सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
‘आ चिकितान’ इति षड़ृचं दशमं सूक्तं रातहव्यस्यार्षम् आनुष्टुभं मैत्रावरुणम् । अत्रानुक्रमणिका - आ चिकितानानुष्टुभं तु ’ इति । आद्यस्तृचो दशरात्रे चतुर्थेऽहनि प्रउगशस्त्रे मैत्रावरुणस्य । सूत्रितं च – ’ आ चिकितान सुक्रतू त्यमु वो अप्रहणम् ’ ( आश्व. श्रौ. ७. ११ ) इति ॥
Jamison Brereton
66 (420)
Mitra and Varuṇa
Rātahavya Ātreya
6 verses: anuṣṭubh
This hymn shows similarities to the preceding hymn, attributed to the same poet. Note especially the first line, whose beginning, ā́ cikitāna sukrátū “Here are the two of strong resolve, o perceptive mortal,” uses similar lexical elements as 65.1a yáś cikéta sá sukrátuḥ “He who is perceptive has strong resolve.” In V.65 the poet singles out Mitra, especially in the last three verses of the hymn. Here the poet addresses Varuṇa alone in the first verse and Mitra alone in the last. This strategy has the effect of defining a beginning and ending to the hymn, but there are also thematic reasons for this distribution of divine names as well. Verse 1 mentions the “truth” (r̥tá), which is particularly associated with Varuṇa, who presides over the truth, and in verse 6 the poet hopes that his people will take their places (yátemahi) under the gods’ protection. The root √yat “arrange,” here in the middle voice in the sense of “take one’s place,” is characteristically associated with Mitra’s task of “arranging” peoples according to the alliances among them, as was noted in the introduction to V.65.
Renou characterizes this hymn as a eulogy of poetic power and an r̥tá, and he is right that these are central concerns of the poet. The power of the hymn is indi rectly suggested in verses 1–2. In verse 1 the hymn is “set in place” (dadhītá) in the ritual, and this act finds a social and cosmological echo in the next verse, where the rule of Mitra and Varuṇa “is set in place” (dhāyi) in the way that the sun is set in place. That is to say, in terms of the verse sequence of the poem, the hymn appears in the ritual and then the rule of the gods appears. In verses 3–4 there is an extended description of the poet’s work that implicitly compares it to a raid. As they often are in the R̥gveda, the “chariots” sought by the poet (vs. 4) may be hymns or even sacrifices that journey to the gods. In verse 5 the gods perceive the hymn of the poet, brought to them by the “beacon of the peoples.” While interpreters have variously identified this beacon, we believe that it is most likely Agni (cf. V.11.2), who trans ports hymns and offerings to the gods.
One of the poet’s strategies that makes this hymn interesting but difficult to interpret is his use of indeterminate ellipsis (cf. vss. 1, 2, 3) and obscure reference (esp. vs. 5). Verses 5–6 are the most intriguing example, because they form the cli max of the hymn. In 5ab the poet dramatically declares that he will enunciate the “lofty truth,” but as is often the case, this lofty truth that he expresses in 5cd is an abstruse one. By the double reference of yā́mabhiḥ to a poet’s entreaties and to river courses, the words of the poet are compared to flowing streams. These streams flow over Heaven and Earth, which expand for the poet in response. In this reading of the hemistich, the masculine dual jrayasānaú “who extend” would be completed by dyā́vā or the like, “Heaven and Earth.” This is suggested by the vocative pr̥thivi
in 5a, echoed by pr̥thú in c, for dyā́vā regularly appears alongside the nominative pr̥thivī́, as in I.159.1, II.12.13, II.41.20, VI.11.1, VII.69.1, and VIII.72.9. But the poet’s words carrying their entreaties also flow beyond to Mitra and Varuṇa, who likewise become even greater through them. Verse 6 then is a phalaśruti, a “declara
tion of benefit,” expressing the expectation of the poet and his people that they will live safely under the rule of Mitra and Varuṇa.
01 आ चिकितान - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ चि॑कितान सु॒क्रतू॑ दे॒वौ म॑र्त रि॒शाद॑सा ।
वरु॑णाय ऋ॒तपे॑शसे दधी॒त प्रय॑से म॒हे ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ चि॑कितान सु॒क्रतू॑ दे॒वौ म॑र्त रि॒शाद॑सा ।
वरु॑णाय ऋ॒तपे॑शसे दधी॒त प्रय॑से म॒हे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मित्रावरुणौ
- ऋषिः - रातहव्य आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
आ꣡ चिकितान सुक्र꣡तू
देवउ꣡ मर्त रिशा꣡दसा
व꣡रुणाय र्त꣡पेशसे
दधीत꣡ प्र꣡यसे महे꣡
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
cikitāna ← √cit- (root)
{case:VOC, gender:M, number:SG, tense:PRF, voice:ACT}
sukrátū ← sukrátu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
devaú ← devá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
marta ← márta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:SG}
riśā́dasā ← riśā́das- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
r̥tápeśase ← r̥tápeśas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
váruṇāya ← váruṇa- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dadhītá ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:OPT, tense:PRS, voice:MED}
mahé ← máh- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
práyase ← práyas- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
आ । चि॒कि॒ता॒न॒ । सु॒क्रतू॒ इति॑ सु॒ऽक्रतू॑ । दे॒वौ । म॒र्त॒ । रि॒शाद॑सा ।
वरु॑णाय । ऋ॒तऽपे॑शसे । द॒धी॒त । प्रय॑से । म॒हे ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- cikitāna ← cit
- [verb noun], vocative, singular
- “notice; observe; attend to; intend.”
- sukratū ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sukratū ← kratū ← kratu
- [noun], accusative, dual, masculine
- “yajña; decision; plan; deliberation; intelligence; Kratu; will; kratu [word]; desire; resoluteness; ritual.”
- devau ← deva
- [noun], accusative, dual, masculine
- “Deva; Hindu deity; king; deity; Indra; deva [word]; God; Jina; Viśvedevās; mercury; natural phenomenon; gambling.”
- marta
- [noun], vocative, singular, masculine
- “man.”
- riśādasā ← riśādas
- [noun], accusative, dual, masculine
- “superior; superior; proud.”
- varuṇāya ← varuṇa
- [noun], dative, singular, masculine
- “Varuna; varuṇa [word]; Crataeva religiosa Forst.; Varuṇa; varuṇādi.”
- ṛtapeśase ← ṛta
- [noun], neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- ṛtapeśase ← peśase ← peśas
- [noun], dative, singular, masculine
- “decoration; shape.”
- dadhīta ← dhā
- [verb], singular, Present optative
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- prayase ← prayas
- [noun], dative, singular, neuter
- “food; dainty; enjoyment.”
- mahe ← mah
- [noun], dative, singular, neuter
- “great; great; distinguished; much(a); adult; long; high.”
सायण-भाष्यम्
हे चिकितान जानन् स्तुतिं हे मर्त मनुष्य रातहव्य त्वमिति तस्यैव संबोधनम् । सुक्रतू शोभनकर्माणौ रिशादसा हिंसकानां हिंसकौ देवौ आ आकारयेति शेषः । आहूय च ऋतपेशसे । पेश इति रूपनाम । ऋतमुदकम् । उदकमेव रूपं यस्य तादृशाय वरुणाय प्रयसे । मत्वर्थो लुप्यते ॥ हविर्लक्षणान्नवते महे महते पूज्याय दधीत दद्याः । हविरिति शेषः । द्वितीयार्थे वा चतुर्थी । महद्धविर्दधीत । महतोऽन्नस्य लाभायेति वा योज्यम् ॥
Wilson
English translation:
“Man, endowed with intelligence, (adore) the two deities, the performers of good deeds, the destroyers of foes; offer (oblations) to the adorable accepter of (sacrificial) food, to Varuṇa, whose form is water.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Varuṇāya ṛtapeśase = udakam eva rūpam yasya, of whom the form is verily water
Jamison Brereton
O perceptive mortal, here are the two gods of strong resolve who care for the stranger.
It [=the hymn] should be set in place for Varuṇa, whose garment is the truth, for his great pleasure.
Griffith
O SAPIENT man, call the Two Gods, the very wise, who slay the foe.
For Varuna, whose form is Law, place offerings for his great delight.
Geldner
Ruf an, du Kundiger, die beiden einsichtsvollen Götter, o Sterblicher, die überlegenen. Dem Varuna, dessen Schmuck das Gesetz ist, möge es zu hohem Genuß geschehen.
Grassmann
O weiser Mensch, das Götterpaar, die starken Feindverzehrer ruf, Dem heilgeschmückten Varuna sei Dienst geweiht zu hoher Lust.
Elizarenkova
При(веди), о понимающий смертный,
Двоих богов, карающих врагов (?)!
Варуне, чье украшение – закон,
(Эта хвала) пусть послужит к великому удовольствию!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मित्रावरुणौ
- रातहव्य आत्रेयः
- भुरिगुष्णिक्
- ऋषभः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब छः ऋचावाले छासठवें सूक्त का आरम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र मे मनुष्य क्या करें, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (चिकितान, मर्त्त) ज्ञान और मरण धर्मयुक्त ! आप (ऋतपेशसे) सत्यस्वरूप और (प्रयसे) प्रयत्न करते हुए (महे) बड़े (वरुणाय) उत्तम व्यवहारयुक्त के लिये (रिशादसा) दुष्टों के मारनेवाले (सुक्रतू) उत्तम बुद्धिमान् (देवौ) दो विद्वानों को (आ) सब प्रकार से (दधीत) धारण करिये ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - वही विद्वान् होता है, जो विद्वानों का सङ्ग करके बुद्धि को बढ़ाता है ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे चिकितान मर्त्त ! भवानृतपेशसे प्रयसे महे वरुणाय रिशादसा सुक्रतू देवावा दधीत ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मनुष्यः किं कुर्य्यादित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) समन्तात् (चिकितान) ज्ञानयुक्त (सुक्रतू) शोभनप्रज्ञौ (देवौ) विद्वांसौ (मर्त्त) मरणधर्मयुक्त (रिशादसा) दुष्टहिंसकौ (वरुणाय) उत्तमाय व्यवहाराय (ऋतपेशसे) सत्यस्वरूपाय (दधीत) दधेत (प्रयसे) प्रयतमानाय (महे) महते ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - स एव विद्वान् भवति यो विदुषां सङ्गं कृत्वा प्रज्ञां वर्धयति ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात मित्र व श्रेष्ठ विद्वान तसेच विदुषी स्त्रीच्या गुणवर्णनामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची या पूर्वीच्या सूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो विद्वानांबरोबर संगती करून बुद्धी वाढवितो तोच विद्वान असतो. ॥ १ ॥
02 ता हि - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ता हि क्ष॒त्रमवि॑ह्रुतं स॒म्यग॑सु॒र्य१॒॑माशा॑ते ।
अध॑ व्र॒तेव॒ मानु॑षं॒ स्व१॒॑र्ण धा॑यि दर्श॒तम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
ता हि क्ष॒त्रमवि॑ह्रुतं स॒म्यग॑सु॒र्य१॒॑माशा॑ते ।
अध॑ व्र॒तेव॒ मानु॑षं॒ स्व१॒॑र्ण धा॑यि दर्श॒तम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मित्रावरुणौ
- ऋषिः - रातहव्य आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
ता꣡ हि꣡ क्षत्र꣡म् अ꣡विह्रुतं
सम्य꣡ग् असुर्य᳡म् आ꣡शते°
अ꣡ध व्रते꣡व मा꣡नुषं
सु꣡वर् ण꣡ धायि दर्शत꣡म्
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ávihrutam ← ávihruta- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
hí ← hí (invariable)
{}
kṣatrám ← kṣatrá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:M, number:DU}
ā́śāte ← √naś- 1 (root)
{number:DU, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
asuryàm ← asuryà- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
samyák ← samyáñc- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ádha ← ádha (invariable)
{}
iva ← iva (invariable)
{}
mā́nuṣam ← mā́nuṣa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vratā́ ← vratá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
darśatám ← darśatá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dhāyi ← √dhā- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:INJ, tense:AOR, voice:PASS}
ná ← ná (invariable)
{}
svàr ← svàr- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
ता । हि । क्ष॒त्रम् । अवि॑ऽह्रुतम् । स॒म्यक् । अ॒सु॒र्य॑म् । आशा॑ते॒ इति॑ ।
अध॑ । व्र॒ताऽइ॑व । मानु॑षम् । स्वः॑ । न । धा॒यि॒ । द॒र्श॒तम् ॥
Hellwig Grammar
- tā ← tad
- [noun], nominative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- kṣatram ← kṣatra
- [noun], accusative, singular, neuter
- “Kshatriya; dominion; Kshatriya; kṣatra [word]; power.”
- avihrutaṃ ← a
- [adverb]
- “not; akāra; a [taddhita]; a [word]; a; a.”
- avihrutaṃ ← vihrutam ← vihruta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “disjointed.”
- samyag ← samyak
- [adverb]
- “correctly.”
- asuryam ← asurya
- [noun], accusative, singular, neuter
- “dignity.”
- āśāte ← aś
- [verb], dual, Perfect indicative
- “get; reach; enter (a state).”
- adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- vrateva ← vratā ← vrata
- [noun], nominative, plural, neuter
- “vrata (vote); commandment; law; oath; command; rule; custom; vrata [word]; rule; behavior.”
- vrateva ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- mānuṣaṃ ← mānuṣam ← mānuṣa
- [noun], nominative, singular, neuter
- “human.”
- svar
- [adverb]
- “sun; sky; sunlight.”
- ṇa ← na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- dhāyi ← dhā
- [verb], singular, Aorist passive
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- darśatam ← darśata
- [noun], nominative, singular, neuter
- “beautiful; visible; beautiful.”
सायण-भाष्यम्
ता हि । हीति हेतौ । यस्मात् ता तौ क्षत्रं बलम् अविह्रुतम् अहिंस्यम् असुर्यम् असुरविघाति महद्बलं सम्यक् आशाते व्याप्नुतः अध अतो हेतोः मानुषं मनुष्येषु प्रवृत्तं व्रतेव कर्मेव तद्यथा मनुष्येषु नियतं स्वर्ण सूर्य इव स यथा दिवि दृश्यते तद्वत् दर्शतं दर्शनीयं बलं धायि यज्ञे निहितम् ॥
Wilson
English translation:
“Inasmuch as you two are possessed of irresistible and asura-subduing strength, therefore has holy sacrifice been established among men, as the sun (has been plural ced) in the sky.”
Jamison Brereton
Because these two together have achieved lordly dominion that is not overturned,
so then, like the lovely sun, (their dominion) over the sons of Manu has been set in place like their commandments.
Griffith
For they have won unbroken sway in full perfection, power divine.
And, like high laws, the world of man hath been made beautiful as light.
Geldner
Denn die zwei haben die unumstößliche Herrschaft und vollständig die Asurawürde erlangt. Und ihre Gesetze sind wie das menschliche Gesetz gleich der Sonne sichtbar aufgerichtet.
Grassmann
Denn ungebeugte Herrschermacht und Gottheit ist ihr gleiches Theil; Da ward gleichwie ein Menschenwerk die schöne Sonne hingesetzt.
Elizarenkova
Ведь они двое достигли непререкаемой власти,
Полного асурского господства.
И подобно (их) заветам, человеческий (обет)
Помещен на небо для обозрения.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मित्रावरुणौ
- रातहव्य आत्रेयः
- विराट्पङ्क्ति
- पञ्चमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! (ता) वे (हि) ही (अविह्रुतम्) नहीं कुटिल (असुर्य्यम्) विद्वानों के लिये हितकारक (सम्यक्) उत्तम प्रकार चलनेवाले (क्षत्रम्) धन वा राज्य को (आशाते) व्याप्त होते हैं (अध) इसके अनन्तर जिन्होंने हित (मानुषम्) मनुष्यसम्बन्धी (दर्शतम्) देखने योग्य (व्रतेव) कर्म्मों के सदृश और (स्वः) सुख के (न) सदृश (धायि) धारण किया ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । सब मनुष्य धर्म पथ से सुख और कर्म्म को धारण करें ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्याः ! ता ह्यविह्रुतमसुर्य्यं सम्यक् क्षत्रमाशाते अथ याभ्यां हितम्मानुषं दर्शतं व्रतेव स्वर्ण धायि ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ता) तौ (हि) एव (क्षत्रम्) धनं राज्यं वा (अविह्रुतम्) अकुटिलम् (सम्यक्) यत्समीचीनमञ्चति (असुर्य्यम्) असुरेभ्यो विद्वद्भ्यो हितम् (आशाते) व्याप्नुतः (अध) अथ (व्रतेव) कर्म्माणीव (मानुषम्) मनुष्याणामिदम् (स्वः) सुखम् (न) इव (धायि) ध्रियताम् (दर्शतम्) द्रष्टव्यम् ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । सर्वे मनुष्या धर्मपथा सुखं कर्म्म च धरन्तु ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. सर्व माणसांनी धर्ममार्गाने सुख मिळवावे व कर्म करावे. ॥ २ ॥
03 ता वामेषे - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ता वा॒मेषे॒ रथा॑नामु॒र्वीं गव्यू॑तिमेषाम् ।
रा॒तह॑व्यस्य सुष्टु॒तिं द॒धृक्स्तोमै॑र्मनामहे ॥
मूलम् ...{Loading}...
ता वा॒मेषे॒ रथा॑नामु॒र्वीं गव्यू॑तिमेषाम् ।
रा॒तह॑व्यस्य सुष्टु॒तिं द॒धृक्स्तोमै॑र्मनामहे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मित्रावरुणौ
- ऋषिः - रातहव्य आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
ता꣡ वाम् ए꣡षे र꣡थाना᳐म्
उर्वीं꣡ ग꣡व्यूतिम् एषा᳐म्
रात꣡हव्यस्य सुष्टुतिं꣡
दधृ꣡क् स्तो꣡मैर् मनामहे
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
éṣe ← éṣa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
ráthānām ← rátha- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
tā́ ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
eṣām ← ayám (pronoun)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
gávyūtim ← gávyūti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
urvī́m ← urú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
rātáhavyasya ← rātáhavya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
suṣṭutím ← suṣṭutí- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
dadhŕ̥k ← dadhŕ̥k (invariable)
{}
manāmahe ← √man- 1 (root)
{number:PL, person:1, mood:SBJV, tense:AOR, voice:MED}
stómaiḥ ← stóma- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
ता । वा॒म् । एषे॑ । रथा॑नाम् । उ॒र्वीम् । गव्यू॑तिम् । ए॒षा॒म् ।
रा॒तऽह॑व्यस्य । सु॒ऽस्तु॒तिम् । द॒धृक् । स्तोमैः॑ । म॒ना॒म॒हे॒ ॥
Hellwig Grammar
- tā ← tad
- [noun], accusative, dual, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- vām ← tvad
- [noun], accusative, dual
- “you.”
- eṣe ← eṣa
- [noun], locative, singular, masculine
- “quest.”
- rathānām ← ratha
- [noun], genitive, plural, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- urvīṃ ← urvīm ← uru
- [noun], accusative, singular, feminine
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
- gavyūtim ← gavyūti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “pasture.”
- eṣām ← idam
- [noun], genitive, plural, masculine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- rātahavyasya ← rātahavya
- [noun], genitive, singular, masculine
- suṣṭutiṃ ← suṣṭutim ← suṣṭuti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “hymn; praise.”
- dadhṛk ← dadhṛṣ
- [noun], accusative, singular, neuter
- “audacious; dadhṛṣ [word].”
- stomair ← stomaiḥ ← stoma
- [noun], instrumental, plural, masculine
- “hymn; Stoma; stoma [word].”
- manāmahe ← man
- [verb], plural, Aorist conj./subj.
- “think of; name; believe; teach; honor; deem; recommend; approve; think; define; call; respect; believe; enumerate; understand; see; describe.”
सायण-भाष्यम्
हे मित्रावरुणौ ता तौ प्रसिद्धौ वां युवां रथानाम् अस्मदीयानाम् एषां पुरतो वर्तमानानाम् उर्वीं प्रभूतां गव्यूतिम् अतिविस्तृतं मार्गम् एषे गन्तुम् । मार्गरक्षणायेत्यर्थः ॥ तुमर्थेऽसेन्प्रत्ययः । तदर्थं वां मनामहे स्तुमः रातहव्यस्य ऋषेः रातहव्यसंबन्धिभिः सुष्ठुतिं सुष्ठुतिभिः शोभनस्तुतिसाधनैः स्तोमैः दधृक् धर्षकौ युवाम् ॥
Wilson
English translation:
“We glorify you both, that your chariots may precede ours by a long distance; accepting the pious worship of Rātahavya with (his) praises.”
Jamison Brereton
(We search for) you two in our quest for chariots (and for) a broad pasture-land for them.
With our praise songs we will boldly conceive the good praise of him by whom the oblation is given,
Griffith
Therefore we praise you that your cars may travel far in front of ours-
You who accept the eulogy of Ratahavya with his hymns.
Geldner
Euch beide bitten wir im Rennen der Wagen um breite Bahn für sie. Wir haben zuversichtlich euren Lobpreis mit Lobliedern des Ratahavya im Sinn.
Grassmann
Mit Lob gedenken eurer wir, mit Ernst, wenn eurer Wagen Schar Hineilet auf die weite Flur und zu des Opfrers Lobgesang.
Elizarenkova
Вас двоих, таких (великих), (я зову) на гонки колесниц,
На широкое их ристалище.
Мы решительно задумали
Прекрасное восхваление (для вас) с помощью песен Ратахавьи.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मित्रावरुणौ
- रातहव्य आत्रेयः
- विराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अध्यापक और उपदेशक जन ! आप दोनों (एषाम्) इन (रथानाम्) विमान आदि वाहनों का (रातहव्यस्य) दिया है देने योग्य पदार्थ जिसने उसको (सुष्टुतिम्) उत्तम प्रशंसा को और (गव्यूतिम्) मार्ग को (एषे) प्राप्त होने को प्रवृत्त होते हैं, और जैसे विद्वान् जन (स्तोमैः) प्रशंसाओं से इन की (उर्वीम्) पृथिवी को धारण करता है, वैसे (ता) उन (दधृक्) प्रगल्भता को प्राप्त (वाम्) आप दोनों को और उस विद्वान् को हम लोग (मनामहे) अच्छे प्रकार जानते हैं ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्यो ! जो जगत् के कल्याण के लिये सृष्टिक्रम से पदार्थविद्या को प्रकाशित करते हैं, वे धन्य होते हैं ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अध्यापकोपदेशकौ ! युवामेषां रथानां रातहव्यस्य सुष्टुतिं गव्यूतिमेषे प्रवर्त्तेथे यथा विद्वान् स्तोमैरेतेषामुर्वीं दधाति तथा ता दधृग् वां तं च वयं मनामहे ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ता) तौ (वाम्) युवाम् (एषे) गन्तुम् (रथानाम्) विमानादियानानाम् (उर्वीम्) पृथिवीम् (गव्यूतिम्) मार्गम् (एषाम्) (रातहव्यस्य) दत्तदातव्यस्य (सुष्टुतिम्) शोभनां प्रशंसाम् (दधृक्) प्रागल्भ्यं प्राप्तौ (स्तोमैः) प्रशंसनैः (मनामहे) विजानीमः ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे मनुष्या ! ये जगत्कल्याणाय सृष्टिक्रमेण पदार्थविद्यां प्रकाशयन्ति ते धन्या भवन्ति ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - हे माणसांनो! जे जगाच्या कल्याणासाठी सृष्टिक्रमाला अनुसरून पदार्थविद्या प्रकट करतात ते धन्य होत. ॥ ३ ॥
04 अधा हि - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
अधा॒ हि काव्या॑ यु॒वं दक्ष॑स्य पू॒र्भिर॑द्भुता ।
नि के॒तुना॒ जना॑नां चि॒केथे॑ पूतदक्षसा ॥
मूलम् ...{Loading}...
अधा॒ हि काव्या॑ यु॒वं दक्ष॑स्य पू॒र्भिर॑द्भुता ।
नि के॒तुना॒ जना॑नां चि॒केथे॑ पूतदक्षसा ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मित्रावरुणौ
- ऋषिः - रातहव्य आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
अ꣡धा हि꣡ का꣡विया युवं꣡
द꣡क्षस्य पूर्भि꣡र् अद्भुता
नि꣡ केतु꣡ना ज꣡नानां᳐
चिके꣡थे पूतदक्षसा
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ádha ← ádha (invariable)
{}
hí ← hí (invariable)
{}
kā́vyā ← kā́vya- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:PL}
yuvám ← tvám (pronoun)
{case:NOM, number:DU}
adbhutā ← ádbhuta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
dákṣasya ← dákṣa- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
pūrbhíḥ ← púr- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:PL}
jánānām ← jána- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
ketúnā ← ketú- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
ní ← ní (invariable)
{}
cikéthe ← √ci- 3 (root)
{number:DU, person:2, voice:MED}
pūtadakṣasā ← pūtádakṣas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
पद-पाठः
अध॑ । हि । काव्या॑ । यु॒वम् । दक्ष॑स्य । पूः॒ऽभिः । अ॒द्भु॒ता॒ ।
नि । के॒तुना॑ । जना॑नाम् । चि॒केथे॒ इति॑ । पू॒त॒ऽद॒क्ष॒सा॒ ॥
Hellwig Grammar
- adhā ← adha
- [adverb]
- “then; and; therefore; now.”
- hi
- [adverb]
- “because; indeed; for; therefore; hi [word].”
- kāvyā ← kāvya
- [noun], accusative, plural, neuter
- “Uśanas; poem; Kāvya; wisdom.”
- yuvaṃ ← yuvam ← tvad
- [noun], nominative, dual
- “you.”
- dakṣasya ← dakṣa
- [noun], genitive, singular, masculine
- “Dakṣa; ability; cock; fitness; will; purpose; disposition; cock.”
- pūrbhir ← pūrbhiḥ ← pur
- [noun], instrumental, plural
- “fortress; pur [word]; town; purā [indecl.]; mahant.”
- adbhutā ← adbhuta
- [noun], vocative, dual, masculine
- “extraordinary; amazing; supernatural.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- ketunā ← ketu
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “banner; ketu; sunbeam; enemy; sign; Premna spinosa Roxb.; comet; signal; signal; luminosity.”
- janānāṃ ← janānām ← jana
- [noun], genitive, plural, masculine
- “people; national; man; relative; jan; Janaloka; person; jana [word]; man; attendant; Jana; foreigner; inhabitant; group.”
- cikethe ← ci
- [verb], dual, Perfect indicative
- “observe; detect; notice; heed; mind.”
- pūtadakṣasā ← pūta ← pū
- [verb noun]
- “purify; filter; blow; purify; purge; sift.”
- pūtadakṣasā ← dakṣasā ← dakṣas
- [noun], nominative, dual, masculine
- “intelligent.”
सायण-भाष्यम्
अध अपि च । हि प्रसिद्धौ । काव्या स्तुत्यौ युवं युवां दक्षस्य प्रवृद्धस्य मम पूर्भिः पूरकैः स्तवैः हे अद्भुता महान्तावाश्चर्यभूतौ सन्तौ केतुना प्रज्ञानेनानुकूलेन मनसा जनानां यजमानानामित्यर्थः । स्तोत्रं नि चिकेथे नितरां जानीथः । हे पूतदक्षसा शुद्धबलौ युवाम् ॥
Wilson
English translation:
“Now, adorable and wonderful deities, (propitiated) by the former (praises) of (me, your) worshipper; do you, who are of pure vigour, consider with approving minds (the adoration) of these men.”
Jamison Brereton
Because then, you undeceivable ones, by the fortresses of your skill you perceive our verbal craft through the beacon of the peoples [=Agni], o you of purified skill.
Griffith
And ye show wMom, Wondrous Gods with fulness of intellIgence.
By men’s discernment are Ve marked, O ye whose might is purified.
Geldner
Und ihr berget ja alle weisen Gedanken mit den Burgen des Verstandes, ihr Wunderbaren; ihr nehmt sie wahr durch das innere Licht der Menschen, ihr von lauterem Verstand.
Grassmann
Dann zeiget Seherweisheit ihr in Geistes Fülle, Herrliche; Und in der Menschen hellem Sinn erscheint, o reingesinnte, ihr.
Elizarenkova
А ведь вы, о удивительные,
Сквозь твердыни разума
Благодаря озарению людей
Воспринимаете поэтические прозрения, о вы, с чистым разумом!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मित्रावरुणौ
- रातहव्य आत्रेयः
- निचृदनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे अध्यापक और उपदेशक जनो ! (पूतदक्षसा) पवित्र बल जिनका ऐसे (युवम्) आप दोनों (केतुना) बुद्धि से (अद्भुता) आश्चर्य्यरूप (काव्या) कवियों के कर्म्मों को (चिकेथे) जानते हैं (अधा) इसके अनन्तर (हि) जिससे (जनानाम्) मनुष्यों के (दक्षस्य) बलसम्बन्धी (पूर्भिः) नगरों से (नि) निरन्तर करके जानते हैं, उनका हम लोग सदा सत्कार करें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानों को यह योग्य है कि स्वयं पूर्ण विद्वान् होके अज्ञजनों को अध्यापन और उपदेश से उपकृत करें ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे अध्यापकोपदेशकौ ! पूतदक्षसा युवं केतुनाऽद्भुता काव्या चिकेथे अधा हि जनानां दक्षस्य पूर्भिर्नि चिकेथे तौ वयं सदा सत्कुर्याम ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (अधा) अथ। अत्र निपातस्य चेति दीर्घः। (हि) यतः (काव्या) कवीनां कर्माणि (युवम्) युवाम् (दक्षस्य) बलस्य (पूर्भिः) नगरैः (अद्भुता) आश्चर्य्यरूपाणि (नि) (केतुना) प्रज्ञया (जनानाम्) मनुष्याणाम् (चिकेथे) जानीथः (पूतदक्षसा) पूतं पवित्रं दक्षो बलं ययोस्तौ ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विदुषामिदं योग्यमस्ति यत्स्वयं पूर्णा विद्वांसो भूत्वाऽज्ञजनानध्यापनोपदेशाभ्यामुपकृतान् कुर्य्युः ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - विद्वानांनी स्वतः पूर्ण विद्वान बनून अज्ञानी लोकांना शिक्षण व उपदेश यांनी उपकृत करावे. ॥ ४ ॥
05 तदृतं पृथिवि - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
तदृ॒तं पृ॑थिवि बृ॒हच्छ्र॑वए॒ष ऋषी॑णाम् ।
ज्र॒य॒सा॒नावरं॑ पृ॒थ्वति॑ क्षरन्ति॒ याम॑भिः ॥
मूलम् ...{Loading}...
तदृ॒तं पृ॑थिवि बृ॒हच्छ्र॑वए॒ष ऋषी॑णाम् ।
ज्र॒य॒सा॒नावरं॑ पृ॒थ्वति॑ क्षरन्ति॒ याम॑भिः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मित्रावरुणौ
- ऋषिः - रातहव्य आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
त꣡द् ऋत꣡म् पृथिवि बृह꣡च्
छ्रवएष꣡ ऋ꣡षीणा᳐म्
ज्रयसाना꣡व् अ꣡रम् पृथु꣡
अ꣡ति क्षरन्ति या꣡मभिः
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
pr̥thivi ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:F, number:SG}
r̥tám ← r̥tá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
tát ← sá- ~ tá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ŕ̥ṣīṇām ← ŕ̥ṣi- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:PL}
śravaeṣé ← śravaeṣá- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:SG}
áram ← áram (invariable)
{}
jrayasānaú ← jrayasāná- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:DU}
pr̥thú ← pr̥thú- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
áti ← áti (invariable)
{}
kṣaranti ← √kṣar- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
yā́mabhiḥ ← yā́man- (nominal stem)
{case:INS, gender:N, number:PL}
पद-पाठः
तत् । ऋ॒तम् । पृ॒थि॒वि॒ । बृ॒हत् । श्र॒वः॒ऽए॒षे । ऋषी॑णाम् ।
ज्र॒य॒सा॒नौ । अर॑म् । पृ॒थु । अति॑ । क्ष॒र॒न्ति॒ । याम॑ऽभिः ॥
Hellwig Grammar
- tad ← tat ← tad
- [noun], accusative, singular, neuter
- “this; he,she,it (pers. pron.); respective(a); that; nominative; then; particular(a); genitive; instrumental; accusative; there; tad [word]; dative; once; same.”
- ṛtam ← ṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- pṛthivi ← pṛthivī
- [noun], vocative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- bṛhac ← bṛhat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- chravaeṣa ← śravaḥ ← śravas
- [noun], neuter
- “fame; glory; ear.”
- chravaeṣa ← eṣe ← eṣa
- [noun], locative, singular, masculine
- “quest.”
- ṛṣīṇām ← ṛṣi
- [noun], genitive, plural, masculine
- “Ṛṣi; spiritual teacher; ascetic; Mantra.”
- jrayasānāv ← jrayasānau ← jrayasāna
- [noun], accusative, dual, masculine
- aram
- [adverb]
- pṛthv ← pṛthu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “broad; wide; great; flat; pṛthu [word]; far.”
- ati
- [adverb]
- “very; excessively; beyond; excessively.”
- kṣaranti ← kṣar
- [verb], plural, Present indikative
- “run; melt.”
- yāmabhiḥ ← yāman
- [noun], instrumental, plural, neuter
- “expedition; path; expedition; arrival.”
सायण-भाष्यम्
हे पृथिवि देवि त्वयि तत् सर्वैरर्थ्यमानत्वेन प्रसिद्धं बृहत् प्रभूतम् ऋतम् उदकम् ऋषीणां स्तोतॄणामस्माकं श्रवएषे अन्नस्यैषणे सति ज्रयसानौ गच्छन्तौ ॥ ‘ छन्दस्यसानच् शुजॄभ्याम् ’ ( उ. सू. २. २४३ ) इत्यसानच् ज्रयतेरपि भवति। ‘ चितः’ इत्यन्तोदात्तः ॥ अरम् अलमस्यर्थं पृथु यथा भवति तथा यामभिः गमनैः अति क्षरन्ति अत्यर्थं वर्षतः ॥ व्यत्ययेन बहुवचनम् ॥
Wilson
English translation:
“Earth, in you is abundant water for the necessities of the Ṛṣis; the two active (deities) dispense by their movement sufficiently copious (rain).”
Jamison Brereton
O Earth, this is their lofty truth in the seers’ quest for fame:
by (the seers’) entreaties they [=poetic streams] flow beyond the two [=Heaven and Earth], who rightly extend widely,
Griffith
This is the Law sublime, O Earth: to aid the Rsis’ toil for fame
The Two, wide-spreading, are prepared. They come with ample overflow.
Geldner
Diese hohe Weisheit verkünde ich, o Erde, wenn die Rishi´s Ruhm suchen: Sie überholen im Laufe die beiden pünktlich und breit Dahineilenden.
Grassmann
Dies ist, o Erde, das hohe, heilige Werk der Dichter bei dem Streben nach Ruhm: die beiden weitausgedehnten [Himmel und Erde] überfluten sie weit und breit mit ihren Gebeten.
Elizarenkova
Таков высокий закон, о земля:
При состязании поэтов в славе
Они опережают молитвами
Двоих широко движущихся,
अधिमन्त्रम् (VC)
- मित्रावरुणौ
- रातहव्य आत्रेयः
- स्वराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
स्त्री भी विद्वानों के समान होकर उत्तमाचरण करे, इस विषय को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पृथिवि) पृथिवी के सदृश वर्त्तमान विद्या से युक्त स्त्री ! जैसे मेघ वा योगी जन (यामभिः) प्रहरों वा प्रहर में उत्पन्न कर्म्मों से (पृथु) विस्तीर्ण जल को (अरम्) पूरा (अति, क्षरन्ति) वर्षाते हैं और जैसे (ज्रयसानौ) जाते हुए वा विशेष करके जानते हुए वर्त्तमान हैं, वैसे (ऋषीणाम्) मन्त्रार्थ जाननेवालों के (तत्) उस (बृहत्) बड़े (ऋतम्) सत्य को वा जल को (श्रवः) और अन्न वा श्रवण को (एषे) प्राप्त होने को प्रवृत्त होओ ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है । जो स्त्रियाँ विद्यायुक्त होकर सत्य, धर्म्म और उत्तम स्वभाव को स्वीकार करके मेघ के सदृश सुखों की वृष्टि करती हैं तो वे बड़े सुख को प्राप्त होती हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पृथिवि विदुषि स्त्रि ! यथा मेघा योगिनो वा यामभिः पृथु जलमरमति क्षरन्ति यथा च ज्रयसानौ वर्त्तेते यथर्षीणां तद् बृहदृतं श्रवश्चैषे प्रवर्त्तस्व ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
स्त्रियोऽपि विद्वद्वद्भूत्वोत्तमाचरणं कुर्य्युरित्याह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (तत्) (ऋतम्) सत्यं जलं वा (पृथिवि) भूमिरिव वर्त्तमाने (बृहत्) महत् (श्रवः) अन्नं श्रवणं वा (एषे) प्राप्तुम् (ऋषीणाम्) मन्त्रार्थविदाम् (ज्रयसानौ) गच्छन्तौ विजानन्तौ वा (अरम्) अलम् (पृथु) विस्तीर्णम् (अति) (क्षरन्ति) वर्षन्ति (यामभिः) प्रहरैर्यमोद्भवैः कर्म्मभिर्वा ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । यदि स्त्रियो विदुष्यो भूत्वा सत्यं धर्म्मं शीलं च स्वीकृत्य मेघवत्सुखानि वर्षन्ति तर्हि ता महत्सुखमाप्नुवन्ति ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. ज्या स्त्रिया विद्या, सत्य, धर्म व उत्तम स्वभाव याद्वारे मेघाप्रमाणे सुखाची वृष्टी करतात त्यांना खूप सुख मिळते. ॥ ५ ॥
06 आ यद्वामीयचक्षसा - अनुष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ यद्वा॑मीयचक्षसा॒ मित्र॑ व॒यं च॑ सू॒रयः॑ ।
व्यचि॑ष्ठे बहु॒पाय्ये॒ यते॑महि स्व॒राज्ये॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ यद्वा॑मीयचक्षसा॒ मित्र॑ व॒यं च॑ सू॒रयः॑ ।
व्यचि॑ष्ठे बहु॒पाय्ये॒ यते॑महि स्व॒राज्ये॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मित्रावरुणौ
- ऋषिः - रातहव्य आत्रेयः
- छन्दः - अनुष्टुप्
Thomson & Solcum
आ꣡ य꣡द् वाम् ईयचक्षसा
मि꣡त्र वयं꣡ च सूर꣡यः
व्य꣡चिष्ठे बहुपा꣡यिये
य꣡तेमहि स्वरा꣡जिये
Vedaweb annotation
Strata
Archaic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
īyacakṣasā ← īyacakṣas- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
vām ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:DU}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ca ← ca (invariable)
{}
mítrā = ← mitrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:DU}
sūráyaḥ ← sūrí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vayám ← ahám (pronoun)
{case:NOM, number:PL}
bahupā́yye ← bahupā́yya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
vyáciṣṭhe ← vyáciṣṭha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
svarā́jye ← svarā́jya- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:SG}
yátemahi ← √yat- (root)
{number:PL, person:1, mood:OPT, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
आ । यत् । वा॒म् । ई॒य॒ऽच॒क्ष॒सा॒ । मित्रा॑ । व॒यम् । च॒ । सू॒रयः॑ ।
व्यचि॑ष्ठे । ब॒हु॒ऽपाय्ये॑ । यते॑महि । स्व॒ऽराज्ये॑ ॥
Hellwig Grammar
- ā
- [adverb]
- “towards; ākāra; until; ā; since; according to; ā [suffix].”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- vām ← tvad
- [noun], genitive, dual
- “you.”
- īyacakṣasā ← īyacakṣas
- [noun], vocative, dual, masculine
- mitra
- [noun], vocative, singular, masculine
- “friend; Mitra; mitra [word]; sun; ally.”
- vayaṃ ← vayam ← mad
- [noun], nominative, plural
- “I; mine.”
- ca
- [adverb]
- “and; besides; then; now; even.”
- sūrayaḥ ← sūri
- [noun], nominative, plural, masculine
- “patron.”
- vyaciṣṭhe ← vyaciṣṭha
- [noun], locative, singular, neuter
- bahupāyye ← bahu
- [noun]
- “many; much(a); bahu [word]; abundant; long; large; abounding in(p); perennial.”
- bahupāyye ← pāyye ← pāyya
- [noun], locative, singular, neuter
- yatemahi ← yat
- [verb], plural, Present optative
- “strive; endeavor; join; equal; rival.”
- svarājye ← sva
- [noun]
- “own(a); respective(a); akin(p); sva [word]; individual; present(a); independent.”
- svarājye ← rājye ← rājya
- [noun], locative, singular, neuter
- “kingdom; kingship; sovereignty; rājya [word].”
सायण-भाष्यम्
हे ईयचक्षसा व्याप्तदर्शनौ हे मित्रा मित्रावरुणौ वां युवां यत् ये वयं च सूरयः स्तोतारः आ आह्वयामः । व्यचिष्ठे अत्यन्तविस्तृते बहुपाय्ये बहुभिर्गन्तव्ये बहुभी रक्षितव्ये वा स्वराज्ये स्वराट्त्वाय एवंविधराज्यार्थं यतेमहि गच्छेम ॥ ॥ ४ ॥
Wilson
English translation:
“We and the devout (invoke) you, Mitra and Varuṇa, who are far-seeing; may we proceed to your spacious and much frequented kingdom.”
Jamison Brereton
So that—o Mitra, o you two quick-eyed ones—we and our patrons would take our places within your very extensive, much-protecting
sovereignty.
750 V.67–68
Griffith
Mitra, ye Gods with wandering eyes, would that the worshippers and we
Might strive to reach the realm ye rule, most spacious and protected well,
Geldner
Daß wir, o Mitra und Varuna, ihr mit den Augen Wandernde, und unsere Lohnherren in eurer umfassendsten, vielschützenden Herrschaft Zuflucht finden möchten.
Grassmann
O dass wir, weithin schauende, in eurem ausgedehnten Reich, Das viele schützt, vereinigt sein, wir, Mitra, und die Opferherrn.
Elizarenkova
Чтобы мы и (наши) покровители,
О Митра-Варуна, чьи взгляды приближаются (издалека),
Могли утвердиться в (вашей) державе,
Самой протяженной, служащей защитой для многих!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मित्रावरुणौ
- रातहव्य आत्रेयः
- स्वराडनुष्टुप्
- गान्धारः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यों को न्याय से राज्य की रक्षा करनी चाहिये, इस विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (ईयचक्षसा) प्राप्त होने वा जानने योग्य दर्शन वा कथन जिनका वे (मित्रा) मित्र (वाम्) आप दोनों के (यत्) जिस (व्यचिष्ठे) अत्यन्त व्याप्त और (बहुपाय्ये) बहुतों से रक्षा करने योग्य राज्य (स्वराज्ये, च) और अपने राज्य में (सूरयः) विद्वान् जन (वयम्) हम लोग (आ) सब प्रकार से (यतेमहि) यत्न करें, उसमें यत्न करो ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि मित्रता करके अपने और दूसरे के राज्य की न्याय से रक्षा करके धर्म की उन्नति करें ॥६॥ इस सूक्त में मित्र और श्रेष्ठ विद्वान् के और विद्यायुक्त स्त्री के गुण वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह छासठवाँ सूक्त और चौथा वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे ईयचक्षसा मित्रा ! वां युवयोर्यद् व्यचिष्ठे बहुपाय्ये राज्ये स्वराज्ये च सूरयो वयमा यतेमहि तस्मिन् यतेयाथाम् ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
मनुष्यैर्न्यायेन राज्यं रक्षणीयमित्याह ॥ अत्र मित्रावरुणविद्वद्विदुषिगुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति षट्षष्टितमं सूक्तं चतुर्थो वर्गश्च समाप्तः ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) समन्तात् (यत्) यस्मिन् (वाम्) युवाम् (ईयचक्षसा) ईयं प्राप्तव्यं ज्ञातव्यं वा चक्षो दर्शनं कथनं च ययोस्तौ (मित्रा) सखायौ (वयम्) (च) (सूरयः) विद्वांसः (व्यचिष्ठे) अतिशयेन व्याप्ते (बहुपाय्ये) बहुभी रक्षणीये (यतेमहि) (स्वराज्ये) स्वकीये राष्ट्रे ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैर्मैत्रीं कृत्वा स्वं परकीयं च राज्यं न्यायेन रक्षित्वा धर्म्मोन्नतिः कार्य्येति ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी मैत्री करून स्वतःच्या व इतरांच्या राज्याचे न्यायाने रक्षण करावे व धर्माची उन्नती करावी. ॥ ६ ॥