सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
सायण-भाष्यम्
पञ्चमेऽनुवाके षोडश सूक्तानि । तत्र ‘ आ रुद्रासः’ इत्यष्टर्चं प्रथमं सूक्तं श्यावाश्वस्यार्षं मारुतम् । सप्तम्यष्टम्यौ त्रिष्टुभौ शिष्टाः षट् जगत्यः । ‘ आरुद्रासोऽष्टौ द्वित्रिष्टुबन्तम् ’ इत्यनुक्रमणिका । विनियोगो लैङ्गिकः ॥
Jamison Brereton
57 (411)
Maruts
Śyāvāśva Ātreya
8 verses: jagatī, except triṣṭubh 7–8
Like the immediately preceding hymn, this one introduces other personnel besides the Maruts, though not ones tied specifically to the sacrifice. The hymn begins by
addressing the Maruts by their father’s name, “o Rudras,” a vocative that returns in verse 7. Their mother Pr̥śni also figures in the hymn, in verses 2 and 3. The first verse also describes them as “accompanied by Indra” (índravantaḥ). It is notable how rarely Indra is mentioned in hymns dedicated to the Maruts, even though they are his sidekicks and supporters from an Indraic point of view. In the whole Marut cycle in Maṇḍala V this is the only appearance of Indra, and it is tellingly phrased: Indra is himself treated as a sidekick, demoted into a possessive adjec
tive: “possessing/accompanied by Indra.” It is ordinarily the Maruts who have this grammatically subordinated role: the adjective marútvant (“possessing/accompa nied by the Maruts”) is very common and regularly modifies Indra.
In this hymn, then, the Maruts are defined first by their parentage and their companion. The other elements that define them are their attributes, both physi cal and mental, lists of which are given in verses 2, 4, 5, and 6, constituting a virtual iconography of the Maruts in verbal form. This listing modulates imper ceptibly into the beginning of verse 7, a list of goods possessed by the Maruts that they have give to the singers, a subtle way of moving to the requests of the final verses (7–8).
The vivid description characteristic of Marut hymns is not absent here. See espe cially verses 2–3, with the Maruts as the storm.
Jamison Brereton Notes
Maruts
57-58 ...{Loading}...
Jamison Brereton Notes
Maruts As Oldenberg (Proleg. 204-5) points out these two hymns are parallel and share a final vs. He attributes their position at the beginning of the four 8-vs. Marut hymns to this twinning. Otherwise V.58, in Triṣṭubh, should follow V.59, in Jagatī.
01 आ रुद्रास - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
आ रु॑द्रास॒ इन्द्र॑वन्तः स॒जोष॑सो॒ हिर॑ण्यरथाः सुवि॒ताय॑ गन्तन ।
इ॒यं वो॑ अ॒स्मत्प्रति॑ हर्यते म॒तिस्तृ॒ष्णजे॒ न दि॒व उत्सा॑ उद॒न्यवे॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
आ रु॑द्रास॒ इन्द्र॑वन्तः स॒जोष॑सो॒ हिर॑ण्यरथाः सुवि॒ताय॑ गन्तन ।
इ॒यं वो॑ अ॒स्मत्प्रति॑ हर्यते म॒तिस्तृ॒ष्णजे॒ न दि॒व उत्सा॑ उद॒न्यवे॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
आ꣡ रुद्रास इ꣡न्द्रवन्तः सजो꣡षसो
हि꣡रण्यरथाः सुविता꣡य गन्तन
इयं꣡ वो अस्म꣡त् प्र꣡ति हर्यते मति꣡स्
तृष्ण꣡जे न꣡ दिव꣡ उ꣡त्सा उदन्य꣡वे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ā́ ← ā́ (invariable)
{}
índravantaḥ ← índravant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
rudrāsaḥ ← rudrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
sajóṣasaḥ ← sajóṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
gantana ← √gam- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:AOR, voice:ACT}
híraṇyarathāḥ ← híraṇyaratha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
suvitā́ya ← suvitá- (nominal stem)
{case:DAT, gender:N, number:SG}
asmát ← ahám (pronoun)
{case:ABL, number:PL}
haryate ← √hr̥- 2 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
iyám ← ayám (pronoun)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
matíḥ ← matí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
práti ← práti (invariable)
{}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
ná ← ná (invariable)
{}
tr̥ṣṇáje ← tr̥ṣṇáj- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
udanyáve ← udanyú- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
útsāḥ ← útsa- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
आ । रु॒द्रा॒सः॒ । इन्द्र॑ऽवन्तः । स॒ऽजोष॑सः । हिर॑ण्यऽरथाः । सु॒वि॒ताय॑ । ग॒न्त॒न॒ ।
इ॒यम् । वः॒ । अ॒स्मत् । प्रति॑ । ह॒र्य॒ते॒ । म॒तिः । तृ॒ष्णऽजे॑ । न । दि॒वः । उत्साः॑ । उ॒द॒न्यवे॑ ॥
Hellwig Grammar
- ā ← _ ← √_
- [?]
- “_”
- rudrāsa ← rudrāsaḥ ← rudra
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Shiva; Rudra; eleven; rudra [word]; eleventh.”
- indravantaḥ ← indravat
- [noun], nominative, plural, masculine
- sajoṣaso ← sajoṣasaḥ ← sajoṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “consentaneous; combined; associated; united.”
- hiraṇyarathāḥ ← hiraṇya
- [noun], neuter
- “gold; jewelry; hiraṇya [word]; gold.”
- hiraṇyarathāḥ ← rathāḥ ← ratha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- suvitāya ← suvita
- [noun], dative, singular, neuter
- “prosperity; well-being.”
- gantana ← gam
- [verb], plural, Aorist imperative
- “go; situate; enter (a state); travel; disappear; [in]; elapse; leave; reach; vanish; love; walk; approach; issue; hop on; gasify; get; come; die; drain; spread; transform; happen; discharge; ride; to be located; run; detect; refer; go; shall; drive.”
- iyaṃ ← iyam ← idam
- [noun], nominative, singular, feminine
- “this; he,she,it (pers. pron.); here.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], dative, plural
- “you.”
- asmat ← mad
- [noun], ablative, plural
- “I; mine.”
- prati
- [adverb]
- “towards; per; regarding; respectively; according to; until.”
- haryate ← hary
- [verb], singular, Present indikative
- “delight.”
- matis ← matiḥ ← mati
- [noun], nominative, singular, feminine
- “intelligence; decision; mind; hymn; purpose; idea; opinion; belief; desire; wish; conviction; plan; devotion.”
- tṛṣṇaje ← tṛṣṇaj
- [noun], dative, singular, masculine
- “thirsty.”
- na
- [adverb]
- “not; like; no; na [word].”
- diva ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- utsā ← utsāḥ ← utsa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “spring; fountain; utsa [word]; well.”
- udanyave ← udanyu
- [noun], dative, singular, masculine
सायण-भाष्यम्
हे रुद्रासः रुद्रपुत्राः इन्द्रवन्तः इन्द्रेण युष्मत्स्वामिना तद्वन्तः सजोषसः परस्परं समानप्रीतयः हिरण्यरथाः हिरण्यमयरथाः सन्तः सुविताय सुगमनाय तत्साधनाय सुष्ठु सर्वैर्गन्तव्याय यज्ञाय तदर्थम् आ गन्तन अगच्छत । किमत्र विद्यते इति तदुच्यते । इयम् अस्मत् अस्मदीया मतिः स्तुतिः वः युष्मान् प्रति हर्यते कामयते । तस्मादागच्छत । उदन्यवे उदकेच्छवे तृष्णजे गोतमाय दिवः द्युलोकसकाशात् उत्साः उदकनिष्यन्दा यथा युष्माभिः प्रेरितास्तद्वदस्मदर्थमपि आगत्याभिमतं ददतेत्यर्थः ॥
Wilson
English translation:
“Rudras, servants of Indra, mutually kind, riding in golden cars, come to the accessible (sacrifice); this our praise is addressed to you; (come to us as you came) from heaven, (bringing) oozing water to the thirsty (Gotama) longing for moisture.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Lit. = this our praise is addressed to you as to the thirsty, from heaven, rushing waters to the water-wishing; the allusion is to the legend of the well brougth by the Maruts to Gotama when suffering from thirst
Jamison Brereton
O Rudras—accompanied by Indra, of one accord, with your golden chariots, come here for good faring.
Here is a poetic thought from us for you to yearn toward, like the
wellspring of heaven for a thirsty man seeking water.
Griffith
OF one accord, with Indra, O ye Rudras, come borne on your golden car for our prosperity.
An offering from us, this hymn is brought to you, as, unto one who th irsts for water, heavenly springs.
Geldner
Kommt her, ihr Rudrasöhne, mit Indra einträchtig auf goldenem Wagen zu guter Fahrt! Dieses Lied von uns ist euch willkommen wie dem Durstigen, der nach Wasser verlangt, die Quellen des Himmels.
Grassmann
O Rudra’s, kommt mit Indra in Gemeinschaft her, zu hohem Glück auf goldnem Wagen insgesammt; Von uns wird dieses fromme Lied euch dargebracht, wie Himmelsquellen dem nach Wasser lechzenden.
Elizarenkova
Приезжайте, о Рудры, сопровождающие Индру, единодушные,
На золотых колесницах (нам) на благо!
Вам нравится эта молитва от нас,
Словно источники неба – жаждущему, стремящемуся к воде!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- बृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब आठ ऋचावाले सत्तावन सूक्त का आरम्भ है, उसके प्रथम मन्त्र में रुद्रगुणों को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जैसे (हिरण्यरथाः) सुवर्ण रथों में जिनके अथवा तेज के सदृश रथ जिनके वे (सजोषसः) समान प्रीति सेवने और (इन्द्रवन्तः) बहुत ऐश्वर्य्य रखने और (रुद्रासः) दुष्टों को रुलानेवाले (सुविताय) ऐश्वर्य्य के लिए (आ) सब और (गन्तन) प्राप्त होवें और जो (इयम्) यह (अस्मत्) हम लोगों के समीप से (मतिः) बुद्धि है वह (वः) आप लोगों की (प्रति, हर्यते) कामना करती है और (तृष्णजे) तृष्णायुक्त (उदन्यवे) जल की इच्छा करनेवाले के लिए (उत्साः) कूप (न) जैसे वैसे जो (दिवः) कामनाओं की कामना करते हैं, वे हम लोगों से निरन्तर सत्कार करने योग्य हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । जैसे पिपासा से व्याकुल के लिये जल शान्तिकारक होता है, वैसे विद्वान् जन जानने की इच्छा करनेवालों के लिए शान्ति के देनेवाले होते हैं ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! यथा हिरण्यरथा सजोषस इन्द्रवन्तो रुद्रासः सुवितायाऽऽगन्तन। येयमस्मन्मतिः सा वः प्रति हर्यते तृष्णज उदन्यव उत्सा न ये दिवः कामयन्ते तेऽस्माभिः सततं सत्कर्त्तव्याः ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ रुद्रगुणानाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (आ) समन्तात् (रुद्रासः) दुष्टानां रोदयितारः (इन्द्रवन्तः) बह्विन्द्र ऐश्वर्य्यं विद्यन्ते येषान्ते (सजोषसः) समानप्रीतिसेविनः (हिरण्यरथाः) हिरण्यं सुवर्णं रथेषु येषान्ते यद्वा हिरण्यं तेज इव रथा येषान्ते (सुविताय) ऐश्वर्य्याय (गन्तन) गच्छथ (इयम्) (वः) युष्मान् (अस्मत्) अस्माकं सकाशात् (प्रति) (हर्यते) कामयते (मतिः) प्रज्ञा (तृष्णजे) यः तृष्णाति तस्मै (न) इव (दिवः) दिवः कामनाः (उत्साः) कूपाः (उदन्यवे) उदकानीच्छवे ॥१॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । यथा तृषातुराय जलं शान्तिकरं भवति तथा विद्वांसो जिज्ञासुभ्यः शान्तिप्रदा भवन्ति ॥१॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - विषयः
या सूक्तात रुद्र व वायूच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची पूर्वसूक्तार्थाबरोबर संगती जाणावी.
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जसे तृषार्ताला जल शांत करते तसे विद्वान लोक जिज्ञासूंना शांतिदायक असतात. ॥ १ ॥
02 वाशीमन्त ऋष्थिमन्तो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वाशी॑मन्त ऋष्टि॒मन्तो॑ मनी॒षिणः॑ सु॒धन्वा॑न॒ इषु॑मन्तो निष॒ङ्गिणः॑ ।
स्वश्वाः॑ स्थ सु॒रथाः॑ पृश्निमातरः स्वायु॒धा म॑रुतो याथना॒ शुभ॑म् ॥
मूलम् ...{Loading}...
वाशी॑मन्त ऋष्टि॒मन्तो॑ मनी॒षिणः॑ सु॒धन्वा॑न॒ इषु॑मन्तो निष॒ङ्गिणः॑ ।
स्वश्वाः॑ स्थ सु॒रथाः॑ पृश्निमातरः स्वायु॒धा म॑रुतो याथना॒ शुभ॑म् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
वा꣡शीमन्त ऋष्टिम꣡न्तो मनीषि꣡णः
सुध꣡न्वान इ꣡षुमन्तो निषङ्गि꣡णः
सुअ꣡श्वा स्थ सुर꣡थाः पृश्निमातरः
सुआयुधा꣡ मरुतो याथना शु꣡भम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
manīṣíṇaḥ ← manīṣín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
r̥ṣṭimántaḥ ← r̥ṣṭimánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vā́śīmantaḥ ← vā́śīmant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
íṣumantaḥ ← íṣumant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
niṣaṅgíṇaḥ ← niṣaṅgín- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sudhánvānaḥ ← sudhánvan- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
pr̥śnimātaraḥ ← pŕ̥śnimātar- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
stha ← √as- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
suráthāḥ ← surátha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sváśvāḥ ← sváśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
śúbham ← śúbh- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
svāyudhā́ḥ ← svāyudhá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yāthana ← √yā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
पद-पाठः
वाशी॑ऽमन्तः । ऋ॒ष्टि॒ऽमन्तः॑ । म॒नी॒षिणः॑ । सु॒ऽधन्वा॑नः । इषु॑ऽमन्तः । नि॒ष॒ङ्गिणः॑ ।
सु॒ऽअश्वाः॑ । स्थ॒ । सु॒ऽरथाः॑ । पृ॒श्नि॒ऽमा॒त॒रः॒ । सु॒ऽआ॒यु॒धाः । म॒रु॒तः॒ । या॒थ॒न॒ । शुभ॑म् ॥
Hellwig Grammar
- vāśīmanta ← vāśīmantaḥ ← vāśīmat
- [noun], nominative, plural, masculine
- ṛṣṭimanto ← ṛṣṭimantaḥ ← ṛṣṭimat
- [noun], nominative, plural, masculine
- manīṣiṇaḥ ← manīṣin
- [noun], nominative, plural, masculine
- “sage; expert; devout.”
- sudhanvāna ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- sudhanvāna ← dhanvānaḥ ← dhanvan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “bow; desert; steppe; barren.”
- iṣumanto ← iṣumantaḥ ← iṣumat
- [noun], nominative, plural, masculine
- “armed with an arrow.”
- niṣaṅgiṇaḥ ← niṣaṅgin
- [noun], nominative, plural, masculine
- svaśvā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svaśvā ← aśvā ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- stha ← as
- [verb], plural, Present indikative
- “be; exist; become; originate; happen; result; be; dwell; be born; stay; be; equal; exist; transform.”
- surathāḥ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- surathāḥ ← rathāḥ ← ratha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- pṛśnimātaraḥ ← pṛśni
- [noun], feminine
- “Pṛśni; beam.”
- pṛśnimātaraḥ ← mātaraḥ ← mātṛ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- svāyudhā ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- svāyudhā ← āyudhāḥ ← āyudha
- [noun], nominative, plural, masculine
- “weapon; āyudha [word].”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- yāthanā ← yāthana ← yā
- [verb], plural, Present indikative
- “go; enter (a state); travel; disappear; reach; come; campaign; elapse; arrive; drive; reach; leave; run; depart; ride.”
- śubham ← śubh
- [verb noun]
- “look; shine; beautify.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः यूयं वाशीमन्तः । वाशीति तक्षणसाधनमायुधम् । तद्वन्तः स्थ । ऋष्टिमन्तः । ऋष्टिर्नाम छुरिका । तद्वन्तः स्थ । एवं सर्वत्र योज्यम् । मनीषिणः मनस ईश्वरा मनस्विनः सुधन्वानः शोभनधनुष्काः इषुमन्तः बाणवन्तः निषङ्गिणः निषङ्गवन्तः स्वश्वाः स्थ शोभनाश्वाः भवथ । सुरथाः शोभनरथाः पृश्निमातरः पृश्नेः पुत्राः स्वायुधाः खड्गपरश्वादिसकलायुधोपेताः । एवं महात्मानः सन्तः शुभं शोभनं यथा भवति तथा शुभमुदकाय वा रथेन याथन गच्छथः ॥
Wilson
English translation:
“Intelligent Maruts, you are armed with swords, with lances, with bows with arrows, with quivers; you are well mounted and have handsome chariots; sons of Pṛṣṇi you are well armed; come for our good.”
Jamison Brereton
You with your axes, your spears, your inspired thoughts, with your good bows, your arrows, your quivers,
you possess good horses, good chariots, you whose mother is Pr̥śni.
Possessing good weapons, you drive in beauty, Maruts.
Griffith
Armed with your daggers, full of wisdom, armed with spears, armed with your quivers, armed with arrows, with good bows,
Good horses and good cars have ye, O Prsni’s Sons: ye, Maruts, with good weapons go to victory.
Geldner
Ihr seid mit Äxten, mit Speeren, mit Gedanken, mit guten Bogen, mit Pfeilen und Köcher ausgerüstet, mit guten Rossen und mit guten Wagen, ihr Söhne der Prisni. In guter Bewaffnung geht ihr Marut auf die Prunkfahrt.
Grassmann
Streitäxte tragend, Speere, ihr verständigen, und gute Bogen, Pfeile, Köcher, gut Gespann Und guten Wagen habt, o Priçnisöhne, ihr; mit guten Waffen eilt, o Maruts, ihr zum Schmuck.
Elizarenkova
Снабженные топорами, копьями, мудрые,
С прекрасными луками, стрелами, колчанами,
О сыновья Пришни, вы обладаете прекрасными конями, прекрасными колесницами.
Прекрасно вооруженные, о Маруты, вы выезжаете для блеска.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- बृहती
- मध्यमः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अब पवनों के गुणों को अगले मन्त्र में कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (पृश्निमातरः) अन्तरिक्ष माता के सदृश जिनका ऐसे (मरुतः) उत्तम प्रकार शिक्षित जनो ! आप लोग (वाशीमन्तः) उत्तम वाणी जिनकी वा जो (ऋष्टिमन्तः) ज्ञानवाले (मनीषिणः) वा मन की इच्छा करनेवाले (सुधन्वानः) सुन्दर धनुष जिनका (इषुमन्तः) वा वाणोंवाले और (निषङ्गिणः) अच्छे तरवार आदि पदार्थ जिनके वा जो (स्वश्वाः) उत्तम घोड़ों से युक्त (स्वायुधाः) सुन्दर आयुधोंवाले वा (सुरथाः) सुन्दर रथ जिनके ऐसे (स्थ) होओ और (शुभम्) कल्याणकारक व्यवहार वा संग्राम को (याथना) प्राप्त होओ ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यों को चाहिये कि विद्या आदि श्रेष्ठ गुणों को ग्रहण करके सदा ही विजय से युक्त हों ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे पृश्निमातरो मरुतो ! यूयं वाशीमन्त ऋष्टिमन्तो मनीषिणस्सुधन्वान इषुमन्तो निषङ्गिणः स्वश्वाः स्वायुधाः सुरथाश्च स्थ शुभं याथना ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
अथ मरुद्गुणानाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वाशीमन्तः) प्रशस्ता वाग् विद्यते येषान्ते (ऋष्टिमन्तः) ज्ञानवन्तः (मनीषिणः) मनसा ईषिणः (सुधन्वानः) शोभनं धनुर्येषान्ते (इषुमन्तः) वाणवन्तः (निषङ्गिणः) निषङ्गाः प्रशस्ता अस्यादयो येषान्ते (स्वश्वाः) उत्तमाश्वाः (स्थ) भवथ (सुरथाः) शोभना रथा येषान्ते (पृश्निमातरः) पृश्निरन्तरिक्षं मातेव येषान्ते (स्वायुधाः) शोभनान्यायुधानि येषान्ते (मरुतः) सुशिक्षिता मानवाः (याथना) गच्छथ। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (शुभम्) कल्याणं सङ्ग्रामं वा ॥२॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - मनुष्यैर्विद्यादिशुभान् गुणान् गृहीत्वा सदैव विजयेन युक्तैर्भवितव्यम् ॥२॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - माणसांनी विद्या इत्यादी श्रेष्ठ गुणांचा स्वीकार करून सदैव विजय मिळवावा. ॥ २ ॥
03 धूनुथ द्याम् - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
धू॒नु॒थ द्यां पर्व॑तान्दा॒शुषे॒ वसु॒ नि वो॒ वना॑ जिहते॒ याम॑नो भि॒या ।
को॒पय॑थ पृथि॒वीं पृ॑श्निमातरः शु॒भे यदु॑ग्राः॒ पृष॑ती॒रयु॑ग्ध्वम् ॥
मूलम् ...{Loading}...
धू॒नु॒थ द्यां पर्व॑तान्दा॒शुषे॒ वसु॒ नि वो॒ वना॑ जिहते॒ याम॑नो भि॒या ।
को॒पय॑थ पृथि॒वीं पृ॑श्निमातरः शु॒भे यदु॑ग्राः॒ पृष॑ती॒रयु॑ग्ध्वम् ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
धूनुथ꣡ द्या꣡म् प꣡र्वतान् दाशु꣡षे व꣡सु
नि꣡ वो व꣡ना जिहते या꣡मनो भिया꣡
कोप꣡यथ पृथिवी꣡म् पृश्निमातरः
शुभे꣡ य꣡द् उग्राः पृ꣡षतीर् अ꣡युग्धुवम्
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
dāśúṣe ← dāśváṁs- (nominal stem)
{case:DAT, gender:M, number:SG}
dhūnuthá ← √dhū- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
dyā́m ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:SG}
párvatān ← párvata- (nominal stem)
{case:ACC, gender:M, number:PL}
vásu ← vásu- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
bhiyā́ ← bhī́- (nominal stem)
{case:INS, gender:F, number:SG}
jihate ← √hā- 1 (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRS, voice:MED}
ní ← ní (invariable)
{}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
vánā ← vána- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
yā́manaḥ ← yā́man- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
kopáyatha ← √kup- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRS, voice:ACT}
pr̥śnimātaraḥ ← pŕ̥śnimātar- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
pr̥thivī́m ← pr̥thivī́- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
áyugdhvam ← √yuj- (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:AOR, voice:MED}
pŕ̥ṣatīḥ ← pŕ̥ṣant- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:PL}
śubhé ← śúbh- (nominal stem)
{case:DAT, gender:F, number:SG}
ugrāḥ ← ugrá- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
yát ← yá- (pronoun)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
धू॒नु॒थ । द्याम् । पर्व॑तान् । दा॒शुषे॑ । वसु॑ । नि । वः॒ । वना॑ । जि॒ह॒ते॒ । याम॑नः । भि॒या ।
को॒पय॑थ । पृ॒थि॒वीम् । पृ॒श्नि॒ऽमा॒त॒रः॒ । शु॒भे । यत् । उ॒ग्राः॒ । पृष॑तीः । अयु॑ग्ध्वम् ॥
Hellwig Grammar
- dhūnutha ← dhū
- [verb], plural, Present indikative
- “shake; remove; chase away.”
- dyām ← div
- [noun], accusative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- parvatān ← parvata
- [noun], accusative, plural, masculine
- “mountain; Parvata; parvata [word]; Parvata; Parvata; rock; height.”
- dāśuṣe ← dāś
- [verb noun], dative, singular
- “sacrifice; give.”
- vasu
- [noun], accusative, singular, neuter
- “wealth; property; gold; vasu [word]; ruby; treasure; jewel.”
- ni
- [adverb]
- “back; down.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- vanā ← vana
- [noun], nominative, plural, neuter
- “forest; wood; tree; grove; vana [word]; forest; brush.”
- jihate ← hā
- [verb], plural, Present indikative
- “move over; yield; give way.”
- yāmano ← yāmanaḥ ← yāman
- [noun], genitive, singular, neuter
- “expedition; path; expedition; arrival.”
- bhiyā ← bhī
- [noun], instrumental, singular, feminine
- “fear; bhī; alarm.”
- kopayatha ← kopay ← √kup
- [verb], plural, Present indikative
- “kopay.”
- pṛthivīm ← pṛthivī
- [noun], accusative, singular, feminine
- “Earth; pṛthivī; floor; Earth; earth; pṛthivī [word]; land.”
- pṛśnimātaraḥ ← pṛśni
- [noun], feminine
- “Pṛśni; beam.”
- pṛśnimātaraḥ ← mātaraḥ ← mātṛ
- [noun], vocative, plural, masculine
- “mother; mātṛkā; mātṛ [word]; parent; Salvinia cucullata Roxb.; Citrullus colocynthis Schrad.; cow.”
- śubhe ← śubh
- [verb noun]
- “look; shine; beautify.”
- yad ← yat
- [adverb]
- “once [when]; because; that; if; how.”
- ugrāḥ ← ugra
- [noun], nominative, plural, masculine
- “powerful; awful; dangerous; intense; mighty; potent; colicky; atrocious.”
- pṛṣatīr ← pṛṣatīḥ ← pṛṣatī
- [noun], accusative, plural, feminine
- ayugdhvam ← yuj
- [verb], plural, Root aorist (Ind.)
- “mix; use; endow; yoke; accompany; to practice Yoga; connect; hire; administer; compound; affect; add; concentrate; unite; join; prosecute; combine; supply; compound; attach to; appoint; fill; process; mobilize; mount; complement; eat; join; treat; coincide; affect; challenge.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः द्याम् । दिवीत्यर्थः । पर्वतान् मेघान् दाशुषे हविर्दात्रे यजमानाय वसु धनानि च धूनुथ प्रापयथ । वः युष्माकं यामनः गमनस्य भिया भीत्या वना वनानि वृक्षादिसमूहाः नि जिहते नितरां कम्पन्ते । अवनता भृशं शंसन्तीत्यर्थः । हे पृश्निमातरः पृश्नेः पुत्राः । पृश्नियै वै पयसो मरुतो जाताः ’ (तै. सं. २. २.११.४ ) इति हि श्रुतिः । हे मरुतः पृथिवीं कोपयथ अभिवृष्ट्या क्षोभयथ । हे उग्राः उद्गूर्णबला यूयं यत् यदा शुभे उदकार्थं पृषतीः युष्मदीयाः अश्वाः अयुग्ध्वं योजयथ तदा कोपयथ पृथिवीम् ॥
Wilson
English translation:
“You agitate the clouds in the sky; (you give) wealth to the donor (of oblations); through fear of your approach the forests bow down; sons of Pṛṣṇi, you incense the earth when, for the purpose of (sending) water, you, fierce (Maruts), yoke your spotted steeds.”
Jamison Brereton
You shake heaven and the mountains for goods for the pious. The trees duck down with fear at your journey.
You make the earth quake, you whose mother is Pr̥śni, when, o powerful ones, you have yoked the dappled (mares) for beauty.
Jamison Brereton Notes
After dyā́m in pāda a we expect *pṛthivī́m, but get phonologically similar párvatān instead. This disappointed expectation is “repaired” in pāda c, where pṛthivī́m appears as the obj. of a different but semantically similar verb.
Griffith
From hills and heaven ye shake wealth for the worshipper: in terror at your coming low the woods bow down.
Ye make the earth to tremble, Sons of Prsni, when for victory ye have yoked, fierce Ones! your spotted deer.
Geldner
Ihr schüttelt vom Himmel, von den Bergen das Gut für den Opferspender. Aus Furcht vor eurer Fahrt ducken sich die Wälder. Ihr bringt die Erde in Aufruhr, ihr Söhne der Prisni, wenn ihr Gewaltige zur Prunkfahrt die Schecken angeschirrt habt.
Grassmann
Von Berg und Himmel schüttelt ihr dem Frommen Gut; aus Furcht vor eurem Gange bücken Wälder sich; Ihr Priçnisöhne regt die weite Erde auf, wenn ihr zum Schmuck die mächt’gen Hirsche angeschirrt.
Elizarenkova
Вы сотрясаете небо (и) горы, чтобы почитающему (вас было) богатство.
Деревья клоняться от страха перед вашим походом.
Вы приводите в смятение землю, о сыновья Пришни,
Когда, о грозные, вы запрягли для блеска пестрых (антилоп).
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (उग्राः) तेजस्वियो ! (पृश्निमातरः) जिनकी माता के सदृश अन्तरिक्ष उन पवनों के सदृश वेग से युक्त (यत्) जो आप लोग (द्याम्) बिजुली और (पर्वतान्) मेघों को (धूनुथ) कँपाइये वह (दाशुषे) दाताजन के लिये (वसु) द्रव्य को कंपित कीजिये जो (वः) आप लोगों को (वना) जङ्गल (जिहते) प्राप्त होते हैं उनको (यामनः) जानेवाले आप लोग (भिया) भय से (नि, कोपयथ) निरन्तर कंपाइये और जैसे पवन (पृथिवीम्) पृथिवी को युक्त होते हैं, वैसे (शुभे) जल के लिये (पृषतीः) सेचन करनेवाली जल की धाराओं को (अयुग्ध्वम्) युक्त कीजिये ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में वाचकलुप्तोपमालङ्कार है। जैसे पवन पृथिवी, मेघ और वन आदिकों को कंपाते हैं और जैसे शत्रुजन शत्रुओं को क्रुद्ध करते हैं, वैसे ही विद्वान् जन पदार्थों को मथकर बिजुली आदि को कंपाते हैं और कार्य्यों में युक्त करते हैं ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे उग्राः ! पृश्निमातरो वायव इव यद्यूयं द्यां पर्वतान् धूनुथ तद्दाशुषे वसु धूनुथ यानि वो वना जिहते तानि यामनो यूयं भिया नि कोपयथ यथा वायवः पृथिवीं युञ्जते तथा शुभे पृषतीरयुग्ध्वम् ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (धूनुथ) कम्पयथ (द्याम्) विद्युतम् (पर्वतान्) मेघान् (दाशुषे) दात्रे (वसु) द्रव्यम् (नि) (वः) युष्मान् (वना) जङ्गलानि (जिहते) गच्छन्ति (यामनः) ये यान्ति ते (भिया) भयेन (कोपयथ) (पृथिवीम्) (पृश्निमातरः) अन्तरिक्षमातरः (शुभे) उदकाय। शुभमित्युदकनामसु पठितम्। (निघं०१.२) (यत्) (उग्राः) तेजस्विनः (पृषतीः) सेचनकर्त्रीरुदकधाराः (अयुग्ध्वम्) योजयत ॥३॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्र वाचकलुप्तोपमालङ्कारः । यथा वायवः पृथिवीं मेघं वनादीनि च कम्पयन्ते यथा शत्रवः शत्रून् कोपयन्ति तथैव विद्वांसः पदार्थान् विमथ्य विद्युदादीन् कम्पयन्ते कार्य्येषु योजयन्ति ॥३॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात वाचकलुप्तोपमालंकार आहे. जसे वायू, पृथ्वी, मेघ व वन इत्यादींना कंपित करतात व जसे शत्रू शत्रूंवर क्रुद्ध होतात, तसेच विद्वान लोक पदार्थांचे मंथन करून विद्युत इत्यादींना कंपित करतात व कार्यात वापरतात. ॥ ३ ॥
04 वातत्विषो मरुतो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
वात॑त्विषो म॒रुतो॑ व॒र्षनि॑र्णिजो य॒मा इ॑व॒ सुस॑दृशः सु॒पेश॑सः ।
पि॒शङ्गा॑श्वा अरु॒णाश्वा॑ अरे॒पसः॒ प्रत्व॑क्षसो महि॒ना द्यौरि॑वो॒रवः॑ ॥
मूलम् ...{Loading}...
वात॑त्विषो म॒रुतो॑ व॒र्षनि॑र्णिजो य॒मा इ॑व॒ सुस॑दृशः सु॒पेश॑सः ।
पि॒शङ्गा॑श्वा अरु॒णाश्वा॑ अरे॒पसः॒ प्रत्व॑क्षसो महि॒ना द्यौरि॑वो॒रवः॑ ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
वा꣡तत्विषो मरु꣡तो वर्ष꣡निर्णिजो
यमा꣡ इव सु꣡सदृशः सुपे꣡शसः
पिश꣡ङ्गाश्वा अरुणा꣡श्वा अरेप꣡सः
प्र꣡त्वक्षसो महिना꣡ द्यउ꣡र् इवोर꣡वः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
marútaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
varṣánirṇijaḥ ← varṣánirṇij- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
vā́tatviṣaḥ ← vā́tatviṣ- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
iva ← iva (invariable)
{}
supéśasaḥ ← supéśas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
súsadr̥śaḥ ← súsadr̥ś- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
yamā́ḥ ← yamá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
arepásaḥ ← arepás- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
aruṇā́śvāḥ ← aruṇā́śva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
piśáṅgāśvāḥ ← piśáṅgāśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
dyaúḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:SG}
iva ← iva (invariable)
{}
mahinā́ ← mahimán- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
prátvakṣasaḥ ← prátvakṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
urávaḥ ← urú- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
पद-पाठः
वात॑ऽत्विषः । म॒रुतः॑ । व॒र्षऽनि॑र्निजः । य॒माःऽइ॑व । सुऽस॑दृशः । सु॒ऽपेश॑सः ।
पि॒शङ्ग॑ऽअश्वाः । अ॒रु॒णऽअ॑श्वाः । अ॒रे॒पसः॑ । प्रऽत्व॑क्षसः । म॒हि॒ना । द्यौःऽइ॑व । उ॒रवः॑ ॥
Hellwig Grammar
- vātatviṣo ← vāta
- [noun], masculine
- “vāta; wind; fart; Vayu; air; draft; vāta [word]; Vāta; rheumatism; Marut.”
- vātatviṣo ← tviṣaḥ ← tviṣ
- [noun], nominative, plural, masculine
- “beam; color; beauty.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- varṣanirṇijo ← varṣa
- [noun], masculine
- “year; rain; year; shower; varṣa; monsoon; varṣa [word]; age; cloud; India.”
- varṣanirṇijo ← nirṇijaḥ ← nirṇij
- [noun], nominative, plural, masculine
- “attire; garment.”
- yamā ← yamāḥ ← yama
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Yama; yama; twin; yam; Yama; two; bridle; yama [word]; Asvins.”
- iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- susadṛśaḥ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- susadṛśaḥ ← sadṛśaḥ ← sadṛś
- [noun], nominative, plural, masculine
- “like; same.”
- supeśasaḥ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- supeśasaḥ ← peśasaḥ ← peśas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “decoration; shape.”
- piśaṅgāśvā ← piśaṅga
- [noun]
- “tawny; red; brown.”
- piśaṅgāśvā ← aśvāḥ ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- aruṇāśvā ← aruṇa
- [noun]
- “red; tawny; dusty; gray.”
- aruṇāśvā ← aśvāḥ ← aśva
- [noun], nominative, plural, masculine
- “horse; aśva [word]; Aśva; stallion.”
- arepasaḥ ← arepas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “immaculate.”
- pratvakṣaso ← pratvakṣasaḥ ← pratvakṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “strong; vigorous.”
- mahinā ← mahina
- [noun], instrumental, singular, neuter
- “greatness; enormousness.”
- dyaur ← dyauḥ ← div
- [noun], nominative, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- ivoravaḥ ← iva
- [adverb]
- “like; as it were; somehow; just so.”
- ivoravaḥ ← uravaḥ ← uru
- [noun], nominative, plural, masculine
- “wide; broad; great; uru [word]; much(a); excellent.”
सायण-भाष्यम्
वातत्विषः सर्वदा संप्राप्तदीप्तयः वर्षनिर्णिजः वृष्टेः शोधयितारः । अथवा निर्णिगिति रूपनाम । वर्षमेव रूपं येषां ते तादृशाः । वृष्टिप्रदा इत्यर्थः । यमाइव युगलोत्पन्ना इव सुसंदृशः परस्परं बलरूपादिभिरत्यन्तं सरूपाः सुपेशसः शोभनरूपाः पिशङ्गाश्वाः पिशङ्गवर्णाश्वोपेतास्तथा अरुणाश्वाः अरेपसः अपापाः प्रत्वक्षसः प्रकृष्टं तनूकर्तारो द्वेष्टॄणां महिना महत्त्वेन द्यौरिव अन्तरिक्षमिव उरवः विस्तीर्णाः । उक्तलक्षणा नाम भेजिर इत्युत्तरेण संबन्धः ॥
Wilson
English translation:
“The Maruts, radiant with light, purifiers of the rain, like twins of goodly aspect and graceful form, masters of tawny and of ruddy steeds, devoid of guile, thinners (of foes) and vast in magnitude as the sky.”
Jamison Brereton
The Maruts—having the wind’s turbulence and a cloak of rain, quite alike in appearance like twins, well-ornamented,
having tawny horses and ruddy horses, unblemished, projecting power, wide like heaven in their greatness.
Griffith
Bright with the blasts of wind, wrapped in their robes of rain, like twins of noble aspect and of lovely form,
The Maruts, spotless, with steeds tawnyhued and red, strong in their mightiness and spreading wide like heaven.
Geldner
Die Marut, heftig wie der Wind, in Regen sich kleidend, ganz ähnlich wie Zwillinge, schön aufgeputzt, mit rotbraunen Rossen, mit rötlichen Rossen fahrend, makellos, überaus stark, an Ausdehnungen breit wie der Himmel;
Grassmann
Die Maruts windschnell, eingehüllt in Regenkleid, wie neuvermählte schön zu schauen, schön geschmückt, Mit braunen Rossen, rothen Rossen, fleckenlos, sehr hoch an Grösse, wie der Himmel ausgedehnt.
Elizarenkova
Сильные ветром Маруты, рядящиеся в дождь,
Совсем одинаковые, словно близнецы, дивно украшенные,
С золотистыми конями, с алыми конями, беспорочные,
Выдающейся силы, величием широкие, словно небо:
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे विद्वान् जनो ! जो (यमाइव) न्यायाधीशों के सदृश (वातत्विषः) वायु की कान्ति के समान कान्ति जिनकी ऐसे (वर्षनिर्णिजः) वर्ष का निर्णय करनेवाले (सुसदृशः) उत्तम प्रकार तुल्य गुण, कर्म और स्वभाव युक्त (सुपेशसः) उत्तम तुल्य रूप वा सुवर्ण जिनका वे (पिशङ्गाश्वाः) सब ओर से पीले वर्ण के घोड़ोंवाले (अरेपसः) अपराध से रहित (अरुणाश्वाः) रक्त वर्ण के घोड़ोंवाले (प्रत्वक्षसः) अत्यन्त सूक्ष्म करनेवाले (महिना) महिमा से (द्यौरिव) सूर्य्य के सदृश (उरवः) बहुत (मरुतः) मनुष्य होवें, उनका सत्कार करो ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - इस मन्त्र में उपमालङ्कार है । जो मनुष्य सूर्य्य के सदृश आत्मा से प्रकाशित और न्यायाधीशों के सदृश व्यवहार करनेवाले विमान आदि वाहन से युक्त हैं, उनका निरन्तर सत्कार करो ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे विद्वांसो ! ये यमाइव वातत्विषो वर्षनिर्णिजः सुसदृशः सुपेशसः पिशङ्गाश्वा अरेपसोऽरुणाश्वा प्रत्वक्षसो महिना द्यौरिवोरवो मरुतः स्युस्तान् सत्कुरुत ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (वातत्विषः) वातस्य त्विट् कान्तिर्येषान्ते (मरुतः) मनुष्याः (वर्षनिर्णिजः) ये वर्षं निर्नेनिजन्ति ते (यमाइव) न्यायाधीशा इव (सुसदृशः) सम्यक्तुल्यगुणकर्मस्वभावाः (सुपेशसः) सुष्ठु पेशो रूपं सुवर्णं वा येषान्ते (पिशङ्गाश्वाः) आ पीतवर्णा अश्वा येषान्ते (अरुणाश्वाः) रक्तवर्णाऽश्वाः (अरेपसः) अनपराधिनः (प्रत्वक्षसः) प्रकर्षेण सूक्ष्मकर्त्तारः (महिना) महिम्ना (द्यौरिव) सूर्य्य इव (उरवः) बहवः ॥४॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - अत्रोपमालङ्कारः । ये मनुष्याः सूर्य्यवदात्मप्रकाशा न्यायाधीशवद् व्यवहर्त्तारो विमानादियानयुक्ताः सन्ति तान् सततं सत्कुरुत ॥४॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - या मंत्रात उपमालंकार आहे. जी माणसे सूर्याप्रमाणे आत्मप्रकाशी न्यायाधीशाप्रमाणे व्यवहारतज्ज्ञ, विमान इत्यादी यानांनी सज्ज असतात त्यांचा सतत सत्कार करा. ॥ ४ ॥
05 पुरुद्रप्सा अञ्जिमन्तः - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
पु॒रु॒द्र॒प्सा अ॑ञ्जि॒मन्तः॑ सु॒दान॑वस्त्वे॒षसं॑दृशो अनव॒भ्ररा॑धसः ।
सु॒जा॒तासो॑ ज॒नुषा॑ रु॒क्मव॑क्षसो दि॒वो अ॒र्का अ॒मृतं॒ नाम॑ भेजिरे ॥
मूलम् ...{Loading}...
पु॒रु॒द्र॒प्सा अ॑ञ्जि॒मन्तः॑ सु॒दान॑वस्त्वे॒षसं॑दृशो अनव॒भ्ररा॑धसः ।
सु॒जा॒तासो॑ ज॒नुषा॑ रु॒क्मव॑क्षसो दि॒वो अ॒र्का अ॒मृतं॒ नाम॑ भेजिरे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
पुरुद्रप्सा꣡ अञ्जिम꣡न्तः सुदा꣡नवस्
त्वेष꣡संदृशो अनवभ्र꣡राधसः
सुजाता꣡सो जनु꣡षा रुक्म꣡वक्षसो
दिवो꣡ अर्का꣡ अमृ꣡तं ना꣡म भेजिरे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
añjimántaḥ ← añjimánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
purudrapsā́ḥ ← purudrapsá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sudā́navaḥ ← sudā́nu- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
anavabhrárādhasaḥ ← anavabhrárādhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
tveṣásaṁdr̥śaḥ ← tveṣásaṁdr̥ś- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
janúṣā ← janúṣ- (nominal stem)
{case:INS, gender:M, number:SG}
rukmávakṣasaḥ ← rukmávakṣas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
sujātā́saḥ ← sujātá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
amŕ̥tam ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
arkā́ḥ ← arká- (nominal stem)
{case:NOM, gender:M, number:PL}
bhejire ← √bhaj- (root)
{number:PL, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
diváḥ ← dyú- ~ div- (nominal stem)
{case:GEN, gender:M, number:SG}
nā́ma ← nā́man- (nominal stem)
{case:ACC, gender:N, number:SG}
पद-पाठः
पु॒रु॒ऽद्र॒प्साः । अ॒ञ्जि॒ऽमन्तः॑ । सु॒ऽदान॑वः । त्वे॒षऽस॑न्दृशः । अ॒न॒व॒भ्रऽरा॑धसः ।
सु॒जा॒तासः॑ । ज॒नुषा॑ । रु॒क्मऽव॑क्षसः । दि॒वः । अ॒र्काः । अ॒मृत॑म् । नाम॑ । भे॒जि॒रे॒ ॥
Hellwig Grammar
- purudrapsā ← puru
- [noun]
- “many; much(a); very.”
- purudrapsā ← drapsāḥ ← drapsa
- [noun], nominative, plural, masculine
- “drop; banner.”
- añjimantaḥ ← añjimat
- [noun], nominative, plural, masculine
- sudānavas ← sudānavaḥ ← sudānu
- [noun], nominative, plural, masculine
- “big; lavish.”
- tveṣasaṃdṛśo ← tveṣa
- [noun]
- “awful; brilliant; aglitter(p); bright.”
- tveṣasaṃdṛśo ← saṃdṛśaḥ ← saṃdṛś
- [noun], nominative, plural, masculine
- “appearance; view; view.”
- anavabhrarādhasaḥ ← anavabhra
- [noun]
- “permanent.”
- anavabhrarādhasaḥ ← rādhasaḥ ← rādhas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “gift; munificence; liberality; bounty.”
- sujātāso ← sujātāsaḥ ← sujāta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “noble; beautiful.”
- januṣā ← janus
- [noun], instrumental, singular, masculine
- “birth.”
- rukmavakṣaso ← rukma
- [noun], neuter
- “gold; svarṇamākṣika.”
- rukmavakṣaso ← vakṣasaḥ ← vakṣas
- [noun], nominative, plural, masculine
- “breast; breast; bosom; thorax.”
- divo ← divaḥ ← div
- [noun], genitive, singular, masculine
- “sky; Svarga; day; div [word]; heaven and earth; day; dawn.”
- arkā ← arkāḥ ← arka
- [noun], nominative, plural, masculine
- “Calotropis gigantea Beng.; sun; copper; Surya; hymn; twelve; fire; beam.”
- amṛtaṃ ← amṛtam ← amṛta
- [noun], accusative, singular, neuter
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- nāma ← nāman
- [noun], accusative, singular, neuter
- “name; appellation; nāman [word]; nāmakaraṇa; surname; noun; word.”
- bhejire ← bhaj
- [verb], plural, Perfect indicative
- “eat; enjoy; enter (a state); worship; love; flee; possess; fall to one’s share; partake; share; get; approach; love; use.”
सायण-भाष्यम्
पुरुद्रप्साः प्रभूतोदका: अञ्जिमन्तः आभरणवन्तः सुदानवः शोभनदाना: त्वेषसंदृश: दीप्तरूपाः अनवभ्रराधसः अनवभ्रष्टधनाः सुजातासः शोभनजनना: जनुषा जन्मनैवोक्तरूपाः रुक्मवक्षसः हारवक्षस्काः अर्काः पूज्या मरुतः दिवः द्युलोकादागत्य अमृतम् अमरणसाधनं नाम उदकं नमनहेतुकमुक्तलक्षणं हविर्वा भेजिरे लब्धवन्तः ॥ ॥ २१ ॥
Wilson
English translation:
“Shedders of abundant showers, wearers of ornaments, munificent, of brilliant aspect, of inexhaustible wealth well descendent by birth, wearing golden breast-plural tes, entitled to adoration, (coming) from heaven, accept teḥ ambrosial oblation.”
Jamison Brereton
Possessed of many droplets [/banners], of unguents, of good drops, whose appearance is turbulent, whose gifts are not withdrawn,
noble by birth, with brilliants on their breasts, chant(er)s of heaven, they share an immortal name.
Griffith
Rich in adornment, rich in drops, munificent, bright in their aspect, yielding bounties that endure,
Noble by birth, adorned with gold upon their breasts, the Singers of the sky have won immortal fame.
Geldner
Vieltropfend, mit Zierraten versehen, gabenschön, von überwältigendem Anblick, die sich die Gabe nicht entreißen lassen, edel von Geburt, mit Goldmünzen auf der Brust, des Himmels Chöre, wurden sie unsterblichen Namens teilhaft.
Grassmann
An Tropfen reich und an Geschmeide, schön bethaut, von prächt’gem Ansehn, Reichthum führend, welcher bleibt, von Ursprung edel und mit goldgeschmückter Brust, den Himmels Sängern ward Unsterblichkeit zu Theil.
Elizarenkova
Обильные каплями (дождя), с блестящими украшениями, со щедрыми дарами,
Страшно выглядящие, дающие непреходящие дары,
Благородные по рождению, с золотыми пластинками на груди,
(Воплощенные) песни неба, они получили в удел бессмертное имя.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- निचृज्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर उसी विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे मनुष्यो ! जो (पुरुद्रप्साः) बहुत मोहवाले (अञ्जिमन्तः) अच्छी कामना विद्यमान जिनकी ऐसे वा (सुदानवः) उत्तम दोनों के करने और (त्वेषसन्दृशः) प्रकाशित रूप को देखनेवाले (अनवभ्रराधसः) नहीं विद्यमान धन का नाश जिनके ऐसे और (जनुषा) जन्म से (सुजातासः) उत्तम प्रकार धर्म्मयुक्त व्यवहार से प्रसिद्ध (रुक्मवक्षसः) सुवर्ण आदि से जुड़े हुए आभूषण वक्षस्थलों में जिनके वे (दिवः) कामना करनेवाले (अर्काः) सत्कार करने योग्य जन (अमृतम्) नाश से रहित (नाम) नाम का (भेजिरे) सेवन करें, उनका सब प्रकार सत्कार करिये ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो जन उत्तम गुण, कर्म्म और स्वभाव को सब प्रकार ग्रहण करते हैं, वे सब प्रकार से सुखी होते हैं ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे मनुष्या ! ये पुरुद्रप्सा अञ्जिमन्तः सुदानवस्त्वेषसन्दृशोऽनवभ्रराधसो जनुषा सुजातासो रुक्मवक्षसो दिवोऽर्का अमृतं नाम भेजिरे तान् सर्वथा सत्कुरुत ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनस्तमेव विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (पुरुद्रप्साः) बहुमोहाः (अञ्जिमन्तः) प्रकृष्टा अञ्जयः कामना विद्यन्ते येषान्ते (सुदानवः) उत्तमदानाः (त्वेषसन्दृशः) ये त्वेषं सम्पश्यन्ति (अनवभ्रराधसः) न विद्यतेऽवभ्रो धननाशो येषान्ते (सुजातासः) सुष्ठु धर्म्येण व्यवहारेण प्रसिद्धाः (जनुषा) जन्मना (रुक्मवक्षसः) रुक्माणि जटितान्याभूषणानि वक्षःसु येषान्ते (दिवः) कामयमानाः (अर्काः) सत्कर्त्तव्याः (अमृतम्) नाशरहितम् (नाम) (भेजिरे) सेवन्ताम् ॥५॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या उत्तमगुणकर्मस्वभावान् सर्वतो गृह्णन्ति ते सर्वथा सुखिनो जायन्ते ॥५॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे उत्तम गुण कर्म स्वभावयुक्त असतात ती सर्व प्रकारे सुखी होतात. ॥ ५ ॥
06 ऋष्थयो वो - जगती
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ऋ॒ष्टयो॑ वो मरुतो॒ अंस॑यो॒रधि॒ सह॒ ओजो॑ बा॒ह्वोर्वो॒ बलं॑ हि॒तम् ।
नृ॒म्णा शी॒र्षस्वायु॑धा॒ रथे॑षु वो॒ विश्वा॑ वः॒ श्रीरधि॑ त॒नूषु॑ पिपिशे ॥
मूलम् ...{Loading}...
ऋ॒ष्टयो॑ वो मरुतो॒ अंस॑यो॒रधि॒ सह॒ ओजो॑ बा॒ह्वोर्वो॒ बलं॑ हि॒तम् ।
नृ॒म्णा शी॒र्षस्वायु॑धा॒ रथे॑षु वो॒ विश्वा॑ वः॒ श्रीरधि॑ त॒नूषु॑ पिपिशे ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - जगती
Thomson & Solcum
ऋष्ट꣡यो वो मरुतो अं꣡सयोर् अ꣡धि
स꣡ह ओ꣡जो बाहुवो꣡र् वो ब꣡लं हित꣡म्
नृम्णा꣡ शीर्ष꣡सु आ꣡युधा र꣡थेषु वो
वि꣡श्वा वः श्री꣡र् अ꣡धि तनू꣡षु पिपिशे
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
ádhi ← ádhi (invariable)
{}
áṁsayoḥ ← áṁsa- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:DU}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
r̥ṣṭáyaḥ ← r̥ṣṭí- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
bāhvóḥ ← bāhú- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:DU}
bálam ← bála- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
hitám ← √dhā- 1 (root)
{case:NOM, gender:M, number:SG, non-finite:PPP}
ójaḥ ← ójas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
sáhaḥ ← sáhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ā́yudhā ← ā́yudha- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
nr̥mṇā́ ← nr̥mṇá- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:PL}
rátheṣu ← rátha- (nominal stem)
{case:LOC, gender:M, number:PL}
śīrṣásu ← śíras- ~ śīrṣán- (nominal stem)
{case:LOC, gender:N, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
ádhi ← ádhi (invariable)
{}
pipiśe ← √piś- 1 (root)
{number:SG, person:3, mood:IND, tense:PRF, voice:MED}
śrī́ḥ ← śrī́- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
tanū́ṣu ← tanū́- (nominal stem)
{case:LOC, gender:F, number:PL}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
víśvā ← víśva- (nominal stem)
{case:NOM, gender:F, number:SG}
पद-पाठः
ऋ॒ष्टयः॑ । वः॒ । म॒रु॒तः॒ । अंस॑योः । अधि॑ । सहः॑ । ओजः॑ । बा॒ह्वोः । वः॒ । बल॑म् । हि॒तम् ।
नृ॒म्णा । शी॒र्षऽसु॑ । आयु॑धा । रथे॑षु । वः॒ । विश्वा॑ । वः॒ । श्रीः । अधि॑ । त॒नूषु॑ । पि॒पि॒शे॒ ॥
Hellwig Grammar
- ṛṣṭayo ← ṛṣṭayaḥ ← ṛṣṭi
- [noun], nominative, plural, feminine
- “spear.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- aṃsayor ← aṃsayoḥ ← aṃsa
- [noun], locative, dual, masculine
- “shoulder; aṃsa [word].”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- saha ← sahaḥ ← sahas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “force; strength; might; sahas [word]; conquest.”
- ojo ← ojaḥ ← ojas
- [noun], nominative, singular, neuter
- “strength; power; ojas; ojas [word]; potency; might.”
- bāhvor ← bāhvoḥ ← bāhu
- [noun], locative, dual, masculine
- “arm; bāhu [word]; elbow; forefoot.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- balaṃ ← balam ← bala
- [noun], nominative, singular, neuter
- “strength; army; power; force; potency; vigor; Balarama; bala; violence; might; Shiva; bala [word]; myrrh; semen; reflex; bronze; influence; erection; potency; intensity.”
- hitam ← dhā
- [verb noun], nominative, singular
- “put; give; cause; get; hold; make; provide; lend; wear; install; have; enter (a state); supply; hold; take; show.”
- nṛmṇā ← nṛmṇa
- [noun], nominative, plural, neuter
- “manhood; power.”
- śīrṣasv ← śīrṣasu ← śīrṣan
- [noun], locative, plural, neuter
- “head; śīrṣan [word].”
- āyudhā ← āyudha
- [noun], nominative, plural, neuter
- “weapon; āyudha [word].”
- ratheṣu ← ratha
- [noun], locative, plural, masculine
- “chariot; warrior; ratha [word]; Dalbergia oojeinensis; rattan.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- viśvā ← viśva
- [noun], nominative, singular, feminine
- “all(a); whole; complete; each(a); viśva [word]; completely; wholly.”
- vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- śrīr ← śrīḥ ← śrī
- [noun], nominative, singular, feminine
- “mister; Ms.; Lakshmi; good fortune; well-being; magnificence; glory; beauty; Aegle marmelos (Linn.) Correa; dignity; power; śrī [word]; śrī; prosperity; auspiciousness.”
- adhi
- [adverb]
- “on; from; accordingly.”
- tanūṣu ← tanū
- [noun], locative, plural, feminine
- “body; self; own(a); person; form.”
- pipiśe ← piś
- [verb], singular, Perfect indicative
- “decorate.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः वः युष्माकम् अंसयोरधि ऋष्टयः आयुधविशेषा हिताः आश्रिताः। वक्षमाणहितशब्दो विपरिणन्तव्यः । अधीति सप्तम्यर्थानुवादी । तथा वः बाह्रोः अधि सहः शत्रूणामभिभावुकम् ओजः । ओजो नामाष्टमो धातुः । तद्रूपं बलं हितं निहितम् । शीर्षसु शिरःसु नृम्णा नृम्णानि हिरण्यमयानि पट्टोष्णीषादीनि निहितानि । रथेषु आयुधा आयुधानि युद्धसाधनानि निहितानि । वः श्रीः युष्माकं कान्तिः तनूषु युष्मदीयेषु अधि पिपिशे अधिष्ठिता आश्रिता ॥
Wilson
English translation:
“Lances rest, Maruts, upon your shoulders; strength (of) foes-destroying power is seated in your arms; golden (tiaras) are on your heads, weapons are plural ced in your chariots, all glory is assembled in your limbs.”
Jamison Brereton
Spears are on your shoulders, Maruts; might, strength, power placed in your arms.
Manly forces on your heads, weapons on your chariots. All splendor has been emblazoned on your bodies.
Jamison Brereton Notes
The pf. that ends the vs., pipiśe, produces a bad cadence that would be fixed by a heavy redupl. syllable. The metrical problem is not mentioned by Oldenberg or Kümmel; Holland & van Nooten Rig Veda edition note it but do not suggest a solution. I wonder if it is for intens. *pepiśe; the act.
intens. is found once in the late RV, while the middle begins to be attested in the AV, with a sense not appreciably different from non-intens. forms. Of course, the t-less ending -e would have to be accounted for, but several 3rd sg, med. intensives have such an ending; see Schaefer 44. Of course, this might all be more trouble than it’s worth for a metrical violation.
Griffith
Borne on both shoulders, O ye Maruts, are your spears: within your arms is laid your energy and 3trength.
Bold thoughts are in your heads, your weapons in your cars, all glorious majesty is moulded on your forms.
Geldner
Auf euren Schultern sind die Speere, ihr Marut, Macht, Stärke, Kraft ist in eure Arme gelegt, Mut in eure Häupter, Waffen auf eure Wagen, die ganze Schönheit ist auf eure Leiber aufgetragen.
Grassmann
Auf euren Schultern tragt, o Maruts, Speere ihr, Sieg, Kraft und Stärke ist in euren Arm gelegt; Muth in die Häupter, in die Wagen Waffenwehr, und alle Schönheit malt auf euren Leibern sich.
Elizarenkova
Копья, о Маруты, у вас на плечах,
Могущество, сила, крепость вложены в ваши руки,
Мужество – в головы, оружие – в колесницы ваши.
Вся краса запечатлена на ваших телах.
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मरुद्विषय में यान चलाने के फल को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (ऋष्टयः) ज्ञानवान् (मरुतः) मनुष्यो ! (वः) आप लोगों के (अंसयोः) भुजारूप दण्डों के मूलों में जो (सहः) सहन और (ओजः) पराक्रम तथा (बाह्वोः) बाहु सम्बन्धी (वः) आप लोगों का (बलम्) बल (हितम्) स्थित (शीर्षसु) मस्तकों (अधि) पर (नृम्णा) और मनुष्य रमते हैं जिनमें ऐसे (आयुधा) शस्त्र और अस्त्र (रथेषु) संग्रामार्थ वाहनों में वा (वः) आप लोगों के (विश्वा) सम्पूर्ण (श्रीः) धन वा शोभा (अधि, पिपिशे) अधिक आश्रय की जाती और (वः) आप लोगों के (तनूषु) शरीरों में धन वा शोभा अधिक आश्रयण की जाती, उनका आप लोग संग्रहण कीजिये ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य शरीर और आत्मा से बलिष्ठ और आयुधों की विद्या में निपुण होकर उत्तम वाहन आदि सामग्रियों से युक्त हुए पुरुषार्थ करते हैं, वे धनवान् होते हैं ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे ऋष्टयो मरुतो ! वोंऽसयोर्यत्सह ओजो बाह्वोर्वो बलं हितं शीर्षस्वधि नृम्णाऽऽयुधा रथेषु वो विश्वा श्रीरधि पिपिशे वस्तनूषु श्रीरधि पिपिशे ता यूयं सङ्गृह्णीत ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मरुद्विषये यानचालनफलमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (ऋष्टयः) ज्ञानवन्तः (वः) युष्माकम् (मरुतः) मनुष्याः (अंसयोः) भुजदण्डमूलयोः (अधि) उपरि (सहः) सहनम् (ओजः) पराक्रमः (बाह्वोः) (वः) युष्माकम् (बलम्) (हितम्) स्थितम् (नृम्णा) नरो रमन्ते येषु तानि (शीर्षसु) मस्तकेषु (आयुधा) शस्त्रास्त्राणि (रथेषु) सङ्ग्रामार्थेषु यानेषु (वः) युष्माकम् (विश्वा) सर्वाणि (वः) (श्रीः) धनं शोभा वा (अधि) (तनूषु) शरीरेषु (पिपिशे) आश्रीयते ॥६॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्याः शरीरात्मबलिष्ठा भूत्वाऽऽयुधविद्यायां निपुणा भूत्वोत्तमयानादिसामग्रीसहिताः पुरुषार्थयन्ते ते श्रीमन्तो जायन्ते ॥६॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे शरीर व आत्म्याने बलवान व शस्त्रास्त्र विद्येत निपुण होऊन उत्तम याने इत्यादींनी सज्ज होऊन पुरुषार्थ करतात, ती धनवान होतात. ॥ ६ ॥
07 गोमदश्वावद्रथवत्सुवीरं चन्द्रवद्राधो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
गोम॒दश्वा॑व॒द्रथ॑वत्सु॒वीरं॑ च॒न्द्रव॒द्राधो॑ मरुतो ददा नः ।
प्रश॑स्तिं नः कृणुत रुद्रियासो भक्षी॒य वोऽव॑सो॒ दैव्य॑स्य ॥
मूलम् ...{Loading}...
गोम॒दश्वा॑व॒द्रथ॑वत्सु॒वीरं॑ च॒न्द्रव॒द्राधो॑ मरुतो ददा नः ।
प्रश॑स्तिं नः कृणुत रुद्रियासो भक्षी॒य वोऽव॑सो॒ दैव्य॑स्य ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
गो꣡मद् अ꣡श्वावद् र꣡थवत् सुवी꣡रं
चन्द्र꣡वद् रा꣡धो मरुतो ददा नः
प्र꣡शस्तिं नः कृणुत रुद्रियासो
भक्षीय꣡ वो अ꣡वसो दइ꣡वियस्य
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
áśvāvat ← áśvāvant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
gómat ← gómant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ráthavat ← ráthavant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
suvī́ram ← suvī́ra- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
candrávat ← candrávant- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
dada ← √dā- 1 (root)
{number:PL, person:2, mood:IND, tense:PRF, voice:ACT}
marutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
rā́dhaḥ ← rā́dhas- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
kr̥ṇuta ← √kr̥- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
práśastim ← práśasti- (nominal stem)
{case:ACC, gender:F, number:SG}
rudriyāsaḥ ← rudríya- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ávasaḥ ← ávas- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
bhakṣīyá ← √bhaj- (root)
{number:SG, person:1, mood:OPT, tense:AOR, voice:MED}
daívyasya ← daívya- (nominal stem)
{case:GEN, gender:N, number:SG}
vaḥ ← tvám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
पद-पाठः
गोऽम॑त् । अश्व॑ऽवत् । रथ॑ऽवत् । सु॒ऽवीर॑म् । च॒न्द्रऽव॑त् । राधः॑ । म॒रु॒तः॒ । द॒द॒ । नः॒ ।
प्रऽश॑स्तिम् । नः॒ । कृ॒णु॒त॒ । रु॒द्रि॒या॒सः॒ । भ॒क्षी॒य । वः॒ । अव॑सः । दैव्य॑स्य ॥
Hellwig Grammar
- gomad ← gomat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “rich in cattle; bovine.”
- aśvāvad ← aśvāvat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “rich in horses.”
- rathavat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “rich in chariots.”
- suvīraṃ ← su
- [adverb]
- “very; well; good; nicely; beautiful; su; early; quite.”
- suvīraṃ ← vīram ← vīra
- [noun], accusative, singular, neuter
- “hero; man; Vīra; vīra; vīra [word]; Vīra.”
- candravad ← candravat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “aglitter(p).”
- rādho ← rādhaḥ ← rādhas
- [noun], accusative, singular, neuter
- “gift; munificence; liberality; bounty.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- dadā ← dada ← dā
- [verb], plural, Perfect indicative
- “give; add; perform; put; administer; fill into; give; ignite; put on; offer; use; fuel; pour; grant; feed; teach; construct; insert; drip; wrap; pay; hand over; lend; inflict; concentrate; sacrifice; splint; poultice; create.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- praśastiṃ ← praśastim ← praśasti
- [noun], accusative, singular, feminine
- “announcement; praise; respect.”
- naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- kṛṇuta ← kṛ
- [verb], plural, Present imperative
- “make; perform; cause; produce; shape; construct; do; put; fill into; use; fuel; transform; bore; act; write; create; prepare; administer; dig; prepare; treat; take effect; add; trace; put on; process; treat; heed; hire; act; produce; assume; eat; ignite; chop; treat; obey; manufacture; appoint; evacuate; choose; understand; insert; happen; envelop; weigh; observe; practice; lend; bring; duplicate; plant; kṛ; concentrate; mix; knot; join; take; provide; utter; compose.”
- rudriyāso ← rudriyāsaḥ ← rudriya
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut.”
- bhakṣīya ← bhakṣ
- [verb], singular, Aorist optative
- “eat; feed.”
- vo ← vaḥ ← tvad
- [noun], genitive, plural
- “you.”
- ‘vaso ← avasaḥ ← avas
- [noun], genitive, singular, neuter
- “aid; favor; protection.”
- daivyasya ← daivya
- [noun], genitive, singular, neuter
- “divine; divine; celestial.”
सायण-भाष्यम्
हे मरुतः नः अस्मभ्यं गोमत् बहुभिर्गोंभिरुपेतम् अश्वावत् बहुभिरश्वैरुपेतं रथवत् रथोपेतं सुवीरं सुष्ठु पुत्रोपेतं चन्द्रवत् हिरण्योपेतं राधः अन्नं दद ददत ॥ व्यत्ययेन एकवचनम् । अथवा लोडर्थस्य लिटो मध्यमबहुवचनम् ॥ हे रुद्रियासः रुद्रपुत्रा मरुतः नः अस्मदीयां प्रशस्तिम् । समृद्धिमित्यर्थः । तां कृणुत कुरुत । वः युष्माकं स्वभूतम् अवसः अवः रक्षणं दैव्यस्य दैव्यं देवार्हं भक्षीय भजेय ॥
Wilson
English translation:
“Maruts, bestow upon us affluence, comprehending cattle, horses, cars, treasure, and male descendants; sons of Rudra, grant us distinction; may I ever enjoy your divine protection.”
Jamison Brereton
Rich in cows, in horses, in chariots, in good heroes, in gold—(such) largesse you have given to us, Maruts.
Make good our eulogy, Rudras. Might I have a share in your divine help.
Jamison Brereton Notes
The sentiment in pāda c is somewhat puzzling, though the grammar is straightforward: práśastim naḥ kṛṇuta rudriyāsaḥ. This should mean “make a eulogy for us, o Rudras,” with the VP práśastim √kṛ. Though the three other occurrences of this VP, in I.113.19, 181.1, and II.41.16, do conform to expectations, taking it that way here would reverse the sacrificial bargain. As detailed in the first hemistich, the Maruts have given us bountiful riches of all sorts; in return we should be producing a práśasti- for them – not they for us. In fact, of course, it is never the gods’ job to produce praise for humans. In order to make sense of the phrase, I have pushed the sense of √kṛ from ‘make’ to ‘make good’ – that is, act such that the praise we are giving you is true. (You have given us many things; do it again.) Renou’s “faites nous (aujourd’hui une récompense digne du) panégyrique” is similar, despite the overstuffed parenthesis. There is another, less likely, alternative. As I have argued elsewhere (RV between Two Worlds, pp. 146-48), even in the RV the práśasti- was probably a genre of praise appropriate to kings and only secondarily applied to gods.
It might be that the poet is asking the Maruts to render his patron and king deserving of his [=poet’s] práśasti-, either by redistributing the wealth that they showered on the king or by the king’s performing some worthy feat. But this seems overly complex and far less likely, and since práśasti-s in the RV are often directed at gods, it is unnecessary.
Griffith
Vouchsafe to us, O Maruts, splendid bounty in cattle and in steeds, in cars and heroes.
Children of Rudra, give us high distinction: may I enjoy your Godlike help and favour.
Geldner
Ihr Marut habt uns die Belohnung von Rind, Roß, Wagen, guten Söhnen, Gold gegeben. Schaffet uns Anerkennung, ihr Rudrasöhne! Ich möchte eurer göttlichen Gnade teilhaft werden.
Grassmann
Verleiht, o Maruts, glänzendes Geschenk uns an Rindern, Rossen, Wagen, tapfern Helden; O Rudrasöhne, schafft uns hohen Reichthum; ich mög’ erlangen eure Götterhülfe.
Elizarenkova
Богатство из коней, из коров, из колесниц, из прекрасных героев,
Из золота, о Маруты, вы (нам) дали.
Создайте нам признание; о сыновья Рудры!
Да вкушу я вашей божественной помощи!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मरुद्विषय को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - हे (रुद्रियासः) साधन करनेवालों में हुए (मरुतः) मनुष्यो ! आप लोग (नः) हम लोगों के लिये (गोमत्) बहुत गौवें विद्यमान जिसमें वा (अश्वावत्) बहुत घोड़ों से युक्त (रथवत्) व प्रशंसित वाहनों के सहित (चन्द्रवत्) वा सुवर्ण आदि से युक्त वा आनन्द आदि के देनेवाले (सुवीरम्) उत्तम वीर निमित्तक (राधः) धन को (ददा) दीजिये और (दैव्यस्य) विद्वानों से किये गये (अवसः) रक्षण आदि के सम्बन्ध में (नः) हम लोगों की (प्रशस्तिम्) प्रशंसा को (कृणुत) करिये जिससे (वः) आप लोगों के समीप से एक-एक मैं सुख का (भक्षीय) सेवन करूँ ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जब मनुष्य सत्पुरुषों का सङ्ग करें, तब इस लोक में सम्पूर्ण ऐश्वर्य और परलोक में धर्म्म के अनुष्ठान करने की याचना करें ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हे रुद्रियासो मरुतो ! यूयं नो गोमदश्वावद्रथवच्चन्द्रवत्सुवीरं राधो ददा। दैव्यस्यावसो नः प्रशस्तिं कृणुत येन वः सकाशादेकैकोऽहं सुखं भक्षीय ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मरुद्विषयमाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (गोमत्) बह्व्यो गावो विद्यन्ते यस्मिँस्तत् (अश्वावत्) बह्वश्वयुक्तम् (रथवत्) प्रशंसितरथसहितम् (सुवीरम्) उत्तमवीरनिमित्तम् (चन्द्रवत्) सुवर्णादियुक्तमानन्दादिप्रदं वा (राधः) धनम् (मरुतः) मनुष्याः (ददा) दत्त। अत्र द्व्यचोऽतस्तिङ इति दीर्घः। (नः) अस्मभ्यम् (प्रशस्तिम्) प्रशंसाम् (नः) अस्माकम् (कृणुत) कुरुत (रुद्रियासः) रुद्रेषु साधनकर्त्तृषु भवाः (भक्षीय) भजेयम् (वः) युष्माकम् (अवसः) रक्षादेः (दैव्यस्य) देवैः कृतस्य ॥७॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - यदा मनुष्याः सत्पुरुषाणां सङ्गं कुर्युस्तदेह समग्रैश्वर्य्यं परत्र धर्मानुष्ठानं कर्त्तुं याचन्ताम् ॥७॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जेव्हा माणसे सत्पुरुषांचा संग करतात तेव्हा इहलोकात संपूर्ण ऐश्वर्य व परलोकात धर्माचे अनुष्ठान यासंबंधी याचना करावी. ॥ ७ ॥
08 हये नरो - त्रिष्टुप्
विश्वास-प्रस्तुतिः ...{Loading}...
ह॒ये नरो॒ मरु॑तो मृ॒ळता॑ न॒स्तुवी॑मघासो॒ अमृ॑ता॒ ऋत॑ज्ञाः ।
सत्य॑श्रुतः॒ कव॑यो॒ युवा॑नो॒ बृह॑द्गिरयो बृ॒हदु॒क्षमा॑णाः ॥
मूलम् ...{Loading}...
ह॒ये नरो॒ मरु॑तो मृ॒ळता॑ न॒स्तुवी॑मघासो॒ अमृ॑ता॒ ऋत॑ज्ञाः ।
सत्य॑श्रुतः॒ कव॑यो॒ युवा॑नो॒ बृह॑द्गिरयो बृ॒हदु॒क्षमा॑णाः ॥
सर्वाष् टीकाः ...{Loading}...
अधिमन्त्रम् - sa
- देवता - मरुतः
- ऋषिः - श्यावाश्व आत्रेयः
- छन्दः - त्रिष्टुप्
Thomson & Solcum
हये꣡ न꣡रो म꣡रुतो मॄळ꣡ता+ नस्
तु꣡वीमघासो अ꣡मृता ऋ꣡तज्ञाः
स꣡त्यश्रुतः · क꣡वयो यु꣡वानो
बृ꣡हद्गिरयो बृह꣡द् उक्ष꣡माणाः
Vedaweb annotation
Strata
Cretic
Pāda-label
genre M
genre M
genre M
genre M
Morph
hayé ← hayé (invariable)
{}
márutaḥ ← marút- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
mr̥ḷáta ← √mr̥ḍ- (root)
{number:PL, person:2, mood:IMP, tense:PRS, voice:ACT}
naḥ ← ahám (pronoun)
{case:ACC, number:PL}
náraḥ ← nár- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ámr̥tāḥ ← amŕ̥ta- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
ŕ̥tajñāḥ ← r̥tajñā́- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
túvīmaghāsaḥ ← tuvī́magha- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
kávayaḥ ← kaví- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
sátyaśrutaḥ ← satyaśrut- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
yúvānaḥ ← yúvan- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
bŕ̥hadgirayaḥ ← br̥hadgiri- (nominal stem)
{case:VOC, gender:M, number:PL}
br̥hát ← br̥hánt- (nominal stem)
{case:NOM, gender:N, number:SG}
ukṣámāṇāḥ ← √vakṣ- (root)
{case:NOM, gender:M, number:PL, tense:PRS, voice:MED}
पद-पाठः
ह॒ये । नरः॑ । मरु॑तः । मृ॒ळत॑ । नः॒ । तुवि॑ऽमघासः । अमृ॑ताः । ऋत॑ऽज्ञाः ।
सत्य॑ऽश्रुतः । कव॑यः । युवा॑नः । बृह॑त्ऽगिरयः । बृ॒हत् । उ॒क्षमा॑णाः ॥
Hellwig Grammar
- haye
- [adverb]
- naro ← naraḥ ← nṛ
- [noun], vocative, plural, masculine
- “man; man; nṛ [word]; crew; masculine.”
- maruto ← marutaḥ ← marut
- [noun], vocative, plural, masculine
- “Marut; vāta; wind; Vayu.”
- mṛᄆatā ← mṛᄆata ← mṛḍ
- [verb], plural, Present imperative
- “pardon.”
- nas ← naḥ ← mad
- [noun], dative, plural
- “I; mine.”
- tuvīmaghāso ← tuvīmaghāsaḥ ← tuvīmagha
- [noun], nominative, plural, masculine
- amṛtā ← amṛtāḥ ← amṛta
- [noun], nominative, plural, masculine
- “immortal; amṛta; imperishable.”
- ṛtajñāḥ ← ṛta
- [noun], neuter
- “truth; order; fixed order; ṛta [word]; law; custom; custom.”
- ṛtajñāḥ ← jñāḥ ← jña
- [noun], nominative, plural, masculine
- “conversant(p); aware(p); wise.”
- satyaśrutaḥ ← satya
- [noun], neuter
- “truth; oath; satya [word]; promise.”
- satyaśrutaḥ ← śrutaḥ ← śrut
- [noun], nominative, plural, masculine
- “listening.”
- kavayo ← kavayaḥ ← kavi
- [noun], nominative, plural, masculine
- “poet; wise man; bard; Venus; Uśanas; kavi [word]; Kavi; prophet; guru; Brahma.”
- yuvāno ← yuvānaḥ ← yuvan
- [noun], nominative, plural, masculine
- “young person; yuvan [word]; taruṇabandha; yuvan; yuvan; young buck; young.”
- bṛhadgirayo ← bṛhat
- [noun]
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- bṛhadgirayo ← girayaḥ ← giri
- [noun], nominative, plural, masculine
- “mountain; adri; rock; giri [word]; hill; śilājatu.”
- bṛhad ← bṛhat
- [noun], accusative, singular, neuter
- “large; great; loud; high; much(a); exalted; abundant; intensive; strong; huge.”
- ukṣamāṇāḥ ← vakṣ
- [verb noun], nominative, plural
- “grow; grow.”
सायण-भाष्यम्
हये हे नरः नेतारः मरुतः नः अस्मान् मृळत सुखयत अस्मभ्यं हिताय वा सुखिनो भवत । हे तुवीमघासः प्रभूतधनाः अमृताः अमरणस्वभावाः ऋतज्ञाः उदकस्य यज्ञस्य वा ज्ञातारः । कर्तार इत्यर्थः । सत्यश्रुतः सत्येन सत्यफलत्वेन प्रसिद्धाः कवयः मेधाविनः। युवानः नित्यतरुणाः बृहद्गिरयः प्रभूतस्तुतयः बृहत् अत्यधिकम् उक्षमाणाः हविर्भिः सेविताः उदकं वा सिञ्चन्तो यूयं मृळत ॥ ॥ २२ ॥
Wilson
English translation:
“Ho, Maruts, leaders (of rites), be propitious to us, you who are infinitely opulent, immortal, shedders of rain, renowned for truth, wise, young, greatly glorified, and worshipped with copious oblations.”
Commentary by Sāyaṇa: Ṛgveda-bhāṣya
Bṛhat ukṣāmāṇāḥ may also mean sprinkliing much water, udakam siñcantaḥ
Jamison Brereton
– Hail, Maruts, superior men! Be merciful to us—o you of great bounty, immortal, knowing the (immanent) truth,
hearing the realized (truth) [=poetic formulations], sage poets, youths, belonging to the lofty mountains, loftily growing.
Jamison Brereton Notes
The vs. consists almost entirely of accented vocatives. Only the last phrase bṛhád ukṣámāṇāḥ escapes the voc. and that probably because accent conversion would be tricky.
The juxtaposition (across hemistich boundary) of ṛ́ta-jñāḥ and sátya-śrutaḥ is striking – and in my opinion telling with regard to the difference between ṛtá- and sátya-, both often tr. ‘truth’. Here ṛtá- is something one knows, but sátya- is something one hears. In my view ṛtá- is the immanent truth – the principles and relations that lie underpin the world as we know it – while sátya- is the realized truth.
In some contexts this can be simply palpable reality, but here I think it refers to how ṛtá- is realized verbally, in the formulations of poets, available to be heard.
Griffith
Ho! Maruts, Heroes, skilled in Law, immortal, be gracious unto us, ye rich in treasures,
Ye hearers of the truth, ye sage and youthful, grown mighty, dwelling on the lofty mountains.
Geldner
Höret, ihr Herren Marut, seid uns barmherzig, ihr viel schenkenden, unsterblichen, des Rechten kundigen, die Wahrheit erhörenden, jugendlichen Seher, vom hohen Berg stammend, hoch wachsend!
Grassmann
Wohlan, ihr Männer, Maruts, seid uns gnädig, o schätzereiche Götter, die ihr Recht kennt, Wahrhaft berühmte, jugendliche Seher, wie Berge hoch, gewaltig aufgewachsen.
Elizarenkova
Ну, мужи Маруты, помилуйте же нас,
О мощнодарящие, бессмертные, знающие закон,
Слышащие правду, поэты, юноши,
Живущие на высокой горе, растущие высоко!
अधिमन्त्रम् (VC)
- मरुतः
- श्यावाश्व आत्रेयः
- विराड्जगती
- निषादः
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
फिर मरुद्विषयक विद्वानों के गुणों को कहते हैं ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हये) हे (नरः) नायक (मरुतः) मरणशील जनो ! (तुवीमघासः) बहुत धनों से युक्त (अमृताः) अपने स्वरूप से मृत्युरहित (ऋतज्ञाः) यथार्थ को जाननेवाले (सत्यश्रुतः) सत्य को सुने हुए वा सत्य को सुननेवाले (युवानः) युवावस्था को प्राप्त (बृहद्गिरयः) बहुत प्रशंसावाले (बृहत्) बहुत (उक्षमाणाः) सेवन किये और (कवयः) विद्वान् होते हुए आप लोग (नः) हम लोगों को (मृळता) सुखी करो ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जो मनुष्य यथार्थवक्ता विद्वानों का सेवन करते हैं, वे सत्य विद्या को प्राप्त होकर सदा ही प्रसन्न होते हैं ॥८॥ इस सूक्त में रुद्र और वायु के गुण वर्णन करने से इस सूक्त के अर्थ की इस से पूर्व सूक्त के अर्थ के साथ सङ्गति जाननी चाहिये ॥ यह सत्तावनवाँ सूक्त और बाईसवाँ वर्ग समाप्त हुआ ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - अन्वयः
अन्वय: हये नरो मरुतो ! तुवीमघासोऽमृता ऋतज्ञाः सत्यश्रुतो युवानो बृहद्गिरयो बृहदुक्षमाणाः कवयः सन्तो यूयं नो मृळता ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - विषयः
पुनर्मरुद्विषयकविद्वद्गुणानाह ॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - पदार्थः
पदार्थान्वयभाषाः - (हये) सम्बोधने (नरः) नायकाः (मरुतः) मरणशीलाः (मृळता) सुखयत। अत्र संहितायामिति दीर्घः। (नः) अस्मान् (तुवीमघासः) बहुधनयुक्ताः (अमृताः) स्वस्वरूपेण मृत्युरहिताः (ऋतज्ञाः) ये ऋतं यथार्थं जानन्ति ते (सत्यश्रुतः) ये सत्यं श्रुतवन्तः शृण्वन्ति वा (कवयः) विद्वांसः (युवानः) प्राप्तयुवावस्थाः (बृहद्गिरयः) बहुप्रशंसाः (बृहत्) महत् (उक्षमाणाः) सेवमानाः ॥८॥
दयानन्द-सरस्वती (हि) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - ये मनुष्या आप्तान् विदुषः सेवन्ते ते सत्यां विद्यां प्राप्य सदैव मोदन्ते ॥८॥ अत्र रुद्रमरुद्गुणवर्णनादेतदर्थस्य पूर्वसूक्तार्थेन सह सङ्गतिर्वेद्या ॥ इति सप्तपञ्चाशत्तमं सूक्तं द्वाविंशो वर्गश्च समाप्तः ॥
सविता जोशी ← दयानन्द-सरस्वती (म) - भावार्थः
भावार्थभाषाः - जी माणसे आप्त विद्वानांचा स्वीकार करून सत्यविद्या प्राप्त करतात ती सदैव प्रसन्न होतात. ॥ ८ ॥