सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘आ भात्यग्निः’ इति पञ्चर्चं चतुर्थं सूक्तं भौमस्यात्रेरार्षं त्रैष्टुभमाश्विनम् । अत्रानुक्रमणिका– ’आ भाति पञ्चात्रिः’ इति । प्रवर्ग्येऽभिष्टवार्थमिदं सूक्तम् । सूत्रितं च - आ भात्यग्निर्ग्रावाणेव ’ ( आश्व. श्रौ. ४. ६ ) इति । प्रातरनुवाके आश्विने क्रतौ त्रैष्टुभे छन्दस्याश्विनशस्त्रे चेदमादिके द्वे सूक्ते । सूत्र्यते हि - ’आ भात्यग्निरिति सूक्ते’ ( आश्व. श्रौ. ४. १५) इति । अप्तोर्यामे होतुरतिरिक्तोक्थ्ये इदं सूक्तम् । सूत्रितं च–’ आ भात्यग्निः क्षेत्रस्य पतिना वयमिति परिधानीया ’ ( आश्व. श्रौ. ९. ११ ) इति ॥
Jamison Brereton
76 (430)
Aśvins
Atri Bhauma
5 verses: triṣṭubh
In the later ritual the Hotar recites this hymn in the evening as the Adhvaryu and his assistants fan the fire to heat the Pravargya vessel. Verse 1 refers directly to the hot milk oblation offered to the Aśvins in the Pravargya ritual, but, as Houben (2000: 10) observes, the hymn itself indicates the dawn as the time of its recitation. Time is a central theme of the hymn: it is now that the Aśvins are praised (vs. 2), and at present the oblation is extended to the Aśvins (vs. 3). The Aśvins should respond to the praise and the offering because they come at all times, both day and night (vss. 2, 3). Because of the present offering and the ever-presence of the Aśvins, the poet hopes for the Aśvins’ “present help” (vs. 5).
Although perhaps not as strongly, the poet puts a similar emphasis on place. The Aśvins should “journey here” (vs. 1, 3), where they are praised (vs. 2), for this is their place, home, house, and dwelling (vs. 4). The result is that wealth and good fortune will be here (vs. 5).
01 आ भात्यग्निरुषसामनीकमुद्विप्राणाम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ भाति अग्नि᳓र् उष᳓साम् अ᳓नीकम्
उ᳓द् वि᳓प्राणां देवया᳓ वा᳓चो अस्थुः
अर्वा᳓ञ्चा नूनं᳓ रथियेह᳓ यातम्
पीपिवां᳓सम् अश्विना घर्म᳓म् अ᳓छ
मूलम् ...{Loading}...
आ भा॑त्य॒ग्निरु॒षसा॒मनी॑क॒मुद्विप्रा॑णां देव॒या वाचो॑ अस्थुः ।
अ॒र्वाञ्चा॑ नू॒नं र॑थ्ये॒ह या॑तं पीपि॒वांस॑मश्विना घ॒र्ममच्छ॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
आ᳓ भाति अग्नि᳓र् उष᳓साम् अ᳓नीकम्
उ᳓द् वि᳓प्राणां देवया᳓ वा᳓चो अस्थुः
अर्वा᳓ञ्चा नूनं᳓ रथियेह᳓ यातम्
पीपिवां᳓सम् अश्विना घर्म᳓म् अ᳓छ
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ánīkam ← ánīka- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
bhāti ← √bhā- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
uṣásām ← uṣás- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
asthuḥ ← √sthā- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
devayā́ḥ ← devayā́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
út ← út (invariable)
vā́caḥ ← vā́c- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
víprāṇām ← vípra- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
arvā́ñcā ← arvā́ñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ihá ← ihá (invariable)
nūnám ← nūnám (invariable)
rathyā ← rathī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ácha ← ácha (invariable)
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gharmám ← gharmá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
pīpivā́ṁsam ← √pī- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
आ । भा॒ति॒ । अ॒ग्निः । उ॒षसा॑म् । अनी॑कम् । उत् । विप्रा॑णाम् । दे॒व॒ऽयाः । वाचः॑ । अ॒स्थुः॒ ।
अ॒र्वाञ्चा॑ । नू॒नम् । र॒थ्या॒ । इ॒ह । या॒त॒म् । पी॒पि॒ऽवांस॑म् । अ॒श्वि॒ना॒ । घ॒र्मम् । अच्छ॑ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- bhāty ← bhāti ← bhā
- [verb], singular, Present indikative
- “look; shine; show; look like; glitter; reflect.”
- agnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- uṣasām ← uṣas
- [noun], genitive, plural, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- anīkam ← anīka
- [noun], accusative, singular, neuter
- “army; face; battalion; battlefront; point; appearance.”
- ud
- [adverb]
- “up.”
- viprāṇāṃ ← viprāṇām ← vipra
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Brahmin; poet; singer; priest; guru; Vipra.”
- devayā ← deva
- [noun], masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- devayā ← yāḥ ← yā
- [noun], nominative, plural, feminine
- “going.”
- vāco ← vācaḥ ← vāc
- [noun], nominative, plural, feminine
- “speech; statement; voice; voice; speech; language; vāc [word]; word; literary composition; conversation; sound; Sarasvati; cry; assurance; spell.”
- asthuḥ ← sthā
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “stay; stand; situate; exist; [in]; resist; endure; put; soak; be; stop; adhere; get stale; concentrate; grow; trust; wake; consociate; last; dwell; lie; stand; stop.”
- arvāñcā ← arvāñc
- [noun], nominative, dual, masculine
- “approaching; facing; less.”
- nūnaṃ ← nūnam
- [adverb]
- “now; surely; immediately; just.”
- rathyeha ← rathyā ← rathya
- [noun], nominative, dual, masculine
- rathyeha ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- pīpivāṃsam ← pyā
- [verb noun], accusative, singular
- “swell; abound; swell.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- gharmam ← gharma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sunlight; heat; summer; Gharma; Gharma; boiler; perspiration; caldron.”
- accha ← acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
सायण-भाष्यम्
उषसामनीकम् अनीकभूतः । अनीकं मुखम् । उषसि प्रबुध्यमान इत्यर्थः। तादृशः अग्निः आ भाति दीप्यते । यद्वा । उषसां मुखम् आ भाति दीपयति । उषःकाले ह्यग्नयः प्रतिबोध्यन्ते । किंच विप्राणां मेधाविनां स्तोतॄणां देवयाः देवकामाः वाचः स्तोत्राणि उत् अस्थुः उत्तिष्ठन्ति। यस्मादेवं तस्मात् हे रथ्या रथस्वामिनावश्विनौ अर्वाञ्चा अस्मदभिमुखाञ्चनौ नूनम् अद्यास्मिन् यागदिने इह आ यातम् । कं प्रति । पीपिवांसं स्वाङ्गैः परिवृढं घर्मं प्रदीप्तं यज्ञम् । यद्वा । पीपिवांसमाप्यायितं वसतीवरीभिः क्षरद्रूपं सोमरसम् । अथवा घृतादिना पीपिवांसं धर्मं प्रवर्ग्यम् अच्छ अभिलक्ष्य इह यातम् । प्रवर्ग्येऽस्य सूक्तस्य विनियोगः ॥
Wilson
English translation:
“Agni light sup the face of the dawns; the devout praisers of the pious have risen up; therefore, Aśvins, lords of the chariot, descending, come hither today to the splendid sacrifice, perfect (in all its parts).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Agni lights up the face of the dawns: ābhāti agnir uṣasām anīkam: anīkam = mukham, or the verse may be rendered: Agni, the face of beginning of the dawns, shines; come hither today: pipivāṃsam gharmam accha = svāṅgaiḥ parivṛdham pradīptam yajñam, to the bright sacrifice, vast or developed with all its members; or, pipivāṃsam = āpyayitam, nourished, with the Somajuice or with clarified butter; gharma, again, may mean the vessel so called or the pravargya ceremony, at which it is used, being fed or nourished, pipivāmsam, with the butter and curds it contains
Jamison Brereton
Agni shines toward the face of Dawn. The words of inspired poets, traveling to the gods, have arisen.
Now, o you two charioteers, directed this way, journey here toward this hot-(vessel) swelling (with milk), Aśvins.
Griffith
AGNI, the bright face of the Dawns, is shining; the singers’ pious voices have ascended.
Borne on your chariot, Asvins, turn you hither and come unto our full and rich libation.
Geldner
Agni beleuchtet das Antlitz der Usas; der Redekundigen Worte sind gottwärts gehend emporgestiegen. Kommt nunmehr herbei hierher, ihr zwei Wagenfahrer, zu dem quellenden Milchtrank, ihr Asvin!
Grassmann
Agni bestrahlt der Morgenröthen Antlitz; es stiegen auf der Sänger fromme Lieder; Kommt nah herbei, o Wagenlenker beide, o Ritter, nun zum trankgefüllten Kessel.
Elizarenkova
Агни освещает лик утренних зорь.
Идя к богам, поднялись речи вдохновенных.
В наши края приезжайте сейчас, о двое колесничих,
О Ашвины, к закипевшему горячему молоку!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब पाँच ऋचावाले छहत्तरवें सूक्त का प्रारम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में फिर स्त्री-पुरुष कैसे वर्त्तें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (रथ्या) वाहनों में प्रवीण (अर्वाञ्चा) नीचे चलनेवाले (अश्विना) स्त्रीपुरुषो ! जो (विप्राणाम्) बुद्धिमानों की (देवयाः) विद्वानों को प्राप्त होनेवाली (वाचः) वाणियाँ (अस्थुः) हैं और जो (उषसाम्) प्रभात वेलाओं की (अनीकम्) सेनारूप (अग्नि) सूर्य्यरूप से परिणत हुआ अग्नि (उत्) ऊपर को (भाति) प्रकाशित होता है उनसे (इह) इस संसार में (पीपिवांसम्) उत्तम प्रकार बढ़ते हुए (घर्मम्) गृहाश्रम के कृत्य नामक यज्ञ को (नूनम्) निश्चित (अच्छ) अच्छे प्रकार (आ) सब प्रकार से (यातम्) प्राप्त होओ ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे बुद्धिमान् जनो ! जैसे बिजुली आदि अग्नि बहुत कार्य्यों को सिद्ध करता है, वैसे ही स्त्रीपुरुष मिलकर गृहकृत्यों को सिद्ध करें ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे रथ्याऽर्वाञ्चाऽश्विना ! या विप्राणां देवया वाचोऽस्थुर्यं उषसामनीकमग्निरुद्भाति तैरिह पीपिवांसं घर्मं नूनमच्छाऽऽयातम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स्त्रीपुरुषौ कथं वर्त्तेयातामित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) समन्तात् (भाति) (अग्निः) सूर्य्यरूपेण परिणतः (उषसाम्) प्रभातवेलानाम् (अनीकम्) सैन्यम् (उत्) (विप्राणाम्) मेधाविनाम् (देवयाः) या देवान् विदुषो यान्ति ताः (वाचः) वाण्यः (अस्थुः) सन्ति (अर्वाञ्चा) यावर्वागञ्चतो गच्छतस्तौ (नूनम्) निश्चितम् (रथ्या) रथेषु यानेषु साधू (इह) (यातम्) (पीपिवांसम्) सम्यग्वर्धमानम् (अश्विना) स्त्रीपुरुषौ (घर्मम्) गृहाश्रमकृत्याख्यं यज्ञम् (अच्छ) सम्यक् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे धीमन्तो ! यथा विद्युदादिरग्निर्बहूनि कार्याणि साध्नोति तथैव स्त्रीपुरुषौ मिलित्वा गृहकृत्यानि साध्नुयाताम् ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अग्नी, राजा व उपदेशकाच्या गुणाचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे बुद्धिमान लोकांनो! जसा विद्युत इत्यादी अग्नी पुष्कळ कार्य करतो. तसे स्त्री-पुरुषांनी मिळून गृहकत्ये करावीत. ॥ १ ॥
02 न संस्कृतम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
न᳓ संस्कृत᳓म् प्र᳓ मिमीतो ग᳓मिष्ठा
अ᳓न्ति नून᳓म् अश्वि᳓नो᳓पस्तुतेह᳓
दि᳓वाभिपित्वे अ᳓वसा᳓गमिष्ठा
प्र᳓त्य् अ᳓वर्तिं दाशु᳓षे श᳓म्भविष्ठा
मूलम् ...{Loading}...
न सं॑स्कृ॒तं प्र मि॑मीतो॒ गमि॒ष्ठान्ति॑ नू॒नम॒श्विनोप॑स्तुते॒ह ।
दिवा॑भिपि॒त्वेऽव॒साग॑मिष्ठा॒ प्रत्यव॑र्तिं दा॒शुषे॒ शम्भ॑विष्ठा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
न᳓ संस्कृत᳓म् प्र᳓ मिमीतो ग᳓मिष्ठा
अ᳓न्ति नून᳓म् अश्वि᳓नो᳓पस्तुतेह᳓
दि᳓वाभिपित्वे अ᳓वसा᳓गमिष्ठा
प्र᳓त्य् अ᳓वर्तिं दाशु᳓षे श᳓म्भविष्ठा
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gámiṣṭhā ← gámiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
mimītaḥ ← √mī- 2 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
prá ← prá (invariable)
saṁskr̥tám ← √kr̥- (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ánti ← ánti (invariable)
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ihá ← ihá (invariable)
nūnám ← nūnám (invariable)
úpastutā ← √stu- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, non-finite:PPP}
abhipitvé ← abhipitvá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
ā́gamiṣṭhā ← ā́gamiṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ávasā ← ávas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
dívā ← dívā (invariable)
ávartim ← ávarti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
práti ← práti (invariable)
śámbhaviṣṭhā ← śámbhaviṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
न । सं॒स्कृ॒तम् । प्र । मि॒मी॒तः॒ । गमि॑ष्ठा । अन्ति॑ । नू॒नम् । अ॒श्विना॑ । उप॑ऽस्तुता । इ॒ह ।
दिवा॑ । अ॒भि॒ऽपि॒त्वे । अव॑सा । आऽग॑मिष्ठा । प्रति॑ । अव॑र्तिम् । दा॒शुषे॑ । शम्ऽभ॑विष्ठा ॥
Hellwig Grammar
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- saṃskṛtam ← saṃskṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Sanskrit.”
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- mimīto ← mimītaḥ ← mī
- [verb], dual, Present indikative
- “transgress; damage.”
- gamiṣṭhānti ← gamiṣṭhā ← gamiṣṭha
- [noun], nominative, dual, masculine
- gamiṣṭhānti ← anti
- [adverb]
- nūnam
- [adverb]
- “now; surely; immediately; just.”
- aśvinopastuteha ← aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- aśvinopastuteha ← upastutā ← upastu ← √stu
- [verb noun], nominative, dual
- “praise.”
- aśvinopastuteha ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- divābhipitve ← divā
- [adverb]
- “by day; divā [indecl.].”
- divābhipitve ← abhipitve ← abhipitva
- [noun], locative, singular, neuter
- ‘vasāgamiṣṭhā ← avasā ← avas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- ‘vasāgamiṣṭhā ← āgamiṣṭhā ← āgamiṣṭha
- [noun], nominative, dual, masculine
- “arriving(a).”
- praty ← prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- avartiṃ ← avartim ← avarti
- [noun], accusative, singular, feminine
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- śambhaviṣṭhā ← śambhaviṣṭha
- [noun], nominative, dual, masculine
सायण-भाष्यम्
अश्विनौ संस्कृतं घर्मं न प्र मिमीतः न हिंस्ताम् । किंतु अन्ति अन्तिके घर्मसमीपे नूनम् इदानीम् इह यज्ञे गमिष्ठा गन्तृतमौ’ अश्विना अश्विनौ उपस्तुता उपस्तुतौ भवतः। दिवाभिपित्वे दिवसस्याभिपतने प्रातःकाले अवसा रक्षणेन सह आगमिष्ठा आगन्तृतमौ । अवर्तिं प्रति द्वन्द्वभूतौ । वर्तिर्जीवनम् । तदभावोऽवर्तिः । तद्रहितमन्नं यथा भवति तथागन्तृतमौ । आगत्य च दाशुषे हविर्दत्तवते यजमानाय शंभविष्ठा सुखस्य भावयितारौ भवताम् ॥
Wilson
English translation:
“Harm not, Aśvins, the perfected (rite), but coming now most quickly, be glorified on this occasion; be present at the opening of the ay, with proection against destitution, and be prompt to bestow happiness upon the donor (of the offering).”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
With protection against destitution: avasa agamiṣṭhā pratyavartim: varti = jīvānām, living or livelihood;
Avarti = the contrary, the want of it
Jamison Brereton
The best who come, they do not compromise the (offering) prepared (for them). Near and now the Aśvins are praised with songs here
as the best who come with help by day and at the evening mealtime, in response to trouble and as the best luck for the pious man.
Griffith
Most frequent guests, they scorn not what is ready: even now the lauded Asvins are beside us.
With promptest aid they come at morn and evening, the worshipper’s most blessed guards from trouble.
Geldner
Nicht verfehlen sie den bestimmten Ort, die häufigsten Besucher. Die Asvin sind jetzt zugegen, hier besungen, am Tage, am Abend mit ihrer Gnade am ehesten der Not begegnend und dem Opferwilligen gar gewogen.
Grassmann
Ihn, der bereit steht, meiden nicht die Gäste, die Ritter nun, die hier von uns gerühmten, Die schnell mit Hülfe kommen Tags und Abends, zu grossem Heil dem Frommen wider Drangsal.
Elizarenkova
Они не пропускают приготовленного места, (два бога), приходящие лучше всех.
Здесь, рядом, с Ашвины, вы сейчас воспеты
Как приходящие лучше всех в конце дня со (своей) помощью,
Как самые благодатные в случае нужды для почитающего (вас).
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- विराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (गमिष्ठा) अतिशय चलनेवाले (शम्भविष्ठा) अतिशय सुखकारक और (नूनम्) निश्चित (उपस्तुता) प्राप्त हुई प्रशंसा से कीर्त्ति को पाये हुए (अश्विना) स्त्रीपुरुषो ! आप (इह) इस संसार में (संस्कृतम्) किया संस्कार जिसका उसको (न) नहीं (प्र, मिमीतः) उत्पन्न करते हो और (अभिपित्वे) सब ओर से प्राप्त होने पर (अवसा) रक्षण आदि से (अवर्त्तिम्) अमार्ग के (प्रति) प्रतिकूल उत्पन्न करते हो और (दाशुषे) दान करनेवाले के लिये (दिवा) दिवस से (अन्ति) समीप में (आगमिष्ठा) चारों और अतिशय चलनेवाले होओ ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो गृहस्थ जन-किया है संस्कार जिनका, ऐसे पदार्थों का वृथा नहीं नाश करते हैं, वे लक्ष्मीवान् होते हैं ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे गमिष्ठा शम्भविष्ठा नूनमुपस्तुताऽश्विनेह संस्कृतं न प्र मिमीतः। अभिपित्वेऽवसाऽवर्तिं प्रति मिमीतो दाशुषे दिवान्त्यागमिष्ठा भवेताम् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (न) निषेधे (संस्कृतम्) कृतसंस्कारम् (प्र) (मिमीतः) जनयतः (गमिष्ठा) अतिशयेन गन्तारौ (अन्ति) समीपे (नूनम्) निश्चितम् (अश्विना) स्त्रीपुरुषौ (उपस्तुता) उपगतप्रशंसया कीर्त्तितौ (इह) अस्मिन् (दिवा) दिवसेन (अभिपित्वे) अभितः प्राप्ते (अवसा) रक्षणाद्येन (आगमिष्ठा) समन्तादतिशयेन गन्तारौ (प्रति) (अवर्त्तिम्) अमार्गम् (दाशुषे) दात्रे (शम्भविष्ठा) अतिशयेन सुखस्य भावयितारौ ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये गृहस्थाः कृतसंस्कारान् पदार्थान् वृथा न हिंसन्ति ते श्रीमन्तो जायन्ते ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे संस्कारित केलेल्या पदार्थांचा व्यर्थ नाश करीत नाहीत ती श्रीमंत होतात. ॥ २ ॥
03 उता यातम् - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
उता᳓ यातं संगवे᳓ प्रात᳓र् अ᳓ह्नो
मध्यं᳓दिन उ᳓दिता सू᳓रियस्य
दि᳓वा न᳓क्तम् अ᳓वसा शं᳓तमेन
ने᳓दा᳓नीम् पीति᳓र् अश्वि᳓ना᳓ ततान
मूलम् ...{Loading}...
उ॒ता या॑तं सङ्ग॒वे प्रा॒तरह्नो॑ म॒ध्यन्दि॑न॒ उदि॑ता॒ सूर्य॑स्य ।
दिवा॒ नक्त॒मव॑सा॒ शन्त॑मेन॒ नेदानीं॑ पी॒तिर॒श्विना त॑तान ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
उता᳓ यातं संगवे᳓ प्रात᳓र् अ᳓ह्नो
मध्यं᳓दिन उ᳓दिता सू᳓रियस्य
दि᳓वा न᳓क्तम् अ᳓वसा शं᳓तमेन
ने᳓दा᳓नीम् पीति᳓र् अश्वि᳓ना᳓ ततान
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M;; repeated line
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
áhnaḥ ← áhar ~ áhan- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
prātár ← prātár (invariable)
saṁgavé ← saṁgavá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
utá ← utá (invariable)
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
madhyáṁdine ← madhyáṁdina- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sū́ryasya ← sū́rya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
úditā ← úditi- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
ávasā ← ávas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
dívā ← dívā (invariable)
náktam ← nákt- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
śáṁtamena ← śáṁtama- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
aśvínā ← aśvín- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
idā́nīm ← idā́nīm (invariable)
ná ← ná (invariable)
pītíḥ ← pītí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
tatāna ← √tan- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
पद-पाठः
उ॒त । आ । या॒त॒म् । स॒म्ऽग॒वे । प्रा॒तः । अह्नः॑ । म॒ध्यन्दि॑ने । उत्ऽइ॑ता । सूर्य॑स्य ।
दिवा॑ । नक्त॑म् । अव॑सा । शम्ऽत॑मेन । न । इ॒दानी॑म् । पी॒तिः । अ॒श्विना॑ । आ । त॒ता॒न॒ ॥
Hellwig Grammar
- utā ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- utā ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yātaṃ ← yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- saṃgave ← saṃgava
- [noun], locative, singular, masculine
- prātar
- [adverb]
- “at dawn; early.”
- ahno ← ahnaḥ ← ahar
- [noun], genitive, singular, neuter
- “day; day; ahar [word]; day; day.”
- madhyandina ← madhyandine ← madhyaṃdina
- [noun], locative, singular, masculine
- “noon; Pentapetes phoenicea Linn..”
- uditā ← uditi
- [noun], locative, singular, feminine
- “rise.”
- sūryasya ← sūrya
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sun; Surya; sūrya [word]; right nostril; twelve; Calotropis gigantea Beng.; sūryakānta; sunlight; best.”
- divā
- [adverb]
- “by day; divā [indecl.].”
- naktam ← nakta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “night; night.”
- avasā ← avas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- śantamena ← śaṃtama
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “beneficent.”
- nedānīm ← nā ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- nedānīm ← idānīm
- [adverb]
- “now.”
- pītir ← pītiḥ ← pīti
- [noun], nominative, singular, feminine
- “drinking; haritāla.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- tatāna ← tan
- [verb], singular, Perfect indicative
- “expand; perform; cause; increase; write; spread; produce; spread; speak; propagate.”
सायण-भाष्यम्
अह्नो द्वेधा त्रेधा पञ्चधा पञ्चदशधा समाना: विभागाः सन्ति । इह पञ्चधा विभाग आत्तः । उत अपि च आ यातम् आगच्छतम् । कदा संगवे संगवकाले । संगच्छन्ते गावो दोहभूमिं यस्मिन् काले स संगवः । रात्र्यपरकाले हि गावो वने हिमतृणानि भक्षयित्वा पुनर्दोहाय संगवे प्रतिनिवर्तन्ते । तथा प्रातः प्रातःकालेऽपि । तथा मध्यंदिने अह्नः मध्यकाले सूर्यस्य उदिता उदितौ अभ्युदये अत्यन्तप्रवृद्धसमये अपराह्ने इत्यर्थः । एतत् सायाह्नस्याप्युपलक्षणम् । न केवलम् उक्तेष्वेव कालेषु किं तर्हि दिवा नक्तं सर्वदा शंतमेन सुखतमेन अवसा रक्षणेन हविषा वा निमित्तेन आ यातम् । किमर्थमागम्यते पूर्वमेवान्यैर्देवैः स्वीकृतत्वात् नेत्याह । इदानीम् अपि पीतिः इतरदेवानां पानं न आ ततान न तनोति अश्विना अश्विनौ विहायेति शेषः ॥
Wilson
English translation:
“Whether you come at the (milking time) of the cattle, at the dawn of day, at noon, when the sun is high, or by day or by night, (come) with felicitious protection; the drinking of the Soma has not now extended beyond the Aśvins. (whether you come: the day is divisible into two, three, five or fifteen parts; here the five-fold distinction is alluded to: uditā sūryasya = the afternoon, atyanta pravṛddha samayaḥ aparāhṇa ityarthaḥ; the drinking of the soma…Aśvins: nedānīm pītir aśvinā tatāna: legend– the other gods refused to admit the participation of the Aśvins in the Soma libation at these hours, but on the present occasion they are not passed over; idānim api itaradevānām pānam na tanotyaśvinau vihāya, but now the drinking of the other gods does not extend, having omitted the two Aśvins]”
Jamison Brereton
And journey here at the ingathering of cattle and at the early morning of the day, at midday and at the rising of the sun, and
by day and at night with your most luck-bringing help. Does the drink not right now stretch to the Aśvins?
Griffith
Yea, come at milking-time, at early morning, at noon of day and when the Sun is setting,
By day, by night, with favour most auspicious. Not only now the draught hath drawn the Asvins.
Geldner
Kommet auch zur Melkzeit, früh am Morgen, um Mittag, bei Aufgang der Sonne, am Tage, des Nachts mit wohltuendster Gnade! Nicht hat jetzt der Trank die Asvin warten lassen.
Grassmann
Und kommt zur Melkzeit frühe her am Tage, zur Mittagszeit und bei der Sonne Weggang, Bei Tag, bei Nacht mit segensreichster Hülfe; nicht jetzt erst wartet auf die Ritter Trank hier.
Elizarenkova
А также приходите ко времени доения коров, рано утром,
В полдень, на восходе солнца,
Днем, ночью с самой благодатной помощью!
Питье сейчас, о Ашвины, не заставило себя ждать.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अत्रिः
- स्वराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) व्याप्तसुख स्त्रीपुरुषो ! तुम (अह्नः) दिवस के (मध्यन्दिने) मध्याह्न भाग में और (प्रातः) प्रभातसमय में (सूर्य्यस्य) सूर्यमण्डल के (उदिता) उदय होने में और दिन के (सङ्गवे) सायं समय में जिसमें गौएँ सङ्गत होतीं अर्थात् चर के आतीं (दिवा) दिन (नक्तम्) रात्रि (शन्तमेन) अत्यन्त सुख से (अवसा) रक्षा आदि के साथ (आ, यातम्) आओ (उत) और तुम दोनों की जो (पीतिः) पिआवट (आ, ततान) विस्तृत होती है उसको (इदानीम्) अब (न) नहीं नाश करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - किया विवाह जिन्होंने वे स्त्री-पुरुष प्रातः, मध्याह्न, सायं समयों में दिन-रात्रि को कल्याण करनेवाले कर्म्मों को सुखों से प्राप्त हों, कभी आलस्य मत करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना स्त्रीपुरुषौ ! युवमह्नो मध्यन्दिने प्रातः सूर्य्यस्योदिताऽह्नः सङ्गवे च दिवा नक्तं शन्तमेनावसा सहाऽऽयातम्। उत युवयोर्या पीतिराऽऽततान तामिदानीन्न हिंस्यातम् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (उत) अपि (आ) (यातम्) आगच्छतम् (सङ्गवे) सङ्गच्छन्ति गावो यस्मिन् सायं समये तस्मिन् (प्रातः) प्रभाते (अहः) दिवसस्य (मध्यन्दिने) मध्याह्ने (उदिता) उदिते (सूर्य्यस्य) (दिवा) दिवसे (नक्तम्) रात्रौ (अवसा) रक्षणादिना (शन्तमेन) अतिशयितेन सुखेन (न) (इदानीम्) (पीतिः) पानम् (अश्विना) व्याप्तसुखौ (आ) (ततान) आतनोति ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - कृतविवाहाः स्त्रीपुरुषाः प्रातर्मध्यसायंसमयेष्वहर्निशं कल्याणकरैः कर्म्मभिः सुखानि प्राप्नुवन्तु कदाचिदालस्यं मा कुर्वन्तु ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विवाहित स्त्री-पुरुषांनी प्रातः मह्याह्रन, सायंकाळी दिवस-रात्र आनंदपूर्वक कल्याण करणारे कार्य करावे. कधी आळस करू नये. ॥ ३ ॥
04 इदं हि - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
इदं᳓ हि᳓ वाम् प्रदि᳓वि स्था᳓नम् ओ᳓क
इमे᳓ गृहा᳓ अश्विनेदं᳓ दुरोण᳓म्
आ᳓ नो दिवो᳓ बृहतः᳓ प᳓र्वताद् आ᳓
अद्भ्यो᳓ यातम् इ᳓षम् ऊ᳓र्जं व᳓हन्ता
मूलम् ...{Loading}...
इ॒दं हि वां॑ प्र॒दिवि॒ स्थान॒मोक॑ इ॒मे गृ॒हा अ॑श्विने॒दं दु॑रो॒णम् ।
आ नो॑ दि॒वो बृ॑ह॒तः पर्व॑ता॒दाद्भ्यो या॑त॒मिष॒मूर्जं॒ वह॑न्ता ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
इदं᳓ हि᳓ वाम् प्रदि᳓वि स्था᳓नम् ओ᳓क
इमे᳓ गृहा᳓ अश्विनेदं᳓ दुरोण᳓म्
आ᳓ नो दिवो᳓ बृहतः᳓ प᳓र्वताद् आ᳓
अद्भ्यो᳓ यातम् इ᳓षम् ऊ᳓र्जं व᳓हन्ता
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M
Morph
hí ← hí (invariable)
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ókaḥ ← ókas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pradívi ← pradív- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
sthā́nam ← sthā́na- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
duroṇám ← duroṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
gr̥hā́ḥ ← gr̥há- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
idám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
imé ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
br̥hatáḥ ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:ABL, number:SG}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
párvatāt ← párvata- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
adbhyáḥ ← áp- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:PL}
íṣam ← íṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
ū́rjam ← ū́rj- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
váhantā ← √vah- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
इ॒दम् । हि । वा॒म् । प्र॒ऽदिवि॑ । स्थान॑म् । ओकः॑ । इ॒मे । गृ॒हाः । अ॒श्वि॒ना॒ । इ॒दम् । दु॒रो॒णम् ।
आ । नः॒ । दि॒वः । बृ॒ह॒तः । पर्व॑तात् । आ । अ॒त्ऽभ्यः । या॒त॒म् । इष॑म् । ऊर्ज॑म् । वह॑न्ता ॥
Hellwig Grammar
- idaṃ ← idam
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- pradivi ← pradiv
- [noun], locative, singular, masculine
- “age-old; long.”
- sthānam ← sthāna
- [noun], nominative, singular, neuter
- “location; body part; social station; temple; seat; standing; sthāna [word]; region; stay; chapter; stable; substitution; passage; site; book; goal; dignity; stead; state; position; treatise; note; branch; home; post; topographic point; floor; situation; situation; circumstance; occurrence; duration; āśaya; sthaṇḍila; agency.”
- oka ← okaḥ ← oka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “home; house; oka [word].”
- ime ← idam
- [noun], nominative, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- gṛhā ← gṛhāḥ ← gṛha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “house; palace; temple; home; place; family; family; stable.”
- aśvinedaṃ ← aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- aśvinedaṃ ← idam
- [noun], nominative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- duroṇam ← duroṇa
- [noun], nominative, singular, neuter
- “home; dwelling.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], ablative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- bṛhataḥ ← bṛhat
- [noun], ablative, singular, masculine
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- parvatād ← parvatāt ← parvata
- [noun], ablative, singular, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- ādbhyo ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- ādbhyo ← adbhyaḥ ← ap
- [noun], ablative, plural, feminine
- “water; body of water; water; ap [word]; juice; jala.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- iṣam ← iṣ
- [noun], accusative, singular, feminine
- “refreshment; enjoyment; stores.”
- ūrjaṃ ← ūrjam ← ūrj
- [noun], accusative, singular, feminine
- “strength; refreshment; vigor; food; strengthening.”
- vahantā ← vah
- [verb noun], nominative, dual
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना वां युवयोः प्रदिवि पुराणम् इदं हि ओकः निवासयोग्यं स्थानम् उत्तरवेद्याख्यम् । अथ सौमिकवेद्यभिप्रायेणाह । इमे गृहाः प्राचीनवंशादयः । इदं दुरोणं देवयजनगृहम् । नः अस्मदर्थं दिवः द्युलोकात् बृहतः पर्वतात् पर्ववतो मेघात् अद्भयः अपां कारणादन्तरिक्षात् आ यातम् आगच्छतम् । किं तूष्णीम् । न । इषमूर्जं च अन्नं बलं च । बलसाधनमन्नं सारभूतमित्यर्थः । तादृशं वहन्ता वहन्तौ ॥
Wilson
English translation:
“This station, Aśvins, is your ancient abode; these are your mansions, this your dwelling; come from the vast firmament, (verspread) by clouds (filled) with water, bringing strength.”
Jamison Brereton
For from of old this is your place, your home. This is your house, Aśvins, this your dwelling.
Journey here to us from lofty heaven and mountain, here from the
waters, carrying refreshment and nourishment.
Griffith
For this place, Asvins, was of old your dwelling, these were your houses, this your habitation.
Come to us from high heaven and from the mountain. Come from the waters bringing food and vigour.
Geldner
Denn das ist schon längst euer Ort, eure Heimat, dieses Haus, ihr Asvin, diese Wohnung. Kommet zu uns vom hohen Himmel, vom Gebirge, von den Gewässern, Labung und Stärkung mitbringend!
Grassmann
Denn hier ist euch seit Alters Stand und Heimat; hier sind die Häuser, hier der Herd, o Ritter; Vom Himmel kommt, herbei vom hohen Gipfel und von den Wassern fahrend Trank und Speise.
Elizarenkova
Ведь это же издавна ваше место, (ваша) родина,
Этот дом, о Ашвины, это жилище.
К нам с высокого неба, с горы,
Из вод приезжайте, привозя жертвенную усладу, усиление!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अत्रिः
- स्वराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर गृहस्थों को कैसा वर्त्ताव करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (दिवः) प्रकाश से (बृहतः) बड़े (पर्वतात्) मेघ और (अद्भ्यः) जलों से (इषम्) अन्न और (ऊर्जम्) पराक्रम को (आ) सब प्रकार से (वहन्ता) प्राप्त करनेवाले (अश्विना) स्त्रीपुरुषो ! (नः) हम लोगों को वा हम लोगों के (इदम्) इस (दुरोणम्) गृह को (आ) सब प्रकार से (यातम्) प्राप्त होओ (हि) जिससे (इदम्) यह (वाम्) आप दोनों के (प्रदिवि) उत्तम प्रकाश में (स्थानम्) स्थित होते हैं जिस में उस (ओकः) गृह को (इमे) ये (गृहाः) ग्रहण करनेवाले गृहस्थ जन प्राप्त होते हैं, उनको सब प्रकार से प्राप्त होओ ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो गृहस्थ जन गृहाश्रम के कर्म्मों को पूर्ण रीति से करते हैं, वे सब सुखों को प्राप्त होते हैं ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे दिवो बृहतः पर्वतादद्भ्य इषमूर्जमाऽऽवहन्ताश्विना ! न इदं दुरोणमाऽऽयातं हीदं वां प्रदिवि स्थानमोक इमे गृहाः प्राप्नुवन्ति तानायातम् ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्गृहस्थैः कथं वर्त्तितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (इदम्) (हि) यतः (वाम्) युवयोः (प्रदिवि) प्रकृष्टप्रकाशे (स्थानम्) तिष्ठन्ति यस्मिन् (ओकः) गृहम् (इमे) (गृहाः) ये गृह्णन्ति ते गृहस्थाः (अश्विना) स्त्रीपुरुषौ (इदम्) (दुरोणम्) गृहम् (आ) समन्तात् (नः) अस्मानस्माकं वा (दिवः) प्रकाशात् (बृहतः) महतः (पर्वतात्) मेघात् (आ) (अद्भ्यः) (यातम्) प्राप्नुतम् (इषम्) अन्नम् (ऊर्जम्) पराक्रमम् (वहन्ता) ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये गृहस्था गृहाश्रमकर्माण्यलङ्कुर्वन्ति ते सर्वाणि सुखानि प्राप्नुवन्ति ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे लोक गृहस्थाश्रमाचे कार्य पूर्ण करतात ते सर्व सुख प्राप्त करतात. ॥ ४ ॥
05 समश्विनोरवसा नूतनेन - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
स᳓म् अश्वि᳓नोर् अ᳓वसा नू᳓तनेन
मयोभु᳓वा सुप्र᳓णीती गमेम
आ᳓ नो रयिं᳓ वहतम् ओ᳓त᳓ वीरा᳓न्
आ᳓ वि᳓श्वानि अमृता सउ᳓भगानि
मूलम् ...{Loading}...
सम॒श्विनो॒रव॑सा॒ नूत॑नेन मयो॒भुवा॑ सु॒प्रणी॑ती गमेम ।
आ नो॑ र॒यिं व॑हत॒मोत वी॒राना विश्वा॑न्यमृता॒ सौभ॑गानि ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - भौमोत्रिः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
स᳓म् अश्वि᳓नोर् अ᳓वसा नू᳓तनेन
मयोभु᳓वा सुप्र᳓णीती गमेम
आ᳓ नो रयिं᳓ वहतम् ओ᳓त᳓ वीरा᳓न्
आ᳓ वि᳓श्वानि अमृता सउ᳓भगानि
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
aśvínoḥ ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ávasā ← ávas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:SG}
nū́tanena ← nū́tana- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
sám ← sám (invariable)
gamema ← √gam- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:ACT}
mayobhúvā ← mayobhū́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
supráṇītī ← supráṇīti- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rayím ← rayí- ~ rāy- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
utá ← utá (invariable)
vahatam ← √vah- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
vīrā́n ← vīrá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
ā́ ← ā́ (invariable)
amr̥tā ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
saúbhagāni ← saúbhaga- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
víśvāni ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
सम् । अ॒श्विनोः॑ । अव॑सा । नूत॑नेन । म॒यः॒ऽभुवा॑ । सु॒ऽप्रनी॑ती । ग॒मे॒म॒ ।
आ । नः॒ । र॒यिम् । व॒ह॒त॒म् । आ । उ॒त । वी॒रान् । आ । विश्वा॑नि । अ॒मृ॒ता॒ । सौभ॑गानि ॥
Hellwig Grammar
- sam
- [adverb]
- “sam; together; together; saṃ.”
- aśvinor ← aśvinoḥ ← aśvin
- [noun], genitive, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- avasā ← avas
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- nūtanena ← nūtana
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “new; fresh; recent; contemporary; present(a); first.”
- mayobhuvā ← mayobhu
- [noun], instrumental, singular, neuter
- supraṇītī ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- supraṇītī ← praṇītī ← praṇīti
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “guidance; guidance.”
- gamema ← gam
- [verb], plural, Aorist optative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- rayiṃ ← rayim ← rayi
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wealth; property.”
- vahatam ← vah
- [verb], dual, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- ota ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- ota ← uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- vīrān ← vīra
- [noun], accusative, plural, masculine
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- viśvāny ← viśvāni ← viśva
- [noun], accusative, plural, neuter
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- amṛtā ← amṛta
- [noun], vocative, dual, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- saubhagāni ← saubhaga
- [noun], accusative, plural, neuter
- “well-being.”
सायण-भाष्यम्
वयं सं गमेम संगच्छेम अश्विनोः नूतनेन अवसा अनन्यकृतेन रक्षणेन मयोभुवा सुखस्य भावयित्र्या सुप्रणीती सुप्रणीत्या सुष्ठ्वागमनेन च । अपि वैते उभे अवसो विशेषणे । उक्तलक्षणेन सं गमेम । नः अस्मभ्यं रयिम् आ वहतम् । उत वीरान् पुत्रादीन् आ वहतम् । हे अमृता अमरणधर्माणौ विश्वानि सौभगानि सुभगत्वानि आ वहतम् ॥ ॥ १७ ॥
Wilson
English translation:
“May we be united with the Aśvins by their special protection, which is the source of happiness and guide to good; bestow upon us, immortals, wealth and posterity; and all good things.”
Jamison Brereton
– May we come together with the present help of the Aśvins, which is joy itself and provides good guidance.
Here to us bring wealth and here heroes, you two immortals, and here all that brings good fortune.
Griffith
May we obtain the Asvins’ newest favour, and gain their health-bestowing happy guidance.
Bring riches hither unto us, and heroes, and all felicity and joy, Immortals!
Geldner
Wir möchten der neuesten erfreulichen Gnade und der guten Führung der Asvin teilhaft werden. Bringet uns Reichtum und Söhne, alle Glücksgüter mit, ihr beiden Unsterblichen!
Grassmann
Erlangen mögen wir der Ritter Hülfe, die neuste, die erquickt und sicher leitet; O fahret Gut her, fahret her uns Helden, Unsterbliche, und alle Glückesgüter.
Elizarenkova
Да соединимся мы с сиюминутной помощью
Ашвинов, ободряющей, приводящей к хорошей цели!
Привезите вы двое нам богатство, а также мужей,
О бессмертные, и все дары, приносящие счастье!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अत्रिः
- निचृत्त्रिष्टुप्
- धैवतः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को चाहिये कि पुरुषार्थ और विद्वानों के सङ्ग से ऐश्वर्य्य को प्राप्त करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे (अश्विनोः) अन्तरिक्ष और पृथिवी के सदृश राजा और उपदेशक के (नूतनेन) नवीन (अवसा) अन्न आदि और (मयोभुवा) सुखकारक से और (सुप्रणीती) उत्तम नीति से (नः) हम लोगों के लिये (रयिम्) धन को (आ) सब प्रकार (वहतम्) प्राप्त कराते हुए को (वीरान्) वीरों को (उत) और (विश्वानि) सम्पूर्ण (अमृता) स्वादु जलों और (सौभगानि) उत्तम धनादि ऐश्वर्यों के भावरूपों को (आ) सब प्रकार प्राप्त कराते हुए को हम लोग (सम्, आ, गमेम) उत्तम प्रकार से प्राप्त होवें, वैसे आप लोग भी प्राप्त होओ ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है । जो लोग यथार्थवक्ताओं के उपदेश से राजा की न्यायव्यवस्था के साथ वर्त्ताव करके न्याय से उत्तम पुरुषों को और सम्पूर्ण ऐश्वर्यों को प्राप्त होते हैं, वे अभीष्ट पदार्थों की सिद्धि को प्राप्त होते हैं ॥५॥ इस सूक्त में अग्नि, अश्वि, राजा और उपदेशक के गुण वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह छहत्तरवाँ सूक्त और सत्रहवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथाऽश्विनोर्नूतनेनावसा मयोभुवा सुप्रणीती नो रयिमाऽऽवहतं वीरानुत विश्वान्यमृता सौभगान्या वहतं वयं समाऽऽगमेम तथा यूयमप्युपगच्छत ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः पुरुषार्थविद्वत्सङ्गेनैश्वर्य्यं प्राप्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सम्) सम्यक् (अश्विनोः) द्यावापृथिव्योरिव राजोपदेशकयोः (अवसा) अन्नादिना। अव इत्यन्ननामसु पठितम्। (निघं०२.७) (नूतनेन) नवीनेन (मयोभुवा) सुखं भावुकेन (सुप्रणीती) शोभनयोत्तमया नीत्या (गमेम) प्राप्नुयाम (आ) (नः) अस्मभ्यम् (रयिम्) धनम् (वहतम्) प्रापयतम् (आ) (उत) अपि (वीरान्) शौर्यादिगुणोपेतान् (आ) (विश्वानि) सर्वाणि (अमृता) स्वादून्युदकानि (सौभगानि) सुभगानामुत्तमधनाद्यैश्वर्याणां भावरूपाणि ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । य आप्तोपदेशेन राजन्यायव्यवस्थया सह वर्त्तित्वा न्यायेनोत्तमपुरुषानखिलान्यैश्वर्याणि च प्राप्नुवन्ति तेऽभीष्टसिद्धा भवन्तीति ॥५॥ अत्राग्न्यश्विराजोपदेशकगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति षट्सप्ततितमं सूक्तं सप्तदशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जे लोक विद्वानांच्या उपदेशामुळे व राजाच्या न्यायव्यवस्थेनुसार वागतात. न्यायाने उत्तम पुरुष व संपूर्ण ऐश्वर्य प्राप्त करतात त्यांना इच्छित पदार्थही मिळतात. ॥ ५ ॥