सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘प्रति प्रियतमम्’ इति नवर्चं तृतीयं सूक्तम् । अवस्युर्नामात्रेय ऋषिः । पङ्क्तिश्छन्दः । अश्विनौ देवता । अनुक्रान्तं च - ’प्रति नवावस्युः पाङ्क्तम्’ इति । प्रातरनुवाके आश्विने क्रतौ पाङ्क्ते छन्दस्याश्विनशस्त्रे चेदं सूक्तम् । ‘प्रति प्रियतममिति पाङ्क्तम् ’ ( आश्व. श्रौ. ४. १५ ) इति हि सूत्रितम् ॥
Jamison Brereton
75 (429)
Aśvins
Avasyu Ātreya
9 verses: paṅkti
Two themes dominate this hymn. One, announced at the beginning of the first verse, is the chariot of the Aśvins, which conveys the gods to the sacrificial place. The other is the call of the poet, the theme of the hymn’s refrain. The two are intimately connected, since the purpose of the poet’s praise is to bring the Aśvins on their chariot to the sac
rificial ground. In verse 2 the poet imagines the chariot passing by the hymns of other sacrificers that claim to win the Aśvins and continuing on toward his sacrifice. Because the hymn is leading the Aśvins toward the poet, the voice of the poet rides on the chariot (vs. 4), and the Aśvins’ horses are harnessed by the thought of the poet (vs. 6). In 7cd the Aśvins are invoked to travel tiráś cid “even across,” but it is not clear across what. Geldner (and others, see Pirart 2001: 290–92) suggests a haplology of *aryáḥ because of the following aryayā́. In this interpretation, the line could mean “even across what belongs to the stranger” or “even across the strangers” or the like. By contrast, we inter pret pāda c as a recollection of 2b and therefore supply the phrase “all those ‘I shall win’-s.” But in either case the Aśvins are again asked not to be seduced by the hymns and sacrifices of others, but to drive by them, heeding the poet’s summons to his sacrifice.
01 प्रति प्रियतमम् - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ति प्रिय᳓तमं र᳓थं
वृ᳓षणं वसुवा᳓हनम्
स्तोता᳓ वाम् अश्विनाव् ऋ᳓षिः
स्तो᳓मेन प्र᳓ति भूषति
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
प्रति॑ प्रि॒यत॑मं॒ रथं॒ वृष॑णं वसु॒वाह॑नम् ।
स्तो॒ता वा॑मश्विना॒वृषिः॒ स्तोमे॑न॒ प्रति॑ भूषति॒ माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
प्र᳓ति प्रिय᳓तमं र᳓थं
वृ᳓षणं वसुवा᳓हनम्
स्तोता᳓ वाम् अश्विनाव् ऋ᳓षिः
स्तो᳓मेन प्र᳓ति भूषति
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
práti ← práti (invariable)
priyátamam ← priyátama- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vasuvā́hanam ← vasuvā́hana- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
vŕ̥ṣaṇam ← vŕ̥ṣan- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
aśvinau ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ŕ̥ṣiḥ ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
stotā́ ← stotár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
bhūṣati ← √bhūṣ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
práti ← práti (invariable)
stómena ← stóma- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
प्रति॑ । प्रि॒यऽत॑मम् । रथ॑म् । वृष॑णम् । व॒सु॒ऽवाह॑नम् ।
स्तो॒ता । वा॒म् । अ॒श्वि॒नौ॒ । ऋषिः॑ । स्तोमे॑न । प्रति॑ । भू॒ष॒ति॒ । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- priyatamaṃ ← priyatamam ← priyatama
- [noun], accusative, singular, masculine
- “beloved; dearest.”
- rathaṃ ← ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vṛṣaṇaṃ ← vṛṣaṇam ← vṛṣan
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bullocky; potent; powerful; strong; manly; aroused; potent; much(a); male; large.”
- vasuvāhanam ← vasu
- [noun], neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
- vasuvāhanam ← vāhanam ← vāhana
- [noun], accusative, singular, masculine
- “bringing; carrying.”
- stotā ← stotṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “laudatory; worshiping.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- aśvināv ← aśvinau ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- ṛṣi ← ṛṣiḥ ← ṛṣi
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- stomena ← stoma
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- bhūṣati ← bhūṣ
- [verb], singular, Present indikative
- “endeavor; attend; strive.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ । एकः प्रतिशब्दोऽनुवादः । वां युवयोः प्रियतमं रथं स्तोता ऋषिः अवस्युः स्तोमेन प्रति भूषति अलंकरोति । कीदृशं रथम् । वृषणं वर्षितारं फलानां वसुवाहनं धनानां वाहकम् । ईदृशं रथमागमनाय स्तौतीत्यर्थः । तस्मात् हे माध्वी मधुविद्यावेदितारौ मस हवम् आह्वानं श्रुतं शृणुतम् ॥
Wilson
English translation:
“The ṛṣi, your worshipper, Aśvins, graces your beloved chariot, the showerer (of benefits), the vehicle of wealth, with praises; masters of mystic lore, hear my invocation.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Mādhvī māma śrutam havam: mādhvī = madhuvidyā veditārau
Jamison Brereton
The most loved chariot—a bull and a vehicle for goods—
does your praise singer, the seer, attend upon with his praise, o Aśvins. – O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
To meet your treasure-bringing car, the mighty car most dear to us,
Asvins, the Rsi is prepared, your raiser, with his song of praise. Lovers of sweetness, hear my call.
Geldner
Euren Wagen, den liebsten, bullenhaften, schätzebringenden erwartet euer Lobsänger, der Rishi, mit Lobgesang, ihr Asvin. - Ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
Den Wagen, den beliebtesten, den starken Güter fahrenden Und euch, o Ritter, schmückt mit Lob der Dichter aus, der euch besingt; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
Самую приятную колесницу,
Мужественную, везущую добро,
Ваш восхвалитель, о Ашвины, риши,
Украшает восхвалением.
О любители меда, услышьте мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- निच्रृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब नव ऋचावाले पचहत्तरवें सूक्त का प्रारम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में विद्वानों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (माध्वी) मधुर आदि गुणों को प्राप्त करानेवाले (अश्विनौ) अध्यापक परीक्षक जनो ! जो (स्तोता) स्तुति करने और (ऋषिः) मन्त्र और अर्थ का जाननेवाला (स्तोमेन) स्तवन से (वाम्) आप दोनों के (प्रियतमम्) अत्यन्त प्रिय (वृषणम्) सुख के वर्षाने और (वसुवाहनम्) द्रव्यों के पहुँचानेवाले (रथम्) रमते हैं, जिससे उस विमान आदि वाहन को (प्रति, भूषति) शोभित करता है, उसके और (मम) मेरे (हवम्) बुलाने को (प्रति, श्रुतम्) सुनिये ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो अध्यापन और उपदेश करते हैं, वे योग्य समय में परीक्षा भी करें ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे माध्वी अश्विनौ ! यः स्तोता ऋषिः स्तोमेन वां प्रियतमं वृषणं वसुवाहनं रथं प्रति भूषति तस्य मम च हवं प्रति श्रुतम् ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ विद्वद्भिः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्रति) (प्रियतमम्) अतिशयेन प्रियम् (रथम्) रमते येन तद् विमानादियानम् (वृषणम्) सुखवर्षकम् (वसुवाहनम्) वसूनां द्रव्याणां वाहनम् (स्तोता) स्तावकः (वाम्) युवयोः (अश्विनौ) अध्यापकपरीक्षकौ (ऋषिः) मन्त्रार्थवेत्ता (स्तोमेन) स्तवनेन (प्रति) (भूषति) अलङ्करोति (माध्वी) मधुरादिगुणप्रापकौ (मम) (श्रुतम्) शृणुतम् (हवम्) ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - येऽध्यापनोपदेशौ कुर्वन्ति ते यथासमयं परीक्षामपि कुर्य्युः ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अश्विपदवाच्य विद्वान स्त्री-पुरुषांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे अध्यापन व उपदेश करतात त्यांनी योग्य वेळी परीक्षा घ्यावी. ॥ १ ॥
02 अत्यायातमश्विना तिरो - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अतिआ᳓यातम् अश्विना
तिरो᳓ वि᳓श्वा अहं᳓ स᳓ना
द᳓स्रा हि᳓रण्यवर्तनी
सु᳓षुम्ना सि᳓न्धुवाहसा
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒त्याया॑तमश्विना ति॒रो विश्वा॑ अ॒हं सना॑ ।
दस्रा॒ हिर॑ण्यवर्तनी॒ सुषु॑म्ना॒ सिन्धु॑वाहसा॒ माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
अतिआ᳓यातम् अश्विना
तिरो᳓ वि᳓श्वा अहं᳓ स᳓ना
द᳓स्रा हि᳓रण्यवर्तनी
सु᳓षुम्ना सि᳓न्धुवाहसा
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
atyā́yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ahám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:SG}
sánā ← √sanⁱ- (root)
{number:SG, person:1, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
tirás ← tirás (invariable)
víśvāḥ ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
dásrā ← dasrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
híraṇyavartanī ← híraṇyavartani- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
síndhuvāhasā ← síndhuvāhas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
súṣumnā ← suṣumná- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
अ॒ति॒ऽआया॑तम् । अ॒श्वि॒ना॒ । ति॒रः । विश्वाः॑ । अ॒हम् । सना॑ ।
दस्रा॑ । हिर॑ण्यवर्तनी॒ इति॒ हिर॑ण्यऽवर्तनी । सुऽसु॑म्ना । सिन्धु॑ऽवाहसा । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- atyāyātam ← atyāyā ← √yā
- [verb], dual, Present imperative
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- tiro ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- viśvā ← viśvāḥ ← viśva
- [noun], accusative, plural, feminine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- ahaṃ ← aham ← mad
- [noun], nominative, singular
- “I; mine.”
- sanā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- dasrā ← dasra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins.”
- hiraṇyavartanī ← hiraṇya
- [noun]
- “aureate; gold.”
- hiraṇyavartanī ← vartanī ← vartani
- [noun], vocative, dual, masculine
- “path; East; way.”
- suṣumnā ← suṣumna
- [noun], vocative, dual, masculine
- sindhuvāhasā ← sindhu
- [noun], masculine
- “river; Indus; sindhu [word].”
- sindhuvāhasā ← vāhasā ← vāhas
- [noun], vocative, dual, masculine
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अत्यायातम् । सर्वान् यजमानान् अतिक्रम्यागच्छतम् । यथा अहम् ऋषिः विश्वाः सर्वा अस्मद्विरोधिप्रजाः सना सदा तिरस्करोमि । अथवाहं तिरः । ‘तिरः सत इति प्राप्तस्य ’ ( निरु. ३. २० ) इति निरुक्तम् । प्राप्ता विश्वाः सर्वाः क्रिया युष्मदीयाः अनुतिष्ठेयमित्यर्थः । सना सनातनौ दस्रा शत्रूणामुपक्षपयितारौ हिरण्यवर्तनी हिरण्यरथौ सुषुम्ना सुधनौ सिन्धुवाहसा नदीनां प्रवाहयितारौ वृष्टिप्रेरणेन । तादृशौ युवामत्यायातम् ॥
Wilson
English translation:
“Passing by (other worshippers), come, Aśvins, hither, so that I may ever overcome all (adversaries); Dasras, riding in a golden chariot distributors of wealth, propellers of rivers, masters of mystic lore, hear my invocation.”
Jamison Brereton
Journey here, Aśvins, beyond and across all those “I shall win”-s. o you wondrous ones with golden tracks, with good favor, with the
Sindhu as your vehicle.
– O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
Pass, O ye Asvins, pass away beyond all tribes of selfish men,
Wonderful, with your golden paths, most gracious, bringers of the flood. Lovers of sweetness, hear my call.
Geldner
Kommet, o Asvin, an allen Reden vorbei, auf daß ich gewinne. Ihr Meister mit goldenen Rädern, ihr Gnädigen, mit Sindhu fahrend, - ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
Hindurch zu uns, o Ritter, dringt, und ich durch alle stets zu euch; O hehre, ihr auf goldnem Pfad, huldreiche, stromempfangende; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
Проезжайте, о Ашвины,
Мимо всех (восхвалений), (чтобы) я выиграл,
О чудесные, с золотыми колесами,
Очень благожелательные, пересекающие реки!
О любители меда, услышьте мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को किस विषय की इच्छा करनी चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (दस्रा) दुःख के दूर करने और (हिरण्यवर्त्तनी) ज्योतिः वा सुवर्ण को वर्त्तानेवाले ! (सुषुम्ना) उत्तम सुख से युक्त तथा (सिन्धुवाहसा) नदियों को प्राप्त करानेवालो ! (माध्वी) मधुर गति से युक्त और (अश्विना) शिल्प कार्य्यों के जाननेवालो ! जैसे (अहम्) मैं (सना) सदा (विश्वाः) सम्पूर्ण विद्याओं को ग्रहण करता हूँ, वैसे आप दोनों (अत्यायातम्) देशों का अतिक्रमण करके आइये और (मम) मेरा (तिरः) तिरस्कारपूर्वक (हवम्) पठित (श्रुतम्) सुनिये ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है । हे मनुष्यो ! जिन विद्वानों से विद्याओं को आप लोग पढ़ो, वे जब-जब परीक्षा करें, तब-तब तिरस्कार के साथ वर्त्तमान को धारण करें, जिससे सब को अच्छे प्रकार विद्या प्राप्त होवे ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे दस्रा हिरण्यवर्त्तनी सुषुम्ना सिन्धुवाहसा माध्वी अश्विना ! यथाहं सना विश्वा विद्या गृह्णामि तथा युवामत्यायातं मम तिरो हवं श्रुतम् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किमेष्टव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अत्यायातम्) देशानतिक्रम्याऽऽगच्छतम् (अश्विना) शिल्पकार्य्यविदौ (तिरः) (विश्वाः) समग्राः (अहम्) (सना) सदा (दस्रा) दुःखनिवारकौ (हिरण्यवर्त्तनी) यौ हिरण्यं ज्योतिः सुवर्णं वा वर्त्तयतस्तौ (सुषुम्ना) सुष्ठु सुखयुक्तौ (सिन्धुवाहसा) यौ सिन्धुं वहतः प्रापयतस्तौ (माध्वी) मधुरगतिमन्तौ (मम) (श्रुतम्) शृणुतम् (हवम्) अधीतम् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । हे मनुष्या ! येभ्यो विद्वद्भ्यो विद्या यूयमधीध्वं ते यदा यदा परीक्षां कुर्युस्तदा तदा तिरस्कारपुरःसरं वर्त्तमानं विदधीरन् यतः सर्वान् सम्यग्विद्या प्राप्नुयात् ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. हे माणसांनो! ज्या विद्वानांकडून तुम्ही विद्या शिकता त्यांनी परीक्षा घेतल्यावर सर्वांना सध्याच्या विद्येपेक्षा चांगल्या प्रकारची विद्याप्राप्ती होईल असा प्रयत्न करा. ॥ २ ॥
03 आ नो - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ नो र᳓त्नानि बि᳓भ्रताव्
अ᳓श्विना ग᳓छतं युव᳓म्
रु᳓द्रा हि᳓रण्यवर्तनी
जुषाणा᳓ वाजिनीवसू
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
आ नो॒ रत्ना॑नि॒ बिभ्र॑ता॒वश्वि॑ना॒ गच्छ॑तं यु॒वम् ।
रुद्रा॒ हिर॑ण्यवर्तनी जुषा॒णा वा॑जिनीवसू॒ माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
आ᳓ नो र᳓त्नानि बि᳓भ्रताव्
अ᳓श्विना ग᳓छतं युव᳓म्
रु᳓द्रा हि᳓रण्यवर्तनी
जुषाणा᳓ वाजिनीवसू
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
bíbhratau ← √bhr̥- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rátnāni ← rátna- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
áśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gáchatam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
híraṇyavartanī ← híraṇyavartani- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
rúdrā ← rudrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
juṣāṇā́ ← √juṣ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, tense:AOR, voice:MED}
vājinīvasū ← vājínīvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
आ । नः॒ । रत्ना॑नि । बिभ्र॑तौ । अश्वि॑ना । गच्छ॑तम् । यु॒वम् ।
रुद्रा॑ । हिर॑ण्यवर्तनी॒ इति॒ हिर॑ण्यऽवर्तनी । जु॒षा॒णा । वा॒जि॒नी॒व॒सू॒ इति॑ वाजिनीऽवसू । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- no ← naḥ ← mad
- [noun], accusative, plural
- “I; mine.”
- ratnāni ← ratna
- [noun], accusative, plural, neuter
- “jewel; wealth; best; treasure; vajra; property; jewel; ruby; jewelry.”
- bibhratāv ← bibhratau ← bhṛ
- [verb noun], nominative, dual
- “bring; hold; fill; support; wear; possess; carry; nourish; keep; hire; have; satiate; follow; bear.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- gacchataṃ ← gacchatam ← gam
- [verb], dual, Present imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- rudrā ← rudra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- hiraṇyavartanī ← hiraṇya
- [noun]
- “aureate; gold.”
- hiraṇyavartanī ← vartanī ← vartani
- [noun], vocative, dual, masculine
- “path; East; way.”
- juṣāṇā ← juṣ
- [verb noun], nominative, dual
- “enjoy; endow; possess; frequent; accompany; induce; consume; approve; affect; attend; befit; blend; contract.”
- vājinīvasū ← vājinīvasu
- [noun], nominative, dual, masculine
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना नः अस्मभ्यं रत्नानि रमणीयानि धनानि बिभ्रतौ धारयन्तौ युवं युवां नोऽस्मान् वा आ गच्छतम् । हे रुद्रा रुद्रपुत्रौ स्तुत्यौ वा हे वाजिनीवसू वाजिनधनौ युवां हिरण्यवर्तनी हिरण्यरथौ जुषाणा यज्ञं सेवमानौ सन्तौ आ गच्छतमिति । माध्वी इत्यादि गतम् ॥
Wilson
English translation:
“Come, Aśvins, bring for us precious treasures; Rudras, riding in a golden chariot, propitiated (by sacrifice), affluent with food, masters of mystic lore, hear my invocatioṇ”
Jamison Brereton
Bringing treasures to us, Aśvins, come here, both of you,
o Rudras with golden tracks, whose goods are prizewinners, since you are pleased.
– O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
Come to us, O ye Asvin Pair, bringing your precious treasures, come
Ye Rudras, on your paths of gold, rejoicing, rich in store of wealth. Lovers of sweetness, hear my call.
Geldner
Kommet her zu uns, ihr Asvin, Kleinode bringend, ihr zwei Rudra´s mit goldenen Rädern, gern ihr Lohnreichen - ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
Kommt beide ihr, o Ritter, her und bringet Schätze uns herbei, O glänzende, auf goldnem Pfad, willkommne, gabenreiche ihr; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
Приезжайте вы, о Ашвины,
Привозя нам сокровища,
О Рудры, с золотыми колесами,
Радостные, богатые наградой!
О любители меда, услышьте мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को कैसे वर्त्तना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वाजिनीवसू) अन्न आदि से युक्त सामग्री को वसाने और (हिरण्यवर्त्तनी) सुवर्ण वा ज्योति को वर्त्तानेवाले (रत्नानि) रमणीय धनों को (जुषाणा) सेवन और (बिभ्रतौ) धारण करते हुए (रुद्रा) दुष्टों को भय देनेवाले (अश्विना) विद्या से युक्त (माध्वी) मधुरस्वभाववालो ! (युवम्) आप दोनों (नः) हम लोगों को (आ) सब प्रकार से (गच्छतम्) प्राप्त होइये और (मम) मेरे (हवम्) आह्वान को (श्रुतम्) सुनिये ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वे ही भाग्यशाली होवें, जो यथार्थवक्ता विद्वानों के समीप जाकर वा उनको बुलाकर प्रयत्न से विद्या का अभ्यास कर के परीक्षा देते हैं ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वाजिनीवसू हिरण्यवर्त्तनी रत्नानि जुषाणा बिभ्रतौ रुद्राश्विना माध्वी ! युवं न आ गच्छतं मम हवं श्रुतम् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः कथं वर्त्तितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) समन्तात् (नः) अस्मान् (रत्नानि) रमणीयानि धनानि (बिभ्रतौ) धरन्तौ (अश्विनौ) विद्यायुक्तौ (गच्छतम्) (युवम्) युवाम् (रुद्रा) दुष्टानां भयङ्करौ (हिरण्यवर्त्तनी) यौ हिरण्यं ज्योतिर्वर्त्तेयातां तौ (जुषाणा) सेवमानौ (वाजिनीवसू) यौ वाजिनीमन्नादियुक्तां सामग्रीं वासयतस्तौ (माध्वी) मधुरस्वभावौ (मम) (श्रुतम्) (हवम्) ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - त एव भाग्यशालिनो भवेयुर्य आप्तान् विदुष उपगम्याऽऽहूय वा प्रयत्नेन विद्याभ्यासं कृत्वा परीक्षां प्रददति ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वानांजवळ जाऊन त्यांना आमंत्रित करून प्रयत्नपूर्वक विद्येचा अभ्यास करून परीक्षा देतात तेच भाग्यवान असतात. ॥ ३ ॥
04 सुष्थुभो वाम् - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
सुष्टु᳓भो वां वृषण्वसू
र᳓थे वा᳓णीची आ᳓हिता
उत᳓ वां ककुहो᳓ मृगः᳓
पृ᳓क्षः कृणोति वापुषो᳓
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
सु॒ष्टुभो॑ वां वृषण्वसू॒ रथे॒ वाणी॒च्याहि॑ता ।
उ॒त वां॑ ककु॒हो मृ॒गः पृक्षः॑ कृणोति वापु॒षो माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
सुष्टु᳓भो वां वृषण्वसू
र᳓थे वा᳓णीची आ᳓हिता
उत᳓ वां ककुहो᳓ मृगः᳓
पृ᳓क्षः कृणोति वापुषो᳓
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
suṣṭúbhaḥ ← suṣṭúbh- (nominal stem)
{case:GEN, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vr̥ṣaṇvasū ← vŕ̥ṣaṇvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ā́hitā ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:F, number:SG, non-finite:PPP}
ráthe ← rátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
vā́ṇīcī ← vā́ṇīcī- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
kakuháḥ ← kakuhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mr̥gáḥ ← mr̥gá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
utá ← utá (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
kr̥ṇoti ← √kr̥- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
pŕ̥kṣaḥ ← pŕ̥kṣ- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
vāpuṣáḥ ← vāpuṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
सु॒ऽस्तुभः॑ । वा॒म् । वृ॒ष॒ण्व॒सू॒ इति॑ वृषण्ऽवसू । रथे॑ । वाणी॑ची । आऽहि॑ता ।
उ॒त । वा॒म् । क॒कु॒हः । मृ॒गः । पृक्षः॑ । कृ॒णो॒ति॒ । वा॒पु॒षः । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- suṣṭubho ← suṣṭubhaḥ ← suṣṭubh
- [noun], genitive, singular, masculine
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- vṛṣaṇvasū ← vṛṣaṇvasu
- [noun], vocative, dual, masculine
- “affluent.”
- rathe ← ratha
- [noun], locative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vāṇīcy ← vāṇīcī
- [noun], nominative, singular, feminine
- āhitā ← ādhā ← √dhā
- [verb noun], nominative, singular
- “put; conceive; ignite; keep; effect; fuel; lend; cover; direct.”
- uta
- [adverb]
- “and; besides; uta [indecl.]; similarly; alike; even.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- kakuho ← kakuhaḥ ← kakuha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “huge; eminent; distinguished.”
- mṛgaḥ ← mṛga
- [noun], nominative, singular, masculine
- “game; deer; animal; antelope; mṛga [word]; Mṛgaśiras.”
- pṛkṣaḥ ← pṛkṣ
- [noun], accusative, plural, feminine
- “food; refreshment; power.”
- kṛṇoti ← kṛ
- [verb], singular, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- vāpuṣo ← vāpuṣaḥ ← vāpuṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “extraordinary.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे वृषण्वसू वर्षधनौ वर्षितारौ वा वसूनां हे अश्विनौ सुष्टुभः सुस्तोतुर्मम वाणीची वाग्रूपा स्तुतिः वां युवयोः रथे आहिता स्थापिता । अस्माभिः कृतेत्यर्थः । उत अपि च वां युवाभ्यां ककुहः महान् मृगः मृगयिता वापुषः वपुष्मान् यजमानः पृक्षः अन्नं हविः कृणोति करोति । तस्मात् मम हवं श्रुतम् इति ॥
Wilson
English translation:
“Showerer of wealth, the praise of your worshipper is addressed to your chariot; (to it), as well as to you, does this distinguished, devoted, embodied (adorer) offer sacrificial food; masters of mystic lore, hear my invocation.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Distinguished, devoted, embodied (adorer): the epithets are: kakuha, mṛga vāpuṣa = mahān, great, mṛgayitā searcher, vapuṣmān, having body, yajamāna (impled)
Jamison Brereton
The musical (voice) of him having good rhythm is set upon your chariot, o you whose goods are bull-like,
and your wild animal of marvelous form [=the sacrificial fire?], your lead horse, creates nourishments.
– O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
O strong and Good, the voice of him who lauds you well cleaves to your car.
And that great beast, your chariot-steed, fair, wonderful, makes dainty food. Lovers of sweetness, hear my call.
Geldner
Die Stimme des trefflichen Sängers ist als Mahnstimme auf euren Wagen gelegt, ihr Schätzereichen. Und das hochragende Tier, das erstaunliche, macht euch Kräfte - ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
Auf euren Wagen ist gelegt des Sängers Harfe, Kräftige, Und euer hohes Wagenross, das wundervolle schafft uns Gut; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
(Речь) прекрасно восхваляющего, о богатые конями,
Напевом прикреплена к вашей колеснице.
А ваш горбатый зверь
Создает (вам) силы, удивительный.
О любители меда, услышьте мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वृषण्वसू) बलिष्ठों को बसानेवाले (माध्वी) मधुर स्वभाववाले विद्यायुक्त जनो ! जो (सुष्टुभः) उत्तम स्तुति करनेवाला (वाम्) आप दोनों के (रथे) रथ में रमता है जिससे (वाणीची) वाणी (आहिता) स्थापित की गई (उत) और जो (वाम्) दोनों का (ककुहः) बड़ा (मृगः) शुद्ध करनेवाला और (वापुषः) शरीर में हुआ (पृक्षः) अन्न को (कृणोति) करता है उसके और (मम) मेरे (हवम्) आह्वान को (श्रुतम्) सुनिये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वही बड़ा होता है, जो विद्वानों के समीप से विद्या और सुशीलता को ग्रहण करता है ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वृषण्वसू माध्वी अश्विनौ ! यः सुष्टुभो वां रथं रमते येन वाणीच्याहितोत यो वां ककुहो मृगो वापुषः पृक्षः कृणोति तस्य मम च हवं श्रुतम् ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (सुष्टुभः) शोभनस्तोता (वाम्) (वृषण्वसू) यौ वृषणौ बलिष्ठान् वासयतस्तौ (रथे) (वाणीची) वाक् (आहिता) स्थापिता (उत) (वाम्) (ककुहः) महान् (मृगः) यो मार्ष्टि सः (पृक्षः) अन्नम्। पृक्ष इत्यन्ननामसु पठितम्। (निघं०२.७) (कृणोति) (वापुषः) वपुषि भवः (माध्वी) (मम) (श्रुतम्) (हवम्) ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स एव महान् भवति यो विदुषां सकाशाद्विद्यां सुशीलतां गृह्णाति ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वानांकडून विद्या व सुशीलता शिकतो तोच मोठा असतो. ॥ ४ ॥
05 बोधिन्मनसा रथ्येषिरा - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
बोधि᳓न्मनसा रथि᳓या
इषिरा᳓ हवनश्रु᳓ता
वि᳓भिश् च्य᳓वानम् अश्विना
नि᳓ याथो अ᳓द्वयाविनम्
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
बो॒धिन्म॑नसा र॒थ्ये॑षि॒रा ह॑वन॒श्रुता॑ ।
विभि॒श्च्यवा॑नमश्विना॒ नि या॑थो॒ अद्व॑याविनं॒ माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
बोधि᳓न्मनसा रथि᳓या
इषिरा᳓ हवनश्रु᳓ता
वि᳓भिश् च्य᳓वानम् अश्विना
नि᳓ याथो अ᳓द्वयाविनम्
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
bodhínmanasā ← bodhínmanas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
rathyā̀ ← rathī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
havanaśrútā ← havanaśrút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
iṣirā́ ← iṣirá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
cyávānam ← cyávāna- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
víbhiḥ ← ví- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
ádvayāvinam ← ádvayāvin- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
yāthaḥ ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
बो॒धित्ऽम॑नसा । र॒थ्या॑ । इ॒षि॒रा । ह॒व॒न॒ऽश्रुता॑ ।
विऽभिः॑ । च्यवा॑नम् । अ॒श्वि॒ना॒ । नि । या॒थः॒ । अद्व॑याविनम् । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- bodhinmanasā ← bodhinmanas
- [noun], nominative, dual, masculine
- rathyeṣirā ← rathyā ← rathya
- [noun], nominative, dual, masculine
- rathyeṣirā ← iṣirā ← iṣira
- [noun], nominative, dual, masculine
- “vigorous; bracing; quick.”
- havanaśrutā ← havana
- [noun], neuter
- “invocation.”
- havanaśrutā ← śrutā ← śrut
- [noun], nominative, dual, masculine
- “listening.”
- vibhiś ← vibhiḥ ← vi
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “vi; bird; vi.”
- cyavānam ← cyavāna
- [noun], accusative, singular, masculine
- “Cyavana.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- yātho ← yāthaḥ ← yā
- [verb], dual, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- advayāvinam ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- advayāvinam ← dvayāvinam ← dvayāvin
- [noun], accusative, singular, masculine
- “dishonest.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना बोधिन्मनसा बुध्यमानमनस्कौ रथ्या रथस्वामिनौ इषिरा शीघ्रगन्तारौ सर्वैर्गन्तव्यौ वा हवनश्रुता हवनस्य स्तुतेः श्रोतारौ युवां विभिः अश्वैः च्यवानम् ऋषिम् अद्वयाविनं मायारहितं नि याथः । यथा तमृषिं प्राप्तवन्तौ तद्वत् मां प्रति पथि नि याथः नितरामागच्छतम् ।’ प्र च्यवानाज्जुजुरुषो वव्रिम् ’ ( ऋ. सं. ५. ७४. ५ ) इति ह्युक्तम् ॥ ॥ १५ ॥
Wilson
English translation:
“With mind attentive (to praise), riding in cars, swift-moving, listening to invocations, you hastened with your steeds to the single-purposed cyavana; masters of mystic lore, hear my invocation.”
Jamison Brereton
As vigorous charioteers of attentive mind hearing a summons,
with your birds (as your team) you run down unduplicitous Cyavāna. – O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
Watchful in spirit, born on cars, impetuous, listing to his cry,
Asvins, with winged steeds ye speed down to cyavana void of guile. Lovers of sweetness, hear my call.
Geldner
Zwei Wagenfahrer aufmerksamen Sinnes, eifrig, auf den Ruf hörend, fahret ihr mit den Vogelrossen herab zu Cyavana, dem Aufrichtigen - ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
Achtsamen Sinnes kommet ihr, o Ritter, hörend das Gebet, Mit Vögeln zu Tschjavana hin, dem treuen, muntre Lenker ihr; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
Двое чутких мыслью колесничих,
Деятельных, прислушивающихся к призывам,
О Ашвины, вы спускаетесь на птицах
К Чьяване прямодушному.
О любители меда, услышьте мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- पङ्क्तिः
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (रथ्या) रथों में श्रेष्ठ (इषिरा) चलनेवाले (हवनश्रुता) आह्वान सुना गया जिनका और (बोधिन्मनसा) बोधित मन जिनका ऐसे (माध्वी) मधुर स्वभाववाले (अश्विना) विद्या के अध्यापक और उपदेशक ! आप दोनों (अद्वयाविनम्) द्वन्द्वभाव से रहित (विभिः) पक्षियों के साथ (च्यवानम्) पूँछते हुए को (नि) अत्यन्त (याथः) प्राप्त होते हैं और (मम) मेरे (हवम्) आह्वान को भी (श्रुतम्) सुनिये ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य शुद्ध अन्तःकरणवाले, प्राप्त हुई शिल्पविद्या जिनको ऐसे और कपटरहित होकर विद्यार्थियों के परीक्षक हैं, वे जगत् के मङ्गलकारक होते हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे रथ्येषिरा हवनश्रुता बोधिन्मनसा माध्वी अश्विना ! युवामद्वयाविनं विभिश्च्यवानं नि याथो मम हवं च श्रुतम् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (बोधिन्मनसा) बोधितं मनो ययोस्तौ (रथ्या) रथेषु साधू (इषिरा) गन्तारौ (हवनश्रुता) हवनं श्रुतं ययोस्तौ (विभिः) पक्षिभिस्सह (च्यवानम्) पृच्छन्तम् (अश्विना) विद्याऽध्यापकोपदेशकौ (नि) नितराम् (याथः) प्राप्नुथः (अद्वयाविनम्) इन्द्रभावरहितम् (माध्वी) (मम) (श्रुतम्) (हवम्) ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्याः शुद्धान्तःकरणाः प्राप्तशिल्पविद्या निष्कपटा विद्यार्थिनां परीक्षकाः सन्ति ते जगन्मङ्गलकरा भवन्ति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे शुद्ध अंतःकरणयुक्त असून शिल्पविद्या प्राप्त करून निष्कपटी बनून विद्यार्थ्यांचे परीक्षक या नात्याने काम करतात ती माणसे जगाचे मंगल करणारी असतात. ॥ ५ ॥
06 आ वाम् - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ वां नरा मनोयु᳓जो
अ᳓श्वासः प्रुषित᳓प्सवः
व᳓यो वहन्तु पीत᳓ये
सह᳓ सुम्ने᳓भिर् अश्विना
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
आ वां॑ नरा मनो॒युजोऽश्वा॑सः प्रुषि॒तप्स॑वः ।
वयो॑ वहन्तु पी॒तये॑ स॒ह सु॒म्नेभि॑रश्विना॒ माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
आ᳓ वां नरा मनोयु᳓जो
अ᳓श्वासः प्रुषित᳓प्सवः
व᳓यो वहन्तु पीत᳓ये
सह᳓ सुम्ने᳓भिर् अश्विना
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
manoyújaḥ ← manoyúj- (nominal stem)
{case:NOM, number:PL}
narā ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
áśvāsaḥ ← áśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pruṣitápsavaḥ ← pruṣitápsu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pītáye ← pītí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
vahantu ← √vah- (root)
{number:PL, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
váyaḥ ← ví- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
sahá ← sahá (invariable)
sumnébhiḥ ← sumná- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
आ । वा॒म् । न॒रा॒ । म॒नः॒ऽयुजः॑ । अश्वा॑सः । प्रु॒षि॒तऽप्स॑वः ।
वयः॑ । व॒ह॒न्तु॒ । पी॒तये॑ । स॒ह । सु॒म्नेभिः॑ । अ॒श्वि॒ना॒ । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- narā ← nṛ
- [noun], accusative, dual, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- manoyujo ← manaḥ ← manas
- [noun], neuter
- “mind; Manas; purpose; idea; attention; heart; decision; manas [word]; manas [indecl.]; spirit; temper; intelligence.”
- manoyujo ← yujaḥ ← yuj
- [noun], nominative, plural, masculine
- “amalgamated; harnessed.”
- ‘śvāsaḥ ← aśvāsaḥ ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- pruṣitapsavaḥ ← pruṣitapsu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “motley.”
- vayo ← vayaḥ ← vi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “vi; bird; vi.”
- vahantu ← vah
- [verb], plural, Present imperative
- “transport; bring; marry; run; drive; vāhay; drive; run; pull; nirvāpay; blow; transport; discharge; assume; remove.”
- pītaye ← pā
- [verb noun]
- “drink; gulp; soak; drink; suck; inhale.”
- saha
- [adverb]
- “together; together; with; jointly; together; saha [word]; along.”
- sumnebhir ← sumnebhiḥ ← sumna
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “favor; benevolence; sumna [word]; entreaty; favor.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे नरा कर्मणां नेतारौ हे अश्विना अश्विनौ वां युवां मनोयुजः मनोमात्रेण युज्यमानाः । सुशिक्षिता इत्यर्थः । प्रुषितप्सवः विचित्ररूपाः वयः शीघ्रगन्तारः अश्वासः अश्वाः आ वहन्तु पीतये सोमपानाय । सुम्नेभिः सह अस्मभ्यं देयैः सुखैस्तत्साधनैर्धनादिभिर्वा सह वहन्तु ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, leaders (of rites), may your horses, harnessed at will, of wondrous beauty, and of rapid course, bring you hither with good gifts to drink (of the proffered beverage); masters of mystic lore,hear my invocation.”
Jamison Brereton
Men, let your horses harnessed by thought, frothing at the mouth, let your birds carry you here, together with your good favors, to drink (soma), Aśvins.
– O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
Hither, O Heroes, let your steeds, of dappled hue, yoked at the thought,
Your flying steeds, O Asvins, bring you hitherward, with bliss, to drink. Lovers of sweetness, hear my call.
Geldner
Die wunschgeschirrten, fleckfarbigen Rosse, die Vögel sollen euch, ihr Herren Asvin, herfahren mit euren Gnaden zum Trank - ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
Euch Männer mögen Vögeln gleich die bunten Rosse fahren her, Die wunschgeschirrten zu dem Trunk, o Ritter, mit Geschenk versehn; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
Ваши, о два мужа, запрягаемые мыслью
Кони, окропленные (сладким) подкреплением,
Птицы пусть привезут (вас) на питье (сомы),
Вместе (с вашими) милостями, о Ашвины!
О любители меда, услышьте мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को शिल्पविद्या से कार्य्य सिद्ध करने चाहियें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (माध्वी) मधुर स्वभावयुक्त (नरा) नायक (अश्विना) शिल्पविद्या के जाननेवालो ! आप लोगो आप दोनों (सुम्नेभिः) सुखों के (सह) साथ (पीतये) पान के लिये जो (वाम्) आप दोनों के (मनोयुजः) मन के सदृश युक्त होनेवाले अत्यन्त वेगवान् (प्रुषितप्सवः) जलाया ईंधन आदि जिन्होंने ऐसे (वयः) व्याप्तिशील (अश्वासः) वेग आदि गुण हैं वे वाहनों को (आ) सब प्रकार से (वहन्तु) पहुँचावें उनके लिये (मम) मेरे (हवम्) आह्वान को (श्रुतम्) सुनिये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य पदार्थविद्या से शिल्पसिद्ध कार्य्यों को सिद्ध करें तो अधिक धनी होवें ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे माध्वी नराऽश्विना ! युवां सुम्नेभिः सह पीतये ये वां मनोयुजः प्रुषितप्सवो वयोऽश्वासः सन्ति ते यानान्या वहन्तु तदर्थं मम हवं श्रुतम् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैः शिल्पविद्या कार्य्याणि साधनीयानीत्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) समन्तात् (वाम्) युवयोः (नरा) नेतारौ (मनोयुजः) ये मन इव युञ्जन्ते ते वेगवत्तराः (अश्वासः) वेगादयो गुणाः (प्रुषितप्स्वः) प्रुषितं दग्धं प्सु इन्धनान्नादिकं यैस्ते (वयः) व्याप्तिशीलाः (वहन्तु) (पीतये) पानाय (सह) (सुम्नेभिः) सुखैः (अश्विना) शिल्पविद्याविदौ (माध्वी) (मम) (श्रुतम्) (हवम्) ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यदि मनुष्याः पदार्थविद्यया शिल्पसिद्धानि कार्य्याणि साध्नुवन्तु तर्हि धनवत्तरा भवन्तु ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जर माणसांनी पदार्थविद्येने शिल्प पूर्ण करणारे कार्य केले तर ते अधिक श्रीमंत होतील. ॥ ६ ॥
07 अश्विनावेह गच्छतम् - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓श्विनाव् ए᳓ह᳓ गछतं
ना᳓सत्या मा᳓ वि᳓ वेनतम्
तिर᳓श् चिद् अर्यया᳓ प᳓रि
वर्ति᳓र् यातम् अदाभिया
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
अश्वि॑ना॒वेह ग॑च्छतं॒ नास॑त्या॒ मा वि वे॑नतम् ।
ति॒रश्चि॑दर्य॒या परि॑ व॒र्तिर्या॑तमदाभ्या॒ माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
अ᳓श्विनाव् ए᳓ह᳓ गछतं
ना᳓सत्या मा᳓ वि᳓ वेनतम्
तिर᳓श् चिद् अर्यया᳓ प᳓रि
वर्ति᳓र् यातम् अदाभिया
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
áśvinau ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
gachatam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
ihá ← ihá (invariable)
mā́ ← mā́ (invariable)
nā́satyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
venatam ← √ven- (root)
{number:DU, person:2, mood:INJ, tense:PRS, voice:ACT}
ví ← ví (invariable)
aryayā́ ← aryayā́ (invariable)
cit ← cit (invariable)
pári ← pári (invariable)
tirás ← tirás (invariable)
adābhyā ← ádābhya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vartíḥ ← vartís- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
yātam ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
अश्वि॑नौ । आ । इ॒ह । ग॒च्छ॒त॒म् । नास॑त्या । मा । वि । वे॒न॒त॒म् ।
ति॒रः । चि॒त् । अ॒र्य॒ऽया । परि॑ । व॒र्तिः । या॒त॒म् । अ॒दा॒भ्या॒ । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- aśvināv ← aśvinau ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- eha ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- eha ← iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- gacchataṃ ← gacchatam ← gam
- [verb], dual, Present imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- mā
- [adverb]
- “not.”
- vi
- [adverb]
- “apart; away; away.”
- venatam ← ven
- [verb], dual, Present imperative
- “circulate.”
- tiraś ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- aryayā ← arya
- [noun], instrumental, singular, feminine
- pari
- [adverb]
- “from; about; around.”
- vartir ← vartiḥ ← vartis
- [noun], accusative, singular, neuter
- “tour.”
- yātam ← yā
- [verb], dual, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- adābhyā ← adābhya
- [noun], vocative, dual, masculine
- “trustworthy; disabused(p).”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ इह अस्मिन् यज्ञे आ गच्छतम् । हे नासस्था मा वि वेनतं विगतकामौ मा भवतम् । “ वेनतिः कान्तिकर्मा ’ ( नि, १०. ३८)। हे अदाभ्या अहिंस्यौ पूज्यौ अर्यया अर्यौ स्वामिनौ युवाम् ॥ ‘सुपां सुलुक्’ इत्यादिना सुपो याजादेशः ॥ तिरश्चित् अन्तर्हितात् दूरदेशादपि युवां वर्तिः अस्मद्यज्ञगृहं परि यातम् आगच्छतम् ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, come hither; Nāsatyas, be not unpropitious; invincible lords, come from hidden (regions) to our sacrificial hall; maste of mystic lore, hear my invocation.”
Jamison Brereton
Aśvins, come here to this place. Nāsatyas, do not lose the track.
Even beyond (all those “I shall win”-s) in the search for your compatriot, journey around your course, o undeceivable ones.
– O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
O Asvins, hither come to us; Nasatyas, be not disinclined.
Through longing for the pious turn out of the way to reach our home. Lovers of sweetness, bear my call.
Geldner
Asvin! Kommt hierher! Nasatya´s, wendet euren Blick nicht ab! Machet eure Rundfahrt an den Nebenbuhlern vorbei, um den Edlen aufzusuchen, ihr Untrügliche - ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
O Ritter, kommet her zu uns, ihr treuen, nicht entziehet euch; Auch durch die Feinde kommet her zur Einkehr, o untrügliche; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
О Ашвины, приезжайте сюда!
О Насатьи, не отворачивайтесь!
Мимо (врагов) ради друга
Совершите (свой) круговой объезд, о не терпящие обмана!
О любители меда, услышьте мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- स्वराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को कैसे वर्त्ताव करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (नासत्या) नहीं विद्यमान असत्य व्यवहार जिनके ऐसे (अदाभ्या) नहीं हिंसा करने योग्य (माध्वी) मधुर स्वभाववाले (अश्विनौ) विद्या में व्याप्त ! आप दोनों (इह) इस संसार में (आ, गच्छतम्) आइये तथा (अर्य्यया) वैश्य या स्वामी की स्त्री से (वेनतम्) कामना करो (तिरः) तिरस्कार को (चित्) भी (मा) मत करो (वर्त्तिः) मार्ग को (परि, यातम्) सब ओर से प्राप्त होओ और (मम) मेरे (हवम्) आह्वान को (वि) विशेष करके (श्रुतम्) सुनो ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे स्त्रीपुरुषो ! आप दोनों गृहस्थ मार्ग में वर्त्ताव करके धर्म्म से सन्तान और ऐश्वर्य की इच्छा करो तथा अध्यापन और परीक्षा सदा ही करो ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे नासत्याऽदाभ्या माध्वी अश्विनौ ! युवामिहाऽऽगच्छतमर्य्यया वेनतं तिरश्चिन्मां कुर्य्यातं वर्त्तिः परि यातं मम हवं विश्रुतम् ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः कथं वर्त्तितव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विनौ) व्याप्तविद्यौ (आ) (इह) अस्मिन् संसारे (गच्छतम्) (नासत्या) अविद्यमानासत्यव्यवहारौ (मा) (वि) (वेनतम्) कामयतम् (तिरः) तिरस्कारम् (चित्) अपि (अर्य्यया) अर्य्यस्य स्त्रिया (परि) (वर्त्तिः) मार्गम् (यातम्) (अदाभ्या) अहिंसनीयौ (माध्वी) (मम) (श्रुतम्) (हवम्) ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे स्त्रीपुरुषौ ! युवां गृहस्थमार्गे वर्त्तित्वा धर्म्येण सन्तानानैश्वर्य्यं चेच्छतम्। अध्यापनपरीक्षे च सदैव कुर्य्यातम् ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे स्त्री-पुरुषांनो! तुम्ही गृहस्थधर्माचे पालन करून धर्माने संतानाची व ऐश्वर्याची इच्छा बाळगा. अध्यापन करा व सदैव परीक्षा करत राहा. ॥ ७ ॥
08 अस्मिन्यज्ञे अदाभ्या - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अस्मि᳓न् यज्ञे᳓ अदाभिया
जरिता᳓रं शुभस् पती
अवस्यु᳓म् अश्विना युवं᳓
गृण᳓न्तम् उ᳓प भूषथो
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
अ॒स्मिन्य॒ज्ञे अ॑दाभ्या जरि॒तारं॑ शुभस्पती ।
अ॒व॒स्युम॑श्विना यु॒वं गृ॒णन्त॒मुप॑ भूषथो॒ माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
अस्मि᳓न् यज्ञे᳓ अदाभिया
जरिता᳓रं शुभस् पती
अवस्यु᳓म् अश्विना युवं᳓
गृण᳓न्तम् उ᳓प भूषथो
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
Morph
adābhyā ← ádābhya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
asmín ← ayám (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yajñé ← yajñá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
jaritā́ram ← jaritár- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
patī ← páti- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śubhaḥ ← śúbh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
avasyúm ← avasyú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
bhūṣathaḥ ← √bhūṣ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
gr̥ṇántam ← √gr̥̄- 1 (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRS, voice:ACT}
úpa ← úpa (invariable)
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
अ॒स्मिन् । य॒ज्ञे । अ॒दा॒भ्या॒ । ज॒रि॒तार॑म् । शु॒भः॒ । प॒ती॒ इति॑ ।
अ॒व॒स्युम् । अ॒श्वि॒ना॒ । यु॒वम् । गृ॒णन्त॑म् । उप॑ । भू॒ष॒थः॒ । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- asmin ← idam
- [noun], locative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- yajñe ← yajña
- [noun], locative, singular, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- adābhyā ← adābhya
- [noun], nominative, dual, masculine
- “trustworthy; disabused(p).”
- jaritāraṃ ← jaritāram ← jaritṛ
- [noun], accusative, singular, masculine
- “singer.”
- śubhas ← śubhaḥ ← śubh
- [noun], genitive, singular, feminine
- patī ← pati
- [noun], nominative, dual, masculine
- “husband; overlord; king; deity; īśvara; ruler; pati [word]; commanding officer; leader; owner; mayor; lord.”
- avasyum ← avasyu
- [noun], accusative, singular, masculine
- “seeking protection; helpless.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- gṛṇantam ← gṛ
- [verb noun], accusative, singular
- “praise.”
- upa
- [adverb]
- “towards; on; next.”
- bhūṣatho ← bhūṣathaḥ ← bhūṣ
- [verb], dual, Present indikative
- “endeavor; attend; strive.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
हे अदाभ्या अहिंस्यौ हे शुभस्पती उदकस्य स्वामिनौ अश्विना अश्विनौ युवं युवाम् अस्मिन् यज्ञे जरितारं स्तोतारम् अवस्युं गृणन्तं स्तुवन्तं माम् उप भूषथः उपप्राप्नुतम् ॥
Wilson
English translation:
“Invincible Aśvins, lords of water, favour Avasyu, glorifying you at this sacrifice; masters of mystic lore, hear my invocation.”
Jamison Brereton
In this sacrifice, o undeceivable lords of beauty, you attend to the singer seeking help as he sings—both of you, Aśvins.
– O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
Ye Lords of Splendour, free from guile, come, stand at this our sacrifice.
Beside the singer, Asvins, who longs for your grace and lauds you both. Lovers of sweetness, hear my call.
Geldner
Bei diesem Opfer achtet ihr untrüglichen Herren der Schönheit auf den Sänger! Ihr achtet auf den schutzsuchenden Lobredner, o Asvin - ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
Bei diesem Opfer nahet euch dem Sänger, der nach Gunst verlangt, O Herrn des Schmucks, untrügliche, o Ritter, ihr dem preisenden; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
Во время этого жертвоприношения, о не терпящие обмана,
О повелители красоты, вы заботитесь
О певце, ищущем помощи,
О Ашвины, прославляющем (вас).
О любители меда, услышите мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर स्त्रीपुरुष क्या करें, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अदाभ्या) नहीं हिंसा करने योग्य (माध्वी) मधुर स्वभाववाले (शुभः, पती) कल्याणकारक व्यवहार के पालन करनेवाले (अश्विना) ब्रह्मचर्य्य से प्राप्त हुई विद्या जिनको ऐसे स्त्री पुरुषो ! (युवम्) आप दोनों (अस्मिन्) इस गृहाश्रम नामक (यज्ञे) उत्तम प्रकार प्राप्त होने योग्य यज्ञ में (जरितारम्) स्तुति करने और (अवस्युम्) अपने कल्याण की इच्छा वा कामना करनेवाले (गृणन्तम्) स्तुति करते हुए जन को (उप, भूषथः) शोभित करते हो (मम) मेरे (हवम्) आह्वान को भी (श्रुतम्) सुनिये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो स्त्री पुरुष गृहाश्रम में वर्त्तमान उत्तम आचरणवाले स्तुतियों से स्तुति करनेवाले गृह के कृत्यों को शोभित करते हैं तथा अध्यापन और परीक्षा से विद्या का उन्नति करते हैं, वे ही इस जगत् में प्रशंसित होते हैं ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अदाभ्या माध्वी शुभस्पती अश्विना ! युवस्मिन् यज्ञे जरितारमवस्युं गृणन्तं जनमुपभूषथो मम हवं च श्रुतम् ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स्त्रीपुरुषौ किं कुर्य्यातामित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्मिन्) गृहाश्रमाख्ये (यज्ञे) सम्यग्गन्तव्ये (अदाभ्या) अहिंसनीयौ (जरितारम्) स्तोतारम् (शुभः, पती) कल्याणकरव्यवहारस्य पालकौ (अवस्युम्) आत्मनोऽवं रक्षणमिच्छुं कामयमानं वा (अश्विना) ब्रह्मचर्य्येण प्राप्तविद्यौ स्त्रीपुरुषौ (युवम्) युवाम् (गृणन्तम्) स्तुवन्तम् (उप) (भूषथः) (माध्वी) (मम) (श्रुतम्) (हवम्) ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये स्त्रीपुरुषा गृहाश्रमे वर्त्तमानाः शुभाचरणाः स्तुतिभिः स्तावका गृहकृत्यान्यलङ्कुर्वन्ति। अध्यापनपरीक्षाभ्यां विद्यां चोन्नयन्ति त एवेह प्रशंसिता भवन्ति ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे स्त्री-पुरुष गृहस्थाश्रमात उत्तम आचरण करतात. प्रशंसनीय गृहकृत्ये करतात. अध्यापन करून परीक्षेने विद्येची उन्नती करतात तेच या जगात प्रशंसनीय ठरतात. ॥ ८ ॥
09 अभूदुषा रुशत्पशुराग्निरधाय्यृत्वियः - पङ्क्तिः
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓भूद् उषा᳓ रु᳓शत्पशुर्
आ᳓ग्नि᳓र् अधायि ऋत्वि᳓यः
अ᳓योजि वां वृषण्वसू
र᳓थो दस्राव् अ᳓मर्तियो
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
मूलम् ...{Loading}...
अभू॑दु॒षा रुश॑त्पशु॒राग्निर॑धाय्यृ॒त्वियः॑ ।
अयो॑जि वां वृषण्वसू॒ रथो॑ दस्रा॒वम॑र्त्यो॒ माध्वी॒ मम॑ श्रुतं॒ हव॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - अवस्युरात्रेयः
- छन्दः - पङ्क्तिः
Thomson & Solcum
अ᳓भूद् उषा᳓ रु᳓शत्पशुर्
आ᳓ग्नि᳓र् अधायि ऋत्वि᳓यः
अ᳓योजि वां वृषण्वसू
र᳓थो दस्राव् अ᳓मर्तियो
मा᳓ध्वी म᳓म श्रुतं ह᳓वम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M;; repeated line
genre M;; repeated line
Morph
ábhūt ← √bhū- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
rúśatpaśuḥ ← rúśatpaśu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
uṣā́ḥ ← uṣás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
adhāyi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
agníḥ ← agní- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
r̥tvíyaḥ ← r̥tvíya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
áyoji ← √yuj- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:AOR, voice:PASS}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vr̥ṣaṇvasū ← vŕ̥ṣaṇvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ámartyaḥ ← ámartya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
dasrau ← dasrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
mā́dhvī ← mā́dhvī- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
máma ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:SG}
śrutam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:ACT}
पद-पाठः
अभू॑त् । उ॒षाः । रुश॑त्ऽपशुः । आ । अ॒ग्निः । अ॒धा॒यि॒ । ऋ॒त्वियः॑ ।
अयो॑जि । वा॒म् । वृ॒ष॒ण्व॒सू॒ इति॑ वृषण्ऽवसू । रथः॑ । द॒स्रौ॒ । अम॑र्त्यः । माध्वी॒ इति॑ । मम॑ । श्रु॒त॒म् । हव॑म् ॥
Hellwig Grammar
- abhūd ← abhūt ← bhū
- [verb], singular, Root aorist (Ind.)
- “become; be; originate; transform; happen; result; exist; be born; be; be; come to life; grow; elapse; come to mind; thrive; become; impend; show; conceive; understand; stand; constitute; serve; apply; behave.”
- uṣā ← uṣāḥ ← uṣas
- [noun], nominative, singular, feminine
- “Ushas; dawn; uṣas [word]; morning.”
- ruśatpaśur ← ruśat
- [noun]
- “white; bright; bright.”
- ruśatpaśur ← paśuḥ ← paśu
- [noun], nominative, singular, feminine
- “domestic animal; sacrificial animal; animal; cattle; Paśu; stupid; Paśu; herd; goat.”
- āgnir ← ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- āgnir ← agniḥ ← agni
- [noun], nominative, singular, masculine
- “fire; Agni; sacrificial fire; digestion; cautery; Plumbago zeylanica; fire; vahni; agni [word]; agnikarman; gold; three; jāraṇa; pyre; fireplace; heating.”
- adhāyy ← adhāyi ← dhā
- [verb], singular, Aorist passive
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- ṛtviyaḥ ← ṛtviya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “regular; punctual; timely.”
- ayoji ← yuj
- [verb], singular, Aorist passive
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- vṛṣaṇvasū ← vṛṣaṇvasu
- [noun], vocative, dual, masculine
- “affluent.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- dasrāv ← dasrau ← dasra
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins.”
- amartyo ← amartyaḥ ← amartya
- [noun], nominative, singular, masculine
- “immortal.”
- mādhvī
- [noun], vocative, dual, masculine
- “sweet; sweet.”
- mama ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- śrutaṃ ← śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
सायण-भाष्यम्
उषाः व्युष्टिः अभूत् । अग्निः च रुशत्पशुः दीप्तपशुमान् । प्रकाशितहविरित्यर्थः । अथवा पशवः किरणाः । रुशद्रश्मिः सन् अधायि वेद्यामधीयत अग्निः अहवनीयः ऋत्वियः ऋतौ काले भवः । हे वृषण्वसू प्रदत्तधनौ हे दस्रौ वां युवयोः अमर्त्यः अमरणधर्मा ध्रुवः रथः अयोजि । अश्वैर्युक्तो भवत्वित्यर्थः ॥ ‘छन्दसि लुङ्लङ्लिटः’ इत्यनेकेष्वर्थेषु लुङ् भवति । इह प्रार्थनायाम् । माध्वी इत्यादि गतम् ॥ ॥ १६ ॥
Wilson
English translation:
“The dawn has come; the Agni of the season, blazing with the oblation has been plural ced (upon the altar); showerers of wealth, subduers of foes, your immortal chariot has been harnessed; masters of mystic lore, hear my invocation.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Blazing with the oblation: ruśat paśu = blazing with the victim; but here, paśu = raśmī, a ray; or haviṣ, oblation
Jamison Brereton
Dawn with her glowing herds has appeared. Agni has been installed at the right ritual moment.
The immortal chariot has been harnessed for you, o wondrous ones whose goods are bull-like.
– O honey-rich ones, hear my summons.
Griffith
Dawn with her white herd hath appeared, and in due time hath fire been placed.
Harnessed is your immortal car, O WonderWorkers, strong and kind. Lovers of sweetness, bear my call.
Geldner
Die Usas mit dem hellfarbigen Tier ist erschienen, Agni ward zu rechter Zeit angelegt. Euer unsterblicher Wagen ward angeschirrt, ihr schätzereichen Meister - ihr Süßesliebende, erhöret meinen Ruf!
Grassmann
Uschas mit lichter Heerde kam, und Agni ward zur Zeit entflammt, Eur Wagen, kräft’ge, ward geschirrt, der nie vergeht, o Prächtige; ihr lieben, höret meinen Ruf.
Elizarenkova
Возникла Ушас со сверкающим стадом.
Агни своевременно разложен.
Запряжена, о богатые конями, ваша
Бессмертная колесница, о чудесные.
О любители меда, услышьте мой призыв!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- अमहीयुः
- निचृत्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर स्त्री-पुरुष कैसा वर्त्ताव करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वृषण्वसू) बलिष्ठ दो देहों को वसाने और (दस्रौ) दुःख के नाश करनेवाले (माध्वी) मधुर स्वभाववाले स्त्री-पुरुषो ! जिन (वाम्) आप दोनों को (रुशत्पशुः) पाला पशु जिसने वह (ऋत्वियः) ऋतु-ऋतु में यज्ञ करानेवाला (अग्निः) अग्नि (आ, अधायि) स्थापन किया जाता है और (उषाः) प्रातःकाल के सदृश (अभूत्) होवे और (अमर्त्यः) नहीं विद्यमान मनुष्य जिसमें ऐसा (रथः) वाहन (अयोजि) युक्त किया जाता वे आप दोनों (मम) मेरे (हवम्) आह्वान को (श्रुतम्) सुनिये और हे स्त्री के पति ! जो पत्नी प्रातःकाल के सदृश होवे, उसको निरन्तर प्रसन्न करो ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सदा स्त्री-पुरुष ऋतुगामी होवें, सदा शरीर के आरोग्य और पुष्टि को करें तथा विद्या की उन्नति करके आनन्द की उन्नति करें ॥९॥ इस सूक्त में अश्विपदवाच्य विद्वान् स्त्री-पुरुष के गुण वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह पचहत्तरवाँ सूक्त और सोलहवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वृषण्वसू दस्रौ माध्वी स्त्रीपुरुषौ ! ययोर्वां रुशत्पशुर्ऋत्वियोऽग्निराऽधाय्युषा अभूत्। अमर्त्यो रथोऽयोजि तौ युवां मम हवं श्रुतम्, हे पते ! या पत्न्युषा इवाभूतां सततं प्रसादय ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनः स्त्रीपुरुषौ कथं वर्त्तेयातामित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अभूत्) भवेत् (उषाः) प्रातर्वेलेव (रुशत्पशुः) पालितः पशुर्येन सः। रुशदिति पशुनामसु पठितम्। (निघं०४.३) (आ) (अग्निः) पावकः (अधायि) ध्रियते (ऋत्वियः) ऋतुयाजकः (अयोजि) योज्यते (वाम्) युवयोः (वृषण्वसू) यौ वृषणौ बलिष्ठौ देहौ वासयतस्तौ (रथः) यानम् (दस्रौ) दुःखनाशकौ (अमर्त्यः) अविद्यमाना मर्त्या यस्मिन् सः (माध्वी) (मम) (श्रुतम्) (हवम्) ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - सदा स्त्रीपुरुषावृतुगामिनौ भवेतां सर्वदा शरीरस्यारोग्यं पुष्टिं च सम्पादयेतां विद्योन्नतिञ्च विधायाऽऽनन्दमुन्नयतामिति ॥९॥ अत्राश्विविद्वत्स्त्रीपुरुषगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति पञ्चसप्ततितमं सूक्तं षोडशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स्त्री-पुरुषांनी सदैव ऋतुगामी असावे. सदैव शरीर व आरोग्य सुदृढ ठेवावे. तसेच विद्येची उन्नती करून आनंदाची वृद्धी करावी. ॥ ९ ॥