्रज्ञाभिः (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (युवम्) युवाम् (वृक्षम्) यो वृश्च्यते तम् (सम्) (च) (वि) (च) (अचथः) ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विदुषां योग्यतास्ति प्रज्ञादानेनाविद्यादिभयभीतान्निर्भयान् कृत्वा संसारे मोहाऽधर्म्मयोगात् वियोज्य सुखिनः सम्पादयन्तु ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानांची ही योग्यता असते की अविद्येच्या भयामुळे घाबरलेल्यांना बुद्धिमान करून, निर्भय करून, जगातील मोह अधर्मापासून दूर करून, सुखी करतात. ॥ ६ ॥
07 यथा वातः - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓था वा᳓तः पुष्करि᳓णीं
समिङ्ग᳓यति सर्व᳓तः
एवा᳓ ते ग᳓र्भ एजतु
निरइ᳓तु द᳓शमासियः
मूलम् ...{Loading}...
यथा॒ वातः॑ पुष्क॒रिणीं॑ समि॒ङ्गय॑ति स॒र्वतः॑ ।
ए॒वा ते॒ गर्भ॑ एजतु नि॒रैतु॒ दश॑मास्यः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
य᳓था वा᳓तः पुष्करि᳓णीं
समिङ्ग᳓यति सर्व᳓तः
एवा᳓ ते ग᳓र्भ एजतु
निरइ᳓तु द᳓शमासियः
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
puṣkaríṇīm ← puṣkaríṇī- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
vā́taḥ ← vā́ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
samiṅgáyati ← √iṅg- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sarvátas ← sarvátas (invariable)
ejatu ← √ej- (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
evá ← evá (invariable)
gárbhaḥ ← gárbha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
te ← tvám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
dáśamāsyaḥ ← dáśamāsya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
niraítu ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
यथा॑ । वातः॑ । पु॒ष्क॒रिणी॑म् । स॒म्ऽइ॒ङ्गय॑ति । स॒र्वतः॑ ।
ए॒व । ते॒ । गर्भः॑ । ए॒ज॒तु॒ । निः॒ऽऐतु॑ । दश॑ऽमास्यः ॥
Hellwig Grammar
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- vātaḥ ← vāta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- puṣkariṇīṃ ← puṣkariṇīm ← puṣkariṇī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “female elephant; cotton rose; pond; pool.”
- samiṅgayati ← samiṅgay ← √iṅg
- [verb], singular, Present indikative
- sarvataḥ ← sarvatas
- [adverb]
- “about; everywhere; from all sides; always; in every direction; thoroughly; anywhere.”
- evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- te ← tvad
- [noun], genitive, singular
- “you.”
- garbha ← garbhaḥ ← garbha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fetus; garbha; inside; cavity; embryo; uterus; child; pit; garbhadruti; filling; pregnancy; room; abdomen; fertilization; inside; hole; baby; calyx; midst.”
- ejatu ← ej
- [verb], singular, Present imperative
- “move; stir; tremble; travel.”
- niraitu ← nire ← √i
- [verb], singular, Present imperative
- daśamāsyaḥ ← daśamāsya
- [noun], nominative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
एतदादि ऋक्त्रयं गर्भस्राविण्युपनिषत् । एतदाद्यृक्त्रयेणासौ सप्तवध्रिः स्वयोषितः । गर्भिण्याः प्रसवायाशु स्तुतवानश्विनावृषिः । यथा वातः पुष्करिणीं सरआदिकं सर्वतः समिङ्गयति सम्यक् चालयति एव एवं तव गर्भः एजतु कम्पताम्’ इतस्ततः संचरतु । दशमास्यः दश मासान् गर्भे स्थितः निरैतु निर्गच्छतु ॥
Wilson
English translation:
“As the wind ruffles the lake on every side, so may your womb be stimulated, and the conception of the months come forth.”
Jamison Brereton
As the wind sways a lotus-pond in every direction,
so let your unborn child stir. Let him in his tenth month come out.
Griffith
Like as the wind on every side ruffles a pool of lotuses,
So stir in thee the babe unborn, so may the ten-month babe descend.
Geldner
Wie der Wind allerwärts den Lotusteich bewegt, so soll sich deine Leibesfrucht regen, sie soll zehn Monate alt herauskommen.
Grassmann
Gleichwie der Wind den Lotusteich zu Wogen aufregt überall so reg’ sich deine Leibesfrucht die zehnmondliche geh hervor.
Elizarenkova
Как ветер повсюду
Колеблет пруд с лотосами,
Так пусть шевелится твой плод!
Пусть он выйдет десятимесячным!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- सप्तवध्रिरात्रेयः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कैसा गर्भ और जन्म इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (यथा) जिस प्रकार से (वातः) पवन (पुष्करिणीम्) छोटे तालाबों को (सर्वतः) सब ओर से (समिङ्गयति) उत्तम प्रकार हिलाता है, वैसे (एवा) ही (ते) आपका (गर्भः) जो धारण किया जाता वह गर्भ (एजतु) कंपित होवे और (दशमास्यः) दश महीनों में हुआ (निरैतु) निकले, ऐसा जानो ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । जो स्त्रीपुरुष ब्रह्मचर्य्य से विद्या को पढ़ के विवाह करें तो दशवें मास में प्रसव हो, ऐसा जानना चाहिये ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथा वातः पुष्करिणीं सर्वतः समिङ्गयति तथैवा ते गर्भ एजतु दशमास्यो निरैत्विति विजानीत ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
कीदृशो गर्भो जन्म चेत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यथा) येन प्रकारेण (वातः) वायुः (पुष्करिणीम्) अल्पान् तडागान् (समिङ्गयति) सम्यक् चालयति (सर्वतः) (एवा) अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (ते) तव (गर्भः) यो गृह्यते (एजतु) कम्पताम् (निरैतु) निर्गच्छतु (दशमास्यः) दशसु मासेषु भवः ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । यदि स्त्रीपुरुषा ब्रह्मचर्येण विद्यामधीत्य विवाहं कुर्युस्तदा दशमे मासे प्रसवः स्यादिति वेदितव्यम् ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जे स्त्री-पुरुष ब्रह्मचर्यपूर्वक विद्या शिकून विवाह करतात तेव्हा दहाव्या महिन्यात प्रसव व्हावा, हे जाणून घ्यावे. ॥ ७ ॥
08 यथा वातो - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
य᳓था वा᳓तो य᳓था व᳓नं
य᳓था समुद्र᳓ ए᳓जति
एवा᳓ त्वं᳓ दशमासिय
सहा᳓वेहि जरा᳓युणा
मूलम् ...{Loading}...
यथा॒ वातो॒ यथा॒ वनं॒ यथा॑ समु॒द्र एज॑ति ।
ए॒वा त्वं द॑शमास्य स॒हावे॑हि ज॒रायु॑णा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
य᳓था वा᳓तो य᳓था व᳓नं
य᳓था समुद्र᳓ ए᳓जति
एवा᳓ त्वं᳓ दशमासिय
सहा᳓वेहि जरा᳓युणा
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
vánam ← vána- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vā́taḥ ← vā́ta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
yáthā ← yáthā (invariable)
éjati ← √ej- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
samudráḥ ← samudrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
yáthā ← yáthā (invariable)
daśamāsya ← dáśamāsya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
evá ← evá (invariable)
tvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
áva ← áva (invariable)
ihi ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
jarā́yuṇā ← jarā́yu- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
sahá ← sahá (invariable)
पद-पाठः
यथा॑ । वातः॑ । यथा॑ । वन॑म् । यथा॑ । स॒मु॒द्रः । एज॑ति ।
ए॒व । त्वम् । द॒श॒ऽमा॒स्य॒ । स॒ह । अव॑ । इ॒हि॒ । ज॒रायु॑णा ॥
Hellwig Grammar
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- vāto ← vātaḥ ← vāta
- [noun], nominative, singular, masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- vanaṃ ← vanam ← vana
- [noun], nominative, singular, neuter
- “forest; wood; tree; grove; vana [word]; forest; brush.”
- yathā
- [adverb]
- “equally; as; so that; like; how; yathā [word]; that; wherein.”
- samudra ← samudraḥ ← samudra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “ocean; Samudra; sea; samudra [word]; four.”
- ejati ← ej
- [verb], singular, Present indikative
- “move; stir; tremble; travel.”
- evā ← eva
- [adverb]
- “indeed; merely; thus; even; surely; same; eva [word]; successively; immediately; in truth.”
- tvaṃ ← tvam ← tvad
- [noun], nominative, singular
- “you.”
- daśamāsya
- [noun], vocative, singular, masculine
- sahāvehi ← saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- sahāvehi ← avehi ← ave ← √i
- [verb], singular, Present imperative
- “descend; go; learn; know; disappear.”
- jarāyuṇā ← jarāyu
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “afterbirth; chorion; placenta.”
सायण-भाष्यम्
वातोयथाकम्पमानोवनङ्कम्पयतिस्वयं ॥ यथासमुद्रश्चलतिचाल्यतेवाथवायुना ॥ १ ॥ स्थित्वादशैवमासांस्त्वङ्गर्भोल्बेनसुवेष्टितः ॥ निर्गच्छजठारान्मातुर्जरायुयुजआपत ॥ २ ॥ ८ ॥
Wilson
English translation:
“As the wind, as the wood, as the ocean are agitated, so do you, gestation of ten months, invested with the uterine membranes, descend.”
Jamison Brereton
As the wind, as the forest, as the ocean stirs,
so you in your tenth month—descend together with the afterbirth.
Griffith
Like as the wind, like as the wood, like as the sea is set astir,
So also, ten-month babe, descend together with the after-birth.
Geldner
Wie sich der Wind, wie der Wald, wie das Meer bewegt, so geh du Zehnmonatskind samt der Nachgeburt ab!
Grassmann
Wie sich der Wind, wie sich der Wald, wie sich das Meer in Wogen regt, so du auch zehnmonatliche, geh mit der Eihaut du hervor.
Elizarenkova
Как ветер, как лес,
Как море колышется,
Так выходи ты, о десятимесячный,
Вместе с последом!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- सप्तवध्रिरात्रेयः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (दशमास्य) दश महीनों में उत्पन्न हुए ! (यथा) जिस प्रकार से (वातः) वायु और (यथा) जिस प्रकार से (वनम्) जङ्गल (यथा) जिस प्रकार से (समुद्रः) समुद्र (एजति) कम्पित होता वा चलता है वैसे (एवा) ही (त्वम्) आप (जरायुणा) देह के ढाँपनेवाले के (सह) सहित (अव, इहि) आइये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । वही गर्भ और उसमें स्थित बालक उत्तम होता है, जो दशवें महीने में होता है ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे दशमास्य ! यथा वातो यथा वनं यथा समुद्र एजति तथैवा त्वं जरायुणा सहाऽवेहि ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (यथा) येन प्रकारेण (वातः) वायुः (यथा) (वनम्) जङ्गलम् (यथा) (समुद्रः) उदधिः (एजति) कम्पते चलति वा (एवा) अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (त्वम्) (दशमास्य) दशसु मासेषु जातः (सह) (अव) (इहि) आगच्छ (जरायुणा) देहावरणेन ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । स एव गर्भस्तत्स्थो बालकश्चोत्तमो जायते यो दशमे मासे जायते ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जो दहाव्या महिन्यात जन्मतो तोच गर्भ व त्यात स्थित बालक उत्तम असते. ॥ ८ ॥
09 दश मासाञ्छशयानः - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
द᳓श मा᳓साञ् छशयानः᳓
कुमारो᳓ अ᳓धि मात᳓रि
निरइ᳓तु जीवो᳓ अ᳓क्षतो
जीवो᳓ जी᳓वन्तिया अ᳓धि
मूलम् ...{Loading}...
दश॒ मासा॑ञ्छशया॒नः कु॑मा॒रो अधि॑ मा॒तरि॑ ।
नि॒रैतु॑ जी॒वो अक्ष॑तो जी॒वो जीव॑न्त्या॒ अधि॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ (गर्भस्राविण्युपनिषत्)
- ऋषिः - सप्तवध्रिरात्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
द᳓श मा᳓साञ् छशयानः᳓
कुमारो᳓ अ᳓धि मात᳓रि
निरइ᳓तु जीवो᳓ अ᳓क्षतो
जीवो᳓ जी᳓वन्तिया अ᳓धि
Vedaweb annotation
Strata
Popular for linguistic reasons, and possibly also for non-linguistic reasons
Pāda-label
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
popular;; epic anuṣṭubh (424)
Morph
dáśa ← dáśa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
mā́sān ← mā́sa- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
śaśayānáḥ ← √śī- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:MED}
ádhi ← ádhi (invariable)
kumāráḥ ← kumārá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mātári ← mātár- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
ákṣataḥ ← ákṣata- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
jīváḥ ← jīvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
niraítu ← √i- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ádhi ← ádhi (invariable)
jīváḥ ← jīvá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
jī́vantyāḥ ← √jīv- (root)
{case:ABL, gender:F, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
दश॑ । मासा॑न् । श॒श॒या॒नः । कु॒मा॒रः । अधि॑ । मा॒तरि॑ ।
निः॒ऽऐतु॑ । जी॒वः । अक्ष॑तः । जी॒वः । जीव॑न्त्याः । अधि॑ ॥
Hellwig Grammar
- daśa ← daśan
- [noun], accusative, singular, neuter
- “ten; tenth; daśan [word].”
- māsāñchaśayānaḥ ← māsān ← māsa
- [noun], accusative, plural, masculine
- “month; lunar month; māsa [word].”
- māsāñchaśayānaḥ ← śaśayānaḥ ← śī
- [verb noun], nominative, singular
- “lie; sleep.”
- kumāro ← kumāraḥ ← kumāra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “prince; male child; child; Skanda; son; kumārabandha; kumāra [word]; young person.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- mātari ← mātṛ
- [noun], locative, singular, feminine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- niraitu ← nire ← √i
- [verb], singular, Present imperative
- jīvo ← jīvaḥ ← jīva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “live; alive(p); amṛta.”
- akṣato ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- akṣato ← kṣataḥ ← kṣan
- [verb noun], nominative, singular
- “injure; love.”
- jīvo ← jīvaḥ ← jīva
- [noun], nominative, singular, masculine
- “live; alive(p); amṛta.”
- jīvantyā ← jīvantyāḥ ← jīv
- [verb noun], ablative, singular
- “survive; be; exist; live on; dwell.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
सायण-भाष्यम्
दशमासानुषित्वासौजननीजठरेसुखं ॥ निर्गच्छतुसुखञ्जीवोजननीचापिजीवतु ॥ १ ॥ ९ ॥महेनोअद्येतिदशर्चंसप्तमंसूक्तं आत्रेयस्यसत्यश्रवसस्यार्षं पाङ्क्तमुषस्यं अनुक्रम्यतेच-महेदशसत्यश्रवाउषस्यन्तुपाङ्क्तमिति । प्रात- रनुवाकेउषस्येक्रतौपाङ्क्तेछन्दसिआश्विनशस्त्रेचेदंसूक्तं सूत्र्यतेहि-महेनोअद्येतिपाङ्क्तमिति ।
Wilson
English translation:
“May the boy who has reposed for ten months in the bosom of his mother come forth, alive, unharmed, living, from a living (parent).”
Jamison Brereton
Having lain for ten months within his mother, let the boy
come out, alive and unharmed—alive from his living mother.
Griffith
The child who hath for ten months’ time been lying in his mother’s side,-
May he come forth alive, unharmed, yea, livingfrorn the living dame.
Geldner
Nachdem der Knabe zehn Monate in der Mutter gelegen hat, soll er lebendig, unversehrt, lebendig aus der Lebenden herauskommen!
Grassmann
Zehn Monde lag die junge Frucht im Mutterleibe hingestreckt; sie gehe unverletzt hervor lebendig aus der lebenden.
Elizarenkova
Пролежав десять месяцев
В матери, пусть мальчик
Выйдет живой (и) невредимый,
Живой из живущей!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- सप्तवध्रिरात्रेयः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो (जीवः) प्राण आदि का धारण करनेवाला (अधि) ऊपर (मातरि) माता में (दश) दश (मासान्) महीनों तक (शशयानः) शयन करता हुआ (अक्षतः) घाव से रहित (कुमारः) बालक (निरैतु) निकले वह (जीवः) जीव (जीवन्त्याः) जीवती हुई के (अधि) ऊपर जीवता है ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वे ही सन्तान उत्तम होते हैं कि जो दश महीने पूर्ण हों, जबतक तबतक गर्भ में स्थित होकर प्रकट होते हैं ॥९॥ इस सूक्त में अश्विपदवाच्य स्त्रीपुरुष के गुणों का वर्णन होने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पिछले सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह अठहत्तरवाँ सूक्त और बीसवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यो जीवोऽधि मातरि दश मासाञ्छशयानोऽक्षतः कुमारो निरैतु स जीवो जीवन्त्या अधि जीवति ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (दश) (मासान्) (शशयानः) कृतशयनः (कुमारः) (अधि) उपरि (मातरि) (निरैतु) निर्गच्छतु (जीवः) यः प्राणान् धरति (अक्षतः) क्षतवर्जितः (जीवः) (जीवन्त्याः) (अधि) ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - त एव सन्ताना उत्तमा भवन्ति ये दश मासा यावत्तावद् गर्भे स्थित्वा जायन्ते ॥९॥ अत्राश्विस्त्रीपुरुषगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इत्यष्टसप्ततितमं सूक्तं विंशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी दहा महिने पूर्ण होईपर्यंत गर्भात स्थित राहून जन्मतात तीच संताने उत्तम असतात. ॥ ९ ॥