सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
कूष्ठः’ इति दशर्चं द्वितीयं सूक्तं पौरस्यार्षम् । कूष्ठः’ इत्यनुक्रमणिका । पूर्वत्र तुशब्दात् इदमप्यानुष्टुभम् । आश्विनं तत्’ इति पूर्वोक्तत्वात् । प्रातरनुवाकाश्विनशस्त्रयोः पूर्वसूक्तेन सहोक्तो विनियोगः ॥
Jamison Brereton
74 (428)
Aśvins
Paura Ātreya
10 verses: anuṣṭubh
The hymn opens with the poet wondering where the Aśvins can be (vs. 1). Are they with another people (vs. 2)? Or to whom are they traveling (vs. 3)? The poet wishes them to come to Atri—as in the last hymn, the poet himself (vs. 1)—and to seek out his poetic formulations (vs. 3), not those of others. Several verses later, the poet returns once more to beg the Aśvins’ attention (vs. 6), to ask again whose inspired poetry and sacrifices have attracted the Aśvins (vs. 7), and to urge them to come to him (vss. 8–10). The last verse of the hymn echoes the first: verse 1 asks where the Aśvins are (kū́ ṣṭhaḥ) and whether they will hear the poet (śravathaḥ); verse 10 addresses them wherever they are (kárhi cid) and anticipates that they will hear him (śuśrūyā́tam). Also, in the first verse the poet addresses the Aśvins as manāvasū “whose goods are zeal”—that is, as those who bring vigor and passion to sacrifi cers—and vr̥ṣaṇvasū “whose goods are bull-like,” but in the last he speaks not of goods that the Aśvins bring but rather of the “good benefits” (vásvīḥ … bhújaḥ) the Aśvins will receive, thus reversing the beneficiaries of the goods.
How the internal verses set within this frame are connected to the rest of the hymn is not clear. They tell how the Aśvins rescued Paura from real or metaphorical waters (vs. 4) and Cyavāna from old age and impotence (vs. 5). The story of Paura, whom the Anukramaṇī identifies as the poet of the hymn, is told elliptically. There is a cryptic etymological play on Paura’s name in 4ab that suggests that Paura had lost the prosperity that was his by right, or at least by name, but that he was restored to “muchness” by the Aśvins. Unfortunately, the meaning of paurá is not secure and therefore neither is this interpretation. This word play on paurá is set within a causal hí-clause, which normally would be dependent but here apparently is not, and it is then followed by an incomplete dependent clause, which lacks both subject and verb. The abstract dative gr̥bhītátātaye “for captivity” suggests supplying a verb derived from √gr̥bh “capture”—“they capture him” or the like—but this interpreta tion is not at all secure. Is the fragmented syntax an icon of the desperate situation that the Aśvins were able to redress?
01 कूष्टो देवावश्विनाद्या - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
कू᳐᳓ष्ठो देवाव् अश्विना
अद्या᳓ दिवो᳓ मनावसू
त᳓च् छ्रवथो वृषण्वसू
अ᳓त्रिर् वाम् आ᳓ विवासति
मूलम् ...{Loading}...
कूष्ठो॑ देवावश्विना॒द्या दि॒वो म॑नावसू ।
तच्छ्र॑वथो वृषण्वसू॒ अत्रि॑र्वा॒मा वि॑वासति ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
कू᳐᳓ष्ठो देवाव् अश्विना
अद्या᳓ दिवो᳓ मनावसू
त᳓च् छ्रवथो वृषण्वसू
अ᳓त्रिर् वाम् आ᳓ विवासति
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
devau ← devá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
kū́ ← kū́ (invariable)
sthaḥ ← √as- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
adyá ← adyá (invariable)
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
manāvasū ← manāvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śravathaḥ ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:SBJV, tense:AOR, voice:ACT}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vr̥ṣaṇvasū ← vŕ̥ṣaṇvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
átriḥ ← átri- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vivāsati ← √vanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT, mood:DES}
पद-पाठः
कूऽस्थः॑ । दे॒वौ॒ । अ॒श्वि॒ना॒ । अ॒द्य । दि॒वः । म॒ना॒व॒सू॒ इति॑ ।
तत् । श्र॒व॒थः॒ । वृ॒ष॒ण्व॒सू॒ इति॑ वृषण्ऽवसू । अत्रिः॑ । वा॒म् । आ । वि॒वा॒स॒ति॒ ॥
Hellwig Grammar
- kūṣṭho ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- devāv ← devau ← deva
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- aśvinādyā ← aśvinā ← aśvin
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- aśvinādyā ← adyā ← adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- manāvasū ← manāvasu
- [noun], vocative, dual, masculine
- tacchravatho ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- tacchravatho ← śravathaḥ ← śru
- [verb], dual, Aorist conj./subj.
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- vṛṣaṇvasū ← vṛṣaṇvasu
- [noun], nominative, dual, masculine
- “affluent.”
- atrir ← atriḥ ← atri
- [noun], nominative, singular, masculine
- “Atri; Atri; atri [word].”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vivāsati ← vivās ← √van
- [verb], singular, Present indikative
- “invite; endeavor; try for.”
सायण-भाष्यम्
हे देवौ हे मनावसू स्तुतिधनौ अश्विना अद्य अस्मिन् यागदिने दिवः द्युलोकात् आगत्य कूष्ठः । व्यत्ययेनैकवचनम् । कौ भूमौ तिष्ठन्तौ सन्तौ तत् स्तोत्रं श्रवथः शृणुथः । हे वृषण्वसू वर्षकधनौ वाम् अत्रिः अत्रेः पुत्रः आ विवासति सर्वतः परिचरति ॥ अथवा कू इत्यस्य निपातस्य स्थ इत्याख्यातेन ‘सह’ इति योगविभागात् समासः । ऐकस्वर्यं चाध्येतृसमयप्राप्तम् । ‘अराइव’ (ऋ. सं. ५. ५८. ५) इत्यत्र यथेवशब्दः , • कूचिज्जायते ’ ( ऋ. सं. १०. ४.५), ‘कूचिस्सन्तम्’ (ऋ. सं. १०. ९३. ११ ) इत्यादिवदत्रापि द्रष्टव्यम् ॥ क्व स्थितौ भवथः । अत्रिर्युवां स्तौति तं श्रुणुथ इत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Divine Ādityas, affluent in praise, descended this day from heaven upon the earth, hear that (laudation), which, liberal showerers (of benefits), Atri ever address to you.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Descendeḍ..upon the earth: kūṣṭhaḥ = bhūmau tiṣṭhantau, being upon the earth; or, ku = kva, where, where are you two abiding?
Jamison Brereton
Where in heaven are you today, o divine Aśvins whose goods are zeal? Will you hear this, o you whose goods are bull-like? Atri is trying to win you.
Griffith
WHERE in the heavens are ye to-day, Gods, Asvins, rich in constancy?
Hear this, ye excellent as Steers: Atri inviteth you to come.
Geldner
Wo seid ihr Götter Asvin heute, ihr Söhne des Himmels, ihr Gedankenreichen? Das sollet ihr Schatzreiche hören; Atri wünscht euch her.
Grassmann
Wo seid ihr Ritter heut am Tag, o treugesinnte Götter ihr? O heldenstarke, dies vernehmt, es will euch Atri hier erfreun.
Elizarenkova
Где вы находитесь, о два бога Ашвина,
Сегодня, о (сыновья) неба, богатые привязанностью?
Вы должны услышать это, о богатые конями:
Атри хочет вас залучить.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब दश ऋचावाले चौहत्तरवें सूक्त का आरम्भ है, इसके प्रथम मन्त्र में अब मनुष्यों को क्या अनुष्ठान करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मनावसू) मन को वसानेवाले (वृषण्वसू) उत्तमों को वसानेवाले (अश्विना) विद्या से व्याप्त (देवौ) विद्वानो ! जो (कूष्ठः) पृथिवी में स्थित होनेवाला (अत्रिः) विद्या प्राप्त जन (अद्य) इस समय (दिवः) प्रकाश के सम्बन्ध में (वाम्) आप दोनों का (आ, विवासति) सब प्रकार से सेवन करता है (तत्) उसको आप दोनों (श्रवथः) सुनते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानो ! जो आप लोगों का सेवन करते हैं वे बहुश्रुत, विचारशील विद्वान् जन सम्पूर्ण श्रेष्ठ कर्म्मों का सेवन करते हैं और वे दुःख से रहित होते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनावसू वृषण्वसू अश्विना देवौ ! यः कूष्ठोऽत्रिरद्य दिवो वामाविवासति तद्युवां श्रवथः ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मनुष्यैः किमनुष्ठेयमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कूष्ठः) यः कौ पृथिव्यां तिष्ठति (देवौ) विद्वांसौ (अश्विना) व्याप्तविद्यौ (अद्य) (दिवः) प्रकाशस्य (मनावसू) यौ मनो वासयतस्तौ (तत्) (श्रवथः) शृणुथः (वृषण्वसू) यौ वृषणो वासयतस्तौ (अत्रिः) आप्तविद्यः (वाम्) (आ, विवासति) समन्तात्सेवते ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वांसो ! ये युष्मान् सेवन्ते ते बहुश्रुता मननशीला विद्वांसः सर्वाणि सत्कर्म्माणि सेवन्ते ते दुःखरहिता जायन्ते ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात अध्यापक, उपदेशक व विद्वान यांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे विद्वानांनो! जे तुम्हाला मानतात ते बहुश्रुत विचारशील विद्वान लोक संपूर्ण श्रेष्ठ कर्मांचा स्वीकार करून दुःखरहित होतात. ॥ १ ॥
02 कुह त्या - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
कु᳓ह त्या᳓ कु᳓ह नु᳓ श्रुता᳓
दिवि᳓ देवा᳓ ना᳓सतिया
क᳓स्मिन्न् आ᳓ यतथो ज᳓ने
को᳓ वां नदी᳓नां᳐ स᳓चा
मूलम् ...{Loading}...
कुह॒ त्या कुह॒ नु श्रु॒ता दि॒वि दे॒वा नास॑त्या ।
कस्मि॒न्ना य॑तथो॒ जने॒ को वां॑ न॒दीनां॒ सचा॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
कु᳓ह त्या᳓ कु᳓ह नु᳓ श्रुता᳓
दिवि᳓ देवा᳓ ना᳓सतिया
क᳓स्मिन्न् आ᳓ यतथो ज᳓ने
को᳓ वां नदी᳓नां᳐ स᳓चा
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
kúha ← kúha (invariable)
kúha ← kúha (invariable)
nú ← nú (invariable)
śrutā́ ← √śru- (root)
{case:NOM, gender:M, number:DU, non-finite:PPP}
tyā́ ← syá- ~ tyá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
devā́ ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
diví ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
nā́satyā ← nā́satya- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
jáne ← jána- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
kásmin ← ká- (pronoun)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
yatathaḥ ← √yat- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
nadī́nām ← nadī́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:PL}
sácā ← sácā (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
पद-पाठः
कुह॑ । त्या । कुह॑ । नु । श्रु॒ता । दि॒वि । दे॒वा । नास॑त्या ।
कस्मि॑न् । आ । य॒त॒थः॒ । जने॑ । कः । वा॒म् । न॒दीना॑म् । सचा॑ ॥
Hellwig Grammar
- kuha
- [adverb]
- “wherein.”
- tyā ← tya
- [noun], nominative, dual, masculine
- “that.”
- kuha
- [adverb]
- “wherein.”
- nu
- [adverb]
- “now; already.”
- śrutā ← śru
- [verb noun], nominative, dual
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- divi ← div
- [noun], locative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- devā ← deva
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- nāsatyā ← nāsatya
- [noun], nominative, dual, masculine
- “Asvins; nāsatya [word].”
- kasminn ← kasmin ← ka
- [noun], locative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yatatho ← yatathaḥ ← yat
- [verb], dual, Present indikative
- “strive; endeavor; join; equal; rival.”
- jane ← jana
- [noun], locative, singular, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- nadīnāṃ ← nadīnām ← nadī
- [noun], genitive, plural, feminine
- “river; nadī; nadī [word]; Premna spinosa Roxb..”
- sacā
- [adverb]
- “jointly.”
सायण-भाष्यम्
त्या तौ देवा देवौ नासत्या अश्विनौ कुह कुत्र तिष्ठतः । नु अद्य कुह श्रुता कुत्र श्रुतौ दिवि द्युलोके निवसत इति शेषः । अथ प्रत्यक्षकृतः । हे देवौ युवां कस्मिन् जने यजमाने आ यतथः आगच्छथः । कः स्तोता वां युवयोः नदीनां स्तुतीनां सचा सहायः स्यात् ॥
Wilson
English translation:
“The divine Nāsatyās, where are they? where are they heard if in heaven? to what worshipper do you come? who may be the associate of your praises?”
Jamison Brereton
Where are these two? Where are they famed—the Nāsatyas, the two gods in heaven?
Among what people do you take your place? Which of you two is in company with rivers?
Griffith
Where are they now? Where are the Twain, the famed Nasatyas, Gods in heaven?
Who is the man ye strive to reach? Who of your suppliants is with you?
Geldner
Wo sind die zwei? Wo im Himmel hört man von den Göttern Nasatya´s? Bei welchem Volke sucht ihr heute Anschluß? Wer hält euch fest im Bereich der Flüsse?
Grassmann
Wo sind sie? wo die herrlichen? im Himmel treue Götter sie, Zu welchem Manne geht ihr hin? und welcher Rufer ist euch nah?
Elizarenkova
Где эти двое? Где сейчас слышно
На небе о богах Насатья?
У какого человека вы займете должное место?
Кто вас (удержит) возле рек?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को विद्वानों के प्रति कैसे पूछना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अध्यापक और उपदेशक जनो ! (त्या) ये (नासत्या) सत्यस्वरूप (कुह) कहाँ वर्त्तमान हैं और (कुह) कहाँ (श्रुता) सुने हुए (देवा) श्रेष्ठ गुणवाले होते हैं और तुम (कस्मिन्) किस (जने) जन में (आ, यतथः) सब ओर से यत्न करते हो (वाम्) उन आप दोनों की (नदीनाम्) नदियों के (सचा) सम्बन्ध से (कः) कौन (नु) शीघ्र है जो (दिवि) श्रेष्ठ व्यवहार वा प्रकाश में प्रयत्न करते हो ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिज्ञासु जनों को चाहिये कि विद्वानों के समीप जाकर बिजुली आदि की विद्याओं को पूछें ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अध्यापकोपदेशकौ ! त्या नासत्या कुह वर्त्तेते कुह श्रुता देवा भवतो युवां कस्मिञ्जन आ यतथो वां तयोर्युवयोर्नदीनां सचा को न्वस्ति यौ दिव्या यतथः ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैर्विदुषः प्रति कथं प्रष्टव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कुह) क्व (त्या) तौ (कुह) (नु) सद्यः (श्रुता) श्रुतौ (दिवि) दिव्ये व्यवहारे प्रकाशे वा (देवा) दिव्यगुणौ (नासत्या) सत्यस्वरूपौ (कस्मिन्) (आ) (यतथः) यतेथे। अत्र व्यत्ययेन परस्मैपदम्। (जने) (कः) (वाम्) युवाम् (नदीनाम्) (सचा) समवाये ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिज्ञासुभिर्विदुषां सनीडं गत्वा विद्युदादिविद्याः प्रष्टव्याः ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जिज्ञासू लोकांनी विद्वानांकडून विद्युत इत्यादीच्या विद्येबाबत माहिती घ्यावी. ॥ २ ॥
03 कं याथः - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
कं᳓ याथः कं᳓ ह गछथः
क᳓म् अ᳓छा युञ्जथे° र᳓थम्
क᳓स्य ब्र᳓ह्माणि रण्यथो
वयं᳓ वाम् उश्मसीष्ट᳓ये
मूलम् ...{Loading}...
कं या॑थः॒ कं ह॑ गच्छथः॒ कमच्छा॑ युञ्जाथे॒ रथ॑म् ।
कस्य॒ ब्रह्मा॑णि रण्यथो व॒यं वा॑मुश्मसी॒ष्टये॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
कं᳓ याथः कं᳓ ह गछथः
क᳓म् अ᳓छा युञ्जथे° र᳓थम्
क᳓स्य ब्र᳓ह्माणि रण्यथो
वयं᳓ वाम् उश्मसीष्ट᳓ये
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
gachathaḥ ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ha ← ha (invariable)
kám ← ká- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kám ← ká- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yāthaḥ ← √yā- 1 (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ácha ← ácha (invariable)
kám ← ká- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
rátham ← rátha- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
yuñjāthe ← √yuj- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
bráhmāṇi ← bráhman- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
kásya ← ká- (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
raṇyathaḥ ← √ranⁱ- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
iṣṭáye ← iṣṭí- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
uśmasi ← √vaś- (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
पद-पाठः
कम् । या॒थः॒ । कम् । ह॒ । ग॒च्छ॒थः॒ । कम् । अच्छ॑ । यु॒ञ्जा॒थे॒ इति॑ । रथ॑म् ।
कस्य॑ । ब्रह्मा॑णि । र॒ण्य॒थः॒ । व॒यम् । वा॒म् । उ॒श्म॒सि॒ । इ॒ष्टये॑ ॥
Hellwig Grammar
- kaṃ ← kam ← ka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- yāthaḥ ← yā
- [verb], dual, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- kaṃ ← kam ← ka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- gacchathaḥ ← gam
- [verb], dual, Present indikative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- kam ← ka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- acchā
- [adverb]
- “towards; accha [prefix].”
- yuñjāthe ← yuj
- [verb], dual, Present indikative
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
- ratham ← ratha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- kasya ← ka
- [noun], genitive, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- brahmāṇi ← brahman
- [noun], accusative, plural, neuter
- “brahman; mantra; prayer; spell; Veda; Brahmin; sacred text; final emancipation; hymn; brahman [word]; Brāhmaṇa; study.”
- raṇyatho ← raṇyathaḥ ← ran
- [verb], dual, Present indikative
- “rejoice.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- uśmasīṣṭaye ← uśmasi ← vaś
- [verb], plural, Present indikative
- “desire; agree; call; care; like; love.”
- uśmasīṣṭaye ← iṣṭaye ← iṣṭi
- [noun], dative, singular, feminine
- “seeking.”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ युवां कं यजमानं यज्ञं वा प्रति याथः । अध्वानमुल्लङ्घ्य’ याथः । कं ह कं च प्रति गच्छथः । गत्वा च केन सह संगतौ भवथः । कं च अच्छ अभिप्राप्तुं युञ्जाथे योजयथः रथम् अश्वैः । कस्य ब्रह्माणि परिवृढानि स्तोत्राणि रण्यथः रमेथे। वयं च वां युवाम् इष्टये गमनायैषणाय वा उश्मसि कामयामहे तस्मात् कस्य चन यागं प्रति न गन्तव्यमित्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“To whom do you proceed? to whom do you repair? to (go to) whose presence do you harness your car? by whose prayers are you gratified? We are anxious for your arrival.”
Jamison Brereton
To whom do you journey? To whom do you come? Toward whom do you harness your chariot?
In whose formulations do you delight? We wish you to seek (ours).
Griffith
Whom do ye visit, whom approach? to whom direct your harnessed car?
With whose devotions are ye pleased? We long for you to further us.
Geldner
Zu wem fahret ihr, zu wem geht ihr? Zu wem schirret ihr den Wagen? An wessen erbaulichen Reden erfreuet ihr euch? Wir wünschen, daß ihr gern kommet.
Grassmann
Wem fahrt ihr zu? wem eilt ihr nach? zu wem schirrt euren Wagen ihr? An wessen Bitten freut ihr euch? wir wünschen her euch zum Gebet.
Elizarenkova
К кому едете? К кому же отправляетесь?
К кому запрягаете колесницу?
Чьи молитвы радуют (вас)?
Мы хотим, чтобы вы охотно пришли.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब मनुष्यों को क्या पूछना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अध्यापक और उपदेशक जनो ! आप दोनों (कम्) किसको (याथः) प्राप्त होते हो और (कम्) किसको (गच्छथः) जाते हो (कम्) किस (रथम्) रमण करने योग्य वाहन को (अच्छा) उत्तम प्रकार (युञ्जाथे) युक्त होते हो और (कस्य) किसके (ह) निश्चय से (ब्रह्माणि) धन और धान्यों को (रण्यथः) रमाते हो (वयम्) हम लोग (इष्टये) इच्छा के लिये (वाम्) आप दोनों की (उश्मसि) कामना करें ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! विद्वान् जन जिसको प्राप्त होवें और युक्त होते तथा इच्छा करते हैं, उसी की आप लोग इच्छा करो ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अध्यापकोपदेशकौ ! युवां कं याथः कं गच्छथः कं रथमच्छा युञ्जाथे कस्य ह ब्रह्माणि रण्यथो वयमिष्टये वामुश्मसि ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मनुष्यैः किं प्रष्टव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कम्) (याथः) प्राप्नुथः (कम्) (ह) किल (गच्छथः) (कम्) (अच्छा) अत्र संहितायामिति दीर्घः। (युञ्जाथे) (रथम्) रमणीयं यानम् (कस्य) (ब्रह्माणि) धनधान्यानि (रण्यथः) रमयथः (वयम्) (वाम्) युवाम् (उश्मसि) कामयेमहि (इष्टये) ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! विद्वांसो यं प्राप्नुयुर्युञ्जते वाञ्छन्ति तमेव यूयमपीच्छत ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! ज्या गोष्टी विद्वान लोक प्राप्त करतात, त्याबाबत इच्छा बाळगतात. त्यांचीच तुम्हीही इच्छा बाळगा ॥ ३ ॥
04 पौरं चिद्ध्युदप्रुतम् - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पौरं᳓ चिद् धि᳓ उदप्रु᳓तम्
पउ᳓र पौरा᳓य जि᳓न्वथः
य᳓द् ईं गृभीत᳓तातये
सिंह᳓म् इव द्रुह᳓स् पदे᳓
मूलम् ...{Loading}...
पौ॒रं चि॒द्ध्यु॑द॒प्रुतं॒ पौर॑ पौ॒राय॒ जिन्व॑थः ।
यदीं॑ गृभी॒तता॑तये सिं॒हमि॑व द्रु॒हस्प॒दे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
पौरं᳓ चिद् धि᳓ उदप्रु᳓तम्
पउ᳓र पौरा᳓य जि᳓न्वथः
य᳓द् ईं गृभीत᳓तातये
सिंह᳓म् इव द्रुह᳓स् पदे᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cit ← cit (invariable)
hí ← hí (invariable)
paurám ← paurá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
udaprútam ← udaprút- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
jínvathaḥ ← √ji- 2 ~ jinv- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
paúrā = ← paurá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
paurā́ya ← paurá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
gr̥bhītátātaye ← gr̥bhītátāti- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
īm ← īm (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
druháḥ ← drúh- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
iva ← iva (invariable)
padé ← padá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
siṁhám ← siṁhá- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
पद-पाठः
पौ॒रम् । चि॒त् । हि । उ॒द॒ऽप्रुत॑म् । पौर॑ । पौ॒राय॑ । जिन्व॑थः ।
यत् । ई॒म् । गृ॒भी॒तऽता॑तये । सिं॒हम्ऽइ॑व । द्रु॒हः । प॒दे ॥
Hellwig Grammar
- pauraṃ ← pauram ← paura
- [noun], accusative, singular, masculine
- ciddhy ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- ciddhy ← hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- udaprutam ← uda
- [noun], neuter
- “water.”
- udaprutam ← prutam ← prut
- [noun], accusative, singular, masculine
- paura
- [noun], vocative, singular, masculine
- paurāya ← paura
- [noun], dative, singular, masculine
- jinvathaḥ ← jinv
- [verb], dual, Present indikative
- “enliven; animate.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- īṃ ← īm ← īṃ
- [adverb]
- gṛbhītatātaye ← gṛbhītatāti
- [noun], dative, singular, feminine
- siṃham ← siṃha
- [noun], accusative, singular, masculine
- “lion; hero; best; leader; siṃha [word].”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- druhas ← druhaḥ ← druh
- [noun], genitive, singular, feminine
- “deception; druh; misrepresentation; fraudulence; offense; injury.”
- pade ← pada
- [noun], locative, singular, neuter
- “word; location; foot; footprint; pada [word]; verse; footstep; metrical foot; situation; dwelling; state; step; mark; position; trace; construction; animal foot; way; moment; social station; topographic point; path; residence; site; topic.”
सायण-भाष्यम्
हे पौर। इदमश्विनोः संबोधनम् । पौरेण स्तुत्यत्वेन संबन्धात् अश्विनावपि पौरौ । उभयोः छान्दसमेकवचनम् । हे पौरसंबन्धिनावश्विनौ युवां पौरम् । चित् इति पूरणः । पौरेण वृष्ट्यर्थं प्रार्थ्यमानत्वेन संबन्धात् मेघोऽपि पौरः । तम् उदप्रुतम् उदकप्लावकं मेघं पौराय ऋषये मह्यं जिन्वथः प्रेरयथः । यत् यौ युवां गृभीततातये गृहीतयज्ञसंतानाय पौराय ईम् एनं मेघं प्रति गच्छथः द्रुहः द्रोहस्य पदे स्थानेऽरण्यदेशे सिंहमिव गर्जन्तं प्रबलं सिंह यथा बलात् च्यावयन्ति शूरास्तद्वत् जिन्वथ इति ॥
Wilson
English translation:
“Pauras, send to Paura the rain-shedding cloud drive it to him who is engaged in sacrifice, as (hunters chase) a lion in a forest.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Paura: pauram cid udaprutam paura paurāya jinvathaḥ: the name of the ṛṣi is applied to the Aśvins,because they are in relation with Paura as the author of the sūkta;
Paura = Aśvins;
Pauram = a cloud, being solicited by the ṛṣi for the fall of rain;
Paurāya = to me the ṛṣi so called; aṣ..a lion in a forest: siṃham iva druhaspade: druhaspade = a plural ce of difficult access, a thicket; yathā balād cyāvayanti śurāḥ, as heroes hurl down a lion by their strength
Jamison Brereton
For you two bring to life even Paura, who was swimming in the waters, for the sake of “muchness” (paurá), o (you who are) “Muchness”
itself,
when him for captivity, like a lion in the track of deceit…
Griffith
Ye, Strengtheners, for Paura stir the filler swimming in the flood,
Advancing to be captured like a lion to the ambuscade.
Geldner
Denn ihr belebet auch den im Wasser schwimmenden Paura vollauf, ihr Vollaufbesitzer, wenn ihn zur Gefangenschaft wie einen Löwen in der Falle -
Grassmann
Ihr Füller regt den Paura an den Füller, der im Wasser schwimmt, Wenn diesen ihr ergreifen wollt, den Löwen wie im Hinterhalt.
Elizarenkova
Ведь даже Пауру, плывшего по воде,
Вы оживляете для полноты (благодеяний), о наполнители (богатством),
Когда его для захвата
(Загоняют,) словно льва на место обмана.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पौर) पुर में हुए ! आप (हि) ही (उदप्रुतम्) जल से युक्त (पौरम्) मनुष्य के सन्तान को (चित्) निश्चय से प्राप्त हूजिये और (पौराय) पुर में हुए मनुष्य के लिये अध्यापक और आप (जिन्वथः) प्राप्त होते हो (गृभीततातये) ग्रहण किया श्रेष्ठ कर्म्मों का विस्तार जिसने उसके लिये (द्रुहः) शत्रु के (पदे) प्राप्त होने योग्य स्थान में (सिंहमिव) सिंह के सदृश (यत्) जिसको (ईम्) सब ओर से प्राप्त होते हो, उसको आप सन्तुष्ट कीजिये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे एक नगर के वासी जन परस्पर सुख की उन्नति करते हैं, वैसे ही अन्य देशवासी भी करें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पौर ! त्वं ह्युदप्रुतं पौरं चित् प्राप्नुहि पौरायाऽध्यापकस्त्वं च जिन्वथो गृभीततातये द्रुहस्पदे सिंहमिव यदीं जिन्वथस्तं त्वं सन्तोषय ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पौरम्) पुरि भवं मनुष्यम् (चित्) अपि (हि) यतः (उदप्रुतम्) उदकयुक्तम् (पौर) पुरोर्मनुष्यस्याऽपत्यं तत्सम्बुद्धौ (पौराय) पुरे भवाय (जिन्वथः) प्राप्नुथः (यत्) यम् (ईम्) सर्वतः (गृभीततातये) गृहीता तातिः सत्कर्म्मविस्तृतिर्येन (सिंहमिव) सिंहवत् (द्रुहः) शत्रोः (पदे) प्राप्तव्ये ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यथैकपुरवासिनः परस्परं सुखोन्नतिं कुर्वन्ति तथैव भिन्नदेशवासिनोऽप्याचरन्तु ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! जसे एखाद्या शहरात राहणारे लोक परस्पर सुख वाढवितात. तसेच देशातील इतर लोकांनीही वागावे. ॥ ४ ॥
05 प्र च्यवानाज्जुजुरुषो - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
प्र᳓ च्य᳓वानाज् जुजुरु᳓षो
वव्रि᳓म् अ᳓त्कं न᳓ मुञ्चथः
यु᳓वा य᳓दी कृथः᳓ पु᳓नर्
आ᳓ का᳓मम् ऋण्वे वधु᳓वः
मूलम् ...{Loading}...
प्र च्यवा॑नाज्जुजु॒रुषो॑ व॒व्रिमत्कं॒ न मु॑ञ्चथः ।
युवा॒ यदी॑ कृ॒थः पुन॒रा काम॑मृण्वे व॒ध्वः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
प्र᳓ च्य᳓वानाज् जुजुरु᳓षो
वव्रि᳓म् अ᳓त्कं न᳓ मुञ्चथः
यु᳓वा य᳓दी कृथः᳓ पु᳓नर्
आ᳓ का᳓मम् ऋण्वे वधु᳓वः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
cyávānāt ← cyávāna- (nominal stem)
{case:ABL, gender:M, number:SG}
jujurúṣaḥ ← √jr̥̄- ~ jūr- (root)
{case:ACC, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
prá ← prá (invariable)
átkam ← átka- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
muñcathaḥ ← √muc- (root)
{number:DU, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
ná ← ná (invariable)
vavrím ← vavrí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
kr̥tháḥ ← √kr̥- (root)
{number:DU, person:2, mood:INJ, tense:AOR, voice:ACT}
púnar ← púnar (invariable)
yádi ← yádi (invariable)
yúvā ← yúvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ā́ ← ā́ (invariable)
kā́mam ← kā́ma- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
r̥ṇve ← √r̥- 1 (root)
{number:SG, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
vadhvàḥ ← vadhū́- (nominal stem)
{case:GEN, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
प्र । च्यवा॑नात् । जु॒जु॒रुषः॑ । व॒व्रिम् । अत्क॑म् । न । मु॒ञ्च॒थः॒ ।
युवा॑ । यदि॑ । कृ॒थः । पुनः॑ । आ । काम॑म् । ऋ॒ण्वे॒ । व॒ध्वः॑ ॥
Hellwig Grammar
- pra
- [adverb]
- “towards; ahead.”
- cyavānāj ← cyavānāt ← cyavāna
- [noun], ablative, singular, masculine
- “Cyavana.”
- jujuruṣo ← jujuruṣaḥ ← jṛ
- [verb noun], ablative, singular
- “jṛ; digest; age; cook; boil down; decay; decay; ripen.”
- vavrim ← vavri
- [noun], accusative, singular, masculine
- “covering; lurking place.”
- atkaṃ ← atkam ← atka
- [noun], accusative, singular, masculine
- “garment.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- muñcathaḥ ← muc
- [verb], dual, Present indikative
- “liberate; emit; get rid of; shoot; release; put; tousle; secrete; fill into; shoot; spill; lose; ejaculate; exclude; free; remove; loosen; let go of; add; shed; want; save; defecate; heal; fart; open; abandon; discard; precipitate; reject; lay; unleash; exhale; discharge.”
- yuvā ← yuvan
- [noun], nominative, singular, masculine
- “young; youthful.”
- yadī ← yadi
- [adverb]
- “if; in case.”
- kṛthaḥ ← kṛ
- [verb], dual, Present indikative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- punar
- [adverb]
- “again; further; now; over and over; subsequently; repeatedly; however; besides.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- kāmam ← kāma
- [noun], accusative, singular, masculine
- “wish; desire; sexual love; sexual desire; desire; Kama; sensuality; love; purpose; sexual arousal; pleasure; enjoyment; licentiousness; kāma [word]; sexual intercourse; thorn apple; wish.”
- ṛṇve ← ṛch
- [verb], singular, Present indikative
- “enter (a state); travel; shoot; send; hit; originate; get; raise; begin; harm.”
- vadhvaḥ ← vadhū
- [noun], genitive, singular, feminine
- “wife; woman; bride; female; Trigonella corniculata; female; cow.”
सायण-भाष्यम्
च्यवानात् ऋषेः जुजुरुषः जरसा जीर्णात् सकाशात् वव्रिं हेयं पुराणं रूपम् अत्कं न कवचमिव प्र मुञ्चथः प्रमुञ्चतम् । ‘प्रामुञ्चतं द्रापिमिव च्यवानात् ’ ( ऋ. सं. १. ११६. १०) इत्यादि मन्त्रान्तरम् । यदि यदा पुनः युवा कृथः । युवानं कुरुथ इत्यर्थः । तदा वध्वः सुरूपायाः स्त्रियः कामं कमनीयं रूपम् आ ऋण्वे प्राप्तवान् ॥ ॥ १३ ॥
Wilson
English translation:
“You stripped off (his aged form) like a cuirass ffrom the decrepit Cyavāna, so that, when you had rendered him again a youth, he attracted the desires of women.”
Jamison Brereton
You remove the covering like a cloak from Cyavāna, who had
become old;
as a youth—since you two made him so again—he meets the desire of his wife.
Griffith
Ye from cyavana worn with age removed his skin as ’twere a robe.
So, when ye made him young again, he stirred the longing of a dame.
Geldner
Dem gealterten Cyavana nehmet ihr die Leibeshülle wie ein Gewand ab. “Jung, wenn ihr ihn wieder macht, geht er auf das Verlangen seiner Frau ein.
Grassmann
Dem alternden Tschjavana zogt die Haut ihr ab, wie einen Rock, Und wieder jung von euch gemacht, befriedigt er der Gattin Trieb.
Elizarenkova
У Чьяваны состарившегося
Вы забираете телесную оболочку, словно одежду.
Когда вы делаете его снова молодым,
Он уступает желанию (своей) жены.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- अनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्य कैसे हों, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे स्त्री-पुरुषो ! (जुजुरुषः) वृद्धावस्था को प्राप्त जन (च्यवानात्) गमन से (अत्कम्) व्याप्त (वव्रिम्) रूप और व्यभिचार का (प्र, मुञ्चथः) त्याग करते हो और (यदी) जो (युवा) युवावस्था को प्राप्त पुरुष के (न) समान कार्य्य को (कृथः) करते हो (पुनः) फिर (वध्वः) स्त्री के (कामम्) मनोरथ को युवावस्था को प्राप्त हुआ मैं (ऋण्वे) सिद्ध करता हूँ, वैसे आप दोनों (आ) सब ओर से करिये ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमा और वाचकलुप्तोपमालङ्कार हैं। जैसे वृद्धावस्थाओं में रूप का त्याग करके वृद्धावस्था को प्राप्त होते हैं, वैसे ही दोषों के जाननेवाले गुणों का त्याग कर के दोषों को ग्रहण करते हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे स्त्रीपुरुषौ ! जुजुरुषश्च्यवानादत्कं वव्रिं व्यभिचारं प्रमुञ्चथः यदी युवा न कार्यं कृथः पुनर्वध्वः कामं युवा सन्नहमृण्वे तथा युवामाकृथः ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्याः कीदृशा भवेयुरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (प्र) (च्यवानात्) गमनात् (जुजुरुषः) जीर्णावस्थां प्राप्तः (वव्रिम्) रूपम्। वव्रिरिति रूपनामसु पठितम्। (निघं०१.७)। (अत्कम्) व्याप्तम् (न) इव (मुञ्चथः) (युवा) प्राप्तयौवनावस्थः (यदी) अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (कृथः) कुरुथः (पुनः) (आ) (कामम्) (ऋण्वे) प्रसाध्नोमि (वध्वः) भार्यायाः ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमावाचकलुप्तोपमालङ्कारौ । यथा वृद्धावस्थासु रूपं मुक्त्वा वृद्धावस्थां प्राप्नुवन्ति तथैव दोषज्ञा गुणांस्त्यक्त्वा दोषान् गृह्णन्ति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमा व वाचकलुप्तोपमालंकार आहेत. जसे वृद्धावस्थेत रूप नष्ट होऊन वृद्धावस्था प्राप्त होते तसेच दोषी असणारे लोक गुणांचा त्याग करून दोषांचा स्वीकार करतात. ॥ ५ ॥
06 अस्ति हि - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓स्ति हि᳓ वाम् इह᳓ स्तोता᳓
स्म᳓सि वां संदृ᳓शि श्रिये᳓
नू᳐᳓ श्रुत᳓म् म आ᳓ गतम्
अ᳓वोभिर् वाजिनीवसू
मूलम् ...{Loading}...
अस्ति॒ हि वा॑मि॒ह स्तो॒ता स्मसि॑ वां सं॒दृशि॑ श्रि॒ये ।
नू श्रु॒तं म॒ आ ग॑त॒मवो॑भिर्वाजिनीवसू ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓स्ति हि᳓ वाम् इह᳓ स्तोता᳓
स्म᳓सि वां संदृ᳓शि श्रिये᳓
नू᳐᳓ श्रुत᳓म् म आ᳓ गतम्
अ᳓वोभिर् वाजिनीवसू
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ásti ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
hí ← hí (invariable)
ihá ← ihá (invariable)
stotā́ ← stotár- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
saṁdŕ̥śi ← saṁdŕ̥ś- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:SG}
smási ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
śriyé ← śrī́- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
gatam ← √gam- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
me ← ahám (pronoun)
{case:DAT, number:SG}
nú ← nú (invariable)
śrutám ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
ávobhiḥ ← ávas- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
vājinīvasū ← vājínīvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
अस्ति॑ । हि । वा॒म् । इ॒ह । स्तो॒ता । स्मसि॑ । वा॒म् । स॒म्ऽदृशि॑ । श्रि॒ये ।
नु । श्रु॒तम् । मे॒ । आ । ग॒त॒म् । अवः॑ऽभिः । वा॒जि॒नी॒व॒सू॒ इति॑ वाजिनीऽवसू ॥
Hellwig Grammar
- asti ← as
- [verb], singular, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- iha
- [adverb]
- “here; now; in this world; now; below; there; here; just.”
- stotā ← stotṛ
- [noun], nominative, singular, masculine
- “laudatory; worshiping.”
- smasi ← as
- [verb], plural, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- saṃdṛśi ← saṃdṛś
- [noun], locative, singular, feminine
- “appearance; view; view.”
- śriye ← śrī
- [noun], dative, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
- nū ← nu
- [adverb]
- “now; already.”
- śrutam ← śru
- [verb], dual, Aorist imperative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- ma ← me ← mad
- [noun], genitive, singular
- “I; mine.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- gatam ← gam
- [verb], dual, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- avobhir ← avobhiḥ ← avas
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “aid; favor; protection.”
- vājinīvasū ← vājinīvasu
- [noun], vocative, dual, masculine
सायण-भाष्यम्
हे अश्विनौ वां स्तोता पौरः अस्ति हि वर्तते खलु । हे देवौ वां संदृशि संदर्शने संनिधाने स्मसि स्मः भवेम । किमर्थम् । श्रिये । नु अद्य मे मदीयमाह्वानं श्रुतं शृणुतम् । श्रुत्वा आ गतम् आगच्छतम् । किं तूष्णीं नेत्याह । अवोभिः रक्षणैः सह वाजिनीवसू अन्नवसूः ॥
Wilson
English translation:
“A glorifier of you both is here; may we be (retained) in your sight for the sake of prosperity; hear today (my invocation); come hither with your protections, you who are affluent in food.”
Jamison Brereton
Because your praise singer is here and we have in our sights (to see) your splendor,
now hear me and come with help, o you whose goods are prizewinners.
Griffith
Here is the man who lauds you both: to see your glory are we here.
Now bear me, come with saving help, ye who are rich in store of wealth.
Geldner
Hier ist ja euer Lobsänger. Wir können uns euch zu Ehren sehen lassen. Nun höret auf mich, kommt her mit euren Gnaden, ihr Lohnreiche!
Grassmann
Es ist ja euer Sänger hier; und wir, um euren Glanz zu schau’n; Nun hört auf mich und kommt herbei mit Hülfen, gabenreiche ihr.
Elizarenkova
Вот ведь ваш восхвалитель.
Мы здесь, чтоб вы увидели нас для почести.
Услышьте же меня! Придите
С (вашими) поддержками, о богатые наградой!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (वाजिनीवसु) बहुत अन्नादि क्रिया को वसानेवाले अध्यापक और उपदेशक जनो ! (इह) इस संसार में जो (वाम्) आप दोनों का (स्तोता) प्रशंसा करनेवाला (अस्ति) है उसको (हि) जिससे हम लोग प्राप्त (स्मसि) होवें और (वाम्) आप दोनों को (संदृशि) सादृश्य में (श्रिये) धन के लिये (नु) शीघ्र (श्रुतम्) सुनिये और (अवोभिः) रक्षणादिकों से मुझ को प्राप्त हूजिये (मे) मेरे कथन को सुनने को (आ, गतम्) आइये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वानों के गुणों की स्तुति करते हैं, वे गुणों से युक्त हो और विद्वानों की समता को प्राप्त होकर श्रीमान् होते हैं ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे वाजिनीवसू अध्यापकोपदेशकाविह यो वां स्तोतास्ति तं हि वयं प्राप्ताः स्मसि। वां संदृशि श्रिये नु श्रुतमवोभिर्मां प्राप्नुतं मे मम श्रुतमागतम् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अस्ति) (हि) यतः (वाम्) युवयोः (इह) (स्तोता) प्रशंसकः (स्मसि) (वाम्) युवाम् (संदृशि) सादृश्ये (श्रिये) धनाय (नु) सद्यः (श्रुतम्) (मे) मम (आ) (गतम्) आगच्छतम् (अवोभिः) रक्षणादिभिः (वाजिनीवसू) यौ वाजिनीं बह्वन्नादिक्रियां वासयतस्तौ ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विदुषां गुणान्त्स्तुवन्ति ते गुणाढ्या भूत्वा विद्वत्सादृश्यं प्राप्य श्रीमन्तो भवन्ति ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वानांच्या गुणांची स्तुती करतात ते गुणांनी युक्त होऊन विद्वानांप्रमाणे श्रीमंत होतात. ॥ ६ ॥
07 को वामद्य - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
को᳓ वाम् अद्य᳓ पुरूणा᳐᳓म्
आ᳓ वव्ने म᳓र्तियाना᳐म्
को᳓ वि᳓प्रो विप्रवाहसा
को᳓ यज्ञइ᳓र् वाजिनीवसू
मूलम् ...{Loading}...
को वा॑म॒द्य पु॑रू॒णामा व॑व्ने॒ मर्त्या॑नाम् ।
को विप्रो॑ विप्रवाहसा॒ को य॒ज्ञैर्वा॑जिनीवसू ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
को᳓ वाम् अद्य᳓ पुरूणा᳐᳓म्
आ᳓ वव्ने म᳓र्तियाना᳐म्
को᳓ वि᳓प्रो विप्रवाहसा
को᳓ यज्ञइ᳓र् वाजिनीवसू
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
adyá ← adyá (invariable)
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
purūṇā́m ← purú- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
ā́ ← ā́ (invariable)
mártyānām ← mártya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
vavne ← √vanⁱ- (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vípraḥ ← vípra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vipravāhasā ← vipravāhas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
káḥ ← ká- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
vājinīvasū ← vājínīvasu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
yajñaíḥ ← yajñá- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
कः । वा॒म् । अ॒द्य । पु॒रू॒णाम् । आ । व॒व्ने॒ । मर्त्या॑नाम् ।
कः । विप्रः॑ । वि॒प्र॒ऽवा॒ह॒सा॒ । कः । य॒ज्ञैः । वा॒जि॒नी॒व॒सू॒ इति॑ वाजिनीऽवसू ॥
Hellwig Grammar
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- adya
- [adverb]
- “now; today; then; nowadays; adya [word].”
- purūṇām ← puru
- [noun], genitive, plural, masculine
- “many; much(a); very.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vavne ← van
- [verb], singular, Perfect indicative
- “obtain; gain; desire; get; like; love; overcome.”
- martyānām ← martya
- [noun], genitive, plural, masculine
- “mortal.”
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- vipro ← vipraḥ ← vipra
- [noun], nominative, singular, masculine
- “eloquent; stimulated; divine.”
- vipravāhasā ← vipra
- [noun]
- “eloquent; stimulated; divine.”
- vipravāhasā ← vāhasā ← vāhas
- [noun], accusative, dual, masculine
- “invocation.”
- ko ← kaḥ ← ka
- [noun], nominative, singular, masculine
- “what; who; ka [pronoun].”
- yajñair ← yajñaiḥ ← yajña
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “yajña; religious ceremony; Vishnu; yajña [word]; Yajña; Shiva.”
- vājinīvasū ← vājinīvasu
- [noun], vocative, dual, masculine
सायण-भाष्यम्
हे वाजिनीवसू अन्नवसू वां युवाम् अद्य अस्मिन् दिने पुरूणां मर्त्यानां मध्ये कः आ वव्ने सर्वतो भजति । हे विप्रवाहसा विप्रैर्मेधाविभिर्वहनीयौ को विप्रः मेधावी वव्ने । कः यजमानः यज्ञैः वव्ने । अत्यन्तविलम्बमसहमानः पुनःपुनर्ब्रूते ॥
Wilson
English translation:
“Who among many mortals has this day (best) propitiated you? what wise man (has best propitiated you) who are reverenced by the wise? what (worshipper has best propitiated you) by sacrifice, you who are affluent in food?”
Jamison Brereton
Which of the many mortals has won you two today for himself? Which inspired poet, o you conveyed by inspiration? Who with his
sacrifices, you whose goods are prizewinners?
Griffith
Who among many mortal men this day hath won you to himself?
What bard, accepters of the bard? Who, rich in wealth! with sacrifice?
Geldner
Wer unter den vielen Sterblichen hat euch heute für sich gewonnen? Welcher Redekundige euch, für welche die Redekundigen eine Anziehungskraft haben, wer mit seinen Opfern, ihr Lohnreiche?
Grassmann
Wer von den vielen Sterblichen hat heut’ euch zu sich hingelockt? Welch Sänger, die ihr Sänger hört? mit Opfern, gabenreiche, wer?
Elizarenkova
Кто сегодня из многих
Смертных вас привлек к себе?
Какой вдохновенный, о притягиваемые вдохновенными?
Кто (своими) жертвами, о богатые наградой?
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (विप्रवाहसा) विद्वानों से प्राप्त होने योग्य (वाजिनीवसू) धन धान्य प्राप्त करानेवालो ! (पुरूणाम्) बहुत (मर्त्यानाम्) मनुष्यों के मध्य में (कः) कौन (विप्रः) बुद्धिमान् (अद्य) आज (वाम्) आप दोनों का (आ, वव्ने) अच्छे प्रकार आदर करता (कः) कौन (यज्ञैः) यज्ञों से विद्या को और (कः) कौन बुद्धि का आदर करता है ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्या की याचना करते हैं वे विद्वान् के समीप प्राप्त होकर प्रश्न और उत्तरों से आनन्द कर के लाभ को प्राप्त होवें, वे अन्यों को भी प्राप्त करा सकें ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विप्रवाहसा वाजिनीवसू ! पुरूणां मर्त्यानां मध्ये को विप्रोऽद्य वामावव्ने को यज्ञैर्विद्यां कश्च प्रज्ञां वव्ने ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (कः) (वाम्) युवयोः (अद्य) (पुरूणाम्) बहूनाम् (आ) (वव्ने) संभजति (मर्त्यानाम्) मनुष्याणाम् (कः) (विप्रः) मेधावी (विप्रवाहसा) यौ विद्वद्भिः प्रापणीयौ (कः) (यज्ञैः) (वाजिनीवसू) धनधान्यप्रापकौ ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्यां याचन्ते ते विदुषः सनीडं प्राप्य प्रश्नोत्तरैरानन्द्य महान्तं लाभं प्राप्नुयुस्तेऽन्यानपि प्रापयितुं शक्नुयुः ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्येची याचना करतात त्यांनी विद्वानांचा संग करून प्रश्नोत्तराचा आनंद घ्यावा व लाभान्वित व्हावे. इतरांनाही तो आनंद प्राप्त करून द्यावा. ॥ ७ ॥
08 आ वाम् - निचृत्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ᳓ वां र᳓थो र᳓थानां᳐
य᳓यिष्ठो+ यातु अश्विना
पुरू᳓ चिद् अस्मयु᳓स् तिर᳓
आङ्गूषो᳓ म᳓र्तियेषु आ᳓
मूलम् ...{Loading}...
आ वां॒ रथो॒ रथा॑नां॒ येष्ठो॑ यात्वश्विना ।
पु॒रू चि॑दस्म॒युस्ति॒र आ॑ङ्गू॒षो मर्त्ये॒ष्वा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - निचृत्
Thomson & Solcum
आ᳓ वां र᳓थो र᳓थानां᳐
य᳓यिष्ठो+ यातु अश्विना
पुरू᳓ चिद् अस्मयु᳓स् तिर᳓
आङ्गूषो᳓ म᳓र्तियेषु आ᳓
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
ráthaḥ ← rátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
ráthānām ← rátha- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
aśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
yātu ← √yā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
yéṣṭhaḥ ← yéṣṭha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
asmayúḥ ← asmayú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
cit ← cit (invariable)
purú ← purú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
tirás ← tirás (invariable)
ā́ ← ā́ (invariable)
āṅgūṣáḥ ← āṅgūṣá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
mártyeṣu ← mártya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
आ । वा॒म् । रथः॑ । रथा॑नाम् । येष्ठः॑ । या॒तु॒ । अ॒श्वि॒ना॒ ।
पु॒रु । चि॒त् । अ॒स्म॒ऽयुः । ति॒रः । आ॒ङ्गू॒षः । मर्त्ये॑षु । आ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- vāṃ ← vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- ratho ← rathaḥ ← ratha
- [noun], nominative, singular, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- rathānāṃ ← rathānām ← ratha
- [noun], genitive, plural, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- yeṣṭho ← yeṣṭhaḥ ← yeṣṭha
- [noun], nominative, singular, masculine
- yātv ← yātu ← yā
- [verb], singular, Present imperative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- purū ← puru
- [noun], accusative, plural, neuter
- “many; much(a); very.”
- cid ← cit
- [adverb]
- “even; indeed.”
- asmayus ← asmayuḥ ← asmayu
- [noun], nominative, singular, masculine
- tira ← tiras
- [adverb]
- “tiras [word]; away; secretly.”
- āṅgūṣo ← āṅgūṣaḥ ← āṅgūṣa
- [noun], nominative, singular, masculine
- “hymn.”
- martyeṣv ← martyeṣu ← martya
- [noun], locative, plural, masculine
- “mortal.”
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना अश्विनौ वां युवयोः रथः एको रथः रथानां येष्ठः इतरदेवरथानां मध्ये अतिशयेन गन्ता सन् आ यातु । कीदृशः सन् । पुरू चित् बहूनपि अस्मद्विरोधिनः तिरः हिंसकः तिरस्कर्ता वा अस्मयुः अस्मान् कामयमानः मर्त्येषु सर्वेषु यजमानेषु मध्ये आङ्गूषः स्तुत्यः। आकारः पूरणः । अथवा आङ्गूषः स्तोमः । स्तवोऽस्मयुरस्मान् बलैर्योक्तुं कामयमानो मर्त्येषु मर्त्यैरस्मदीयैर्ऋत्विग्भिः प्रेरितः सन् । उक्तलक्षणाश्विनो रथस्य वा स्तुतिः आ सर्वतः पुरू चित् पुरूण्यपि शत्रुबलानि तिरः तिरस्करोति ॥
Wilson
English translation:
“May your car, Aśvins, the swiftest of the cars (of the gods), come hither well-disposed towards us, the discomfiter of numerous (foes), glorified among men.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Āṅgūṣo maryeṣu = yajamāneṣu madhye stutyaḥ, to be praised among worshippers; or, āṅgūṣa may be a substantive meaning stava or stoma, praise, may the praise of the car of the Aśvins among men, or by the priests, be beneficial to us, asmayuḥ
Jamison Brereton
Let your chariot, fastest traveling of chariots, travel here, Aśvins, even across the many (regions), as it seeks us—(it is) the praise song among mortals here.
Griffith
O Asvins, may your car approach, most excellent of cars for speed.
Through many regions may our praise pass onward among mortal men.
Geldner
Euer Wagen, der bestfahrende unter den Wagen, soll kommen, ihr Asvin, über gar viele Räume zu uns strebend, er der Preis unter den Sterblichen.
Grassmann
Eur Wagen, der bestfahrende der Wagen, Ritter, fahre her Zu uns, an vielen auch vorbei, lauttönend unter Sterblichen.
Elizarenkova
Ваша колесница, ездящая лучше всех колесниц,
Пусть приедет (к нам), о Ашвины,
Стремясь к нам через очень много (пространств),
Звучная хвала среди смертных!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मनुष्यों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) अध्यापक और उपदेशक जनो ! जो (वाम्) तुम्हारा (रथानाम्) वाहनों के मध्य में (येष्ठः) अतिशय चलनेवाला (रथः) वाहन (यातु) चले (अस्मयुः) हम लोगों को प्राप्त होनेवाली (चित्) भी (मर्त्येषु) मनुष्यों में (आङ्गूषः) अङ्गों में हुई प्रशंसा (पुरू) बहुतों को (आ) सब प्रकार से प्राप्त हो और दुःखों का (तिरः) तिरस्कार कर के सुख प्राप्त होता है, उसको आप दोनों (आ) प्राप्त हूजिये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे अध्यापक और उपदेशक, शिल्पी जन उत्तम वाहनों को रचते हैं, वैसे सुख के साधनों को आप लोग उत्पन्न कीजिये ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना ! यो वां रथानां येष्ठो रथो यात्वस्मयुश्चिन्मर्त्येष्वाङ्गूषः सन् पुरू पुरून् प्रायातु दुःखानि तिरस्कृत्य सुखमायाति तं युवामा प्राप्नुयातम् ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मनुष्यैः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) समन्तात् (वाम्) युवयोः (रथः) यानम् (रथानाम्) यानानां मध्ये (येष्ठः) अतिशयेन याता (यातु) गच्छतु (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (पुरू) पुरूणि (चित्) अपि (अस्मयुः) योऽस्मान् याति सः (तिरः) तिरस्करणे (आङ्गूषः) अङ्गेषु भवा प्रशंसा (मर्त्येषु) मनुष्येषु (आ) समन्तात् ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! यथाऽध्यापकोपदेशकाः शिल्पिन उत्तमानि यानानि निर्मिमते तथैव सुखसाधनानि यूयं सृजत ॥८॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! जसे शिकविणारे व उपदेश करणारे कारागीर उत्तम वाहने तयार करतात. तशी सुखाची साधने तुम्ही निर्माण करा. ॥ ८ ॥
09 शमू षु - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
श᳓म् ऊ षु᳓ वाम् मधूयुवा
अस्मा᳓कम् अस्तु चर्कृतिः᳓
अर्वाचीना᳓ विचेतसा
वि᳓भिः श्येने᳓व दीयतम्
मूलम् ...{Loading}...
शमू॒ षु वां॑ मधूयुवा॒स्माक॑मस्तु चर्कृ॒तिः ।
अ॒र्वा॒ची॒ना वि॑चेतसा॒ विभिः॑ श्ये॒नेव॑ दीयतम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
श᳓म् ऊ षु᳓ वाम् मधूयुवा
अस्मा᳓कम् अस्तु चर्कृतिः᳓
अर्वाचीना᳓ विचेतसा
वि᳓भिः श्येने᳓व दीयतम्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
madhūyuvā ← madhūyu- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
śám ← śám (invariable)
sú ← sú (invariable)
u ← u (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
asmā́kam ← ahám (pronoun)
{case:GEN, number:PL}
astu ← √as- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
carkr̥tíḥ ← carkr̥tí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
arvācīnā́ ← arvācīná- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
vicetasā ← vícetas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
dīyatam ← √dī- 2 (root)
{number:DU, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
iva ← iva (invariable)
śyenā́ ← śyená- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
víbhiḥ ← ví- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
शम् । ऊं॒ इति॑ । सु । वा॒म् । म॒धु॒ऽयु॒वा॒ । अ॒स्माक॑म् । अ॒स्तु॒ । च॒र्कृ॒तिः ।
अ॒र्वा॒ची॒ना । वि॒ऽचे॒त॒सा॒ । विऽभिः॑ । श्ये॒नाऽइ॑व । दी॒य॒त॒म् ॥
Hellwig Grammar
- śam
- [adverb]
- “śam [word].”
- ū ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- madhūyuvāsmākam ← madhūyuvā ← madhūyu
- [noun], vocative, dual, masculine
- madhūyuvāsmākam ← asmākam ← mad
- [noun], genitive, plural
- “I; mine.”
- astu ← as
- [verb], singular, Present imperative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- carkṛtiḥ ← carkṛti
- [noun], nominative, singular, feminine
- arvācīnā ← arvācīna
- [noun], nominative, dual, masculine
- “favorable; backward; inclined(p).”
- vicetasā ← vicetas
- [noun], vocative, dual, masculine
- “wise; diligent.”
- vibhiḥ ← vi
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “vi; bird; vi.”
- śyeneva ← śyenā ← śyena
- [noun], nominative, dual, masculine
- “hawk; bird of prey; falcon; Śyena; eagle; śyena [word]; Śyena.”
- śyeneva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- dīyatam ← dī
- [verb], dual, Present imperative
सायण-भाष्यम्
हे मधूयुवा मधुमन्तौ वां युवाभ्यां चर्कृतिः पुनःपुनः करणं युवाभ्यामर्थाय पुनः पुनः क्रियमाणं स्तोत्रं युवयोरागमनस्याभ्यासो वा अस्माकं सु सुष्ठु शमु सुखकरमेव अस्तु भवतु । हे अर्वाचीना अर्वागस्मदभिमुखाञ्चनौ हे विचेतसा विशिष्टप्रज्ञौ श्येनेव श्येनाविव विभिः गन्तृभिरश्वैः दीयतं गच्छतम् ॥
Wilson
English translation:
“May our repeated adoration of you two, who are desirous of the libation, be productive of felicity; descending to our presence, and exceeding in wisdom, travel with rapid (steeds), swift as two falcons.”
Jamison Brereton
Let our celebration of you be our luck, o honey-seekers.
Like a pair of falcons fly this way with your birds, o discerning ones.
Griffith
May our laudation of you Twain, lovers of meath! be sweet to you.
Fly hitherward, ye wise of heart, like falcons with your winged steeds.
Geldner
Unser rühmliches Gedenken soll euch recht zusagen, ihr Süßesliebende. Flieget herwärts mit den Vogelrossen wie zwei Falken, ihr Einsichtsvolle!
Grassmann
Zur Freude sei der Lobgesang euch recht, o die ihr Süsses liebt, Wie Adler flieget nah herbei mit Flügelrossen, weise ihr.
Elizarenkova
Да будет всячески вам на благо
О любители меда, наше прославление!
К нам летите, о два прозорливца,
На птицах (-конях), как два сокола!
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- विराडुष्निक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वानों को क्या करना चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (मधूयुवा) माधुर्य्य गुण से युक्त (विचेतसा) अनेक प्रकार के विज्ञानवाले (अर्वाचीना) सन्मुख चलते हुए दो जनो ! (वाम्) आप दोनों की जो (चर्कृतिः) अत्यन्त क्रिया है वह (अस्माकम्) हम लोगों की (अस्तु) हो जिससे आप दोनों (उ) ही (विभिः) पक्षियों के साथ (श्येनेव) वाज पक्षी के सदृश (शम्) सुख वा कल्याण को (सु, दीयतम्) उत्तम प्रकार देवें ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है। वे ही विद्वान् हैं, जो अपने ऐश्वर्य्य को अन्य जनों के सुख के लिये नियुक्त करते हैं, जैसे पक्षियों के साथ श्येन पक्षी शीघ्र चलता है, वैसे इनके साथ विद्यार्थी जन पूर्ण रीति से चलें ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मधूयुवा विचेतसार्वाचीना वां युवयोर्या चर्कृतिरस्ति साऽस्माकमस्तु यतो युवामु विभिः श्येनेव शं सु दीयतम् ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्विद्वद्भिः किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (शम्) सुखं कल्याणं वा (उ) (सु) (वाम्) युवयोः (मधूयुवा) माधुर्य्यगुणोपेतौ (अस्माकम्) (अस्तु) (चर्कृतिः) अत्यन्तक्रिया (अर्वाचीना) यावर्वागञ्चतस्तौ (विचेतसा) विविधविज्ञानौ (विभिः) पक्षिभिः सह (श्येनेव) श्येनः पक्षीव (दीयतम्) दद्यातम् ॥९॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । त एव विद्वांसो ये त्वैश्वर्य्यं परसुखार्थं नियोजयन्ति यथा पक्षिभिः सह श्येनः सद्यो गच्छति तथैभिः सह विद्यार्थिनः पूर्णं गच्छन्तु ॥९॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जसा श्येन पक्षी इतर पक्ष्यांबरोबर शीघ्र गतीने जातो तसे जे आपले ऐश्वर्य इतरांच्या सुखासाठी अर्पण करतात तेच खरे विद्वान असतात. विद्यार्थ्यांनी त्यांच्यासारखे वागावे. ॥ ९ ॥
10 अश्विना यद्ध - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अ᳓श्विना य᳓द् ध क᳓र्हि चिच्
छुश्रूया᳓तम् इमं᳓ ह᳓वम्
व᳓स्वीर् ऊ षु᳓ वा᳐म् भु᳓जः
पृञ्च᳓न्ति सु᳓ वा᳐म् पृ᳓चः
मूलम् ...{Loading}...
अश्वि॑ना॒ यद्ध॒ कर्हि॑ चिच्छुश्रू॒यात॑मि॒मं हव॑म् ।
वस्वी॑रू॒ षु वां॒ भुजः॑ पृ॒ञ्चन्ति॒ सु वां॒ पृचः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - अश्विनौ
- ऋषिः - पौर आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
अ᳓श्विना य᳓द् ध क᳓र्हि चिच्
छुश्रूया᳓तम् इमं᳓ ह᳓वम्
व᳓स्वीर् ऊ षु᳓ वा᳐म् भु᳓जः
पृञ्च᳓न्ति सु᳓ वा᳐म् पृ᳓चः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áśvinā ← aśvín- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
cit ← cit (invariable)
ha ← ha (invariable)
kárhi ← kárhi (invariable)
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
hávam ← háva- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
imám ← ayám (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
śuśrūyā́tam ← √śru- (root)
{number:DU, person:2, mood:OPT, tense:PRF, voice:ACT}
bhújaḥ ← bhúj- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
sú ← sú (invariable)
u ← u (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
vásvīḥ ← vásu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
pŕ̥caḥ ← pŕ̥c- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
pr̥ñcánti ← √pr̥c- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
sú ← sú (invariable)
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
पद-पाठः
अश्वि॑ना । यत् । ह॒ । कर्हि॑ । चि॒त् । शु॒श्रु॒यात॑म् । इ॒मम् । हव॑म् ।
वस्वीः॑ । ऊं॒ इति॑ । सु । वा॒म् । भुजः॑ । पृ॒ञ्चन्ति॑ । सु । वा॒म् । पृचः॑ ॥
Hellwig Grammar
- aśvinā ← aśvin
- [noun], vocative, dual, masculine
- “Asvins; two.”
- yaddha ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- yaddha ← ha
- [adverb]
- “indeed; ha [word].”
- karhicicchuśrūyātam ← karhicit
- [adverb]
- karhicicchuśrūyātam ← śuśrūyātam ← śru
- [verb], dual, Perfect optative
- “listen; come to know; hear; hear; listen; study; heed; learn.”
- imaṃ ← imam ← idam
- [noun], accusative, singular, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- havam ← hava
- [noun], accusative, singular, masculine
- “invocation.”
- vasvīr ← vasvīḥ ← vasu
- [noun], nominative, plural, feminine
- “good; good; benign; vasu [word].”
- ū ← u
- [adverb]
- “ukāra; besides; now; indeed; u.”
- ṣu ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- vām ← tvad
- [noun], dative, dual
- “you.”
- bhujaḥ ← bhuj
- [noun], nominative, plural, feminine
- “use; advantage; enjoyment.”
- pṛñcanti ← pṛc
- [verb], plural, Present indikative
- “mix; unite.”
- su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- pṛcaḥ ← pṛc
- [noun], nominative, plural, feminine
सायण-भाष्यम्
हे अश्विना युवां यद्ध यत्र कर्हि चित् स्थितवन्तौ भवथः तत्र इमं मे हवम् आह्वानं शुश्रुयातं शृणुतम् । श्रुत्वागच्छतमित्यर्थः । किमर्थमित्युच्यते । वस्वीः प्रशस्याः भुजः धनानि हविर्लक्षणानि ‘सु सुष्ठु वां युवां पृञ्चन्ति मिश्रयन्ति प्राप्नुवन्ति । उ इति पूरणः । कीदृश्यो भुजः । वां युवां सु सुष्ठु पृचः संपर्चनाः । युवां प्राप्तुं कामयमाना इत्यर्थः । अथवा सु पृचः सुसंपर्चनाः स्तोतारो वस्वीर्भुजो वां सुष्ठु पृञ्चन्ति संपर्चयन्ति ॥ ॥ १४ ॥
Wilson
English translation:
“Aśvins, wherever you may be, hear this invocation; the excellent sacrificial offerings, longing for your proximity, reach you.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
The excellent sacrificial offerings: vasvīr ū ṣu vām bhujaḥ pṛñcanti su vām pṛca : vasvīr bhujaḥ = praśasyāni dhanāni havirlakṣaṇāni, excellent offerings;
Pṛñcanti = prāpnuvanti, obtain or reach being pṛcaḥ; yuvam prāptum kāmayamānāḥ, desiring to reach you;
Alternative: the worshippers, su pṛcaḥ, who enjoy vasvīr bhujaḥ, wealth of sacrificial offerings, bring them into due contact with you, vām suṣṭhu saṃparcayanti
Jamison Brereton
Aśvins, when you should hear this call anywhere,
good benefits are yours and nourishments nourish you.
Griffith
O Asvins, when at any time ye listen to this call of mine,
For you is dainty food prepared: they mix refreshing food for you.
Geldner
O Asvin, wenn ihr jemals auf diesen Ruf hören solltet, so wisset: Gute Genüsse sind fein für euch da; es tränken euch die feinen Getränke.
Grassmann
Wenn ihr, o Ritter, irgendwo vernommen habet diesen Ruf, Bereit stehn gute Speisen euch, und schöne Tränke mischt man euch.
Elizarenkova
О Ашвины, если вы когда-нибудь
Услышите этот призыв, (знайте:)
Добрые яства прекрасно (приготовлены) для вас,
Прекрасно насыщают вас насыщения.
अधिमन्त्रम् (VC)
- अश्विनौ
- पौर आत्रेयः
- निचृदुष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर विद्वान् जन क्या करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (अश्विना) अध्यापक और उपदेशक जनो ! (यत्) जो (कर्हि, चित्) कभी हम लोगों को (इमम्) इस वर्त्तमान (हवम्) प्रशंसा को (शुश्रूयातम्) प्राप्त होओ और जो (पृचः) कामना और (वस्वीः) धनसम्बन्धिनी (भुजः) भोग की क्रियाओं को (वाम्) आप दोनों के सम्बन्ध में (सु) उत्तम प्रकार (पृञ्चन्ति) सम्बन्धित करते हैं उनको (ह) निश्चय से (उ) और (वाम्) आप दोनों की हम लोग (सु) उत्तम प्रकार कामना करें ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वान् जन विद्यार्थियों की परीक्षा करते हैं, उनको विद्यार्थीजन विद्वान् होकर प्रसन्न करते हैं ॥१०॥ इस सूक्त में अध्यापक, उपदेशक और विद्वान् के गुण वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह चौहत्तरवाँ सूक्त और चौदहवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अश्विना ! यद्यौ कर्हि चिदिममस्माकं हवं शुश्रूयातं या पृचो वस्वीर्भुजो वां सुपृञ्चन्ति ता हो वां वयं सुपृञ्चेम ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्विद्वांसः किं कुर्य्युरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अश्विना) अध्यापकोपदेशकौ (यत्) यौ (ह) किल (कर्हि) कदा (चित्) अपि (शुश्रूयातम्) प्राप्नुयातम् (इमम्) वर्त्तमानम् (हवम्) प्रशंसनम् (वस्वीः) धनसम्बन्धिनीः (उ) (सु) (वाम्) युवयोः (भुजः) भोगक्रियाः (पृञ्चन्ति) सम्बध्नन्ति (सु) शोभने (वाम्) युवयोः (पृचः) कामनाः ॥१०॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये विद्वांसो विद्यार्थिनां परीक्षां कुर्वन्ति तान् विद्यार्थिनो विद्वांसो भूत्वा प्रीणयन्तीति ॥१०॥ अत्राश्विविद्वद्गुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति चतुःसप्ततितमं सूक्तं चतुर्दशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जे विद्वान विद्यार्थ्यांची परीक्षा घेतात ते विद्यार्थी विद्वान बनून त्यांना प्रसन्न करतात. ॥ १० ॥